Ekologové varují před narušením ekosystému

Z dokumentů, které získala BBC, vyplývá se britská vláda chystá poprvé schválit komerční kultivaci těchto plodin.

Mluvčí vlády nicméně prohlásil, že žádné rozhodnutí v této věci dosud nepadlo a tento měsíc se prý ani žádné podobné rozhodnutí neočekává.

Uniklé informace ale vzbudily okamžité protesty ochránců přírody, kteří argumentují mimo jiné tím, že v celonárodní debatě se proti pěstování geneticky modifikovaných plodin vyslovila drtivá většina Britů.

Bývalý ministr pro životní prostředí v labouristické vládě Michael Meacher své dřívější kolegy za chystaný krok nesmiřitelně kritizuje:

"Ptáte se mě, proč to vláda prosazuje? Není to proto, že by k tomu měla vědecké zdůvodnění. Je to proto, že americká vláda a společně s ní i velké americké firmy vyvíjejí na britskou vládu tlak," tvrdí Michael Meacher.

Podle něj ten tlak nemá nic společného se snahou produkovat levnější plodiny a přispět tak k boji proti hladomoru v chudých zemích.

Opatrnost není na místě

Vláda se brání tím, že zatím nepřijala konečné rozhodnutí a že se k věci zatím nebude vyjádřovat.

Příslušný vládní výbor pod vedením ministryně zemědělství Margarette Beckettové v případě schválení povolil zatím pouze pěstování geneticky modifikované kukuřice.

Skřivan polní by mohl při pěstování GM plodin vyhynout

Pěstování geneticky modifikovaných plodin má ale také řadu stoupenců mezi částí odborné veřejnosti.

Například profesor Vivien Moses se domnívá, že technologie k pěstování je dostatečně vyspělá, takže britská vláda už nemusí být přehnaně opatrná.

Podobný názor zastává také jeden z britských farmářů, Bob Fiddman, který na svých pozemích geneticky modifikované plodiny pěstoval.

Podle něj sice existují vůči těmto plodinám předsudky a výhrady, ale britském trhu se už před pěti lety objevil rajčatový protlak vyráběný z geneticky modifikovaných rostlin a lidé o něj měli zájem - mimo jiné proto, že byl levnější.

Riziko narušení ekosystému

Pokusy s pěstováním geneticky upravených plodin právě v Británii však prokázaly, že mohou mít negativní vliv na další rostlinné a živočišné druhy.

Při rozsáhlých testech byla geneticky upravená kukuřice, řepka olejná a červená řepa zaseta na ploše o rozloze padesáti hektarů a přitom bylo zjištěno, že tato pole skýtají relativně méně potravy různým ptačím druhům.

Ochránci životního prostředí varují například před tím, že při rozsáhlém pěstování geneticky upravených plodin by mohl zcela vyhynout skřivan polní.

Otázkou je také zájem spotřebitelů. Britové totiž mají stále větší zájem o své zdraví a o složení své stravy.

Cena potravin pro ně přestává být rozhodující, záleží jim mnohem více na kvalitě. Obrovský nárůst proto zaznamenal trh organicky pěstovaných potravin.