Zvýšená bezpečnostní opatření se budou týkat nádraží

Podle nich bude nutné posílit bezpečnost na lodích a ve vlacích, zlepšit spolupráci mezi úřady dohlížejícími na dodržování zákonů v jednotlivých zemích a také při sledování podezřelých.

Delegáti bruselského summitu se dohodli, že boj proti terorismu bude prubířským kamenem vztahů unie s ostatními zeměmi.

Nebudou-li spolupracovat, mohou podle irského premiéra Bertieho Aherna utrpět finanční újmu ve sférách obchodu nebo zahraniční pomoci.

"Ostatním zemím musí být jasné, že chtějí-li mít dobré vztahy s Evropskou unií, musejí s její pomocí zavádět opatření namířená proti terorismu a postupovat proti terorismu nekompromisně," zdůraznil v Bruselu irský premiér.

Evropská unie ustavila funkci koordinátora protiteroristických aktivit po celém kontinentě; prvním politikem, který by ji měl vykonávat, bude Nizozemec Gijs de Vries.

Vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Javier Solana po setkání v Bruselu označil tažení proti terorismu za boj, který Evropa nesmí prohrát.

Státníci na summitu rovněž konstatovali, že před útoky v Madridu panovala, co se týče teroristické hrozby, atmosféra sebeuspokojení.

Jednání o evropské ústavě

Státníci na bruselské schůzce se rovněž shodli, že nejpozději do poloviny června budou obnovena jednání o návrhu evropské ústavy.

Ta ztroskotala loni v prosinci, především kvůli neshodám o hlasovacím systému rozšířené unie.

Český státní tajemník a budoucí velvyslanec při Evropské unii Jan Kohout v rozhovoru pro BBC uvedl, že po zjevných ústupcích Polska a Španělska jsou šance na schválení ústavy značné.

Nesplněný cíl

V pátek se evropský summit zaměří na hospodářskou konkurenceschopnost unie.

Irové by během svého předsednictví rádi posunuli dopředu uplatňování lisabonské agendy, v níž si Evropská unie předsevzala, že do roku 2010 dožene Spojené státy a stane se nejsilnější vzdělanostní ekonomikou světa s plnou zaměstnaností.

Někteří evropští lídři ale už nyní přiznávají, že se tak nestane.

Jádrem evropské debaty budou proto budou podle zvláštní zpravodajky BBC v Bruselu Martiny Maškové recepty, jak podpořit ekonomický růst a vznik nových pracovních míst.

Evropským státům se také nedaří investovat v průměru tři procenta HDP do vědy a výzkumu jako Spojené státy, byť se k tomu zavázaly, a byť skandinávské státy dávají více.

Žádný členský stát neplní kritéria pro kvótu zaměstnanosti, s výjimkou Dánska a Nizozemska. Unie se proto dnes přikloní k názoru Britů, Francouzů a Němců a zřídí expertní skupinu, která se bude problémem zabývat.

Měl by vzniknout také institut superkomisaře pro ekonomiku, jako případný kandidát se jeví nizozemský ex-premiér Wim Kok.