Michael Žantovský, předseda ODA
a předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Senátu Parlamentu ČR
Úterý 26. února 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru v médiích


Uskupení označované jako visegrádská čtyřka prochází krizí. Začala poté, co maďarský premiér Viktor Orbán opětovně kritizoval Českou republiku a Slovensko kvůli tzv. Benešovým dekretům. Předsedové vlády Česka a Slovenska vzápětí oznámili, že se nezúčastní schůzky visegrádských ministrů v Maďarsku, která byla poté zrušena. Podobný osud potkal i připravované setkání ministrů kultury. Polští představitelé v obou případech oznámili, že za této situace nemá smysl do Maďarska jezdit, také odřekli svojí účast. Slovenský prezident Rudolf Schuster v rozhovoru pro BBC oznámil, že očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána omluvu, ta podle Schustera přijde ale zřejmě až po maďarských volbách.

Rudolf SCHUSTER, prezident Slovenské republiky /zvukový záznam/: Já si spíš myslím, že dojde k tomu, že po volbách se i pan premiér omluví nebo to alespoň dá na správnou míru, protože v opačném případě, když by zůstala v tomto směru taková mezera, tak by mohla narušit spolupráci.

Slova slovenského prezidenta Rudolfa Schustera. Nejen o stanovisku české diplomacie k výrokům maďarského premiéra Viktora Orbána na adresu tzv. Benešových dekretů bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. K protějšímu mikrofonu dnes usedl předseda zahraničního výboru Senátu Parlamentu České republiky a předseda Občanské demokratické aliance Michael Žantovský. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Jak si podle váš čeští diplomaté, respektive jejich šéf Jan Kavan, počínají v aféře kolem výroků maďarského premiéra Viktora Orbána?

Já si myslím, že pan ministr Kavan chápe jako diplomat, možná lépe než někteří jeho kolegové ve vládě a v sociálnědemokratické straně, že v takové situaci, jaká nastala v těch regionálních vztazích v poslední době, je nejlépe volit slova opatrně, mluvit tónem tichým, nedělat spektakulární prohlášení, protože nic není nebezpečnějšího než politici, kteří hrají hry s národními zájmy kvůli svým předvolebním ziskům, a to je, obávám se, to, co se právě děje.

Počkejte, kdo to dělá, Viktor Orbán, nebo myslíte některé české politiky? Jste příliš tajemný.

Nejsem vůbec tajemný, nelze si nepovšimnout, že v celé řadě zemí tohoto regionu se blíží volby, volby se blíží v České republice, volby se blíží na Slovensku, volby ze všeho nejdříve se blíží v Maďarsku a volby se také blíží v Německu a v Rakousku, kde se sice volby bezprostředně neblíží, obě ty vládní strany usilují o co nejlepší pozici pro volby příští, tzn. jejich pohled je ovlivněn tou volební optikou, což je pochopitelné, v pořádku, ale je téměř zločinné na národních zájmech to promítat do politiky.

Vy postup Jana Kavana a stanovisko české diplomacie k výrokům premiéra Viktora Orbána schvalujete a přijde vám jako střízlivé a dobré?

Já schvaluji ten umírněný tón, který ministr Kavan v té výměně zvolil, protože všechno ostatní je podle mého názoru na škodu věci.

Ministr zahraničí Jan Kavan už ve čtvrtek uvedl v rozhovoru pro BBC, že česká strana se již ozvala a dodal:

Jan KAVAN, ministr zahraničí, vicepremiér /zvukový záznam/: Můj náměstek pan Jindrák se již sešel s chargé d´affaires, protože myslím, že tady velvyslanec z Maďarska v této chvíli není, a tlumočil mu názor ministerstva zahraničních věcí a příští týden se i předsednictvo vlády bude zabývat těmito výroky a zaujmeme možná další konkrétní stanovisko, ale formálně jsme již naše maďarské kolegy upozornili na nevhodnost podobných požadavků.

Slova českého ministra zahraničí Jana Kavana pronesená ve čtvrtek. V pátek premiéři Česka a Slovenska, Zeman a Dzurinda, odmítli účast na setkání premiérů visegrádské čtyřky, podobný osud potkal i plánované setkání ministrů kultury. Je podle vás bojkot setkání nejlepším řešením diplomatické roztržky, kterou, jak vy jste nazval, je možné pojmenovat jako předvolební?

Já si myslím, že ta roztržka, na kterou ta reakce ministerstva zahraničí mně osobně připadá docela adekvátní, se zbytečně zesiluje, stává se spektakulární podívanou, kde před televizními kamerami si premiéři sousedních států vzkazují různé nepříjemné věci. Já si myslím, že v současné evropské politice, v současné kultuře evropské politiky by odpovídala spíše tišší výměna názorů než spektakulární bojkot.

Miloš Zeman podle vás společně se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou udělali chybu, když bojkotovali summit visegrádské čtyřky?

Chybu udělali všichni a já bych právě nerad přispíval k té polemice ještě dál tím, že bych se snažil určovat, jestli větší chybu udělali premiéři Zeman a Dzurinda, když do Budapešti nejeli.

Ptám se na bojkot.

Nebo jestli větší chybu udělal premiér Orbán, když v Evropském parlamentu to prohlášení vydal. Všichni dělají chyby a nedělají je kvůli národním zájmům, dělají je kvůli svým volebním ziskům. To mě na tom dráždí a pobuřuje.

Ptal jsem se vás na bojkot, ten je podle vás špatný, pokud byste měl reagovat na tuto část?

Já opakuji, že reakci našeho ministerstva zahraničí pokládám za přiměřenější.

Slovenský prezident Rudolf Schuster v rozhovoru pro BBC vystoupil ostře proti výrokům maďarského premiéra Viktora Orbána a požádal jej o omluvu. Schuster vzápětí dodal, že omluva premiéra Orbána by mohla přijít až po dubnových volbách v Maďarsku.

Rudolf SCHUSTER, prezident Slovenské republiky /zvukový záznam/:Já si spíš myslím, že dojde k tomu, že po volbách se i pan premiér omluví nebo to alespoň dá na správnou míru, protože v opačném případě, když by zůstala v tomto směru taková mezera, tak by mohla narušit spolupráci, ale nemyslím princip rozpadu V4, a postup našeho integračního snažení, že by to ovlivnilo natolik, že by někdo z nás šel dříve nebo později, nebo že by se dokonce na to hrálo.

Říká slovenský prezident Rudolf Schuster v rozhovoru pro BBC. Podle vás je přehnané a opět rozviřující žádat po Orbánovi omluvu?

Zvyšování hlasu je v této situaci zbytečné z maďarské, ze slovenské, z české, z německé nebo z rakouské strany, na tom trvám.

Slovenský deník Národna obroda v komentáři věnovaném výroku maďarského premiéra Orbána doslova napsal: "Kdo ale bude ještě tak naivní, aby věřil, že spolupráce V4 je upřímná? Orbán jen ukázal cestu kolegům, jak se sbírá politický kapitál a získává přízeň v Bruselu." Získává si podle vás maďarský premiér i přízeň Bruselu?

No, to já si myslím, že je velmi zajímavá otázka, že možná ta středoevropská optika není úplně přesná. Nepochybně ta otázka, která, pokud vím, padla z pléna zahraničního výboru Evropského parlamentu, konvenovala některým rakouským poslancům a možná i některým německým, ale rozhodně ne všem německým a možná ani ne všem rakouským a už vůbec si nemyslím, že konvenovala, nebo dokonce i zajímala řadu evropských poslanců z Velké Británie, z Holandska nebo ze skandinávských zemí, to je ...

Podle vás si Orbán nezíská body svými výroky v Bruselu?

Já si myslím, že Orbán si těmito výroky získá body ve svém sousedství, on celou svoji evropskou strategii postavil na velmi blízkých vztazích s Rakouskem a také se Spolkovou republikou Německo a řídí tím svoji zahraniční politiku, ale to neznamená, že tato politika stejně vyhovuje i dalším 13 evropským zemím.

Občanská demokratická strana a její představitelé po výrocích maďarského premiéra Viktora Orbána naznačili, že se ve střední Evropě formuje osa extremismu od Jörga Haidera v Rakousku, přes Edmunda Stoibera v Bavorsku až k Viktoru Orbánovi v Maďarsku. Myslíte si totéž?

Mně zase na takovémto výroku vadí ta jeho razance, to zvyšování hlasu. Samozřejmě na, jak se říká ...

Mně jde o jeho podstatu.

Samozřejmě, jak se říká, na každém šprochu je pravdy trochu a jistě nemůžeme popřít, že v naší blízkosti u našich sousedů jsou určité skupiny, jsou určité politické osobnosti a jsou určité i politické zájmy, kterým by, řekněme, nevadila určitá revize výsledků druhé světové války, ale už bych rozhodně netvrdil, že tato politika je zosobněna v politice premiéra Orbána nebo bavorského premiéra Stoibera, netvrdil bych, že jejich vlády zastávají extremistická stanoviska. Tvrdil bych jen, že v jejich zemích existují zájmové skupiny, které oživují tyto otázky a že to rozhodně není ku prospěchu vzájemných vztahů, ale ...

Posiluje se postavení těchto skupin?

Ty diskuse již nějakou dobu trvají, ty požadavky nebo nároky z některých kruhů, zejména z kruhu kolem pana Haidera jsou vznášeny opakovaně poslední, dejme tomu, dva roky, čili můžeme z toho usoudit, že nejde o ojedinělé kroky, že za nimi existuje určitý politický záměr, a proto je také nemůžeme úplně přehlížet, s tím souhlasím. Ale reagovat na ně tak, abychom dospěli ke konfliktu ne mezi těmi skupinami a našimi skupinami, ale mezi zeměmi, je podle mého názoru chybné.

Představitelé ODS v čele s předsedou strany Václavem Klausem navrhli, aby smlouva o přistoupení České republiky k Evropské unii obsahovala právní pojistku bránící úvahám o revizi společného poválečného uspořádání. Václav Klaus k tomu doslova říká:

Václav KLAUS, předseda ODS a Poslanecké sněmovny /zvukový záznam/: Já jsem o této věci podrobně hovořil se šéfem mise Evropské komise nebo Evropské unie v České republice, panem Cibriánem a on říkal: "Tak to zařaďte do přístupového jednání, do přístupové dohody, jestli to cítíte jako takový vážný problém." A já jsem s touto myšlenkou před několika týdny odeslal dopis předsedovi vlády Miloši Zemanovi, aby vláda zvážila učinění takového kroku, dál to není, ale v této fázi to je.

Čtvrteční slova předsedy ODS Václava Klause. Návrh občanských demokratů až na Komunistickou stranu Čech a Moravy všechny parlamentní strany odmítly. Myslíte si, že požadavek ODS je tak definitivně smeten ze stolu a že je to dobře?

Já ho pokládám za nepromyšlený návrh, nešťastný návrh a návrh, který je opět motivován předvolebními ohledy. Úsměvné je na tom také to, že je to poprvé, co si pamatuji, co si pan předseda Klaus nechal poradit od pana Cibriána. On obvykle na jeho rady v minulosti nereagoval příliš pozitivně, ale ...

Někdy to přijít muselo.

Někdy to možná přijít muselo, ale mně na tomto nápadu vadí právě jeho nedomyšlenost, že se vůbec nezabývá tím, jaké jsou potom další alternativy a eventuality. Co se stane, když Evropská unie nebude chtít tento požadavek zařadit do přístupových jednání, to samozřejmě ...

Podle vás Václav Klaus spíš poškodil Česko, tímto svým požadavkem?

Dovolte mi, abych dokončil, což samozřejmě ještě neznamená, že s tím Evropská unie souhlasí, dejme tomu s postupem Haiderovy strany, pokud se týče Benešových dekretů, jen se tím nebude chtít zabývat. Co uděláme potom? Nevstoupíme do Evropské unie nebo budeme vyžadovat záruky? Co když ty záruky nedostaneme? Co když se Evropa nebude chtít tou věcí zabývat? Čili tento návrh nás okamžitě staví na koleje internacionalizace toho sporu, toho konfliktu s vyhlídkami a perspektivami, které vůbec nejsou jasné, které můžou mít velmi negativní dopad na národní zájmy České republiky.

Tudíž poškodil jeho výrok a požadavek ODS národní zájmy České republiky?

Je to nešťastný požadavek, ano.

Vy jste 22. února v Hospodářských novinách připustil možnost debaty k Benešovým dekretům, doslova vás Hospodářské noviny citovaly následovně: "Česko by mělo vyřešit právní otázku Benešových dekretů." Jak?

To si nejsem jistý, jestli mě citovaly Hospodářské noviny přesně. Já jsem, pokud se pamatuji, o právní povaze těch dekretů nehovořil, naopak na té současné debatě mně především vadí, že se směšují aspekty morální, aspekty právní, aspekty naší minulosti s aspekty naší evropské budoucnosti, zahraniční politika s psychoanalýzou, volební ohledy s národními zájmy a je z toho pořádný guláš. Já si myslím, že z historického hlediska, tzn. z čistě historického hlediska jednou tuto debatu bude třeba dokončit, ale rozhodně to není ani nutné, dokonce ani možné v předvolebním období.

Předseda zahraničního výboru Senátu Michael Žantovský hostem u mikrofonu BBC. Další téma: česká zahraniční politika, i když jsme ji už probírali i v předchozí části. Ministr zahraničí Jan Kavan o české zahraničí politice říká:

Jan KAVAN, ministr zahraničí, vicepremiér /zvukový záznam/: Já si myslím, že česká zahraniční politika je konsistentní, srozumitelná, využil jsem toho, že hned na začátku mého volebního období jsem prosadil vydání koncepce zahraniční politiky, takže je v písemné formě k dispozici schválená vládou i parlamentem. Je srozumitelná, čili kdykoliv narazíme na jakékoliv zpochybnění, na jakoukoliv nutnost některé věci zdůraznit, znovu vysvětlit, to je povinnost ministra zahraničních věcí, ale mohu se tady opřít o více jak tři roky důsledné, konsistentní a, musím říct, v mezinárodním společenství známé práce.

Slova Jana Kavana z 21. února, slova o české zahraniční politice. Jste předsedou zahraničního výboru Senátu, je česká zahraniční politika srozumitelná a konsistentní, jak říká Jan Kavan?

Já bych nevyčítal české zahraniční politice určitou srozumitelnost, ani nekonzistentnost.

Nesrozumitelnost jste myslel?

Nesrozumitelnost, ani nekonzistentnost, já si myslím, že po dobu svého působení pan ministr Kavan určitou koncepci sledoval, otázka je, jestli ta koncepce samotná byla správná nebo šťastná. Já tedy patřím ke kritikům této zahraniční politiky, a to z několika důvodů. Tato vláda opřela svoji zahraniční politiku o evropskou, o spolupráci s evropskými socialistickými vládami, tzn. s vládami spřízněných stran v evropských zemí, to je přinejmenším krátkozraké, protože vlády přicházejí a odcházejí, a dokonce i tam, kde dosud socialistické vlády jsou, jako třeba v Německu, se ukazuje, že země se většinou neřídí podle toho, jakou vládu má u moci, ale podle toho, jak definuje své národní zájmy, čili ta sázka na ty sociálnědemokratické nebo socialistické vlády byla chybná. Druhou chybou podle mého názoru bylo, že ta politika má velmi úzký obor, v podstatě ohraničený těmi sousedy, tím regionem, daleko hůře se domlouvá s některými vzdálenějšími evropskými zeměmi a způsobila za poslední tři roky, podle mého názoru, velkou a špatně napravitelnou škodu na jednom z nejdůležitějších vztahů naší zahraniční politiky, vztahu se Spojenými státy.

Jak bude potřeba podle vás vztahy se Spojenými státy napravit? Pokud byste byl ministrem zahraničí v příští vládě, co byste udělal, který konkrétní krok?

Já si myslím, že je třeba obnovit politický dialog mezi Českou republikou a Spojenými státy, který probíhal ne nijak viditelně, ale velmi pravidelně, ale velmi intenzivně od roku 1990 do roku 1998, že je zapotřebí si znovu uvědomit, jakou Spojené státy hrají roli ve vztahu k Evropě. Spojené státy mezi jiným jsou také garantem evropského poválečného uspořádání všech důležitých smluv, Postupimských smluv o Berlíně, smluv o sjednocení Německa atd. a na rozdíl od evropských zemích si mohou dovolit pozici nestranného pozorovatele, nezaujatého pozorovatele a ve chvílích, kdy dochází k diskusím nebo ke sporům o výklad minulosti Evropských států, je právě tento vztah velice důležitý pro obnovení rovnováhy těch národních zájmů.

Ptal jsem se vás ale na konkrétní kroky, které byste učinil, abyste posílil a vylepšil vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy.

Víte, takto diplomacie nefunguje. Diplomacie se skládá z postupných často malých, často symbolických, často neviditelných činů. Vztahy se Spojenými státy se nezmění tím, že se jeden velvyslanec stáhne, pošle se tam jiný, že navštíví prezident Washington nebo americký prezident navštíví Prahu, to už je výsledek kvality těch vztahů, ale samotné ty vztahy se budují prostřednictvím společného dialogu a prostřednictvím společných postojů ke konkrétním otázkám. Mezi všemi mými výčitkami této vládě není jedna, v otázce války proti terorismu, si myslím, česká strana se velmi správně a velmi aktivně postavila na stranu Spojených států a snažila se i prakticky přispět k té válce proti terorismu, to se nám určitě vrátí pozitivně.

Označil byste současné česko-americké vztahy za nejhorší od listopadu 1989?

To bezesporu jsou, v tom není ani žádná konkurence, na tom se, myslím, shodují všichni, kdo se česko-americkými vztahy zabývají.

Poškodil česko-americké vztahy podle vás i problém Rádia Svobodná Evropa a stěhování Rádia Svobodná Evropa mimo centrum Prahy?

V tomto případě bych řekl, že zatím je nepoškodil nijak výrazně, ale je to relativní. Česko-americkým vztahům určitě velmi prospělo to, že jsme přijali Rádio Svobodná Evropa, když se stěhovalo z Mnichova do Prahy. Pokud tento pozitivní výsledek nějakým způsobem znehodnotíme, tak určitě ztratíme i část toho, co jsme získali.

Bezpečnostní rada státu byla informována ministrem zahraničí Janem Kavanem, že Svobodná Evropa se bude stěhovat z centra Prahy. Nebyly ovšem sděleny podrobnosti. Podle informací BBC, ostatně dnes je zveřejnil i deník Právo, Rádio Svobodná Evropa asi bude stavět objekt na zelené louce. Proč se usmíváte?

Směji se právě tomu slovíčku "asi", podle té zprávy by se na té stavbě a na tom financování měly podílet obě strany, tzn. jak americký Kongres, tak česká strana, samozřejmě než takové jednání proběhne, než budou přijata příslušná usnesení nebo příslušné zákony, potrvá jistě řadu měsíců, další řadu měsíců, než by se vůbec začalo stavět. Jinými slovy, sociální demokracie vůbec neriskuje nic, když tři měsíce před volbami říká, že se bude po volbách stavět nová budova pro Rádio Svobodná Evropa.

Počkejte. Celé to je podle vás volební tah sociální demokracie, stěhování Svobodné Evropy i možnost spolufinancování objektu na zelené louce?

Samozřejmě celý ten tlak proti Rádiu Svobodná Evropa, takové ty zlověstné úvahy o jeho bezprostředním ohrožení, ze kterých se, pokud je mi známo a pokud mám informace ,nepotvrdilo vůbec nic, měly výrazné rysy politického kalkulu se sympatiemi k velmi levicové části politického spektra a zase ty důvody podle mého názoru byly volební.

Podle posledních informací BBC ovšem tisková mluvčí Rádia Svobodná Evropa sdělila, že Svobodná Evropa je ochotna přistoupit na stavbu objektu na zelené louce ve chvíli, kdy bude mít podepsanou dohodu o spolufinancování české strany. Tzn. že česká vláda bude Svobodnou Evropou a zřejmě i Kongresem zavázána k tomu, aby byla podepsána dohoda o spolufinancování.

Já myslím, že je dobře, že Svobodná Evropa, ani ve většině případů, a česká vláda se dokázaly vyhnout konfrontačními přístupu, kdyby si začaly vyměňovat prohlášení tak jako premiéři, já nevím, Zeman a Orbán ,tak by to jistě dopadlo špatně jak se Svobodnou Evropou, tak s česko-americkými vztahy, alespoň k tomu snad nedojde.

Tak teď několik podotázek, podle vás je tedy nepravděpodobné, že se objekt na zelené louce bude stavět, pochopil jsme správně vaše odpovědi?

Správně jste pochopil, že já osobně si nejsem vůbec jistý, zda se objekt na zelené louce bude stavět.

Podle vás celá věc, až v Česku proběhnou volby do Poslanecké sněmovny, skončí, Svobodná Evropa zůstane v centru Prahy, tanky se odsunou?

Já si myslím, že je docela dobře možné, že tento plán potká stejný osud jako plán zaplatit každému vlastníkovi starého auta 90 tisíc korun za to, že si koupí nové.

Je to tedy slib, na který se zapomene, interpretuji správně vaše slova?

Je to předvolební slib.

Netajíte se tím, že ODA je ambiciózní, chcete vyhrát volby?

Já si myslím, že jsme nejen ambiciózní, jsme také realističtí po tom ,čím jsme prošli v poslední době, že musíme začínat samostatně znovu, naše ambice nemíří tak vysoko, jako je vítězství ve volbách, ale rozhodně se chceme dostat do parlamentu.

Ptám se proto, že v případě, že byste byl do nějaké vlády pozván a měl byste na starosti problematiku Rádia Svobodná Evropa, tak jak byste ji vyřešil? Vy byste podepsal se Svobodnou Evropou za českou stranu spolufinancování nákladů na stěhování nebo na stavění na zelené louce, byť to tedy považujete za téměř vyloučené z toho, co jste řekl?

Já jsem v první řadě nezaložil svoji politickou kariéru na tom, že mým hlavním cílem je usilovat o členství v jakékoliv vládě, já chápu politiku trochu jinak a snažím se řídit jinými ohledy. Pokud se týče vaší otázky, myslím si, že bych nejdříve vyžadoval důkladnou analýzu bezpečnostních hrozeb pro Rádio Svobodná Evropa, alternativní řešení nákladů a výnosů těch alternativních řešení, a dokonce si myslím, že by bylo velmi užitečné o tom jednat trochu méně utajeně, než o tom jedná Bezpečnostní rada státu, není to přeci žádné ultraválečné tajemství, kde bude sídlit Svobodná Evropa a co jí hrozí nebo nehrozí a na základě této analýzy racionálně bez předvolebních tlaků bych se potom rozhodl.

Z toho co ale, pane předsedo, říkáte a vy jste přeci jen předsedou zahraničního výboru Senátu, tzn. že vy informace mít musíte. Podle vás bezpečnostní analýza neexistuje a vláda se podle ní nerozhoduje a skutečně jen všechno podvolila svým předvolebním slibům, svému předvolebnímu tahu s tím vystěhovat Svobodnou Evropu mimo centrum Prahy?

Nevím, jestli tady prozrazuji nějakou skandální věc nebo ne, pane Moravec, ale mohu s dobrým svědomím prohlásit, že výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost neobdržel žádný materiál o bezpečnostních rizicích a hrozbách Rádiu Svobodná Evropa, ze kterého by se dalo tak či onak usuzovat na přestěhování nebo nepřestěhování Rádia Svobodná Evropa.

Kolikrát jste žádali?

Já vám na tuto otázku v tuto chvíli neodpovím, ale myslím si, že ...

Ale to je zásadní.

Myslím si, že pokud vláda chce dělat určitá rozhodnutí, je její povinností informovat parlament, pokud vláda se například chystá rozhodovat o nákupu nadzvukových stíhaček, tak nás doslova zavaluje materiály, myslím si, že pokud se chystá rozhodnout v takto zásadní věci zahraniční politiky, měla by nás informovat sama.

Podle vás je tedy zatím to, jak vy jste neinformováni, tak zmiňování bezpečnostních rizik, kterými se vláda ohání, je zatím spíš velká blamáž než něco, co je založeno na zásadních dokumentech?

Blamáž je, myslím, slovo, které má jiný význam, ale řekl bych, že chování vlády je v této věci motivované předvolebními ohledy.

Jan Kavan po zasedání Bezpečnostní rady státu také oznámil, že riziko teroristického útoku na Svobodnou Evropu se podle jeho názoru snížilo, tzn. že to částečně potvrzuje i to, co říkáte, je možné stáhnout obrněné transportéry?

Já si myslím, že to bylo možné již před několika týdny, přinejmenším, ne-li před několika měsíci, že i ty důvody, proč tam zůstávaly, měly určitý demonstrativní kontext.

Pro koho demonstrativní?

Pro občany České republiky, pro Svobodnou Evropu, možná i pro případné ohrožovatele nebo teroristy, ale jak říkám, o tom nemáme žádné poznatky.

Budete navrhovat nějaké okamžité zasedání vašeho výboru kvůli Svobodné Evropě, ano nebo ne?

Nebudu v tuto chvíli navrhovat.

Michael Žantovský. Děkuji za váš čas, za vašich 30 minut, které jste věnoval BBC a někdy příště na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Žantovský: Česko-americké vztahy jsou nejhorší od roku 1989

PRAHA 26. února (ČTK) - Předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský (ODA) soudí, že vztahy České republiky s USA jsou na nejhorší úrovni od listopadu 1989. Bývalý velvyslanec ve Washingtonu to dnes uvedl v rozhlasovém pořadu Interview BBC. Z tohoto stavu viní nynější zahraniční politiku vlády ČSSD.

Vláda se podle Žantovského krátkozrace zaměřila spíše na spolupráci s evropskými socialistickými vládami. "Sázka na sociálnědemokratické nebo socialistické vlády byla chybná," míní senátor. Vláda tím podle něj poškodila vztahy s USA, které bude nutné obnovovat společnými postoji a dialogem.

I když senátor žádný konkrétní příklad neuvedl, nelibost amerických činitelů vzbudila například předloňská snaha ministra zahraničí Jana Kavana prosadit rezoluci proti embargu vůči Kubě. Žantovský naopak na vládě ocenil, že se aktivně postavila po bok USA v boji proti terorismu po loňských zářijových útocích na New York a Washington.

Bezpečnostní opatření kolem RFE se podle Kavana možná sníží

PRAHA 26. února (ČTK) - Ministr zahraničí Jan Kavan dnes naznačil, že by se brzy mohla snížit bezpečnostní opatření kolem pražského sídla Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Kavan novinářům řekl, že o opatřeních dnes jednala Bezpečnostní rada státu, zatím ale nerozhodla. Kavan soudí, že se riziko teroristického útoku spíše snížilo.

Jestli budou i nadále budovu hlídat vojáci a obrněné transportéry, musí rozhodnout ministerstva obrany a vnitra. "Považuji za férové nejdřív to projednat s příslušnými resorty, potom s představiteli Rádia Svobodná Evropa, kterým jsme slíbili, že jakoukoli změnu budeme avizovat přímo," uvedl Kavan. Vláda o zvláštních bezpečnostních opatřeních kolem sídla rozhodla loni na podzim po zářijových teroristických útocích na Spojené státy. Kvůli riziku teroristického útoku je nyní omezena také doprava na přilehlé magistrále.

"Stupeň rizika pro Českou republiku se v poslední době nezvýšil. Pokud se změnil, tak můj názor je, že se spíše snížil," řekl ministr.

S vedením RFE/RL bude jednat možná již příští týden. Hovořit s ním má hlavně o stěhování tohoto média z budovy bývalého federálního shromáždění. Podle ministra se Svobodná Evropa stěhovat bude, stále však není jasné kam. V úvahu podle něj připadá maximálně deset objektů. Stanici se myšlenka stěhování příliš nezamlouvá. Soudí, že přemístění by bylo příliš drahé. Navíc nechce před teroristickou hrozbou utíkat, ale čelit jí.

Dnešní informace Práva, že se RFE/RL přestěhuje do zcela nově vybudovaného domu, Kavan nepotvrdil ani nevyvrátil. "Netvrdím, že to je pravdivé ani nepravdivé," řekl na dotaz ČTK. Podle listu padl návrh na přestěhování rádia do kasáren v Klecanech na severním okraji Prahy. Vláda se chce s Američany na vhodné lokalitě i na tom, kdo stěhování zaplatí, dohodnout do konce svého funkčního období, tedy do poloviny roku.

Předseda senátního zahraničního výboru Michael Žantovský (ODA) dnes v českém vysílání BBC označil otázku stěhování RFE za "předvolební slib" především pro levicové voliče. Jednání o stěhování RFE by neutajoval. "Není to přece žádné ultraválečné tajemství, kde bude sídlit Svobodná Evropa," podotkl. Podle senátora mohly vzhledem k mizivému riziku teroristického útoku odjet transportéry z okolí rádia už před několika měsíci.

Kavan dnes ministry seznámil nejen se situací kolem RFE/RL, ale i s celkovou bezpečností státu. Informoval je například o jednání Severoatlantické aliance s Ruskem. Aliance s Moskvou vyjednává o tom, jaké by Rusko jako její nový partner mohlo mít v budoucnu postavení. "Zatím ke shodě nedošlo," řekl k jednáním.