Poslat stránku emailem		Verze pro tisk

Velrybí maso, které nepoužijí vědci, skončí v restauracích

Islandští velrybáři vzali do rukou harpuny a navzdory protestům ochránců zvířat i zahraničních politiků se poprvé po čtrnácti letech znovu oficálně vydali na lov.

Vlnami Atlantiku od neděle křižují tři lodě, které mají v příštích šesti týdnech ulovit osmatřicet plejtváků malých - údajně pro vědecké účely.

Islanďaně totiž chtějí podle obsahu jejich žaludků vyzkoumat, jaký vliv mají tito kytovci na úbytky rybích hejn, a zejména pak snižující se populace tresek.

Smysl projektu sponzorovaného islandskou vládou vysvětluje Gisli Vinningson, který cestuje na palubě jedné z velrybářských lodí:

"Jedná se víceúčelový výzkum, jehož hlavním cílem je prozkoumat stravovací návyky plejtváků malých. Máme ovšem také další vědecké cíle, protože ulovené kusy chceme plně vědecky využít."

"Budeme proto zkoumat dědičné znaky odchycených zvířat, jejich parazity a vlivy znečištění moře na jejich organismy," dodává Gisli Vinningson.

Spory o smysl projektu

Nordjur, jedna ze tří islandských velrybářských lodí, jejichž námořní trasu islandské úřady utajují a snaží se zabránit filmování vlastního lovu, už podle islandských výzkumníků prvního plejtváka ulovila.

Průzkumy veřejného mínění na Islandu ukázaly, že obnovení lovu pro vědecké účely podporují tři čtvrtiny Islanďanů.

Vinnigsonovi kolegové ze zahraničí však tvrdí, že podobný výzkum je neobhajitelný nesmysl.

"Existují i jiné způsoby jak získat vědecké informace než vybíjet velryby. Vědecký výzkum se přeci dá dělat i jinak," říká například ředitelka britského projektu Hebridské velryby a delfíni Kelly Flemingová a dodává:

"Náš tým například ve skotských vodách podnikal různá předběžná zkoumání na základě rybích šupin."

Podle Flemingové se Islanďané snaží obnovit lov a hledají mezery ve velrybím moratoriu podobně, jako to prý dělají Norové a Japonci.

"Jde jim o zvýšení kvót povoleného odchytu," tvrdí Kelly Flemingová a zpochybňuje argumenty islandských velrybářů, jenž viní právě velryby z úbytku rybí populace ve svých lovištích.

Podle ní toho lidé ještě stále vědí o mořském ekosystému příliš málo na to, aby mohli z něčeho podobného obviňovat například právě plejtváky.

Politici proti harpunám

Proti lovu ovšem neprotestují jen milovníci zvířat a aktivisté Greenpeace.

Kromě britské vlády vyjádřilo v pondělí nad rozhodnutím Rejkjavíku ústy mluvčího Richarda Bouchera hluboké zklamání i americké ministerstvo zahraničí.

A Washington dokonce Islandu pohrozil hospodářskými a obchodními sankcemi.

Island se kromě vědeckého výzkumu brání tím, že musí chránit zájmy svého tradičního loveckého řemesla.

Plavby za velrybami lákají turisty

Ohledně kontroverzního programu islandské vlády zaznívají obavy i na domácí půdě. Strach mají z obnoveného lovu velryb zejména podnikatelé v oblasti cestovního ruchu.

V okolí Islandu vyplouvá za velrybami Vignir Sigurveeinsson, namísto harpun a velrybářských háků ale vozí po boku kytovců turisty s fotoparáty.

Podle svých slov se obává, že tento krok ovlivní podnikání a turistiku na Islandu vůbec:

"Naše vyhlídkové plavby za velrybami z Rejkjavíku měly úspěch a jsou rok od roku populárnější, takže nynější rozhodnutí vlády mi dělá starosti," říká Vignir Sigurveeinsson.

Zatímco islanské úřady odmítly nabídku médií celou akci Islandského výzkumného námořního institutu monitorovat, velrybáři mají příkazy plejtváky neharpunovat, pokud se poblíž objeví nějaká cizí plavidla.

Do oblasti již totiž míří loď organizace Greenpeace Rainbow Warrior a také plavidlo Mezinárodního fondu na ochranu zvířat.