Adam Drda analytik BBC

Mladá fronta DNES píše, že útok je počtem obětí nejhorší od 11. září 2001. A například Hospodářské noviny soudí, že Rusko boj s terorismem nezvládá.

Totéž si myslí komentátor Lidových novin Pavel Máša, který ve sloupku na první straně píše:

"Masakr v osetské škole zasadil Rusku silný psychologický úder. Dosud nevídaně se otřásla i pozice prezidenta Vladimira Putina.

"Ten - po pěti letech zdůrazňování úspěchů - neváhal přiznat, že jeho země je 'absolutně nepřipravena' na válku s terorem. Příčiny této krize ruský vůdce pojmenoval poměrně přesně: korupce v justici, nerozvinutá občanská společnost, přecenění vlastních sil."

Pavel Máša dodává, že tato "jemná katarze" zatím postrádá podobně jasné vytyčení cesty, jak stát ze stávajícího marasmu vyvést.

Autor má za to, že východisko je jasné: Putin by měl učinit jasné rozhodnutí o strategické orientaci své země a připoutat ji k Západu.

Existuje 'islámský terorismus?'

V Lidových novinách se diskutuje také o tom, zda se má masakr v Beslanu spojovat s "islámským terorismem", respektive zda má být terorismus vůbec takto označován. Jaromír Štětina z agentury Epicentrum si myslí, že nikoli:

"Už je (...) načase přestat používat termín islámští teroristé, protože barbaři vraždící děti nemají s mírumilovným náboženstvím islámu nic společného. Zaštiťují se Koránem tak, že se Mohamed obrací v hrobě."

Zcela opačný názor zaujal stránkách Lidových novin reportér týdeníku Reflex Jiří X. Doležal:

"Nezpochybnitelná fakta ukazují, že násilí na dětech je integrální a globální součástí islámského terorismu, stojícího na základech nejortodoxnější muslimské školy, toho 'nejopravdovějšího islámu', vahhábismu.

"Kupodivu nehodlá v Evropě nikdo islám zakazovat. Data však ukazují, že jeho extrémní ideologie je stejně 'proti přírodě' jako komunismus a nacismus.

"Vraždy dětí i vraždy dětmi jsou již dlouho součástí palestinské větve islámského terorismu. Nikdo na to však - na rozdíl od Beslanu - příliš neupozorňuje."

Globální spojenci, naši nepřátelé

Šéfredaktor Mladé fronty DNES Pavel Šafr se domnívá, že Beslan by mohl "konečně mnoha lidem otevřít oči".

Soudí, že značné množství útlocitných Evropanů se často a rádo staví na stranu Čečenců a Palestinců a mívá silné pochopení pro odpor iráckých povstalců - v roli negativních hrdinů pak vystupují vojensky silné země jako USA nebo Izrael.

Poslední události v Rusku by podle Šafra mohly přispět k tomu, aby lidé pochopili, že problém terorismu je složitější, než tohle primitivní schéma:

"...kriminální a fanatické živly v Palestině, v Iráku, v Afghánistánu či v Čečensku jsou globálními spojenci a jsou našimi nepřáteli, ať už chceme či ne. Oni se beslanských dětí neptali, na čí straně stojí. Oni je prostě zabíjeli."

V dnešním vydání týdeníku Respekt se teroristickým vražděním v Beslanu a ruskou pozicí v boji s terorismem zabývá Zbyněk Petráček.

Připomíná, že ruská výkonná moc se od západních zemí, bojujících s terorismem, odlišuje mimo jiné tím, že nebere zrovna velký ohled na životy rukojmích. A autor se dál ptá: "Vyhrávají Rusové svou válku proti teroru?"

"Čečeni teď, po přepadení školy, ztrácejí i zbývající sympatie ve světě," píše Zbyněk Petráček, "ale Moskva dělá všechno proto, aby v nich vzdor, zoufalost a nenávist dále kultivovala.

"Američané a Alávího vláda v Iráku se snaží zapojit i bojovné milice Muktady Sadra, budou-li vstřícné, do politické struktury státu. Moskva takto vstřícná není, a nebyla ani před deseti lety, kdy se dalo ještě leccos dělat. Proto svou válku s terorismem vyhrát nemůže."