Miloš Zeman, předseda Vlády ČR
Čtvrtek 9. května 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3 ![]()
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
Podle premiéra Miloše Zemana je Česká strana sociálně demokratická jedinou ze stran zastoupených v Poslanecké sněmovně, která zemi nedovedla k bankrotu. Zeman ve své řeči o činnosti kabinetu ocenil především to, že za jeho vlády došlo k ekonomickému oživení.
Náš ekonomický růst není bublina, že je to dlouhodobě stabilní růst, především z toho důvodu, že růst produktivity práce je výrazně rychlejší než růst reálných mezd a růst investic je výrazně rychlejší než růst spotřeby.
Slova Miloše Zemana. Opozice v rozpravě k hodnocení Zemanovy vlády tvrdila, že premiér se příliš chválil. Jeden hlas za všechny. Hovoří předseda poslaneckého klubu Unie svobody-Demokratické unie Karel Kühnl.
Karel KÜHNL /zvukový záznam/: Pan předseda vlády ještě v době, kdy nebyl předsedou vlády, kdy byl úctyhodným prognostikem, tj. v roce 1989, v létě toho roku, zveřejnil v Technickém magazínu jeden velice dobrý analytický článek, v němž strhl růžové brýle z očí tehdejšího režimu, to byl čin velmi odvážný a já jsem se domníval, že ty růžové brýle strhl a zahodil někam do nenávratna. Ukázalo se však, že je odhodil jen malý kousek, protože už zřejmě tušil, že jednou se mu mohou hodit.
Poznamenal na adresu Miloše Zemana šéf poslaneckého klubu Unie svobody-Demokratické unie Karel Kühnl. Nejen o čtyřech letech vládnutí Miloše Zemana a jeho týmu bude následujících třicet minut. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda vlády české, a to České republiky, Miloš Zeman. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.
Dobré odpoledne. Co to znamená: "A to České republiky."?
Dodávám oficiální název. Vláda České republiky. Je to tak správně? Nezměnilo se to?
Je to tak správně, ale zpočátku jste vypadal, jako že váháte, jak se tato vláda vlastně jmenuje.
Neváhám. První téma našeho rozhovoru: "Dotazník na rozloučenou". Pravidla jsou jednoduchá. Prosím vás, abyste jednoduchými větami či holými větami odpověděl na deset otázek. Můžeme začít?
No, nemůžeme, protože vy zřejmě neznáte světovou literaturu. Kdybyste ji znal, tak byste věděl ...
Myslel jsem, že ...
Proust, ano, ...
Proust, ano. To už jste tady říkal.
Napsal hledání Ztraceného času jednou větou a má to několik set stránek.
Ale holá věta není totéž, co souvětí.
Dobře.
Proto jsem řekl: "Holá věta."
Takže jdeme na to.
Můžeme začít. Čemu jste se v politice přiučil?
Že největší nebezpečí jsou blbci, nikoliv názoroví protivníci, ale blbci. Holá věta.
Jaká je největší politická prohra Miloše Zemana?
Zákon o majetkovém přiznání, to, že jsme ho nedokázali prosadit.
Proč?
No, protože ty pravicové opoziční strany, které mají sponzory, jež by na zákon o majetkovém přiznání doplatili, byly proti a měly vůči menšinové vládě ve sněmovně většinu.
Co považujete za svoji největší výhru v politice?
Především to, že jsme vyvedli zemi z hospodářské krize a že jsme pátou nejrychleji rostoucí ekonomikou ve světě.
Komu byste se chtěl ještě před svým odchodem z politiky za cokoliv omluvit?
Nikomu.
Jakou negativní vlastnost, máte-li takovou, se vám nepodařilo během politické kariéry potlačit?
To, čemu říkal Karel Kryl ve svém Půl kacíři: "Miloš Zeman by byl ochoten zavraždit svoji vlastní babičku za podařený bonmot."
Který bonmot považujete za podařený?
Všechny.
Neexistuje žádný, který nepovažuje za škvár?
Pokud máte na mysli pana Žantovského z poslední doby, tak jsem pouze citoval to, co je mu přisuzováno jako jeho epiteto non constance, nikoliv epiteto non ornance v Senátu Parlamentu České republiky.
Přišel okamžik, kdy jste během své politické kariéry pocítil nějakou osobní krizi?
Žádná taková krize nebyla, pouze jsem si řekl, a tady mi dovolte výjimečně rozvinutou větu, že už nikdy nemohu opakovat zpětinásobení výsledků sociální demokracie ve volbách z šesti na třicet dva procent, protože sto padesát procent se dá dosáhnout leda v Severní Koreji.
Jaké bylo vaše nejobtížnější politické rozhodnutí?
Opoziční smlouva.
Proč?
Protože to bylo nestandardní a neobvyklé řešení a jsem rád, že se osvědčila.
Byť jste prorokoval, že bude pokračovat, že je možné, že bude pokračovat i po volbách v roce 2002?
Nevím, protože to záleží na voličích. Já bych si v každém případě, aby ve vládě, přál, aby ve vládě bylo maximum sociálních demokratů a v menšinové vládě sociální demokracie, jak jistě víte, je sociálních demokratů sto procent.
S jakým dluhem opouštíte českou politickou scénu, opouštíte-li ji s nějakým dluhem?
Ano, já už jsem o tom dluhu mluvil ve svém sdělení Poslanecké sněmovně. Myslím si, že se nám sice podařilo zastavit růst nezaměstnanosti, nicméně zatím nedošlo k významnějšímu poklesu, i když dnešní statistická čísla říkají, že opět se nezaměstnanost opět o něco snížila, z devět celých jedna na osm celých osm, bude-li tento trend pokračovat, bude i tento dluh vymazán.
Jiný dluh nemáte?
Jiný významnější dluh tady nevidím s výjimkou těch nepřijatých zákonů, jako byl již citovaný zákon o majetkovém přiznání nebo registračních pokladnách.
Koho jste během svého působení v politice neurazil a uraziti chtěl?
Urazil jsem všechny, které jsem uraziti chtěl. Neurazil jsem Moniku Pajerovou, Jiřího Lobkowicze, Petra Cibulku a další plevel české politické scény, protože mně za to nestáli.
S jakým přídomkem byste si přál, aby v historii bylo spojováno či zapsáno jméno premiéra Miloše Zemana?
Člověk, který přispěl k tomu, že se z malé a vysmívané strany stala nejsilnější parlamentní strana, a člověk, který přispěl k tomu, že z ekonomické krize se Česká republika dostala do podoby prosperující ekonomiky.
Kdy jste měl chuť v politice nejvíc řvát?
Když mě interpelovali komunističtí poslanci ohledně vyslání naší polní nemocnice do Afghánistánu a já jsem na ně hovořil zvýšeným hlasem a říkal jsem jim, že zrovna oni jsou ti poslední, kdo by měli bojovat za lidská práva.
To jste byl skutečně nejvíc, lidově řečeno, vytočený v politice?
Já bych neřekl, že jsem byl vytočen. Já jsem pouze zvýšil hlas, aby to k těm komunistickým poslancům dolehlo.
Kdy jste naposledy zvýšil hlas na své spolupracovníky?
Moji spolupracovníci vědí, že nejnebezpečnější jsem v okamžiku, kdy mluvím velmi tiše. V tom případě jim zpravidla oznamuji, že se s nimi loučím. Nezapomeňte, že z vlády z devatenácti původních členů odešlo za čtyři roky jedenáct členů.
Další téma: čtyři roky vládnutí Miloše Zemana. Za čtyři roky vládnutí a sám jste to už zmínil, váš tým prošel jedenácti obměnami, což je v novodobé historii České republiky rekord. O čem podle vás tento rekord vypovídá?
Podívejte, sociální demokracie nebyla nepochybně připravena na to, že po volbách v roce 1998 bude mít jednobarevnou vládu, to znamená, že jsem musel stáhnout elitu sociální demokracie z regionů, což se nám trochu vymstilo v krajských volbách v roce 2000 a někteří ministři se osvědčili více, někteří ministři se osvědčili méně. Je to jako v hokeji, kdy trenér má také k dispozici tři, nebo dokonce čtyři pětky a koneckonců i ve fotbale občas střídáte. Takže vyšel jsem z toho, že jsem postavil tým sebevrahů. Vážím si práce všech ministrů, nikoho nevyjímaje, ale někteří z nich byli postupně nahrazeni lidmi, kteří, jemně řečeno, byli většinou ještě schopnější než jejich předchůdci.
Interpretuji si správně vaše slova, že na začátku vaší vlády sociální demokracie vlastně nebyla personálně na tak velký úkol obsadit celou vládu připravena?
Já si myslím, že nikdo nepředpokládal, že budeme mít úplně všechny ministry a předpokládali jsme, že budeme v koalici. Víte, být ministrem, na to není žádná přípravka, žádná vysoká škola. Ale myslím si, že během těch čtyř let jsme dosáhli stavu, kdy jsme schopni obsadit kvalitními lidmi všechna křesla ve vládě.
Existuje v současnosti nějaký nejslabší článek vlády?
Každá vláda má svůj nejslabší článek, ale doufám, že neočekáváte, že ho tady budu jmenovat.
Myslel jsem, že třeba zmíníte: "Premiér."
Já jsem byl vždycky loajální a pokud jde o premiéra, tak jako jsem odvolal jedenáct členů vlády, tak jsem už před dvěma lety k tomuto datu odvolal sám sebe.
Odchodu, kterého člena vašeho týmu, jste nejvíce litoval?
Tak já bych řekl, že jsem pokládal za trochu zbytečné, že odchází ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Ono to bylo způsobeno tím, že nedovedl vyjednávat v Poslanecké sněmovně, zatímco jeho nástupce Jaroslav Bureš, kterého pan ministr Motejl doporučil sám, tuto vyjednávací schopnost má. Čili byli to lidé stejných odborných kvalit a myslím si, že kdyby se pan ministr Motejl, exministr Motejl naučil trochu lépe vyjednávat, mohl být ministrem spravedlnosti i nadále.
Vraťme se o čtyři roky zpět. 18. srpna 1998 předstoupil Miloš Zeman před Poslaneckou sněmovnu s programovým prohlášením své vlády. Při té příležitosti hovořil Miloš Zeman o vizi svého týmu.
Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Tato vize je založena na třech pilířích, které by se snad daly shrnout pod jednoho společného jmenovatele, a tím je určitá realokace investic z investic do fyzického kapitálu, do investic do lidského kapitálu, tedy do sociálních investic, přičemž za nejdůležitější formu sociální investice považuje vláda ve svém programovém prohlášení investice do vzdělávání. Tato teze nabývá i konkrétní podobu rozpočtové priority, že vláda, byť byla střídmá v kvantifikacích, v programovém prohlášení vyslovuje úmysl usilovat o to, aby podíl výdajů na vzdělání z dnešních čtyři celé dvě desetiny procenta hrubého domácího produktu vzrostl alespoň na šest procent hrubého domácího produktu na konci jejího funkčního období, tedy v roce 2002.
Slova Miloše Zemana pronesená 18. srpna 1998. Vy jste jako o největším dluhu hovořil o nezaměstnanosti. Jak si ovšem před veřejností České republiky obhájíte, že ke splnění jednoho ze tří hlavních pilířů vize vaší vlády nedošlo, protože podíl výdajů na školství neodpovídá šesti procentům HDP?
Velmi prostě. Kdybyste znal absolutní částky, které byly věnovány na školství z rozpočtu, tak byste věděl, že tato vláda výdaje na školství zvyšovala nejrychleji ze všech dosavadních polistopadových vlád a že je zdvihla doslova o jednu třetinu, konkrétně z šedesáti na osmdesát miliard korun za čtyři roky svého funkčního období.
Se slušností sobě vlastní nerad skáču do řeči. Tato čísla samozřejmě znám, ale ta nejsou v programovém prohlášení vlády. V programovém prohlášení vlády je číslo šest procent HDP.
Ano, očekávali jsme, že místo těch osmdesát miliard to může být až sto miliard. A důvod, proč se toto očekávání nesplnilo, jsem mnohokrát vysvětlil. Když jsme přišli k moci, zjistili jsme, že naše nejvýznamnější finanční ústavy počínaje Českou spořitelnou jsou před krachem. Mohli jsme udělat velkolepé gesto, to znamená, uvolnit prostor ke krachu těchto finančních ústavů, v důsledku čehož by naši drobní střadatelé přišli o svoje úspory, prohlásit: "Za to může Klausova vláda," a věnovat takto ušetřené peníze do školství. Místo toho jsme těch chybějících dvacet miliard, a dokonce více než dvacet miliard ne kvůli bankám, ale kvůli střadatelům dali do sanace finančních ústavů, a jak víte, proběhla privatizace bank, proběhl převod špatných úvěrů z těchto bank do konsolidační agentury a zachránili jsme úspory všech střadatelů. Toto je naprosto jasné vysvětlení.
Budu-li ovšem teď přemýšlet, jakou otázku položit dál, a budete-li podobně argumentovat, tak další nesplněný slib asi zdůvodníte obdobně. Podpora vědy a výzkumu. Tvrdá statistická data říkají: V roce 1993 byly výdaje na vědu 0,44 % HDP. Když se váš kabinet ujímal vlády v roce 1998, bylo to 0,49% HDP, a po čtyřech letech vládnutí vašeho týmu je to 0,54 % HDP. Přitom už v roce 1994 bylo přijato vládní usnesení, že do roku 2000 podíl peněz vynakládaných na vědu a výzkum v České republice vystoupí na 0,7 % HDP. To usnesení nebylo dodnes splněno.
V každém případě tady došlo byť k mírnému zlepšení. Ale, pane kolego, víte, když vyvádíte zemi z hospodářské krize, která se ukázala být, viz banky a spořitelny, hlubší, než jste jako opoziční strana mohli i v nejhrůznějších snech předpokládat, tak si musíte stanovit nové priority odpovídající nově poznané situaci. A to, o co nám šlo, je zachránit českou ekonomiku, která v době, kdy jsme přebírali vládu, klesala z hlediska absolutní výkonnosti, z hlediska životní úrovně, kdy devalvovala měna a kdy řada podniků bylo před krachem. A když se nám podařilo zvýšit relativně a samozřejmě i absolutně výdaje na výzkum, ale toto zvýšení nebylo tak vysoké, jak jsme původně doufali, protože, i když jsme mluvili o spálené zemi, tak jsme netušili míru její spálenosti, tak to znamená relativní úspěch.
Pokud byste, a sám jste řekl, že nechcete pokračovat v politické kariéře, dobrovolně ji končíte, pokud byste v ní měl pokračoval a měl za úkol sestavit vládu, sepsat programové prohlášení, tak byste vlastně splnil ty úkoly, ke kterým jste se zavázali v programovém prohlášení roku 1998, ať už 6 % HDP na školství, 0,7 % HDP na vědu a výzkum?
Kdybych znovu sestavoval vládu, jako že k tomu zcela určitě nedojde, tak bych řekl: "Nyní máme stabilizovaný bankovní sektor, nyní nám nehrozí žádný krach, žádná ekonomická krize, nyní máme nejenom čas, ale především prostředky splnit naše původní dlouhodobé priority, od nichž jsme byli odvedeni díky tomu, že vymetání Augiášova chléva bylo daleko náročnější, než jsme očekávali." Ale podařilo se.
Připomeňme si ještě jednou čtyři roky vaše stará slova při představování programového prohlášení vlády z 18. srpna 1998. Miloš Zeman hovořil i o výnosech z privatizace bank.
Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Ale jednoznačně říkáme, že výnosy z této privatizace už nebudeme věnovat na sanaci bank nebo jiných institucí, které pak budou poskytovat rizikové úvěry podnikům a budou tak svým způsobem, byť poněkud sofistikovanější formou, opakovat obrovské dotace a lití peněz do černých děr, protože tyto úvěry, jak dobře víme, v mnoha případech nebyly spláceny a podíl těchto úvěrů na úvěrovém portfoliu českých bank přesahuje třicet procent.
18. srpen 1998 a slova Miloše Zemana. Už jste hovořil o horším Augiášově chlévě, než který jste původně očekávali. Ovšem vaše vláda sanovala dál některé podniky. Podle informací České konsolidační agentury například zachování jednoho místa v brněnském Zetoru přišlo české daňové poplatníky v průběhu posledních deseti let na šest milionů korun.
Podívejte se ...
Promiňte, k tomu přispěla i vaše vláda.
Za prvé, výnosy z privatizace byly rozhodující měrou věnovány na to, aby se investovalo do dopravní infrastruktury a do bytové výstavby, a za tím účelem byly zřízeny dva mimorozpočtové fondy. Pokud jde o brněnský Zetor, tak tento podnik sanovala každá předchozí vláda. Je to slavná firemní značka, já bych byl nerad, aby zanikla. Ale moje vláda brněnský Zetor privatizovala a moje vláda vytvořila situaci, že jak do brněnského Zetoru, tak především do těch černých děr v bankovním sektoru už teď skutečně není nutné dát ani korunu, ale nezapomeňte, že jsme museli splácet dluhy, které tady udělali různí Stehlíci v Poldi Kladno, Marouškové v ČKD, Pastrňákové a Pitrošové ve Vítkovicích a v Nové huti a buď jsme mohli nechat s lehkým srdcem tyto podniky kleknout a razantně právě v problémových regionech dále zvýšit nezaměstnanost, anebo s těžkým srdcem věnovat určité prostředky na jejich záchranu, i když bychom je daleko raději věnovali do toho vzdělání nebo výzkumu a vývoje.
Podle vás tedy už žádná příští vláda nemusí jakýkoliv další podnik sanovat?
Žádná příští vláda nebude v žádném případě řešit bankovní sektor. To, čemu se kdysi říkalo bankovní socialismus, bylo privatizací českých bank totálně odstraněno. Nemohu potvrdit, že by žádná budoucí vláda nesanovala žádný podnik, protože stále ještě zbývá několik málo podniků, kde budeme muset tuto situaci řešit. Například Nová huť má díky svému minulému hospodaření dluh dvacet tři miliard korun a my teď právě intenzivně jednáme se zahraničním strategickým investorem o privatizaci Nové huti Ostrava.
Můžete uvést zhruba, kolik hrstka podniků, o níž hovoříte, ještě bude české daňové poplatníky zhruba stát, dovedete to odhadnout?
Myslím, že to v této chvíli nedokáže přesně odhadnout nikdo, ale ...
Hrubé číslo.
Ten řádový odhad bude méně než jedna desetina prostředků toho, co jsme do toho vložili až dosud, protože těch podniků je skutečně velmi málo a v podstatě jde především o hutní podniky na Ostravsku.
Další věc, kterou jste sliboval. Opět budu citovat vaše slova, která pocházejí ze září roku 1998 z Lidových novin. Miloš Zeman v rozhovoru pro Lidové noviny doslova uvedl: "Za chybu předchozích vlád považuji daňové nedoplatky. Oficiální statistická čísla mluví o osmdesáti miliardách, z toho zhruba třiašedesát miliard. Nemýlím-li se, to jsou nedoplatky od roku 1993, zbytek jsou nedoplatky staré. Samozřejmě tady nebudu tvrdit, že všechny tyto nedoplatky se dají nalít zpátky do státní pokladny, ale v každém případě se dá určitá část nesporně získat." Jiří Rusnok přijímal funkci ministra financí s tím, že má za úkol zlepšit výběr daňových nedoplatků. Ovšem vláda ČSSD opouští Strakovu akademii s nedoplatky více než sto miliard korun. Což znamená zvýšení oproti roku 1998 o celých dvacet miliard.
Nedoplatky se zvyšují každý rok o třicet procent, i když jejich nominální hodnota zůstává na konstantní úrovni. Je to způsobeno tím, že ke každému daňovému nedoplatku se přičítá zhruba třicetiprocentní sankční úrok každý rok. A jestliže máte daňové nedoplatky za firmami, které již ukončily svoji existenci, tak je nesmírně obtížné tyto daňové nedoplatky vybrat. Čili daňové nedoplatky se absolutně nezvýšily, naopak mírně klesly. To, co vzrostlo, je takzvané příslušenství. To znamená, penále a sankční úroky. A my se samozřejmě snažíme zabavit majetek neplatičům, zatímco za minulých vlád ten majetek, který byl zabaven, se ročně pohyboval v hodnotě čtyřicet až padesáti milionů korun, tak za současné vlády zabavený majetek za rok 2001 přesahuje jednu miliardu korun. Nicméně je to dlouhodobý proces, protože neplatiči mají skvělé advokáty, neplatí zákon o majetkovém přiznání, o kterém jsme už mluvili, nicméně je to proces, který byl nastartován a který pokračuje.
Další téma: Dotazy posluchačů tak, jak chodí na internetovou adresu. Karel Pokorný z Prahy se vás ptá, zda se podaří splnit váš slib, že by do voleb mohla být přesunuta Svobodná Evropa z centra Prahy?
Ministr Kavan má uloženo od vlády i od Bezpečnostní rady státu, aby jednání tohoto typu dovedl do konce května k zdárnému konci. To samozřejmě neznamená, že do konce května proběhne stěhování, ale že bude uzavřena dohoda o tomto přestěhování.
Myslíte si, že se podaří usnesení splnit, že jej Jan Kavan splní a bude uzavřena dohoda?
Byl navržen naprosto konkrétní objekt, který teď ještě nebudu jmenovat, se všemi podle mého názoru potřebnými parametry a domnívám se, že tedy ministr Kavan má povinnost a možnost toto usnesení splnit.
Objekt tedy je ..., zprávy českých novin, že se bude stavět na zelené louce, jsou tudíž jen fámy?
Zprávy českých novin jsou většinou jenom fámy, pane redaktore.
Další otázka se týká toho, zda byste si dovedl vsadit na výsledek voleb, že vyhraje ČSSD a o co byste se vsadil, ptá se Jiřina Nováčková.
Tak já si myslím, že naši voliči jsou rozumní, což prokázali i tím, že pan Sládek se podruhé nedostal do parlamentu a že posuzují každou vládu podle jejích reálných výsledků. Uvědomte si, že všechny parlamentní strany v téhle zemi už jednou vládly, komunisté čtyřicet let, ODS zhruba šest let a sociální demokracie čtyři roky. Komunistická vláda padla listopadovou revolucí, Klausova koaliční vláda se rozpadla ekonomickou krizí, za této vlády je politická stabilita, sociální smír a ekonomická prosperita. Já si myslím, že rozumný volič to ocení, o nerozumného voliče není co stát. No, a protože věřím, že u nás převažuje v tom elektorátu většina rozumných voličů, věřím, že sociální demokracie vyhraje.
O co byste se vsadil, že vyhraje?
O láhev Becherovky, svého oblíbeného nápoje.
Není to příliš laciná sázka, kdyby sociální demokracie prohrála?
Já si myslím, že Becherovka je výborný nápoj.
Ale levný.
No, a to je snad dobře, ne? Proč byste chtěl, vy snobe, aby každý dobrý nápoj byl drahý?
Nu, aby ta sázka byla podmaněna krví velkého tučného konta Miloše Zemana.
Vy nedokážete měřit jinak než pomocí peněz, já nemám rád tento způsob měření. Já nehodnotím nápoje podle toho, jak jsou drahé, ale jak mi chutnají.
A číslo sociální demokracie byste odhadl?
Já doufám, že ten výsledek nebude horší než v minulých volbách, i když opoziční strana to má vždycky jednoduší než strana vládní.
Jiří Jurka z Prahy se vás ptá: Zda jsou pravdivé kritiky opozice, že za vás narostla byrokracie? Jen pro zajímavost: ODS jde do voleb s programem, že udělá průvan v byrokracii. Chce zrušit až téměř třetinu úředníků.
ODS už zřídila antibyrokratickou komisi v roce 1995 pod vedením pana ministra Budínského, a tento její pokus skončil naprostým krachem. Takže já znovu doporučuji voličům, aby soudili politické strany ne podle jejích slibů, typu jistoty desetinásobku nebo dvacetitisícového měsíčního příjmu, ale podle jejích činů. Pokud za nás vzrostli úředníci, tak vzrostli tam, kde to od nás vyžadovala Evropská unie, protože jsme museli zřídit instituce, které prostě komunistický režim neměl. To je něco podobného, jako kdybyste řekl, že diktatura je levnější a méně byrokratická než parlamentní demokracie a měl byste pravdu. Teď provádíme reformu veřejné správy, tahle vláda je první, která dobrovolně odevzdává část svých kompetencí a samozřejmě, že to opět povede k určitému nárůstu úředníků, protože to znamená, že většina věcí se bude řídit z obecních úřadů nebo z krajských úřadů a nebude se řídit z pražských úřadů.
Dovolte, abych tento dotaz doplnil tím, že jsem si ze statistického úřadu nechal vyjet data týkající se lidí zaměstnaných ve veřejné správě celkem. V roce 1993 to byly 132 000 a v roce 2000 už to bylo 182 000, přičemž za vaší vlády nárůst zhruba o deset tisíc. Jaké číslo, si myslíte, až proběhne reforma veřejné správy, by mohlo odpovídat úředníkům?
Já si myslím, že se to zhruba na této úrovni už stabilizuje, protože my chceme k prvnímu první 2003 rozpustit okresní úřady, na nichž je koncentrováno zhruba čtrnáct tisíc úředníků a předpokládám, že převod na pověřené městské úřady nebude vyžadovat nějaký výrazný nárůst úředníků. Ale znovu konstatuji, chceme-li se stát členskou zemí Evropské unie, musíme zřídit instituce, které jsme dosud neměli, a ty instituce ..., a to od nás Evropská unie jasně chce, vyžadují určitý počet úředníků.
Třicet minut je za námi, bohužel, tak někdy příště. Miloš Zeman, premiér České republiky. Díky a na shledanou.
Na shledanou.
Od mikrofonu se loučí Václav Moravec. Takové bylo Interview BBC. Blíží se celá, zprávy BBC.
Zeman: razantní politik dvou tváří
Mladá fronta DNES, 4. 6. 2002, strana 3 - Jednu věc Miloši Zemanovi neupírají ani jeho největší kritici: z politického solitéra, na samém počátku 90. let považovaného za provokujícího televizního baviče, vyrostla jedna z největších osobností polistopadové historie. Má mnoho příznivců a ještě víc odpůrců a také - mnoho tváří. Ze šesti procent na vrchol "Člověk, který přispěl k tomu, že se z malé a vysmívané strany stala nejsilnější parlamentní strana, a člověk, který přispěl k tomu, že z ekonomické krize se Česká republika dostala do podoby prosperující ekonomiky," odpověděl Zeman v květnu na otázku BBC, jak by si přál být zapsán do dějin. O tom, jaký vliv skutečně měla vládní politika na příznivou ekonomickou situaci, se experti přou.
O vlivu Miloše Zemana na vzestup ČSSD naopak nemůže být pochyb. Když Zeman na stranickém sjezdu v roce 1995 vyhlásil, že ČSSD vstoupí do vlády "hlavním vchodem", vyvolalo to u vládnoucí pravice i ve většině médií útrpný úsměv. Zeman přebíral v únoru 1993 stranu se šesti procenty hlasů. Za pouhé tři roky dokázal výjimečnou věc: v roce 1996 získala ČSSD ve volbách 26 procent hlasů. O dva roky později dokonce 32 procent, nejlepší výsledek ve své historii. Byl to Zemanův osobní triumf: extrémně náročnou volební kampaní v autobusu Zemák "luxoval" všechny - dříve rozdrobené - hlasy "proti Klausovi". Výsledek se dostavil. V červenci 1998 po strategické dohodě s ODS vstoupila menšinová vláda ČSSD hlavním vchodem do Strakovy akademie.
Ačkoliv obvykle je "stranou jednoho muže" nazývána ODS Václava Klause, Zeman svou stranu a posléze vládu řídil obdobně pevnou rukou. Dokládá to způsob, jakým svůj kabinet sestavil. Spolustraníkům oznámil soupisku ministrů a doplnil ji stručným vzkazem: Je to moje vláda, já za ni odpovídám. Obdobně rozhodně a bezpodmínečně se Zeman postavil k některým důležitým krokům, které jeho vláda podnikla, a přitom za to nemohla čekat všeobecný aplaus: ať už šlo o dva roky starý zásah v IPB, či kauzu zdi kolem romského ghetta v ústecké Matiční ulici. Právě v ní sehrál Zeman klíčovou roli: jednoznačně hájil názor, že není správné oddělovat od sebe různé skupiny obyvatelstva. "Zeď nebouráme kvůli Evropské unii, ale kvůli nám," odrážel pak kritiku, že se vláda podvolila "diktátu z Bruselu", který zeď považoval za příklad rasové segregace.
Jako rozhodný politický lídr se Zeman projevil v době po loňských útocích na Spojené státy: "Vládě České republiky se netřesou kolena," zakončil svůj možná nejdůležitější televizní projev, v němž národu oznamoval, že jeho kabinet jednoznačně podporuje spojenecký útok na Afghánistán. Ve světě měl Zeman vůbec dlouho lepší pověst než doma: "Bylo to zvláštní kouzlo, proměna českého Zemana v seriózního světového státníka," popisuje vysoce postavený diplomat dojem, který premiér udělal na řadu světových politiků.
Není divu: při diplomatických jednáních Zeman odkládal svůj běžný "domácí" slovník a způsoby. Konkrétně hrubost a nepodložená osočování, z kterých učinil běžnou součást politické kultury. Ti novináři, kteří jakkoliv kritizovali nebo zpochybňovali jeho historicky úspěšné směřování, se stávali "debily a hnojem". Zemanova vláda dokonce chtěla novináře za jejich práci a názory posílat do vězení nebo je ekonomicky likvidovat. Miloš Zeman si přitom sám nikdy s pravdivostí svých slov velké starosti nedělal: v roli premiéra bez důkazů obvinil z korupce exministra zahraničí Josefa Zieleniece či novináře Ivana Brezinu. A za svá slova se odmítal omluvit, byť byl už dávno usvědčen ze lži. Stejně se premiér stavěl ke všemožným skandálům, které jeho vládu potkaly.
Po celou dobu nepřipustil debatu o sboru jeho poradců pod vedením Miroslava Šloufa. A to ani ve chvíli, když se ukázalo, že Šloufovi podřízení vypracovali plán, jak zničit Zemanovu stranickou oponentku Petru Buzkovou - tzv. operaci Olovo -, nebo když proti Šloufovým kontaktům protestovala už i americká vláda. Také svým nejoblíbenějším ministrům toleroval premiér Zeman takřka cokoliv. Jan Kavan tak bez problémů přežil kauzu podezřele nevýhodného pronájmu Českého domu v Moskvě, který sám podepsal. Janu Fenclovi neublížilo, když jeho omajáčkovaný vůz smetl na olomoucké křižovatce osobní auto a bez ohlédnutí pokračoval v jízdě.
Zeman přitom vždy používal stejnou taktiku: "Obávám se, že kampaň proti ministru Fenclovi je vedena novinářskými prostitutkami," obhajoval Zeman svým typickým způsobem jeden z problémů ministra zemědělství. "Nevidím důvod, aby ministři nesli odpovědnost za činy svých podřízených, tím spíše, když se jedná o tak lokální akci, jako je Český dům," hájil zase Jana Kavana. Svůj nejdůležitější a v české politice průlomový slib však Zeman nakonec dodržel: s dvouletým předstihem oznámil, že odchází z politiky, a podle všeho to myslí vážně. U muže, který se už tolikrát dokázal proměnit, by veřejnost neměla počítat s čímkoliv definitivním a vypočitatelným. Už za necelý rok se Zeman může vrátit a svou cestu českými dějinami završit: volný bude post prezidenta republiky.
Kavan problém rádia nevyřešil
Hospodářské noviny, 31. 5. 2002, strana 3 - Zemanova vláda už Svobodnou Evropu přestěhovat nestačí. Několik měsíců trvající jednání o přesunu rádia Svobodná Evropa/RFE z centra Prahy, kvůli riziku teroristického útoku, nemá konce. A to přesto, že premiér Miloš Zeman na vlnách BBC tvrdil, že dohoda bude uzavřena do konce května.
Ministr zahraničí Jan Kavan sice včera jednal s ředitelem rádia Thomasem Dinem, ale nenavrhl variantu, která by obě strany uspokojila. Řešení problému poté přesunul na Bezpečnostní radu státu. Z včerejšího jednání unikla jediná informace: Ministerstvo nabídlo další objekty, kam by se rádio mohlo přestěhovat. Šéf tiskového odboru ministerstva Karel Borůvka i mluvčí rádia Sonia Winterová o podrobnostech mlčí. "Jednání pokračují," uvedla Winterová.
Vláda nabídla v minulosti rádiu Svobodná Evropa/RFE k přestěhování hned několik nevyužívaných vojenských objektů. Hovořilo se především o kasárnách v Klecanech u Prahy. Objekty mimo Prahu ale vedení rádia nevyhovovaly zejména kvůli komplikované dopravě. Ve hře je podle neoficiálních informací i výstavba nového sídla.
Vedení rádia, financovaného USA, zvažovalo i nabídky na přestěhování z Lotyšska a Maďarska, ale rozhodlo se pro další jednání s českou stranou. Bezpečnostní rada by podle Borůvky měla o rádiu jednat až 25. června. Někteří ministři Zemanovy vlády, zasedající v radě, už k tomu ale po volbách zřejmě nebudou mít mandát. Kavan ovšem podotkl, že chce problém vyřešit do konce funkčního období.
O stěhování stanice se začalo uvažovat před několika lety v souvislosti s hrozbou terorismu ze strany islámských radikálů. Vláda začala o přestěhování opět hovořit po teroristických útocích na USA z loňského 11. září. Budovu RFE hlídali nepřetržitě vojáci s obrněnými transportéry i policisté a soukromá ochranka. Budova je obklopena betonovými bariérami. Po odchodu vojáků je RFE pod permanentním dohledem policie a ochranky.
O RFE až po volbách Bezpečnostní rada
Právo, 31. 5. 2002, strana 2 - Ministr zahraničí Jan Kavan a prezident Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) Thomas Dine včera projednali několik možností, kam by se mohla stanice z centra Prahy přestěhovat. Po volbách, 25. června, je Kavan předloží k posouzení Bezpečnostní radě státu, řekl mluvčí Aleš Pospíšil. Jaké lokality jsou na stole, nechtěl uvést.
Mluvčí rádia Sonia Winterová na dotaz Práva, zda se zúžil počet zvažovaných lokalit pro přestěhování redakcí, odpověděla: "Strany se zavázaly, že během jednání nebudou veřejnosti sdělovat žádné dílčí kroky." Pospíšil ujistil, že obě strany jsou "na velice dobré cestě k nalezení nového, bezpečnějšího sídla". Nedávno premiér Miloš Zeman v BBC oznámil, že do konce května by měl Kavan uzavřít s představiteli Rádia dohodu o přestěhování stanice. Tehdy dodal, že byl navržen "naprosto konkrétní objekt se všemi potřebnými parametry".
Urazil jsem všechny, které jsem uraziti chtěl
Výroky 1998-2002: co slovo, to perla Mladá fronta DNES, 11. 5. 2002, strana 3 - Urazil jsem všechny, které jsem uraziti chtěl (Miloš Zeman v bilančním rozhovoru pro BBC, 9. květen 2002)
Volební období Miloše Zemana v roli premiéra a Václava Klause coby předsedy sněmovny pomalu končí. Jeho kvalitu lze měřit mnoha způsoby. Počtem přijatých zákonů, množstvím politických schůzek nebo třeba frekvencí státních návštěv. Uplynulé čtyři roky se však dají hodnotit i jinak. Například tím, co si jednotliví politici mysleli, a hlavně tím, co říkali. 0 sobě, o politických konkurentech nebo o svých spoluobčanech. A měli k tomu mnoho příležitostí: ve sněmovně, na tiskových konferencích, na mítincích nebo stranických grémiích. Co vlastně měli na srdci?
Obávám se, že logika nemá v parlamentu místo. Musíme postupovat podle jednacího řádu.
Ivan Langer při řízení schůze sněmovny, červen 2000
Kampaň za registrované partnerství vyúsiuje v nepřijatelnou apoteózu jednání homosexuálního, bisexuálního a jiných zvráceností. Chtěl jsem říci prasečin, ale rozmluvili mi to.
Poslanec KDU-ČSL Pavel Tollner při parlamentním jednání o zrovnoprávnění českých homosexuálů, duben 1999
Proč ne? Nebyl bych tam jedinej kretén.
Ivan Martin Jirous, jedna z vůdčích postav českého undergroundu, kandidující za Balbínovu poetickou stranu, na otázku, zda si dovede sám sebe představit ve sněmovně, duben 2002
Trápí mě ten póvl a ten hnůj, kterým část české žurnalistiky prochází. Dokazuje to, že novinář jsou blbí. Ne všichni, ale většina z nich. Zjistil jsem, že počet pitomců na čtvereční metr je největší v české žurnalistice. Je ještě vyšší než mezi politiky, a to je co říci.
Miloš Zeman na adresu českých novinářů a politiků, červenec 1999 1998
Celou vládu bych postavil do řady a rozdal jí batohy, aby mohla jít. Jde o to, zda by při své fyzické kondici dokázala alespoň stát.
Poslanec za ODS Ivan Langer o Zemanově kabinetu
Jistě to není tak, že by se Václav Klaus ráno podíval do zrcadla, řekl si "To jsem ale zrůda" a šel klidně do práce. Stelně Jako každý Je přesvědčen o tom, že koná jen dobro.
Poslanec US Vladimír Mlynář o šéfovi sněmovny
Nebude to lehké, ale jak za nás básnil Vladímír Holan: Žít není lehké, lehká jsou jen hovna.
Jan Ruml o budoucnosti US
Zkusil bych mu vyprávět zážitky z parlamentu, to by ho mohlo porazit.
Poslanec KDU-ČSL Miroslav Kalousek na otázku, jak by zabil prase 1999
Unie svobody je v podstatě spolek vzteklých ratlíků ímpregnovaných sládkovskými lavicemi, ve kterých sedí.
Premiér Miloš Zeman v reakci na kritiku poslanců US
Na tuto otázku nemám odpověď.
Ministr financí Ivo Svoboda v reakci na slova redaktora MFD: "Dobrý den, pane Svobodo. Jdu se vás na něco zeptat"
Netvařme se, že jsme ve fitnesscentru, když jsme na operačním sále.
Premiér Miloš Zeman o stavu české ekonomiky
Vyveďte předsedu volební komise před budovu a zastřelte ho!
Jeden z delegátů sjezdu ČSSD poté, co komise ve 4.00 hodin navrhla pokračovatve volbách funkcionářů
Připádám si tu jako úplný pitomec nebo jako princ Bajaja.
Ministr spravedlnosti Otakar Motejl v debatě o soudech
Je dobito. Objímal jsem stromy, četl Káju Maříka a nečetl noviny. Díky tomu jsem duševně zdráv.
Miloš Zeman na otázku, zda o dovolené dobíjel baterky 2000
Náš parlament na tom ještě není nejhůř. Jsou parlamenty, kde se střílejí premiéři.
Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach o úrovni české sněmovny
Rád se s ním sejdu a do očí mu řeknu, co si o něm myslím. Řeknu mu, že je ho třeba ze Strakovky vyvést zadním vchodem.
Vladimír Mlynář o Miloši Zemanovi
Například tím, že za rok odejdu z funkce předsedy sociální demokracie a za dva roky z funkce premiéra.
Miloš Zeman na otázku, jak chce přispět ke kultivaci české politiky
Myslím, že se mám lépe, než se jeví z různých diagramů mých střev, které vycházejí v novinách.
Václav Havel o svém zdravotním stavu
Mám jisté sympatie k anarchistům, ovšem do doby, než začnou rozbíjet výkladní skříně a převracet auta. Skiny nemám rád, je to extremistické pravicové hnutí, za nímž se skrývají desítky rasově motivovaných vražd.
Miloš Zeman o svých prioritách mezi extremisty
Nechtějte, abych reagoval na každého idiota.
Předseda US Karel Kühnl o poslanci za ČSSD Petru Šulákovi, který jej přímo přijednání sněmovny nařkl, že je napojen na tajné služby
Dejte mi pokoj. Fakt mám jiné starosti.
Ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit v reakci na naléhání novinářů, které zajímalo, kdo je původcem daru, jejž přijala jeho soukromá firma
Vy prasata, já vás svléknu, já nejsem žádný bezdomovec, ale poslanec.
Výrok poslance ČSSD Václava Pícla zaznamenaný v protokolu po jeho opileckém incidentu
Rukama nic nevytvoří. On ještě tak zbourat stodolu nebo tak něco.
Paní Marie Klausová o svém synu Václavovi 2001
Pana Komerse, který je mluvčím těchto tzv.vzbouřených redaktorů, pokládám za maoistického hysterika.
Miloš Zeman v projevu před sněmovnou
Opravdu si myslíte, že ČSSD před volbami prospěje, když bude nadbíhat takové sbírce myšlenkových a lidských ojetin, jako je čtyřkoalice?
Miloš Zeman na sjezdu sociální demokracie
Máme-li internet, nepotřebujeme internacionálu. Internet je internacionála.
Místopředseda KSČM Miloslav Ransdorf o novém druhu spojení světového proletariátu
Já nemohu ani jednoznačně vyloučit, že až odtud odejdete, nebudete mít v kapse mobilní telefon ukradený kolegovi z kapsy.
Bývalý čtyřkoaliční lídr Karel Kühnl na otázku novináře, zda může vyloučit, že by se US-DEU ještě do voleb sloučila s ODA
Pane poslanče, vaše interpelace na mě působí jako řev dinosaura vylézajícího z páchnoucích bažin.
Miloš Zeman při interpelaci komunisty Karla Vymětala 2002
Skutečný politik, ať muž či žena, nepotřebuje politické novinářské prostitutky.
Miloš Zeman během loučení s českými poslanci
České zdravotnictví vypadá přesně tak jako jeho ministr.
Stínový ministr zdravotnictví ODS Miroslav Macek o resortu, který možná po volbách zdědí
Urazil jsem všechny, které Jsem uraziti chtěl. Neurazil jsem Moniku Pajerovou, Jiřího Lobkowicze, Petra Cibulku a další plevel české politické scény, protože mně za to nestáli.
Miloš Zeman v odpovědi na otázku BBC, koho během svého působení v politice "neurazil a uraziti chtěl"?
Nesplněné sliby přiznávají neradi
Právo, 16. 5. 2002 , strana 3 - Snad nejtěžší pro politiky je po čtyřech letech volebního období přiznat nějaké pochybení. Premiér Miloš Zeman sem tak určitou vadu na kráse připustí, ale jinak své vládě vystavuje vysvědčení s vyznamenáním. Ostatní strany se vymlouvají na opoziční roli. I jim však je co vytknout. Zeman nedávno uznal neúspěch v boji s nezaměstnaností: "Myslím si, že se nám sice podařilo zastavit růst nezaměstnanosti, nicméně zatím nedošlo k významnějšímu poklesu," uvedl v rádiu BBC.
Prohrou je podle něj i to, že vláda nedokázala prosadit zákon o majetkových přiznáních proti vůli pravicových stran, které, jak uvedl, se nechtějí zošklivit svým sponzorům. V roce 1998 soc. dem. označila za nejdůležitější formu sociální investice podporu vzdělávání: Nejdůležitější budovou v obci musí být škola, nikoliv banka. V programovém prohlášení vyslovila úmysl, aby podíl výdajů na vzdělávání z tehdejších 4,2 procenta HDP vzrostl na šest procent HDP v roce 2002. To se však nezdařilo.
Zeman se nyní brání, že současná vláda výdaje na školství zvyšovala nejrychleji ze všech dosavadních vlád. A dodává, že potřebné peníze musely jít na sanaci bankovnictví, aby se nezhroutila ekonomika a vklady miliónů lidí. Miloš Zeman také před čtyřmi roky kritizoval daňové nedoplatky, ty se však za sociálně demokratických vlád zvyšovaly.
ODS před čtyřmi lety ve známé "mobilisaci" varovala před "levicovým převratem". Ačkoli představitelé Klausovy strany nyní argumentují, že jejich kampaň nebyla zaměřena proti ČSSD, tehdejší slova svědčí o opaku. "Myslíme to vážně. Ještě tři dny zbývají do voleb a je možné mnoho vykonat. Buďme bdělí, zmobilizujme se a nedopusťme vítězství pánů Zemanů, Grebeníčků a Kremličků," řekl Václav Klaus na závěr vystoupení s Lucií Bílou. Místopředseda ODS Ivan Langer dokonce vyslovil obavu, aby volby nebyly poslední jako ty v roce 1948.
Někteří bývalí voliči ODS dodnes cítí pozdější podpis opoziční smlouvy s ČSSD jako zradu. Klausova strana často opakovala, že drží soc. dem. na uzdě a tím alespoň částečně uplatňuje svůj pravicový program. V tzv. tolerančním patentu z roku 2001 se smluvní strany zavázaly mj. ke snižování deficitu veřejných rozpočtů, což se nepodařilo. "Pouze jsme věděli, že můžeme zabránit soc. dem., aby schodky byly ještě větší, a to se nám v podstatě podařilo," tvrdí místopředseda ODS Petr Nečas.
Některým svým myšlenkám se zpronevěřili i lidovci a unionisté. V době, kdy vznikala čtyřkoalice, hovořili o novém stylu politiky, v němž nepůjde o posty. Čtyřkoaličníci se ale pohádali o místa stínových ministrů a zejména o lídra. Jejich vnitřní spory vyvrcholily na počátku letošního roku vyprovozením ODA se zdůvodněním, že nesplácí desítky miliónů. Čtyřkoalice také slibovala nové tváře v politice. Na kandidátkách dnešního dvojbloku však převažují dlouholetí harcovníci.
Porušení vlastních předsevzetí ale zásadně odmítá šéfka US-DEU Hana Marvanová. Na dotaz Práva, zda cítí nějaké pochybení vůči výše zmíněným slibům, řekla: "To nepřipouštím. Ne. Například my slibujeme boj proti korupci, začínáme sami u sebe." Když se zákony nepodařilo prosadit v parlamentu, požaduje to Koalice podle Marvanové alespoň od svých kandidátů. Co se týče nových tváří, Marvanová coby bývalá členka ODS tvrdí: "Nemyslím si, že jsem nějak handicapovaná, když jsem byla leta letoucí v opozici proti Klausovi, pak jsme byli vyhnáni z té strany a bojujeme za myšlenky, které prosazujeme dlouhou dobu, dál."
Zeman: dohoda o RFE už do konce měsíce
Právo, 10. 5. 2002, titulní strana - Do konce května by měl ministr zahraničí Jan Kavan uzavřít s představiteli Rádia Svobodná Evropa dohodu o přestěhování této stanice z centra Prahy.
Včera to v rozhovoru pro BBC uvedl premiér Miloš Zeman s tím, že byl navržen "naprosto konkrétní objekt se všemi potřebnými parametry". Zeman však tento objekt zatím odmítl jmenovat. K možné stavbě na zelené louce řekl, že "zprávy českých novin jsou většinou jenom fámy".
Podle premiéra má Kavan povinnost a možnost naplnit usnesení vlády i Bezpečnostní rady státu, které ho k této dohodě zavazuje. České úřady před časem zvažovaly stavbu nového sídla RFE například v opuštěných kasárnách v Klecanech na okraji Prahy.
Stěhování RFE/RL
Internetový server RadioTV.cz, 10. 5. 2002 - Dohoda o stěhování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) z centra Prahy by měla být podepsána do konce května. V pořadu Interview BBC to řekl premiér Miloš Zeman, aniž by specifikoval, kde se bude nové sídlo stanice nacházet.
| © BBC 2002 | Tisk ctrl + p | Zavři okno |
Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.