Josef Zieleniec, senátor, bývalý ministr zahraničních věcí
Pátek 15. února 2002
Poslechněte si rozhovor v MP3 
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
Od 28. února bude v Bruselu zasedat Konvent. Jde o 105členné těleso, které bývá označováno jako evropské debatní fórum. Až do června příštího roku budou zástupci z 28 členských a kandidátských zemí Evropské unie, Evropského parlamentu a Evropské komise diskutovat o fungování budoucího rozšíření Unie. Česká republika má v Konventu vyčleněna tři místa. Obsadí je ministr zahraničí Jan Kavan, místopředseda ODS a poslanec Jan Zahradil a bývalý ministr zahraničí a senátor Josef Zieleniec. Zieleniec své působení v Konventu vidí následovně.
Josef ZIELENIEC, senátor, bývalý ministr zahraničí /zvukový záznam/: Názor čtyřkoalice je právě ten, že má-li Evropská unie překonat nedostatky v rozhodování, překonat právě některé nedostatky v demokratickém chápání, rozhodování, že by měla pokračovat vpřed a přinést více rozhodování směrem k občanům a vytvořit těsnější kontakt mezi evropskými institucemi a občany Unie, čili je to krok směrem k federalizaci.
Slova jednoho z českých zástupců v Konventu Josefa Zieleniece. Nejen o práci nového orgánu, tedy Konventu, bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl senátor, bývalý ministr zahraničí Josef Zieleniec, vítejte v BBC, hezký dobrý den.
Dobrý den.
Co vám v politice v současnosti dělá největší starosti?
Tak teď mám shodou okolností velmi intenzivní nasazení právě kvůli přípravě Konventu, takže na starosti ani moc velký čas nemám, ale kdybych měl ukázat na jednu starost, je to vnitropolitický vývoj a rozpad čtyřkoalice, jednoznačně.
Kolik času jste věnoval ještě jedné starosti, a to prověřování aféry, v níž jste byl nařčen z uplácení novinářů? Policie ukončila prověřování této aféry a ačkoliv jde podle policie o pomluvu, nepodařilo se najít jejího původce.
No, tak já jsem se tím nezabýval a pouze rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení je poněkud zarážející, protože každý, kdo se díval na televizi a slyšel premiéra Zemana a ministra Kavana, když ty lži o mně šířili, tak muselo být každému jasné, kdo je a kdo není původcem této pomluvy, ale ...
Případ policie odložila, je to tedy i pro vás už odložená věc a nebudete se k tomu vracet?
Já jsem ani to trestní oznámení nepodával, to podaly orgány činné v trestním řízení, ale i tak jsou zde nejrůznější otazníky. Já vím, že probíhá vyšetřování už více než rok, vyšetřování odposlechu ve Štiříně, které jakoby s tou aférou trochu souvisel, protože existují písemné dokumenty, které já sice nevím, jestli jsou, nebo nejsou pravdivé, ale já jsem je předal policii, které naznačovaly, že celá ta akce ve Štiříně s tím odposlechem byla také jakousi provokací namířenou proti mně, opět není nic slyšet od orgánů činných v trestním řízení, jak v tom pokračují. Vyvolává to pocit, že občané si před zákonem nejsou rovni, když je někdo předseda vlády, tak nemusí ani k výslechu, jako bylo v případě té pomluvy, stačí, když odpověděl písemně na otázky.
A vy se dotazujete orgánů činných v trestním řízení, jak třeba pokračuje vyšetřování té štiřínské aféry?
Občas se dotazuji, dokonce formálně zde mám právo na informace, protože jsem tady podal trestní oznámení na neznámého pachatele, podal a měl bych být informován, ale jak říkám, už to běží více než rok a vypadá to, že přesto, že mají v ruce i, řekl bych, poměrně zajímavé dokumenty ...
Co v těch dokumentech je, ty podle vás usvědčují konkrétní nejvyšší politiky v této zemi, že byli zodpovědní za ony výslechy?
Ne, tak to není, to jsou dokumenty, o jejichž pravosti samozřejmě, já nemohu nic říct, protože ...
Proč ne? Kde jste je získal?
To jsem získal od jiných lidí, kteří do tohoto byli nějakým způsobem zapojeni a předal jsem je policii, ale z těch dokumentů vyplývá, byly-li by pravé, že ta celá věc byla organizována cílevědomě a byla to provokace. Jak říkám, já jsem to občansky předal policii a vůbec jsem neslyšel o tom, co se tam děje.
Podle vás je tedy, podle toho jaké vy máte zkušenosti s policií, politicky ovlivňována?
Tak to říkáte vy. Já jen konstatuji, že to vyšetřování neprobíhá, nepokračuje dopředu.
Korektně?
A podobně jako vyšetřování té pomluvy, jde do ztracena.
Ony dokumenty, ptám se teď ještě jednou, usvědčují někoho z vrcholných představitelů ČSSD?
Ne, takto bych to nemohl říct, ale ukazují směrem ke státní správě.
K ministerstvu zahraničí?
Tak.
A k jeho nejvyšším představitelům?
Ne, to se skutečně zeptejte policie.
Policie, dobře, zeptáme se. Vy jste byl v tomto pořadu poprvé 5. června 2001 a tehdy jste hovořil o čtyřkoalici jako o politickém uskupení, které je vám nejblíže.
Josef ZIELENIEC, senátor, bývalý ministr zahraničí /zvukový záznam/: Tak než bych do nějaké strany vstoupil, tak bych se musel neskutečně velmi ztotožnit s takovým politickým subjektem. Pro mě nejbližším politickým subjektem je čtyřkoalice jako celek.
5. června 2001, Josef Zieleniec ještě v rozhovoru pro BBC o budoucnosti čtyřkoalice řekl:
Josef ZIELENIEC, senátor, bývalý ministr zahraničí /zvukový záznam/: Já jen doufám, že vůdci čtyřkoalice konečně otočí svůj politický pohled do budoucnosti, přestanou se zabývat sami sebou a teď už proběhly důležité sjezdy u lidovců, proběhne kongres Unie svobody a já jsem přesvědčen, že novou politickou sezónu, tedy od podzimu letošního roku, už čtyřkoalice zaměří dopředu. Když ne, tak to bude špatně pro čtyřkoalici, ale já mám pocit, že nemá jiné východisko, a že je to uskupení, které nejen má šanci se prosadit, ale které by se mělo prosadit, aby se česká politická scéna stala trochu evropštější.
Slova Josefa Zieleniece pronesená před osmi měsíci v Interview BBC, přesně 5. června 2001. Promarnily podle vás ty hlavní dvě síly dnes už neexistujícího uskupení čtyřkoalice, tedy lidovci a Unie svobody-Demokratická unie, šanci ukázat, že se česká politická scéna může stát přeci jen evropštější?
Jak to tak vypadá, tak bohužel ano. Mně je toho líto zejména, protože já jsem kandidoval ve volbách ne za některou z těch stran, ale za čtyřkoalici jako celek, také o čtyřkoalici jsem mluvil s voliči, když jsem je žádal o hlas, cítím ...
Cítíte i stud, vzhledem ke svým voličům, když jste s nimi o čtyřkoalici mluvil?
Nepochybně cítím závazek, že nebyl naplněn a já jen doufám, že jak ostatní politikové, tak zejména já budu moci nějakým způsobem přeci jen ten závazek, pokračovat v jeho naplňování.
Jak v něm chcete pokračovat, když uskupení, za které jste kandidoval a které jste propagoval, dnes neexistuje?
Ale myšlenkově vytvořilo poměrně srozumitelnou programovou nabídku a chtěl bych alespoň za sebe, a pokud budu moci ovlivnit ostatní politiky, v té programové nabídce pokračovat, naplňovat ten program a snažit se, aby i ty struktury, které vznikají v současné době, navázaly, jak budou moci, na tento program.
Teď vám je tedy nejblíže onen chystaný dvojblok?
Asi ano, i když musím říct, že musíme počkat na to, jakým způsobem se zformuje a jak osloví voliče, jakými slovy a s jakými závazky, protože je také důležité, aby ti, kteří jdou do voleb spolu, řekli, zda i o volbách chtějí spolu ten zájem voličů prosazovat, či ne a zatím jsem to neslyšel.
To znamená, vy jste neslyšel od toho dvojbloku jasné stanovisko, že se po volbách nerozpadne?
Neslyšel a ...
A vadí vám, že jste to neslyšel?
Já myslím, že to je problém pro každého voliče, to je jedna z nejvážnějších věcí, když někdo se uchází o vaše hlasy, aby řekl, jakým způsobem ten mandát, který od voličů dostane, bude naplňovat.
Myslíte si, že by mělo být, to co vy slyšet chcete a onen závazek voličům, že by měl být součástí oněch nových dohod, které budou asi podepsány, než dvojblok vznikne?
Nepochybně.
Bývalý leader čtyřkoalice a předseda poslaneckého klubu Unie svobody-Demokratické unie Karel Kühnl ve středu v tomto pořadu hovořil o tom, že nové uskupení označované jako Koalice by mělo navázat na program čtyřkoalice.
Karel KÜHNL, bývalý leader čtyřkoalice a předseda poslaneckého klubu US-DEU /zvukový záznam/: Priority toho programu jsou jasně dané a jsou součástí té úvodní části, je jich pět a ty zůstanou zcela určitě beze změny, je to především vstup do Evropské unie, je to, za druhé, podpora rodiny, podpora sociální solidarity, ale také odpovědnosti za vlastní osud, podpora vzdělání jako jedné z hlavních, ne-li vůbec hlavní priority státní i rozpočtové, ale nejen rozpočtové politiky, podpora právního státu, čili celá náprava legislativního rámce a budoucnost bez dluhů, tj. náprava všech těch deficitů ve veřejných rozpočtech, daňová reforma, vrácení daní zpátky občanům.
Slova bývalého leadera čtyřkoalice, dnes předsedy poslaneckého klubu Unie svobody-Demokratické unie Karla Kühnla. Vy byste tento názor podepsal?
Ano, já jsem přesvědčen, že je důležité navázat na to, na čem čtyřkoalice stála, ale myslím si, že je důležité, aby se to udělalo věrohodně, tzn., aby voliči měli garanci, že skutečně toto bude podle volebního výsledku přetvářeno v politickou skutečnost.
Jak byste ovšem prosazoval a prezentoval před veřejností, jejíž důvěra je bezesporu teď otřesena po těch událostech minulého měsíce, uskupení, které je i nadále, tedy onen dvojblok, v médiích líčen jako velmi nestabilní?
Já neskrývám, že je to těžké, já, jak víte, nejsem členem žádné z těch stran, nejsem členem vedení, takže je to pohled zvenku, ale na místě politických vůdců toho dvojbloku bych především se snažil voličům předložit garance toho, že to není účelové uskupení jen pro překonání nějaké volební hranice vstupu do parlamentu a že je to blok programově spřízněných politiků a ...
Pokud tato dohoda, podle vás, nebude podepsána, bude lepší, aby obě strany kandidovaly nezávisle a zvlášť?
Já myslím, že z hlediska mnoha voličů nepochybně a tím pádem by se to projevilo ve volebním výsledku.
Tedy pokud nebude podepsán dokument, který, nebo měl by podle vás být závazný a platit čtyři roky?
Každopádně by měl být závazný, pokud jde o chování po volbách, formování buď opozice, nebo podílu na vládnutí, tam by ty strany toho dvojbloku měly vystupovat společně a měly by dát jasné garance voličům, že tak to bude.
Ano, ale co může být tou garancí. V Čechách existuje mnoho dokumentů, i závazných právních norem, ale pokud tam není sankce, tak vždy taková norma nebo dokument bývá často porušován.
To, já s vámi souhlasím, ale bylo by dobré, aby přinejmenším existoval, zatím není.
A sankce by tam nějaké měly být?
Ty sankce jsou politické, samozřejmě mnoho věcí se porušuje, ale voliči si toho všímají a podle toho rozhodují o svých sympatiích, či antipatiích, takže každá politická dohoda je sankcionována voliči, a tak to má být.
Nejnovější průzkumy veřejného mínění potvrzují další úbytek volebních preferencí pro strany bývalé čtyřkoalice. Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění, které bylo právě dnes zveřejněno, by volby vyhrála vládní sociální demokracie s 23 % hlasů, někdejší čtyřkoalice by měla už jen 19 % hlasů a ODS o půl procenta preferencí méně než čtyřkoalice, tedy 18,5. Na kolik podle vás naznačují, že strany bývalé čtyřkoalice, tedy teď hlavně ty dvě strany, lidovci a Unie svobody-Demokratická unie, už nemají šanci vyhrát volby?
No, tak nepochybně pád z hodnot kolem 30 na 18 je velký pád a pravděpodobně velká část z tohoto propadu je ztracena už do voleb.
To znamená, že není šance vyhrát volby u dvojbloku?
Tak mohou se stát ještě různé věci, ta česká politika je taková, že mnozí politikové se chovají sebevražedně a není vyloučeno, že k takovému vývoji dojde i u některého z konkurentů, takže já bych tady nerad věštil, ale je to velká ztráta.
V případě, že strany bývalé čtyřkoalice, tedy v současnosti už té Koalice, prohrají volby, kdo by z toho podle vás měl především nést politickou zodpovědnost?
Tak politickou odpovědnost musí vždycky nést vůdci těch stran, které neuspějí, mají-li si ty strany zachovat šanci pro budoucnost, voliči velmi dobře vědí, kdo nevyvodil důsledky ze svých proher a projevuje se to na politické pozici dotyčných stran. Každá strana po prohře prožívá vnitřní diskusi a buď má, nebo nemá sílu k nějakému samoočišťujícímu se procesu.
Podle vás je tedy logické, že v případě, že dvojblok nevyhraje volby, tak musejí dát, nebo by měli dát všanc své funkce Cyril Svoboda a Hana Marvanová?
Tak já nevím, co by měli udělat Hana Marvanová a Cyril Svoboda, já vím, co bych udělal já v případě, kdybych zásadním způsobem neuspěl oproti předpokladům a ...
Vy byste rezignoval?
Já bych takovýto důsledek vyvodil.
O tom, jak se v Česku dělá politika, vypovídají nejlépe čím dál častější výpady politiků, záminkou může být cokoliv, třeba jmenování předsedkyně Nejvyššího soudu Elišky Wagnerové do funkce soudkyně Ústavního soudu. Vicepremiér Pavel Rychetský vyčetl v rozhovoru pro BBC prezidentu Václavu Havlovi, že nekomunikuji s mocí výkonnou, tedy s vládou.
Pavel RYCHETSKÝ, vicepremiér, předseda Legislativní rady vlády ČR, senátor /zvukový záznam/: Mě třeba mrzí, že pan prezident tak tři roky už nenavštívil schůzi vlády, možná dva, ale rozhodně nejméně dva až tři roky, že je tady jistá absence komunikace. Patrně to začalo opravdu konfliktem tehdy mezi panem prezidentem, panem premiérem o jmenování guvernéra a fakt je, že od té doby jsou, já nemohu říct, na jakém stupni jsou ty vztahy, prostě jsou nulitní, neexistují, nejsou žádné vztahy mezi vládou a panem prezidentem, vlastně si jen dopisujeme a já jsem z toho nešťastný.
Slova vicepremiéra Pavla Rychetského v Interview BBC. Prezident republiky Václav Havel Rychetského výroky o nekomunikaci hlavy státu s vládou odmítl.
Václav HAVEL, prezident republiky /zvukový záznam/: Vládu jsem navštívil, pokud si vzpomínám, poměrně nedávno, možná na to zapomněl pan premiér Rychetský, nebo tam nebyl, s ministry jsem též v kontaktu a jsem otevřen jakékoliv rozpravě o jakémkoliv svém úmyslu či jakémkoliv svém jmenování, ale o jednom vás mohu ubezpečit. Já v souladu se svým slibem chci vykonávat svojí funkci podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a to znamená, mimo jiné, že chci chránit v rámci svých malých možností nezávislost některých institucí.
Páteční slova prezidenta Václava Havla. Čím si vysvětlujete povyk a vzájemné výpady, které se strhly po oznámení hlavy státu, že předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová bude, pokud jí Senát schválí, jmenována soudkyní Ústavního soudu?
Tak Ústavní soud je nepochybně velmi významnou institucí, která ovlivňuje celé politické dění, zejména zákonodárný proces v naší zemi a je vidět, že je teď jakoby politický zápas o tvář této instituce. Z tohoto hlediska ...
Politický zápas čí, prezidenta republiky?
Různých politických sil o to, jak bude vypadat ta instituce v budoucnu, každý má jiné představy o tom, jak by měl Ústavní soud rozhodovat. Víme, že v minulosti na mnohá rozhodnutí Ústavního soudu reagovaly některé politické síly, řekl bych, až nepřiměřeně vzhledem k autoritě této instituce.
Můžete být konkrétní a popsat ten politický zápas, který se odehrává, jestli prezident republiky bojuje se stranami opoziční smlouvy, nebo jak tomu mám rozumět?
Já se domnívám, že paní doktorka Wagnerová je velmi dobrou kandidátkou pro funkci ústavního soudce, celá její odborná minulost a její morální integrita je jasným doporučením pro to, a to že si prezident republiky vysloužil tyto útoky, jak jsme slyšeli, dokonce nepodložená nařčení, že prezident nebyl léta na vládě atd., svědčí o tom, že to některým politickým silám není jedno. Neozvala se jen ČSSD, ozvala se také ODS. Já jsem přesvědčen, že zde ta pravomoc prezidenta je jednoznačná, je v ústavě velmi explicitně zapsaná a jakékoliv zpochybňování toho pod tou či onou záminkou, komunikace, či nekomunikace, podle mě není správná.
Jste jedním ze tří zástupců České republiky v Konventu, který začne od 28. února pracovat v Bruselu. Do Konventu jste byl zvolen těsným poměrem hlasů vašich kolegů senátorů, a to 39 z 66 možných. Překvapila vás ta těsná volba, kterou jste se stal českým zástupcem v Konventu?
Tak volby tohoto typu jsou vždy těsné, protože jsou politické, ale na druhé straně ta volba ukázala, že politické síly v republice drží dohody, protože vzhledem k charakteru Konventu bylo dohodnuto, aby reprezentaci na Konventu měl každý z těch velkých politických proudů, které mají výrazný názor na Evropskou unii, tedy na jedné straně socialistický prointegrační proud, na druhé straně kritický vůči Unii a vůči integraci, proud, který reprezentuje ODS, a jako třetí proud, který zastupuji, tzn. proud prointegrační nesocialistický, který vychází z křesťansko-demokratických a liberálních postojů.
On Konvent má mít 105 členů, fungovat začne 28. února, po roce práce pak má dát doporučení pro zásadní změny Evropské unie. Co když se opět těch 105 zástupců z 28 členských a kandidátských zemí, z Evropského parlamentu a Evropské komise na žádných zásadních doporučeních nedohodne. Je taková variant podle vás možná?
Možná samozřejmě je, ale jsem přesvědčen, že málo pravděpodobná. Je vědomí toho, že Evropská unie potřebuje změny, je všeobecně rozšířeno, je také jasné, kterých konkrétních institucionálních oblastí se tyto změny mají dotknout, takže věřím, že toto těleso bude odpovědně a konstruktivně pracovat. Vy jste řekl 105 členů, to je malé těleso na to, že reprezentuje přes 350 milionů Evropanů, je to mimořádně, řekl bych, sevřené těleso i pokud jde o názorové hledisko, protože tam ...
Podle vás to tedy bude dělné těleso, těch 105 lidí může být velmi dělným tělesem?
Já jsem přesvědčen, že může, bude hodně záležet na organizaci práce, z tohoto hlediska já znám bývalého francouzského prezidenta Giscarda d´Estainga, zároveň vím, že je to člověk, kromě toho, že je významným politikem, že je schopný organizačně a koncepčně zastřešit tuto činnost, takže z tohoto hlediska jsem optimista.
Co by podle vás mělo být výsledkem více než roční práce Konventu? Můžete bodově vyčíst, co byste si přál, aby bylo v závěrečném dokumentu?
Nepochybně by ten dokument měl být jakýmsi návrhem reformy evropských institucí a evropské politiky, měl by udělat Evropu mnohem srozumitelnější pro občany, evropskou politiku mnohem transparentnější. Pokud jde o institucionální řešení, měl by jasně zamezit pravomoci mezi jednotlivými úrovněmi, jak ve vertikální rovině, tzn. tu nadstátní, evropskou, národní a subnárodní a řekněme nějakou regionální, tak v horizontální rovině vazby mezi jednotlivými institucemi Evropské unie, parlamentem, komisí, Evropskou radou a dalšími institucemi. Měl by snad dospět také k dokumentu, který by šlo přirovnat k ústavě, který by srozumitelnou, jasnou formou shrnul institucionální řešení Evropské unie. V tom dokumentu by pravděpodobně měly být zformulovány garance některých základních práv evropských občanů, tak abychom na tu mezivládní konferenci v roce 2004 mohli jít s přesvědčením, že Evropa má řešení pro příští generaci.
Můžete, a teď vám položím jednu podotázku, která vychází z vaší odpovědi, vy můžete říci svou představu, když jste řekl, že by měla být Evropská unie blíž občanovi, více srozumitelná, podle vás by Konvent měl navrhnout odbyrokratizování Evropské unie jako takové, pochopil jsem správně?
Já myslím, že není problém byrokracie jako taková, v každé struktuře jsou úředníci, kteří musejí spravovat tuto strukturu, ale problém je, aby rozhodnutí vznikala politicky, nikoliv technokraticky, to znamená od lidí a představitelů, kteří mají politický mandát, a aby ti volení představitelé měli také kontrolu nad tou technokracií Evropské unie. Současný systém je takový, že vzhledem k zprostředkovanému charakteru evropského rozhodování ta kontrola a politické rozhodování jsou minimální a myslím, že to je jádro toho, o čem ten Konvent bude jednat.
Vy jste jedním ze tří zástupců České republiky v Konventu, druhým je ministr zahraničí Jan Kavan, řekl jste, že reprezentuje ten socialistický pohled na Evropu, třetím pak místopředseda za ODS, poslanec Zahradil reprezentující kritický pohled na Evropskou unii, pokud dobře interpretuji vaše slova. Nebudete vzájemně koordinovat své představy nebo bude každý z vás na Konventu vystupovat úplně jinak? Jak to s vámi bude se všemi třemi?
Tak nepochybně existuje nějaký společný základ, na kterém budeme schopni se domluvit, my už máme smluvenou schůzku, myslím, na úterý večer, kdy o těchto věcech budeme jednat.
Jaká je vaše představa, co by měl být společný základ?
Ten společný základ vychází z toho, že reprezentujeme všichni tři Českou republiku, menší stát v tom evropském měřítku, notabene ještě teprve kandidující stát, který prošel komunismem. Ty pohledy, které jsou dány tímto, budou nepochybně do značné míry podobné. Na druhé straně my reprezentujeme tři ...
Tedy dostatečné pravomoci pro malé státy, které se stanou ...
Já myslím, že potom bychom museli skutečně jít do detailů, ale já se nedomnívám, že ten základ bude nějaký velmi malý, bude to podle mě poměrně značná oblast, kde se shodneme, ale jinak ten náš mandát je odlišný, zastupujeme, jak jsem řekl, rozdílné politické proudy a ten Konvent byl koncipován právě proto tak, aby z každé evropské země přijeli zástupci těch klíčových pohledů, aby to řešení, ke kterému společně dojdou, bylo trvalé bez ohledu na to, jak se budou měnit politické síly v jednotlivých volebních obdobích, kdo bude u moci a atd.
Vy jste před několika měsíci v tomto pořadu také prohlásil, a teď se dostáváme ke vztahům, velmi stručně, České republiky se sousedními státy, že současná vláda během svého funkčního období zhoršila vztahy s nejbližšími sousedy, především Německem a Rakouskem. To jste ještě netušil, že Miloš Zeman pronese výroky na adresu různých částí obyvatel obou států Rakouska i Německa, podaří se podle vás ještě do voleb, tedy do parlamentních voleb v České republice, zlepšit ty vztahy, nebo už budou špatné?
Tak Miloš Zeman od té doby skutečně provedl nájezd na naše sousedské vztahy a rozdupal, co se dá, ale já jsem přesvědčen, že politikové jak u nás, tak zejména v Německu a z velké části i v Rakousku, jsou si vědomi odpovědnosti za sousedské vztahy a tyto výstřelky budou umět překlenout, ale dá to velkou práci.
Budou to umět překlenou čeští politici?
Já doufám, že ano a sám za sebe říkám: "Budu se snažit udělat, co budu umět."
Josef Zieleniec, senátor, zástupce České republiky v Konventu. Já děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval této rozhlasové stanici, tedy BBC, a někdy příště na shledanou.
Část US už nechce po volbách spolupracovat s lidovci
Lidové noviny, 21.2.2002, strana 2 - Vydrží koalice lidovců a US-DEU jenom do voleb a hned po nich se obě strany rozejdou? Nejvyšší představitelé na tuto otázku odpovídají jednoznačně: koalice bude pokračovat. Ovšem senátor Josef Zieleniec, který byl zvolen za dnes už neexistující čtyřkoalici, takovýto slib zatím postrádá. "Je důležité, aby ti, kteří jdou do voleb spolu, řekli, zda i po volbách chtějí spolu zájem voličů prosazovat, či ne. A to jsem zatím neslyšel," řekl BBC čtyřkoaliční senátor Josef Zieleniec.
Předsedkyně US-DEU Hana Marvanová včera však uvedla, že koalice dokončuje programový dokument, který by takový slib voličům dával. Podle ní ani jedna strana po volbách nepodlehne vábení a do případné vlády nepůjde bez té druhé. "Chceme-li prosazovat společně program, tak ho musíme prosazovat na stejné straně, tedy buď ve vládě, anebo v opozici," tvrdí Marvanová. Přitom v některých regionálních organizacích US-DEU se objevují názory, že po volbách by se s lidovci měli unionisté rozejít a vydat se vlastní cestou.
V poslední době se také často spekuluje, že na povolební spolupráci a možné vládě se už nyní domlouvají sociální demokraté a lidovci. Roztržení koalice po volbách prorokoval v rozhovoru pro LN i premiér Miloš Zeman. Předseda lidovců Cyril Svoboda ovšem námluvy popírá a říká, že jeho strana se cítí vázána smlouvou o povolební spolupráci s unionisty ještě z dob čtyřkoalice.
"Smlouva platí a naše vůle je jít společně," řekl. Jenomže místopředseda Jan Kasal naznačuje, že odhodlání lidovců nemusí být tak velké. "Dvojblok je projekt pro tyto volby, pro senátní volby, pro komunální volby s nadějí, že vytvoří obdobu CDU v příštím období. Pokud tuto naději nenaplní, tak si myslím, že další setrvání v nějaké úzké spolupráci je věc spíše pro snílky," prohlásil Kasal pro rozhlasovou stanici Frekvence 1.
