Přepis rozhovoru


Českoamerické vztahy jsou v současnosti nejhorší od roku 1989, prohlásil koncem února v Interview BBC předseda zahraničního výboru českého Senátu Michael Žantovský.

Michael ŽANTOVSKÝ, předseda zahraničního výboru Senátu ČR /zvukový záznam/: To bezesporu jsou, v tom není ani žádná konkurence, na tom se, myslím, shodují všichni, kdo se českoamerickými vztahy zabývají.

Michael Žantovský dodává, že českoamerické vztahy poškozuje i záměr české vlády odstěhovat rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa z centra Prahy. Podle předsedy zahraničního výboru Senátu jde o předvolební tah sociální demokracie.

Michael ŽANTOVSKÝ, předseda zahraničního výboru Senátu ČR /zvukový záznam/: Samozřejmě celý ten tlak proti Rádiu Svobodná Evropa, takové ty zlověstné úvahy o jeho bezprostředním ohrožení, ze kterých se, pokud je mi známo a pokud mám informace, nepotvrdilo vůbec nic, měly výrazné rysy politického kalkulu se sympatiemi k určité velmi levicové části politického spektra a zase ty důvody podle mého názoru byly volební.

Slova předsedy zahraničního výboru českého Senátu Michaela Žantovského. České republiky si v poslední době více než kdy jindy všímají i americké deníky, naposledy v pondělí Washington Post psal o českém ministerském předsedovi Miloši Zemanovi jako o: "Premiérovi, který proslul útoky na svobodný tisk a svými styky s gangstery."

Nejen o tom bude následujících 30 minut. Vítejte, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl premiér České republiky Miloš Zeman. Berete politiku jako hru a jako zábavu?

Beru politiku jako práci a každá práce má i aspekty hry a zábavy.

Kdy?

Takhle, když berete, ať už sebe sama nebo ty druhé příliš vážně, když nedokážete i důležité věci dělat s úsměvem, tak ztrácíte nadhled, a to je chyba.

Jaké máte vysvětlení pro to, že jste jedním z mála českých politiků, neli politikem jediným, který má největší problémy se svými výroky pronesenými pro zahraniční média?

Tak za prvé, já už jsem absolvoval asi 90 zahraničních cest a pronesl jsem doslova tisíce výroků, ale samozřejmě, že se mluvilo o několika výrocích, které byly mediálně zajímavé, byť představovaly ne jedno procento, ale jedno promile z těch tisíců výroků a byly to v poslední době výroky typu kritiky pana Haidera nebo kritiky pana Arafata. To je vše.

Vy jste už od roku 1996 pravidelně kritizován za to, že čas od času někoho přirovnáte k Adolfu Hitlerovi. Zálibu v příměrech k Hitlerovi u vás novináři objevili v červnu 1996. Tehdy jste v rozhovoru pro německý týdeník Focus použil srovnání Václava Klause s Adolfem Hitlerem. O rok později, v listopadu 1997, jste vládu Václava Klause přirovnal k vládě Adolfa Hitlera. Naposledy jste na příměr s Hitlerem přistoupil letos v rozhovoru pro izraelský list Haarec, když se vás ptali na Jásira Arafata. Proč se vám tak často do života plete Adolf Hitler?

Oddělme dvě věci, já začnu tím, čím jste začal i vy. Já jsem nesrovnal Václava Klause s Hitlerem a já vám ten výrok ocituji: "Vykládat, že mám rád regionální samosprávu, ombudsmana nebo, dejme tomu, finanční prokuraturu, je totéž, jako kdyby Hitler řekl, mám rád všechny Židy." Představte si ten výrok, vykládat, že mám rád regionální samosprávu etc., je totéž, jako kdyby muslim řekl, že má rád vepřové. Samozřejmě, že by asi nikdo neřekl, že jsem srovnal Václava Klause s muslimem.

A co kdybych to řekl já, že jste jej srovnal?

Pak bych řekl, že neznáte základy elementární logiky.

Ale dal jste je oba vedle sebe ...

Použil jsem tohoto srovnání, ale to nebylo srovnání s Hitlerem. Na druhé straně u pana Haidera to srovnání bylo a u pana Arafata došlo k novinářskému zkreslení. Na otázku izraelské televize, zda existují některé podobnosti, "some similarities", jsem odpověděl, že některé podobnosti existují, a to konkrétně uplatňování teroristických prvků, tzn. vraždy civilních obyvatel.

Počkejte, vy jste řekl, že došlo k překroucení novináři, rozuměl jsem vám správně?

Vidím, že nejste informován, protože to prohlášení bylo publikováno a bylo publikováno i v češtině, nejen v angličtině.

To jsem četl, to dlouhé tiskové prohlášení. Teď ale nerozumím tomu, jak jste svá slova interpretoval nyní, což se liší od toho, co bylo v prohlášení...

Ne, bylo to přesně totéž, jenže každý z nás mluví o jiné věci, pane redaktore, které jste si zřejmě nepovšiml, takže já vám doplním informace. To prohlášení se týkalo izraelského listu Haarec a já teď mluvím o izraelské televizi, to jsou dvě různé věci.

Šlo o dva rozhovory, ale použil jste v nich téměř totožné přirovnání a téměř totožná slova.

Víte, myslím si, ...

My jsme posluchačům přehrávali rozhovor pro izraelskou televizi.

... ztotožňovat "similarity", tedy podobnost, s "identity", tedy s totožností, to je zase abeceda elementární logiky a já se velice omlouvám, ale jeli něco podobné, není to totožné.

Počkejte, teď si v tom musíme udělat pořádek. Ministr zahraničních věcí Jan Kavan v tomto pořadu koncem února přiznal, že si za své výroky můžete vy sám a nikoliv novináři, ať už jde o rozhovor pro Haarec nebo o rozhovor pro izraelskou televizi. Jan Kavan doslova řekl:

Jan KAVAN, ministr zahraničí ČR /zvukový záznam/: Já si myslím, že tady naopak hovoříme o nedorozumění dané jistou jazykovou neobratností a podobně, ale nemyslím si, že v těch posledních incidentech hráli nějakou zkreslující roli novináři, to by znamenalo, že by měli ti novináři nějaký zájem ty věci zkreslit, to si myslím, že v tomto případě není pravda.

Jan Kavan ještě dodal, že záleží na vás, jaké vyvodíte důsledky z aféry kolem vašeho rozhovoru pro Haarec a pro izraelskou televizi.

Jan KAVAN, ministr zahraničí ČR /zvukový záznam/: Pokud třeba pan premiér z toho vyvodí závěr, že zvláště v citlivých situacích na území států, kde probíhá velmi citlivý, politicky nesmírně citlivý konflikt, při rozhovorech s novináři by bylo vhodné mít s sebou tlumočníka, tak takovýto závěr bych uvítal.

Tolik slova vicepremiéra a ministra zahraničí České republiky Jana Kavana. Jaké důsledky jste vyvodil a budete napříště kvůli své špatné angličtině používat tlumočníka?

Podívejte se, já mám díky tomu, že jsem Čech a nikoliv Angličan, ve zvyku, tam kde Američan nebo méně Angličan řekne na začátku věty "well", říci "of course" a "of course" je cosi jako "yes", doslova to znamená "samozřejmě". Takže z toho vyvodím, že místo "of course" budu říkat "well".

A tlumočník ne?

Já jsem za "x" návštěv v zahraničí nepoužíval v anglicky mluvících zemích anglického tlumočníka a toto je první případ, kdy se mi to nevyplatilo.

Jan Kavan by ovšem uvítal, kdybyste tlumočníka používal. Vám ještě zbývá několik zahraničních cest...

Myslím si, že těch 100 dnů mé vlády, které ještě zbývají do voleb, a za těch několik zahraničních cest to není nutné a nehodlám zvyšovat vládní výdaje, ale pokládám to za detail, nicméně naprosto chápu, že novináři se zabývají detaily.

Neberte novinářům to, aby se zabývali detaily.

Já jim to naprosto nechávám, já to jen konstatuji.

Připouštíte si vůbec, že vaše výroky způsobily České republice nesnáze? Nepřijel německý kancléř Schröder, muž, kterého jste vždycky vyzdvihoval jako příbuzného sociálního demokrata.

Podívejte se, pokud jde o návštěvu německého kancléře, já naprosto chápu, že by asi neovlivnila ani tak výsledky voleb v České republice, jako že by mohla mít určitý, i když to nechci přeceňovat, negativní vliv na výsledky voleb ve Spolkové republice Německo a já rozhodně nejsem ten, kdo chce dodávat kancléřskému kandidátu panu Stoiberovi jakoukoliv munici, protože se domnívám, že by bylo dobré, aby pokračovala i v Německu sociálnědemokratická vláda, ale ten základní společný jmenovatel všech těchto výroků je velmi prostý a velmi jednoduchý, jsteli přesvědčen, že něco je špatně, že kdybych použil poněkud patetického výrazu, že něco je zlo, tak proti tomuto zlu máte protestovat a máte protestovat v okamžiku, kdy to zlo je ještě poměrně slabé a poměrně málo vyvinuté. Já jsem protestoval proti terorismu nejen v Izraeli. Já jsem byl asi před rokem pozván do Baskicka, kde tamní teroristé z ETA prohlašovali, že každý, kdo tam přijdete před jejich regionálními volbami, bude zavražděn, což mě přinutilo k tomu, abych tam přijel a vystupoval jsem proti této teroristické organizaci. Vystoupil jsem po 11. září proti terorismu Talibanu a AlKajdy. Není hodný a zlý terorismus, je jen zlý terorismus a terorismus si, pane kolego, musíte definovat. Terorismus je, jednou větou, zabíjení civilních nevinných obětí pro politické účely a každý politik, který se proti tomuto zlu neozve, a my se můžeme bavit, jestli ty formulace mají být jemnější nebo ostřejší, to je otázka vkusu, je podle mého názoru člověk, který se v angličtině nazývá "appeaser", neboli usmiřovač.

Doufám, že ještě předvedete během tohoto rozhovoru, jak dobře zvládáte angličtinu.

Já netvrdím, že ji zvládám dobře.

Chtěl bych se ovšem zeptat, proč jste tedy kritizoval, když jste byl v opozici, Václava Havla za to, když se také ozval proti tomu, co on považoval za špatné. Proč jste jej kritizoval, když pozval Salmana Rushdieho do Prahy apod.?

Poslyšte, mohl byste mi uvést můj citát, když jsem kritizoval pozvání Salmana Rashdieho. Pokud se nemýlím, tak toto pozvání kritizoval Václav Klaus, nevím o tom, že bych ho kritizoval.

Vy jste se ovšem k té kritice přidal. Je ještě někdo, kdo by si podle vás opravdu zasloužil přirovnání k Adolfu Hitlerovi?

Tak podívejte se, záleží na tom, s jakým vývojovým stupněm Adolfa Hitlera toho daného člověka srovnáváte. Nezapomeňte, že na začátku své politické existence byl Adolf Hitler poměrně směšná postavička, které se všichni smáli. A pak se ukázalo, že tím, že ho nechali na pokoji a nechali ho rozrůst se jako rakovinu, se stal pachatelem patrně největších zločinů v dějinách lidstva, jako byl například holocaust.

Vyberte si několik vývojových fází Adolfa Hitlera a můžete srovnávat.

Ale já si myslím, že každý, kdo je alespoň elementárně vzdělán v historii, to ví, aniž bych ho poučoval, jaké byly vývojové fáze Adolfa Hitlera. Byly to jeho začátky v NSDAP, bylo to...

Myslím ale na srovnání kohokoliv, kdo si podle vás zaslouží ...

... a do Landsbergu, byla to fáze do roku 1933 a po něm, byla to fáze v letech 38 41 a pak to byly ty poslední čtyři roky jeho existence.

Vy mi nerozumíte, já jsem myslel, že někoho ze současných politiků přirovnáte k jednotlivým fázím Adolfa Hitlera.

Tam, kde jsem to považoval za vhodné, jsem to už udělal bez ohledu na fáze.

Žádný další takový už politik není. Nebudete a nechcete již nikoho srovnávat s Hitlerem?

Nechci tvrdit, že je nebo že není, ale nevidím důvod, proč bych měl ty politiky, které navštívím, nebo jejich konkurenty srovnávat s Hitlerem ať už přímo nebo nepřímo. Prosím vás, snažte se proniknout trošku pod povrch jevů a uvědomit si, že Hitler by byl "nic", kdyby za sebou neměl masivní skupinu podporovatelů, a to je to skutečné nebezpečí, ne jeden šílenec, ne jeden fanatik, ale zfanatizovaná masa, která ho volí, která ho podporuje, která souhlasí s jeho zločiny. Já vím, že je to složitější úvaha než uvažovat jen o Adolfu Hitlerovi jako o individuu, ale domnívám se, že je to úvaha přesnější.

Celý život se snažím pronikat pod povrch jevů, o tom je vlastně život. Opozice jednotně kritizuje, že za vaší vlády došlo k ochladnutí vztahů mezi Českou republikou a Spojenými státy. Na tomto názoru se jednoznačně shodují Občanská demokratická strana, Unie svobody-Demokratická unie, KDU-ČSL i ODA. Předseda senátního výboru pro zahraničí Michael Žantovský doslova říká:

Michael ŽANTOVSKÝ, předseda zahraničního výboru Senátu ČR /zvukový záznam/: To bezesporu jsou, v tom není ani žádná konkurence, na tom se, myslím, shodují všichni, kdo se českoamerickými vztahy zabývají.

Tolik předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský. Nepovažujete za svoji chybu, když opozice jednotně konstatuje, že budoucí vláda musí vylepšit vztahy České republiky se Spojenými státy?

Tak dobře, bavme se právě o těch Spojených státech. Já bych uvedl fakta, přiznávám se, že názoru pana Žantovského si příliš nevážím, ale tady ...

Není to však názor ojedinělý.

I kdyby byl, i kdyby nebyl. Tady není polemika proti názorům, tady je polemika s fakty. Fakt číslo jedna, nedávno jsem navštívil Spojené státy, setkal jsem se prezidentem, viceprezidentem, ministrem zahraničí, představiteli Kongresu a Senátu a s desítkami a stovkami podnikatelů. Dokonce i vládě ne příliš přátelský týdeník Euro označil tuto moji návštěvu za nejúspěšnější z návštěv, jakou jsem kdy podnikl. Fakt číslo dvě, pravidelně se setkávám s americkým velvyslancem, máme velice přátelské i osobní vztahy a z jeho úst nikdy nepadlo, že by se českoamerické vztahy zhoršily. A konečně fakt číslo tři, americká vláda ve svých prohlášeních mnohokrát ocenila postoj České republiky a byla to, pane kolego, oficiální prohlášení, toto jsou jen tři fakta. Ale přijměme opozici s určitým soucitem, co jiného má vykřikovat krátce před volbami než právě tato hesla, nehledě na to, že panu Žantovskému se už prakticky zhroutila jeho vlastní strana a potřebuje si to nějak kompenzovat.

V každém případě se strana nezhroutila Janu Zahradilovi, který říká totéž co Michael Žantovský. Navíc České republiky si v poslední době všímají i americké deníky. Naposledy v pondělí deník Washington Post, to snad pro vás není novinářská žumpa nebo ...?

Rozhodně není.

Psal o vás jako o českém ministerském předsedovi, jako o premiérovi, který "proslul útoky na svobodný tisk a svými styky s gangstery". Washington Post ještě doslova píše: "Český premiér Miloš Zeman byl vpuštěn do Bílého domu k návštěvě prezidenta jen poté, co byla předchozí jeho návštěva zrušena kvůli jeho kriminálním stykům."

Ano, tak za prvé, o tom píše Mladá fronta DNES, i další české deníky, ze kterých Washington Post zřejmě tuto zprávu převzal. Šlo o jakéhosi pana Jedličku, kterého jsem v životě neviděl, ale byl jsem informován, že pan Jedlička podal žalobu na příslušné české deníky, že teď probíhá soud a nechme, ať soud rozhodne, kdo má pravdu, soudy jsou u nás nezávislé.

Myslíte, že Washington Post skutečně bral své informace z českých médiích a nikoliv od americké administrativy?

Já předpokládám, že by mně americká administrativa o tom něco řekla, kdyby to byla pravda. Pokud jde o gangstery, já jsem to říkal včera na tiskové konferenci, ale žádné z médií to nezaznamenalo. Počet lidí trestně stíhaných za ekonomickou kriminalitu, neříkám, že všechny mohu nazvat gangstery, ale některé asi ano, vzrostl, pane redaktore, ze 4 tisíc v roce 2000 na 22 500 v roce 2001, tedy pětinásobně, a vy si opravdu myslíte, že někdo jako já, který má jako součást svého programu právě boj proti těmto gangsterům a proti organizovanému zločinu, bych se vědomě stýkal s gangstery. Ať mi někdo prokáže jediného konkrétního gangstera ...

Ve vašem okolí?

V mém okolí, který spáchal trestný čin a byl za něj pravomocně odsouzen nebo byl alespoň trestně stíhán. Nastal jediný případ a já si nejsem jist, zda se ten člověk provinil, ale byl trestně stíhán, to je bývalý ministr financí Ivo Svoboda a já jsem ho odvolal z vlády.

Znamená to, že názor Washington Postu berete na lehkou váhu, z toho, co jste řekl?

Já vycházím z toho, že americká strana mně žádnými kanály, ani přímo, ani prostřednictvím ministerstva zahraničí nic takového nesdělila. Za druhé, považuji za naprosto přirozené a nekritizuji to, když si jednotlivé deníky vzájemně předávají informace. Myslím si ovšem, že zdroj těchto informací by se pak měl uvádět.

Předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský v rozhovoru pro BBC říká, že českoamerické vztahy do jisté míry poškozuje i tlak české vlády na přestěhování Rádia Svobodná Evropa z centra Prahy.

Michael ŽANTOVSKÝ, předseda zahraničního výboru Senátu ČR /zvukový záznam/: Samozřejmě celý ten tlak proti Rádiu Svobodná Evropa, takové ty zlověstné úvahy o jeho bezprostředním ohrožení, ze kterých se, pokud je mi známo a pokud mám informace, nepotvrdilo vůbec nic, měly výrazné rysy politického kalkulu se sympatiemi k určité velmi levicové části politického spektra a zase ty důvody podle mého názoru byly volební.

Předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský. Samozřejmě asi odmítnete názor, že stěhování Svobodné Evropy souvisí s předvolební situací v České republice?

Tak zase fakta, protože já nedělám nic jiného, než že uvádím fakta proti dojmům a emocím, což je samozřejmě složitější argumentace. Za prvé, nejde jen o rozhodnutí české vlády, my jsme tuto otázku probírali na Radě bezpečnosti státu za účasti předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause a předsedy Senátu Petra Pitharta. Všichni tři jsme se naprosto jednoznačně shodli, že z bezpečnostních důvodů je toto přestěhování žádoucí, fakt číslo jedno. Fakt číslo dvě, americký velvyslanec veřejně prohlásil, že toto rozhodnutí naprosto chápe, to jsou fakta proti emocím pana Žantovského a víc k tomu nemám co dodat.

Petr Pithart ovšem v tomto pořadu říkal (možná, že jde o jeho dojmy a musíte uvést i jeho slova na pravou míru), že je pro stěhování až o to americká strana požádá. Pithart však dodal, že o to americká strana nepožádala, navíc česká strana dlouho nejednala s americkou stranou a jednání začala až v lednu letošního roku. Celé to na Pitharta dělá dojem, že zkrátka chcete americkou stranu dotlačit k přestěhování Svobodné Evropy.

Já jsem odpovídal na interpelaci jiného poslance, Ivana Langera, v téže věci, kde jsem uvedl, že jednání začala, a to konkrétně prostřednictvím tehdejšího náměstka zahraničí Hynka Kmoníčka, v říjnu minulého roku, tzn. asi 20 dnů po atentátu na Twins a uváděl jsem další fakta postupu těchto jednání. Pokud jde o naši nabídku, bylo zpočátku nabídnuto pět objektů, potom deset objektů, teď se to zredukovalo na jeden objekt, který zřejmě Svobodné Evropě může po určitých adaptacích vyhovovat, ale dokud toto jednání nebude uzavřeno, nepokládám za seriozní říkat, jaký objekt to má být.

Z toho, co říkáte, už se pravděpodobně jednání velmi nachýlila. A je už jeden objekt, který by skutečně vyhovoval?

Říkám, že je to možnost, ale jak ta jednání dopadnou, ta jednání nevedu já, ta vede ministr zahraničí a expertní tým za spoluúčasti ministerstva obrany, jak ta jednání dopadnou, zatím nevíme.

Co by podle vás bylo lepší, přestěhovat Svobodnou Evropu do voleb nebo nic neuspěchat a nechat to až po volbách?

Podívejte se, to není otázka voleb, nevoleb. My bychom přesně takto postupovali, kdyby volby byly až za čtyři roky. Tady jde o velmi prostý fakt a já prosím, abyste teď napjal svoji představivost. Uvažte situaci, že by byl spáchán masivní teroristický útok na budovu Svobodné Evropy v centru Prahy, zahynuly by kromě jiného desítky, možná stovky lidí, vy si opravdu myslíte, že kvůli nějakému panu Žantovskému a dalším by mělo být úkolem české vlády mlčet, zalézt do koutku a nic s tím nedělat? Kdyby byla možná stoprocentní bezpečnostní záruka, že přísně střežený objekt Svobodné Evropy, pokud na něj bude spáchán teroristický útok, bude od tohoto útoku nejen ochráněn, ale budou ochráněni i civilní obyvatelé v jeho sousedství, pak bych s vámi souhlasil, že žádné stěhování není zapotřebí, ale taková záruka samozřejmě neexistuje.

To jsem chtěl říci, že stoprocentní záruka nikdy neexistuje. Vám se také na úřad vlády dostal přes ochranku úplně neznámý člověk, který se vydával za novináře. Navíc teze, kterou jste uvedl, je hypotetická, že teď hrozí aktuálně nějaký útok. Jan Kavan přiznal po minulém zasedání Bezpečnostní rady státu, že rizika se zmenšila, proč ještě nebyla ...

Ta rizika se zmenšují celosvětově, pane redaktore, a zejména po tom, co Al Kajda byla poražena v Afghánistánu, protože Al Kajda měla velmi rozvětvenou síť a já bych chtěl připomenout, že asi před třičtvrtě rokem ministr vnitra Gross uvedl, že dostali od zahraničních zpravodajských služeb, a uvedl to veřejně, zprávu, že se 70% pravděpodobností se takový teroristický útok chystá. A víte, nebrat takové varování vážně, zvlášť když nepochází od novinářů, ale od zpravodajců, by podle mého názoru byla chyba.

Rizika se už snížila na méně než 70 %?

Tak, vy nerozlišujete dvě úrovně rizik. Za prvé, obecná bezpečnostní rizika, která se týkají celého území České republiky, včetně přehrad, včetně jaderných elektráren a některých dalších citlivých bodů. Na této obecné úrovni k tomuto snížení bezpochyby došlo, a pak tady máte konkrétní specifický objekt, kdy, jak víte, česká vláda právě proto, že není zbabělá, tak souhlasila i s rozšířením vysílání Svobodné Evropy do Afghánistánu a já jsem to právě při své návštěvě ve Spojených státech velice podpořil. Čili se domnívám, že tam k obecnému snížení rizika příliš nedošlo, že to riziko je stále tak veliké, že ho nelze podceňovat.

Tudíž ani nelze odstěhovat pojízdné obrněné transportéry a ty tam podle vás budou, dokud se Svobodná Evropa nepřestěhuje?

To nevím, protože to záleží na těch, kdo rozhodují o konkrétních formě bezpečnostních opatření, takže nevím, jestli tam budou nebo nebudou, nevydávám se za odborníka na bezpečnostní krytí budovy Svobodná Evropa.

Česká republika se zapojila do vojenské operace spojenců nazvané Trvalá svoboda. Do Kuvajtu už odletěla předsunutá rota vojáků z liberecké roty protichemické obrany. Téměř už bylo rozhodnuto o nasazení české polní nemocnice v Afghánistánu, alespoň to prohlásil britský ministr obrany Hoon a Jaroslav Tvrdík k české účasti v operaci Trvalá svoboda doslova říká:

Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany ČR /zvukový záznam/: My jsme nabídli spojencům do operace Trvalá svoboda nebo do nějakých jiných operací proti mezinárodnímu terorismu tři jednotky, nabídli jsme devátou rotu geologické, bakteriologické chemické ochrany, nabídli jsme šestou polní nemocnici, jednotku speciálních sil. Tyto jednotky jsou trvale k dispozici a my počítáme s tím, že mohou být v případě potřeby nasazeny.

Ministr obrany Jaroslav Tvrdík ještě dodává, že v rozpočtu jeho resortu nejsou na vyslání české polní nemocnice do Afghánistánu peníze.

Jaroslav TVRDÍK, ministr obrany ČR /zvukový záznam/: Za této situace, kdy dochází k vyslání druhé jednotky, není schopen samozřejmě rozpočet resortu ministerstva obrany pokrýt takovéto náklady. Původně se nepočítalo ani s tím, že by byly z rozpočtu ministerstva obrany hrazeny náklady na vyslání té první jednotky do Kuvajtu.

A tak ministr obrany Jaroslav Tvrdík navrhuje, aby bylo vyslání české polní nemocnice zaplaceno vydáním státních dluhopisů. S tím však nesouhlasí většina poslanců české dolní parlamentní komory, kteří musejí vyslání nemocnice schválit. Jak se podle odmítavého stanoviska poslanců zařídí vaše vláda, sežene peníze jinde?

Vláda zpočátku sama počítala, a veřejně to prohlásila, s vydáním dluhopisů jak na krytí výdajů operace Trvalá svoboda, tak samozřejmě i na krytí operací v Afghánistánu. Při projednávání návrhu státního rozpočtu na rok 2003 se dodatečně poněkud zvýšila v kapitole všeobecná pokladní správa částka na bezpečnostní operace, ovšem tím se rozuměly především bezpečnostní operace na území České republiky, včetně krytí těch citlivých bodů, o kterých jsme tady před chviličkou mluvili. Nicméně přesto, když začala ta operace v Kuvajtu nebo vyslání do Kuvajtu, tak jsme se snažili využít všech rozpočtových zdrojů k tomu, abychom nemuseli o vydání státních dluhopisů žádat. Vypadalo to tak, že do Afghánistánu nepojedeme, protože Britové o to nejdříve požádali, pak to odmítli, mimo jiné i proto, že nová afghánská vláda požádala, aby počet mezinárodních sil byl redukován, nu a nyní o to znovu požádali, a tam už opravdu prostředky nejsou, čili pokládám za logické, že tam o vydání státních dluhopisů požádáme.

Pokud poslanci vaši žádost nepodpoří, bude vyslání polní nemocnice do Afghánistánu ohroženo, ano nebo ne?

Samozřejmě, že ano. Pokud poslanci naši žádost nepodpoří, tak tím dají de facto najevo, že si přejí, aby polní nemocnice, která má mimochodem sloužit civilnímu obyvatelstvu, nejen vojenským silám, do Afghánistánu nejela. Je nesmírné pokrytectví říci: "Jen si tam klidně jeďte, ale zadarmo."

To znamená, že vy peníze jinde neseženete?

Já se domnívám, a uvedl jsem vám konkrétní případ, že jsme se snažili vyčerpat všechny možné i nemožné rezervy tou kuvajtskou operací, takže dobrou vůli jsme měli, ale při rozšíření této operace, a mně bylo dobře rozuměno, já to rozšíření pokládám za správné, při rozšíření této operace jsou podle mého názoru dluhopisy nutné.