Citace rozhovoru v médiích


Zhoršení vztahů se sousedy, především to vyčítá opozice současné vládě. I prezident Václav Havel v rozhovoru pro BBC na adresu zahraniční politiky kabinetu Miloše Zemana uvedl:

Václav HAVEL /zvukový záznam/: Není to dobré nechat se strhnout, okouzlen vlastní rétorikou, vlastní výřečností k výrokům, které mohou opravdu velmi poškodit ty vztahy.

Václav Havel. Předseda občanských demokratů Václav Klaus považuje za velkou chybu, že Zemanův kabinet zhoršil vztahy s Německem a s Rakouskem.

Václav KLAUS /zvukový záznam/: Já chlapské, sebevědomé a suverénní vztahy s Rakouskem bych nikdy neporušil, tak jak se to geniálně podařilo naší vládě, předsedovi vlády Zemanovi, ministrovi průmyslu Grégrovi a dalším, takže pozor, tady já myslím, že to je velký neúspěch této vlády.

Václav Klaus. Nejen o zahraniční politice vlády Miloše Zemana bude následujících 30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání k rozhovoru přijal člověk, který si u mikrofonu vystačí sám, ale věřím, že snad bude odpovídat na otázky, které mu budou položeny, premiér České republiky Miloš Zeman. Dobrý den.

Dobré odpoledne.

Předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus stále nevěří vašemu ohlášenému odchodu z politiky, už před rokem Klaus v rozhovoru pro BBC nazval předem ohlášený odchod Miloše Zemana na Vysočinu za "politickou hru".

Václav KLAUS /zvukový záznam/: Já si myslím, že to je do jisté míry gesto, kterým se ten politik snaží zalíbit a není to nevinná věc, je to samozřejmě politická hra a někdo volí tuto hru, někdo volí jinou.

Slova Václava Klause. I prezident České republiky Václav Havel před půlrokem v tomto pořadu hovořil o tom, že si není jist, zda Miloš Zeman neodolá lákání zůstat v politice.

Václav HAVEL /zvukový záznam/: Nevím, opravdu nevím, jestli odejde pan premiér na Vysočinu objímat stromy, jak avizoval, nebo přeci jen sveden lákáním a pozváními v té vysoké politice nezůstane.

Půl roku stará slova prezidenta Václava Havla. Jak si Miloš Zeman vysvětluje, že existuje stále poměrně velké množství lidí, kteří jeho ohlášenému odchodu z politiky nevěří?

No prostě jednoduše, pane Moravče, v české politice přetrvává tradice, že politici odcházejí pouze po drtivém neúspěchu a politik, který odchází po úspěchu je bílou vránou. Jenomže kdybych to měl srovnat s výstupem na vysokou horu, tak každý, kdo vyleze na vysokou horu z toho vrchu sestoupí, aby uvolnil místo druhým a pobyt ve vrcholové politice je v podstatě podobný pobytu ve velehorách, je tam nedostatek kyslíku, po osmi letech se vyčerpáte a je i vaším zájmem sestoupit do nížin.

Pokud budu pokračovat ve vaší metafoře, tak velké hory jsou lákadlo, ti kteří je jednou okusí vystupují znovu a znovu.

Dobrá, ale na druhé straně si uvědomte, že energie jakéhokoliv člověka, tedy i politika, je omezena. Já jsem to vždycky přirovnával k jakémusi bustru, jakémusi raketovému stupni, který má vynést družici, a tou družicí je v daném případě sociální demokracie, na oběžnou dráhu a potom má, pokud možno, na padácích klesnout zpět do vln oceánu a já skutečně nemám rád politiky, kteří doslova smrdí v české politice řadu, řadu let, aniž by jí cokoliv pozitivního přinesli. Takže si myslím, že jsem založil určitou tradici, byť zatím jako první a doufám, že mně rozumnější politici, včetně Václava Klause, jednou budou následovat.

Čím to, ale že i šéf vašich poradců Miroslav Šlouf nedávno zapochyboval nad tím, zda vás život penzisty na Vysočině bude bavit?

Víte, já jsem ve své podstatě introvert, já mám rád knížky, já mám rád les a já mám rád, když člověk odchází v okamžiku, kdy za sebou zanechal určitou konkrétní práci. Kdybych měl pocit, že buď ta práce nebyla vykonána, anebo že se nepodařilo sociální demokracii najít nástupce, který sociální demokracii v dalších volbách dovede k dalšímu vítězství, tak bych to asi neudělala, ale práce byla dokončena, sociální demokracie se stala nejsilnější stranou z těch původních 6 % a prokazatelně vyvedla zemi z krize. To úplně stačí pro naplnění jednoho lidského života a nástupce se našel a je to dobrý nástupce.

Počíná si Vladimír Špidla dobře jako váš nástupce, které kroky u něj byste ocenil nejvíc?

Víte, tady je další iluze, kromě té iluze, že politik má bojovat o svojí funkci do konce svého života, že nástupce si vybíráte podle toho, že stoprocentně souhlasí s vaším názorem. Já si daleko více vážím lidí, kteří nesouhlasí s mým názorem, ale dokáží svůj nesouhlas argumentovat, jsou pracovití, jsou inteligentní a mají charakter, než slepých přitakavačů, kteří bohužel těmito třemi vlastnostmi příliš nedisponují.

Kdy jste se naposledy takto utkali s Vladimírem Špidlou a roznesl vaše argumenty na kopytech?

Já bych začal historií, ta historie se týkala například toho, že Vladimír Špidla hlasoval v roce 97, pokud vím, proti Česko-německé deklaraci, zatímco já, když jsem si vynutil na Václavu Klausovi určité ústupky jsem hlasoval pro. Pokud vím, tak nevolil prezidenta Havla, zatímco já při vědomí, že není rovnocenný alternativní kandidát jsem ho volil a stejně tak často uvádím i příklad, že Vladimír Špidla na sociálnědemokratickém ústředním výboru doporučoval nepodpořit prozatímní vládu Tošovského, zatímco já jsem doporučoval to s ní zkusit jako s provizorním řešením do mimořádných voleb.

Můžete nám dát nejaktuálnější příklad vašeho názorového střetu s Vladimírem Špidlou?

Těch názorových rozdílů, a já znovu opakuji, že si toho vážím, bylo mnoho. Vladimír Špidla doporučoval daleko razantnější postup při mých jednáních s kancléřem Schüsselem v Bruselu o temelínské elektrárně, měl jiný názor například na dálnici D47 než já a znovu opakuji, pouze malý a svým způsobem ubozí lidé považují názorové rozdíly za něco negativního. Mně právě tím, že je ochoten riskovat svůj vlastní názor, a to i předtím, Vladimír Špidla inspiruje a je mi sympatický.

Už jste hovořil o Václavu Klausovi. Předseda občanských demokratů Václav Klaus prohlásil, že pokud ODS letos prohraje volby on v politice končí a ODS si bude muset hledat nového leadera.

Václav KLAUS /zvukový záznam/: Pokud by neuspěla opravdu, tak by bylo potřebné, aby se hledal nějaký nový leader.

Slova Václava Klause. Přál byste ODS a Václavu Klausovi, aby prohráli volby, aby občanští demokraté museli najít někoho jiného než Václava Klause?

Víte, tady máte dvě paradigmata. Podle prvního si přejete, aby v čele soupeřících politických stran stál co nejslabší člen těchto stran, zastánci tohoto paradigmatu mohou jásat například nad tím, že paní Hana Marvanová stojí v čele Unie svobody. Já zastávám opačné paradigma, opačný názor, já si přeji, aby v čele oponentních stran stál co nejsilnější protivník, protože nejen ve sportu, ale i v politice nejsilnější protivník vás nutí k maximálnímu výkonu, a to je pro zemi dobře. Když Václav Klaus odejde, preference ODS spadnou minimálně o 10 %, ale jeho základní chyba je, že na rozdíl ode mě si nevychoval vlastní nástupce.

Tudíž přál byste ODS, aby prohrála volby a Václav Klaus z čela této strany odešel?

Já si myslím, že ODS skončí v těchto volbách jako druhá a já jsem včera v televizní diskusi Naostro přál Václavu Klausovi, aby dostal stříbrnou medaili a docela upřímně jsem řekl, že si to zaslouží, protože je to politik s jehož názorem sice nesouhlasím, ale který alespoň nějaký názor má a nevěřil byste kolik jsem potkal politiků, zejména pak politiků z tzv. Koalice, kteří ve skutečnosti žádný názor nemají.

Vy už jste v tomto pořadu hovořil "o politicích, kteří smrdí," teď vás cituji doslova, "v české politice". Václav Klaus mezi ně nepatří?

Tak mluvil jsem o Janu Rumlovi, protože když politik několikrát za sebou oznámí svůj odchod z politiky a pak v té politice zůstane, tak vypadá jako šašek. Jinými slovy, smrdí.

O Václavu Klausovi jste ...

Václav Klaus oznámil, že za určitých podmínek a ty podmínky nebyly přesně definované, odejde z politiky a já si myslím, že je to jeho věc a věc Občanské demokratické strany.

V této části rozhovoru si připomeneme a velmi stručně rozebereme některé výroky Miloše Zemana, které pronesl v uplynulých 12 letech, kdy ovlivňoval českou politiku. Můžeme začít, citát první, v českém deníku jste 1. dubna 1993 uvedl: "Při respektování všech nedostatků posttotalitního vývoje jsem naplněn pochybnosti, zda ODS je demokratická strana. Dodal bych ještě, že každá demokratická strana má ve svém čele řadu osobností, které se navzájem kontrolují, strany založené na vůdcovském principu s jedinou osobností v čele jsou naopak stranami, které k demokratismu příliš neinklinují." Zůstaly ve vás téměř po deseti letech od pronesení citovaného výroku pochyby, zda ODS je demokratickou stranou, či jde o stranu založenou na vůdcovském typu?

Pokud jste mě alespoň trochu poslouchal, tak jste jistě při své bystrosti, pane Moravče, zjistil, že ve mně tyto pochybnosti zůstaly, protože když s vůdcem strany jednoho muž například spadne letadlo, tak ta strana se téměř rozpadne a naším společným zájmem by mělo být, aby i protivní strany byly stabilní, aby nebyly závislé na osudu jednoho člověka.

Už jste naznačil, že odchod Václava Klause může znamenat pro ODS až 10% úbytek voličské přízně, tzn. že ODS obrazně řečeno stojí a padá s Václavem Klausem?

Dá se to tak, byť poněkud zjednodušeně, říct.

Citát druhý pochází z listu Právo lidu z 1. února 98: "Potřebujeme politickou demokracii a potřebujeme tržní ekonomiku, ale kdybychom měli jen toto, tak nám ještě nikdo a nic nebrání, abychom se stali evropskou Indií, která je také tržní ekonomikou a také politickou demokracií, potřebujeme ještě něco navíc a tím je politická inteligence." Má už podle Miloše Zemana Česká republika dostatečně vyspělou politickou inteligenci, ano nebo ne?

Politická inteligence se projevuje tím, že politici dokáží předkládat rozumné návrhy, argumentovat je a být přístupni diskusi o nich, z tohoto hlediska si myslím, že za posledních 10 let politická inteligence v České republice vzrostla, protože v Poslanecké sněmovně jsem zažil řadu poslanců, kteří možná nejsou mediálními hvězdami, ale o to jsou výkonnější, kteří předložili a v mnoha případech i prosadili své návrhy jako příklad bych uvedl Bohuslava Sobotku, který velmi podstatně přispěl k prosazení tří rozpočtů sociálně demokratické vlády.

Jde o předsedu poslaneckého klubu ČSSD, doplním.

Ano, ale například i Vladimíra Laštůvku v zahraničním výboru, Radko Martínka, který se zabýval reformou veřejné správy, opakuji ...

Hovoříte ovšem o lidech ze své strany.

Ano a myslím si, že bych mohl uvést i poslance z dalších stran a nechci nikomu z nich uškodit tím, že bych je konkrétně jmenoval, čili netýká se to jen sociálnědemokratických poslanců, ale já to říkám proto, abych vás přesvědčil o tom, že nejen ministři, ale i poslanci mohou být nesmírně aktivní a nesmírně užiteční, to zaprvé. Za druhé, že některé mediální hvězdy, které nemají skutečné vlastní názory jsou méně užitečné než se na první pohled zdá a zde bych jako příklad uvedl senátora Václava Fischera, který za celou dobu svého působení v Senátu nepředložil, pokud vím, jediný vlastní návrh. Přesto ho v průzkumech veřejného mínění řada lidí považovala za nejprospěšnějšího, pozor, ne nejpopulárnější, to bych bral, ale nejprospěšnějšího politika České republiky.

Citát třetí, tentokrát je z deníku Právo a pochází z 25., vy stále kašlete, kdybyste tolik nekouřil, tak ...

To jsou cigarety, ale až teď odejdu na chalupu za měsíc nebo za dva, tak přejdu na fajfku a po fajce se tolik nekašle.

Dobrá. Citát třetí je z deníku Právo, pochází z 25. října 1996: "Přiznávám se, že patřím k těm, kdo se domnívají, že Senát tato republika nepotřebuje. Kdyby záleželo jen na mně prosazoval bych znovu návrh, který sociální demokracie předložila již před dvěma lety," rozumějme v roce 94, "návrh ústavního zákona o zrušení Senátu." I po šesti letech si myslíte, že Česká republika Senát nepotřebuje?

Ano, myslím si to i nadále, třebaže tím své přátele sociálně demokratické senátory poněkud nepotěším, ale i když jsem asi jediný politik, který považuje bonmoty za součást politické dikce, dovolte mi, abych vás seznámil jako prvního se svým plánem na zrušení Senátu.

Ten budete realizoval kdy?

Protože kapři se nevypustí, tedy nevypustí si svůj rybník, je naprosto iluzorní předpokládat, že by Senát odsouhlasil ústavní zákon o zrušení Senátu a ten jak víte, musí odsouhlasit obě komory. Já jsem nazval svůj plán vyhladovění Senátu a tento plán má dva základní kroky. Krok číslo jedno, jak obecně známo, státní rozpočet, v němž je i rozpočtová kapitola Senátu schvaluje pouze Poslanecká sněmovna a Senát do tohoto zákona nemá co mluvit, nic tedy nebrání Poslanecké sněmovně, aby v kolonce této rozpočtové kapitoly uvedla nulu. Krok druhý, senátor může být čestná, reprezentativní, tj. neplacená funkce. Tento zákon nemá podobu ústavního zákona, sněmovna ho může přijmout, Senát ho poté nepochybně zamítne, ale sněmovna v tomto případě může 101 a více hlasy Senát přehlasovat a končím sdělením, že kdyby se zkombinovaly tyto dva kroky, tak zcela určitě Senát zanikne.

Proč jste už dávno tyto kroky nezkombinoval ve funkci předsedy vlády? Teď ten plán asi těžko na Vysočině s fajfkou v ústech zrealizujete.

Já si myslím, že jsem měl důležitější starosti, než bylo zrušení Senátu, především přispět k tomu, aby se tato republika dostala z ekonomické krize, z politické krize a ze sociální krize. Ekonomická krize byla překonána, politická krize, a tady bych docela poctivě ocenil opoziční smlouvu, byla překonána právě dohodou o vytvoření stabilního politického prostředí s ODS, a absenci sociální krize můžeme nejlépe charakterizovat tím, že u nás za čtyři roky nebyla prakticky žádná stávka.

Měl by Zemanův plán na vyhladovění Senátu realizovat někdo jiný, třeba Vladimír Špidla? Seznámil jste ...

Pane kolego, já jsem to řekl jako bonmot a já jsem nerad, že jste nepochopil, že je to bonmot, nicméně jestliže tento plán bude někdo realizovat, nebudu mu bránit, já už to určitě nebudu.

Citát čtvrtý je z knihy "Kdo je Miloš Zeman", která vyšla před volbami v roce 1998, vzpomínáte-li si ještě na ní. Vyjadřujete se k možnosti vzniku tzv. velké koalice dvou stran, tedy ČSSD a ODS a opět citujme doslova: "Rozdíl mezi dvěma typy politik je natolik velký, že by koalice mezi ODS a ČSSD nebyla vůbec možná. Kdyby to byla koalice kvůli křeslům, tak jistě ano, protože to by měla dokonce po volbách v roce 96 parlamentně ústavní většinu a strany by si podělily křesla a spokojeně by spolu vládly. Jediný, kdo by na to doplatil by byl občan České republiky." Platí tato slova i po čtyřech letech?

Samozřejmě, že ano. Víte, já jsem zjistil a včera jsem to také řekl v televizi, že několik přitroublých komentátorů deníku Právo se domnívá, že jsem zastáncem velké koalice s ODS. Já bych tuto velkou koalici nevylučoval jako určité nutné zlo, pokud by o tom rozhodli voliči, ale moje idea vždy byla a jest idea jednobarevné vlády sociální demokracie. Bylo by naprosto ideální, kdyby to byla vláda většinová, ale jak víte já sám jsem prosadil alespoň vládu menšinovou a hned vám řeknu proč? Je tajemství, které téměř nikdo z vašich posluchačů neví, že vláda pouze maximálně třetinu svých úkolů realizuje prostřednictvím parlamentu, tedy prostřednictvím zákona, dvě třetiny realizuje prostřednictvím vládních nařízení či usnesení vlády. A jestliže by tato vláda měla koaličního partnera, který by kontaminoval její program, tak to by tento partner mluvil nikoliv pouze do té jedné třetiny, do níž tak jako tak mluví parlament, ale i těch dvou třetiny, kde, byť menšinová, vláda si zatím mohla pomoci sama a já bych vám na závěr jednou větou citoval jedinou moudrou větu Vladimíra Mečiara: "Jsou tři stupně nepřátel, první stupeň nepřítel, druhý stupeň úhlavní stupeň ...

A třetí stupeň koaliční partner.

Vidím, že jste správně informován.

To by u novinářů snad mělo být samozřejmostí.

Mělo by to být samozřejmostí.

Ale to znamená, že vy se bojíte toho, že v případě, že ČSSD bude mít po volbách, které jak říkáte vyhraje, koaličního partnera, že část programu nebude moci realizovat a bylo by lepší, aby zde spíš byla menšinová vláda ČSSD, protože prosadí víc než s koaličním partnerem, je to tak?

Zopakuji vám, že zcela úmyslně jsem ponechal toto rozhodnutí na novém vedení sociální demokracie, do jehož pravomocí nehodlám žádným způsobem formálně ani neformálně zasahovat. Ptáte se mně pouze na můj subjektivní názor a můj subjektivní názor zní, že menšinová vláda sociální demokracie by byla optimálním řešením, aniž bych vylučoval jakékoliv jiné kombinace.

Byť jste naznačil, že si trváte na tom jasném výroku z roku 98, který jste přednesl před volbami, že tzv. velká koalice je natolik velký rozdíl, že by téměř vůbec nebyla možná?

Trvám si na tom výroku tím, že podporuji ideu menšinové vlády, řekl jsem to Hospodářským novinám již před měsícem a redaktoři bývalého Rudého práva zřejmě nečtou Hospodářské noviny.

Citát pátý, v televizní diskusi jste v říjnu 2000 učinil prognózu budoucnosti Komunistické strany Čech a Moravy. Řekl jste doslova: "Tato strana má dlouhodobě dvě perspektivy," vzpomenete si, jak to bylo?

Ano, zaniknout nebo zaniknout.

Čím to, že Zemanova prognóza zatím nevyšla?

Řekl jsem dlouhodobě a řekl jsem to v roce 2000, teď máme rok 2002, víte co je to dlouhodobost?

Já se nechám rád poučit. Když to bude stručné.

Podívejte se. Dlouhodobost je zhruba horizont jedné generace, tzn. 20 až 25 let a komunistická strana má v této společnosti nesmírně silné kořeny. Nezapomeňte, že náš tisk ovládají bývalá normalizační komunistická práčata od Martina Komárka z Mladé fronty po Roberta Denglera z deníku Právo, tzn. lidé, kteří ještě sklonkem 80. let psali nadšené chvalozpěvy na komunistický normalizační systém.

A ti mohou za to, že existuje KSČM?

To samozřejmě, protože oni vytvářejí paradoxně podhoubí a atmosféru stejné ideologie, stejného výraziva, byť orientovaného opačným směrem, které pomáhá komunistické ideologii a já jsem kdysi řekl, i když tento bonmot jste zatím necitoval, že ten, kdo pomohl jistému prodloužení agónie komunistické strany, byl právě Václav Klaus počátkem 90. let svojí koženou reformou.

Máte obavy z toho, že komunisté budou překvapením letošních voleb, tedy že posílí? Preference ukazují až 15, 18 %.

Myslím si, že mírně posílí, pochybuji, že posílí tolik jako uvádějí údaje vždy nespolehlivé agentury Sofres-Factum, která jim dávala až 18 %. Upozorňuji pouze na známý fakt, že čím nižší bude volební účast, tím vyšší nepochybně bude volební zisk komunistů, protože mají žulově semknuté voličské jádro.

Které narůstá.

Já bych neřekl, že narůstá, já bych spíše řekl, že klesá volební účast. Vezměte si fakt, že volební účast v krajských volbách byla něco málo přes 30 % a v takové volební účasti se samozřejmě komunisté velmi snadno prosadí.

Teď další téma, opustíme vaše citáty, možná se k nim dostaneme v závěru i když máme jen pět minut a obávám se toho, že s vámi by toho bylo na hodiny, zahraniční politika. Prezident Václav Havel před týdnem v tomto pořadu kritizoval některé kroky vlády premiéra Miloše Zeman co se zahraniční politiky týče, Václav Havel doslova uvedl:

Václav HAVEL /zvukový záznam/: Já jsem měl pocit, že jsme tady po léta, po dlouhá léta stavěli jakousi křehkou stavbičku zahraničně-politických vztahů, že teď to je najednou rozkopáváno během několika týdnů, ne ve zlé vůli nebo v nějaké principiální koncepční rozdílnosti různých ústavních činitelů, ale prosto proto, že se někdo nechá strhnout, pustí si jazyk na špacír, bohužel, a tím se vracím k tomu čím jsme začali, bohužel k té politice patří to, že se člověk musí nepřetržitě kontrolovat a mně samotnému to dělá veliké potíže, k tomu se otevřeně doznávám. Ale není to dobré nechat se strhnout, okouzlen vlastní rétorikou, vlastní výřečností k výrokům, které mohou opravdu velmi poškodit ty vztahy.

Slova prezidenta Václava Havla. Připustíte, že některými kroky vláda pohoršila vztahy se sousedy?

Tak zaprvé, když pan prezident mluví o křehké stavbičce, tak jsem si vzpomněl na dvě alternativní formulace, za prvé domek z karet, za druhé hrad z písku na dětském pískovišti, to obojí jsou křehké stavbičky a já si myslím, že na rozdíl od těchto hraček v politice není o křehké stavbičky co stát, v politice budujeme solidní a pevné stavby.

Tak je třeba je rozkopat a pak stavět od základů.

No, v každém případě pan prezident nedávno kritizoval jeden můj konkrétní výrok, který konstatoval, že sudetští Němci byli Hitlerovou pátou kolonou. Musím říci, že jsem si o této věci, protože mě druhá světová válka a její předhistorie nesmírně zajímala, během 20 posledních let mnoho přečetl a troufám si tvrdit, že zde se nepohybuji na tenkém ledě. A na tomto výroku si naprosto trvám a je otázka, zda máme mít odvahu v odpověď na požadavky sudetoněmeckého Landsmanschaftu tento fakt připomenout, anebo zda máme dále budovat své křehké stavbičky, v jejichž základech bude zamlčování tohoto faktu. Já jsem vždy dával přednost jasné nedvojsmyslné řeči.

Vy se tento týden podle našich informací s prezidentem republiky setkáte, je to pravda?

Já se setkávám na rozloučenou se všemi ústavními činiteli v Kramářově vile a pan prezident bude nepochybně vyvrcholením série těchto setkání.

Jak se rozloučíte s panem prezidentem, co mu řeknete?

Je to setkání soukromé, nebudou u toho novináři, tzn. producenti informačních polutantů a zkažených bez informačních potravin a je to přátelské rozloučení, kdy budeme spolu, tak jako mnohokrát, diskutovat o problémech zajímajících obě strany.

A co se týče vztahů se sousedy, není příkladem narušování vztahů se sousedy to, co předvedly například rakouské politické strany sociálních demokratů, Zelených a vládních Svobodných, které protestovaly proti uvedení prvního bloku české jaderné elektrárny Temelín do zkušebního provozu a například ekologická mluvčí rakouských sociálních demokratů Uli Simaová obvinila českou stranu, že se opět snaží vytvořit hotové skutečnosti v situaci, kdy zvláštní výbor rakouského parlamentu projedná výsledky lednového protitemelínského referenda.

Já jsem si nevšiml, že bychom ještě žili v Rakousko-Uherské monarchii a mě vůbec nezajímá, co projednává zahraniční výbor rakouského parlamentu. Pokud vím, zahraniční výbor českého parlamentu také neprojednává stav dálničních tunelů v Rakousku i když na rozdíl od Temelína se zde setkáváme s prokazatelnými lidskými obětmi. Já jsem uzavřel s kancléřem Schüsselem dohodu v Bruselu o uzavření melkského procesu. Tato dohoda se plní a pokud se plní, rakouským politikům bez ohledu na stranické příslušnost není nic do toho, co bude s Temelínem, i když paní Passerová, vicekancléřka předsedkyně Haiderovy strany řekla: "Dokud Zeman bude ve vládě, tak s Temelínem nic nenaděláme."

Říká Miloš Zeman, předseda české vlády. Děkuji za vašich 30 minut věnovaných BBC a na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Klaus byl protihráč, ostatní jen stádo šašků

Lidové noviny, 15. 6. 2002, strana 11 - "Klaus byl protihráč, ostatní jen stádo šašků," hodnotí léta strávená v politice odcházející premiér Miloš Zeman. Předseda ODS ho však také přestal motivovat Rozhovor týdne Miloš Zeman S premiérem vlády ČR hovořila Renata Kalenská Premiér Miloš Zeman jen čeká, až bude sestavena vláda. Pak prý odejde a - kromě sousedů na Vysočině - ho už nikdo nikdy neuvidí.

LN: Vladimír Špidla říká, že už nejste prospěšný, a proto odcházíte. Jak jste to sám na sobě poznal?

Někdy člověka přirovnávám k raketovému stupni. Ten má určitou zásobu paliva, to palivo vyhoří a raketový stupeň se na padácích vrátí do vln oceánu. Důležité je, zda splní svoji roli. To znamená, zda přispěje k tomu, že vynese nějakou družici na oběžnou dráhu. A tou družicí je v daném případě program ČSSD.

LN: To je hezká metafora. Ale jak konkrétně se to projevuje v politickém životě? Nejste například dostatečně razantní při jednání?

Ne, ale uvědomujete si, že už jste vyčerpaný, unavený, že už vás nebaví to, co vás dříve bavilo.

LN: Politika vás už nebaví?

Dvakrát jsem porazil Václava Klause. Na severní Moravě v roce 1996 a potom v roce 1998. Vím, že v roce 2002 bych ho porazil potřetí, ale jestliže někoho porazíte dvakrát, tak vás souboj s ním už nemotivuje.

LN: Vytkl jste si velký cíl, ten se vám podařilo splnit a jste na vrcholu své kariéry. Kdybyste pokračoval, už nemáte kam jít dál a vaše vítězství se bude rozmělňovat. A už byste neodešel za velkých fanfár...

Já nechci odejít za velkých fanfár. Já chci odejít v okamžiku, kdy už z toho vrcholu nemáte kam dál jít. Dokumentoval jsem to bonmotem: Za mého předsednictví ČSSD zpětinásobila své volební výsledky. A jestliže jsme měli v posledních volbách 32 % hlasů, tak to znamená, že další zpětinásobení zhruba za pět let by znamenalo, že dosáhneme 160 %. Uznejte, že toho nejsem schopen.

LN: To jistě ne. Říkáte, že čeští politici neumějí odcházet. Zkuste být konkrétní. Koho máte na mysli?

Měli by odejít ti politici, za kterými není žádná práce. Já připouštím, že takoví politici jsou i v mé vlastní straně a čtyři z nich jsem jmenoval v závěrečné zprávě na 30. sjezdu.

LN: Jistě. Michal Kraus, Lubomír Zaorálek, Petra Buzková... Nedávno jste zmiňoval Jana Rumla, o němž jste řekl, že smrdí v politice. Nenechávejte v tom Rumla samotného a uveďte další podle vás exemplární příklad.

Myslím si, že Jan Ruml je dostatečný exemplární příklad. Již několikrát veřejně prohlásil, že odejde z politiky a svůj slib nesplnil. A já nemám rád lidi, kteří neplní svoje sliby.

LN: O lidech z Koalice říkáte, že nemají svůj názor. Je tam alespoň jeden člověk, kterého si ceníte?

Je mi líto, ale Koalice je naprosto heterogenní uskupení. Já bych dokázal přemýšlet o spolupráci s křesťanskými demokraty. Ale Koalice se chová jako politická prostitutka, protože se účelově spojily dvě strany. Je to spojenectví za cílem získání koryt. A já Koalicí jako prostitutkou na české politické scéně hluboce pohrdám. Prosím, aby bylo jasně řečeno, že nepohrdám křesťanskými demokraty.

LN: Nepohrdáte lidovci, ovšem oni do té "prostituce" šli.

Tím se v mých očích samozřejmě znehodnotili.

LN: Byla by politickou prostitucí vláda ODS a ČSSD?

Řešením by bylo, kdyby měl vítěz voleb opět právo sestavit menšinovou vládu. Každá vláda, která bude složena z více stran, bude vládou méně funkční. A já bych vám citoval jednu větu Vladimíra Mečiara, který stupňoval slovo nepřítel. První stupeň - nepřítel. Druhý stupeň - úhlavní nepřítel. Třetí stupeň - koaliční partner.

LN: Vraťme se k lidem, kteří vám v politice smrdí a nazýváte je šašky. Co byste řekl o Václavu Klausovi? Má své místo v politice?

Nesporně ano. On je to dokonce jediný pravicový politik. Všichni ostatní jsou směšné a komické figurky. Ale jeho chyba je, že na rozdíl ode mě nedokázal ve vlastní straně generovat své nástupce. Dokázal generovat pouze lidi, kteří mu poskytují jakýsi servis. Nikdo z nás není nesmrtelný, takže on tím uškodil ODS.

LN: Dá se říci, že si svého nástupce vychová jen předseda strany, který je natolik silný, že se nebojí nechat prostor vedle sebe ostatním?

Takový předseda strany je především rozhodnut k tomu, že odejde před koncem svého fyzického života. Václav Klaus by chtěl zůstat předsedou ODS do konce svého fyzického života. Pro něj je představa odchodu z politiky trauma. Zatímco pro mě je to touha, vysvobození. A to je rozdíl mezi námi. Václav Klaus chce ztotožnit svůj politický život se svým fyzickým. Já se řídím názorem, že život má tři třetiny - v první se učíte, ve druhé pracujete, ve třetí odpočíváte. A já si chci vychutnat i tu třetí třetinu.

LN: Kdysi jste se vyjádřil, že ODS není demokratická, protože je to strana vůdcovského typu...

K demokratické straně samozřejmě patří, že to není strana jednoho muže. Ale na druhé straně nelze Václavu Klausovi spravedlivě vyčítat, že mu na paty nešlape kamarila dalších kandidátů na funkci předsedy strany. To je spíš problém těch kandidátů.

LN: Jak se nástupce vychovává?

Já vás velmi překvapím. Vychovává se tím, že zjistíte, kdo má nejmenší deficit inteligence, charakteru a pracovitosti. A kdo je schopen vám argumentovaně odporovat. Vladimír Špidla byl jediný, kdo toho byl schopen. To není masochismus. Kdybych si vybral přikyvovače, tak bych dopadl stejně jako Stalin, který si za svého nástupce vybral Malenkova.

LN: Předpokládám, že vaše poznámka o Stalinovi byla nadsázka.

Byl to bonmot. Jako mnohé z jiných věcí, které říkám.

LN: Je vám Klaus sympatický?

Ano, je. Pouze malí lidé jsou rádi, když tenis vyhrají 6:0. Václav Klaus je jediný silný protihráč, kterého jsem v politickém životě ČR potkal. Všichni ostatní byli stádo šašků.

LN: Ale říkal jste, že pro vás dnes Klaus není silným protihráčem, že už vás nebaví s ním hrát.

To bych neřekl, že mě nebaví s ním hrát. Ale mám důvod předpokládat, že bych ho porazil potřetí. Kdybych o to stál. Nicméně splnil jsem si svůj cíl a bez ohledu na nějakého Václava Klause odcházím.

LN: Kdy jste poprvé pocítil k Václavu Klausovi velké sympatie? Na podzim 1997. A víte proč?

Citoval bych starořímského básníka Horácia, který řekl: "Miluju zradu, ale pohrdám zrádci." A mně se stalo něco podobného s odchodem poslanců Wagnera a Teplíka, které jsem nechal brutálně vyloučit z ČSSD.

LN: Přičemž jednoho z nich Václav Klaus uvítal ve své náruči.

Ano, samozřejmě. No a Václavu Klausovi se stalo v podstatě totéž. Jen těch Wagnerů a Teplíků měl mnohonásobně víc. Já se vám pokusím, aniž bych doufal, že to pochopíte, vyložit svoje pojetí politiky. Politika je souboj šermířů, z nichž oba mají v ruce meč. Vyznávám pravidlo, že když jednomu z těchto šermířů z ruky meč vypadne, tak přestanete bojovat. Počkáte, až soupeř ten meč do ruky opět dostane a potom se ho velmi upřímně snažíte propíchnout. Zepředu. Ne zezadu. Já si myslím, že jsem jediný, kdo Václava Klause chce v této zemi upřímně propíchnout zepředu a současně s ním nebojuje v okamžiku, když nemá meč v ruce.

LN: Přesto mi připadá, že byste byl v této zemi jediný jeho politický oponent, který by s ním do té vlády rád usedl. Není to tak?

Ne, naprosto není. Vy vycházíte z jakési podivné propagace, kterou zahájilo několik přitroublých redaktorů deníku Právo, kteří tvrdí, že já propaguji velkou koalici s ODS.

LN: Z toho vůbec nevycházím.

Propaguji pokračování menšinové vlády ČSSD. Řekl jsem to mnohokrát a pouze deník Právo, díky komunistické minulosti některých svých redaktorů, třeba Roberta Denglera, si toho nepovšiml. Vycházím z toho, že vláda uskutečňuje dvě třetiny svých záměrů prostřednictvím exekutivních opatření. A nasadit si kukaččí mládě do vládního hnízda formou jakési Koalice je věc, kterou můžete provést pouze tehdy, když vám nezbývá nic jiného. Hnát se do toho dobrodružství vědomě, je politická hloupost.

LN: Že jste příznivec menšinové vlády, je známo. Stejně tak Špidlovi by se líbila, byť ne na prvním místě. Jemu by nevadila podpora KSČM. A co vy? Tichá podpora komunistů ano, do vlády s nimi ne?

Komunisté svým způsobem škodí ČSSD, protože přebírají její hlasy. Víte, já jsem za svého politického života zlikvidoval osm politických stran. Pouze dvě se mně nepodařilo zlikvidovat - Důchodce za životní jistoty, kteří nám ukradli tři procenta, a komunisty, kteří nám jich ukradli jedenáct. Kdybychom v roce 1998 těch čtrnáct procent měli na kontě ČSSD, měli bychom zde většinovou vládu a nebylo by o čem diskutovat...

LN: To byste stejně nedali dohromady většinu.

...ale můj nástupce bude mít snadnější pozici, protože už mu zbývá zlikvidovat pouze dvě strany.

LN: Nedávno jste v BBC jmenoval dobré politiky z ČSSD. Zmínil jste pouze muže. Sobotku, Grosse...

A Martínka.

LN: Ano, děkuji. Zaslouží si vaši chválu i nějaká žena z ČSSD?

Nepochybně Jana Volfová, Jitka Kupčová a Eva Fišerová. Ale, paní redaktorko, aniž bych věřil poctivosti LN, pokusím se o test. Lidové noviny kdysi uveřejnily lživou zprávu, podle níž jsem prohlásil, že nejdůležitějším ženským orgánem je pozadí. Váš přihlouplý komentátor Petr Fischer pak na základě toho napsal komentář o mém údajném sexismu. Až když jste dostali magnetofonový záznam, z něhož vyplývalo, že jsem za nejdůležitější ženský orgán z politického hlediska označil mozek, jste uveřejnili téměř neviditelnou zprávičku, kde jste uznali svoji lež. Proto vás nepokládám za seriózní deník, byť vám na rozloučenou jako dárek z lásky poskytuji interview. Počkám si, zda toto budete mít odvahu uveřejnit. Můj tip je, že ne. Pojďme dál.

LN: Mluvme obecně o ženách v politice.

O Petře Buzkové mluvíte jako o maskotu ČSSD, o Haně Marvanové jste řekl, že je nejslabší článek Unie svobody... Já nerozlišuji politiky podle toho, jaké mají pohlaví. Stejně jako nerozlišuji politiky podle výšky, váhy či houšťky vlasového porostu. Mě zajímají výkony. A upřímně řečeno, já nesnáším muže a ženy, kteří se chlubí krásným účesem od holiče, dokonalou kravatou, perfektně ušitým oblekem, bujným poprsím nebo milým úsměvem před televizní kamerou.

LN: Váš oblek není zas tak špatný.

No, normální, řekl bych. A za nimi už kromě toho není vůbec nic. Nabídnu vám test, paní redaktorko. Pokud k němu budete mít odvahu. Zeptejte se těch mediálních miláčků, třeba senátora Václava Fischera, co v politice konkrétního udělali.

LN: Mediálním miláčkem je i Stanislav Gross.

Pozor. Stanislav Gross se velice liší od Petry Buzkové. Protože Stanislav Gross jako ministr vnitra dokázal přispět k tomu, že kriminalita v naší zemi klesla o patnáct procent. A mně je srdečně jedno, jestli je populární, nebo nepopulární.

LN: Grosse jsem zmínila proto, že o takzvaných mediálních miláčcích mluvíte pejorativně. Přitom to s prací nemusí souviset.

Mně vůbec nevadí, když člověk, který má za sebou práci, je i mediální miláček. Mně vadí opak. A jako příklad vám uvedu podle průzkumu debilního veřejného mínění právě senátora Fischera. On nebyl hodnocen jako nejpopulárnější politik. To bych bral. Ale on byl hodnocen jako nejprospěšnější politik! Přitom ten chlap nepředložil jediný konkrétní návrh.

LN: Tak vy jste se zase stal mediálním miláčkem v zahraničí, ne? Víte, že jsem se nikdy nesnažil stát se mediální hvězdou?

Ale vždy jsem mluvil bez ohledu na to, jakou reakci to vyvolá. Proto jsem řekl, že sudetští Němci byli pátou kolonou Adolfa Hitlera, a na tom si trvám. Proto jsem řekl, že Arafat je terorista, a na tom si trvám.

LN: Tak hlavně že teď mluvíte česky, takže...

Ano, nemůžete to zkreslit.

LN: Zdá se, že s vaším odchodem Vladimír Špidla ukončuje etapu Šloufů a Březinů, a naopak zahajuje etapu Buzkových...

Já jsem si vybral Mirka Šloufa proto, že byl skvělý manažer, který nejenom vymyslel volební autobus Zemák, ale který v tom Zemáku také den za dnem seděl a šestnáct hodin denně tvrdě makal. Mě nezajímají užvanění impotenti, kterých je v každé politické straně dost. Bohužel, i v sociální demokracii.

LN: Vás nezajímá komunistická minulost Miroslava Šloufa? Proboha, proč by mě to mělo zajímat?

Vezměte si Martina Komárka z MfD! Ten psal ještě v roce 1987, že sovětský volební systém je nejdemokratičtější ve světě! Nebo Robert Dengler, zástupce šéfredaktora deníku Právo! Ten proti mně a mému článku v technickém magazínu Prognostika a přestavba napsal bojovou normalizační polemiku jako šéf ideologického oddělení odporného normalizačního plátku Tribuna! Každý máme právo na názorový vývoj, a když ho připisujeme Komárkovi nebo Denglerovi, proč ne Šloufovi? Šlouf taková svinstva nepsal. V tom je lepší než Komárek a Dengler.

LN: To je váš názor. Co vás ve vrcholné funkci předsedy nejvíce uráželo?

Lenost, žvanivost...

LN: Vašich ministrů?

Já bych řekl, že nikoli ministrů. Především českých novinářů a politických oponentů. Ale uvědomte si, že jsem byl člověk, který vyměnil jedenáct členů své vlády. A kdyby Schling nepodepsal skútry, tak by byl dvanáctý. Nevyhýbal jsem se ani razantním personálním změnám.

LN: Ano. Ale zklamal vás - kromě Schlinga - i některý z ministrů, kteří sedí ve vládě dodnes? Co třeba Karel Březina?

Pokud jde o Karla Březinu, myslím, že se stal obětí mediálních hrátek. Ale připouštím, že si za to může do jisté míry sám. Každý chlap, alespoň mladý chlap, se touží vytáhnout jako supersamec Alfreda Jarryho.

LN: I vy?

Já ne. Každý chlap, ale do určitého věku. A tu věkovou hranici já už dávno překročil. Karel Březina naletěl na tuto lidsky pochopitelnou touhu. Uvedl jsem ho do vlády zhruba ve stejnou dobu jako Grosse. Stanislav Gross se nestal sexuálním symbolem, ale přispěl ke snížení kriminality o patnáct procent.

LN: Poslední otázka. Pane premiére, až bude sestavena nová vláda, odejdete a už vás nikdy neuvidíme?

Přesně tak. A zaplaťpánbůh za to. Já se těším, že se zbavím nutnosti komunikovat s novináři. Ve středoevropské současné žurnalistice jsem našel pouze jednoho novináře, se kterým jsem byl ochoten se spřátelit. Je to pravicový novinář, Adam Michnik, šéfredaktor Gazety Wyborczej. A on řekl: "Nebyl jsem s vámi v minulosti zbabělý, a proto s vámi dnes nepotřebuji být statečný." A to bych závěrem našeho rozhovoru vzkázal Komárkům a Denglerům, všem zbabělcům normalizačního období, kteří dnes překypují statečností.

LN: Když se vám tak uleví, bylo pro vás tak strastiplné absolvovat tento rozhovor?

Tak strastiplné to nebylo, ale znovu vám garantuji, že i kdybyste to dala svému šéfredaktoru, tak vám to zcenzuruje a minimálně toho Komárka a Denglera z velmi falešné profesionální novinářské solidarity vám vyškrtne. Vsaďte se se mnou.

LN: Proč ne.

Tak o jednoho frťana becherovky. A protože tato vláda bude vládnout minimálně do konce července, já vás pozvu. Ať vyhraje ten či onen, frťana becherovky si spolu vypijeme.

Koalice: do vlády jen s pěti podmínkami

Lidové noviny, 12. 6. 2002, titulní strana - Koalice včera zveřejnila pět bodů, jimiž podmiňuje svou účast v nové vládě. Pár desítek hodin před volbami tak mohou voliči začít kalkulovat, jak svým hlasem ovlivnit povolební koalici. Podle svých pěti bodů chtějí lidovci a unionisté zasednout jen v takovém kabinetu, který bude jasně proevropsky orientovaný, sníží daně všem občanům a firmám, bude bojovat proti korupci a otevře vysoké školy všem zájemcům. Poslední hodnotu, z níž prý Koalice neustoupí, představuje podpora mladých rodin a občanské společnosti.

"Cílem nebylo upřednostnit některou stranu, protože si nechceme zablokovat povolební jednání. To je naše poučení z voleb roku 1998, kdy bylo Unii svobody vyčítáno, že jednání blokuje. Nyní říkáme, že máme pouze programové limity," prohlásila včera předsedkyně Unie svobody-DEU Hana Marvanová.

ČSSD a ODS mají výhrady Představitelé dvou nejsilnějších stran mají ke koaličním pěti bodům shodně po jedné výtce. "Většina požadavků Koalice je pro naši stranu přijatelná. Je tady jen jeden konflikt, a tím je plošné snížení daní. To nemůžeme akceptovat," řekl včera předseda poslaneckého klubu ČSSD Bohuslav Sobotka.

Pro místopředsedu ODS Ivana Langra nepředstavují požadavky Koalice žádnou novinku. "Jsou to všechno staré známé věci, které vycházejí z volebního programu a myšlenek ODS," řekl Langer. Občanští demokraté mají ovšem výhradu k "jasné proevropské orientaci". "Koalice by měla jednoznačně říci, co znamená pojem proevropsky orientovaná vláda. Jestli to je proevropsky za každou cenu, respektive i za cenu snížení kvality života občanů v České republice, tak říkám jasně ne," dodal Ivan Langer.

Koalice však na svých pěti bodech trvá a bez jejich splnění odmítá účast ve vládě. "Kdyby nebyl ve vládním prohlášení jasně formulován vstup do Evropské unie, nemůžeme do ní jít. Kdyby vláda nevyhlásila boj proti korupci jako jednu ze svých priorit, nemohli bychom se účastnit. To samé se týká daňové reformy. Můžeme být pružní a jednat o sazbách daně, ale musí se pohybovat směrem dolů," uvedla Marvanová. Všechny ze včerejších požadavků se objevují také ve volebním programu Koalice.

Podle Marvanové však přesto bylo nutné pro případnou vládní účast formulovat pět podmínek. "V dalších věcech z našeho programu jsme ochotni ke kompromisům. Pět bodů je nových v tom, že pro nás představují nepřekročitelné limity," řekla Marvanová. Včerejší prohlášení má podle jejich předsedů, lidovců a unionistů, sloužit také jako signál pro voliče, jimž má dát vědět, že jsou KDU-ČSL a Unie svobody-DEU ochotny spolupracovat s každou demokratickou stranou.

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda si však zároveň slibuje, že se na stranu Koalice "přidají lidé nespokojení s politickou situací, kteří buď na protest vůbec nechtějí volit, nebo chtějí dát hlas některé z menších stran. Právě hlasy pro Koalici jsou podle Svobody hlasy protestující proti způsobu současného vládnutí v zemi. "Hlas odevzdaný menším stranám si prakticky rozdělí ti, proti kterým je namířen," prohlásil šéf lidovců. Kvůli směřování do Evropy a nutnosti daňové a důchodové reformy se ke vládnutí v koalici přiklánějí i sociální demokraté.

EU a reformy jsou podle nich důvodem, proč nevyhledávat jednobarevné vládnutí, které ČSSD nedávno v rozhlasovém rozhovoru pro stanici BBC doporučoval premiér Miloš Zeman. "To žádná menšinová vláda neprosadí, protože nikdy jí opozice neumožní, aby byla úspěšná v tak zásadních věcech. Myslím, že v této době a této situaci je nutná většinová vláda," řekl místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.

Při diskusích o nové vládě se nejčastěji hovoří o třech variantách koalici ODS a ČSSD, společné vládě ČSSD a Koalice nebo ODS a Koalice. Za méně pravděpodobné se považují další scénáře, například různé typy menšinových vlád. Za favority voleb se považují ODS a ČSSD, mezi nimiž se podle analytiků povede napínavý souboj o vítězství. Koalice bude zřejmě bojovat s komunisty o třetí místo. Volební místnosti se otevřou již za dva dny.

Prezidenta hostil u krbu

Právo, 12. 6. 2002, strana 2 - Premiér Miloš Zeman se v pondělí sešel s prezidentem Václavem Havlem. Mluvčí Ladislav Špaček potvrdil, že šlo o soukromé setkání.

"Odehrálo se v Kramářově vile u krbu - premiér Zeman to přímo takto formuluje v pozvání. Smyslem nebylo žádné politické jednání. Samozřejmě že se zamýšleli nad čtyřmi lety vlády a také nad kooperací premiéra s prezidentem. Dohodli se, že nebudou nic sdělovat," řekl Právu Špaček.

V pondělí se Zeman v BBC vyjádřil: "Setkávám se na rozloučenou se všemi ústavními činiteli v Kramářově vile a pan prezident bude vyvrcholením těchto setkání. Nebudou u toho novináři, to znamená producenti informačních polutantů a zkažených dezinformačních potravin."

Právo: Havel se Zemanem hodnotili čtyři roky vlády

PRAHA 12. června (ČTK) - Prezident Václav Havel se v pondělí sešel s premiérem Milošem Zemanem a mimo jiné hodnotili uplynulé čtyři roky vlády sociální demokracie. Uvádí to dnešní Právo s odvoláním na vyjádření prezidentova mluvčího Ladislava Špačka, podle kterého šlo o soukromé setkání.

"Odehrálo se v Kramářově vile u krbu - premiér Zeman to přímo takto formuluje v pozvání. Smyslem nebylo žádné politické jednání. Samozřejmě, že se zamýšleli nad čtyřmi lety vlády a také nad kooperací premiéra s prezidentem," řekl Právu Špaček. Dodal, že se politici dohodli na tom, že o schůzce nebudou více sdělovat.

Deník poznamenává, že premiér o setkání s Havlem hovořil v pondělním rozhovoru pro BBC. "Setkávám se na rozloučenou se všemi ústavními činiteli v Kramářově vile a pan prezident bude vyvrcholením těchto setkání," řekl Zeman v rozhlasovém vysílání.

Představitelé ČSSD dávají přednost koaliční vládě před menšinovou

PRAHA 11. června (ČTK) - Sociální demokraté by zřejmě po volbách dali přednost většinové koaliční vládě s účastí ČSSD před opakováním menšinového vládnutí. Naznačily to jejich dnešní odpovědi na dotaz ČTK. Premiér Miloš Zeman, který se chce po volbách z politiky stáhnout, v pondělí řekl, že jeho ideou je jednobarevná vláda ČSSD, třeba i menšinová.

Místopředseda strany Zdeněk Škromach, předseda jejího poslaneckého klubu Bohuslav Sobotka i šéf zahraničního výboru sněmovny Lubomír Zaorálek nicméně upozornili, že republiku čeká několik důležitých úkolů - pro jejich splnění bude podle nich většinová vláda asi nezbytná.

Škromach si myslí, že jednobarevný, a to i menšinový kabinet je z hlediska prosazování programu lepší, což podle něj ukázaly i poslední čtyři roky. V současné situaci, kdy bude nutné prosadit třeba důchodovou a daňovou reformu, vidí ale východisko ve většinové vládě složené z více stran.

"To žádná menšinová vláda neprosadí, protože nikdy jí opozice neumožní, aby byla úspěšná v těchto zásadních věcech. Myslím, že v této době a této situaci je důležitá většinová vláda," uvedl.

Podobný názor má i Sobotka, který souhlasí s tím, že z hlediska prosazování programu sociální demokracie je výhodnější jednobarevná menšinová vláda. "Ale vzhledem k tomu, že nás čeká vstup do EU a řada důležitých vnitřních reforem, tak ... z tohoto hlediska je důležitější mít většinou podporu v Poslanecké sněmovně," řekl ČTK.

Rovněž Zaorálek zdůraznil, že český stát by měl vstoupit do EU a k dokončení tohoto procesu bude třeba silné koalice. Povolební uspořádání však nechtěl předjímat a dodal, že Zemanovu názoru rozumí.

Premiér v pondělí rozhlasové stanici BBC řekl, že jednobarevné, byť menšinové vládě dává přednost před velkou koalicí ČSSD a ODS. "Bylo by naprosto ideální, kdyby to byla vláda většinová, ale i já sám jsem prosadil alespoň vládu menšinovou," uvedl premiér.

Jednobarevnou vládu jako optimální řešení bez vyloučení jiných kombinací považuje za vlastní subjektivní názor. Své stanovisko podpořil tím, že kabinet nanejvýš třetinu programu prosazuje v parlamentu prostřednictvím zákonů, zatímco celé dvě třetiny svých záměrů uvádí v život vládními usneseními.

Většina politiků z jiných stran hovoří stejně jako oslovení sociální demokraté o potřebě vytvořit po volbách silnou většinovou vládu.

Zeman chce vládu ČSSD jednobarevnou

Mladá fronta DNES, 11. 6. 2002, strana 2 - Premiér Miloš Zeman dává přednost jednobarevné, třeba i menšinové vládě ČSSD před velkou koalicí ČSSD a ODS. Řekl to včera rádiu BBC. Šéf ČSSD Vladimír Špidla však tuto koalici odmítá.

BBC: Zemanovou ideou je jednobarevná vláda ČSSD, a to i menšinová

PRAHA 10. června (ČTK) - Premiér a bývalý předseda ČSSD Miloš Zeman dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC řekl, že jeho ideou je jednobarevná vláda ČSSD, třeba i menšinová. Dal by jí přednost před velkou koalicí ČSSD a ODS. "Bylo by naprosto ideální, kdyby to byla vláda většinová, ale i já sám jsem prosadil alespoň vládu menšinovou," uvedl premiér.

Nynější předseda ČSSD Vladimír Špidla očekává, že po volbách, jestliže v nich ČSSD zvítězí, dospěje v zásadních otázkách k programové shodě s KDU-ČSL a Unií svobody-DEU. Zároveň jednoznačně vyloučil velkou koalici občanských a sociálních demokratů.

Zeman takzvanou velkou koalici nevyloučil jako "určité nutné zlo", pokud by o ní rozhodli voliči. Volbu prý ponechává na novém vedení sociální demokracie a nehodlá do něj formálně ani neformálně zasahovat. Jednobarevnou vládu jako optimální řešení bez vyloučení jiných kombinací považuje za svůj subjektivní názor.

Své stanovisko podpořil tím, že kabinet nanejvýš třetinu programu prosazuje v parlamentu prostřednictvím zákonů, zatímco celé dvě třetiny svých záměrů uvádí v život vládními usneseními. Pokud by však sociálnědemokratická vláda měla koaličního partnera, který by kontaminoval její program, tak by hovořil nejen do legislativních návrhů, do nichž tak jako tak zasahuje parlament, ale i do zbylých dvou třetin, uzavřel Zeman.