Odpad pochází zejména ze severní Ameriky a západní Evropy

Reportéři programu BBC Earth Files přišli na to, že obchodníci ignorují Basilejskou konvenci, která reguluje mezinárodní zásilky nebezpečného odpadu ze západu.

Tento odpad putuje přes přístavy, jakým je například ten v Hongkongu.

Závadný materiál

V postranních uličkách Silampuru, ve starém Dillí sídlí manufaktura 21. století - demontáž použitých počítačů.

Jeden z majitelů takové malé manufaktury má kolem sebe pytle plné částí z použitých počítačů a televizorů - kondenzátory, čipy, obrazovky.

Co se dá třeba dělat s takovým zachovalým kruhovým obvodem? "Dá se z něj odstranit tato měď a tady je hodně zlata, které se dá také oddělit."

V počítačích je hodně potencionálně nebezpečného materiálu. Starý monitor obsahuje asi dva kilogramy olova a ještě další kovy jako například kadmium, rtuť, plastové a chemické přísady.

Počítačový odpad zaměstnává tisíce Asijců

Jaké nebezpečí představuje neprofesionální zacházení s těmito materiály?

"Tyto problémy jsou velmi vážné. Hlavně proto, že lidé nemají dostatek peněz, aby si zakoupili potřebnou výbavu," říká Jeff Cooper, který pracuje jako toxikolog v Mezinárodní asociaci pro pevný odpad.

"Máte tady olovo, které ulpí na oděvu, nebo na rukou. Lidé mají v těchto malých dílnách docela často malé tavící pece nebo trouby. V takových případech nemají žádný odvod kouře. Nejenže pracují s tuhým odpadem, ale také ho vdechují," dodává.

Nikdo nedokáže odhadnout opravdový rozsah obchodu s elektronickým odpadem, odhaduje se, že zaměstnává zhruba desítky tisíc lidí v Číně, Indii, Pákistánu, Vietnamu a na Filipínách.

Basilejská konvence má zabránit transportu nebezpečného odpadu do rozvojových zemí, pokud s ním nebude správně zacházeno - a použité počítače také spadají pod ochranu této dohody.

Přesto mnoho obchodníků tyto regulace porušuje.

Korespondence

BBC založila na internetu webové stránky fiktivní západní firmy. Firmám, které podezřívala z toho, že vyváží odpad do Asie, poslala e-mail, že se chce zbavit použitého zařízení asi v tomto znění:

Co se týče celní kontroly, nemáme v Hongkongu žádné problémy. Posílám tam asi sto kontejnerů za měsíc z dopisu americké firmy

"Vážení, mám počítačovou firmu v Irsku, nedaleko Dublinu. Máme mnoho použitých CTR monitorů, serverů, pevných počítačových disků, základních desek atd. Hledáme nového obchodního partnera, který by tento materiál odkoupil. Dali byste nám prosím vědět, zda máte zájem a kolik byste zaplatili za jeden kontejner?"

Odpověděly čtyři společnosti a dvě z nich byly ochotné pokračovat v jednání. Obě sídlily ve Spojených státech, vedli je Američané čínského původu a mají exportní partnery v Hongkongu.

BBC dala jasně najevo, že se nechce řídit zásadami, které předepisuje Basilejská konvence. Tu Čína ratifikovala a celníci by měli vracet všechen odpad, který nedoprovází předepsaná dokumentace.

Oslovení obchodní partneři přesto napsali, že dostat zásilku přes celní kontrolu bude snadné:

"Co se týče celní kontroly, nemáme v Hongkongu žádné problémy. Posílám tam asi sto kontejnerů za měsíc. Nebojte se problémů s celní kontrolou. Už jsem do Hongkongu exportoval velké množství kontejnerů a nikdy jsem neměl žádný problém. Prosím, věřte mi."

Miliony kontejnerů za rok

Když se reportéři zeptali na to, jak jsou kontejnery na hranicích odbavovány, byly firmy méně sdílné.

Jednou z odpovědí by mohlo být, že pouhý objem obchodu přesahuje síly celních úředníků.

Úplatky bývají někdy velké třeba jako Mercedes Sarah Westerveltová, ekologická aktivistka

Například Hongkongem projde přes deset milionů kontejnerů za rok.

Další odpovědí jsou úplatky za snadný průchod určitých nákladů. Sarah Westerveltová pracuje pro ekologickou skupinu Basel Action Network a shromáždila několik grafických příkladů:

"Překupníci nám sdělili, že opatrně připevňují stodolarové bankovky lepicí páskou uvnitř zadní strany kontejneru. Takže když celníci kontejnery otevřou, dostanou svůj úplatek a zásilka může projít."

"Kontejnery jsou plné různých věcí, dokonce nám bylo řečeno - a tomu se je trochu těžké uvěřit -, že úplatky jsou velké třeba jako Mercedes."

Příští rok vstoupí v platnost nové nařízení Evropské unie. Mělo by skoncovat s nezákonným obchodem s elektronickým odpadem z Evropy jednou provždy.

Výrobci budou muset vzít nazpět nepotřebné počítače a budou se muset ujistit, že budou správně recyklované. Ale jednání o něčem podobném ve Spojených státech, které jsou hlavním zdrojem elektronického odpadu, je na mrtvém bodě.

Basilejská dohoda v USA neplatí

Spojené státy jsou jedinou rozvinutou zemí, která neratifikovala Basilejskou konvenci.

Americké ministerstvo životního prostředí se odmítlo vyjádřit proč, ale Ted Smith z ekologického sdružení v Silicon Valley má jednoduché vysvětlení:

"Myslíme si, že je to kvůli nátlaku ze strany elektronického průmyslu. Je to pro ně velmi závažná záležitost. Uvědomují si, že mají obrovský problém a nejlevnějším řešením je pokračovat v exportu."

Správná recyklace starého počítače stojí na západě desítky dolarů. Je mnohem levnější je exportovat do Silampuru nebo podobných míst v Asii.

Bez nátlaku pravidel Basilejské konvence bez zásadní změny postoje ze strany Spojených států, obchod s elektronickým odpadem bude vzkvétat se všemi následky pro zdraví i životní prostředí.