Pavel Vondra redaktor BBC

Vedle silného a jednoznačného odsouzení metod únosců tu nezřídka zaznívá názor, že ani taktika Moskvy jak při osvobozování rukojmí, tak vůči Čečensku obecně, není zcela bez viny.

Pařížský list Le Figaro si všímá sobotního televizního projevu prezidenta Vladimira Putina, ve kterém vidí signál výrazného přitvrzení moskevské politiky na Kavkaze.

"Prezident Putin, hovořící ledově chladným tónem, nenašel v projevu jediné slovo na adresu brutální a chaotické akce ruských zásahových jednotek."

Schizofrenie francouzské diplomacie...

Le Figaro dodává, že i když úřady obviňují z vyprovokování krvavého konce obléhání školy pouze únosce, lidé v Beslanu kladou část viny také ruským bezpečnostním silám.

Podobně další francouzský deník Le Monde bere na vědomí univerzální odsouzení únosců, ale upozorňuje, že některé země neskrývají výhrady k činnosti ruských ozbrojených jednotek. Lituje, že Francie mezi nimi není:

"Trpí francouzská diplomacie schizofrenií? Zatímco se vší rozhodností bojuje za to, aby se v Iráku uplatňovala politika, která by odstranila hrozbu terorismu tou nejmírovější možnou cestou, co se týče Ruska, zavírá oči, když se s podobnými hrozbami Moskva vypořádává krveprolitím."

Prezident Jacques Chirac bez váhání odsoudil nekompromisní vojenský přístup Spojených států k Iráku. Bylo by prý dobré, kdyby stejně energicky odsoudil i brutalitu Rusů na Kavkaze.

Dvojí měřítka, která uplatňuje, mu prý na důvěryhodnosti mnoho nepřidají.

...a dvojí meřítka německého kancléře

Ovšem při pohledu na stránky německého tisku zjistíme, že francouzský prezident v tom není sám.

Deník Der Tagesspiegel píše, že také německý kancléř Gerhard Schröder není na adresu ruských úřadů dostatečně kritický a po katastrofálním konci dramatu s rukojmími v beslanské škole prý odmítl jakoukoli kritiku Moskvy.

"Schröder vyhlašuje solidaritu s Ruskem, které už deset let vede brutální a špinavou válku, která rozsahem porušování lidských práv zastiňuje i to, k čemu docházelo na Guantánamu a v Abú Ghraibu."

Deník zároveň srovnává tolerantní přístup německého kancléře k tomu, co nazývá ruským státním terorismem na Kavkaze, s jeho postojem vůči Spojeným státům předtím, než válka v Iráku vůbec začala.

Kam prý se podělo předsevzetí německé zahraniční politiky prosazovat ve světě dodržování lidských práv?

Je na čase změnit tón

Podobně kritický je k německému kancléři i deník Die Tageszeitung:

"Schröderova zdrženlivost je neomluvitelná," obviňuje list německého kancléře, že přispívá k eskalaci násilí na Kavkaze, když dává prezidentu Putinovi v Čečensku volnou ruku a zároveň legitimizuje výsledky tamních prezidentských voleb, které byly "zjevně zmanipulované".

Není po tom, co se stalo v Beslanu, konečně ten správný čas přehodnotit dosavadní linii a vyslat jiný druh poselství?

"Evidentně ne," odpovídá si deník na svou otázku sám, "protože jediný vzkaz, který Schröder Putinovi posílá, je ten, aby pokračoval jako dosud."

Süddeutsche Zeitung píše, že Rusko potřebuje otevřenou debatu ohledně politiky Moskvy na Kavkaze, a to i v médicíh.

Ovšem taková debata bude podle deníku možná jen tehdy, až prezident Putin naznačí ochotu změnit kurz.

"Bohužel máme všechny důvody domnívat se, že na takový projev síly je Putin příliš slabý."

Putina nic nezastaví

Rakouský list Der Standard se domnívá, že drama v Beslanu dokazuje, jak vzdálené je Rusko takovému typu společnosti, jaký představují Spojené státy.

Podle deníku v Rusku zcela chybí veřejný dozor nad činností úřadů. Hlavním důvodem tohoto zásadního nedostatku je prý absence silných a nezávislých médií.

Švýcarský deník Le Temps píše, že se prezident Putin stal rukojmím své vlastní nepřizpůsobivosti v čečenské otázce.

"Putina nezastaví nic, ani jeho vlastní selhání," píše ve svém komentáři jiný švýcarský deník - Tribune de Geneve, podle kterého ruského prezidenta žene jeho vlastní zatvrzelost jako rozjetý vlak po slepé koleji.