Už samotné referndum bylo plné debat

Média v Izraeli ovšem neschválení plánu ve straně označují za největší porážku ministerského předsedy v celé jeho kariéře. Zrušení osad a stažení vojáků z Gazy mělo proběhnout do konce příštího roku.

Na jihu pásma Gazy v den hlasování došlo přitom k jednomu z nejhorších útoků proti osadám za poslední dva roky.

Při střelbě palestinského ostřelovače poblíž osady Guš Latif přišlo o život nejméně pět Izraelců: těhotná žena a čtyři dcery.

Izraelský protiútok

Izrael vzápětí ostřeloval raketami dvě budovy ve městě Gaza, v ichž sídlí rozhlasové stanice blízké palestinským hnutím Hamas a Fatah.

Ramadán Šalláh, předák radikální palestinské skupiny Aliance hnutí lidového odporu a islámského džihádu, která se k útoku přihlásila, vystoupil v televizi Al Arabíja se slovy:

"Nechtěli jsme útočit na děti. Říkáme, že palestinský lid vede eticky oprávněnou válku se zločinným státem a má právo bránit se těmi prostředky, které používá nepřítel. Sionisté útočí na naše děti každý den," uvedl Šalláh.

Poradce izraelského premiéra Ranaan Gissin přisoudil vinu za útok palestinskému vůdci Jásiru Arafatovi:

"Šlo opět o brutální útok, zemřela matka a její čtyři děti, je zničena celá rodina, protože Arafatovi je to jedno. Nejde mu ani o Palestince ani o Izraelce, jen o pokračování strategie teroru."

Premiér zatím zůstává

Premiér Šaron těsně po útoku interpretoval plán na zrušení osad v Gaze jako ostrý zásah, který pomůže vymýtit teroristy.

Útok v Gaze nazval brutální vraždou a formou protestu proti plánu evakuace osad z pásma Gaza. Viděl v něm možnost postavit se terorismu.

Premiérovi spolustraníci přesto plán odmítli. Odpor proti Šaronově záměru vedl ministr jeho vlády Uzi Landau. "Ne" plánu podle něj neznamená konec vlády Ariela Šarona:

"Jsem přesvědčen, že nešlo o referendum o důvěře ministerskému předsedovi. Všichni si ho vážíme. Týkalo se podstaty plánu na stažení osad, který byl podle nás pro Izrael příliš riskantní. Premiér nás povede i nadále," řekl ministr Landau.

Tvrdí, že vláda je stabilní a není důvod k předčasným volbám.

Cena za demokracii?¨

Předseda poslanecké frakce strany Likud v parlamentu - Knessetu, Gideon Sard, se vyjádřil k možným důsledkům hlasování pro vztahy s Palestinci:

Myslím, že jednostranné stažení mohlo pomoci Izraelcům i Palestincům v Gaze, ale tohle prostě cena za demokracii Juval Steinitz

"Likud dnes odmítl určitý plán, ale nestaví se tak proti kompromisům na bilaterální úrovni," míní Sard.

Zatímco stoupenci premiéra chápou porážku jako velmi hořkou:

"Je to velmi frustrující. I pro mě osobně, protože jsem tohle jednostranné stažení podporoval. Myslím, že to mohlo pomoci Izraelcům i Palestincům v Gaze, ale tohle prostě cena za demokracii," povzdechl si poslanec Likudu Juval Steinitz.

Tento zákonodárce přitom nevyloučil, že zanedlouho vznikne plán nový, podobného obsahu.

Palestinská skepse

Hlavní palestinský vyjednavač Saíb Irikát komentoval výsledek izraelského hlasování slovy:

"My Palestinci, kteří jsme tu seděli a sledovali hlasování členů Likudu, jsme sledovali hlasování o čem? O našich životech. O budoucnosti našich dětí a naší budoucnosti. To prostě nemá obdoby," uvedl Irikát.

Jak dodal, doufá, že zamítnutí Šaronova záměru otevře oči Georgi Bushovi a Tonymu Blairovi, aby přivedli Izraelce a Palestince k jednacímu stolu.

Pomůže mezinárodní kvartet?

Jednání by měla podle Erekata zprostředkovat čtveřice OSN, Spojené státy, Evropská Unie, Rusko. A o čem by se podle palestinského politika mělo jednat?

"Teď je třeba, aby se kvartet opatrně pokusil znovu přimět Palestince a Izraelce k jednání, aby opravili takzvanou cestovní mapu k míru," říká Irikát.

Členové Likudu podle něj nemají právo přehlasovat záležitosti vztahující se k mírovému procesu či dohody podepsané mezi námi a izraelskou vládou. Natož zmíněný mírový plán.

Takzvaná cestovní mapa k míru obsahuje výzvy mezinárodního společenství k ukončení násilí a navrhuje vytvoření palestinského státu do roku 2005.

Předčasné volby?

"Ze všech variant, které přichází do úvahy po tomto politické debaklu jsou volby poslední možností," soudí izraelská novinářka Taťána Hoffmanová.

Spekuluje se už i o předčasných volbách

Izraelští komentátoři nazývají Šarona generálem bez vojska.

"To je menší problém, než malá politická podpora v Izraeli, " míní Hoffmanová.

Likud totiž představuje jen 20 až 30 procent izraelských voličů. V parlamentu by podle ní se svým plánem vyhrál.

Veřejnost byla plánu nakloněna: "Šaron udělal politický omyl, hazardoval a za to bude muset platit," soudí izraelská novinářka.

Místo Gazy území Západně od Jordánu

Šaronův plán podpořily Spojené státy, jejich prezident Bush. Ani to ale Šaronovi nepomohlo.

Podle Hoffmanové ale nenaruší odmítnutí v Likudu americkou podporu izraelské vládě.

V Gaze žije zhruba milión a třista tisíc Palestinců, kolem sedmi a půl tisíce Izraelců.

Palestinci vnímali Šaronův plán kriticky, jako snahu zastřít stažením z Gazy rozšiřování osad na územích Západně od Jordánu.

Židovští osadníci mají nyní mají pocit, že část národa je podporuje víc, než předtím," míní Taťána Hoffmanová.

"To, že se Šaron rozhodl stáhnout z Gazy bylo velké překvapení. Zřejmě svůj plán nedomyslel," dodává izraelská novinářka Taťána Hoffmanová.

Osadníci samotní jsou podle ni schopni zmobilizovat podporu a jakékoliv stažení odkudkoliv může být velkým politickým konfliktem.