Michael Žantovský, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu
Středa 22. května 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


"Úspěšná" - tak jedním slovem hodnotí premiér Miloš Zeman výsledky zahraniční politiky svého kabinetu. Za hlavní úspěch předseda vlády pokládá stav integrace České republiky do Evropské unie.

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: V době této vlády se podařilo výrazně zrychlit naše přibližování se Evropské unii, v současné době máme uzavřeno 25 z 30 kapitol.

Slova premiéra Miloše Zemana pronesená v Poslanecké sněmovně, když hodnotil čtyři roky vlády svého týmu. Místopředseda a stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil čtyři roky zahraniční politiky menšinového kabinetu ČSSD tak pozitivně nevidí.

Jan ZAHRADIL /zvukový záznam/: Myslím si, že pan ministr Kavan svým způsobem upřednostňuje i v té otázce evropské integrace trochu příliš toho evropanství na úkor té transatlantické spolupráce, která je pro nás podle mého názoru klíčová.

Místopředseda ODS Jan Zahradil. Nejen o zahraniční politice České republiky bude následujících 30 minut. Půlhodina otázek a odpovědí je tady. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost v Senátu Parlamentu České republiky a předseda Občanské demokratické aliance Michael Žantovský. Vítejte v BBC, dobrý den.

Dobrý den.

Když politik mluví o korupci v souvislosti s nějakým obchodem či státní zakázkou, měl by podle Michaela Žantovského svá slova dokázat?

Já si myslím, že to není vždycky možné, a přesto to neznamená, že politik nemá mluvit o korupci.

Proč to není vždy možné?

Politik není vyšetřovatel, politik není státní zástupce, nemá k dispozici žádný vyšetřující aparát, ale přesto z nepřímých důkazů je často jasné, že ke korupci dochází.

Co je takovým nepřímým důkazem?

My nepotřebujeme asi žádné důkazy přímé o tom, že na takových místech, jako jsou obchodní rejstříky, jako jsou katastry nemovitostí, jako jsou stavební řízení, dochází běžně k určitým drobným nebo větším případům korupce, které pomáhají těm žadatelům urychlovat řízení, překonávat jeho překážky. My jako senátoři nebo poslanci se s tím často setkáváme ve svých kancelářích, kam si nám ti občané chodí stěžovat, ale když řekneme: "Jste ochoten to oznámit policii? Jste ochoten vypovídat před soudem?" Tak ten člověk, který má z pochopitelných důvodů zájem na tom, aby stavební řízení nebo stavební povolení úspěšně dostal, se mu do toho nechce.

Vy jste slovo "korupce" použil v souvislosti s rozhodnutím vlády nakoupit pro Armádu České republiky 24 nadzvukových letounů od britsko-švédského konsorcia BAE Systems/Saab. "Z celého obchodu je cítit korupce," řekl jste doslova. Jaké konkrétní důkazy máte pro tvrzení o korupci?

To by mě docela zajímalo, pane redaktore, kde jsem to řekl doslova, nicméně jsem se ...

Řekl jste to v Mladé frontě DNES 10. května 2002.

Jsem se zmiňoval o tom, že tento obchod a zvláště ten spěch, se kterým vláda naléhá na to, aby tento obchod byl za každou cenu ještě uzavřen během tohoto volebního období, vzbuzuje určitá podezření, a to i podezření z korupce, to jsou, myslím, slova, která jsem použil, ale mluvil jsem o podezřeních, mluvil jsem o dojmech, nemluvil jsem o něčem, co v tuto chvíli není možné dokázat.

Není tedy možné dokázat, že v celém obchodu je nějaká korupce, nebo náznaky korupce?

Lze podle mého názoru argumentovat, že tento obchod od samého začátku byl koncipován jednostranně, že jednostranně bylo koncipováno výběrové řízení, že zvýhodňovalo některé žadatele proti jiným žadatelům a lze podle mého názoru argumentovat, že tento spěch, se kterým vláda trvá na tom, aby byl obchod uzavřen do konce tohoto volebního období, nemá nic společného s žádnými věcnými důvody, s žádnými věcnými argumenty, a tudíž vzbuzuje určitá podezření.

Vaše podezření se opírají o některé nepřímé důkazy, které byste měl ještě více specifikovat?

Ne, já si myslím, že jsem právě uvedl dva velice silné argumenty, které vyvolávají takové podezření.

Z toho, že se spěchá, se to dá usuzovat?

Já si myslím, že ty argumenty, které existují pro to, aby Česká republika nakoupila tato nadzvuková letadla, budou existovat 16. června stejně tak, jako budou existovat 13. června, tzn. pokud existuje v této otázce nesouhlas hlavních politických sil, téměř poloviční, pokud je to kontroverzní otázka a pokud jde o investice ve výši stovky miliard korun, pak si myslím, že vláda by se neměla snažit za každou cenu tuto otázku rozhodnout, ale měla by ponechat na mandátu příští vlády a příštího parlamentu, aby o té otázce rozhodl.

Vy jste 17. května 2002 v deníku Mladá fronta DNES publikoval předvolební text "ODdAnost svobodě". V něm jste doslova napsal: "ODA důsledně chrání bezpečnost občanů, máme osobní zásluhy na vstupu České republiky do Severoatlantické aliance a na posílení bezpečnosti státu. Odmítáme loupež století v podobě nákupu nepotřebných stíhaček." Není sousloví "loupež století" v souvislosti s nákupem nadzvukových letounů pro českou armádu, byť jsme už vaši argumentaci proti slyšeli, šíření poplašné zprávy?

Tak to si myslím, že rozhodně není. Přede mnou toto sousloví "loupež století" používali jiní politici v daleko nejasnějších souvislostech, já pouze hovořím o tom ...

Hovoříte o Václavu Klausovi a o "loupeži století", což bylo podle ODS převzetí, respektive uvalení nucené správy a následný prodej IPB ČSOB?

Já si vzpomínám na tento výrok a vzpomínám si na některé výroky pana Miloše Zemana ještě jako předsedy Poslanecké sněmovny o spálené zemi atd., čili já si myslím, že tady skutečně není důvod sahat k takto silným slovům, jako je šíření poplašné zprávy. Já hovořím pouze o tom, že podle mého názoru do dnešního dne vláda nepředložila žádné pádné argumenty pro to, že takovýto nákup je potřebný, že je nutný, že je to nákup nesmírně drahý, který zatíží každého člověka v této zemi, nejen voliče, ale každé dítě, každé nemluvně, každou ženu a každého muže částkou přinejmenším deseti tisíc korun, ale možná několikanásobně větší, a že za takovouto cenu pořizovat 24 nadzvukových stíhacích letounů, jejichž potřebnost není mimo pochybnost, je něco jako "loupež století".

V pondělí 6. května 2002 vystoupil v Brně na veřejném setkání s občany premiér Miloš Zeman, který odpovídal i na otázku z pléna, zda je nutné kupovat 24 nadzvukových letounů. Tazatel z auditoria se při otázce odvolal na slova Michaela Žantovského, který se při návštěvě Spojených států amerických zmínil o znepokojení americké strany z českého nákupu stíhaček. Premiér Miloš Zeman ve své odpovědi pak uvedl:

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: Vím, že existuje velmi silná proamerická lobby, v jejímž čele je pan Žantovský, předseda zahraničního výboru Senátu, nicméně ano, jsou tady Američané, kteří nám nabízejí F-16, což jsou letadla, která byla deset let skladována v Nevadské poušti.

Slova premiéra Miloše Zemana. Jen pro úplnost: Zemanova odpověď byla ze strany BBC zkrácena, protože obsahovala i vulgární výrok Miloše Zemana. Proč se smějete?

Protože je mi to k smíchu.

Že jsme Zemanovu odpověď zkrátili kvůli vulgárnímu výroku?

K smíchu je mi výrok pana premiéra, ne to, že ji BBC zkrátila.

A ta část toho vulgárního výroku, anebo to, co jste teď slyšel?

To, co jsem teď slyšel, není k s míchu, to je jednoduše nepravda, není to ...

Zmiňovaný vulgární výrok se týkal přezdívky Michaela Žantovského, když už jste se tomu začal smát, ona žaloba na Miloše Zemana je podána?

Nevím, proč novináře tolik zajímá žaloba na Miloše Zeman, kvůli jednomu nejapnému výroku...

Novináři se o vaši žalobu zajímají proto, že jste zveřejnil úmysl ji podat?

Já jsem se rozhodl ji podat, oznámil jsem to, ale ne kvůli svým osobním důvodům, ale jednoduše proto, že se domnívám, že premiér demokratické země by neměl takové výroky používat vůči žádnému občanovi, nebo vůči žádnému jinému člověkovi, to je všechno, nyní mají věc v rukou právníci, samozřejmě vyzvou pana premiéra nejdříve, aby se omluvil a pokud tak neučiní, tak samozřejmě podají tu žalobu k soudu. Ale já bych se rád vrátil k tomu výroku, k tomu věcnému jádru výroku pana premiéra ...

Na to se chci zeptat: Jak vyvrátíte nařčení, že jste v čele proamerické lobby, která chce zabránit nákupu 24 Gripenů kvůli tomu, aby český stát nakoupil americké stroje?

Já ho, pane redaktore, nemusím vyvracet, taková tvrzení neexistují, jednoduše vůbec žádné věcné argumenty, věcné důkazy, já nejsem představitel žádné proamerické lobby, nikdy jsem nenavrhoval koupi žádných amerických nebo jiných nadzvukových stíhacích letounů, ve své době, v roce 1997 jsem souhlasil s nákupem, s plánem vlády na nákup nadzvukových stíhacích letounů, protože v té době byla Česká republika samostatná země, nebyla členem Severoatlantické aliance, nebyla součástí obranného systému, a proto jistě musela uvažovat i o nákupu nadzvukových stíhacích letounů, to je vše, ale nikdy jsem nehájil žádné značky letadla, ať už americké, ruské, čínské, švédské, britské, nebo jakékoliv jiné a ...

Česká vláda, jen že vstupuji do vaší řeči, rozhodla už v roce 97 o tom, že česká armáda bude potřebovat nadzvukové letouny, vy ovšem tvrdíte a teď vás opět cituji z Mladé fronty DNES: "V současném sporu o nákup nadzvukových stíhaček se soustavně a jednoznačně stavím proti nákupu jakýchkoliv strojů bez ohledu na jejich zeměpisný původ. Česká republika nepotřebuje nadzvukové stíhačky." To znamená, že vy jste v rozporu s tím, co schválila vláda, jejímiž členy byli i představitelé ODA?

Pane redaktore, možná bychom se domluvili jednodušeji, kdybyste mě nechal domluvit. Já jsem sám první řekl, že v roce 1997 jsem s takovým stanoviskem souhlasil, bylo to v jiné geopolitické situaci, v jiné strategické situaci. V dnešní době je Česká republika členem Severoatlantické aliance, zúčastní se společného obranného plánování, v roce 2002 neexistuje ani potenciálně žádná viditelná hrozba bezpečnosti České republiky toho druhu, proti kterému bychom potřebovali nadzvukové stíhací letouny, analýzy české vojenské koncepce vychází z toho, že v horizontu 10 až 15 let nehrozí České republice žádná tradiční hrozba tohoto druhu a z tohoto důvodu je situace jiná a my bychom ji měli přehodnocovat ve světle nového strategického prostředí, nových druhů hrozeb, které vznikly v souvislosti s 11. zářím a s vývojem bezpečnostní situace ve světě a ...

Ani v boji proti terorismu? Omlouvám se, že vám skáči do řeči, abych pak nebyl tady zase okřikován, ale poprosím vás tedy ...

Já jsem na vás, pane redaktore, ...

Okřikl, ano.

Ne, já jsem říkal, že bychom se snadněji domluvili, kdybyste mě nechal domluvit.

Mohu vás poprosit o stručnější odpovědi?

Budu se snažit, pane redaktore.

Děkuji. Abychom se dostali k tomu samotnému jádru, podle vás ani v boji proti terorismu a kvůli riziku, jakémukoliv riziku terorismu, není zapotřebí mít nadzvukové letouny ve vlastní armádě?

V Evropě existuje výrazný nadbytek ve vojenských silách NATO nadzvukových stíhacích letounů, čili pro společnou obranu Aliance toho zapotřebí není určitě. Pokud se týče obrany jednotlivých států a té hlídkové služby, kterou provádí každý členský stát Aliance v rámci systému Natinac, tam taková potřeba určitě existuje, ale členské státy ji provádějí s několika málo letadly, často s letadly typu, která jsou dávno nemoderní. Například náš soused, Spolková republika Německo ji provádí s letouny F-4 Fantom, což jsou letouny z vietnamské války, tedy z doby před téměř 40 lety a je skutečně otázka, zda máme k tomuto účelu nakupovat 24 nadzvukových stíhacích letounů za enormní ceny.

Jste předsedou zahraničně-politického výboru Senátu Parlamentu České republiky. Doporučíte v senátní rozpravě o nákupu 24 nadzvukových letounů, aby český vzdušný prostor chránil kdo?

Český vzdušný prostor může chránit Česká republika svými silami vlastními, nebo se může v rámci Severoatlantické aliance domluvit tak, aby ji chránily síly Severoatlantické aliance. Těch možností je samozřejmě celá řada, pan premiér podle mého názoru zcela zbytečně straší Luftwaffe, jednak v první řadě bychom si měli uvědomit, že Spolková republika Německo je naším spojencem v NATO, není naším nepřítelem, ani našim protivníkem, je to spojenecká země a kromě toho existuje v Evropě velký počet letadel vzdušných sil Spojených států, existují další členské země Aliance, které by nám v tomto ohledu mohly vypomoci, je to jen otázka jednání a otázka je ...

Vaším doporučením je, aby se Česká republika obrátila na spojence v NATO?

Problém je, pane redaktore, v tom, že Vláda České republiky podle mých informací nikdy ani nepoložila oficiální dotaz Severoatlantické alianci, zda by potřeby ochrany českého vzdušného prostoru mohly být řešeny v součinnosti s Aliancí, nebo pouze samostatně národními silami.

Jak bylo řečeno, před Senátem Parlamentu České republiky je rozhodování o nákupu 24 nadzvukových letounů od britsko-švédského konsorcia BAE Systems/Saab. Připomeňme si argumenty, které zaznívaly v Poslanecké sněmovně, když o této věci dolní parlamentní komora hlasovala. Pro nákup byl například lidovecký poslanec Miroslav Kalousek.

Miroslav KALOUSEK /zvukový záznam/: To rozhodování je poměrně jednoduché, nedojde-li k tomuto nákupu, nebude Česká republika po roce 2004 schopna střežit svůj vzdušný prostor vlastními prostředky, což neznamená nic menšího než ztrátu části státní suverenity.

Pravil Miroslav Kalousek. Proti nákupu byl místopředseda ODS a předseda sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost Petr Nečas.

Petr NEČAS /zvukový záznam/: Samotná vláda ještě před několika měsíci tvrdila, že nadzvukové letouny nejsou prioritou a že se mají řešit až po roce 2008. Za druhé, sama Severoatlantické aliance nepočítá s českými nadzvukovými letouny až do roku 2008, dokonce před tímto projektem velmi naléhavě varuje. Za třetí platí, že je tedy dramatický způsob financování, kdy bylo řečeno, že se prodá Telecom a za to budou nakoupeny stíhačky. Všichni víme, že Telecom prodán nebyl, Fond národního majetku další prostor nemá, dokonce hospodaří v tuto chvíli ve dluhu díky půjčce 20 miliard korun, takže tady je celá řada toho ... Včetně toho, jak jsem řekl, že kupujeme zajíce v pytli.

Předseda branně-bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny Petr Nečas.

No, mně připadají o něco pádnější ty argumenty pana poslance Nečase, už jen proto, že pan poslanec Kalousek jako bývalý náměstek ministra obrany pro ekonomické záležitosti je zodpovědný nebo spoluodpovědný za projekty L-159, které nám dnes dělají velké starosti, za zcela zkrachovalý projekt modernizace tanků T-72, za odprodej nadzvukových stíhacích letounů MiG-29 a ve své době tvrdil o všech těchto projektech, že jsou naprosto nezbytné, že bez nich dojde k těžkému poškození naší obranyschopnosti, tak já nevím, proč bych měl jeho slovům přisuzovat tak velkou platnost dnes.

Poslední otázka k tomuto tématu, dovedete odhadnout, zda Senát nákup stíhaček podpoří či odmítne?

á si myslím, že vyčkáme hlasování 81 senátorů, já v žádném případě tento nákup nepodpořím.

A řeknete, že by se Česká republika měla obrátit na Severoatlantickou alianci s možností střežení vzdušného prostoru?

á si myslím, že se budu snažit předložit Senátu parlamentu předložit ten argument v jeho komplexnosti se všemi pro a proti, která máme ke zvažování.

Další téma: zahraniční politika České republiky. Když premiér Miloš Zeman začátkem května předstoupil před Poslaneckou sněmovnu se zprávou o činnosti své vlády, pochválil stav české zahraniční politiky, a to následovně.

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: V době této vlády se podařilo výrazně zrychlit naše přibližování se Evropské unii, v současné době máme uzavřeno 25 z 30 kapitol, přitom v hodnotících zprávách Evropské komise se hodnocení České republiky postupně zlepšovalo, ještě před dvěma lety byla například v této hodnotící zprávě použita formulace, že: "Česká republika může být považována za fungující tržní ekonomiku", zatímco před rokem se tam již objevila jasná formulace, že: "Česká republika je fungující tržní ekonomikou" a myslím si, že bychom neměli opomenout tento, byť zdánlivě bezvýznamný, rozdíl.

Premiér Miloš Zeman. Při své poslední návštěvě v tomto pořadu, což bylo před čtvrt rokem, jste kritizoval ministra zahraničí Jana Kavana, že zhoršil česko-americké vztahy, které jsou podle vás nejhorší od listopadu 89. Považujete za úspěch ministra zahraničí Jana Kavana a Zemanova kabinetu, že dostali Českou republiku do čela pomyslného pelotonu kandidátských zemí ucházejících se o vstup do Evropské unie?

Tak pan premiér Zeman je velkým stoupencem zásady "pokud mě nikdo nepochválí, pochválím se sám", nicméně já bych neupíral vládě premiéra Zemana snahu i určité zásluhy o určité přiblížení České republiky k Evropské unii. Myslím si, že tam došlo skutečně k pokroku, myslím si, že řadu věcí čeští diplomaté vyjednali správně, v některých věcech, jako je volný pohyb pracovních sil, problematika kabotáže, problematika rozdělení dotací ze společné zemědělské politiky, měli být podle mého názoru důslednější a dosáhnout lepších výsledků. Myslím si, že tady velmi všechny kandidátské země neuspěly v tom, že se jim nepodařilo dostatečně koordinovat svoji přístupovou strategii tak, aby vůči Evropské unii působily jako blok a byly schopny dosahovat lepších výsledků, to padá i na Českou republiku, ale řekl bych, že nechci upírat zásluhy, které existují.

Pochvalu si tedy zaslouží za tuto oblast?

Mírnou pochvalu si zaslouží, ale já bych rád k tomu dodal, že samozřejmě to není výsledek práce pouze vlády, možná ani ne převážně jen vlády, na tom, že jsme se přiblížili k Evropské unii, má také zásluhu celý parlament bez ohledu na stranickou příslušnost lidí, kteří jezdili do Bruselu, pomáhali tam prezentovat Českou republiku, ale má na tom zásluhu naše ekonomika, naši podnikatelé, kteří společně pomohli dosáhnout lepších hospodářských výsledků v tom uplynulém období a mají na tom zásluhu všichni občané České republiky, protože bez té základní výkonnosti naší ekonomiky, bez základní demokratické stability naší země a tu netvoří vláda, tu tvoří občané, podnikatelé, pracující atd., by ta přístupová strategie nemohla uspět.

Vláda premiéra Miloše Zemana v uplynulých týdnech a měsících čelila výzvám části rakouských a německých politiků, v nichž byl uveden požadavek na zrušení tzv. Benešových dekretů. Zahraniční výbor Evropského parlamentu nicméně schválil v Bruselu návrh rezoluce o rozšíření Evropské unie a ta v části věnované České republice obsahuje jediný kompromisní odstavec ohledně Benešových dekretů. V něm je psáno, že pokud by se zjistilo, že česká legislativa obsahuje diskriminační ustanovení plynoucí z tzv. Benešových dekretů, Praha takové normy do vstupu do Evropské unie zruší. Je toto také dobrá pozice a, řekněme, úspěch české diplomacie?

No, tady musím být o hodně kritičtější a více rozlišovat. Tak, jako jsem vládě premiéra Zemana přiznal určité zásluhy za přiblížení k Evropské unii, tak především jemu samotnému je nutné přiznat hodně viny za to vyhrocení, naprosto nesmyslné, podle mého názoru, toho problému, nebo těch problémů mezi Českou republikou, Německem a Rakouskem, jeho výroky v této souvislosti jsou známé a neobhajitelné. Na druhé straně české diplomacii, tzn. českému ministrovi a diplomatům je třeba přiznat určité zásluhy na tom, že se snažili ty požáry, které pan premiér rozpoutával, hasit a snažili se tu situaci do jisté míry uklidňovat, ale vůbec podle mého názoru nelze za toto premiéra nijak zvlášť chválit, protože podle mého názoru se v tom choval naprosto nezodpovědně.

Co se týče návrhu rezoluce o rozšíření Evropské unie a části věnované České republice, v níž je zmínka o tzv. Benešových dekretech, je to úspěch?

Pane redaktore, je to určitý úspěch, ale já bych se tady třeba přihlásil k určité roli, kterou na tom mají zcela jiné politické strany, než je strana pana premiéra, a strana nebo jiné politické strany ... Před zhruba třemi nedělemi vyšlo společné prohlášení skupiny evropských liberálních a reformních stran v Evropském parlamentu, což je třetí největší skupina prezentovaná mimo jiné také současným předsedou parlamentu, panem Coxem, a Občanské demokratické aliance, která je členskou stranou ELDR této skupiny, která vyzývala k umírněnosti v projednávání té rezoluce v Evropském parlamentu, zvláště co se týče Benešových dekretů a myslím si, že ...

Jen pro úplnost: Zahraniční výbor Evropského parlamentu nezařadil do slovenské rezoluce zmínku o tzv. dekretech, tzn. že pokud by Miloš Zeman nepronášel ostré výroky, tak nemusela být ani v české části?

Ten původní návrh rezoluce, pokud se pamatuji, obsahoval šest odstavců, ve kterých se daleko silnějšími slovy vyzývala Česká republika k přehodnocování Benešových dekretů atd. To, že nakonec skončilo u jednoho odstavce s poměrně kompromisní formulací, je náš úspěch, ale není to úspěch premiéra Zemana.

Týden má trvat cesta amerického prezidenta George Bushe po Evropě. Připomeňme si, co k cestě po Evropě uvedl právě americký prezident.

George BUSH /zvukový záznam/: Na cestu do Evropy se těším, chci říci několik věcí. Zaprvé, samozřejmě, že si cením přátelství Evropanů, našich silných spojenců, a že naše spojenectví ve válce proti globálnímu terorismu musí zůstat pevné. Přestože jsme už dosáhli částečných úspěchů, stále existuje nebezpečí pro země, které si cení svobody stejně jako USA, nebo Německo, Francie, Rusko či Itálie a jako spojenci musíme pokračovat v boji proti globálnímu teroru a musíme být tvrdí. Za druhé, že přátelé těží z volného obchodu, chci znovu ujistit o našem odhodlání obchodovat.

Tolik americký prezident George Bush. Jede si podle vás americký prezident do Evropy pro podporu na případný útok na Irák?

Já si myslím, že v první řadě se jede pokusit obnovit tu tradiční kvalitu evropsko-amerických vztahů, ve které se v poslední době objevily určité praskliny, ať už v obchodní oblasti nebo i v oblasti zahraničněpolitické, že jede samozřejmě prosazovat cíle americké zahraniční politiky, ke kterým bezesporu patří poměrně tvrdý postoj vůči Iráku a rozhodně úvaha o vojenské akci proti Iráku, pokud Irák bude nadále ohrožovat stabilitu v oblasti Perského zálivu. A konečně k těm cílům také patří potvrzení nové kvality rusko-amerických vztahů a vztahů mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, k nimž v posledních týdnech došlo.

Jak by se podle vás při případném útoku na Irák měla česká zahraniční politika zachovat? V případě, že Evropa bude nejednotná.

Já si myslím, že bychom měli velmi bedlivě zvážit ty důvody, které vedou americkou diplomacii k tomuto postupu, a že pokud se ujistíme o tom, že Irák skutečně vyvíjí nadále zbraně hromadného ničení, které ohrožují v první řadě oblast Evropy, až v druhé řadě oblast Ameriky, pak bychom měli postupovat společně.

Říká Michael Žantovský, předseda zahraničního výboru Senátu. Děkuji za vašich 30 minut, někdy příště na shledanou.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.