|
Právníci žádají na Británii odškodnění pro irácké oběti | |||||||||||||||||||||||||||
Britské ministerstvo obrany čelí žalobám kvůli smrti třinácti iráckých civilistů, kteří přišli o život po květnu 2003.
Po válce v Iráku se mluvilo o rozdílu v přístupu britské a americké armády vůči Iráčanům. Zatímco Američané byli obviňováni z příliš tvrdého a méně přátelského postupu, Brity mnozí chválili za to, že se na jihu země pokoušejí získat si přízeň civilistů. Ovšem pověst britské armády se možná pořádně otřese během několika jednání u britských soudů. Právníci totiž připravují žaloby za třináct Iráčanů, které zabili britští vojáci v Basře a jejím okolí od loňského června, tedy po válce. Britové prý mají krev na rukou Mezi oběťmi je třináctiletý chlapec usmrcený tříštivou pumou, žena v domácnosti, která byla zabita, když večeřela se svým mužem, starší zemědělec, který byl zastřelen, když se pokoušel zpravit vodní pumpu. Nejděsivější je ale případ sedmnáctiletého mladíka, kterého Britové údajně zmlátili a pak mu nařídili přeplavat řeku, ve které se utopil. Oběti zastupuje v Británii právník Phil Shiner, který zároveň zmiňuje další příklady: "Máme tady muže, který řídil auto. Nevím, co se stalo, ale díry po průstřelu jsou na zadní straně auta, takže se ptám, pro koho asi byl hrozbou. Anebo další muž nesl papíry do domu soudců a byl zastřelen." Podle Shinera lze namítnout, že podobné ojedinělé incidenty se ve zmatcích po válce stávají. Shiner se ale domnívá, že šlo o systémovou chybu, prostě že v práci britských vojáků něco zásadně selhalo nebo selhává. Vyšetření a odškodnění Právníci žádají především vyšetření toho, co se stalo, a také odškodnění. Britská vojenská policie sice některé případy už vyšetřila, na dalších pracuje, ovšem právníci žádají podrobné šetření. Chtějí také zveřejnit, zda šlo skutečně - jak se domnívají - o nezákonný a nelidský postup vůči Iráčanům. Britové sice od loňského května vyplatili asi 15 tisíc liber, ovšem v žádném případě nepřijali zodpovědnost za smrt - a to je právě to, co právníci žádají. Podle nich bylo odškodné vyplaceno jen v několika málo případech. Ministerstvo obrany by tedy prý mělo stanovit systémovější plán kompenzací a předat peníze příbuzným obětím, ale i zraněným nebo těm, kteří přišli v důsledku jednání britských vojáků o část majetku. Lítost ano, odpovědnost ne Dnešní britské deníky například přetiskují dopisy britských důstojníků Iráčanům, v nichž Britové určitého incidentu litují, oznamují, že rodinám posílají peníze, ale nepříjímají zodpovědnost.
Příslušníci vojska se odvolávají na to, že bylo špatně vidět nebo že dotyčný vypadal podezřele. Basru v minulých dnech navštívila labouristická poslankyně Gisela Stuartová, která ale vojáky brání: "Je důležité, že pokud někdo vznese obvinění, tak aby se také vyšetřilo. Chyby se stávají, to ovšem hned neznamená, že jsou nezákonné nebo že by mělo následovat trestní stíhání." Z toho, co Stuartová viděla, prý britské jednotky odvádějí výbornou práci za těžkých podmínek. Vláda se z "irácké" palby nevymaní Těžko říci, jak mohou žaloby ministru obrany Geoffu Hoonovi uškodit. Nejde o první pochybnosti nebo obvinění na adresu ministra Hoona v souvislosti s iráckou válkou. Vzpomeňme například nedostatečné vybavení britských vojáků a smrt přičítanou tomu, že neměli neprůstřelnou vestu. Zatím se ale vždy podařilo Hoonovi z problémů vyváznout, aniž by musel rezignovat. Irácká válka a tlak na britskou vládu však v žádném případě neupadá. Po aféře s odposloucháváním generálního tajemníka OSN Kofiho Annana a dalších věcí vystoupil s jasnou výzvou bývalý konzervativní premiér John Major. V rozhovoru pro BBC prohlásil, že vláda musí zveřejnit radu od nejvyššího státního zástupce, který zkoumal, zda byla irácká válka zákonná, či nikoliv. Jinak prý bude politická atmosféra i nadále "otrávená jedem". Kabinet premiéra Tonyho Blaira ale zveřejnit tento citlivý dokument odmítá. |
| |||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||