Jan Bumba

Asi 600,000 maďarských Židů bylo deportováno

Kacav sice ocenil Maďarsko za vybudování muzea, ale v průběhu ceremonie připomněl posluchačům, že maďarský válečný pronacistický kabinet deportoval stovky tisíc Židů do Osvětimi.

Maďarský prezident Ferenc Mádl vyzval k tomu, aby se nezapomnělo na ty, kteří přežili, ani na rodiny obětí.

Ceremonie probíhala za přísných bezpečnostních opatření poté, co policie varovala před údajným spiknutím proti židovskému cíli v Budapešti.

Maďarská policie stále zadržuje tři Araby, kteří jsou podezřelí z toho, že hodlali na muzeum zaútočit.

Nové Muzeum holocaustu se nachází v Paví ulici v devátém budapešťském obvodu. Bezpečnostní ostraha je tak přísná, že přiměla některé místní k poznámkám o nové pevnosti, která jim vyrostla v sousedství.

Role Maďarů

Vybudování památníku vyšlo na více než osm milionů eur.

Součástí muzea jsou výstavní sály, knihovna a archivy, ve kterých by se Maďaři měli dozvědět o tom, jakou roli sehráli jejich spoluobčané při deportacích a vyvraždění více než půl milionu Židů v závěru druhé světové války.

Vzpomínkové centrum je umístěno v renovované synagoze z 20. let minulého století.

Uvnitř je dvůr, kde budou napsána jména 600 000 maďarských obětí holocaustu. Schody na druhé straně dvora vedou do čehosi, co připomíná podzemní bunkr.

"Dámy a pánové, na zdi za mnou vidíte obrázky z Osvětimského alba. Není to jen šokující dokument, ale také jeden z nejdůležitějších vizuálních historických pramenů maďarského holocaustu," vysvětluje průvodce návštěvníkům.

Album fotografií

Ústředním bodem první části expozice je album fotografií, které dokumentuje příjezd prvních vlaků s maďarskými Židy do koncentračního tábora v Osvětimi 26. května 1944.

Album bylo objeveno v sekretáři důstojníka SS jednou mladou dívkou pár dní po osvobození Osvětimi. Byla šokována, když objevila fotografie svých mladších bratrů.

Izraelský prezident Kacav (vlevo) s maďarským protějškem Madlem

Smáli se na kameru na vlakovém nádraží, několik minut předtím, než je odvedli do plynové komory. V následujících dvou měsících bylo deportováno více než čtyři sta tisíc Židů.

Veškeré náklady na vybudování muzea byly pokryty z maďarského státního rozpočtu. Projekt měl na starosti státní tajemník ministerstva kultury Tamas Acs.

"Po šedesát let, od roku 1945, neprobíhal žádný oficiální výzkum historie holocaustu v Maďarsku. Pod komunistickou vládou to nebylo povoleno. Teď tady máme mnoho soukromých předmětů, dokumentů, fotografií, které shromáždili nadacei jednotlivci."

Povědomí o holocaustu

Nedávný průzkum ukázal, že v porovnání s jinými zeměmi, ví o holocaustu docela velké procento Maďarů.

"Lidé obecně holocaust odsuzují a určitě vědí o utrpení, kterým prošli Židé i další maďarští občané. Mně přijde do určité míry znepokojující, že si lidé myslí, že se Židé snaží ze svého utrpení něco vytěžit, získat nějakou materiální výhodu," řekl konzultant projektu byl Balint Molnar.

Zdá se, že většina Maďarů otevření Muzea holocaustu vítá. Mnoho z nich má však zároveň dojem, že utrpení nežidovského obyvatelstva, například deportace statisíců lidí do stalinského Ruska po válce, na svůj důstojný památník stále čeká.