Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Atmosféra Jupitera sondu bezpečně zlikvidovala

Jedna z nejdelších a nejúspěšnějších vesmírných misí skončila - americká sonda Galileo shořela v atmosféře planety Jupiter.

Galileo se ve vesmíru pohyboval od roku 1989. Od roku 1995 zasílal na zem informace o atmosféře planety Jupiter a jejích měsíců.

Cesta ze Země na oběžnou dráhu Jupitera trvala Galileovi šest let. Když sondě došlo palivo, vědci v americkém Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) rozhodli, že nejlepší bude, když sondu navedou přímo do atmosféry Jupitera, kde shoří.

"Během posledních několika hodin jsme sledovali signál sondy a získali jsme informace o oblasti Io-taurus, o atmosféře Jupitera a také údaje o tamních magnetických polích," popisuje poslední okamžiky existence Galilea vedoucí mise doktor Duane Bindshadler.

"Myslím, že tím největším objevem jsou informace o tom, že pod povrchem měsíce Europa je pravděpodobně oceán," dodává.

"Znamená to, že pod ledovým povrchem je zřejmě voda. Určitě tam je nějaký zdroj tepla, který udržuje vodu v kapalném skupenství a který zřejmě vytváří ty pravé podmínky pro život," domnívá se doktor Bindshadler.

Pomalý zrod, rychlý konec

Projekt Galileo vznikl v sedmdesátých letech. Sondu měla do vesmíru vynést kosmická loď Challenger v roce 1986, která však necelou minutu po svém startu explodovala.

Po neštěstí Challengeru byly lety pozastaveny. Galileo byl vypuštěn v roce 1989.

Ochránci životního prostředí se tehdy pokusili startu zabránit. Galileo byl poháněn malým jaderným generátorem. Aktivisté namítali, že další exploze by měla za následek zamoření částí Floridy nebezpečným radioaktivním materiálem.

Amerika pověrčivě zkřížila ukazovák a prostředník a začalo odpočítávání. Start proběhl podle plánu.

Atlantis vypustila sondu na oběžné dráze a Galileo se vydal na pouť k Jupiteru. Trvala šest let a neobešla se bez problémů.

Michelle Dochertyová z londýnské Imperial College byla jedním z mnoha vědců, kteří měli na starost anténu sondy, díky níž mohla zasílat údaje z Jupitera.

"Hned po startu se vědci pokusili rozvinout anténu, která připomínala velký deštník, jenomže problém byl v tom, že to nešlo," říká vědkyně a dodává, že anténa se rozvinula pouze částečně.

Vědci prý zkoušeli celou řadu různých triků, například sondu nasměrovali ke Slunci, aby se zahřála. Zkoušeli, jestli to pomůže, ale ta anténa se ani nehnula, říká britský vědec.

Odborníci nakonec problém vyřešili. Přeprogramovali poměrně primitivní počítače Galilea, zkomprimovali data tak, aby údaje, které měla sonda vysílat na Zemi, byly kompaktní s jinou, slabší anténou.

A sonda vysílala. Přicházely údaje o atmosféře Jupitera, o analýze plynů, o střetu Jupitera s kometou Shoemaker-Levy.

"Nejvýznamnějším objevem jsou informace, že na Jupiterově měsíci Europa, který je nyní pokryt vrstvou ledu, možná dříve probíhaly změny a že pod ledem je vrstva vody," říká Claudia Alexanderová z NASA.

"Něco takového by nás nenapadlo ani v těch nejdivočejších snech," dodává.

Vědkyně sledovala pouť sondy mezi čtyřmi velkými měsíci Jupitera, které v roce 1610 objevil Galileo Galilei, jehož jméno sonda nesla.

Voda možná není pouze na měsíci Europa, ale i na dalších Jupiterových oběžnicích - na Ganymédovi a Kallistu.

Čtvrtý měsíc Io je ale - jak podotýká John Spencer z Lowell Observatory - poněkud odlišný:

"Je tam sopečná aktivita, vulkány jsou po celém povrchu. Mnohé sopky jsou aktivní a soptí do výšky více než sta kilometrů."

Je to prý kromě Země jediné ve sluneční soustavě, kde lze vidět aktivní sopky.

'Je třeba dalších misí'

Galileo tedy dokázal přinést odpovědi na některé důležité otázky. Jak tomu ale ve vědě bývá, záhy se objevily nové.

Claudia Alexanderová zdůrazňuje, že je třeba, aby se uskutečnily další mise: "NASA už počítá s misí s názvem Ledový měsíc Jupitera."

Ta by podle Alexanderové měla hledat odpovědi na některé další otázky. Vědci se prý chtějí do oblasti vrátit a dozvědět se o ledové Europě víc, například jak se vůbec může pod zmrzlým povrchem vyskytovat tekoucí voda.

Podobné projekty si na svou realizaci ještě pár let počkají, ale mezitím vědci sledují Galileovu sesterskou sondu Cassinni, která má v červenci dorazit k Saturnu.

Na jeho hlavním měsíci Titanu má přinést v Evropě navrženou sondu, která i tady bude pátrat po stopách někdejšího života.

Důstojný konec

NASA se rozhodla Galilea spálit v atmosféře Jupitera.

Vědci se totiž obávali, že sonda by se na oběžné dráze mohla střetnout s některým z měsíců a zanést na něj pozemské mikroby. Tím by se ztížilo případné pátrání po známkách života.

Podle Michelle Dochertyové si projekt Galileo každopádně zaslouží úctu: "Ta zařízení měla trvanlivost čtyři roky - ale vydržela mnohem déle. Konec Galilea je sice smutný, ale správný... a důstojný."