Jan Zahradil, místopředseda ODS
Úterý 26. března 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Jednou z největších bolestí české zahraniční politiky je její nekoordinovanost, přiznává to předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, poslanec sociální demokracie Lubomír Zaorálek.

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, poslanec ČSSD /zvukový záznam/: "Vnímal bych jako problém, že se nám nepodařilo najít lék na tu známou českou nemoc - nedostatečnou koordinaci české zahraniční politiky mezi těmi jejími hlavními protagonisty, jako je prezident, šéfové sněmoven, exekutiva, ministerstvo zahraničí.

Říká Lubomír Zaorálek. Nejen o nemocích české zahraniční politiky bude následujících 30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, i dnes vás od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozoruje politik Jan Zahradil na svém chování nějaké změny v souvislosti s předvolební kampaní?

To snad ani ne, možná větší časovou zátěž, případně fyzickou vyčerpanost, ale jinak nic závažného.

Používání ostřejších slov?

Já myslím, že ten předvolební slovník je vždy poněkud jednodušší, a tudíž může působit někdy poněkud kontroverznějším dojmem.

Existují podle vás témata, která by neměla být součástí předvolebních třenic a tahanic?

Já bych byl rád, kdyby se některá témata nestávala předmětem předvolebního boje, ale obávám se, že v některých případech, těch zvláště exponovaných záležitostí z poslední doby, tomu nebude možno zabránit.

Jaká témata by to podle vás měla být?

Já jsem přesvědčen, že v zásadních otázkách zahraniční politiky by měl panovat určitý souhlas, široký souhlas na české politické scéně, v aspektech, nuancích nebo odstínech se to může lišit.

Panuje v současnosti?

Já jsem, možná překvapivě pro vás, přesvědčen, že ano, jakkoliv samozřejmě hlavní protagonisté té české zahraničně politické linie jsou rozdílné osobnosti, a proto také jejich výrazivo je značně rozdílné.

Jako místopředseda ODS absolvujete předvolební akce v regionech, jedna taková se konala na Vysočině. Bylo to 11. března. Hovořil jste na ní i o třetím výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance. Kromě jiného jste při té příležitosti řekl: "Prodlevy v armádní reformě způsobují, že nepatříme k nejspolehlivějším členům Severoatlantické aliance, záležitost transformace armády se poslední dobou omezuje na modernizaci vzdušných sil. Je to pro nás nepochopitelné, proč vláda tak spěchá, aby uzavřela smlouvu s British Aerospace a znovu výrazně zadlužila rozpočet." Můžete uvést konkrétní argumenty, které vás vedou k tvrzení, že prodlevy v armádní reformě způsobují, že Česká republika nepatří k nejspolehlivějším členům Severoatlantické aliance?

Já jsem přesvědčen, že takový nejmarkantnější příklad, který nepochází z příliš dávné minulosti, byla změna na postu ministra obrany, ke které došlo před velmi krátkou dobou a vláda ČSSD v podstatě prohospodařila tři roky, aniž by nějaké zásadní reformy provedla a nakonec dospěla k poznání, že s tím bývalým ministrem to ani nebude možné. Bylo také známo, že s jeho prací projevil určitou nespokojenost přímo generální tajemník Severoatlantické aliance, a ta změna prostě byla nutná, já mám pocit, že to je přímo plastický příklad.

Generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson však dodává, že předchozí vlády také měly čas na to, aby reformu armády provedly a současný ministr obrany je chválen. Cítíte odpovědnost za to, že koaliční vlády vedené ODS, stejně jako Vladimír Vetchý, čas prohospodařily?

Já myslím, že díl odpovědnosti ze sebe nikdo z bývalých koaličních partnerů sejmout nemůže a v té době v polovině 90. let chyběla silná vize nebo konsensus, který dnes já na české politické scéně cítím, tj. obecný souhlas s profesionalizací armády, s jejím zeštíhlením a s vytvořením skutečně silné, malé, ale účinné profesionální armády.

Říkáte, obecná shoda existuje, ale pak existují velké rozpory, co se ..., snad ani ne detailů, protože nákup nadzvukových letounů, je to detail v reformě armády?

Detail to rozhodně není a pokud bych měl použít nějaký příměr, je to spíše ozdoba na tom pomyslném dortu armádní reformy, rozhodně to není krok, od kterého by měla armádní reforma začínat, a navíc jsou zde odůvodněné obavy, že to bude takový zásah do veřejných financí celého státu, že to možná celou tu připravovanou reformu když ne úplně zastaví, tak rozhodně výrazně zpomalí.

Když se vrátím k vašemu předvolebnímu vystoupení na Vysočině. Vy jste kritizoval, že se záležitost transformace armády poslední dobou omezuje na reformu a modernizaci vzdušných sil. Jak chcete jako představitel strany, která čtyři roky spoluvytvářela vládě Miloše Zemana stabilní politické prostředí, zabránit tomu, aby Zemanův kabinet nakonec ještě před volbami podepsal smlouvu s britsko-švédským konsorciem BAe Systems/Saab o nákupu 24 nadzvukových letounů?

Já bych tady nerad do nekončena opakoval známé argumenty, že ODS sice tuto vládu tzv. držela u moci opoziční smlouvou, ale vládnout jí pomáhaly ostatní parlamentní strany tím, že s vládou velmi často hlasovaly. Velmi podobný ...

To už jsme slyšeli mnohokrát.

Velmi podobný případ je právě případ onoho plánovaného úvěru na nákup stíhaček, který ve sněmovně zatím, jak se zdá, má podporu u strany lidové, má podporu u části Unie svobody a má dokonce podporu u části komunistů, takže jediný, kdo je proti, je v tuto chvíli ODS. Budeme samozřejmě rádi, když dojde k nějakému posunu v myšlení ostatních politických stran, protože pokud ten úvěr nebude vládě schválen parlamentem, tak vláda bude velmi těžko moci podepsat onu smlouvu, protože by neměla ten nákup z čeho zafinancovat.

Myslíte si, že by se ještě kvůli nákupu 24 Gripenů měla konat schůzka na nejvyšší úrovni, tedy schůzka Klaus - Zeman a mohla by ještě zvrátit rozhodnutí vlády?

Já myslím, že je to zbytečné. Vláda si nezajistila konsensus před tím, než do toho velmi podivného tenderu vstoupila, v tenderu, jak víme, zůstal nakonec jen jeden účastník, protože ostatní odstoupili, a vláda se teď připravuje v podstatě dva měsíce před vypršením svého mandátu k podpisu vůbec největší veřejné zakázky v dějinách samostatné České republiky ve výši okolo 60 miliard dolarů, pardon, 60 miliard korun, tedy 1,5 miliardy dolarů, a chce ji financovat bohužel na dluh. To si myslím, že by si menšinová vláda v jejím postavení dovolit neměla.

Pokusíte se alespoň s jinými opozičními stranami, rozumějme s Unií svobody, KDU-ČSL, domluvit, aby změnily svůj názor?

Samozřejmě budeme rádi, když nedojde k dalšímu zadlužování této země a skutečně se domníváme, že otázka organizace letectva není v tuto chvíli pro armádní reformu prioritní. Jestli se vládě podaří ten zákon protlačit parlamentem, jestli se jí podaří ho protlačit i Senátem a jestli ho podepíše prezident republiky, potom ovšem bude ODS takovou proceduru respektovat a rozhodně se poté ex post nebudeme snažit celou věc nějak zpochybňovat.

Budeme-li vycházet z výzkumů veřejného mínění, Občanská demokratická strana je v současnosti zatím voliči nejpreferovanějším uskupením. V případě, že se vám jako opoziční straně podaří vyhrát volby, bude zvráceno zamýšlené vládní rozhodnutí o koupi 24 Gripenů, s kým byste vyjednávali vy, jako ODS o nákupu nadzvukových letounů?

My bychom především to rozhodnutí o nákupu odložili o dva, možná až o čtyři roky, ale v každém případě o dva roky. Soustředili bychom se spíše na jiné stránky armádní reformy, tzn. na ty tzv. personální zdroje, na logistiku, na to, čemu se říká kompatibilita armády s armádami NATO a potom když by se tato celá věc nastartovala a když by došlo k určitému zeštíhlení armády, když by byly v běhu ty programy, které umožní tzv. resocializaci těch propuštěných, ať už civilních zaměstnanců, nebo vojáků z povolání, pak by byl čas věnovat se modernizaci letectva.

Otázka zněla: S kým byste vyjednávali, jestli byste dělali tender nebo byste oslovili výrobce jako vláda?

Pokud bychom vypisovali tender, tak bychom ho samozřejmě vypsali tak, aby v něm nezůstal pouze jeden jediný účastník, ale aby všichni, kdo mají zájem, se ho mohli účastnit, měli stejné podmínky. Já jsem přesvědčen, že v tomto případě to splnila novela.

Vy jste v rozhovoru pro Lidové noviny z 16. března o záměru vládu nakoupit letouny u britsko-švédského konsorcia BAe Systems/Saab hovořil i v souvislosti s česko-americkými vztahy. Uvedl jste doslova: "Řekl bych, že teď byl zaražen poslední hřebík do rakve česko-amerických vztahů tím, co se vláda chystá spáchat, tedy nákupem stíhaček pro české letectvo od konsorcia British Aerospace." Změnila by se podle vás situace, pokud by Česká republika kupovala stíhačky od Spojených států?

Já bych o nákupu stíhaček od kohokoliv v tuto chvíli nerad spekuloval a já samozřejmě nemohou vyloučit ani tu možnost, že kdybychom někdy v budoucnu vypsali ten tender znovu, kdyby ho nějaká nová vláda vypisovala znovu a kdyby se v něm znovu zúčastnilo pět nebo šest uchazečů, že by třeba společnost British Aerospace Saab ten tender vyhrála, to ...

Není možné chápat vaše slova tak, že byste preferoval americké dodavatele nadzvukových letadel?

Ne, v tuto chvíli nepreferuji vůbec žádné dodavatele, protože preferuji především odložení celé této záležitosti a koncentraci na jiné stránky armádní reformy, než je modernizace letectva.

S armádou souvisí i další, řekněme, zahraniční téma. Čeští vojáci v rámci celosvětového tažení proti terorismu už působí ve dvou misích. Na americké základně v Kuvajtu jsou v plné pohotovosti jednotky českých chemiků, v Afghánistánu zase působí první čeští vojenští lékaři a zdravotní sestry. V dubnu má Poslanecká sněmovna schvalovat vyslání a financování pobytu českých vojáků v Kuvajtu a v Afghánistánu. Vláda navrhuje zaplatit mise vydáním dluhopisů ve výši 1,7 miliard korun. Co když vláda poslancům řekne, že peníze v rozpočtu nenajde, a tudíž raději české mise v tažení proti terorismu stáhne, pokud nepodpoříte i vy, jako ODS, dluhopisy?

Já myslím, že to vláda neudělá a rozhodně by se vláda neměla pokoušet tímto způsobem Poslaneckou sněmovnu vydírat. Jestli chce. ..

Jste si jistý, že to vláda neudělá, protože premiér Miloš Zeman k postoji ODS a dalších stran, které nechtějí podpořit dluhopisy, doslova říká:

Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Pokud poslanci naši žádost nepodpoří, tak tím dají de facto najevo, že si přejí, aby polní nemocnice, která má mimochodem sloužit i civilnímu obyvatelstvu, nejen vojenským silám, do Afghánistánu nejela. Je nesmírné pokrytectví říci: "Jen si tam klidně jeďte, ale zadarmo."Slova Miloše Zemana, který řekl, že v případě, že nebudou dluhopisy schváleny, mise jsou ohroženy.

Já mám pocit, že to, co řekl pan předseda vlády, mi ani nestojí za příliš hluboký komentář. Je to přesně to, co jsem před chvílí pojmenoval vydíráním, myslím si, že je to nedůstojné předsedy vlády a že by si měl uvědomit, že pokud chce dostát spojeneckým závazkům a vláda by měla chtít dostát spojeneckým závazkům, tak by také vláda měla umět mít dost kuráže, aby našla finanční prostředky ve výši necelých dvou miliard korun ve státním rozpočtu.

Kde byste je našel vy?

Já jsem přesvědčen, že státní rozpočet při svém objemu přes 700 miliard korun by úsporami a škrty v různých kapitolách tuto částku velmi lehce našel.

Zkuste teď v BBC škrtat.

Z hlavy vám samozřejmě škrtat v jednotlivých kapitolách nebudu, ale jsem přesvědčen, že při troše dobré vůle bychom 1,7 miliard korun v rozpočtu našli.

Ministerský předseda Miloš Zeman ovšem konstatuje, že vláda udělala pro sehnání peněz z jiných zdrojů než jsou dluhopisy na zaplacení českých misí maximum.

Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Nicméně přesto když začala ta operace v Kuvajtu nebo vyslání do Kuvajtu, tak jsme se snažili využít všech rozpočtových zdrojů k tomu, abychom nemuseli o vydání státních dluhopisů žádat. Vypadalo to tak, že do Afghánistánu nepojedeme, protože Britové o to nejprve požádali, pak to odmítli, mimo jiné i proto, že nová afghánská vláda požádala, aby počet mezinárodních sil byl redukován, a nyní o to znovu požádali a tam už opravdu prostředky nejsou, čili pokládám za logické, že tam o vydání státních dluhopisů požádáme.

Miloš Zeman ještě dodává, že peníze vláda jinde nenašla.

Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Já se domnívám a uvedl jsem vám konkrétní příklad, že jsme se snažili vyčerpat všechny možné i nemožné rezervy tou kuvajtskou operací, takže dobrou vůli jsme měli, ale při rozšíření této operace, aby mi bylo dobře rozuměno, já to rozšíření pokládám za správné, při rozšíření této operace jsou podle mého názoru dluhopisy nutné.

Slova českého premiéra Miloše Zemana. Vy máte názor jasný, budete hlasovat pro vyslání, ale budete hlasovat proti dluhopisům.

Tak, to jste řekl přesně.

Pokud byste ovšem měl jednoznačně odpovědět na otázku: Co když se vláda zařídí tak, že zkrátka zvýší rozpočtový deficit a na Poslaneckou sněmovnu se, lidově řečeno, vykašle?

Já bych nerad v tuto chvíli spekuloval o tom, co vláda udělá, nebo neudělá, já doufám, že se vláda, jak jste podotkl, nějak zařídí, a to tak, aby nemusela vypisovat ony dluhopisy.

Vypisovat dluhopisy nebude, ale Miloš Zeman jasně řekl, že peníze jinde také shánět nebude, takže zvýšení rozpočtového schodku je jediné řešení, které mě v této souvislosti napadá.

Já myslím, že nemá příliš významu, abychom tady dokola omílali hypotetické možnosti, kde vláda může sehnat 1,7 miliardy korun, to je problém této vlády a já si myslím, že prioritní požadavek z naší strany je ten, aby to nebylo vypisováním vládních dluhopisů.

Hostem u mikrofonu je místopředseda ODS, stínový ministr zahraničí za tuto stranu, poslanec Jan Zahradil. Vy jste v tomto pořadu už loni v prosinci prozradil, že pokud byste stanul v čele Černínského paláce, tedy pokud byste byl novým ministrem zahraničí České republiky, pokusíte se napravit česko-americké vztahy. Předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, sociálně demokratický poslanec Lubomír Zaorálek ovšem vidí slabá místa české zahraniční politiky jinde.

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, poslanec ČSSD /zvukový záznam/: Vnímal bych jako problém, že se nám nepodařilo najít lék na tu známou českou nemoc - nedostatečnou koordinaci české zahraniční politiky mezi těmi jejími hlavními protagonisty, jako je prezident, šéfové sněmoven, exekutiva, ministerstvo zahraničí.

Tolik slova Lubomíra Zaorálka. Považujete nekoordinovanost české zahraniční politiky za největší problém, kromě česko-amerických vztahů?

Ne, to rozhodně nepovažuji. Já myslím, že kromě těch česko-amerických vztahů má česká zahraniční politika ještě jiné problémy než to, co se nazývá nekoordinovaností, tedy určitou šíří dejme tomu verbálních projevů mezi jednotlivými ústavními činiteli.

Ale ona šíře je přeci jen velká, to musíte připustit.

Já myslím, že jak už jsem řekl na začátk,u každý má trochu jinou osobnostní charakteristiku, každý používá trochu jiný slovník. Já třeba rozhodně nesdílím slovník pana předsedy vlády, protože mi připadá v některých případech příliš razantní, příliš zjednodušující a ve svém důsledku dokonce některé jeho výrazy zahraniční politiku a pověst České republiky spíše poškodily než naopak, ale mám stále dojem, že v základních koordinátách jako třeba vstup České republiky do Evropské unie nebo například naše nevůle nebo odmítání měnit výsledky druhé světové války a poválečné uspořádání, tady prostě existuje shoda na celé české politické scéně.

Buďme konkrétní, předseda zahraničního výboru, sociálně demokratický poslanec Lubomír Zaorálek uvedl v pátek 22. března právě i konkrétní příklad, proč on si myslí, že česká zahraniční politika není dobře koordinována.

Lubomír ZAORÁLEK, předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny, poslanec ČSSD /zvukový záznam/: Já vám řeknu poslední takový případ, který mi připadá takový dobře názorný, to je to, když Občanská demokratická strana vystoupila s tím, že de facto chce od Evropské unie, aby nám potvrdila platnost prezidentských dekretů z roku 1945. To je přeci úplně něco jiného, než říkala vláda, než jsme říkali dosud, kdy jsme byli na té pozici, že dekrety prezidenta republiky nemají s Evropskou unií pranic společného, Evropská unie dokonce vznikla později. My ty dekrety vnímáme jako součást toho procesu evropské denacifikační legislativy, je to završení i toho zápasu s fašismem vedeného exilovou vládou Benešovou v Londýně, je to konec toho procesu, ne završení, ale spíš něco, co se stalo v závěru tohoto procesu a je to něco, co nesouvisí s naším vstupem do Evropské unie. Podle mě Evropská unie ani její instituce, orgány nemají žádný důvod, ale ani žádný instrument jak se vracet do roku 1945, není důvod proč po nich chtít, aby se k tomu takto vyjadřovaly, a připadá mi najednou velmi problematické, když ODS se vyjádří, a dokonce jakoby požádala Evropskou unii o to, aby nám potvrdila dekrety. Je to podle mě chyba a je chyba, že tu najednou přichází někdo s názorem, který nás obrací o 180° jinam.

Říká Lubomír Zaorálek. Proč jste chybu zmiňovanou Lubomírem Zaorálkem udělali?

Tak zaprvé musím říci, že pan Zaorálek, abych použil něžnou formulaci, bohužel neříká pravdu, a je mi docela líto, že používá tu zkreslenou argumentaci, která zazněla v německých sdělovacích prostředcích a která zazněla především od stran, které jsou v opozici vůči sociálnědemokratické německé vládě, takže nikdo z ODS, ani Václav Klaus, ani nikdo jiný nepožádal o explicitní uznání Benešových dekretů k přístupové dohodě po vstupu České republiky do Evropské unie. To, co jsme navrhli, byla dodatková klauzule, která zaručí nezpochybnitelnost vlastnických a právních vztahů, které jsou založeny na tom poválečném uspořádání. O explicitním zmiňování Benešových dekretů v přístupové dohodě nemůže být ani řeči, nikdo to také nepožadoval, nikdo to nechce. Je mi ...

Stále ale na tomto stanovisku trváte, které jste představili na tiskové konferenci?

Je mi nesmírně líto, že pan Zaorálek této problematiky využívá, aby ji nějakým způsobem použili vůči ODS ve volebním boji, ale na to si asi musíme zvyknout. Pravdou prostě je, že podobné klauzule při přístupových jednáních o vstupu do Evropské unie uplatnily například tyto státy: Itálie, Španělsko, Dánsko, Lucembursko. Čili to není nic zcela mimořádného, jsou to země, které považovaly za nutné si takto pojistit své majetkové a právní vztahy, tedy opakuji znovu, nejde o Benešovy dekrety, pan Zaorálek se mýlí. Chci doufat, že se mýlí z nevědomosti a nikoliv ze zlého úmyslu.

Předseda Václav Klaus ve věci oné klauzule odeslal dopis ministerskému předsedovi Miloši Zemanovi, ten jej předal Janu Kavanovi. Jan Kavan ovšem řekl, že není důvod, aby něco takového bylo součástí přístupových jednání. Chcete se o to znovu pokusit, o jednání s vládou nebo tento nápad zatím zapadne a po volbách jej oprášíte?

Já myslím, že v tuto chvíli nemá význam snažit se vládu přesvědčovat o něčem, o čem zřejmě sama přesvědčena není a přijde to případně na přetřes při sestavování nové vlády nebo vládní koalice po volbách.

Vy toto chcete využít jako součást jednání o nové vládě?

Ne, já myslím, že ten požadavek na stůl položit musíme a uvidíme, jak intenzivně je našimi případnými koaličními partnery vnímán.

Vy už hovoříte tak, jako byste vyhráli volby, rozumějme ODS.

Kdybychom je vyhráli, tak zapomněl jsem tam dodat ten podmíněný tvar, kdybychom ty volby vyhráli, samozřejmě pokud je nevyhrajeme, tak bude vládu sestavovat někdo jiný.

A pokud volby nevyhrajete, tak budete jako opoziční strana opět oprašovat váš nápad?

My ho budeme samozřejmě oprašovat v závislosti na tom, jak se bude chovat druhá strana. Pokud bychom například dostali zcela jasné explicitní záruky, které by například řekl rakouský kancléř nebo by je řekl například bavorský kancléř, že ...

Jaké záruky by to měly být?

Že o majetky a o majetkové restituce v žádném případě nejde, že jde spíš o jakousi politickou symboliku, ve které žádné majetkové restituce nepřicházejí v úvahu, tak bychom samozřejmě takové ujištění brali vážně a potom by asi ten požadavek nebyl tak aktuální. Pokud ale máme důvodné obavy a máme důvody se domnívat, že v pozadí veškeré této aktivity skutečně stojí snaha o rozpoutání nějakého nového kola restitucí a eventuálně o prolomení onoho roku 48 jako hranice pro restituce, tak máme jedinou povinnost, a to je jako čeští politici chránit majetková a vlastnická práva českých občanů.

Z toho, co jste tady, pane Zahradile, řekl, je zjevné, že si myslíte, že jde především o majetek a o peníze.

Obávám se že ano.

Vedoucí delegace Evropské komise v Česku Ramiro Cibrian však přičítá v rozhovoru pro BBC vyostření situace kolem tzv. Benešových dekretů především předvolebním kampaním v Německu, Rakousku, Maďarsku, Česku a na Slovensku.

Ramiro CIBRIAN, vedoucí delegace Evropské komise v České republice /zvukový záznam/: Benešovy dekrety byly samozřejmě důkladně diskutovány již po mnoho let, nutno přiznat, že intenzita veřejné debaty posledních týdnů velmi zesílila. Mohu pouze konstatovat, že volby se letos konají nejen v České republice, ale i v Maďarsku a v Německu a naposledy v polovině příštího roku i v Rakousku.

Vedoucí delegace Evropské komise v Česku Ramiro Cibrian ještě dodává, že po volbách spory o odsunu Němců a Maďarů z Československa a také o Benešových dekretech utichnou. Cibrian zopakoval, že Evropská komise považuje toto téma za věc dvoustranných vztahů a nechce Benešovy dekrety zahrnovat do jednání Česka o vstupu do Evropské unie.

Ramiro CIBRIAN, vedoucí delegace Evropské komise v České republice /zvukový záznam/: Ještě jednou a velmi, velmi jasně. Benešovy dekrety nejsou součástí předvstupních rozhovorů, jde o politickou otázku, která by měla být řešena a diskutována Českou republikou a dalšími zeměmi, kterých se Benešovy dekrety týkají. Rád bych dodal, že Benešovy dekrety byly přijaty v roce 1945, tzn. dlouho před tím, než vzniklo evropské společenství. Proto není žádný důvod, aby se jimi zabývala smlouva o vstupu České republiky do Unie.

Vedoucí delegace Evropské komise v České republice Ramiro Cibrian. Vy tedy nepřičítáte vyostřenou debatu především předvolební kampani?

Ani ne a musím říct, že pan Cibrian má pravdu ve všem, co říkal, on vyjadřuje stanovisko Evropské komise a skutečně Evropská komise odmítá spojovat otázku těch dekretů se vstupem České republiky do Evropské unie, což je stanovisko, které je nutno ocenit. Na druhé straně Evropská komise není jediným evropským orgánem, máme tady ještě Evropský parlament, který sice není přímo účastníkem vyjednávání, ale bude schvalovat tu přístupovou smlouvu a ten, jak se zdá, je poněkud jiného názoru, protože ten právě chce spojit otázku Benešových dekretů se vstupem České republiky do Evropské unie, takže pan Cibrian hovoří za jednu evropskou instituci, tj. třeba Evropská komise, za Evropský parlament spíš hovoří pan Posselt, který je poslancem Evropského parlamentu.

A se kterým jste se také před několika hodinami setkal. Kromě jiného jste po setkání uvedl: "Pokud veřejnost dospěje k závěru nebo k nějakému krátkému spojení, že vstup do Evropské unie skutečně souvisí s ohrožením majetkové a právní stability, majetkových vztahů v České republice, pak se nelze divit změně ve smýšlení lidí." Nevyhovuje to ODS, že by lidé právě kvůli této kampani řekli "ne" Evropské unii v referendu?

Myslím, že by to bylo poměrně zlovolné obvinění vůči ODS, něco takového opravdu nemáme v úmyslu, ale pokud to veřejné mínění k těm věcem, které jsem tam uvedl, skutečně dospěje, tak já nemohu vyloučit změnu atmosféry ve vztahu k Evropské unii, a to se samozřejmě může v referendu projevit.

Jak se pak ODS zachová? Doporučovala by svým voličům, aby hlasovali pro vstup do Unie?

Já si myslím, že každý má právo se rozhodnout podle svého vlastního rozumu. My ve svém volebním programu a koneckonců v prvním tématu, které jsme představili v lednu, jsme podpořili vstup do Evropské unie v co nejrychlejším možném termínu, tedy v roce 2004, takže z toho je celkem jasné, jakou pozici tady zastáváme.

A co se týče jednání s panem Posseltem, který zastupuje bavorskou CSU, on doslova říká, že by se po volbách měl vytvořit jakýsi kulatý stůl, kolem kterého by se mohlo přemýšlet o restitucích a o vypořádání majetkových vztahů se sudetskými Němci. Jste pro takový kulatý stůl?

Tak o restitucích samozřejmě přemýšlet ani hovořit nemůžeme, protože žádné restituce majetku nepřicházejí v úvahu, opakuji znovu, jako čeští politici máme povinnost bránit stabilitu majetkových vztahů českých občanů, a tudíž nepřipustit jakékoliv načínání nebo dokonce úvahy o restitucích. Pokud jde o kulatý stůl, který by se zabýval nějakými historickými souvislostmi, tady přeci už ty instituce jsou, byly vytvořeny Česko-německou deklarací, je tady Česko-německé diskusní fórum, je tady dokonce Fond budoucnosti, který připravuje různé projekty, takže já nevím, jakou další instituci má pan Posselt přesně na mysli.

Jak situaci chcete uklidnit, jak byste ji uklidňoval jako ministr zahraničí? Stručná odpověď.

Já myslím, že není v tuto chvíli co uklidňovat, naše stanovisko je jasné, ty dekrety nejsou v žádném rozporu s komunitárním právem a jde spíš o to, tuto pozici umět právně vyargumentovat, umět ji vyargumentovat především poslancům Evropského parlamentu, u nichž, jak jsem se bohužel přesvědčil, ta znalost poválečné problematiky a celého toho kontextu je velice chabá a nicotná a já jsem přesvědčen, že pokud se oni seznámí se všemi historickými okolnostmi, s příčinami a následky všech těch záležitostí, tak že nadále nebudou tím způsobem tlačit na pilu, jako se to děje teď.

Otázka z Internetu, Jan Neumann z Prahy se ptá: "Pane Zahradile, myslíte si opravdu, že prezident Edvard Beneš, jakožto velice rozporuplná osoba, je vhodný kandidát pro udělení prezidentského vyznamenání? Nevidím důvod, proč tohoto socialistu s levicovými sklony, který byl dvakrát osobně odpovědný za ztrátu české samostatnosti, navrhovat na vyznamenání." Jak odpovíte Janu Neumannovi?

Já myslím, že Edvard Beneš je určitě kontroverzní osobnost a ...

Tak proč jej vyznamenávat?

Myslím si, že má nejednoznačné zásluhy, pokud jde o českou historii, ale on je bezesporu součástí české národní tradice, on byl před válkou prezidentem demokratického Československa, ve kterém nalezlo své útočiště velmi mnoho uprchlíků právě před nacistickým Německem a před jeho režimem. Za války byl symbolem určité kontinuity české státnosti a také toho protifašistického odporu v zahraničí, a to, jakým způsobem je o něm dnes hovořeno v zahraničí, když jeden politik o něm řekne, že byl genius zla, jiný řekne,že byl rasista apod., to je nepřijatelné. Takže z těchto symbolických důvodů si myslím, že by bylo dobré ho nějak vyzdvihnout.