|
Kdo stojí za útoky v Madridu? | |||||||||||||||||||||||||||
Španělsko je paralyzováno čtvrtečními ničivými útoky na tři madridská vlaková nádraží, při nichž zahynulo nejméně 198 lidí a přes než čtrnáct set dalších bylo zraněno.
Do země přicházejí kondolence z celého světa, přední politici atentáty odsoudili jako barbarské činy. Španělský král Juan Carlos vyzval občany země k jednotě a klidu: "Zatrašování na Španěly nepůsobí. Naše země je skvělá a bohatě ukázala svou schopnost překonávat obtíže. Jsme zemí, která dobře ví, že barbarství je možné čelit jediným způsobem - jednotou, odolností a klidem," ujistil španělský král. Chaos, který vládl ve městě během čtvrtka, utichl a španělské úřady a veřejnost se začínají zabývat tím, kdo má pumové atentáty na svědomí. ETA odpovědnost popírá K útokům došlo pouhé čtyři dny před nedělními všeobecnými volbami a podezření z jejich spáchání proto nejprve padlo na baskickou separatistickou organizaci ETA. Ta už několik desítek let podobnými prostředky bojuje o nezávislost Baskicka. Podle ministra vnitra Angela Acebese se výbušniny použité při atentátech shodují s materiály, které ETA používá. ETA však obecně provádí akce menšího rozsahu a obvykle se k nim také hlásí, což v tomto případě zatím neučinila. Navíc politické křídlo organizace ETA, zakázaná strana Batasuna, popřela, že by za útoky nesla odpovědnost. Také podle slov baskického novináře Martxela Otamendiho, který v San Sebastianu vede deník Berria - jediný list vydávaný v baskickém jazyce - způsob provedení útoků není pro členy ETA charakteristický. Aznar Basky potěšil Přestože Otamendi není členem organizace ETA, má na ni jako novinář velmi úzké kontakty. Loni ho španělská policie dokonce zatkla za to, že úřadům nechtěl poskytnout své tajné zdroje. "Lidé v Baskicku jsou kvůli útokům velmi rozrušeni a rozhořčeni... Na druhé straně ale cítí úlevu, že premiér Aznar ve svém prohlášení krátce po útocích neoznačil za jejich jednoznačného pachatele organizaci ETA, protože ta by podle Basků něco takového nemohla udělat," uvádí Martxelo Otamendi. Podobný názor má i londýnský zpravodaj baskického listu El Correro Inyigo Gurruchaga: "Pokud je to skutečně práce baskických teroristů, jak tvrdí španělská vláda, šlo by o akci nové odštěpenecké skupiny, která by byla schopna zorganizovat útoky takto sofistikovaně - z hlediska logistického zabezpečení či načasování. Hlavní mateřská ETA se tak krutého činu, takových rozměrů nikdy nedopustila," domnívá se Gurruchaga. Al-Káida na scéně Kdo tedy může být za útoky odpovědný, pokud by to nebyla ETA? Britský profesor Anthony Gooch, který je odborníkem na otázky Španělska na London School of Economics, soudí, že pokud by ETA útok spáchala, nepracovala by sama.
"Vzhledem k rozsahu útoku za ním nemusela stát pouze ETA, ale mohla se spojit s Al-Káidou nebo Al-Káida nějak podpořila organizaci ETA," soudí britský expert. Organizace se k pumovým útokům poté skutečně přihlásila, krátce poté, co policisté na předměstí Madridu odhalili dodávku se sedmi rozbuškami a arabskými kazetami s verši koránu. E-mail od jedné z menších skupin dostal londýnský arabský list Al-Kuds al-Arabí. Jak uvádí šéfredaktor deníku Abdul Barri Atwan, jde organizaci, která je jedním z vojenských křídel Al-Káidy. Odplata za podporu USA Prohlášení podle něj poukazuje na to, že Španělsko, Británie a další státy jsou cílem útoků za svou podporu americkému útoku, americké agresi proti Iráku. Tyto státy se podle vzkazu zároveň nadšeně zúčastnily války proti terorismu nebo takzvané války proti terorismu v Afghánistánu. "Už v předchozích prohlášeních Al-Káidy nejednou stálo varování na adresu Španělska, Británie a Itálie, že se stanou cílem odvetných útoků, protože patří k nejodhodlanějším zemím v Američany vedené válce proti Arabům a Muslimům," říká Atwan. Věrohodností elektronického vzkazu si podle svých slov není stoprocentně jistý, o něčem ale podle něj svědčí srovnání s předchozími zkušenostmi listu: "Stejná organizace se velmi rychle distancovala od nedávného masakru v šíitské mešitě v Bagdádu. A když Al-Káida zaútočila na italské vojáky v irácké Násiríji, tak tato organizace také velmi rychle poslala e-mail, že je za atentát zodpovědná. Takže - může to být pravda, ale také nemusí, skutečně nevím," dodává Abdul Barri Atwan. Rysy útoku Al-Káidy Ani George Joffe, analytik na Blízký východ ze Střediska pro mezinárodní studia na univerzitě v Cambridgi, nevylučuje, že za útoky mohla stát některá z buněk sítě Al-Káida: "Nejprve to na mě působilo, jako že jde o útok organizace ETA. Byla to typická akce podobná těm, která ETA podnikla v minulosti - jen tentokrát propracovanější, důkladněji promyšlená, mnohem lépe koordinovaná. ETA je bezesporu stále životaschopnou organizací, jistě dokáže podnikat útoky tohoto druhu, když se ale ke čtvrteční akci nepřihlásila, začal jsem o pachateli pochybovat. Náznaky, že jsou útoky spojené s Al-Káidou, by se podle mne mohly potvrdit." 'Zpravodajské služby selhaly' George Joffe soudí, že toto zjištění by se mohlo projevit na postupu Evropy proti terorismu. Evropa podle něj dosud byla velmi efektivní, co se týče získávání zpravodajských informací o teroristických skupinách. V poslední době byla například v tomto směru úspěšná Francie. "Pokud jsou ale útoky opravdu nějak spojeny s Blízkým východem, pak evropské zpravodajské služby naprosto selhaly. Na kontinentě se už několik měsíců čekal velký útok, ne však zrovna ve Španělsku, za mnohem pravděpodobnější cíle se považovaly Británie nebo Francie. Pokud se tedy taková akce někomu podařila právě na španělském území, kde byla kvůli volbám nějakou dobu zpřísněna bezpečnostní opatření, pak to pro Evropu jako takovou nevěstí nic dobrého," varuje George Joffe. Evropě a potažmo Španělsku podle něj tím pádem hrozí jedno nebezpečí, a sice, že odpovědné úřady budou reagovat nepřiměřeně a přemrštěně. "Pak by byly zkompromitovány zájmy Evropanů a mohla by být poškozena jejich práva. Přičemž by to nutně nemuselo znamenat, že se zlepší jejich bezpečnostní situace," míní George Joffe z Cambridgské univerzity. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||