Pavel Vondra Londýn

S hrůzostrašnými výjevy na snímcích koresponduje líčení scén na místě neštěstí od zpravodajů v Madridu.

"Mrtvoly ležely všude kolem. Viděl jsem dívku s dírou v ledvině, kterou byste mohli prostrčit prst. Pět mrtvých těl na eskalátoru. Lidé bez rukou volali o pomoc," popisoval situaci na madridském nádraží Attocha očitý svědek zpravodaji Financial Times.

Ve stejném deníku o kus dál čteme výpověď v Madridu žijícího Ekvádorce Marcela:

"Slyšel jsem to v rádiu a napadlo mě, že bych měl jít pomáhat do nemocnice. Utěšoval jsem jednu ekvádorskou ženu, kterou právě propustili. Řekla, že jediné, co si pamatuje je, jak kráčela po mozcích mrtvých lidí, aby z té zatracené stanice unikla."

Španělské 11. září

Daily Telegraph píše, že rozsah útoků vypovídá o zjevné inspiraci útoky na New York a Washington z 11. září.

List se odvolává na španělské úřady, podle nichž konečný počet obětí s největší pravděpodobností přesáhne i statistiku tragédie z indonéského ostrova Bali, kde si výbuchy bomb v nočním klubu vyžádaly předloni v říjnu 202 životů.

To by z madridského masaktru učinilo nejkrvavější teroristický čin od zmiňovaných útoků na americké cíle v září 2001. List také cituje vzkaz, který britská královna zaslala španělskému králi Juanu Carlosovi:

"Lid Spojeného království je zhrozen teroristickými útoky, které tak nemilosrdně udeřily v Madridu."

Útoky Brity od cest do Španělska neodradí

Podle zpravodaje Daily Telegraphu, který zjišťoval reakce odborníků na cestovní ruch, se však Britové nenechají madridskými útoky odradit od dovolené ve Španělsku, které s 13 milióny návštěvníků ročně zůstává nejpopulárnější destinací britských turistů. Kromě toho v zemi trvale nebo přechodně žije půl miliónu Britů.

Podle Sdružení britských cestovních kanceláří jsou Britové k teroristickým hrozbám spíše flegmatičtí, částečně kvůli Severnímu Irsku. Kromě toho britské ministerstvo zahraničí ve svém pravidelném informačním servisu pro osoby cestující do zahraničí před návštěvou Španělska výslovně nevarovalo.

Zpravodaj Daily Telegraphu pro otázky dopravy se ale zamýšlí nad možností podobných útoků na britské půdě a připomíná simultánní útok Irské republikánské armády na londýnské stanice King's Cross a Euston v roce 1973.

Zatímco severoirští separatisté se podle něj spíše než na samotné cestující zaměřují na sabotáže kolejí a signálního zařízení, islámským radikálům jde hpředevším o hromadné zabíjení civilistů.

Zpravodaj zároveň konstatuje, že rozsah britské železniční sítě, která má téměř dvacet tisíc kilometrů kolejí a přes dva a půl tisíce stanic, prakticky znemožňuje zavést na ní bezpečnostní opatření podobná těm v letecké dopravě.

ETA nebo Al-Káida?

Deník Independent se ve svém redakčním komentáři zamýšlí nad tím, zda je správné připisovat útok automaticky baskickým separatistům z organizace ETA, jak to hned od počátku činily španělské úřady:

"Rozsah škod a počet obětí poskytují o důvod navíc, proč pochybovat, že šlo skutečně o práci baskických separatistů. Donedávna měla ETA tendenci směrovat svůj hněv proti specifickým cílům: politikům, soudcům, policii a dalším osobám viděným coby představitele španělské centrální vlády."

"Včerejší nekolikanásobný útok měl jinou povahu. Byl to nevybíravý úder proti civilistům, bez přechozího varování v době ranní dopravní špičky."

Nález detonačních zařízení a zvukových nahrávek s veršemi z Koránu v dodávce poblíž Madridu podle Independentu přiměl vyšetřovatele, aby zatím nevylučovali žádnou možnost včetně podílu sítě Al-Káida.

Příliš pevná ruka premiéra Aznara

Guardian se v redakčním komentáři o této možnosti také zmiňuje, vzhledem k načasování útoků pouhé tři dny před španělskými volbami se však kloní k verzi s baskickými pachateli.

Ti prý vzhledem k inflaci globálního teroru, který svět zaplavil po 11. září, mohli chtít dokázat, že stále patří do teroristické superligy, což v dnešní době předpokládá zabít nikoli desítky, ale stovky lidí.

Guardian také naznačuje, že útočníky mohlo k masakru nepřímo vyprovokovat nekompromisní jednání španělského premiéra Josého Maríi Aznara, který odmítá vyjednávat s nacionalisty a separtisty v Katalánsku i Baskicku.

Madrid prý proto bude muset v budoucnu dělat víc proto, aby dokázal rozlišit legitimní diskurs separatismu od hrůzného masakrování nevinných civilistů.