| |
 | |
| |
| Zprávy | |
| Svět | |
| ČR | |
| Británie | |
| Přehledy tisku | |
| Analýza | |
| Anglicky s BBC | |
| AUDIO | |
| Dobré ráno | |
| |
Zprávy | |
| Svět o páté | |
| Svět o šesté | |
| Interview | |
| |
| SERVIS | |
| Frekvence | |
| Programy | |
| Kontakt | |
| Pomoc | |
| Redakce | |
| LANGUAGES | |
 | |
 | |
 | |
 | |
 | |
| Zprávy: Svět |
| čtvrtek 20. března 2003, 18:28 SEČ |
| Požadavky na odzbrojení Iráku trvají léta |
 Zbrojní inspekce se marně snažily zabránit konfliktu |
| Požadavek odzbrojení Iráku předcházel i první válce v Zálivu před dvanácti lety, která následovala po irácké invazi do Kuvajtu. Příměří bylo vyhlášeno s podmínkou, že se Irák vzdá zbraní hromadného ničení, a zbrojní inspektoři OSN jich mnoho zničili. V prosinci roku 1998 však byli inspektoři odvoláni poté, co Irák přestal spolupracovat. Impulsem k obnovení vojenské akce se zřejmě staly sebevražedné útoky na Spojené státy z 11. září 2001, které spáchala síť Al-Káida. Tento útok - spolu s následnými hrozbami antraxu ve Washingtonu - změnil americké vnímání hrozeb, kterým čelí, a zvýšil pravděpodobnost, že teroristické skupiny použijí chemické a biologické zbraně. 'Osa zla' V lednu roku 2002 americký prezident George Bush označil Irák za jednu ze tří zemí, které tvoří "osu zla" a vyvíjejí zbraně hromadného ničení. Loni v září Američané požadovali, aby OSN přimělo Irák k odzbrojení, a pohrozili vojenským zásahem, pokud tak Bagdád neučiní. V listopadu byla v Radě bezpečnosti OSN jednomyslně přijata rezoluce číslo 1441, která dala Iráku poslední příležitost, aby spolupracoval, jinak bude čelit - jak bylo uvedeno - vážným důsledkům. Se zněním dokumentu souhlasila i Sýrie, která v Radě bezpečnosti zastupuje arabský svět. Text rezoluce neobsahoval jednoznačnou hrozbu vojenského zásahu. Obsahoval časový plán pro obnovení zbrojních inspekcí OSN, požadavek, aby se Irák přiznal k vývoji zakázaných zbraní a termíny, kdy má vedení inspekcí informovat Radu bezpečnosti o postupu své činnosti. Rozložení sil Americký prezident George Bush prohlásil, že se postaví do čela - jak doslova uvedl - "koalice ochotných" proti Iráku, když diplomatické úsilí selhalo. Členy této koalice však konkrétně nezmínil. Jeho nejbližšími spojenci byli představitelé Británie, Austrálie a Španělska. Austrálie, Polsko a Dánsko slíbily, že vyšlou do války své vojáky. Další země, mezi nimi i Česká republika a Slovensko, poskytly malé speciální jednotky k ochraně před případným chemickým útokem. Podporu druhé rezoluci, kterou se Spojené státy spolu s Británií a Španělskem snažily prosadit, vyjádřilo v OSN pouze Bulharsko. Francie, Německo, Rusko, Čína a Sýrie s ní nesouhlasily. Z muslimských zemí daly Američanům k dispozici své základny Saudská Arábie, Kuvajt a státy Perského zálivu. |
| | |
| | |
| ||
| Akciové trhy: 01:43 GMT | ||
| FTSE | 6406.80 | -11.00 |
| Dow Jones | 12525.7 | -48.11 |
| Nasdaq | 2467.70 | -9.91 |
| FTSE má zpoždění 15 min, Dow a Nasdaq 20 min | ||
