Pavel Vondra Londýn

Start Rosetty zkomplikovaly technické závady

Cesta tohoto přes miliardu dolarů drahého přístroje započala na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně a zakončit by se měla na kometě Čurjumov-Gerasimenko.

Je to ovšem obrazně řečeno hudba daleké budoucnosti, protože s přistáním sondy na kometě se počítá až v roce 2014.

Na společném projektu dvanácti evropských zemí se výraznou měrou podíleli také britští odborníci.

Opožděný start

Zprávu o startu Rosetty přivítali v Británii vzhledem k dlouhým průtahům a neúspěšným předchozím pokusům spíše s úlevou než s nadšením.

Opravdu se vydáváme do neznáma Ian Wright, Open University

Původně měla totiž Rosetta odstartovat už minulý týden ve čtvrtek, ale kvůli špatnému počasí byl start o den odložen.

V pátek se zase na poslední chvíli objevila drobná technická závada na izolaci kvůli netěsnícímu chladicímu zařízení hlavního motoru, dnešní start byl tedy hodně opožděný.

A jak vysvětluje profesor David Southwood, ředitel vědeckého odboru Evropské kosmické agentury, kvůli průtahům o něj přišli i významní hosté:

"Kometu Čurjumov-Gerasimenko, na níž by naše sonda měla přistát, poprvé zpozorovali v roce 1969 madam Gerasimenková a pan Čurjmuov z Ukrajiny a Ruska."

"Minulý týden byly na kosmodromu ve francouzské Guyaně osobně přítomni, doufali jsme, že se startu zúčastní, ale museli se vrátit do Ruska," řekl profesor Southwood.

Podle vědců je kometa v tuto chvíli stále velmi aktivní a pořád obsahuje něco z původního materiálu, z něhož se skládá sluneční soustava.

Komety obecně se prý od vzniku sluneční soustavy před čtyřmi a půl miliardou let moc nezměnily.

Cíle vesmírné mise

Bližší objasnění vzniku naší sluneční soustavy je hlavním úkolem mise.

Rosetta je vybavena celkem 21 přístroji, z toho deset jich je umístěno přímo na přistávacím aparátu, který je velký asi jako automatická pračka a váží 100 kilogramů a který se od sondy před přistáním oddělí.

Tento modul by měl kometu fotografovat, vrtat do jejího povrchu a odebírat vzorky.

Fotografovat bude ale i hlavní sonda, která taky díky svému vybavení může měřit tvar, hustotu, teplotu a chemické složení jádra komety.

Přistání v neznámu

Přistání modulu na kometě, o jejichž složení toho není příliš známo, bude hodně riskantní a vědci to nijak nezakrývají.

"Opravdu se vydáváme do neznáma," přiznává Ian Wright z projektu Open University.

"Nevíme, jak bude povrch komety vypadat, mohl by se skládat z kompaktních pevných materiálů stejně tvrdých jako je beton. Stejně tak by to ale mohl být povrch podobající se spíš ledu, sněhu nebo dokonce cukrové vatě," říká Ian Wright a dodává:

"Někteří lidé mají obavy, že by se náš modul třeba mohl do komety zabořit, v tom ale právě spočívá kouzlo objevování a celý průkopnický duch našeho počínání - zjistit, co jsou komety zač."

"Je to mimořádně vzrušující a náročná mise," míní Ian Wright.

Bylo by ale asi lepší nemít přehnaná očekávání, protože na kometě, která se mimochodem pohybuje rychlostí až 135 tisíc kilometrů v hodině, dosud žádný člověkem vyslaný přístroj nepřistál.