Lotyšsko vstoupí 1. května 2004 do Evropské unie

Repše oznámil, že rozhodnutí ministrů rezignovat bylo přijato jednomyslně.

"Byly odhlasovány věci, na které nejsou peníze. Za této situace nevidím důvod ani možnost pro pokračování této státní agónie. Vláda rezignuje," uvedl premiér doslova.

Vláda zkolabovala v době, kdy lotyšské opoziční strany spolu s teď již bývalým koaličním partnerem, křesťanskými demokraty, premiéra obviňují z korupce. Repše popírá, že by se dopustil čehokoli nezákonného.

Lotyšsko rovněž 1. května vstoupí do Evropské unie a v nadcházejících měsících i do NATO.

Změny vlád jsou ale od získání nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991 v Lotyšsku poměrně běžné. Repšeho centristická koalice, která byla u moci 14 měsíců, patřila k těm déle sloužícím vládám.

Z kabinetu minulý týden vystoupila koaliční Křesťanskodemokratická první strana Lotyšska, takže vládu ve stočlenném parlamentu podporovalo už jen 45 poslanců.

Vzájemné osočování

Důvodem rozpadu vládní koalice jsou obvinění, že si premiér koupil několik nemovitostí za velmi výhodných půjček. Dvaačtyřicetiletý Repše, bývalý guvernér centrální banky, popírá, že by jednal v rozporu se zákonem. Vyšetřování aféry se rozjíždí.

Předseda vlády oplátkou pohrozil odvoláním vicepremiéra, jenž je předsedou křesťanských demokratů, za to, že nezvládá přípravu hokejového šampionátu v Lotyšsku.

Jak BBC sdělil český velvyslanec v Rize Jan Finferle, potíže Lotyšska s pořádáním mistrovství v roce 2006 jsou velmi podobně těm, které měla Česká republika.

Český velvyslanec je přesvědčen, že k pádu vlády vedly především osobní spory. Stejného názoru je údajně i lotyšská presidentka.

Současná lotyšská vláda vedená Repšeho stranou Nová éra zůstane u moci do jmenování nového premiéra, což by mohlo podle odhadů trvat několik týdnů.

Nespokojená ruská menšina

V době, kdy premiér Repše oznamoval rezignaci kabinetu, demonstrovali před budovou parlamentu tisíce rusky hovořících školáků proti novému zákonu, který má omezit užívání ruštiny na lotyšských školách.

Jedna ze školaček BBC řekla, že "stát žáky vyučuje nacismu, protože to poštvává lotyšské děti proti ruským dětem."

Ruská menšina v Lotyšsku tvoří celou třetinu populace. Zástupce Centra pro ochranu ruských škol Jurij Petropavlovský říká, že lotyšsky se teď bude muset vyučovat i v čistě ruských školách:

"Bohužel vláda, která zavádí tuhle asimilační reformu, byla zvolena většinou lotyšských voličů, kteří nám přejí to nejhorší," uvedl Petropavlovskij.

Velvyslanec Jan Finferle upřesnil, že od 1. září letošního roku bude muset být v každé škole probíhat výuka alespoň ze 60 % v lotyštině.

Velvyslanec ale dodal, že podle Evropské unie Riga splňuje veškerá kriteria pro ochranu práv menšin.