Martina Mašková redaktorka BBC

Počet kmenových buněk na vaječníku odhaduje vědec na miliony

Česko-americký tým vědce Antonína Bukovského z University v Tenessee k tomuto přesvědčení dospěl díky pokusům, při nichž údajně vypěstoval v laboratoři lidská vajíčka z buněk z povrchu vaječníku.

Na vajíčka se tyto "univerzálni" tzv. kmenové buňky měly měnit už po třech dnech uchovávání v živném roztoku s obsahem ženských pohlavních hormonů.

Autoři výzkumu si od svých závěrů slibují mimo jiné možnost oddáleni menopauzy o deset až dvanáct let. Předpokládají také, že bude takto možné pomoci ženám, které přišly o vajíčka kvůli nádorové terapii.

Například přední britský odborník Simon Fishel ale BBC řekl, že jde o počáteční stádium výzkumu a jeho výsledky je třeba ověřit.

Nový postup

Proč se tak dlouho univerzalitě vaječníkových neboli ovariálních buněk nevědělo? Nikdo prý neuvažoval, že tato možnost existuje:

Nejdřív jsme to zkoušeli bez estrogenů, pak jsem si vzpomněl, že by buňky mohly růst v jejich přítomnosti, a tak se to povedlo Antonín Bukovský

"Všichni se zabývali kmenovými buňkami kostní dřeně nebo embryonálními kmenovými buňkami," říká profesor Bukovský.

Buňky epitelia vaječníku vědci studovali hlavně kvůli tomu, že jsou častým zdrojem ovariálních nádorů.

Už loni Bukovského tým pozoroval a popsal tvorbu vajíček na principu, který pak vyzkoušel v laboratoři, přímo v ováriích.

Pak se snažil zjistit, zda se buňky vaječníku mění na vajíčka v přítomnosti pohlavních hormonů.

Miliony kmenových buněk

"Nejdřív jsme to zkoušeli bez estrogenů, pak jsem si vzpomněl, že by buňky mohly růst v jejich přítomnosti, a tak se to povedlo," popisuje svůj postup vědec.

Podle doktora Bukovského je těžké říct, kolik kmenových buněk se nachází na povrchu vaječníku, odhaduje však jejich počet na miliony.

Buňky vaječníku totiž existují ve dvou typech. Jednak tam jsou buňky povrchové tkáně, epitelia, a pod nimi je mezenchym, podobný buňkám vaziva, z něhož epitelia vznikají.

Jejich počet se výrazně mění, mezenchymální buňky se totiž mohou dělit.

Prodlouží se plodnost?

Na otázku, proč se dřív nedařilo vypěstovat lidská vajíčka z buněk vaječníku a teď ano, a navíc v tak raném stádiu, vědec BBC řekl:

Doktor Bukovský odhadl, že by se dala oddálit menopauza až o 15 let

"Daly se vypěstovat z myších embryonálních kmenových buněk, ale nikdo nepředpokládal, že totéž půjde u dospělé ženy."

Doktor Bukovský odhadl, že by se touto cestou dala oddálit menopauza u ženy, tedy prodloužit plodnost o 10 až 15 let.

Vycházel, jak sám říká, z výzkumů, jež dokládají, že k obměně vajíček dochází jen do určitého věku (38 až 40 let) a že poslední vajíčka, co se vytvoří, přetrvávají až do padesáti.

"Kdyby se podařilo navodit nový vznik vajíček před nástupem menopauzy, mohli bychom prodloužit ovariální funkce o stejné období, tedy o 10 až 12 let," uvažuje nahlas Bukovský.

Jako penicilin?

Využití výsledků výzkumu v praxi přepokládá tým s odkazem na názory odborníků na léčbu sterility zhruba za deset let.

Bádání svého týmu a cestu od něj k praktickým výsledkům dokonce v českém tisku přirovnal doktor Bukovský ke vzniku penicilínu.

Jak BBC řekl, bude záležet na "vyspělosti" aplikačních odborníků, jejichž zájem se jeví jako značný.

Konkrétní ale nebyl ve věci dalšího publikování svých výzkumů:

"Máme už další výsledky, jen je stačí zpracovat, kdy a kde je těžko odpovědět."

Publikační nesnáze

"Práce je v plném rozsahu již volně přístupná přes databázi PubMed, když zadáte klíčová slova egg a stem, vajíčko a kmen," řekl autor výzkumu.

Zmíněná databáze Amerického národního ústavu zdraví přitom přebírá obsah časopisu Reproductive Biology and Endocrinology, který sám Bukovský edituje.

Autor v něm článek zveřejnil poté, co se nezdařilo publikovat ho v týdeníku Nature.

"Delší dobu jsme to zvažovali, došlo ale k určitému nedorozumění přes internetovou komunikaci a nakonec to zapadlo," vysvětluje vědec.

Dodává, že se pak z časových důvodů rozhodl článek vydat dřív. Nedorozumění konkretizuje slovy, že údajně nedostal zprávu, kterou mu redaktoři Nature poslali.

Vlastní časopis

Práci podle Bukovského posuzoval zastupující editor časopisu, zvolil tři recenzenty, které členové výzkumného týmu neznali.

Následovala dvě recenzní kola, než byla práce publikována, autor ji přepisoval údajně třikrát.

Jak ovšem profesor Bukovský pro BBC dodal, tým se bude snažit další výsledky časopisu Nature znovu nabídnout:

"Pokusíme se, zvláště, když to vzbudilo takový zájem."

Pomoc neplodným

Jednou z uvažovaných aplikací výsledků bádání vědců z Tenesee by do budoucna údajně mohla být pomoc ženám, které ztratily plodnost při předčasné menopauze, anebo těm, které ztratily vajíčky kvůli nádorové terapii.

Druhou možnost považuje profesor Bukovský za pravděpodobnější: "Dají se vzít biopsie z ovária, zpracovat a zmrazit."

Vědci totiž podle něj zatím nevědí, zda budou buňky vaječníků žen, které postihla předčasná menopauza, schopné vajíčka vyrábět.

Další plány

Tým z Tenesee je pětičlenný, včetně klinických spolupracovníků.

Kromě profesora Bukovského působí v této americké laboratoři i další Češka, Marta Světlíková, nedávná absolventka České zemědělské univerzity v Praze.

Bukovský a jeho kolegové rovněž na dálku spolupracují s některými vědeckými pracovišti v Česku.

Za svého spolupracovníka označil například Lukáše Jebavého, ředitele soukromé výzkumné firmy BioTest z Konárovic u Kolína.

Bukovský a jeho kolegové v další fázi pokusů plánují kmenové buňky vaječníku zamrazit a znovu rozmrazit.

Chtějí tak zjistit, zda budou buňky i poté schopné diferenciace, tedy "rozrůzňování", při němž přebírají konkrétní funkci.

Vědci z Tenessee chtějí rovněž sledovat, jak se budou chovat buňky vaječníků žen, které trpí ovariální sterilitou či infertilitou.