Martina Mašková Praha

Čekání na otevření pracovního trhu

Nizozemsko, Dánsko a Švédsko nyní oznamuje omezení, otevření trhu zatím slibují jen Británie a Irsko.

Je to přitom sotva týden, co generální tajemník OSN Kofi Annan vyzval Evropskou unii, aby lépe zvládla svou imigrační politiku. Země, které zavírají dveře, podle Annana ve skutečnosti imigranty potřebují:

"Uzavřená Evropa bude Evropou malichernější, chudší, slabší a starší. Otevřená Evropa bude spravedlivější, bohatší, silnější a mladší, pokud dobře zvládne svou imigrační politiku."

S pravdou ven

Realita po rozšíření ale bude zřejmě jiná, než jak si přeje Kofi Annan. Jak uvedla v Bruselu mluvčí Evropské komise pro otázky zaměstnanosti Antonia Mochanová, stávající členské státy s definitivní informací v této věci otálejí:

"Už jsme o ni žádali dvakrát. Naposled se měly vyjádřit do minulého pátku. V pátek jsme ale měli informace jen od Německa a Belgie, které už podaly zprávu předtím, v listopadu."

Mochanová znovu požádala o zprávu ostatní země, s dodatkem, že je nezbytně nutná pro stávající i nové členy EU.

"Nemůžeme si tuto informaci od členských zemí vynutit. Jediné, co můžeme, je žádat, aby nám ji zaslaly," říká mluvčí.

Kolik lidí skutečně přijde?

Nizozemsko stanovilo pro první rok strop 22 000 příchozích pracovníků z nových zemí. Nová nizozemská expertní studie odhaduje, že jich přijde nejvýše deset tisíc.

Myslím, že některé vlády reagují na krajní pravici ve svých zemích, a proto volí přísnější migrační politiku Tom Jenkins

Švédsko chce omezit přístup nových členů k sociálním dávkám, podobně Dánsko.

"Nemohou tady tři týdny sbírat jahody a pak žít zbytek roku ze sociálních dávek," nechal se slyšet jeden dánský diplomat.

Jiného mínění je kongres Evropských odborů. Tom Jenkins z vedení centrály říká:

"Myslím, že některé vlády reagují na krajní pravici ve svých zemích, a proto volí přísnější migrační politiku. Lidé se ale tak nebo tak dají do pohybu, a lepší bude, když se tak stane legálně, než ilegálně," míní odborář.

Konfederace evropských zaměstnavatelů tvrdí, že mnozí pracovníci ze střední a východní Evropy už v Unii jsou, konkrétně je jich 850 tisíc, což jsou dvě procenta populace.

Může za to politika?

Český velvyslanec v Bruselu Pavel Telička vysvětluje otálení s vyjádřením k pohybu nových pracovníků vnitropolitickou situací ve stávajících členských zemích.

Je to otázka vnitropolitických úvah a vnitrostátních procedur Pavel Telička

"Je to otázka vnitropolitických úvah a vnitrostátních procedur. Možná i využití psychologického momentu rozšíření."

Podle Teličky může být rozšíření pro veřejnost v některých zemích špatnou zprávou, a proto se možná někteří politici snažit jeho účinek vykompenzovat.

Uzavření pracovního trhu v prvních dvou letech někteří Češi považují na neúspěch české diplomacie. Pavel Telička ale říká, že to bude režim rozhodně příznivější, než před vstupem.

Podle něj navíc při předchozích vlnách rozšíření nebyla přechodná období využita v celé délce. V průběhu prvních let je země s dočasně uzavřeným trhem revidovala.

Proč právě Británie?

Podle mluvčí Evropské komise pro otázky zaměstnanosti už i Britové váhají s odkladem přístupu obyvatel nových členských zemí na svůj trh. Pavel Telička však oponuje:

"Na vnitropolitické scéně v Británii se ozývají hlasy, proč by právě ona měla liberalizovat, ale nemění se nic na příslibu britské vlády, že tak učiní."

Podle velvyslance Teličky se Češi snaží argumentačně pomoci vládám, které se chystají zavést volný pohyb osob už od data vstupu, tedy od 1. května.

Čekání dva roky, nebo sedm let?

Při vstupních jednání s kandidáty Evropská unie prosadila dvouletý odklad přístupu pracovních sil, který lze prodloužit o další tři, následně případně dva roky.

Británie zatím své rozhodnutí o otevření trhu nezměnila

Pavel Telička ale míní, že stávající země EU možná otevřou své trhy už po dvou letech. Jak řekl, nevěří, že například Německo využije celé přechodné období v délce sedmi let, jaké avízovalo.

"Myslím, že by to pocítilo v jiných oblastech," dodává Telička.

Ani konfederace zaměstnavatelů, ani odbory, ani Evropská komise nepředpokládají, že dojde k masovému přílivu levné pracovní síly.

Mluví se ale o tom, že stávající členské země mají strach hlavně z přílivu Poláků.

"Nedovedu si moc představit diferencovaný přístup vůči budoucím členským státům," říká Pavel Telička.