Lenka Kabrhelová Praha

Není to přitom ani týden, co se do NATO začlenilo sedm nových států - včetně pobaltských republik Estonska, Lotyšska a Litvy, které byly padesát let součástí Sovětského svazu.

Jejich vstup do aliance přijala Moskva velmi nelibě a proto se generální tajemník NATO v Moskvě snažil přesvědčit ruské vedení, že rozšířená aliance pro Rusko neznamená hrozbu.

Umění diplomacie

NATO je sice vojenskou aliancí, ale jeho generální tajemník tráví většinu času spíše v roli diplomata.

Nedomnívám se, že v kontextu změněné mezinárodní situace je rozšíření správné Sergej Lavrov, ministr zahraničí Ruska

Právě Moskva patří mezi místa, kde Jaap de Hoop Scheffer mohl diplomatických zkušeností naplno využít.

Přestože se o rozšíření aliance o sedm nových zemí - včetně tří pobaltských republik - vědělo poměrně dlouho dopředu, když došlo na věc, ruský parlament i ministerstva zahraničí a obrany přišly s tvrdou kritikou: Rozšíření aliance je omyl.

Už poněkud umírněnějšími slovy vysvětloval v Bruselu důvody nespokojenosti Moskvy ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov:

"V žádném případě jsem neřekl, že NATO chápeme jako nebezpečí. Jen jsem řekl, že se nedomnívám, že v kontextu změněné mezinárodní situace je rozšíření správné."

"Povaha hrozeb se změnila a já si nemyslím, že je za takové situace správné zajišťovat bezpečnost starými metodami, které vylučují ze hry státy, jenž zastávají stejné hodnoty a mají stejné cíle.

Putin zmírnil kritiku

Rusko je velmi nespokojené zejména s připojením Litvy, Lotyšska a Estonska k alianci.

Existují oblasti, na něž bychom se měli soustředit a na nichž bychom se měli shodnout Vladimir Putin, prezident Ruska

Belgie v rámci symbolického gesta vyslala čtyři stíhačky F16, aby nad těmito třemi baltskými státy střežily vzdušný prostor.

Od roku 1991, kdy se odtrhly od Sovětského svazu, totiž poblastské republiky vlastní stíhací letouny nemají.

Rusko naznačilo, že další přesuny vojáků aliance do států někdejšího komunistického bloku by mohly poškodit jeho vztahy s Washingtonem a některými evropskými zeměmi.

Ruský prezident Vladimir Putin po čtvrteční schůzce s Jaap de Hoop Schefferem ostrá slova mírnil, i když podle něj rozšíření NATO nijak nepomůže v boji proti hlavním hrozbám, kterým svět čelí - například terorismu.

Každopádně ale vyjádřil naději, že rozšíření aliance přece jen bude mít pozitivní důsledky.

"Existují oblasti, na něž bychom se měli soustředit a na nichž bychom se měli shodnout. Každá země má právo zvolit si způsob, jak co nejefektivněji zajistit vlastní bezpečnost."

"Doufáme, že rozšíření NATO upevní důvěru v Evropě i celém světě a že se aliance stane nástrojem při upevňování světové bezpečnosti."

Nabídka užších vztahů

V posledních sedmi letech Severoatlantická aliance nabídla Rusku užší vztahy - a zejména pak uplynulé dva roky v Radě NATO - Rusko.

Mise generálního tajemníka liance Jaap de Hoop Scheffera měla podle jeho slov přispět k dalšímu prohloubení spolupráce.

Moskva už dříve potvrdila, že považuje vytváření společných struktur jako je Rada NATO - Rusko za krok správným směrem, další spolupráce by prý kromě jiného měla garantovat, že bezpečnost žádného státu nebude zajištěna na úkor někoho jiného.