Lubomír Zaorálek, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu
Pátek 22. března 2002
Poslechněte si rozhovor v MP3 
Vedoucí delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian v rozhovoru pro BBC přičítá vyostření situace kolem tzv. Benešových dekretů předvolebním kampaním v Německu, Rakousku, Maďarsku, Česku a na Slovensku.
Ramiro CIBRIAN, vedoucí delegace Evropské komise v České republice /zvukový záznam/: Benešovy dekrety byly samozřejmě důkladně diskutovány již po mnoho let, nutno přiznat, že intenzita veřejné debaty posledních týdnů velmi zesílila. Mohu pouze konstatovat, že volby se letos konají nejen v České republice, ale i v Maďarsku a v Německu a naposledy v polovině příštího roku i v Rakousku.
Ramiro Cibrian dodává, že po volbách spory o odsunu Němců a Maďarů z Československa utichnou. Nejen o vyostřené debatě kolem tzv. Benešových dekretů bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k mikrofonu usedl předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a volební leader ČSSD pro Moravskoslezský kraj Lubomír Zaorálek. Hrajete v politice často vabank?
Ne, já myslím, že to tak nehraji, že bych hrál politiku, že bych hrál vabank, jakým způsobem ji hraji, takto jsem o tom neuvažoval.
Loni v listopadu jste nehrál vabank? Po primárních volbách v sociální demokracii jste prohlásil, že když současný ministr Petr Lachnit bude leaderem moravskoslezské kandidátky ČSSD, vy dvojkou nebudete a voleb do Poslanecké sněmovny se nezúčastníte. Když jste svůj úmysl zveřejnil, měl jste už zodpovězenou otázku, čím se budete živit po červnu 2002, kdy vám zanikne stávající mandát poslance?
To je zvláštní, když mi to říkáte, tak si uvědomuji, že jsem to měl zodpovězeno.
A co jste chtěl dělat?
Co jsem měl v úmyslu dělat?
Ano.
Na ostravské univerzitě mi řekli, že by rádi rozjeli takový projekt Evropa, cyklus, který by pokrýval asi více oblastí, více témat a byli by rádi, kdybych se do toho pustil, takže to se přiznám, že je věc, která mě docela lákala, protože je to něco nového, a tak pravděpodobně, kdyby to dopadlo tak, že bych se tomu mohl věnovat, tak bych úplně nešťastný nebyl.
To znamená, že vás mrzí, že jste se stal leaderem ČSSD pro Moravskoslezský kraj?
Ne, to určitě ne, protože tou prací bych pravděpodobně musel trochu kompenzovat to, že bych nesl pocit, že jsem přeci jen neuspěl v tom, čemu jsem se více let věnoval.
A byla hra o post leadera Moravskoslezského kraje ČSSD hrou vabank?
Bylo to riziko a já si nemyslím, že by to byl hazard.
Pokud byste měl jednoznačně zodpovědět otázku, zda vám přibylo po vystoupení proti Petru Lachnitovi v ČSSD hodně nepřátel, jak by zněla vaše odpověď?
Přibylo nepřátel, přeci ono i v těchto střetech, ke kterým nutně musí docházet v politické straně, pokud je to normální politická strana, ve které jsou nějaké živé alternativy, tak asi dochází k tomu, že to vzkypí a vyvře v nějaký okamžik, ale práce jde dál a lidé se znovu nějakým způsobem zapojí, přidají, takže to není něco, co by nedávalo, i pokud dojde k takovým střetům, tak to není něco, co by mělo trvalý, nějaký chmury nebo mraky, které by nebylo možné zase odstranit a začít spolupracovat, takže ...
Jsou mraky odstraněny a spolupracujete i s Petrem Lachnitem?
No, já si dovolím říct, že na severní Moravě v této chvíli jsme schopni rozhodná většina velmi dobře spolupracovat.
A je nějaká menšina, která ochotna spolupracovat není?
Ne, pravděpodobně vždycky jde o to shromáždit dostatečně silnou skupinu, která má dostatečně silný mandát, ale ve chvíli, kdy v takových volbách třeba neuspějete, tak určitě se začne prosazovat zase druhá alternativa, takže to je podle mě v něčem trvalý pohyb v politické straně.
Co uděláte, když ČSSD v Moravskoslezském kraji volby prohraje?
No, teď se tím ještě tak moc nezabývám, teď se více zabýváme tím, jak v těch volbách vyhrát, ale asi se pro mě, pro nás tolik nezmění. Prostě já mám, víte, pro stranu je důležité, jestli má něco, co odolá porážkám nebo co odolá i vítězstvím, protože jak řekl Hemingway: "Nejhorší, co vás může potkat, je porážka, horší snad už je jen vítězství." Takže jako i vítězství i porážky je třeba zvládnout a kvalita strany se pozná podle toho, jak čelí obému.
Dovolte, abych citoval vaše slova z rozhovoru pro deník Právo z 26. listopadu 2001, v němž jste hovořil o budoucnosti sociální demokracie. "Věřím, že budeme svorní v tom, že nebudeme zadupávat nikoho do země, že se vytvoří lepší atmosféra, a tak vzniknou mnohem lepší podmínky pro to, aby ČSSD vypadala jako strana, která drží pohromadě a ve které lidi táhnou za jeden provaz." Co nejvíce podle vašeho mínění zhoršovalo atmosféru v sociální demokracii?
No, možná to, že v určitém okamžiku nebyl dle mého dostatečný prostor a dostatečný čas zkoumat menšinové názory.
Kdo ten prostor zúžil, byl to Miloš Zeman?
Vytvořilo se prostředí, na kterém asi měl Miloš Zeman podíl, ve kterém se některé věci protlačovaly, prosazovaly i přes stranická grémia velkou rychlostí.
Není ovšem poněkud divné, když o straně, která by měla řečeno vašimi slovy, táhnout za jeden provaz, hovoří člověk, který byl v sociální demokracii rebelem a společně například s Petrou Buzkovou či Michalem Krausem občas táhl proti většině v ČSSD?
Problémy v čem?
Problém je v tom, zda to není divné, když hovoříte vy o táhnutí za jeden provaz, když jste netáhl za jeden provaz například s Petrou Buzkovou, Michalem Krausem a jinými?
Já věřím, že to divné není, protože strana, pokud není schopná táhnout za jeden provaz, tak není asi dobrou politickou stranou a jde o to ...
Sociální demokracie táhla za jeden provaz i předtím?
Mohu to dopovědět? Jde o to, jakou cestou a jakým postupem se k tomu táhnutí za jeden provaz dospěje, tzn., jakým způsobem se utváří ta společná vůle a on to Vladimír Špidla nazývá tak, že říká: "Možná ne jednota, ale svornost je to, co hledáme." Jde o tu kvalitu toho, jak se dopracujeme toho, že máme jeden názor a jestli se ti lidé s tím opravdu ztotožní a jestli využijeme i všechny možnosti nebo dostatek možností pro to, abychom dali prostor těm, kteří si myslí něco jiného, takže jde o tu kulturu, která se v té straně vytváří. Já se ve skutečnosti moc nedivím tomu, že nejen sociální demokracie, ale všechny politické strany dnes musí tu kulturu budovat, protože to snad bychom měli pořád opakovat, že jsme na to měli pár let, abychom vytvořili regulérní politické prostředí a já se upřímně vůbec nedivím tomu, že nám všechno nejde napoprvé, že nemáme dokonalé strany, takže já bych byl nerad, aby to vypadalo, že mi připadá, že bychom měli mít daleko ideálnější politické strany. Ne, máme, jaké jsou a musíme stejně tak mít chuť a energii mluvit o tom, že některé věci nejsou v pořádku, musíme mít ještě větší energii, zlepšovat a napravovat.
Již to bude zhruba rok, co Českou stranu sociálně demokratickou řídí nový předseda Vladimír Špidla. Předseda ODS Václav Klaus už loni v prosinci hovořil v tomto pořadu o dvojvládí v ČSSD. /ukázka z rohovoru/ Václav KLAUS, předseda ODS a Poslanecké sněmovny V ČSSD, ať si to přejeme, nebo nepřejeme, pořád přetrvává dvojvládí a myslím, že ...
To je co, Zemanovo a Špidlovo?
Václav KLAUS, předseda ODS a Poslanecké sněmovny /zvukový záznam/: Já myslím, že jsou tam tyto dvě osoby vedle sebe a i když je evidentní, že ve formální každodenní práci té politické strany určitě dominuje plně nový předseda, o tom prostě nepochybuji, ale vlivem v některých kauzách, rozhodnutí, já myslím, že jejich role je velmi srovnatelná, mohu-li to na dálku pozorovat. Tak tam ta obměna podle mého názoru je neúplná v tuto chvíli ještě, neúplná, protože ten druhý nezmizel z povrchu zemského.
27. prosinec 2001 a slova Václava Klause. Je předseda ODS dobrý pozorovatel a panuje ve vaší straně něco, co Klaus označuje slovem "dvojvládí"?
Já mám na to jiný názor, já nevím, odkud to vidí, proč takto Václav Klaus, ale já si dovolím říct, že Miloš Zeman zvládl ten podle mě velmi nesnadný, nelehký proces, úkol odcházení. On neudělal tu chybu, jaké se dopustil podle mě Gonzales ve španělské socialistické straně nebo i Helmut Kohl v CDU v Německu, on v té sociální demokracii nepřekáží nebo se nesnaží ubírat prostor Špidlovi k tomu formulování vůle. A mám dojem, že je to docela úctyhodné, že Miloš Zeman tuto foli dokázal zvládnout.
Odchází Zeman, aby se znovu vrátil, jak naznačuje i Vladimír Špidla?
Nejsem v tom prorok, já stejně jako možná Vladimír Špidla si myslím, že Miloš Zeman odchází naprosto upřímně. Co bude zvažovat po tom, co si odpočine, to záleží na tom, jaký si dá pro sebe úkol.
Zvažuje ČSSD, co by v budoucnu pro ní mohl udělat bývalý předseda?
Nezdá se mi, mám dojem, že sociální demokracie dnes zvažuje tu svou cestu do voleb, kterou má před sebou i do těch dalších voleb, které má před sebou a toto v této chvíli asi není na jejím horizontu.
Vraťme se ale k onomu dvojvládí, které vy popíráte. Popřít ale nemůžete to, že Zeman je výraznou postavou, že Vladimír Špidla, byť je předsedou, tak i z veřejných vystoupení se může zdát, že je jakoby v ústraní, že je stále ještě v Zemanově stínu, protože Miloš Zeman nezmizel.
Ano, právě vy jste to sám řekl, ten dojem pravděpodobně vzniká i proto, že například některé poslední výroky Miloše Zemana v té zahraničně politické oblasti vyvolaly velkou pozornost, dokonce se dostaly v denících na první stranu a pak asi vzniká ten dojem, že jsou tady dvě figury vedle sebe, ale říkám, je to dojem vyvolaný tím, že Miloš Zeman má vysokou politickou funkci a díky tomu vznikl pocit, že jsou tady dvě figury v sociální, ale já ...
Měla by sociální demokracie, že vstupuji do vaší řeči, využít Zemana ještě před volbami jako úspěšného premiéra, a aby zkrátka vystupovali dva muži vedle sebe, Miloš Zeman a Vladimír Špidla, nebo doporučit Miloši Zemanovi, ať zůstane někde ve sklepě?
Miloš Zeman se s největší pravděpodobností zúčastní přiměřeně té kampaně, ale ne jako osoba, která by konkurovala tomu, který dnes sociální demokracii vede.
Předseda ČSSD Vladimír Špidla chce po vedení strany, aby jej zmocnilo k jednání o ukončení účinnosti tzv. opoziční smlouvy ke dni voleb. ODS však ústy svého předsedy Václava Klause oznámila, že ČSSD předvádí "předvolební teatrální gesto, kterého se občanští demokraté nezúčastní." Co by měl podle vašeho názoru udělat předseda vaší strany Vladimír Špidla, pokud ODS odmítne jednat o vypovězení opoziční smlouvy ke dni voleb?
On musí v každém případě udělat konkrétní kroky, které povedou k tomu, že sociální demokracie půjde k těm volbám bez jakýchkoliv závazků a ta smlouva, tak jak byla koncipována, má v sobě i takové články, jako že my neuzavřeme koalici s nikým jiným než s ODS po dobu trvání té smlouvy atd., to znamená ...
To znamená, že opoziční smlouva by byla platná a vás by ...
Mohl by si to tak někdo snadno vysvětlovat a my musíme přeci jasně říct to, co už teď říkáme, že pro nás to byl instrument pro určité období, kdy jsme nenašli jiné řešení a v této chvíli si vůbec nepředstavujeme, že by to měla být univerzální metoda jak skládat politickou scénu v České republice.
Pokud by tedy ODS nechtěla přistoupit na jednání s Vladimírem Špidlou, tak vypovíte opoziční smlouvu jednostranně, abyste neměli kámen, obrazně řečeno, kolem krku, tzn., abyste mohli uzavřít koalici s někým jiným než s ODS?
Já jsem přesvědčen, že musíme udělat a nemyslím, že by to bylo jen gesto, to není jen forma, to je přeci něco, co musí být řečeno a co musíme udělat, aby ty věci byly jasné, aby bylo zřejmé, jestli na tom stole něco máme, nebo ne.
To znamená, jednostranně když tak vypovědět smlouvu?
Já cítím, že to je naše povinnost.
Kdy, k jakému datu? Protože víte, že ODS zase vyhrožuje, že vyvolá hlasování o nedůvěře Zemanovy vlády.
O těchto věcech bude jednat ústřední výbor i o tom jak rychle to provést.
9. července 1998 podepsali předsedové dvou nejsilnějších stran, tedy ČSSD a ODS, Miloš Zeman a Václav Klaus, smlouvu o stabilním politickém prostředí, která byla poté označována jako smlouva "opoziční". Předseda ODS Václav Klaus po podpisu dokumentu uvedl:
Václav KLAUS, předseda ODS a Poslanecké sněmovny /zvukový záznam/: Uzavření této smlouvy, kterou my označujeme za "opoziční smlouvu", považujeme za respektování výsledků nedávno proběhlých voleb. Chtěl bych říci, že my výsledek voleb respektujeme, byli bychom velmi rádi, kdyby tento výsledek respektovaly i všechny další politické subjekty v České republice.
9. červenec 1998 a slova Václava Klause. Tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman uvedl:
Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Závěrem bych rád dodal, že věřím v trvalou platnost této dohody, prohlašuji, že sociální demokracie samozřejmě nemá v žádném případě úmysl tuto dohodu porušit, pevně věřím, že tentýž úmysl nemá ani Občanská demokratická strana a nelze tedy vyloučit ani to, že po volbách v roce 2002 bude tato dohoda svým způsobem platit i nadále.
Slova Miloše Zemana z července 1998. Proč Miloš Zeman bezmála před čtyřmi lety mluvil o tom, že opoziční smlouva může pokračovat i po volbách v roce 2002?
Já nevím, proč o tom v té chvíli mluvil, ale já si pamatuji, že když jsme v jeho pracovně, ještě předsedy Poslanecké sněmovny, o možnosti tuto smlouvu uzavřít hovořili, tak jsme řekli i to, že po půlroce, roce budeme hodnotit, co ta smlouva znamená pro nás, pro politický život, pro plnění našeho programu. Pokud dospějeme k názoru, že to nic neřeší, že ta smlouva je špatná, že nám nepomáhá, že ztrácíme půdu, nebo že ztrácíme tvář, tak ji vypovíme, to znamená ...
Jednostranně, o tom jste uvažovali?
Ano, uvažovali jsme o tom, že pokud se, bylo to pro nás něco jako experiment, nedokázali jsme s jistotou říct, jak to bude fungovat, nedovedli jsme si to představit.
Proč jste ji po roce nevypověděli, hodnotili jste ji po roce, předpokládám?
Ano, neustále jsme zvažovali, co pro nás znamená svými plusy a minusy a nevypověděli jsme ji prostě proto, že jsme měli dojem, že nám poskytuje pořád ještě prostor pro to, abychom realizovali svůj program a ty své hlavní záměry. A já mám dojem, že i dnes, když se dívám na ty výsledky, tak nedokáži říct, že bylo třeba hledat jiné řešení.
Jste připraven hrát vabank a odejít z politiky, pokud by po červnových volbách do Poslanecké sněmovny hrozily variace opoziční smlouvy?
Jaký vabank? Já doufám v dohodu třeba i se svými stranickými kolegy.
A jakou dohodu, teď vám nerozumím?
Vabank bych musel hrát v případě, podle vás kdy je situace, kdy by člověk měl hrát vabank, po volbách, to mi není úplně jasné.
Když bude hrozit, že předseda ČSSD Vladimír Špidla kvůli dlouhému jednání o sestavení stabilní vlády se rozhodne udělat jakoukoliv variaci opoziční smlouvy. Ať už když vyhraje volby ODS, takže bude ČSSD tolerovat menšinovou vládu ODS a bude chtít za to nějaké výhody, jako chtěla ODS v případě ...
Ano, to vám teď rozumím, ale já nepředpokládám, že by Vladimír Špidla začal dělat po volbách něco jiného než to, co nyní říká, takže ...
Ale veřejnost byla svědky něčeho jiného, co říkal Miloš Zeman před volbami 1998 a pak naplnění bylo jiné s odůvodněním, že politická situace byla zablokována kvůli Unii svobody.
Ano, ale jako to bychom si museli vyjasnit, v čem to bylo přesně tak jiné, protože my jsme se k něčemu zavázali a samozřejmě teď budeme souzeni, jestli jsme dělali něco jiného nebo do jaké míry jsme tomu dostáli, ale ta smlouva, v té jsme, to musím říct, že jsem byl u toho, když se o tom diskutovalo, jestli se pokusit o tuto variantu, nebo ne a sám jsem byl ten, který řekl: "Ano, mně se na tom také některé věci nezdají a připadají mi velmi ošemetné, ale zkusme to." Takže tehdy jsem nebyl nucen hrát vabank nebo se nějakým způsobem ... A já i nyní předpokládám, že když Vladimír Špidla, když říká, že opoziční smlouva je instrument na jedno použití a on pro sebe nevidí cestu v tom pokračovat, tak to dodrží a já mu věřím, a proto nepředpokládám, že bych musel hrát vabank.
Jste připraven jako politik zvládnout situaci, kdy může vzniknout po volbách, většinová vláda složená z ČSSD a ODS, tedy velká koalice?
To není řešení, které bych já preferoval, nedokáži předpokládat veškeré situace, které mohou vzniknout, já bych se tomuto řešení velice bránil a asi bych byl v sociální demokracii ten, který by prosazoval jiné řešení.
Hostem u mikrofonu je předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny a volební leader ČSSD pro Moravskoslezský kraj Lubomír Zaorálek. Další téma: česká zahraniční politika. Jaké největší chyby se podle vás ČSSD dopustila při správě resortu zahraničí?
Největší chyby? To možná nejsem schopen takto vytáhnout, ale dovedu si, vnímal bych jako oprávněnou kritiku, že se nám nepodařilo najít lék na tu známou českou nemoc, nedostatečnou koordinaci české zahraniční politiky mezi těmi jejími hlavními protagonisty, jako je prezident, šéfové sněmoven, exekutiva, ministerstvo zahraničí, prostě tyto ...
To znamená, že každý ústavní činitel dělá de facto svoji zahraniční politiku, pokud to příliš zvulgarizuji?
Taková hrůza to úplně není, ale v některých momentech se nám nedaří v situacích, které jsou docela závažné, jednat. Já vám řeknu poslední případ, který mi připadá takový dobře názorný. To je to, když Občanská demokratická strana vystoupila s tím, že de facto chce od Evropské unie, aby nám potvrdila platnost prezidentských dekretů z roku 1945. To je přeci úplně něco jiného, než říkala vláda, než jsme říkali dosud, kdy jsme byli na té pozici, že dekrety prezidenta republiky nemají s Evropskou unií pranic společného, Evropská unie dokonce vznikla později, my ty dekrety vnímáme jako součást toho procesu evropské denacifikační legislativy, je to završení i toho zápasu s fašismem vedeného exilovou vládou Benešovou v Londýně, je to konec toho procesu, ne završení, ale je to spíš prostě něco, co bylo v závěru tohoto procesu a je to něco, co nesouvisí s naším vstupem do Evropské unie. Podle mě Evropská unie ani její instituce, orgány nemají žádný důvod, ani žádný instrument, jak se vracet do roku 45, není důvod, proč po nich chtít, aby se k tomu takto vyjadřovaly a připadá mi najednou velmi problematické, když ODS se vyjádří a dokonce jakoby požádá Evropskou unii o to, aby nám potvrdila dekrety. Je to podle mě chyba a je chyba, že tu najednou přichází někdo s názorem, který nás obrací o 180 stupňů jinam.
Proč se Lubomír Zaorálek, který čtyři roky zastává post předsedy zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, nepokusil nalézt lék na sjednocení a koordinaci české zahraniční politiky?
Pokoušeli jsme se vyvolat jednání na zahraničním výboru i po dohodě s poslanci ostatních politických stran, jednali jsem opakovaně s ministrem, dokonce jsme se v tomto pokoušeli oslovit i prezidenta, vlastně jsme se snažili, pokud to bylo v našich silách, nějaká jednání vyvinout nebo navrhnout nějaká řešení, ale připouštím, že to někdo může nepokládat za dostatečné, nebo že to bylo málo. Je to ...
Pokládáte to i za svoji vlastní chybu?
Ano, myslím si, že pro budoucí parlament, pro další zahraniční výbor je to možná úkol, aby se pokusil, protože je možné, že to bude úkol pro ty další, vzhledem k tomu, že to je letitý neduh, aby se pokusil v tom udělat víc.
A nezmění se v tom víc to, až odejde Václav Havel z postu prezidenta republiky, Miloš Zeman z postu předsedy vlády a Václav Klaus z postu předsedy Poslanecké sněmovny? Není mnohotvárnost české zahraniční politiky dána tím, že existují animozity mezi lidmi, kteří zastávají nejvyšší ústavní funkce?
Já připouštím, že novou garniturou osobností se může leccos stát snazší.
Víc to nebudete komentovat?
Ne.
Politici se shodují, že budoucí vláda musí napravit chyby v politice České republiky vůči Spojeným státům americkým. Předseda ODA a senátního zahraničního výboru Michael Žantovský říká, že vztahy Česka se Spojenými státy jsou nejhorší od listopadu 89.
Michael ŽANTOVSKÝ, předseda zahraničního výboru Senátu Parlamentu ČR, předseda ODA /zvukový záznam/: To bezesporu jsou, v tom není ani žádná konkurence, na tom se, myslím, shodují všichni, kdo se česko-americkými vztahy zabývají.
Podobně jako Michael Žantovský však hovoří i stínový ministr zahraničí za ODS Jan Zahradil. Na adresu zahraniční politiky vlády premiéra Zemana Zahradil doslova říká:
Jan ZAHRADIL, místopředseda ODS a stínový ministr zahraničí za ODS /zvukový záznam/: V některých věcech skutečně, řekněme, "ulétla", ať je to narušení vztahů s naším nejdůležitějším spojencem v NATO, tedy se Spojenými státy různými nepromyšlenými kroky typu deklarace, která byla přijímána v OSN ohledně stavu lidských práv na Kubě, myslím si, že pan ministr Kavan svým způsobem upřednostňuje i v té otázce evropské integrace trochu příliš mnoho toho evropanství na úkor té transatlantické spolupráce, která je pro nás podle mého názoru klíčová.
Místopředseda ODS a stínový ministr zahraničí za tuto stranu Jan Zahradil. Považujete i vy česko-americké vztahy za nejslabší místo současné české zahraniční politiky?
Já mám pocit, že pro pochopení této kritiky je třeba si připomenout, že toto je především kritika opozice a je to kritika pravicové opozice a mám dojem, že tato politická strana nebo toto křídlo má především poněkud odlišný zahraničně politický koncept, nebo jiný koncept české zahraniční politiky a o to se, podle mě, i ta kritika do určité míry opírá. Určité třenice totiž mezi Evropou a Amerikou jsou dnes něčím, co je součástí toho mezinárodního dění, jsou to spory, které se vedou jak dneska v oblasti produkce oceli mezi Evropou a Spojenými státy, tak co se týče toho, jak má vypadat naše koncepce boje proti terorismu. To znamená, jestliže je tady dnes sociálnědemokratická vláda, tak mám dojem, že není divu, že se některé prvky této debaty, diskuse mezi Evropou a Spojenými státy staly i součástí té debaty v České republice, takže já to vidím, že to souvisí s tím, že je tady dnes vláda, která je jednoznačně proevropská, která do větší míry sdílí i ty představy, ty zahraničně politické představy evropských států Evropské unie a je, řekněme, součástí i té diskuse, která se tradičně vede mezi Spojenými státy a ...
Počkejte. Ale je tady vláda, jejiž premiér byl odmítnut americkým prezidentem, a to v roce 2000. Stalo se tak kvůli tomu, že onu cestu organizoval Čechoameričan Milan Jedlička, který byl zapleten do trestné činnosti. Je tady prosazování rezoluce o porušování lidských práv na Kubě a pasáž o neúčinnosti amerických ekonomických sankcí.
Ale je to také, mohl bych namítnout, že tento premiér potom byl americkým prezidentem v Bílém domě přijat, a to přesto, že ta návštěva nebyla v programu jeho cesty, takže já mám pořád pocit, že to líčení americko-českých vztahů tak, jak jsme slyšeli, je naprosto nepravdivě katastrofické.
Podle vás tedy neexistuje žádné nejslabší místo současné české zahraniční politiky, ze kterého by se ...
To jsem řekl, to je podle mě ta koordinace české zahraniční politiky, kde ...
Ale teď se bavme o vztazích k sousedům nebo k nějakým jiným státům. Kde by měla příští vláda, dejme tomu, sociálnědemokratická a sociálnědemokratický ministr zahraničí napnout síly?
Tak to je zřejmé kde.
Kde?
To si myslím, že to bude určitě rakousko-česká relace, protože je zřejmé, že do voleb se už pravděpodobně příliš nezmění, i když ani tam si nemyslím, že to není možná taková katastrofa, jak to někdy vypadá, protože to poslední měření nebo poslední průzkumy, které dnes byly zveřejněny, ukazují, že v Rakousku je výrazně větší počet lidí, kteří souhlasí se vstupem České republiky do Evropské unie, než jsme ještě nedávno slyšeli. Ten vzestup je z těch 35 % na 50, to je poměrně velmi slušné znamení a je to prostě to, co ukazuje, že v tom běžném životě ... Vezměte si, že Rakousko je třetí největší investor v České republice, takže i tady, kde se nahromadilo nejvíce problémů a kde musíme konstatovat, že je to nedobrý výsledek, tak já si zase myslím, že to není zase taková pohroma pro tu další vládu, aby další, co přijdou, třeba i v parlamentu, tady nebyl prostor zlepšit situaci.
Mohla by situaci vyřešit česko-rakouská deklarace a vy jako případný ministr zahraničí byste prosazoval takovou deklaraci?
Já pro to nevidím vůbec žádný důvod, já mám za to, že to, co bylo, třeba říci v rakousko-českých vztazích, co se týče nějakých odškodnění, to už vyřešeno bylo a ...
V roce 74, myslíte, smlouvou?
Například, tedy jen částečně, že to samozřejmě bylo ... Navíc situace v česko-rakouských vztazích je úplně jiná než v německo-českých i z hlediska toho, že by se rakouská vláda měla stavět za nějaké nároky českých Němců žijících v Rakousku, ale především podle mě v německo-české deklaraci bylo řečeno to podstatné, co jsme chtěli sdělit k některým bolestivým věcem v minulosti a já dost dobře nechápu, proč bychom měli to samé teď opakovat vůči všem zemím, kde žije výrazně větší množství, ať je to, řekněme, Rakousko, Kanada nebo další, kde bychom nějaké české Němce, kteří odešli z tehdejšího Československa, našli. V tom nevidím opravdu žádný smysl a připadá mi ...
Tedy žádným dokumentem byste nenapravoval stávající česko-rakouské vztahy?
Já věřím, že ten dokument má smysl. Já opakuji, v německo-českých vztazích, kde se to týkalo rozhodné skupiny, kde navíc v případě německo-českých vztahů to mělo i určité důvody, tak abychom toto řekli, to řečeno bylo a podle mě se to týká historických událostí a všech, kteří se stali jejich součástí a necítím žádnou logiku toho, že by se to mělo opakovat.
