|
Británie chce zvýšit počet členů své kontrarozvědky | |||||||||||||||||||||||||||||||
Britská vláda chce kvůli obavám z terorismu zvýšit počet pracovníků domácí kontrarozvědky známé pod zkratkou MI5 o padesát procent.
MI5 hodlá přijmout nejméně tisíc nových pracovníků, čímž se dostane na stav, který měla za druhé světové války. Hlavní britská opoziční Konzervativní strana označila rozšíření počtu členů britské kontrarozvědky za poněkud opožděné. Menšinoví opoziční liberální demokraté soudí, že prevence teroristické hrozby prostřednictvím účinné kontrarozvědky je přijatelnější než represe, která má v Británii podobou zadržování podezřelých osob bez soudního přezkumu. Poptávka po jazykových expertech Jak uvádí odborník na bezpečnostní otázky profesor Christopher Bellamy z Cranfieldské univerzity, britské kontrarozvědce chybějí v současné době především jazykoví experti a tlumočníci: "V celé Velké Británii je pouze dvanáct univerzit, které nabízejí státní zkoušku z arabského jazyka, a ten počet se dokonce ještě o jednu sníží. Kromě arabštiny existuje řada dalších jazyků, které nabyly na významu, jako je například jazyk dari a farsi nebo baharština, kterou se mluví v Indonésii." Podle profesora Bellamyho bude muset domácí rozvědka získávat nové členy především mezi příslušníky etnických menšin a mezi novými imigranty. Téměř stoletá tradice Zpravodajská služba MI5 má přitom téměř stoletou tradici, byla ustavena v roce 1909. Její zkratka vychází z anglického sousloví "military intelligence", tedy vojenské informace.
V prvních letech své existence příslušníci kontrarozvědky sbírali, třídili a analyzovali především informace související s hrozbou, kterou tehdy pro britské zájmy představovalo německé námořnictvo. V druhé polovině minulého století měla MI5 zvláštní roli při odhalování špionů komunistických rozvědek ve Velké Británii. Sledovala také činnost irských republikánů, kteří vedli až do poloviny devadesátých let teroristické kampaně na území Velké Británie. Změna priorit po pádu komunismu S koncem studené války a s ohlášeným příměřím Irské republikánské armády se její role začala měnit - těžiště se přeneslo například na boj proti organizovanému zločinu a na boj proti terorismu. Problémy s rekrutováním nových špionážních posil souvisejí s tím, že v Británii všeobecně není dostatek jazykových odborníků z exotických teritorií, z kterých se rekrutují islámští extremisté, jež považuje britská vláda za potenciální hrozbu pro britské zájmy.
Počet příslušníků britské kontrarozvědky přitom v průběhu devadesátých let nepřetržitě klesal - ze tří tisíc až na současných devatenáct set. Vláda teď chce, aby se vrátil na stav z dob studené války. Výrazně by se mělo změnit jazykové portfolio jejího personálu - ruštinu by měla nahradit arabština. Trpělivost v povinné výbavě Jazykové vzdělání a expertíza však nejsou jedinými předpoklady úspěšných kandidátů. Uchazeči musejí mít britskou státní příslušnost, ať už automatickou, kterou získali po rodičích, či se v Británii narodili, nebo ji získali takzvanou naturalizací. Očekává se vysokoškolské vzdělání, analytické schopnosti a také určitá trpělivost. Uchazeči o službu u MI5 projdou totiž čtyřměsíční zkušební dobou, během které nebudou mí zaručeno, že místo získají. Pokud budou příslušníci kontrarozvědky úspěšní, čeká je nástupní plat kolem 20 000 liber ročně, tedy o něco méně, než činí v Británii průměrný plat. |
| |||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||