Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Írán má zařízení na případné vystřelení jaderných bomb

Mezinárodní agentura pro atomovou energii schválila rezoluci kritizující Írán za utajování jeho jaderného programu. Agentura nicméně nedoporučuje uvalit na Teherán sankce.

Rezoluce obecně vítá íránskou nabídku spolupráce a otevřenosti, ale zároveň Teherán silně odsuzuje za to, že v minulosti zatajoval své jaderné aktivity.

V předchozí zprávě agentura podrobně referuje o jaderných aktivitách Íránu v uplynulých osmnácti letech, kdy hovoří o tajném obohacování uranu a znovu zpracování plutonia.

Přijetí rezoluce předcházela intenzivní vyjednávání mezi Spojenými státy a Evropou, do jaké míry Íránce potrestat.

Washigton trval na tom, že jakákoli porušení ze strany Íránu by měla řešit Rada bezpečnosti OSN, ale podle nové dohody budou všechny prohřešky směrovány k Mezinárodní agentuře pro atomovou energii.

Podle íránského zástupce při IAEA je rezoluce pro Teherán přijatelná a Írán v brzké době hodlá splnit závazek přísnějších inspekcí svých jaderných zařízení.

Washington zjevně slevil ze své neústupnosti vůči Teheránu a spolu s evropskými velmocemi připravil rezoluci, kterou ve středu ve Vídni projedná Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Írán popírá, že by vyvíjel jaderné zbraně

Washington zjevně slevil ze své neústupnosti vůči Teheránu a spolu s evropskými velmocemi připravil rezoluci, kterou ve středu ve Vídni projedná Mezinárodní agentura pro atomovou energii.

Nová rezoluce pomůže Mezinárodnímu úřadu pro atomovou energii řešit otázku, jak se postavit k utajovanému íránskému programu.

Osmnáct let Teherán tajně vyráběl obohacený uran, který mohl využít pro výrobu jaderné zbraně. Američané původně požadovali, aby o íránském kroku jednala Rada bezpečnosti OSN jako o porušení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní. Nakonec však přistoupili na slovník Evropy, která zdůrazňuje, že šlo o pouhé pochybení.

"Domnívám se, že šlo o dobrý kompromis, protože Írán v posledních měsících skutečně podnikl významné kroky směrem k větší transparentnosti a přistoupil například na podepsání dodatečného protokolu ke smlouvé o nešíření jaderných zbraní," říká německý poslanec Ruprecht Polenz a dodává:

"Tím umožnil mezinárodním inspektorům důkladnější kontroly svých jaderných provozů. Pokud země po osmnácti letech přizná, že chybovala, měla by podle mého dostat šanci naplnit smlouvy, které podepsala."

Jelikož se evropské státy obávaly, že by Írán od svých závazků mohl zase ustoupit, pondělní rezoluce se nezmiňuje ani o Radě bezpečnosti OSN, ani o porušení Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.

Podle íránského zástupce v Mezinárodní agentuře pro atomovou energii Aliho Akbara Salehiho tak nad americkými požadavky zvítězil zdravý rozum:

"Rezoluce, jak jsme předpokládali, nemluví ani o Radě bezpečnosti, ani o porušování smlouvy. To pro nás byly hlavní varovné signály, které se sice zvažovaly, ale ve znění rezoluce se neobjevily."

"Toto kompromisní znění rezoluce vynechává dva důležité body, které původně Spojené státy navrhovaly," uvádí Aliho Akbar Salehi.

Washington ale přece jen trval na tom, že Íránu je třeba sankcemi pohrozit a Teherán tedy bude varován, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii použije veškerých prostředků, které má k dispozici - zjevně jde o narážku na možné embargo.

'Prospěch pro všechny'

Podle profesora Garyho Sicka z Ústavu blízkovýchodních studií při Columbijské univerzitě v New Yorku prospěje toto kompromisní řešení všem zúčastněným stranám:

Podle íránského zástupce 'zvítězil zdravý rozum'

"Mnoho hlasů v Íránu žádalo, aby země od Smlouvy o nešíření jaderných zbraní odstoupila. Domáhaly se toho hodně hlasitě a byli připraveni jednat. Domnívám se, že rezoluce jednak takovému odstoupení zabránila, což je velice důležité, a dále zajišťuje, že v Íránu proběhnou podrobné inspekce jaderných provozů," soudí profesor Sick.

Končí tedy tímto íránská jaderná krize? Ve středu požádá rezoluce ředitele mezinárodní agentura Muhammada Baradaje, aby v únoru 2004 předložil novou zprávu o íránském jaderném programu.

Jak ovšem upozorňuje vídeňská zpravodajka BBC Bethany Bellová, kromě výsledku jednání je důležitý i samotný fakt dosažení konsenzu:

"Spojené státy se třemi evropskými zeměmi - Francií, Británií a Německem - svedly o znění této rezoluce opravdovou bitvu. Dokument na jedné straně zdůrazňuje, jak vážně Írán selhal, když osmnáct let zatajoval jaderný program, na druhé straně se ale snaží Teherán neodradit od dalších jednání s Mezinárodní agenturou pro atomovou agenturou. Ty se snaží spíše prohloubit, než poslat Írán do izolace."

Po sporech o Irák, globální oteplování a dovozní cla na ocelářské výrobky může tento transatlantický kompromis působit poněkud vzácně a ojediněle.

Pokud ale bude fungovat, půjde o důležitý krok nejen v dodržování smlouvy o nešíření jaderných zbraní, ale také v budoucím dialogu s Teheránem.

A takový krok by byl vzhledem k napjaté situaci na Blízkém východě vítán širokým mezinárodním společenstvím.