Pavel Vondra Londýn

Hubbleův teleskop postoupil při zkoumání vesmíru zase o něco dále

Světlo z galaxií vzdálených 13 miliard světelných let od Země je tak slabé, že Hubbleův teleskop musel nastavit čtyřměsíční expozici, aby objekty zachytil.

Jejich uspořádání se velmi liší od dnešních galaxií.

Podle Antona Koekeomera, jednoho z členů projektu spojeného s Hubbleovým teleskopem, tyto galaxie patří do první miliardy let, tedy do prvních několika procent věku vesmíru.

To znamená, že jsou mnohem vzdálenější než ty, které lidé až dosud podrobným zkoumáním mohli spatřit.

Labutí píseň Hubbleova teleskopu?

Teleskop potřebuje opravy, prostředky k tomu určené by však mohly pohltit nové plány prezidenta George Bushe, který nedávno oznámil, že chystá mise na Měsíc a na Mars.

Návrat do dávných časů nám dává možnost dopracovat teorie o vzniku vesmíru a jeho konci Anton Vamplew, astronom

Profesor Steven Beckwith, ředitel Hubbleova týmu, doufá, že peníze na potřebnou údržbu dalekohledu se nakonec najdou.

"Je jako úplně nový teleskop pokaždé, když ho vylepšíte novým zařízením. Takže jsme očekávali, že posledních šest let práce Hubbleova teleskopu bude nejlepších za celých dvacet let jeho životnosti,"

řekl profesor Beckwith, který věří, že teleskop ještě neřekl své poslední slovo.

Také astronom Robert Massey z britské Královské observatoře v Greenwichi se o schopnostech Hubbleova teleskopu vyjadřuje v superlativech:

"Já myslím, že to je další příklad něčeho, co Hubbleův teleskop umí ze všech nejlépe. Poskytuje nám to hlubší pohled do vesmíru, než jaký jsme kdykoli předtím viděli," řekl Massey.

Podle něhož budou vědci ty nejvzdálenější galaxie, které na snímcích vypadají jako nevýrazné červené objekty v pozadí, zkoumat s mimořádným zájmem.

Dál a ještě dál

Vědci si sice slibují, že se díky novým záběrům dozvědí mnoho nového o vzniku vesmíru, podle Roberta Masseyho však nové záběry nejdou ještě tak daleko, jak by vědci potřebovali k nahlédnutí na samotné počátky vesmíru, kdy se formovaly první galaxie.

Hubbleův teleskop při práci

I tak prý ale snímky vědcům poskytují řadu cenných poznatků o tom, jak se vesmír vyvíjí.

Samotná teorie Velkého třesku, která jinak dokáže vysvětlit, jak vesmír začal i jak se zhruba vyvíjelo jeho složení, totiž nedokáže vědcům přesně popsat, jak se galaxie z počátečního plynu vytvářely, ani jak vesmír dospěl ke své dnešní skladbě.

Podle Masseyho kolegy v greenwichské observatoři Antona Vamplewa by díky Hubbleovu teleskopu mohly být objasněny i některé z největších záhad, jaké dnešní věda zná.

"Zkoumáním těchto objektů se možná dozvíme, kolik hmoty tvořilo náš ranný vesmír. A ne jen té viditelné hmoty, ale i zvláštních věcí, jako je temná hmota či temná energie, které vidět nemůžeme," řekl Vamplew.

"Když se teď můžeme vrátit do těchto dávných časů, dává nám to možnost dopracovat teorie o vzniku vesmíru a jeho konci," dodává Vamplew.

Vědci se nicméně domnívají, že poslední záběry jsou v podstatě na hranici možností Hubbleova teleskopu.

Od nového teleskopu James Webb, který by jej měl do roku 2011 nahradit, si ale astronomové slibují možnost nahlédnout na samotný začátek temného období vesmíru.