Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Koaliční smlouva je jasná: Místo předsedy a jednoho místopředsedy v Poslanecké sněmovně obsadí vítěz voleb - Česká strana sociálně demokratická. Předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla v pátek 5. července oznámil, kdo je kandidátem strany na tyto funkce.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Předsednictvo nominovalo pana Luboše Zaorálka a paní Jitku Kupčovou do funkcí předsedy Poslanecké sněmovny a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny.

Lubomír Zaorálek však bude mít protikandidáta. ODS se dohodla, že se o funkci předsedy Poslanecké sněmovny bude opět ucházet předseda strany Václav Klaus. Místopředseda lidovců Jan Kasal však označuje éru předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause za éru nekomunikace. To by se podle Kasala pod novým vedením dolní parlamentní komory mělo změnit.

Jan KASAL /zvukový záznam/: Komunikace na úrovni předsedů poslaneckých klubů a předsedů výborů, předsedů delegací, to si myslím, že také do značné míry chybělo. Tzv. grémia se scvrkla na to, že se rozdaly materiály, co bude na schůzi, a to si myslím, že bylo hrozně špatně.

Slova místopředsedy KDU-ČSL Jana Kasala pronesená v rozhovoru pro BBC. Nejen o volbě nového vedení Poslanecké sněmovny bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu 30 minut otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl poslanec České strany sociálně demokratické a kandidát této strany na předsedu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Lubomír Zaorálek. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Do volby nového předsedy Poslanecké sněmovny zbývají hodiny. Platí úměra, že čím blíže času volby, tím Lubomíru Zaorálkovi přibývá nervozity?

Ne, zdá se mi, že se nervozitě snažím bránit, protože to povolební období je plné emocí, mně připadá, že hlavní úkol je, uchovat si v něm poměrně chladnou hlavu.

Co děláte pro to, abyste si uchoval chladnou hlavu, a jde to v povolebních časech?

Třeba tím, že člověk dělá práci, kterou je třeba udělat a já jsem měl možnost například pracovat na textu koaliční smlouvy, který se týkal zahraniční politiky, takže jsem se nesnažil nějakým způsobem běhat, sbírat informace, ale spíš dělat to, co je třeba.

O tom, že by se novým předsedou dolní komory českého parlamentu měl stát kandidát ČSSD, rozumějme Lubomír Zaorálek, se zmiňuje koaliční smlouva. Pokud byste si měl vybrat jednu ze tří nabízených odpovědí na otázku: Zvolení Lubomíra Zaorálka je: 1) jisté, 2) pravděpodobné a 3) nejisté. Kterou byste zvolil?

Možná pravděpodobné.

Proč, když je to součástí koaliční smlouvy?

Protože to bude tajná volba, ve které se budou rozhodovat poslanci každý sám a ve kterém, je to takové trošku mystické, a to je něco, do těch hlav člověk nemůže vstoupit, a to rozhodnutí padne, takže nemůžeme dopředu říct, jaké bude.

Znamená to, že s tajnou volbou je spojena nejistota a nemusejí být dodrženy ani koaliční dohody?

No, myslím si, že to, co prochází tajnou volbou, tak je vždycky spojeno s určitou nejistotou a i samozřejmě věřím, že dohody budou dodrženy a poslanci se zachovají v jejich duchu, ale dopředu se nedá vyloučit nic.

Zprvu se zdálo, že Lubomír Zaorálek bude jediným kandidátem na post předsedy Poslanecké sněmovny. Poslanecký klub Občanské demokratické strany se však rozhodl, že by se o tuto funkci, tedy o funkci předsedy Poslanecké sněmovny, měl ucházet předseda strany Václav Klaus. Místopředseda ODS Ivan Langer vysvětluje v rozhovoru pro BBC proč.

Ivan LANGER /zvukový záznam/: Ucítil podporu poslaneckého klubu a myslím, že je opravdu podstatně lepším kandidátem na funkci předsedy Poslanecké sněmovny než pan Zaorálek a současně myslím, že tradice, když už byly založeny, by bylo dobré ctít. Byl-li v minulosti předsedou Poslanecké sněmovny šéf nejsilnější opoziční strany, nevidím důvod, proč by tomu nemělo být také tak.

Místopředseda občanských demokratů Ivan Langer odpověděl BBC i na otázku, zda jeho strana dojednává Václavu Klausovi podporu pro zvolení předsedou Poslanecké sněmovny?

Ivan LANGER /zvukový záznam/: Ne, žádná jednání neproběhla. My jsme přesvědčeni, že Václav Klaus je lepším, zkušenějším kandidátem na tuto funkci a že bez jakýchkoliv jednání získá podporu nejen mezi opozičními, ale také mezi vládními poslanci.

Slova místopředsedy ODS Ivana Langera z rozhovoru pro BBC. Překvapilo Lubomíra Zaorálka, když se dozvěděl, že bude mít při volbě předsedy Poslanecké sněmovny protikandidáta, a to bývalého předsedu sněmovny Václava Klause?

Ne, to mě rozhodně nepřekvapilo, protože chtít po Václavu Klausovi, aby byl vstřícný v této věci, je naivní, infantilní požadavek. Samozřejmě je to politický zápas a naprosto chápu, že Václav Klaus z tohoto zápasu neuhne, nebo neuhýbá. Jediné, co mě překvapuje, že několik dní předtím, pokud vím, tak tu možnost odmítl a řekl, že kandidovat nebude, takže to je možná jediné na tom překvapivé.

Čím si vysvětlujete změnu postoje Václava Klause?

To je to, co úplně nevím. Pan Langer mě svými argumenty nepřesvědčil, protože já si spíš myslím, že éra Václava Klause skončila a navíc v tom, co je dnes vyhlášeno jako cíl, tj., udělat vše pro vstup do Evropské unie, si myslím, že Václav Klaus vhodným předsedou Poslanecké sněmovny není, protože já jsem stále přesvědčen, že jeho vystoupení, které jako předseda sněmovny měl v Bruselu a jinde, ve skutečnosti škodila tomuto cíli.

Není ovšem strašení, když můžete klást rovnítko mezi nevstoupením České republiky do Evropské unie a Václavem Klausem, jako možným budoucím předsedou Poslanecké sněmovny? Není to strašení?

Strašení tím, co by znamenalo to předsednictví Václava Klause.

Že by znamenalo možný nevstup České republiky do Evropské unie?

Ne, a to jsem také neřekl, takto jsem to neformuloval. Já jsem pouze řekl, že není vhodným předsedou pro to, co je dneska před námi, a myslím si, že to ukázal i těmi vystoupeními v tom minulém období.

Vy si v porovnání s Václavem Klausem nepřijdete jako méně kvalitnější kandidát, jak o tom hovoří Ivan Langer?

Já jsem přesvědčen, že to nějakým způsobem zhodnotí poslanci v tom zítřejším tajném hlasování.

Máte obavu z protikandidáta, nebo Václav Klaus není ve skutečnosti silný protikandidát?

No, obavu? To je o tom politickém zápase. Před volbami se spekulovalo o tom, že by Václav Klaus kandidoval také na severní Moravě a já mohu říct, že jsem se na to těšil, že to opravdu vyjde, že tam bude kandidovat, on tam kandidoval i v minulosti, takže by v tom bylo navázání na určitou tradici, takže mě mrzelo, že se to nekonalo a ...

Vy jste ho chtěl porazit již na severní Moravě ve volbách?

Tak samozřejmě jsem s ním nechtěl prohrát, takže pokud by to zítřejší klání bylo trochu náplast na to neuskutečněné na severní Moravě, tak mi to připadá, že to je ...

Předpokládáte, že před samotným aktem volby předsedy Poslanecké sněmovny vystoupíte se zásadním projevem?

Ne, v této chvíli se mi nezdá, že by bylo spojeno se zásadními projevy, pokud ale bude rozhodnuto, aby každý kandidát řekl své záměry, tak to samozřejmě udělám.

A není to logické, že by kandidáti měli nastínit svoji vizi vedení Poslanecké sněmovny a říci zásadní teze, nebo by volba předsedy Poslanecké sněmovny měla proběhnout jen tak bez rozpravy?

Opakuji, pokud to bude, pokud bude taková představa a bude o to požádáno a budou o to kandidáti připraveni, tak samozřejmě jsem připraven vystoupit.

Vaše představa je jaká: bez rozpravy nebo s rozpravou?

Já jsem do této chvíle neobdržel žádné pozvání nebo žádné vyzvání k tomu, abych si připravil nějaké vystoupení, ale myslím si, že to není problém.

Předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus oznámil svoji kandidaturu v rozhovoru pro BBC. Před několika hodinami se Václav Klaus novinářům svěřil, že se ke kandidatuře na předsedu Poslanecké sněmovny nechal přemluvit poslaneckým klubem své strany.

Václav KLAUS /zvukový záznam/: Tak já jsem sám neměl v úmyslu kandidovat, ale klub ODS docela racionálně řekl, že není důvod, aby hrál roli pouhé pasivní opozice, že chce nabízet alternativu a toto považuje za jednu z cest, jak tuto alternativu nabídnout. Tak já myslím, že ten hlavní argument je, když už máme v té opozici něco dělat, tak máme formulovat alternativy, máme stavět alternativy, tvářit se uraženě a jen se neúčastnit ničeho, to by nebylo žádným vítězstvím a jsem přesvědčen, že toto od nás voliči v žádném případě nechtějí.

Předseda Občanské demokratické strany Václav Klaus odpovídal i na otázku: Jaké si dává šance na opětovné zvolení do čela Poslanecké sněmovny?

Václav KLAUS /zvukový záznam/: Tak nejde o to, jaké si dávám šance, my prostě chceme také vyzkoušet jistou míru soudržnosti oné proklamované koalice 101, v tomto smyslu to může být docela zajímavé hlasování, je to docela zajímavý test a je to výpověď pro každého, bez ohledu na to, jak ten výsledek dopadne.

Říká předseda ODS Václav Klaus. Pochopil Lubomír Zaorálek kandidaturu Václava Klause, když ji Václav Klaus vysvětlil?

Teď mi připadá, že jste měl pravdu, že by pravděpodobně ti kandidáti měli říct, s čím přicházejí, protože Václav Klaus sice mluví o alternativě, ale já v této chvíli nevím, jaká alternativa to vlastně je. Měl by v tom případě asi opravdu říct přesněji, jakou alternativu nabízí.

Myslíte si tedy poté, co jste slyšel slova Václava Klause, že by se mělo konat veřejné vystoupení kandidátů, v němž přednesou své vize?

To asi pravděpodobně posoudí ti, kteří budou schůzi řídit, a možná poslanci samotní, kteří si budou přát něco podobného slyšet. Já pouze, tato vláda je sestavena i cíle toho parlamentu, jak byly řečeny, jak mi je vidíme, jsou v tom, aby pomohly tomu klíčovému, tomu rozhodnému procesu při vstupování do Evropské unie. Zajímalo by mě, jakou alternativu teď buduje vůči tomu Václav Klaus. Je to snad bránit tomuto procesu a tomuto postupu?

Vy si tu alternativu tak vysvětlujete?

Ano, na mě to tak působí.

Znamená to: Zaorálek jako proevropský integrační předseda Poslanecké sněmovny a Václav Klaus protievropský neintegrační předseda?

Ano, protože jde o parlament, jde o to, kam se má ten parlament pohybovat nebo jaké jsou jeho cíle, jaké je jeho směřování a zajímalo by mě, o jaké alternativě tedy Václav Klaus mluví, když říká, co chtějí předložit. Myslím si, že nestačí říct, že chtějí předložit alternativu, k tomu určitě patří, aby vysvětlili jakou.

Je podle Lubomíra Zaorálka volba předsedy Poslanecké sněmovny první velkou zatěžkávací zkouškou pro budoucí vládní koalici?

Tak, jak to teď stojí, tak pravděpodobně se opravdu při té volbě prokáže, jak funguje dohoda, která byla přijímána kolem koaliční smlouvy.

V případě, že by Václav Klaus byl zvolen, byť jedním jediným nespokojeným hlasem ze stran budoucí koalice, volba bude tajná, tudíž se nebude moci zjistit, kdo hlasoval pro Václava Klause, znamenalo by to rozpad koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU?

Nevím, jestli by to znamenalo hned rozpad koalice, ale rozhodně by to bylo určité vážné zpochybnění toho, s čím ta koalice vzniká.

Zpochybnění čeho?

Zpochybnění funkčnosti.

Znamená to, že by se naznačilo, že vládní koalice bude velmi nestabilní a nefunkční?

A že ty cíle, to, k čemu se dohodne, nemusí být snadno naplnitelné.

Vzpomínáte si na poslední rozhovor před těmito mikrofony? Hovořili jsme o hře vabank, o vaší kandidatuře v Moravskoslezském kraji a o tom, co jste udělal v primárních volbách. Jste si jist všemi hlasy poslanců sociální demokracie, nebo dva hlasy pro Václava Klause mohou přijít i z vlastních řad ČSSD?

Já věřím, že sociální demokraté budou držet to, co doporučilo předsednictvo strany, i to, jak se rozhodlo v poslaneckém klubu při tajném hlasování, ale kdybyste se mě ptal na absolutní jistotu, tak tu samozřejmě v tomto případě také nemám.

Chtěl jsem se vás dotázat, zda byste dal ruku do ohně, nebo zda byste se spíš spálil?

No, toto je těžká otázka a asi do ohně bych jí nedokázal dát.

Znamená to, že jsou v ČSSD nespokojené hlasy s tím, jak Vladimír Špidla postupoval po volbách, že nesestavoval menšinový kabinet s podporou například ODS a že si nemůže být ČSSD při tajných volbách jista jednotností partaje jako celku?

To je jistota, která se potvrdí až ve chvíli, kdy se ukáže, že to funguje, to není něco, co se dá deklarovat nebo prohlašovat předem. Jisté je, že Vladimír Špidla měl a podle mě i má v této chvíli velkou podporu v tom, co dělá. Byla na tom shoda po jednoznačné diskusi v předsednictvu a v poslaneckém klubu vyložil přesně, o co mu jde, a on opravdu, dnes za ním sociální demokracie stojí ve všech grémiích, ve kterých se ta debata konala, takže já si myslím, že všechno je uděláno pro to, aby ten zítřejšek byl úspěšný.

Ale říkáte, že bude lakmusovým papírkem i pro možnou jednotu či nejednotu ČSSD.

Protože to je ta tajná volba a protože bude rozhodovat to každé rozhodnutí vlastního poslance, tak se prokáže, jestli mám pravdu.

Místopředseda lidovců Jan Kasal a kandidát strany na post místopředsedy Poslanecké sněmovny řekl v rozhovoru pro BBC, že Václav Klaus byl jako předseda sněmovny příliš stranický - a to bylo špatně.

Jan KASAL /zvukový záznam/: Používal i chmaty, abych to řekl sportovní terminologií, které se sněmovně zdály býti nepřípadné, nesportovní, a také došlo k tomu, že jednou, ale hlasovalo se několikrát o tom, byl Václav Klaus z vedení schůze odvolán, to bych byl rád, kdyby se toho vyvarovali všichni ti, kteří budou v tomto volebním období řídit. Oni tam nejsou od toho, aby podrobovali kritice nebo jízlivými poznámkami hodnotili vystoupení toho kterého poslance, byť by mluvil sebevětší nesmysly, oni jsou od toho, aby udělovali slovo a dodržovali jednací řád.

Názor místopředsedy lidovců Jana Kasala. Konvenuje vám?

Ano, i když mi to nepřipadá tak podstatné. Zase si myslím, že to, v čem je problém a o čem je politický zápas s Václavem Klausem, nejsou jeho vtipné poznámky během vedení schůze. Ano, on tam překračoval tu roli moderátora a toho, kdo řídí tu diskusi, to je bezpochyby, ale zase, já v tom nevidím něco, co bych ...

Není to zásadní, v čem by se Poslanecká sněmovna pod novým předsedou, stane-li se jím Lubomír Zaorálek, měla změnit?

Pravděpodobně se budu snažit v tomto více, kdybych byl, dodržovat jednací řád, ale ono to souvisí s tím, že třeba poslední předsedové sněmovny byli zároveň předsedové politických stran, z toho nutně vyplýval i ten silný stranický podtext toho, co říkali.

I Miloš Zeman s tím měl problémy jako předseda Poslanecké sněmovny, když byla ČSSD v opozici?

S tímto zrovna ne, chci tím říct, že funkce předsedy sněmovny byla spíš využívána k tomu, že oni představovali politickou stranu, jednu z těch klíčových politických stran, což možná vedlo k tomu, že nikdo moc nemluvil za sněmovnu, nebo nehájil sněmovnu, nebo dokonce se nesnažil vysvětlovat, o co jde sněmovně. To je možná něco, co by se změnit mohlo.

Sněmovnu čeká i volba místopředsedů. Koaliční smlouva stran budoucí vládní koalice, tedy ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU, se zmiňuje o šesti místopředsednických postech. Místopředseda ODS Ivan Langer uvedl v rozhovoru pro BBC, s jakým návrhem přijde ODS.

Ivan LANGER /zvukový záznam/: ODS jednoznačně řekla, že počet šesti místopředsedů je nadbytečný, náš návrh zítra zazní, a to v podobě předseda plus tři místopředsedové, tzn. stávající stav.

Pravil místopředseda ODS Ivan Langer v rozhovoru pro BBC. Vy jste už, Lubomíre Zaorálku, v pořadu Dobré ráno s BBC konstatoval, a teď cituji doslova: "Těch šest místopředsedů je, připouštím, trochu, moc. Také bych pokládal tu hranici zhruba pěti místopředsedů." Nesvědčí vaše slova o tom, že v počtu místopředsedů ČSSD vyjednala koaliční smlouvu špatně?

Tak ten jeden místopředseda navíc, to není důvod, abychom říkali, že jsme vyjednali smlouvu špatně a já vidím důvod, že jako předseda zahraničního výboru jsem měl zkušenost s tím, že ti tři místopředsedové nebyli schopni pokrýt ty zahraniční návštěvy, které přijíždějí do sněmovny a kterých je poměrně hodně. Často jsem přijímal ty návštěvy bez příslušného místopředsedy, nebo jsem vůbec žádného nesehnal, žádný nebyl k mání. Pokud by tito místopředsedové v tom zvýšeném počtu lépe pomohli odrážet nebo přijímat ty návštěvy a účastnili by se toho, tak by to mohla být významná pomoc a významné zlepšení.

Promiňte, možná to bude znít ironicky, ale do Poslanecké sněmovny přijíždí tolik návštěv, že na ně může od příštího funkčního období, tedy respektive již od čtvrtka, čekat šest místopředsedů?

Teď je léto a teď to období se respektuje jako určité období volna v drtivé většině parlamentu, tak teď to zrovna pravda není, ale jinak vás ujišťuji, že návštěv je poměrně značné množství, to je něco, co asi právě z té funkce, kterou jsem dělal, jsem schopen přehlédnout poměrně dobře a navíc předpokládám, že v tom období ratifikace, skutečně v tom období, kdy ve členských státech Evropské unie se bude ratifikovat smlouva o přistoupení České republiky nebo ostatních kandidátských zemí, to bude doba, kdy bude potřeba věnovat všem návštěvám, kterém budou z Evropy přijíždět, a nemůžeme si dovolit žádnou odbýt, takže pokud by se toho opravdu byli připraveni zúčastnit a podařilo se to zorganizovat, tak by to byla velká pomoc.

Můžete načrtnout svojí představu, jak by měly být rozděleny kompetence mezi místopředsedy? Šest místopředsedů - asi bude nutné jisté kompetenční rozdělení, načrtněte svojí představu.

Tak to je něco, nevím, jestli jsem teď schopen to říct detailně, rozhodně tradičně jeden místopředseda se zabývá těmi vnitřními věcmi sněmovny, jako je správa budov a otázka postarání se o poslance apod., byl tam místopředseda, který byl pro, věnoval se speciálně těm zahraničním návštěvám. Já si myslím, že by bylo dobré, kdyby jich bylo teď více, to bych rozšířil, aby se těm zahraničním návštěvám věnoval více než jen jeden místopředseda.

Tři nebo kolik?

No, dokonce si dovedu představit, že i dva, tři by mohli počítat s tím, že budou oslovováni v této věci, že se budou po nich chtít spolupráce právě v té věci zahraničních kontaktů a přijímání zahraničních návštěv a ...

A zbývající dva?

Pravděpodobně jsou tam věci, které souvisí také s jednacím řádem, chodem sněmovny apod., to znamená ... Přiznám se vám, že v této chvíli si ty kompetence nedokážu přesně rozdělit v hlavě, ale ...

Měl by se změnit jednací řád např. v tom, že by se mohla ubrat zákonodárná iniciativa jednotlivého poslance, protože podle erudovaných právníků legislativní iniciativa každého jednoho zákonodárce docela hodně bortí právní řád jako celek?

To je debata, kterou bych rád vedl, protože já jsem přesvědčen, že tady můžeme tyto kroky udělat a snížit to, protože já velice nesouhlasím s tím, že se sněmovna proměňuje v tu tvořivou dílnu jednotlivých poslanců a často ten program sněmovny je zahlcen těmito poslaneckými iniciativami, které bohužel z logických důvodů nemají dostatečně dobře a kvalitně vypracovaný a právní úroveň těch návrhů.

Je to zásadní téma pro Lubomíra Zaorálka jako možného předsedu?

Mám ještě jedno zásadnější, a to by bylo to, že si dovedu představit, že bychom stejně zásadní debatu mohli vést kolem způsobu hlasování a vytvoření jakýchsi hlasových dnů nebo hlasovacího týdne, na který by se soustředila hlavní hlasování, protože ...

Neříkáte to jen kvůli tomu, že máte problém s Janem Kavanem?

Naprosto ne, protože myslím si ... bez ohledu na to pan Kavan bude ve Valném shromáždění OSN, když se podíváte do parlamentů kolem v Evropě, tak zjistíte, že taková praxe, jako je u nás, kdy poslanec nejednou během dne zjistí, že odhlasoval nějaké miliardy, já nevím, třeba na stíhačky, to je něco, co se nemůže v těch parlamentech stát, takže mě spíš trochu mrzí, že právě pan Kavan o tom začal mluvit, protože tím vytváří ten dojem, že se to dělá kvůli němu, ale já tady tuto věc, pokud bych měl tu možnost, tak bych jí otevřel možná dokonce i ne z pozice pouze předsedy sněmovny, ale z principu, protože dnes mám dostatečně velkou zkušenost, že taková praxe, jako je u nás, si těžko představím, že je také někde jinde.

Další téma: zahraniční politika budoucí vládní koalice. Vy jste k jednomu z hlavních témat svého předsednictví Poslanecké sněmovny v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl: "Komunikace českého parlamentu s parlamenty členských států Evropské unie je s blížícím se procesem ratifikace smluv o přistoupení skutečně velice důležitá. Měli bychom vyvinout rozsáhlou a promyšlenou diplomatickou aktivitu a bude třeba dát dohromady ve sněmovně všechny ty, kteří v tom pomohou pomoci." Jak by diplomatická aktivita, budu-li citovat vaše slova, měla vypadat?

Jde o to, aby vedení parlamentu se zahraničním výborem a s výborem pro evropskou integraci si utvořily určitý plán pro to, jak v tom období v nějakém čase, v tom roce, kdy budou ty ratifikace probíhat, najít způsob, jak oslovit a komunikovat s co největším množstvím poslanců z těch členských států Evropské unie.

Měl by vzniknout například nový výbor, kromě výboru pro evropskou integraci, nebo to stačí?

Ne, to je zbytečné. Já si dovedu představit, že by to byla otázka naší vzájemné komunikace a dohody, jak si rozdělíme tu práci, protože něco se dá udělat na nejvyšší úrovni, to budou návštěvy na té nejvyšší parlamentní úrovni, něco na té úrovni výboru a potom, řekněme, i těch stálých výborů pro spolupráci s ostatními parlamenty evropských zemí a ty další stálé výbory, které jsou, a pak bychom si měli podle mě také něco říci o tom, s čím do těch parlamentů budeme jezdit. Měla by to být podle mě i debata o obsahu toho sdělení a toho, co pokládáme za důležité sdělit, myslím si, že toto bychom ani neměli ponechávat úplně volné, protože bychom měli mít určitou strategii i na to, jaký je obsah toho, co do těch parlamentů povezeme.

A to by mělo být více a lépe koordinováno?

To si myslím, že bychom měli dobře promyslet a navzájem si pomoci zformulovat jak strategii, tak i ty principy, které budeme hlásat.

Když se nyní zaměříme obecně na zahraniční politiku budoucí vládní koalice, budoucí ministr zahraničí nové vlády, předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda koncem června v rozhovoru pro BBC naznačil, co považuje za své priority jako budoucího ministra zahraničí.

Cyril SVOBODA /zvukový záznam/: Priorita naše, vstup do Evropské unie, je potřeba maximálně utvrdit, ale co je potřeba změnit, skončit s arogantní politikou vůči našim sousedům. My máme sousedy, se kterými je potřeba dobře vycházet, to neznamená, že se něčemu ustupuje, to neznamená, že my bychom se někomu zaprodávali, ale mluvit o něčem, tzn., mluvit i o různých tématech ještě neznamená, že se o nich jedná jako o tématech, kde by se něco mělo měnit, ale vztahy se sousedy musíme mít dobré, počínaje Slovenskem, Rakouskem, Německem, Polskem atd., vztahy se sousedy musí být lepší, než jsou.

Slova budoucího ministra zahraničí, předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody. Vy jste v minulosti patřil ke kritikům Miloše Zemana. Myslíte si, že existovala arogantní politiků vůči sousedům způsobená například i spornými výroky odcházejícího ministerského předsedy?

Ne, to si myslím, že je velmi zjednodušené, když to takto říkáte, protože Cyril Svoboda má pravdu, když říká, že nemůžeme být arogantní vůči sousedům, ale ona byla také arogance ze strany těchto sousedů. Podle mě Jörg Haider je typ člověka, který si opravdu nebere servítek, když mluví o Češích a České republice a ...

A Edmund Stoiber? Podíváme-li se do Německa, kandidát na německého kancléře...

To je kvalitativně naprosto jiná úroveň, já nemusím třeba souhlasit s některými prohlášeními pana Stoibera, ale nemůžu upřít, že míra kultivace a kultury je nesrovnatelná, tzn., samozřejmě tady mohou být výroky a teď je třeba, na aroganci musíme být schopni odpovědět ne arogancí, ale zásadním postojem, ve kterém musí být jasné, že to je způsob, který nepřijímáme, a je třeba přesně odhadnout ten způsob a samozřejmě i když zaznívají nepřijatelné výroky, které ale mají, řekněme, kulturu, která je normální, standardní, tak tady je také třeba přesně odhadnout způsob, kterým to odmítneme. Já souhlasím s tím, že nemůžeme být arogantní, a souhlasím s tím, že sousedské vztahy jsou prioritou v našich vztazích, a také si přeji, abychom je zlepšili, ale jen upozorňuji na to, že to řešení nebude jednoduché, protože například vnitropolitická situace v Rakousku je taková, že já mám podezření, že nám zlepšení v krátkém čase pravděpodobně nedovolí.

Proč?

Protože jestliže se na mě obracejí poslanci Zelených nebo sociální demokraté, že by bylo dobré, kdybychom zrušili dekrety prezidenta republiky, jen abychom jim pomohli s Jörgem Haiderem, že si s ním jinak neví rady, tak rozumíte, to je způsob žádostí ...

To vám doslova takto říkají?

Ano, to ...

Že Benešovy dekrety jsou jen kvůli tomu, aby se vyřešila vnitrorakouská situace s Jörgem Haiderem?

To vám cituji, co se mi skutečně stalo, že je třeba hnout s těmi dekrety, protože "jinak si s tím Haiderem nebudeme vědět rady". Tím vám naznačuji, že to jsou ... Z takovýchto důvodů, ale nejen z takovýchto důvodů, to je bohužel něco, na co my nemůžeme reagovat, ani tomu nemůžeme pomoci, ovšem to neznamená, že v té debatě nebudeme pokračovat, ale spíš proto, abychom vysvětlili, proč naše stanoviska jsou v tom neměnná, proč na nich nemůžeme ani kvůli Haiderovi, ani kvůli nikomu jinému nic měnit.

Stane-li se Lubomír Zaorálek předsedou Poslanecké sněmovny, do jaké země povede jeho první zahraniční cesta?

Nebylo by možné, že bychom nechali, ať proběhne ta volba, a pak se bavili o tom, kam pojedu na první cestu? Já trošku mám pocit, že se tady pořád předbíhá, že jsem nucen odpovídat, co budu dělat jako předseda, ale já bych ...

Ne, ne, ne. Myslím, že je to velmi důležité i z hlediska zahraniční politiky. Víte, jak je vnímána první zahraniční cesta symbolicky u jakéhokoliv představitele, tím si vás testuji, jakou zahraniční politiku vy zastáváte.

Já si dovedu představit, že z velkých favoritů pro mě bude cesta na Slovensko.

Ne Rakousko? Ptám se i proto, že rakouský parlament přijal po více než tříhodinové rozpravě prohlášení k jihočeské jaderné elektrárně Temelín. V něm vyzývá k dalším rozhovorům o odstavení elektrárny. S tím prohlášením bude muset nová Poslanecká sněmovna nějak naložit, nebo ne?

Já, určitě rakousko-české vztahy budou jednou z velevýznamných položek naší aktivity.

A bude muset český parlament, respektive česká Poslanecká sněmovna podle vás nějak naložit s prohlášením rakouského parlamentu, které bylo přijato k Temelínu?

Já se domnívám, já jsem se účastnil některých hovorů s rakouskými poslanci, které se týkaly jaderné elektrárny Temelín, a na co jsem především narazil, byly veliké neznalosti úplně elementárních věcí o temelínské elektrárně, takže já mám pořád zkušenost, když se opakovaně setkáváme, že pořád rakouská strana příliš mnoho nepostoupila.

Postoj Poslanecké sněmovny nějaký zásadní není nutné přijímat k prohlášení rakouského parlamentu o Temelínu?

Já mám dojem, že jsem udělali přeci hodně. Celý ten proces z Melku, jeho výsledek byl z české strany, podle mě velmi slušným výkonem diplomatickým i vstřícnosti vůči rakouské veřejnosti. My jsme přeci dali jasně najevo, že chápeme to, že rakouská veřejnost nemá tu příležitost, jakou měla česká, řekněme, i pomocí poslanců sledovat to, co se děje v jaderné elektrárně Temelín a tím pádem cítit určité garance, že nám nehrozí nebezpečí, proto jsme nabídli i Rakušanům, aby měli možnosti své znalosti zvětšit. A já mám dojem, že z naší strany toto byla poměrně poctivá práce a nevidím v tomto pokračování žádný smysl.

Říká poslanec ČSSD Lubomír Zaorálek. Děkuji za vašich 30 minut, někdy příště na shledanou.