Eliška Wagnerová, předsedkyně Nejvyššího soudu ČR
Čtvrtek 14. března 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru

Citace rozhovoru


Ústavní soud České republiky má nového soudce, stala se jím dosavadní předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová. Poté, co její jmenování předložil Senátu prezident republiky Václav Havel, vyslovila horní parlamentní komora s jmenování Elišky Wagnerové souhlas. Proč bude podle prezidenta Havla Wagnerová dobrou soudkyní?

Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam/: Požádal jsem vás o souhlas se jmenováním doktorky Elišky Wagnerové soudkyní Ústavního soudu především proto, že mi je svým osudem, svou odbornou praxí a svou statečností vynikajícím ztělesněním přesně toho pojetí práva, které pěstovat je v našem bytostném zájmu, kterým můžeme nejlépe překonávat naši minulost a jeho baštou by měl podle mě být právě Ústavní soud.

Slova prezidenta Václava Havla. Eliška Wagnerová k funkci ústavního soudce doslova říká:

Eliška WAGNEROVÁ, předsedkyně Nejvyššího soudu /zvukový záznam/: Ústavní soud nebo ústavní soudci, ačkoliv pracují soudními metodami, nesmí mít dle mého soudu zavázané oči, jak bývá znázorňována justice, naopak od soudců Ústavního soudu se očekává, že budou mít velmi zbystřené smysly, a to jak pro život veřejný, tak neobyčejnou citlivost pro práva jednotlivců.

Slova nové Ústavní soudkyně Elišky Wagnerové. Nejen o práci Elišky Wagnerové ve funkci předsedkyně Nejvyššího soudu a roli ústavního soudce bude následujících 30 minut. Od mikrofonu BBC zdraví Václav Moravec. Pozvání k rozhovoru přijala předsedkyně Nejvyššího soudu České republiky, ale k mikrofonu usedá téměř už soudkyně Ústavního soudu, Eliška Wagnerová. Vítejte v BBC, dobrý den.

Dobrý den.

Přijměte gratulaci k tomu, že jste byla zvolena soudkyní Ústavního soudu České republiky Senátem Parlamentu České republiky, teď už zbývá jen jmenování prezidenta republiky. Bylo to těžké?

Děkuji. Velmi, velmi těžké.

Když jsem sledoval vaše vystoupení v Senátu, nikdy jsem vás neviděl tak nervózní. Co způsobilo vaší nervozitu?

Tak tu nervozitu v podstatě způsobila kombinace výroků pronášených politiky, které jsem si přečetla v předchozích dnech a týdnech v novinách a poté prakticky žádná rozprava v Senátu, takže jsem před senátory předstupovala před všechny a přitom jsem věděla, že tam jsou tací, kteří proti mně případně jakési výhrady mají, ale nesdělili je tam nahlas a pro mě to bylo poměrně dost nepříjemné předstoupit před mlčící zeď, abych tak řekla.

Byl to pro vás nejhorší okamžik vašeho života?

Ne, tak to bych neřekla, to ne.

Jaký okamžik to byl?

Byl to velmi nepříjemný okamžik, už bych to samozřejmě nerada znovu prodělávala a jsem hrozně ráda, že to mám za sebou, z druhé strany, mám-li to za sebou, tak musím říci, že pohledy, řekněme, těch senátorů, o kterých odhaduji, že mně dávali nebo svůj hlas dali mně, tak byly tak povzbudivé, že jsem se možná měla nechat strhnout jimi a nemyslet na ty, kteří se už předtím projevili a byli negativní.

Soudkyní Ústavního soudu České republiky jste byla zvolena Senátem. V tajných volbách vám dalo hlas 40 ze 72 přítomných senátorů. Když prezident Václav Havel prostřednictvím Kanceláře prezidenta republiky oznámil, že byl rád jmenoval předsedkyní Ústavního soudu Elišku Wagnerovou a na uvolněné místo předsedy Nejvyššího soudu Ivu Brožovou, vysloužil si kritiku především politiků ČSSD a ODS - a to proto, že s nimi své rozhodnutí nekonzultoval. Ostrá slova na adresu hlavy státu pronesl například místopředseda vlády, senátor Pavel Rychetský.

Pavel RYCHETSKÝ, senátor, místopředseda vlády /zvukový záznam/: Otevřeně říkám, že jaksi ta rychlost, ten nezvyklý spěch není v normálních demokratických systémech běžný, aby jeden den podal soudce Ústavního soudu demisi a druhý den oznámil pan prezident, nebo třetí, koho navrhne místo něj a navíc, aby tak učinil bez konzultace třeba s předsedy parlamentních komor, s předsedy ústavněprávních výborů, podle mého soudu i s představiteli vlády, třeba pokud se týče obsazení funkce předsedkyně Nejvyššího soudu, tak to se mi zdá dokonce nemožné, tak činit bez konzultace ministra spravedlnosti.

14. únor a slova místopředsedy vlády, senátora Pavla Rychetského. Postup prezidenta Václava Havla podrobil kritice i ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš.

Jaroslav BUREŠ, ministr spravedlnosti /zvukový záznam/: Já jsem se vyjadřoval k tomu, když jsem se dočetl z internetových stránek Kanceláře prezidenta republiky, že prezident 12. února, to je ta zpráva pana Ladislava Špačka, rozhodl o jmenování Ivy Brožové předsedkyní Nejvyššího soudu. V této souvislosti jsem reagoval a říkal jsem, že jsem smutný, nebo že mě mrzí, já už si slova přesně nepamatuji, že pan prezident, ne proto, že bych chtěl zasahovat do jeho kompetencí, ale, že nepovažoval za nezbytné zeptat se mě, že jsem se tu informaci dozvěděl touto podivnou cestou.

18. únor a slova ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše. Vy už jste, Eliško Wagnerová, zmínila ten nepříjemný pocit, když jste předstoupila před Senát a byla tam hradba ticha. Považujete za zbabělé, že vám senátoři a politici, kteří se v novinách vyjadřovali k vašemu jmenování soudkyní Ústavního soudu, že vám to neřekli do očí?

Já to nechci, opravdu, hodnotit. Nechci to hodnotit takto emocionálně, ono by to snad ani nebylo dobré, do dnešní mé nálady, teď poté, to ani nezapadá, nechtějte to ode mě.

Počkejte. Vy jste se ve chvílích politických přestřelek odmítla vyjadřovat ve všech médiích. 23. února jste Lidovým novinám doslova řekla: "Mám na to nějaké názory a myslím si, že v tom nejsou, řekněme, stranické zájmy přímo jako takové, ale nemohu to teď komentovat."

Podívejte se, takto začněme těmi ukázkami, co jste pustili teď v rozhlase. Pokud jde o komentář pana Rychetského k rychlosti, se kterou prezident vybral kandidáta a předložil ho k jmenování Senátu. Já si myslím, že prezident je dokonce povinen jednat v tomto případě velmi rychle, protože Ústavní soud, jak známo, je těleso složené z 15 lidí a víme z praxe, že každý hlas hraje roli, čili ten Ústavní soud by měl být velmi rychle doplněn do plného počtu, tak aby mohl rozhodovat opravdu kvalitně a odpovídajícím způsobem. Jinak pokud jde o ty výtky, že měl prezident předtím konzultovat třeba s ústavněprávními výbory obou komor, či dokonce s vládou, tak to si myslím, že je výtka, která nemá oporu v české ústavě, protože, marná sláva, Senát a prezident jsou dva ústavní orgány, jejichž souhru ústava předpokládá, žádný jiný ústavní orgán z dobrých důvodů v této souhře nemá působnost.

Ale i senátoři si stěžovali, že nejdříve se dozvěděli návrh na vaše jmenování soudkyní Ústavního soudu z Internetu Kanceláře prezidenta republiky a teprve pak jim přišel dopis.

Podívejte se, to je jiná věc, tady řekněme komunikace mezi ...

Hradem a Senátem?

Hradem a Senátem, ale nechtějte po mně, abych se k tomu vyjadřovala, to by spíš měl činit Hrad a Senát.

Ale stala se podle vás chybička, mělo by to být tak, že ...

Já si myslím a dovedu si představit, že by tato tisková zpráva šla s jistým odstupem tak, aby ti senátoři se to dozvěděli jako první, ale to je snad vše, co bych si dovolila k tomu způsobu říci.

Předseda Senátu Petr Pithart při rozpravě v horní parlamentní komoře vaše jmenování ústavní soudkyní podpořil a ke kritice smluvně-opozičních stran na adresu prezidentova postupu při jmenování uvedl:

Petr PITHART, předseda Senátu /zvukový záznam/: To, že se někteří členové vlády domáhali být v procesu nominace Ústavního soudu slyšeni, dokazuje, že je u nás opravdu důležité ústavu chránit.

Předseda Senátu Petr Pithart. Jste přesvědčena o tom, co naznačil Petr Pithart, že diskuse kolem vašeho jmenování mohla ukázat, že si někdo chce pohrávat i s ústavou?

Já nevím, zda to naznačilo, že si chce někdo pohrávat přímo s ústavou, to bych si asi netroufla tvrdit, ale spíš bych řekla, že ta diskuse vypovídá o tom, jak málo politici čtou ústavu a jak by ji měli číst častěji, že rozvržení, jednak moci, předpokládané ústavou a celá ústava, že není ani ze strany politiků bezezbytku internalizována.

To je co?

To je, že jim nepřešly do krve instituty ústavou založené, vazby mezi třeba právě v tomto případě různými mocemi s tím, že za nimi nevidí ten účel, pro který je ten rozvrh učiněn ústavou takto a ne jinak.

Vy jste žila i v Německu, je to problém batolecího věku české politiky, souvisí to s tím, že čeští politici jsou 11 let od nějakého mezníku?

Tak jedna věc je, to si pamatuji velmi dobře, že v jednom německém pramenu jsem četla, že když bylo německým politikům vytýkáno právě, že se nechovají ústavně konformně, tak jeden politik odsekl: "Přece nebudu chodit celý den s ústavou pod paží." Takže ono je to takové spíš chování, které je zřejmě u politiků běžnější, ale z druhé strany, a to je pravda, že státy, ve kterých ústavy mají jisté stáří, jistou dobu existují, tak že opravdu přešly do krve nejen politikům, ale občanům té země a prostě občané té země a politici dobře vědí, proč to tak je, totiž to je ta věc, proč to tak je.

Je to batolecí věk demokracie v České republice?

Je to batolecí věk, ano, demokracie v České republice. Já bych si totiž troufla říci, víte, ono napsat tu ústavu jde relativně velmi rychle a snadno, nebo snadno, relativně snadno, ale právě osvojit si ji, pochopit proč je to tak a ne jinak a nemůže to být jinak, to je věc dlouhodobého zažívání.

Před senátory předstoupil s návrhem na vaše jmenování prezident republiky Václav Havel. Ve svém projevu hlava státu varovala před technokratickým používáním zákonů a před přílišným uplatňováním práva pozitivního před právem přirozeným, tady jsou slova Václava Havla pronesená v Senátu.

Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam/: Je to pojetí ryze technokratické, orientované víc na techniku tvorby a aplikace zákona než na jeho skutečné poslání. Jakoby tu zákon nebyl kvůli člověku, ale člověk kvůli zákonu, jakoby zákon neměl růst z mravního cítění či mravní normy, ale měl je naopak určovat. Formalistický či pozitivistický typ právního myšlení má samozřejmě v kontinentální Evropě svou dlouhou a historicky velmi srozumitelnou tradici, zároveň je ale po zkušenosti s nacismem a komunismem prokazatelně překonán. Obrysy či pozůstatky tohoto překonaného pojetí dodnes ovšem mnozí, byť by byli svým přesvědčením stokrát demokraty, bezděky v sobě nosí.

Slova prezidenta Václava Havla pronesená v Senátu. S Havlovým názorem však nesouhlasí ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš.

Jaroslav BUREŠ, ministr spravedlnosti /zvukový záznam/: Takové rozdělování právníků je mi naprosto cizí, že jsem uplatňoval jako soudce rozum, že to považuji za uměle vytvořený problém. Já rozlišuji soudce a jiné praktické právníky na ty, kteří umí a na ty, kteří neumí, ne na právní pozitivisty a na přirozeně právní právníky.

Řekl v reakci na slova Václava Havla ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Vy jste názor Václava Havla podpořila a jeho projev se vám v Senátu líbil. Můžete uvést konkrétní příklady, kdy byla česká veřejnost svědky pozitivistického a technokratického výkladu práva a uplatňování zákonů před právem přirozeným?

Podívejte se, zaprvé k tomu prezidentovu projevu není co dodat, ten byl skvělý, opravdu skvělý. Pokud jde o vaší otázku, víte ...

Příklad, nějaký zřetelný příklad.

Zřetelný příklad, no, kupříkladu, teď abych mluvila přesně, a to se mi možná teď nepodaří, já si vzpomínám třeba na výklad zákonného ustavení, které bylo obsaženo v zákonu rehabilitačním, kde se předpokládalo odškodnění pro vězněné v 50., prostě v době totality, tam se používá v zákoně termín, a teď právě, abych ho řekla přesně, a to se mi asi nepodaří, ale jako výdělek, myslím, že odškodňuje se výdělek a soudci prostě to interpretovali, tedy tento pojem jako skutečně výdělek, jehož člověk dosahuje jakousi vlastní prací, maximálně možná výnosy z nějakého majetku, ale rozhodně už nebyli s to pod tento zákonný pojem stáhnout třeba na důchod, tak to je přesně ono, to je skutečně lpění na slovech v jejich zaužívaném smyslu bez ohledu na kontext a účel, pro který jsou použita v tom konkrétním zákoně.

Není ovšem tím příkladem třeba osvobození Lubomíra Štrougala, který nebyl potrestán před soudem za své hříchy z minulosti?

Tak podívejte se ...

A obecně stíhání zločinů komunismu.

Přesně tak, já neznám konkrétně ten případ tak, abych o něm mohla hovořit, ale obecně pochopitelně, když se tyto věci otevřely, tak soudci skutečně lpěli až příliš na té liteře zákona a ...

Otevřely, vy hovoříte v minulém čase, ale to je přeci současnost.

Máte pravdu, ale já teď mám na mysli otevřely, když se zahajovalo trestní stíhání, uvědomte si, že většina z těch věcí nebo mnohé z nich byly zahájeny skutečně v první poloviny 90. let, jen se neuvěřitelným způsobem vlečou a už téměř takové ty ...

I vlečení je podle vás ukázkou pozitivního výkladu práva?

Tak to ne, především je to ukázkou toho, proč se vlečou. Oni se vlečou proto, že putují od jedné instance, která rozhodla velmi formalisticky, ke druhé, kde se očekává, že ta bude rozhodovat méně formalističtěji, ono se to nestane, takže putují ke třetí, případně, no, k Ústavnímu soudu se tyto věci nemohly dostávat, protože obvykle dopadaly ve prospěch obviněných osob a stát nemůže podávat ústavní stížnost.

Považujete za svůj největší dluh jako předsedkyně Nejvyššího soudu České republiky, že se vám nepodařilo změnit atmosféru v justici, aby převážil přirozený výklad práva od výkladu pozitivistického?

Já vám to řeknu takto, samozřejmě, že se mi to nepodařilo kompletně, ale pravda je, že za ty téměř čtyři roky pozoruji u, teď nechci říct u mnohých, ale u některých svých kolegů, kteří když jsem před 6 lety nastupovala na Nejvyšší soud, tak byli obrovští formalisté, tak u nich pozoruji veliký posun a veliké přemýšlení právě o tom, jakým způsobem to právo přirozené, respektive ta přirozená právní interpretace, má ovlivnit tu interpretaci obyčejných zákonů, a to mě nesmírně těší. Víte, já jsem nešla do té funkce s tím, že by se mi podařily v tomto ohledu divy, v tomto ohledu člověk musí být spokojený s každým milimetrem a já si prostě myslím, že se to o pár milimetrů posunulo.

Jaký bude mít největší úkol váš nástupce, nový předseda Nejvyššího soudu?

Tak to asi je otázka pro něj samotného nebo pro ní samotnou, ale já ...

Vy mu úřad nepředáváte s nějakým dluhem?

Ano.

Jaký dluh to bude?

Tento dluh, tedy, nebo dluh, já bych to ani nenazývala dluhem, to není můj dluh, to je dluh vytvořený tou šílenou komunistickou minulostí a i, řekněme, počátky 90. let, kdy se tyto právní ideje sem teprve dostávaly a vůbec tady nebyly zahnízděny a zakořeněny. Ale já vám to řeknu takto, můj nový nástupce nebo já bych byla ráda, kdyby pokračoval především v tom, že se bude snažit tak důsledně a usilovně, jako jsem se snažila já, o to, aby soudní moc byla skutečně nezávislou, aby soudci zůstávali nestranní, aby dál pracoval na mechanismech, která já jsem nastartovala uvnitř soudu, aby ustál tlaky ze strany exekutivy, zákonodárců na to ...

Zkrátka, aby to byl militantní soudce, jak říká ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. V tomto pořadu vás Bureš označil militantní soudkyni - a to nejen vás ale i část Soudcovské unie - tzn., militantní soudce by měl být?

V tomto ohledu by měl být skutečně snad ...

Předsedou Nejvyššího soudu.

Ano, ano. Tak to si myslím, že je úkol pro nového předsedu v každém případě.

Prezident republiky Václav Havel ve svém projevu v Senátu před vaším zvolením hovořil také o nutnosti české společnosti vypořádat se s minulostí.

Václav HAVEL, prezident České republiky /zvukový záznam/: O zesílené snaze znovu uchopit vlastní minulost, koneckonců svědčí i to, že se snažíme ji lépe poznat. Já bych v této souvislosti jmenoval jako příklad zákon o odtajnění svazků Státní bezpečnosti, který vznikl z vaší iniciativy, senátní, a který navzdory svému vědomí o bezpočtu nebezpečí, jež v něm jsou ukryta, jsem dneska ráno podepsal. Vycházel jsem z úvahy, že ten význam pravdy je vyšší, převyšuje všechno ostatní.

Slova prezidenta republiky Václava Havla k senátorům, kterými oznámil, že podepsal zákon o zpřístupnění svazků StB. Odpůrci zákona o zpřístupnění svazků už dali najevo, že se kvůli zákonu možná obrátí na Ústavní soud, tzn., že to bude možná kauza pro vás jako nového soudce Ústavního soudu. Myslíte si, že je dobré zveřejnit svazky StB před volbami?

Vidíte, teď jste to řekl, já na toto odpovídat nebudu právě ...

Ještě jste předsedkyní Nejvyššího soudu, paní doktorko.

Právě proto, že ta kauza se mi může dostat na stůl, takže to skutečně po mně nechtějte.

Trochu, i kdybych vás mučil?

I kdybyste mě mučil a škrtil, ne.

Není podle vás tento zákon v rozporu s Listinou základních práv a svobod?

Já ho zatím řádně ani nečetla, takže by bylo velmi nezodpovědné, abych se k němu jakkoliv vyjádřila.

Vy jste před volbou ústavního soudce hovořila o dělbě moci. Myslíte si, že dělba moci v České republice, tak jak je v současnosti dána, není nějakým způsobem vychýlena v neprospěch nějaké moci, je ona dělba v rovnováze?

Tak podívejte se, určitě se na ní dají dělat zlepšující korektury, koneckonců on se o to právě i Senát svého času snažil tím, že ta komise pro, ne novelizaci, ale pro revizi ústavy se pokoušela vyvážit moci ve státu lépe. Já si myslím, že je vychýlena dělba moci rozhodně ve prospěch exekutivy na úkor moci soudní, že v tomto ohledu by mělo dojít k nápravě, bohužel zákonem o soudech a soudcích k tomu nedošlo.

Tak a teď jste něco porušila, víte, co jste porušila? Vy jste se teď vyjádřila k zákonu, který budete posuzovat.

A já vám na to hned odpovím.

Nebudete ve střetu zájmů?

Já vám na to hned odpovím, už jsem to měla promyšleno a dokonce dnes, kdyby na to padla otázka v Senátu, tak bych na ní odpovídala asi následujícím způsobem.

Jen dodám pro posluchače, že prezident republiky se obrátil na Ústavní soud kvůli zákonu o soudu a soudcích. Vy jste byla a stále ještě jste předsedkyní Nejvyššího soudu a v této funkci jste ostře vystupovala proti tomu zákonu, a o zmiňovaném zákonu budete rozhodovat.

Přesně tak, já, pane Moravče, nebudu. Já sama sebe prohlásím podjatou ve vztahu k tomu zákonu, právě proto, že jsem se k té věci už jednoznačně a velmi jednoznačně vyjadřovala a vyloučím sama sebe z hlasování o tomto zákonu.

A vaše charisma nemůže ovlivnit ostatní soudce Ústavního soudu?

Tak to já nevím, do jaké míry budou ovlivnitelní mou osobou, nebo nebudou, ale v každém případě znovu opakuji ...

Jste podjatá?

Jsem podjatá a vím to a nechci činit rozhodnutí Ústavního soudu, které v této věci učiní napadnutelným právě a jen proto, že já jako podjatá v této věci jsem na něm participovala, jeho zúčastnila.

Pokud by vám někdo nabídl funkci předsedy nebo místopředsedy Ústavního soudu..... Proč se na mě mračíte?

Pane Moravče, tak pokud jde o předsedu, pan předseda Kessler je předsedou Ústavního soudu a ...

Ptal jsem se na budoucnost, pokud by vám to někdy někdo navrhl, budete tam na deset let, paní předsedkyně.

Tak vidíte, to je strašně dlouhá doba.

Pokud by vám to někdo nabídl, odmítla byste?

Pane Moravče, bože můj, to jsou spekulace do budoucna a já opravdu nechci spekulovat do budoucna. Teď jsem dostala souhlas se svojí nominací na soudkyni Ústavního soudu, jsem šťastná, je to báječné, co bude, jak bude, uvidíme, nechci se vyjadřovat.

Současný předseda Ústavního soudu Zdeněk Kessler navrhuje některé změny, týkající se Ústavního soudu České republiky, zapracovat do ústavy. 11. února navrhl Zdeněk Kessler v tomto pořadu následující změny.

Zdeněk KESSLER, předseda Ústavního soudu České republiky /zvukový záznam/: Horní hranici věkovou, kde Němci mají 68 a náš zákon o soudech a soudcích a obecně o soudnictví má horní věkovou hranici u Nejvyššího soudu 70 let, což si myslím, že je maximum pro soudce i Ústavního soudu a zákaz opětovné volby, protože i ten Ústavní soud tím, že se obmění, že tam přijdou lidé nezatížení minulostí, tak je to pro Ústavní soud jistě prospěšné.

Slova předsedy Ústavního soudu Zdenka Kesslera. Jste pro to, aby ústavní soudce byl volen jen na jedno funkční období a pak neměl šanci?

Já si myslím, že to je obvyklé v Evropě, že je třeba to respektovat a je třeba se zamýšlet nad tím, co je účelem této limitace. Ten účel je zřejmý, prostě vyloučit, aby soudce koncem svého mandátu nebyl vystaven pokušení rozhodovat tak, aby byl znovu zvolitelný, to je účel. Já to absolutně ...

To znamená, podpoříte tento návrh a myslíte si, že by bylo dobré, aby se ústava v tomto smyslu změnila?

Já si myslím, že to je evropský trend a myslím si, že Česká republika by neučinila špatně, kdyby se k němu přidala. Pokud jde o tu věkovou hranici, tak rovněž můžeme zaznamenat věkové hranice ve všech evropských zemích, Rakousko má 70 let věkovou hranici i pro soudce Ústavního soudu, Německo, jak již říkal předseda Kessler, 68 let a dokonce Evropský soud pro lidská práva zavedl hranici 70 let, přitom jeho první předseda, když odcházel, tak to byl pán přes 80 roků a byl báječný.

Teď velmi stručně k otázkám posluchačů. Petr Novák, napsal o sobě, že byl dříve soudcem Obvodního soudu pro Prahu 3, dnes Městského soudu v Praze, tudíž kolega, znáte jej?

No, mám pocit, že vím, o kterého soudce jde.

Ptá se: "Už jste vyhodnocovala první zkušenosti s novelou trestního řádu a shledáváte dnes něco, co by vás vedlo k závěru, že je na místě korigovat vaše negativní stanovisko k této razantní změně?"

Ne, zatím se nevyhodnocovaly zkušenosti s novelou trestního řádu, spíše máme takové první poznatky, které ...

Jsou spíše negativní, nebo pozitivní?

Víte co, oni jsou takové i onaké.

Které převládají?

Dobře, ke mně se dostávají negativní, ale nechci říct ...

Tudíž jste zatím nezměnila názor?

Ne, podívejte se, ale já právě na nich nechci stavět, protože je to příliš krátká doba na to, aby mohla být vypovídající.

Kdy podle vás bude dobré zhodnotit novelu trestního řádu, která platí od 1. ledna?

Po roce, to je minimální doba.

Václav Klaus tvrdě kritizoval způsob zatčení podnikatele Milana Šrejbera a Klaus naznačil, že je to horší než za komunismu. Myslíte si, že je dobré, když se jeden z nejvyšších ústavních činitelů takto vyjadřuje o práci orgánů činných v trestním řízení?

Tak já vzhledem k těm událostem vážícím se k mé osobě se přiznám, že jsem zpravodajství v minulých dnech sledovala pouze okrajově, a pokud vím, tak to je úplně čerstvá zpráva, takže o tom nevím vůbec, ale vůbec žádné podrobnosti.

Ale ten fakt, že se takto vyjádří jeden z nejvyšších ústavních činitelů?

Podívejte se, takto, vysocí ústavní činitelé by asi měli být, řekněme, trošku mírnější ve vyjadřování, nicméně ovšem z druhé strany je třeba říci to, když by bylo pravdou, že tam došlo k nějakému obrovskému excesu, pak je na místě ho označit.

Eliška Wagnerová, budoucí ústavní soudkyně. Díky za váš čas a někdy příště na shledanou.


Citace rozhovoru v médiích


Prezident k W agnerové zatím bez stanoviska

Právo, 19. 7. 2003, strana 3: Prezident Václav Klaus ke kauze místopředsedkyně Ústavního soudu (ÚS) Elišky Wagnerové, kterou bývalý předseda ÚS Miloš Holeček obvinil z podjatosti, zatím nemá definitivní stanovisko. Na dotaz Práva to včera sdělil ředitel tiskového odboru Hradu Petr Hájek. Holeček v dopise, který odeslal Wagnerové, prezidentu republiky a šéfům obou parlamentních komor 11. července, vyzval Wagnerovou k rezignaci na post ústavní soudkyně.

Holeček jí vytýkal, že ačkoli veřejně v BBC hovořila o své podjatosti ve věci zákona o soudech a soudcích, poté se hlasování o zrušení jeho části loni 18. června zúčastnila. O své podjatosti podle Holečka přitom své kolegy oficiálně neinformovala. Jak uvedl, porušila tím slib ústavního soudce a poškodila pověst ÚS.

Wagnerová sama rezignovat nehodlá a prezident republiky ji nemůže k takovému kroku nijak donutit. V úvahu by mohlo připadat její odvolání z funkce místopředsedkyně ÚS. Ústava se o odvolání funkcionářů ÚS nezmiňuje. Někteří právní odborníci soudí, že prezident může funkcionáře ÚS odvolat pouze s kontrasignací premiéra. Naopak jejich jmenování je plně v jeho rukou.

Jaký soud: pestrý, nebo silný?

Lidové noviny, 19. 7. 2003, názory, autor: Jiří Přibáň, PF UK, Cardiff Law School, strana 10 - Klausův výběr kandidátů podle politického klíče zastírá funkci ústavního soudnictví V tomto týdnu došlo ke dvěma událostem, které mají zásadní význam pro náš ústavní systém a budoucí vývoj ústavního soudnictví. První událostí je bezprecedentní útok odstupujícího předsedy Ústavního soudu Holečka na kolegyni Wagnerovou, který možná patří do kabaretního rejstříku politiků některé z "banánových republik", ale rozhodně je neomluvitelný u kteréhokoli ústavního činitele v demokratickém právním státě.

O možné podjatosti soudkyně Wagnerové ve věci zákona o soudech a soudcích jednalo totiž plénum Ústavního soudu a dospělo k negativnímu závěru. Jestliže nyní Holeček tvrdí opak, pro který uvádí jako velmi chatrný důvod dobový rozhovor Wagnerové pro BBC, nevídaným způsobem tím napadá především rozhodování samotného soudu a oslabuje dlouho budovanou integritu této instituce. Jeho teatrální gesto je v kontextu ústavního soudnictví a soudcovské kultury téměř nepochopitelné a celý spor působí spíše dojmem, jako kdyby se jednalo o osobní útok v okamžiku, kdy jeho původce již kromě stavovské cti neriskuje téměř nic, a naopak si může získat náklonnost těch politiků, pro které je Ústavní soud již dlouhou dobu nepřátelskou institucí.

Za těchto okolností potom nepřekvapí, že se na stranu soudkyně Wagnerové postavila většina jejích kolegyň a kolegů. V souvislosti s Ústavním soudem ovšem došlo ještě k jedné zásadní události. Ve středu totiž senátoři odmítli prezidentův návrh jmenovat ústavním soudcem Aleše Pejchala. Neznáme důvody, proč tento kandidát nezískal důvěru senátní většiny, a ani bychom o nich neměli zbytečně spekulovat. Pro některé mohou být tímto důvodem zájmy, které advokát Pejchal v soudních sporech hájil, pro jiné to může být již sama skutečnost, že na nejdůležitější soudcovskou funkci ve státě byl jmenován člověk s advokátskou praxí, nicméně pramalou znalostí ústavního soudnictví.

Snaha jmenovat advokáta bez obecnějšího právního rozhledu do funkce ústavního soudce je skutečně neobvyklá a nelze se divit, že s ní prezident neuspěl. Z profesního hlediska přitom na celém jmenovacím procesu na první pohled překvapí, jak málo kandidátů pochází například ze soudnictví, ačkoli výraznou podporu senátorů získali právě soudci Holländer a Güttler. Sjednocujte, interpretujte, dotvářejte Odmítnutím jednoho z navrhovaných kandidátů na funkci ústavního soudce dal Senát jasně najevo, že je s ním třeba počítat jako s aktivním spolutvůrcem nového Ústavního soudu. Tímto nesouhlasem s prezidentovým návrhem se především uvedl v činnost jeden z mnoha důležitých mechanismů v celkovém systému ústavních brzd a rovnováh, který nelze v žádném případě podceňovat.

Prezident se ve jmenovacím procesu dosud velmi důsledně držel politického klíče a v jeho seznamu je většina politicky jasně vyprofilovaných kandidátů. Tím se sice otevírá možnost politického vyjednávání, avšak současně se zastírá základní funkce ústavního soudnictví spočívající ve sjednocování, interpretování a dotváření právního a ústavního pořádku země. Senát by nyní do tohoto procesu mohl vstoupit a aktivně přispět ke vzniku soudu, který by do budoucna byl schopen vystupovat jako orgán s jasným a uceleným názorem na ústavní problémy.

Tato ucelenost je pravým opakem toho, co se zpravidla označuje jako politicky jednobarevný soud, ale současně jí nelze docílit mechanickým výběrem kandidátů s různými politickými názory. Sjednocující funkce Ústavního soudu předpokládá, že názorové rozdíly a odlišná stanoviska soudců v konkrétních případech nejsou motivována především politickými postoji, nýbrž mají svou teoretickou váhu, a proto je možné k nim přihlížet i v celkové činnosti soudu. Naproti tomu odborně pologramotný a na politické frakce roztříštěný soud by byl pochopitelně také slabý ve svém rozhodování, což by ovšem v konečném důsledku vedlo i k oslabení naší ústavní demokracie.

Šéf ÚS Holeček vyzval Wagnerovou k odchodu, Wagnerová to odmítla

PRAHA 14. července (ČTK) - Předseda Ústavního soudu Miloš Holeček dopisem vyzval místopředsedkyni Elišku Wagnerovou, aby ze své funkce i ze soudu odešla. Wagnerová to odmítla.

Holeček ČTK řekl, že porušila slib, který dala loni v březnu v rozhlasové stanici BBC, kdy sama sebe označila za podjatou v kauze stížnosti proti zákonu o soudech a soudcích. Tehdy řekla, že se rozhodování o tomto případu účastnit nebude, následně to ale podle Holečka nesplnila.

Wagnerová ale dnes ČTK řekla, že odstupovat nehodlá. Uvedla, že ji už podpořilo osm soudců, kteří tehdy, v červnu 2002, v dané kauze rozhodovali. Odmítla jakkoli komentovat spekulace o tom, že prezident Václav Klaus uvažuje o jejím odvolání. O takových spekulacích neví ani Klausův mluvčí Tomáš Klvaňa. "Žádný komentář," řekl dnes ČTK. Ústavního soudce jmenuje prezident se se souhlasem Senátu na desetileté období. Soudci nemohou být prezidentem odvoláni, mohou ale do jeho rukou složit rezignaci.

O případu dnes ve vysílání BBC hovořila i senátorka KDU-ČSL Zuzana Roithová. Uvedla, že v této věci existují dva výklady - není jasné, zda prezident vůbec může ústavního soudce odvolat. Roithová se ale domnívá, že Wagnerová by sice měla celou věc vysvětlit, výzvy k rezignaci ale podle ní nejsou na místě.

Kvůli zákonu se na Ústavní soud obrátil bývalý prezident Václav Havel. Loni v červnu mu pak Ústavní soud vyhověl. I hlasem Wagnerové zrušil tu část zákona o soudech a soudcích, která se týkala kontroly jejich odborných znalostí.

Ústavní soud o tom tehdy rozhodl hlasy 10 ze 14 přítomných soudců, Wagnerová řekla, že potřebný počet hlasů byl v tomto případě devět. "Byl tam ještě jeden (hlas) navíc," uvedla na dotaz ČTK.

Wagnerová přitom tuto normu kritizovala ještě ve své předchozí funkci předsedkyně Nejvyššího soudu. "Sama sebe prohlásím podjatou ve vztahu k tomu zákonu, právě proto, že jsem se k té věci už jednoznačně a velmi jednoznačně vyjadřovala a vyloučím sama sebe z hlasování o tomto zákonu," řekla loni v březnu BBC, předtím, než se ujala funkce ústavní soudkyně.

Dnes ČTK řekla, že po nástupu na nové místo své kolegy ústavní soudce na organizačním plénu informovala o svých výhradách k zákonu, vyřčených ještě v pozici předsedkyně Nejvyššího soudu. Další ústavní soudci ji ale prý přesvědčili o tom, že ve své nové pozici, tedy ve funkci ústavní soudkyně, už podjatá není, protože daný zákon už se jí netýká.

Ke svému loňskému výroku v BBC dnes Wagnerová uvedla: "V tu chvíli, kdy jsem ten rozhovor poskytovala, jako předsedkyně Nejvyššího soudu, tak jsem to takto prociťovala, protože ten zákon v tu chvíli dopadal také na mne."

Holeček si však myslí, že Wagnerová pochybila, když se na rozhodnutí Ústavního soudu o zákonu podílela. "Podle mého názoru rozhodovala jako podjatá soudkyně. Já se domnívám, že to je porušení slibu, který při svém jmenování dala," řekl ČTK Holeček, kterému spolu s dalšími sedmi soudci končí v úterý mandát.

Wagnerovou dnes ostře kritizoval i místopředseda sněmovny Ivan Langer (ODS), který Holečkovu výzvu podpořil. "Toto je jednání, které je v rozporu se slibem Ústavního soudce," řekl ČTK. Dodal, že to vrhá stín na celý Ústavní soud.

Langer loni právě v kauze zákona o soudech a soudcích namítal podjatost hned u tří ústavních soudců, kromě Wagnerové také u Vojtěcha Cepla a Františka Duchoně. V té době upozorňoval na to, že tito soudci se v listopadu 2001 účastnili v Senátu semináře, kde vyjadřovali svá stanoviska k posuzovanému zákonu. stavní soud ale Langerovi nevyhověl. O rozhovoru Wagnerové pro BBC poslanec tehdy nevěděl.

Holeček dnes s ČTK hovořil, když odcházel ze schůzky s prezidentem, který na Pražský hrad pozval i další ústavní soudce, jimž končí mandát a kteří už ve funkci nepokračují. Předseda Ústavního soudu uvedl, že o jeho výzvě se na dnešním setkání s Klausem nemluvilo, informoval o ní ale prezidenta dopisem.

Ústavní soud tedy čeká výrazná obměna, funkční období v úterý uplyne osmi z 15 soudců. Prezident již vybral všech osm kandidátů, mezi nimi i dva dosavadní ústavní soudce. Senát začne o nominacích debatovat ve středu.