|
Spor o zvířata nemá zatím v Británii řešení | |||||||||||||||||||||||||||
Cambridgská univerzita musela před časem zrušit plán na výstavbu střediska pro výzkum centrální nervové soustavy opic.
Výsledky výzkumu měly sloužit mimo jiné k hledání nových postupů při léčbě nemocí lidského mozku. Od projektu bylo upuštěno mimo jiné proto, že ho prodražovaly vysoké náklady na bezpečnost spojenou s ochranou před militantními ochránci zvířat. Britské předpisy upravující využití zvířat pro vědecké účely jsou přitom alespoň na papíře jedny z nejpřísnějších na světě. Ochránci zvířat však tvrdí, že experimenty v laboratořích provází zbytečná krutost, ať už jde o opice, myši, kočky nebo psy. Pes s kardiostimulátorem trpí Na záznamu, který pořídila britská organizace National Anti-Vivisection Society, byl zachycen pes, jemuž byl podle aktivisty Tima Philipse voperován srdeční stimulátor, který simuluje selhání srdečního svalu. Psi prý při takových experimentech trpí vedlejšími účinky, jako jsou otoky podbřišku a žláz. Podle Tima Phillipse je realita některých britských výzkumných laboratoří velice chmurná. Jsou v nich k smrti vystrašená, trpící zvířata. Některá taková zařízení existují v naprosté tajnosti, veřejnost k nim nemá přístup. Pokud chtěli členové jeho organizace získat důkazy o krutém zacházení se zvířaty, museli se nejdříve v utajovaném komplexu nechat zaměstnat, když se vydávali za laboratorní techniky, pečovatele či uklízeče. Vědci se brání Vědci, kteří zvířata ke svým experimentům potřebují, však vyvrací, že by se na nich dopouštěli nějaké krutosti nebo násilí nebo že by některé testy a zkoušky byly zbytečné. "Pokusy na zvířatech tvoří naprostou menšinu veškerého lékařského výzkumu, i když jde o menšinu významnou, neboť jsou spojovacím článkem mezi výzkumem ve zkumavce a testech na lidech," říká šéf britské Rady pro lékařský výzkum profesor Colin Blakemore. Dodává, že velké množství léků není zavedeno do klinické praxe, protože se ukáže, že jsou lidskému organismu nebezpečné. Pomoc nevyléčitelně nemocným Na jeho stranu se staví také ti, kteří vedou kampaň ve jménu pacientů trpících nevyléčitelnými chorobami, jako je například Alzheimerova nemoc.
Ředitel výzkumu příslušné nadace Clive Ballard upozorňuje, že argumenty ochránců zvířat jsou poněkud laciné a neberou v úvahu utrpení pacientů a jejich nejbližších: "Pokud jsou tyto experimenty pod kontrolou a pokud jsou přísně kontrolovány v rámci přísných etických omezení a jen tehdy, když jsou nutné, pak mi to připadá jako přijatelná oběť ve jménu vyššího cíle, kterým je zlepšení léčby v budoucnu," uvádí Clive Ballard. Laboratoře bez zvířat hudbou budoucnosti Jak však upozorňuje Belinda Rhodesová, odbornice BBC na vědu, v některých oblastech se již dokáží výzkumníci obejít v laboratořích bez živých zvířat. Jedním z nich je nové centrum pro výzkum lidského mozku při Univerzitě v Birminghamu, které má být nákladem osmi milionů liber brzy dokončeno. Pokrok v nových technologiích, veřejná debata, ale také obavy ze sabotáží militantních ochránců zvířat mohou podle Belindy Rhodesové přinést změnu. Ovšem situace, kdy se k výzkumu budou používat výhradně nejmodernější přístroje, lidé či legálně získané lidské tkáně, zůstává zatím hudbou vzdálené budoucnosti. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||