Od 1. ledna příštího roku začnou obyvatelé 11 evropských zemí platit společnou měnou euro. Projekt Evropské měnové unie se stal nejambicióznějším, ale také nejspornějším cílem EU. Dnové ale euro nechtějí. Hlasovali pro němu vloni na podzim v referendu. Vědí snad něco víc než Němci nebo Francouzi, kteří se pro společnou měnu rozhodli? Nebo jsou dnešní dánští kverulanti Andersenovým ošklivým kačátkem, ze kterého jednou vyroste mohutná labuť euroskepticismu? Na tyto otázky se pokusí odpovědět reportáž Jana Čápa.

Audio záznam 9. dílu v MP3

Když 28. září roku 2000 Dánové referendem odmítli vstupenku do eurozóny, grafici a redaktoři evropských médií pracovali většinou se dvěma stereotypy. Jeden představoval obraz Křik skandinávského expresionisty Edvarda Muncha, jehož úzkostlivou tvář obcházely hvězdičky Evropské Unie, druhým pak byl - jak jinak Hamlet.

Kralevic dánský nevraštil čelo nad Yorickovou lebkou, ale euromincí, a novinové titulky se za něj ptaly, zda být či nebýt v Evropské měnové unii. 53 procent dánských Hamletů tehdy na otázku odpovědělo záporně. O jaké se tím připravili výhody vysvětluje analytik Dansk Industri AB:

"Dánsko je podobně jako Česká republika malou zemí, hodně exportujeme do zemí eurozóny, a proto potřebujeme stabilní měnový kurz. Další výhodou měnové unie je nižší úroková míra - když potřebujete financovat svůj podnik a chcete si půjčit peníze, je to výhodnější. V neposlední řadě pak platí, že když dnes dánská firma obchoduje s partnery z eurozóny, má vysoké výdaje na samotných obchodních transakcích. Neustálá výměna peněz zabírá čas i pracovní sílu - musíte platiti lidi, kteří vám vypočítávají finanční rizika a podobně. Členstvím v Evropské měnové unii by spoustu zprostředkovatelských poplatků odpadlo."

Důvody dánského "ne"

Premiér Poul Nyrup Rasmussen propagoval euro v ulicích marně...

Ekonomové zároveň předpokládají, že budou- li služby a ceny v evropských zemích uváděny ve stejné měně, nastane větší tlak na cenovou soutěž, což prospěje spotřebitelům, podpoří hospodářský růst i zaměstnanost.

Avízované výhody eura však loni přesvědčili jen 47% dánských voličů.

V čem viděli háček? Své vysvětlení nabízí bývalý ministr zahraničí Niels Helveg Petersen, který - vedle premiéra Poula Nyrupa Rasmussena - patřil k hlavním apoštolům eurozóny. Po porážce vlády v zářijovém referendu z ministerské funkce odstoupil.

"Asi tak dva až tři týdny před samotným referendem, jsem začal tušit, že prohrajeme. Mělo to jeden hlavní důvod - euro samotné během dánské kampaně ztrácelo na hodnotě a tím získaly navrch argumenty, které prohlašovaly, že je to teprve nová měna, která je navíc slabá. Takže proč se k ní hned připojovat? Jestli zato skutečně stojí, vždycky se přece k měnové unii můžeme připojit později."

Vítězství srdce nad hlavou

Že se Dánové nechtějí přidat k euru, jehož hodnota loni převážně kolísala a slábla, může být pochopitelné. Podle finančního analytika dánské průmyslové komory Jörna Henrika Rasmussena však ani tento přístup nebyl racionální:

"Není pochyb o tom, že takzvaně 'slabé euro' hrálo v dánské debatě roli. Jsem ale přesvědčen o tom, že tento argument byl scestný. Americká ekonomika byla silnější než evropská a podle ekonomických teorií se to musí odrazit v kurzu eura. Guvernérka dánské národní banky tehdy vystoupila v televizi a upozorňovala na to, že takhle se argumentovat nedá, ale lidé volili spíš podle srdce a neposlouchali rozumné argumenty."

V jedné z Andersenových pohádek se stříbrný dánský peníz dostane do světa, kde ho nikdo nezná a všichni cizinci ho považují za falešný. "Ale vždyť to je mince naší země, poctivý stříbrňák od nás," zvolá nadšeně dánský krajan, kterému se v cizině dostane do ruky.

Napadlo mě, jestli se pětimilionový národ neobával o svou národní měnu i v loňském referendu.

Ještě na kodaňském letišti si prohlížím dánské koruny. Nezdá se, že by na nich bylo něco specificky dánského, přestože na většině z nich je profil královny Margarety II. Stříbrné dvojkoruny a pětikoruny jsou navíc děravé.

Příliš velká změna

Dánové se rozhodli svoji korunu za euro nevyměnit

Když ale dánský poslanec evropského parlamentu Jens-Peter Bonde, během eurokampaně Dány děsil roztavenými korunami a spálenými bankovkami s atomovým Nielsem Bohrem, nebo autorkou Vzpomínek na Afriku Karin Blixenovou, jeho hrozby zjevně zabíraly. Hrál tedy v dánském odmítnutí eura roli patriotismus?

Bondeova kolegyně, tajemnice Červnového hnutí Rita Dareová tvrdí, že Dánům šlo o víc než o měnu:

"Kdybychom přikývli na euro, nepůjde jen o měnu nebo o královnu Margaretu na naši koruně. Museli bychom změnit celý současný systém našeho sociálního zabezpečení. Ten systém zajišťuje lidem státní podporu bez ohledu na to, kde dříve pracovali."

K čemu je národní měna?

Ale ani na druhé straně dánské eurobarikády se sentimentální vztah ke koruně nepřeceňuje. Hovoří znovu Niles Helveg Petersen:

"Identita národa samozřejmě nesouvisí s bankovkami nebo mincemi, které nosíte v kapse, souvisí s národními dějinami a jazykem a dalšími faktory. Takže ten argument o ztrátě manévrovacího prostoru v eurozóně jsem nikdy nebral vážně, i když na některé voliče platil. Moje odpověď těmto argumentům zní - prostor pro manévrování jako malá měna mimo měnovou unii beztak nemáme. Naopak zůstávat mimo vyžaduje daleko přísnější disciplínu, než kdybychom se k euru připojili."

Takový krok sice podle odpůrců eura ohrožuje dánskou suverenitu, podle dánského analytika Jörna Henrika Rasmussena je však hospodářská suverenita pojem ve vyspělé ekonomice už dávno fikcí.

"Suverenita je beztak pouze iluze, když dnes evropská centrální banka pozmění výši úrokové míry, guvernérka dánské národní banky ji v závislosti na Frankfurtu změní během patnácti sekund také."

Dánské výhrady vůči Evropské unii

A celkový postoj Dánů vůči Bruselu? Kritičtí Dánové mají podle politologa a bohemisty Petera Buggeho dojem, že ne všechny kroky Evropské unie jsou jim blízké a požadují demokratičtější postupy evropských struktur.

Na takzvaný demokratický deficit upozorňuje i tajemnice Červnového hnutí Rita Dareová, podle které Brusel na členské země se svými plány příliš naléhá:

"Chtějí všechny svoje reformy prosazovat příliš rychle a přitom neberou v úvahu názory obyvatel členských zemí. S reformami není třeba tolik spěchat. Můžeme pokračovat s tím, co máme a počkat, dokud se otázka demokratického deficitu v Evropské unii nevyřeší."

Dánské vlastenectví je snad nejviditelnější na domácím vztahu k národní vlajce. Bílý kříž v červeném poli si s sebou Dánové berou i na soukromé víkendové pikniky a v okolí dánských obydlí je alespoň jedna vlaječka.

Hrdí vlastenci

Dánové jsou hrdí na své národní symboly

Hrdost na státní symboly a dánství se pěstuje i tady v zábavním parku Tivoli, kde každý den mašíruje jakási stínová hradní stráž složená s deseti až dvanáctiletých kluků.

Zatímco dětští gardisté provázejí improvizovaný královský pár centrem zábavního parku, jejich venkovští vrstevníci ve vikingském muzeu v Roskilde přiživují národní tradici tím, že se v zátoce Severního moře učí ovládat starodávné vikingské lodi.

Tyhle čluny s mělkým ponorem o nosnosti třeba i dvacet tun je třeba brát vážně. Vždyť na nich Vikingové objevili Ameriku a drancovali celou Evropu - ve své době mohli mít strategický význam protiraketového štítu. Vilém Dobyvatel s nimi pokořil Británii a začal psát její novou historii.

Dánské královské koruně patřila kromě Anglie i Skandinávie a kolonie v Karibiku. V geopolitickém rozdělení světa 21. století tohle už dávno neplatí, ale národní hrdost přetrvává. I díky praktickým hodinám vikingskému umění lodního stavitelství pro děti.

Nafouklý nacionalismus

Lina Kristensenová, která pracuje jako sekretářka na univerzitě v Arhusu, volí socialistickou Folkeparti a domnívá se, že úloha nacionalismu v loňském referendu se mnohdy přeceňuje:

"Já mám své důvody, proč jsem volila ne a pravicoví voliči mají pro stejný hlas důvody úplně jiné. V obou táborech se vyskytovalo dosti široké názorové spektrum. Mnoho socialistů hlasovalo "ne" ze sentimentálních důvodů. Přitom ze strany vlády existovala tendence všechny odpůrce eura paušalizovat jako nacionalisty."

Spíše než vlastenectví mohla prý výsledek všelidového hlasování ovlivnit i vrozená dánská vzdorovitost a podezřívavost k autoritám, které je o výhodách eura přesvědčovaly.

Dánský odpor proti autoritám

Vedoucí slovanských studií v Arhusu, bohemista a politolog Peter Bugge spatřuje v minulých dánských referendech určitou formu protestu proti vládě.

Tradiční odpor proti autoritám nevylučuje jako důvod odmítnutí eura ani vedoucí informačního oddělení Evropské unie při hlavní městské knihovně v Kodani Line Knudsenová:

"Levicově orientované strany v Dánsku, které se vždycky profilovaly proti socialismu a komunistům, byly odjakživa proti Evropské Unii. Když pojedete do Itálie nebo do Francie - tam levičáci Unii podporují - ale jak říkám, dánská levice je euroskeptická. Lidé mojí generace nemůžou najednou změnit názor. Jsme proti evropskému projektu, takže se dá říct, že v Dánsku je víceméně jakousi tradicí být proti Evropské Unii."

Christianie - stát ve státě

"Právě opouštíte území Evropského hospodářského společenství," upozorňuje nápis na ulici Princess Gade v kodaňské čtvrti která si říká Svobodné město Christianie. V téhle rezervaci, které od roku 1971 vládnou v podstatě ideály hippies platí snad všechna pravidla oázy a společenského experimentu.

Jedním z několika setčlenné komunity, kteří z liberálního skanzenu do okolního území Evropské unie vycházejí, je padesátník Bill Kosmická květina, který když je potřeba, vyjednává s kodaňskou policií. Teď právě baví turistické návštěvníky historkami z dějin Christianie.

Podobně jako mnoho dalších i on přijal jméno podle svého domku v Christianii, když počátkem 70. let ukončil kariéru hvězdy muzikálu Hair a asi definitivně se tady usadil.

Ptám se ho, jestli jeodmítání Evropské unie v Christianie součástí nějaké typické dánské revolty.

"Dánové nepřecházejí na červenou a všechno musejí mít pintlich, ale přitom má tenhle národ silný odpor k autoritám. Dánové věčně rebelují a přitom jsou pro pořádek, je to takový jejich paradox. Možná jsme i my v Christianii jsme reakcí na tyhle snahy kontrolovat každodenní život."

Dánská skepse

Považují tedy Dánové Brusel za jakousi prodlouženou kontolorskou ruku?

"To bychom příliš generalizovali. Referendum ukázalo, že v v určité době plány Unie nevyhovovaly jednapadesáti nebo dvaapadesáti procentům Dánů. Já sám jsem nevolil, ale rozhodně nechci, aby se v dějinách opakovalo, že když si jdou Němci s Francouzi po krku, že si to pak odskáče Dánsko."

V referendu tedy zřejmě obecně sehrálo svou roli protiautoritářství, ale odpůrci eura mají i konkrétnější důvody k pochybnostem fungování evropské legislativy. Hovoří Lina Kristensenová

"Jsem celkově vůči Evropské unii dosti skeptická, to co se v Unii děje má podle mého na Dánsko negativní následky. Většina evropské legislativy negativně ovlivňuje zákonodárství v Dánsku - například zákony o ochraně životního prostředí nebo ochraně zvířat, což jsou oblasti, která mě zajímají. Pokaždé když se v Dánsku objeví návrh na zákaz nějaké chemikálie, která nebyla pořádně otestována, Brusel to zamítne. Přitom s vivisekcí Evropská unie neustále přešlapuje na místě."

Nesouhlas žen s eurem

Proti euru hlasovalo výrazné procento žen

Nesouhlas s přičleněním k jednotné měně vyjádřilo široké spektrum voličů od dánských marxistů, kteří v Evropské centrální bance spatřují prodlouženou ruku nadnárodního kapitálu, po dánskou pravicovou Volkeparti. Sociologové upozorňovali na skutečnost, že proti euru hlasovalo výrazné procento žen. Jak si to vysvětluje sekretářka univerzity v Arhusu Lina Kristensenová?

"Někteří to vysvětlovali tím, že ženy se zajímají o takzvané humanistické hodnoty - ochranu přírody, životní podmínky pro starší občany, sociální zabezpečení - zatímco muži se zajímají o ekonomické a technické stránky výhodnosti Unie. Statisticky to tak skutečně bylo, ale nemám ráda, když se lidé takhle škatulkují."

Rozjetý eurovlak

Velká část dánské eurodebaty probíhala v železniční metafoře eurovlaku, který by měl nebo neměl zpomalit, z kterého by Kodaň měla vystoupit nebo který by mohl nedej Odine mohl Dánům ujet. Někteří tvrdili, že tím eurovlakem Dánové budou muset jet ať se jim to líbí nebo ne. A mentalita dánského voliče podobnou předurčenost nesnáší.

Eurovlak se jako klišé stal i terčem parodií. Červnové hnutí, které je zastoupeno v evropském parlamentě, aniž by mělo jediného poslance v jednokomorovém Folkingetu, uspořádalo Prodiho cestovní kancelář a její agenti v podezřelých oblecích nabízeli pofiderní výlety jejíž příští zastávkou byla jednotná měna. Pak čekal cestovatele dlouhý tunel do neznáma.

Strach z nezávislosti

Očkování proti strachu z nezávislosti na EU

Ovšem asi nejznámějším happeningem z kampaně před hlasováním bylo rozdávání ochranných látek proti strachu z ekonomické krize, kterou maloval na zeď Rasmussenův kabinet. V kodaňském centru Červnového hnutí jsem hovořil s jednadvacetiletým Nikolajem Larsenem, který akci organizoval:

"Oblékli jsme se do bílých plášťů, takže jsme vypadali jsko doktoři, a rozdávali jsme bílé pilulky - ve skutečnosti to byly bonbóny - a ty jsme dávali spolu s letáky. Říkali jsme akci očkování proti strachu z nezávislosti na Evropské unii. Šlo o to, že když vláda zjistila, že by v eurok

ampani mohla prohrát, zahájila zastarašovací frontální útok s celou řadou nepodložených prohlášení o dánské ekonomice a o údajném dopadu, který by hlasování NE na dánské hospodářství mělo. Strašili nezaměstnaností, odlivem investorů a samozřejmě nic z toho se nestalo. Naopak. Dánská ekonomika je ještě silnější než dřív."

Nikolaj Larsen pracuje v telekomunikační firmě a v Červnovém hnutí pracuje jako dobrovolník. Co mu na evropských strukturách vadí nejvíc?

"Evropský systém se mnohem víc soustředí na boj s inflací než na problém nezaměstnanosti, což je možná pochopitelné s německou historickou zkušeností s hyperinflací, ale dánské vlády se na to vždycky dívali úplně jinak. My si hyperinflaci pochopitelně také nepřejeme, ale alternativa třeba desetiprocentní nezaměstnanosti je pro Dány nepřijatelná. Zatímco třeba britská vláda premiérky Thatcherové to považovala za ozdravný prvek ekonomiky. Je to možná extrémní příklad interpretace tržní ekonomiky, ale takovéhle myšlení v Dánsku nenajdete. Tady je pro drtivou většinu lidi důležitá stabilita a sociální zabezpečení."

Nesplněné hrozby zastánců eura

Kolo je v Dánsku oblíbený dopravní prostředek

Po vikingských člunech a vlacích byl čas vyzkoušet asi nejtypičtější prostředek hromadné dopravy v Dánsku, kterým je kolo. Dokázaly tedy uplynulé měsíce, že se vládní propaganda ohledně absence v eurozóně mýlila? To je otázka pro bývalého ministra zahraničí Helvega Petersena:

"Podle mně tohle nedokázalo vůbec nic. Nikdy jsem ostatně neočekával, že by se výsledky referenda mohly projevit v tak krátkém období. Členství v Evropské měnové unii má efekt dlouhodobý. Lehce se mluví, když se finanční trh chová standardně, z dlouhodobého hlediska záleží na tom, jak trh reaguje na hospodářské krize, jak reaguje na problémy v měnových kurzech. Pro takové případy je mnohem výhodnější být v Evropské měnové unii. Finanční trh může s eurem spekulovat."

Červnové hnutí zásluhou své kampaně získalo pro zdrženlivost vůči euru jistě výrazný počet Dánů, jak ovšem upozorňuje bohemista a politolog Peter Bugge do dánského parlamentu se jejich zástupci zřejmě jen tak nedostanou.

Vlastně se nic nestalo

Většina Dánů se vyjadřuje v tom smyslu, že se odmítnutím Eura vlastně nic nestalo. Ekonomickou situaci osm měsíců po referendu charakterizuje analytik Dansk Industri Jörn Henrik Rasmussen:

"Během kampaně jsem říkával, že pokud Dánsko euro odmítne, neznámená to pro dánské podniky, že hned příští den po referendu zkrachují. Důvody proč v Dánsku investovat - jako například vysoce kvalifikovaná pracovní síla - přetrvávají. Není to otázka přežití, ale jedná se o to, že nárůst investic by mohl být ještě vyšší."

Ekonomické hrozby vlády s vyšší úrokovou mírou se nenaplnily a Finanacial Times počátkem letošního roku například vyhodnotily Dánsko jako jedno z nejvýhodnějších míst pro investice v elektronickém obchodování a dánská firma Biogen zaznamenala jednu z nejvýraznějších amerických investic posledních měsíců.

Analytik Jörn Henrik Rasmussen však upozorňuje, že i když obchody jdou stejně dobře jako dřív, ve vztahu k Evropské unii se něco změnilo:

"Podle mého je to jako když snoubenecký pár stojí v kostele před knězem a on se vás zeptá berete si tuhle ženu. Bylo by to potom stejné, kdyby ženich nebo nevěsta řekli ne? Já myslím, že ne, protože říkáte nechci k téhle rodině patřit nechci v tomhle svazku, v téhle unii být."

Čekání na příští referendum

Kdo bude oslavovat příště? Opět odpůrci eura nebo jeho příznivci?

Jaké důsledky má dánské odmítnutí jednotné měny pro Evropskou unii? Prakticky se dá říct, že zanedbatelné. Pětimilionový stát s hrubým národním produktem 185 miliard dolarů není ve srovnání s říší eura žádným obrem.

Do jisté míry však Kodaň oslabuje naději na vstup Švédska a klíčové Británie, bez níž by projekt evropské jednotné měny ve svém rozjezdu dlouhodobě pokulhával. Loňským hlasováním si však Dánsko dveře k euru neuzavřelo navždycky a bývalý člen vlády Niels Helveg Petersen je v tomto ohledu velkým optimistou:

"Osobně nepochybuji o tom, že je jen otázkou času, kdy se Dánsko se rozhodne k euru připojit. Už od prvního ledna se euro stane platidlem pro 300 milionů Evropanů a za rok touto dobou od 1. července to pro ně bude jediné platidlo. Navštíví naši zemi jako turisté a budou eurem platit a my si na něj zvykneme přirozeným způsobem. Dánové přijdou na to, že euro není nebezpečné ba naopak. Postoj mnoha Dánů se změní, až se euro stane skutečností a ne pouze realitou pro lidi z finančního sektoru."

Eurooptimisté věří v "ano" euru

Ve finančním sektoru se pohybuje analytik Jörn Henrik Rasmussen, který je ohledně brzy opakovaného referenda poněkud rezervovanější nicméně i on věří, že s prvním eurem v dánské peněžence se karta Evropské měnové unie obrátí.

"Až se od prvního ledna euro stane fyzickou skutečností. lidé zjistí, že přináší spoustu výhod nejen pro zaměstnání a firmy, ale i pro soukromé osoby. Až lidé vyjedou na dovolenou přes Německo do Rakouska do Francii, možná do Španělska a uvidí, jak je pohodlné užívat stejnou měnu. Eurem budou u nás platit i turisté a lidem brzy dojde, jak je pohodlné užívat jednotnou měnu."

Diskuse kolem výhod a možností eura se s nadcházejícím rokem jistě oživí dá se odhadnout, že bude stejně otevřená jako debata, která provázela všelidové hlasování v loňském září. Za ní se ještě jednou ohlédneme s knihovnicí Line Knudsenovou

"Diskuse se účastnilo více než 50 různých hnutí a stran, které během kampaně pro a proti euro vydali více než 100 publikací. Lidé sem chodí každý den a ptají se: "Včera vydalo ministerstvo financí další brožuru, už ji máte?" Spolupracuji s koordinátory Evropské unie v různých zemích evropské patnáctky a můžu říct, že kromě snad Švédska nebo Finska se občané o aktivitity unie nikde tolik nezajímají."

Otevřená diskuse o výhodách a nevýhodách

Vedoucí informačního centra Evropské unie pečlivě katalogizuje veškeré publikace Evropské komise, které jsou čtenářům kodaňské městské knihovny k dispozici. Přicházejí sem i odpůrci eura, kteří brožury olepují kontakty na další zdroje alternativních i protibruselských názorů.

Když se o tom dozvěděli dánští zástupci Evropské komise, chtěli publikace vyměnit. Knihovníci je však upozornili, že centrum navštěvují dospělí lidé, kteří si jistě vlastní názor dokážou utvořit sami, bez podobných zásahů. Kritičnost a otevřená diskuse, to byly možná největší lekce dánské návštěvy.

Výchova k pochybnostem

Před mým odletem z Kodaně začínaly ve městě oslavy dne dětí a hlavní třídou pochodovali malí hudebníci, kteří kolemjdoucí lákali na několikadenní hudební karneval. I oni jsou už od malička vychováváni ke kritičnosti a otevřené diskusi.

Nemohl jsem si nevzpomenout na slova Ireny Novotné, která v Roskilde vychovává dvě děti a tvrdí, že pochybnosti a kritické otázky jsou samotnou podstatou dánské výchovy.

Ať už Dánové v příštím možném referendu o náležitosti k Evropské měnové unii vysloví své ano či ne, nebo snad ukáží Británii a Švédsku nějakou třetí cestu, o dánské skepsi vůči Bruselu ještě uslyšíme. Možná ještě dřív, než tihle pochodující muzikanti vyrostou...