Blair řekl, že poslední slovo by měli mít občané

Blair v parlamentu řekl, že po parlamentní diskusi a hlasování by měli mít poslední slovo občané. Britská vláda původně referendum o ústavě odmítala, takže jde o zásadní změnu politiky.

Tony Blair oproti dřívějším prohlášením obrátil o 180 stupňů, podle komentátorů kvůli tomu, že se dostal pod enormní tlak opozice, ale i některých vládních poslanců.

Podle dnešních premiérových slov se sice bude hlasovat jen o ústavní smlouvě, pokud se na ní samozřejmě unie dohodne, ovšem celý proces prý jednou pro vždy rozhodne, zda bude Británie ve středu nebo na okraji Evropské unie.

Referendum, jak Blair dodal, proběhne až po pečlivé debatě a rozhodnutí parlamentu, z čehož vyplývá, že se nejspíše nebude hlasovat před volbami, které se očekávají v první polovině příštího roku.

Labouristickou vládu teď podle všeho čeká těžký úkol přesvědčit britskou veřejnost, která je z velké části euroskeptická.

Opozice změnu vládní politiky přivítala

Překvapivá úterní slova premiéra Tonyho Blaira o tom, že vláda nechá o osudu chystané evropské ústavy rozhodnout občany, parlamentní opoziční strany přivítaly.

Konzervativci i liberální demokraté považovali všelidové hlasování za potřebné už dříve, na rozdíl od vlády.

Obě strany k tomu ale vedly odlišné motivy - konzervativci ústavu nechtějí, liberální demokraté ano.

Vůdce konzervativců Michael Howard tedy s obratem ve vládní politice souhlasí, nicméně i tak obvinil ministerského předsedu z oportunismu:

"Před půl rokem premiér na své stranické konferenci chvějícími se rty, pro něž je známý, prohlásil, že zná jen cestu vpřed, že nezná zpátečku. Dnes jste mohli slyšet, jak ty rychlosti zaskřípaly," prohlásil během bouřlivé debaty v parlamentu Michael Howard.

Charles Kennedy, vůdce liberálních demokratů, doufá, že se debata před referendem povede v lepším duchu než dosud:

"Vítáme to, ať už byly motivy premiéra k tomuto opožděnému rozhodnutí jakékoliv. Doufám, že koordinace kampaně před referendem bude hladší a propracovanější, než ta, která vedla k dnešnímu oznámení v dolní komoře parlamentu."

Kinnock: Referenda netřeba

Naopak místopředseda Evropské komise a bývalý předák labouristů Neil Kinnock se k všelidovému hlasování staví velice opatrně:

"Politicky už nám asi nic jiného nezbývalo. Ale stále mám výhrady k referendu o ústavní smlouvě, která nemění nic na způsobu vlády v naší zemi nebo na vztahu mezi Spojeným královstvím a dalšími státy EU."

Británie nemá s referendy vzhledem k takřka neotřesitelné pozici parlamentu mnoho zkušeností. Celonárodní se konalo naposledy v roce 1975, kdy se hlasovalo o tom, zda má země setrvat v Evropském společenství a podílet se na jednotném trhu.

Proti se např. vyslovil tehdejší labouristický ministr a veterán britské politiky Tony Benn. Podle něj je dobře, že Blair teď referendum vyhlásil:

"Referendum znamená, že občané se opět stanou občany. V roce 1975 premiér Harold Wilson velice citlivě rozhodl, že se můžeme v názorech lišit.

Takže když kabinet oficiálně lidem doporučil, aby hlasovali pro setrvání Británie ve společenství, mohli jsme říkat, co jsme chtěli, a hodně jsme debatovali," vzpomíná Tony Benn, podle něhož není dobré, když se ministři snaží za každou cenu držet jednu linii.