Dnešní hosté jsou dva: v první části hovoříme s předsedou ČSSD a budoucím premiérem Vladimírem Špidlou. V části druhé pak s místopředsedou ODS Janem Zahradilem. Až ve druhém kole byl zvolen kandidát ČSSD na post předsedy Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek. V prvním kole jej nepodpořili všichni poslanci budoucí vládní koalice. Výsledek druhého kola, v němž byl Lubomír Zaorálek zvolen, oznámil předseda volební komise, poslanec KSČM Pavel Hojda.

Pavel HOJDA /zvuková ukázka/: Počet vydaných hlasovacích lístků 200, počet odevzdaných platných i neplatných hlasovacích lístků 200, počet platných hlasů odevzdaných pro navržené kandidáty 200, pro pana Václava Klause bylo odevzdáno 74 hlasů, pro Lubomíra Zaorálka bylo odevzdáno 101 hlasů. Blahopřeji ke zvolení.

Zvolení Lubomíra Zaorálka předsedou Poslanecké sněmovny. Otázka pro budoucího premiéra Vladimíra Špidlu je na místě: Neukázala volba předsedy Poslanecké sněmovny, že koalice není tak pevná, za jakou jste jí vydával při podpisu koaliční smlouvy?

Vladimír ŠPIDLA - Vládní koalice se ukázala jako pevná, protože cílem pro dnešní den bylo zvolit předsedu Poslanecké sněmovny a cílem bylo zvolit pana Luboše Zaorálka. Pan Luboš Zaorálek byl zvolen.

Nicméně byl zvolen až ve druhém kole. V prvním kole nezískal 101 hlas, který byl vepsán do koaliční smlouvy. Jak tento vzkaz vnímáte?

Vladimír ŠPIDLA - Nijak zvlášť, protože žádný předseda sněmovny nebyl zvolen v prvním kole, pokud mě paměť neklame, spíš mě zarazilo, že Václav Klaus dostal takových 18 až 20 hlasů komunistů.

Místopředseda ODS Jan Zahradil, se kterým budeme vysílat rozhovor záhy, ovšem říká, že to není pravda. Pro Václava Klause hlasovali podle Zahradila představitelé ČSSD a naopak Lubomíra Zaorálka podpořil 101 poslanec - včetně komunistů.

Vladimír ŠPIDLA - Ne, ne, myslím si, že volby byly tajné a když jsem si dělal všelijaké rozbory a výpočty, tak jistě, že to nemůžete zjistit na jména, ani bych o to nikdy neusiloval, ale to základní rozvržení mezi jednotlivými stranami se zjistit dá, prostě Václava Klause zčásti volili komunisté.

Nezjistil jste ve svých výpočtech, že ČSSD může být rozpolcena, protože ne všem se líbí Špidlův styl, a proto nedali hlas Lubomíru Zaorálkovi, který je identifikován jako člověk Vladimíra Špidly?

Vladimír ŠPIDLA - Nic takového se tam nemohlo objevit, protože to neodpovídá realitě. Ty různé nominace, které se prováděly například asi před dvěma dny, poslanecký klub tajnou volbou hlasoval o nominaci Luboše Zaorálka, výsledek byl, tuším, 65:70, čili jasný výsledek.

Ale 99 hlasů v prvním kole pro Zaorálka, tam mohly být protestní hlasy ČSSD?

Vladimír ŠPIDLA - Nemyslím si, že by tam byly protestní hlasy, ale rozhodující a to nejdůležitější je, že cíl pro dnešní den bylo zvolit předsedu, cíl pro dnešní den bylo zvolit Luboše Zaorálka. Tento cíl byl dosažen.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda ČSSD a budoucí premiér Vladimír Špidla. Ovšem před volbou místopředsedů Poslanecké sněmovny vystoupil s projevem nezávislý poslanec, který je v poslaneckém klubu US-DEU, Svatopluk Karásek, který varoval před nástupem komunistů do vedení sněmovny.

Svatopluk KARÁSEK /zvuková ukázka/: Nyní přikročíme k volbě místopředsedů Poslanecké sněmovny, z nichž jeden, poslanec Filip, je členem Komunistické strany Čech a Moravy. Člen komunistické strany má být zapojen do volené funkce ve sněmovně, a to je novum v posledních dějinách našeho státu a není správné, aby se tak dělo, jako že se nic neděje. Pro volbu kolegy Filipa mluví zásada paritního zastoupení, je to zásada demokratická, a proto bychom mohli mít pocit, že jeho volbou uchováváme kvalitu naší demokracie, ale poměrné zastoupení je pouze jedním aspektem demokracie. Z jiného hlediska bychom volbou kolegy Filipa demokracii vážně ublížili, a to tím, že bychom poprvé zvolili do vysoké funkce člena nedemokratické strany.

Řekl před volbou místopředsedů Poslanecké sněmovny nezávislý poslanec v klubu US-DEU Svatopluk Karásek. Otázka pro premiéra Vladimíra Špidlu: Překvapil vás projev Svatopluka Karáska?

Vladimír ŠPIDLA - Tento projev mě nepřekvapil, protože po šesti letech ve sněmovně ví člověk, že projevy se pronášejí na nejrůznější téma a z nejrůznějších ideových hledisek.

Vy jste měl pochopení pro Svatopluka Karáska a pro jeho slova, která říkal jako člověk, který musel kvůli předlistopadové KSČ opustit Československo?

Vladimír ŠPIDLA - Některé argumenty jsem sdílel, nesdílel jsem jeho celkový záměr, protože si myslím, tedy závěr, protože jsem přesvědčen, že volby znamenají, nebo respektive náš ústavní systém je založen na poměrném principu, tzn. ten, kdo byl zvolen, má mandát a není správné ten mandát nějakou jednoduchou procedurou v parlamentu zkreslovat, má se mu dát co nejsvobodnější prostor.

Podle vás první den existence vládní koaliční smlouvy ukázal, že koalice bude stabilní?

Vladimír ŠPIDLA - Ano, jsem o tom přesvědčen, koalice dosáhla svého cíle.

Jaké další cíle jsou před ní?

Vladimír ŠPIDLA - Dobře vládnout po celé čtyři roky.

Vy budete v pátek jmenován prezidentem republiky premiérem. Chystáte se při té příležitosti přednést nějaké zásadní prohlášení?

Vladimír ŠPIDLA - Ne, nechystám se přednášet nějaká zásadní prohlášení. Myslím, že příležitost k takovému koncentrovanému prohlášení dá vládní program.

Co bude nejdůležitější ve vládním programu? Budete jako premiér zpracovávat nějakou pasáž?

Vladimír ŠPIDLA - Já budu dělat celkovou redakci a program bude pochopitelně na půdorysu té koaliční dohody.

Které pasáže by podle vás měly být nejdůsledněji propracovány?

Vladimír ŠPIDLA - Myslím si, že každá pasáž stojí za propracování, ty nejdůležitější priority jsou Evropská unie a sociální stát.

Sociální stát v jakém slova smyslu?

Vladimír ŠPIDLA - V moderním evropském slova smyslu.

Můžete to rozvinout?

Vladimír ŠPIDLA - Vyjadřuje to naše preambule té dohody, to je demokratický stát založený na respektování lidských práv, soukromého vlastnictví, sociálního dialogu.

Zdeněk Škromach, místopředseda ČSSD a budoucí ministr práce a sociálních věcí, včera před novináři zahájil diskusi o tom, kdo by měl usednout po Václavu Havlovi na Pražský hrad. Myslíte si, že to byl dobrý start?

Vladimír ŠPIDLA - Ta diskuse je aktuální, protože považuji za nemožné, aby sociální demokracie nepostavila svého kandidáta a byl to start.

Jak by nyní diskuse o kandidátu na prezidenta měla probíhat?

Vladimír ŠPIDLA - Tak bude probíhat napříč sociální demokracií a bude uzavřena nějakým rozhodnutím.

Vám osobně se líbí nápad: Miloše Zemana odvolat z Vysočiny a povolat jej do nejvyšší ústavní funkce v České republice?

Vladimír ŠPIDLA - Je to jedna z možností, ale kdykoliv jsem hovořil s Milošem Zemanem, tak on se k tomu vyjadřoval velmi skepticky.

Označil byste návrh Zdeňka Škromacha za málo pravděpodobný, že bude uskutečněn?

Vladimír ŠPIDLA - Nikoliv, označil bych ho za návrh, který je předložen k diskusi.

A váš názor, vám se líbí Škromachův návrh, nebo trváte na tom, co už jste v rozhovoru pro BBC řekl, že Otakar Motejl je favoritem?

Vladimír ŠPIDLA - Diskuse je teď otevřená.

Vy chcete k diskusi přispět jak? Jaké budou vaše další kroky?

Vladimír ŠPIDLA - Já jsem předseda politické strany, budu se snažit, aby ta diskuse byla co nejhlubší, aby byla vedena velmi zodpovědně, aby včas přinesla výsledek.

Chystáte se i vy předstoupit před ČSSD se svým vlastním kandidátem, jako Zdeněk Škromach vystoupil s Milošem Zemanem?

Vladimír ŠPIDLA - Teď to právě v plánu nemám, ale jistě se závěrem diskuse, nebo závěrem uvažování se svým názorem před přední výkonný výbor, nebo před sociální demokracii jako takovou předstoupím.

Kdy by podle vás diskuse měla být zakončena?

Vladimír ŠPIDLA - Před volbami, tak aby, tzn. někdy listopad, prosinec, tak aby bylo včas uzavřeno rozhodnutí předtím, než budou nominace.

Do té doby svého kandidáta nezveřejníte?

Vladimír ŠPIDLA - Ne, do té doby ne.

Proč ne?

Vladimír ŠPIDLA - Protože takovéto rozhodnutí je velmi odpovědné a myslím si, že pro mě alespoň ještě nedozrálo.

Myslíte si, že ČSSD přijde s kandidátem, který bude podpořen stranami vládní koalice, a padla o tom v koaličních jednáních řeč?

Vladimír ŠPIDLA - O prezidentovi jsme při koaličních jednáních nejednali, a pokud budeme stavět svého kandidáta, tak jistě s názorem, že získá podporu.

Vrátíme-li se k dojednávání koaliční smlouvy a k tomu, co o tom bylo napsáno: Údajně jste si v ČSSD nadělal hodně nepřátel. Myslíte si totéž?

Vladimír ŠPIDLA - Nevím, myslím si, že to jednání probíhalo normálním způsobem, přineslo úspěšný výsledek, to je vše.

Neozvaly se tedy hlasy, že jste vůči některým lidem nepostupoval lidsky, solidně jako vůči Miloši Kužvartovi, Pavlu Dostálovi?

Vladimír ŠPIDLA - Takové hlasy jsem prozatím nezaslechl, jistěže v debatách s různými lidmi jsem slyšel různé výhrady, to ano, ale obecně je ten výsledek považovaný, nebo vždy byl odhlasován velkou většinou.

Přijde vám správné, že oznámíte člověku, se kterým počítáte do vlády, rozumějme Pavlu Dostálovi, až deset minut před tím, než to sdělíte veřejnosti?

Vladimír ŠPIDLA - Sestavovat vládu je velmi obtížná úloha, já jsem Pavlovi Dostálovi nikdy neřekl, že s ním nepočítám, a při tom vyjednávání se otevřela možnost dosáhnout tohoto cíle, takže když jsme jej dosáhli, tak jsem Pavla Dostála informoval. Nevím, jestli je správné říkat: "Počítám s tebou na ministra" a potom se chytat za hlavu a říkat: "Proboha živého, ono to nevyšlo, snažil jsem se." Je to otázka přístupu, považuji to za možnost.

V každém případě byste neřekl, že ČSSD je po koaličních vyjednáních rozpolcena, cítíte ji jako jednotnou stranu?

Vladimír ŠPIDLA - Sociální demokracie je už roky velmi stabilizovaná strana, která má schopnost velmi vážně se zabývat různými problémy, vést ostré diskuse, nakonec působit jako politická strana, která má svou strukturu, svou jednotu a svůj cíl.

Vadí vám, že koaliční partneři, respektive představitelé koaličních partnerů, jako například Petr Mareš, v médiích také říkají, že vlastně ani nevědí, co bude náplní jejich práce?

Vladimír ŠPIDLA - Myslím, kdokoliv, kdo nastupuje do nejvyšších funkcí v exekutivě poprvé, tak nemá přesnou představu, co je jeho náplní práce, čili v tomto směru pan Mareš se vyjádřil pouze poctivě.

A co se týče debaty o ministru, respektive vicepremiéru pro evropské záležitosti: Myslíte si, že je pravděpodobné, aby Jan Kavan, tak jak se o něm spekuluje, aby to byl on, který se vrátí do vlády a usedne na tento post, který vy osobně prosazujete?

Vladimír ŠPIDLA - Jsem přesvědčen o tom, že je třeba hledat odpovídající uspořádání ve vztahu k Evropské unii, to předložím do diskuse ve vládní koalici a jsem přesvědčen, že najdeme nějaké řešení, jak bude přesně vypadat po otevření.

Myslíte si, že Jan Kavan je favoritem, který by do něj mohl v případě, že takový post bude ustaven, usednout?

Vladimír ŠPIDLA - Nepochybně je jedním z lidí, o kterých se dá uvažovat.

A jací jsou další?

Vladimír ŠPIDLA - Vy jste zmínil Jana Kavana, já v tomto okamžiku nepovažuji za přiměřené, abych se zmiňoval o dalších konkrétních lidech, ale pokud dojdeme k tomu názoru, myslím si, že argumenty jsou, ale neříkám, že jsou nějaké vodotěsné, některé země tento systém mají, jiné ho nemají, čili musí to být zváženo, není to lehká věc, tak se bude hledat někdo, kdo by byl vhodný, je to otevřené.

Považoval byste za svoji prohru, pokud by zmiňovaný post nebyl ustaven?

Vladimír ŠPIDLA - Hlavní cíl, který mám, je vytvoření efektivní vlády, ve vztahu k Evropské unii je dosažení vstupu do Evropské unie. Zda při té příležitosti bude evropský ministr, nebo nebude evropský ministr, je méně důležité.

Jako prohru byste to nebral?

Vladimír ŠPIDLA - Jistěže ne. Ve vládě se předkládá ohromné množství a názorů, které po zvážení buď projdou nebo neprojdou, to nemůže člověk brát jen tak zjednodušeně jako vítězství a prohry.

Pořad Interview BBC dnes vysíláme z Poslanecké sněmovny. Host druhý: místopředseda Občanské demokratické strany Jan Zahradil. O Janu Zahradilovi se před volbami předsedy a místopředsedů Poslanecké sněmovny hovořilo jako o žhavém kandidátovi post místopředsedy. ODS však nakonec nominovala dva jiné kandidáty - Ivana Langera a Miroslavu Němcovou. Jan Zahradil se neuspěl. První otázka zní: Proč?

Jan ZAHRADIL - Právě ten důvod, že jsem byl zmiňován především v těch novinách a já sám jsem o tu funkci ani příliš nebojoval a neobtelefonovával jsem své kolegy, je možná tím důvodem. Musím se přiznat, že to neberu nijak úporně, je to pro mě spíše malé klopýtnutí na cestě a koneckonců možná bylo také tou příčinou to, že jsem od samého začátku spojoval případné fungování v roli místopředsedy sněmovny se svými zahraničními aktivitami, tzn. se zachováním své funkce v Konventu, kde zastupuji Poslaneckou sněmovnu, možná, že to některým kolegům připadalo jako příliš mnoho funkcí na jednu osobu.

Hovořil jste o tom, že jste neobtelefonovával kolegy a nelobboval pro sebe sama. Znamená to, že Ivan Langer, který uspěl, lobboval a telefonoval?

Jan ZAHRADIL - Byl jsem informován, že ano, ale musím se znovu přiznat, že mi to nikterak nevadí. Já jsem spojován především se zahraničními aktivitami ODS, s evropským integračním procesem, takže já se budu i nadále věnovat této parketě, možná ještě daleko více než v uplynulém volebním období.

Předpokládáte, že byste se mohl stát kandidátem občanských demokratů do předsednictví nějakého výboru?

Jan ZAHRADIL - Já bezesporu, jak už jsem řekl, si ponechám tu funkci zástupce Poslanecké sněmovny v Konventu Evropské unie, jsem víceméně dohodnut v rámci onoho paritního rozdělování funkcí, že budu zastávat funkci místopředsedy zahraničního výboru a konečně bych si rád také ponechal tu funkci, kterou jsem zastával v minulém volebním období, což je funkce vedoucího stálé parlamentní delegace do Evropského parlamentu, tedy všechno funkce tak či onak spojené se zahraniční politikou a s evropskou integrací.

Poslanecká sněmovna má za sebou jednací den, v němž si zvolila předsedu. Můžete velmi stručně okomentovat průběh volby: Lubomír Zaorálek byl zvolen až ve druhém kole.

Jan ZAHRADIL - Byl zvolen skutečně až ve druhém kole, a to tím nejtěsnějším poměrem hlasů. Podle mého názoru to naznačuje, že ani ta údajná vládní většina 101 hlasů nemusí vždy a za všech okolností fungovat a skutečně to naznačuje, že půjde pravděpodobně o vládu velmi křehkou, v některých ohledech velmi nestabilní, o vládu, která zdaleka ne všechny své programové záměry bude schopna protlačit sněmovnou.

Václav Klaus v prvním kole, nemýlím-li se, získal 76 hlasů, ve druhém pak 74. To skutečně Občanská demokratická strana, když navrhla Václava Klause jako kandidáta na post předsedy Poslanecké sněmovny, za něj nelobbovala?

Jan ZAHRADIL - Za sebe mohu říci, pokud já vím, nejednali jsme s nikým o podpoře Václava Klause, skutečně jsme s touto myšlenkou přišli velmi nenadále a je motivována velmi jednoduše, nebýt pouze pasivním přihlížečem k dohodám rozdělující funkce ve sněmovně, ale snažit se tohoto procesu aktivně účastnit. I ten počet hlasů pro Václava Klause, který překračuje docela výrazně, řekl bych, počet členů klubu ODS, je známkou toho, že tento kalkul nebyl až tak lichý.

Vám ovšem nevadí, že s největší pravděpodobností Václava Klause podpořili komunisté?

Jan ZAHRADIL - Je to samozřejmě možné, já to nevylučuji, stejně tak mám ovšem nepotvrzené a kuloární informace, že existuje celá řada sociálních demokratů, kteří z těch či oněch důvodů, pravděpodobně především z důvodu nějakého programového či možná i osobního nesouhlasu s panem Zaorálkem, pro něj nehlasovali, že i z těch se mohly rekrutovat hlasy pro pana předsedu Klause.

Ale v tom prvním kole?

Jan ZAHRADIL - Já mám dokonce pocit, pokud mé informace jsou správné, že ani v druhém kole ne všichni sociální demokraté hlasovali pro pana Zaorálka a tudíž, že ona optická jakoby vládní většina 101 hlasů, které on obdržel, byla ve skutečnosti tvořena několika výpomocnými hlasy poslanců KSČM. Dokázat to ovšem nemohu, protože hlasování je tajné, takže jsou to spíš takové kuloárové informační šumy.

Když Václav Klaus v rozhovoru pro BBC oznamoval, že bude kandidovat na post předsedy Poslanecké sněmovny, hovořil o tom, že to bude test soudržnosti vládní koalice. Jak podle vás tento test dopadl?

Jan ZAHRADIL - Myslím, že pro vládní koalici nedopadl příliš dobře. Myslím, že se ukázalo jak v tom prvním kole, tak koneckonců i v tom druhém kole, pokud ty informace, které jsem tady před chvílí uváděl, jsou správné, že jde o velmi vratkou většinu, která ne za všech okolností bude moci počítat s těmi 101 hlasy a bude muset hledat podporu jinde.

Myslíte si, že zmiňovaný test také ukázal nestabilitu České strany sociálně demokratické, tedy že se potvrdilo to, o čem média dávno spekulovala, že v sociální demokracii existují dva proudy, bývalý Zemanův a současný Špidlův?

Jan ZAHRADIL - Je to možné, já samozřejmě nechci spekulovat bez znalosti nebo detailní analýzy vnitřku sociální demokracie o tom, kolik proudů tam existuje, a ani bych to nedělal rád, protože se nerad zabývám vnitřnostmi jiných politických stran. Myslím si, že ODS má v tuto chvíli dost práce s tím, aby se zabývala svými vlastními vnitřnostmi, nicméně je skutečně pravdou, že sociální demokracie v tuto chvíli má zdánlivě silného leadera, který, řekl bych, až tu situaci jakoby válcuje před sebou, na druhé straně při rozhovoru s celou řadou sociálních demokratů se dozvíte, že ne všem jeho styl vyhovuje, že jim nevyhovuje ta skutečnost, že některé věci nebyly předem konzultovány, že byli stavěni před hotovou věc. Způsob, jakým byl napřed neuveden a poté na poslední chvíli uveden do funkce ministr Dostál je, myslím, dostatečným důkazem toho přístupu, který se i řadě sociálních demokratů nelíbí.

Myslíte si, že po prvních dnech fungování budoucí vládní koalice je možné naznačit, že Česká republika se pravděpodobně nevyhne předčasným volbám, protože je zde možná nestabilita v ČSSD, a pak ona vratkost 101 hlasů?

Jan ZAHRADIL - Tak daleko v těch spekulacích bych nerad zacházel a osobně si myslím, že k tomu nedojde, jakkoliv je ta vláda vratká, jakkoliv těch 101 hlasů je nejistých, přesto jsem přesvědčen, že ta vláda, pokud nedojde k nějakému mohutnému společenskému otřesu, spíše vydrží do konce svého volebního období. Maximálně se jí nepodaří prosadit některé své programové priority prostě proto, že ani v rámci té koalice pro ně nebude dostatek hlasů.

Dovedete odhadnout, jaké programové priority by to mohly být?

Jan ZAHRADIL - Já jsem přesvědčen, že především některé ty velmi levicové sociální návrhy pana Špidly neprojdou sněmovnou bez vydatné podpory komunistů. Je otázkou, do jaké míry bude například KDU-ČSL nebo Unie svobody ochotna sama sebe nechat diskreditovat tím, že bude členem vlády, která bude prohlasovávat své návrhy s komunistickou stranou.

Pojďme se zabývat tím, co jste již naznačil, střevy Občanské demokratické strany, mohu-li použít vaší terminologii. Ve středu se v Národním domě na Vinohradech konala konference okresních a krajských činovníků ODS. Co si myslíte o jejím výsledku?

Jan ZAHRADIL - Já si myslím, že šlo o první pokus vyříkat si některé věci spojené s kampaní a s volebním výsledkem ODS naplno, bez servítků, bez nějakých snah o politické taktizování. Jestli se to podařilo, nevím, vystoupilo tam dohromady 19 řečníků, celá řada z nich byli poslanci nebo funkcionáři ODS, takže těch hlasů z regionu tam zase až tolik nezaznělo. Nicméně mám dojem a ověřil jsem si to u celé řady účastníků, že převládal spíš takový konstruktivně kritický duch a já sám jsem tam hovořil, nebo jsem se alespoň pokusil hovořit ve velmi věcném a racionálním tónu o možných analýzách budoucího vývoje ODS a některé ty možnosti, které před sebou máme, skutečně nejsou velmi optimistické, pokud se nám nepodaří překonat současnou situaci.

Neukázala ale schůzka v Národním domě na Vinohradech nespokojenost jednotlivých regionů s centrálním vedením, tzn., neprohloubila se propast mezi centrem ODS a mezi regiony?

Jan ZAHRADIL - Neměl jsem ten pocit. Možná, že někteří členové těch regionálních a místních organizací takový pocit mají, já se nicméně domnívám, že ty příčiny našeho volebního neúspěchu jsou hlubší, než je volební kampaň nebo některé méně povedené aspekty volební kampaně nebo než vystupování té či oné konkrétní osoby na veřejnosti. Pojmenoval jsem je, pokusil jsem se charakterizovat atmosféru, která se výrazně liší od oné transformační atmosféry poloviny 90. let, pokusil jsem se tam pojmenovat příčinu, která podle mého názoru tkví v přežívání takového trošku archaistického scénáře ideologického boje mezi samospasitelnou pravicí a zkázonosnou levicí, na který, jak je vidět, dnes občané už neslyší a řekl jsem také, že pokud ODS nedokončí svoji přeměnu ze strany vysloveně transformačního typu na stranu posttransformační, že ty její perspektivy nebudou příliš růžové, že je to doslova v životním zájmu takovou transformaci, tedy proměnu, učinit.

Není ovšem problém v tom, že transformační éru v ODS symbolizuje Václav Klaus a nebude muset Václav Klaus, pokud se má ODS změnit?

Jan ZAHRADIL - Já myslím, že Václav Klaus může z čela ODS odejít, pokud to bude provedeno způsobem, který ODS neuvrhne do nějakého chaotického stavu. Já osobně jsem mu doporučoval a doporučuji to stále a doporučuji to nahlas tzv. zemanovský scénář, tzn., vytyčit přesné datum, přesný časový horizont, dokdy je ještě schopen a ochoten zastávat funkci předsedy ODS a během tohoto, řekněme, střednědobého časového horizontu za sebou povytáhnout, vygenerovat do popředí skupinu lidí, kteří budou schopni věrohodným způsobem ODS převzít, a také jí vést tak, aby se celá ta záležitost nezvrhla v jakési frakcionářské boje mezi různými skupinkami uvnitř strany.

Co je to ta střednědobá?

Jan ZAHRADIL - Já si například dovedu představit, že pokud bude volební kongres v prosinci, že Václav Klaus může být znovu zvolen nebo instalován do funkce předsedy ODS, ovšem s tím mandátem, kdy sám sobě vymezí onu časovou hranici, dokdy je ještě ochoten funkci zastávat, například do doby jednoho roku a během toho roku zcela jasně identifikuje nějaký počet lidí nebo nějakou skupinu lidí, ze kterých se vygeneruje budoucí vedení. To nazývám zemanovským scénářem, protože stejným způsobem koneckonců postupoval Miloš Zeman, kterému se to úspěšně povedlo, a to, že se mu to úspěšně povedlo, dokazuje také vítězství ČSSD ve volbách.

Chce být Jan Zahradil členem týmu, který si Václav Klaus vybere? A ještě jedna podotázka: Z toho, co říkáte, vyplývá, že nebudete kandidovat proti Václavu Klausovi na prosincovém kongresu?

Jan ZAHRADIL - Začnu odzadu, já bych skutečně proti Václavu Klausovi, pokud by se rozhodl znovu kandidovat na předsedu, asi velmi těžko mohl kandidovat, protože bych to považoval za zaprvé neloajální a za druhé poněkud směšné v situaci, kdy jsem po léta patřil k jeho nejbližším spolupracovníkům. Pokud by samozřejmě Václav Klaus se rozhodl nekandidovat na tu funkci, pak by se nicméně situace zcela změnila, také moje úvahy by byly vedeny jiným směrem. Pokud jde o tu první otázku, já už jsem řekl v úvodu našeho rozhovoru, že jsem spojen především se zahraniční politikou, s tématem evropské integrace a tuto odbornost bych si rád ponechal i v budoucnu. Je mi celkem jedno, v jaké formální funkci to bude, protože důležitost nebo viditelnost nebo přínos toho nebo onoho člověka nespočívá tak moc v jeho formální funkci jako spíš v tom, co opravdu dělá, a já tedy tu eurorealistickou notu, kterou tady žádná jiná strana nehraje, kromě ODS, budu propagovat i nadále.

Říká místopředseda ODS Jan Zahradil. Takové bylo Interview BBC, dnes netradičně se dvěma hosty. Od mikrofonu se loučí Václav Moravec.

Citace rozhovoru v médiích

Vedení ČSSD bude asi hovořit o Zemanově prezidentské kandidatuře

PRAHA 12. července (ČTK) - Sociální demokraté hovoří o expremiérovi Miloši Zemanovi jako o budoucím prezidentovi. Očekává se, že o jeho kandidatuře na prezidentský úřad bude jednat stranické předsednictvo, které se sejde v neděli. Souhlas se Zemanovým vstupem na Hrad dnes vyslovili někteří přední politici ČSSD.

Iniciátorem diskusí je místopředseda strany Zdeněk Škromach, který tuto středu novinářům řekl, že si odcházejícího premiéra Miloše Zemana jako prezidenta "určitě dovede představit". Jeho kandidaturu nevyloučil ve čtvrtečním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC ani šéf strany Vladimír Špidla. Podotkl však, že Zeman nebyl příliš vstřícný, když s ním o tom naposled hovořil.

Také předseda ČSSD Ústeckého kraje Jaroslav Foldyna dnes ČTK řekl, že o kandidatuře hovořil s tehdejším premiérem o 1. máji.

Místopředseda ČSSD Petr Lachnit, který by Zemana podpořil, soudí, že záleží na něm, zda by kandidaturu přijal. Zeman již dříve řekl, že odchází do politického důchodu. Připustil však, že by se o prezidentský úřad ucházel v krizové situaci, kdyby nebyl jiný volitelný kandidát. V minulých dnech se novinářům vyhýbal a nepřišel ani na tiskovou konferenci po poslední řádné schůzi kabinetu v Kolodějích.

Foldyna soudí, že nynější rozložení politických sil a první schůze sněmovny, kdy se zkomplikovala volba předsednictva, ukazují, že situace, o které Zeman hovořil, nyní hrozí. Prezidenta totiž volí obě parlamentní komory. "Jenom velmi těžko si dovedu představit jiného kandidáta, který by prošel," zdůraznil. Zeman je nyní přijatelný pro levou i pravou stranu politického spektra, dodal.

Nyní, kdy ČR přistupuje k Evropské unii a kdy se otevírají "tak ožehavé otázky, jako jsou Benešovy dekrety", by byl Zeman podle Foldyny dobrým prezidentem. Na severu Čech je podle něho Zeman favoritem. Dosud prý o tom nehovořil jenom proto, aby nekomplikoval jednání o nové vládě. "Za kandidaturu Zemana se nemusíme stydět, ten člověk udělal spoustu práce," uzavřel.

"Myslím si, že to není špatný kandidát, ale diskuse o tom nebyla ani zahájena, ani uzavřena," řekla ČTK místopředsedkyně ČSSD Marie Součková. Určitě se však o tom podle ní hovořit bude. Nový sociálnědemokratický předseda sněmovny Lubomír Zaorálek očekává, že se diskusi nevyhne předsednictvo při nedělním zasedání, které by mělo vzít na vědomí výsledky koaličního vyjednávání a složení nového kabinetu.

Pro ČSSD bylo podle Zaorálka důležité, že Zeman oznámil odchod z politiky a slovo dodržel. Řada občanů to ocenila. Šéf dolní komory se obává, aby zahájení diskuse o Zemanovi jako o budoucím prezidentovi jeho dosavadní kroky nezpochybnilo. ČTK řekl, že při nedělním jednání chce k tomuto problému promluvit.

Špidla připouští Zemana na Hrad

Právo, 12. 7. 2002, strana: 2 - Budoucí premiér, předseda ČSSD Vladimír Špidla včera nevyloučil, že Miloš Zeman může být navržen jeho stranou na funkci prezidenta.

"Je to jedna z možností, ale kdykoliv jsem mluvil s Milošem Zemanem, tak on se k tomu vyjadřoval velmi skepticky," uvedl včera pro BBC.

Reagoval tak na středeční vyjádření místopředsedy soc. dem. Zdeňka Škromacha, který ve středu prohlásil, že si Zemana na Hradě "dovede představit".