Alexandr Vondra, zmocněnec pro summit NATO
Úterý 2. dubna 2002

Poslechněte si rozhovor v MP3

Přepis rozhovoru


Na listopadovém summitu Severoatlantické aliance v Praze se rozhodne o dalším rozšíření Aliance směrem na východ. I proto český prezident Václav Havel hovoří o pražském setkání 46 hlav Aliance a Partnerství pro mír jako o setkání s velkým S.

Václav HAVEL, prezident ČR /zvukový záznam/: Jsem z různých důvodů hluboce přesvědčen, že toto setkání může mít pro celý svět a pro tvorbu jeho budoucího mírového řádu nepoměrně větší význam, než jsme si schopni teď, ba i v dohledné době, uvědomovat.

Slova Václava Havla. Přípravy na listopadový summit Severoatlantické aliance jsou v plném proudu. Na inspekční cestu do Prahy se kvůli přípravám vypravil ve druhé polovině března i generální tajemník NATO George Robertson.

George ROBERTSON, generální tajemník Severoatlantické aliance /zvukový záznam/: Toto místo i opatření, která přijala česká vláda pro summit, který bude jedním z nejdůležitějších v historii, na mě udělaly mimořádný dojem. Všechny přípravy se už rozjely na sto procent a jsem moc spokojený s tím, jak ta všechna opatření na tak velkou akci do sebe zapadají.

Nejen o listopadovém summitu Severoatlantické aliance v Praze bude následujících 30 minut. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vládní zmocněnec pro přípravu summitu Severoatlantické aliance v Praze, bývalý velvyslanec České republiky ve Spojených státech amerických, Alexandr Vondra. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Který problém spojený s listopadovým zasedáním Severoatlantické aliance v Praze vám zatím zabral nejvíc času?

Co zabírá hodně času je samozřejmě ta spolupráce v té bezpečnostní rovině, protože po 11. září na to koukají všichni zvlášť pečlivě, to je, řekl bych, jedna věc. Druhá věc, samozřejmě diskutuje se a bude se ještě hodně diskutovat o té agendě, i když to není přímo náplň práce té mé kanceláře, tak já osobně se o to samozřejmě zajímám také, protože jsem strávil kus života zápasem za to, aby se NATO vůbec rozšířilo tehdy o Českou republiku, Polsko a Maďarsko.

Můžete vy osobně lobbovat za agendu, která se bude v Praze probírat, jako vládní zmocněnec?

Já si myslím, že musím být opatrný, pokud jde o taková ta veřejná vyjádření nebo ... Ten summit je společná odpovědnost české strany, jakožto hostitele, a Atlantické aliance, jakožto organizátora, čili samozřejmě si musím, takříkajíc, dávat pozor, ale na druhou stranu jsem český občan a nic nebrání tomu, abych dával najevo, jaké jsou třeba naše zájmy, tužby apod.

Za co český občan Alexandr Vondra nejvíc lobbuje?

Já si myslím, že jsou důležité tři věci. Za prvé, diskutovat a projednávat budoucnost Atlantické aliance, tak aby to společenství těch vyspělých demokratických zemí bylo schopno reagovat v budoucnosti na některé ty nové hrozby, které nás nejvíce zajímají, nejvíce tíží. Za druhé, velmi důležitá je ta otázka rozšíření, protože tím, že se ta Aliance rozšíří o země střední a východní Evropy, tak Česká republika má naději, že přestane být takovou tou hraniční frontovou zemí, že se posune více do toho centra té stability a chráněné demokracie. Za třetí je i velmi důležité, aby Aliance našla nějaké nové vyjádření těch partnerských vztahů s Ruskem teď v té nové situaci.

Když vás ještě nepustím z první otázky, je ale nějaký jeden konkrétní problém, například kam umístit 700 lidí při slavnostní večeři na Pražském hradě, který vám zabírá nejvíce času?

Takových problémů je celá řada, budou se vynořovat další a další. Je to samozřejmě schůzka ohromná, bezprecedentní, my jsme nikdy nic takového nedělali, alespoň pokud jde o počet hlav států nebo předsedů vlád, kteří tady v Praze tou dobou budou. Já teď nechci vytknout jeden problém jako větší než všechny ty ostatní, protože samozřejmě za dva tři týdny to můžeme vnímat trošku jinak, prostě problémy jsou od toho, aby se řešily a ...

Jsem si vědom poťouchlosti otázky, očekával jsem možná poťouchlou odpověď, nedočkal jsem se, škoda. Na úvod trocha statistiky: Listopadový summit Severoatlantické aliance v Praze má hostit 46 hlav členských států Aliance a Partnerství pro mír, 2500 dalších hostů a 3000 novinářů. Na bezpečnost summitu má dohlížet zhruba 13 tisíc policistů. Vše máte, lidově řečeno, na povel vy jako vládní zmocněnec a počet vašich podřízených nečítá ani 20. Nepocítil jste nedostatek lidí ve své kanceláři kvůli organizaci summitu?

Tak my samozřejmě lidi nabíráme, dneska například nastoupili dva noví pracovníci, k tomu 1. nebo 2. dubnu a já počítám, že tak zhruba do konce září by v té naší kanceláři mohlo být třeba 40, 50 lidí, ale na druhou stranu si nemyslím, že cílem by mělo být rozmnožovat byrokracii, přijímat nekonečné množství lidí, kteří budou někde sedět od 8 do 5 a pak rychle utíkat z práce pryč.

K tomu vás netlačím, ale číslo 20 na tak velkou akci, ani ne 20 lidí se zdá téměř neuvěřitelné.

Ne, podívejte, v žádném případě tu akci nechystá 20 lidí. My řadu těch věcí máme už dneska zajištěno prostřednictvím kontraktů, spolupracujeme s právními kancelářemi, prostě v dnešní době a v tomto státě kupříkladu nemá žádný smysl zaměstnávat právníky, protože ty dobré právníky vy nezaplatíte tak, abyste je mohl platit 8 hodin denně a ty špatné právníky nemá cenu zaměstnávat, čili je daleko lepší mít smlouvu s právní kanceláří, která vám dělá ty jednotlivé kroky na zakázku a jeden týden je hodně práce a pak další týden jí třeba tolik není a podobně máme firmu na takové to obchodní poradenství, na organizaci výběrových řízení apod.

V každém případě počítáte s tím, že se počet zaměstnanců kanceláře do září zvýší téměř dvojnásobně?

To určitě, ale nemyslím si, že je nutné ten počet těch zaměstnanců rozšiřovat neúměrně, že mnoho těch věcí se dá ošetřit, ať už na základě smlouvy s jednotlivými lidmi nebo zejména na základě smlouvy s firmami, a to prakticky už děláme. Samozřejmě, že na tom summitu se v konečném důsledku budou podílet tisíce lidí, vy jste zmínil třeba těch 12, 13 tisíc policistů, a já si myslím, že v těch 20 lidech nejsou zahrnuti lidé, kteří se na tom podílí už na jednotlivých ministerstvech, ať už ministerstvo vnitra, obrany, zahraničí apod. nebo třeba na magistrátu, v městských částech Prahy atd.

Na jak dlouho má smlouvu vládní zmocněnec pro přípravu summitu?

Pokud jde o mě osobně, já, to jste mě zaskočil, já se domnívám, že mám asi pracovní smlouvu s ministerstvem zahraničí na dobu neurčitou, protože v těch službách diplomatických už pracuji někdy od léta roku 92, ale ...

Vy nemáte zvláštní smlouvu jako vládní zmocněnec?

Ne, já mám jmenovací dekret od vlády a mám dokonce pověřovací listiny od prezidenta a ty jsou samozřejmě vztaženy k tomu úkolu připravit pražský summit, a to je na dobu té přípravy, čili do listopadu.

Pak zůstane zaměstnancem ministerstva zahraničí nebo zvednete kotvy?

Vidíte, to je otázka, to já nemám vůbec čas se tím zabývat. Můj úkol je připravit tuto schůzku tak, aby proběhla, pokud je to možné ke spokojenosti maxima lidí, jak tady doma, tak v zahraničí a dál já zatím nemám čas ani chuť přemýšlet.

Nebylo diplomacie už dost?

To já nevím, nevím.

Kdo jiný by to měl vědět, když ne Vondra?

To máte pravdu, ale znovu říkám, nic mě nenutí se tou otázkou teď zabývat, trápit se, na to je hodně času a já, pro mě je důležité vždycky dělat nějakou práci, která mě baví, kde cítím nějaké poslání, užitek a nějaká kariéra nebo tak, to je až poslední.

Když zůstaneme u čísel: Na organizaci listopadového summitu Severoatlantické aliance v Praze vyčlenila Česká republika přes 800 milionů korun, z toho vaše kancelář má k dispozici 340 milionů. O zbytek peněz se dělí resorty vnitra, obrany a zpravodajské služby. Můžete garantovat, že výdaje spojené s organizací summitu NATO v Praze nepřesáhnout 800 milionů?

Podívejte, ta otázka je položena kategoricky a já samozřejmě, protože jsem profesionál na ni úplně kategorickou odpověď nedám, já vám řeknu toto ...

Byť vám byl rozpočet navýšen, tak nemůžete dát kategorickou záruku?

Já bych byl rád, aby ten summit byl zorganizován za vynaložení rozumných, tzn. ne příliš velkých prostředků. Myslím si, že ta částka je částkou, kdy takový summit za normálních okolností uspořádat umíme. Samozřejmě já neumím v tuto chvíli odhadnout, jaké okolnosti mohou nastat třeba na podzim, my neumíme předvídat mezinárodní situaci, my neumíme předvídat rozsah třeba některých těch bezpečnostních opatření, která by byla nezbytná, pokud by se mezinárodní situace nějakým způsobem vyvinula.

To znamená, že se ještě mohou zvýšit bezpečnostní opatření?

My, to je věc, která se permanentně analyzuje, vyhodnocuje, ty opatření se přijímají na základě toho, jak probíhá ta analýza a to vyhodnocování. O některých těch věcech my máme představu jen předběžnou a ta ...

O jakých věcech?

Třeba o rozsahu těch bezpečnostních opatření. Já vím, že chcete znát odpovědi maximálně konkrétní, já vám je v tuto chvíli dát, myslím, nemohu a bylo by jednak nerozumné se pouštět do nějakých spekulací a na druhé straně si myslím, že my chceme o nich, a to já slibuji, budeme o nich včas informovat, o všech těch opatřeních, která se třeba budou dotýkat obyvatel tedy v Praze a v okolí, ale budeme informovat včas, ale to neznamená, že všechno umíme 8 měsíců dopředu.

Přesto se ještě k některým tématům týkajícím se bezpečnostních opatření dostaneme. Ve druhé polovině března přijel do Prahy na inspekci kvůli stavu příprav listopadového summitu Severoatlantické aliance její šéf George Robertson. Po své inspekci Robertson nešetřil chválou.

George ROBERTSON, generální tajemník Severoatlantické aliance /zvukový záznam/: Toto místo i opatření, která přijala česká vláda pro summit, který bude jedním z nejdůležitějších v historii, na mě udělaly mimořádný dojem. Všechny přípravy se už rozjely na sto procent a jsem moc spokojený s tím, jak ta všechna opatření na tak velkou akci do sebe zapadají.

Slova generálního tajemníka NATO George Robertsona. Česká média však referují o tom, že hlavní problém příprav listopadového summitu Aliance spočívá v tom, že spolu příliš nekomunikují ministerstva, magistrát, tajné služby a další instituce. "Každý si chce obstarat nanejvýš svojí agendu, celek ho nezajímá, bojí se vzít na sebe odpovědnost za případné komplikace," tak doslova citovaly 20. března 2002 Hospodářské noviny nejmenovaného úředníka z úřadu vlády. Je nepříliš dobrá komunikace problémem?

Já bych to takto neřekl, já vždycky, když někdo ...

Vy stále zjemňujete jako diplomat.

Ne, to není jako diplomat, tam já mluvím svým jménem, já mluvím jako Vondra a pokud vám nějaký nejmenovaný činitel někde na úřadu vlády něco řekne, tak by bylo, myslím, v prvé řadě nutné, aby se uměl představit. Já s tím problémy nemám, podívejte se, samozřejmě, že taková akce vždycky vyžaduje dost vysoký stupeň koordinace, že neznamená, že v každém tom okamžiku těch příprav všichni dělají na sto procent.

Co je třeba zlepšit v koordinaci, je-li třeba něco?

Já si myslím, důležité je, aby kupříkladu Národní bezpečnostní úřad byl schopen ty prověrky vykonat včas, ty bezpečnostní prověrky.

Ponechme si toto téma ještě jako zvláštní téma. Je ještě jiný bod, co se koordinace týče, krom bezpečnostních prověrek?

Podívejte, na to, že tento stát je dva nebo tři měsíce před volbami, tady vrcholí volební kampaň, tak já myslím, ten stupeň té všeobecné shody, jak názorové, tak ta schopnost nějaké té součinnosti a koordinace je, řekl bych, spíše lepší než horší, na to, že jsme uprostřed volební kampaně, já si nemám důvod nějak fatálně stěžovat. Není pravda to, že bychom se nescházeli, my se scházíme, máme různé výbory, jednak funguje takový výbor na úrovni náměstků, ten se schází jednou měsíčně, a pak na těch nižších stupních jsou různé pracovní skupiny, na vnitru se teď přidala i armáda, a to funguje, řekl bych, s periodou jednou týdně, čili si nemyslím, že by to byl nějaký fatální deficit.

Česká republika má už zkušenost s organizací velkého mezinárodního setkání. Stalo se tak v roce 2000, kdy se v Praze konalo zasedání Mezinárodního měnového fondu. Nejvyšší kontrolní úřad při té příležitosti zjistil, že během zasedání finančníků se českému ministerstvu financí ztratily počítače za čtyři miliony korun. Můžete českému daňovému poplatníkovi zaručit, že se na listopadovém summitu Severoatlantické aliance nebude krást ve velkém?

Rozumíte, můžu slíbit to, že uděláme všechno, co je v našich silách, aby se nic nekradlo a k tomu ...

Vy jste četl zmiňovanou zprávu NKÚ?

Četl ano, my ji známe, studovali jsme ji. Podívejte, pro mě je důležitá jedna věc, když jsme se začali bavit o tom rozpočtu, to bylo loni v létě, já jsem se tehdy postavil proti tomu, aby se utrácelo za nějaké investice. To je akce, která tady bude trvat dva nebo 2,5 dne, ne déle, čili není žádný důvod nakupovat nějaké prostředky hmotné, my si je budeme půjčovat a samozřejmě, když si je půjčujeme, tak součástí toho kontraktu je i dohled nad tím, aby se s tím nic nestalo, záruky apod. Čili ...

Z 340 milionů co máte k dispozici, kolik z toho se bude dávat na nákup nějakých prostředků?

Téměř nic, to, co se bude investovat, jsou minimální částky, možná nějaké jednotky milionů, ale nejsou to ani desítky.

Tudíž to je recept, aby se neopakovalo to, co se dělo při Mezinárodním měnovém fondu, respektive při jeho zasedání?

Já si myslím, že do určité míry ano, protože vždycky platí, že stát není ten nejlepší hospodář, že je důležité, aby ten majitel, pokud možno soukromý majitel se o ty statky, které mu patří, náležitě postaral a stát je tu od toho, aby zorganizoval setkání, aby zabezpečil podobu těch dvou dnů, ale ty počítače, ta auta, já nepočítám, že budeme něco nakupovat. Samozřejmě s výjimkou nějakých specializovaných prostředků pro ty bezpečnostní složky, ale to zase není z té částky 340 milionů.

Policejní prezident Jiří Kolář nevylučuje, že kvůli listopadovému summitu Severoatlantické aliance bude uzavřen vzdušný prostor nad Prahou.

Jiří KOLÁŘ, policejní prezident /zvukový záznam/: No, je to tak, že například při posledním summitu finančníků, tak tam jsme udělali taková opatření, aby nemohlo dojít například k přeletu balonu nebo nějakých lehkých ultralightů nad Prahou, eventuálně nad Kongresovým centrem. Dneska už uvažujeme ve zcela jiných dimenzích a není naprosto vyloučeno, že dojde k úplnému uzavření vzdušného prostoru v určitých okamžicích nebo v určité době nad Prahou, to je možné.

19. únor a slova policejního prezidenta Jiřího Koláře v rozhovoru pro BBC. K jaké variantě se kloníte vy, popřípadě bruselská centrála Severoatlantické aliance, k uzavření vzdušného prostoru?

Podívejte se, to je přesně ta otázka, která ještě nebyla rozhodnuta, tam probíhají ty analýzy, vyhodnocování různých informací apod.

Kdy podle vás je ten pravý čas na to, aby veřejnost byla informována, zda uzavřen bude, či nebude?

Já si myslím, že to nikdo nepotřebuje vědět osm měsíců předem. Každopádně platí asi to, že ten vzdušný prostor bude silně kontrolován, že ty koridory budou omezené, ale neplatí podle mého soudu to, že bychom na dva dny zavřeli celý vzdušný prostor nad Českou republikou, vždyť mnoho z těch delegací, třeba jako Island nebo Lucembursku, ti nepřiletí nějakým speciálním letadlem, ti použijí normálních komerčních linek, čili spíš jde o ten vzdušný prostor nad Prahou a jejím okolím nějakým způsobem přísně monitorovat, upravit tak, aby byla třeba vyloučena ta letecká doprava nad těmi hlavními místy, kde se summit bude odehrávat, ale nebude to znamenat, že by ruzyňské letiště bylo kompletně vyřazeno třeba na dva dny z provozu, to myslím, že ne.

Teď se dostáváme k tomu, co jste už naznačil jako jeden z problémů nebo jedno z bolavých míst organizace summitu Severoatlantické aliance - a to bezpečnostní prověrky. 15. března jste v Lidových novinách ke třetímu výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance publikoval článek nazvaný Nejsme druhořadý člen NATO. V textu samotném stojí, cituji doslova: "Systém bezpečnostních prověrek se rodí jen s obtížemi a jejich provádění je přinejmenším zdlouhavé." Čím si vysvětlujete obtíže bezpečnostních prověrek v České republice?

Podívejte, já nejsem kompetentní na to, abych dával nějaké hodnocení těch složek a orgánů, které ty bezpečnostní prověrky provádějí, já to nedělám a nemohu do detailu mluvit, nejsem s tím seznámen. Já jen vím z té praxe, když jsem sloužil na ministerstvu zahraničí normálně v diplomacii, že často ty prověrky trvaly velmi dlouho. Já sám si pamatuji, když byl ten poslední summit Aliance v roce 1999, tak že jsme na ty výsledky prověrek, třeba já osobně a někteří moji spolupracovníci, kteří tam zajišťovali tehdy účast české delegace ve Washingtonu, čekali prakticky do poslední hodiny a my jsme o tom mluvili už minulý rok. Já mám osobní slib, několikrát potvrzený ředitelem toho národního úřadu, který za to zodpovídá, že se všechno stihne včas, takže uvidíme. Já myslím, že teď je osm měsíců dopředu, ty prověrky ...

Můžete říci, kolik lidí čeká bezpečnostní prověrka na přísně tajné?

Já si myslím, že na přísně tajné, jestli se teď nepletu, prakticky nikoho, na ten stupeň tajné je to řádově, řekněme, několik stovek lidí. Jsou to ...

A ti už jsou prověřováni?

Někteří jsou prověřováni, někteří budou prověřeni a tady je nutné rozlišit, jednak je to prověrka pro styk s utajovanými skutečnostmi, a to je maximálně těch několik stovek lidí, kteří budou mít přístup do těch zón, třeba v tom Kongresovém centru Praha. Zdaleka nejde třeba o všechny ty kuchaře, číšníky, jak se píše.

Ti dostanou co?

To půjde o jiný druh prověrek, prověrku o tzv. bezpečnostní spolehlivosti, to je vlastně součástí teď té novely, toho zákona 148, která prošla v Poslanecké sněmovně minulý týden a ještě bude muset být odsouhlasena Senátem a podepsána prezidentem a tam já počítám s tím a všechny informace o tom svědčí, že tato prověrka by měla být jednodušší, neměla by trvat tak dlouho.

Předtím jste říkal stovek lidí. Teď tato malá prověrka, ta nejmenší se týká kolika lidí?

Já vám to teď přesně neumím říct, ale tady to může jít do, řekněme, tisíce, dvou tisíc, přesně vám to teď neřeknu.

A vy máte slib šéfa Národního bezpečnostního úřadu, že všichni lidé, kteří budou potřebovat jakékoliv prověření pro listopadový summit Severoatlantické aliance, tak budou včas vyřízeni?

Mám slib, že jsou schopni vyřizovat tuto jednodušší prověrku řádově v týdnech. Podívejte se, já jsem nedávno měl setkání s generálem Garethem, který byl zástupcem šéfa toho týmu, který připravil ten poslední summit ve Washingtonu, a i Američané, kteří jsou v tom velmi sofistikovaní, naráželi na různé potíže a nakonec byli schopni ty potíže řešit na poslední chvíli v řádu třeba několika dnů, jako ty ožehavé, čili ...

Zajímal se George Robertson o problémy s bezpečnostními prověrkami v Česku, když tady byl naposledy? Narazili jste na to?

Nezajímal se o to do detailů, protože to je naše národní zodpovědnost. My samozřejmě, tam kde jde o styk s utajovanými skutečnostmi NATO, tak tam je to společná odpovědnost, že Aliance samotná má orgán, National Security Office, ale to jde řádově zase jen o hrstku lidí, to všechno ostatní je samozřejmě naše národní zodpovědnost, zajistit řádně tak, aby ...

A vy věříte, že to dopadne?

Já si myslím, že jo. Podívejte, v této zemi je vždycky spousta diskusí, spousta pochybností, spousta kritiky a média se o to zajímají do detailů, ale myslím si, že vždycky jsme byli schopni takové akce uspořádat, a to tak dobře, že nebyly nikdy pochybnosti o tom, jestli se třeba Praha má stát hostitelem některých dalších akcí v budoucnosti.

Nemáte ovšem obavy z prověření firem, které budou zajišťovat servisní služby? Ty také musejí mít bezpečnostní prověrku kvůli výběrovým řízením?

Podívejte, obavy? Samozřejmě, že může dojít k některým potížím, problémům. Samozřejmě, že někdo třeba prověřen nebude, ale znovu říkám, dneska máme tržní hospodářství a těch firem na tom trhu je větší množství, tady nemáme ...

Ale bezpečnostní prověrka a její časové nezvládnutí může ovlivňovat udělování státních a veřejných zakázek.

Státní veřejné zakázky. My se snažíme vždycky postupovat tak, aby byla nějaká soutěž, mým prvním a posledním imperativem je, aby to stálo co nejméně a samozřejmě, že když jednáte s větším množstvím těch firem, tak máte možnost s těmi náklady, s tou cenou jít dolů. Na druhou stranu já nepředpokládám, že bychom tady postupovali podle toho zákona ve smyslu, že bychom nutně u každé zakázky vyhlašovali veřejnou soutěž. Ten zákon, já jsem s ním velmi podrobně obeznámen, máme k tomu patřičné stanovisko Úřadu pro hospodářskou soutěž a kupříkladu ten zákon připouští některé legitimní výjimky, třeba když tu máte státní návštěvu, protože jsou věci, které vy nemůžete dostat třeba rok nebo dva roky dopředu, to jsou záležitosti, které souvisejí se zahraničními vztahy. My nejsme jediní ve hře, ve hře jsou také přání těch států, které tu budou na návštěvě, čili znovu, budeme postupovat tak, aby a postupujeme už tak, aby ta cena byla co nejjemnější, na druhé straně nepředpokládám, že bychom se vlivem toho zákona dostali do nějakých potíží, které tady naznačujete.

Další téma: obsahová stránka pražského summitu. O události, která se v listopadu koná v Praze, hovořil ve svém novoročním projevu Václav Havel. Kromě jiného řekl:

Václav HAVEL, prezident ČR /zvukový záznam/: V tomto roce budeme mít větší příležitost tvořivě zasáhnout do osudu světa, než jsme měli v celých svých dosavadních dějinách. V Praze se bude konat summit Severoatlantické aliance, na němž se čeká nejméně 46 hlav států. Bude to první velké setkání tohoto druhu za bývalou želenou oponou, navíc ve městě, kde byla kdysi zrušena Varšavská smlouva. Jsem z různých důvodů hluboce přesvědčen, že toto setkání může mít pro celý svět a tvorbu jeho budoucího mírového řádu nepoměrně větší význam, než jsme si schopni teď, ba i v dohledné době uvědomovat.

Slova prezidenta Václava Havla. Generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson při své poslední návštěvě Prahy k listopadovému summitu uvedl:

George ROBERTSON, generální tajemník Severoatlantické aliance /zvukový záznam/: Summit bude představovat jeden z nejdůležitějších momentů NATO, protože se tady v listopadu přijmou rozhodnutí, která ovlivní chod Aliance na několik příštích let. Nebude to jen summit, kde se budou rozdávat pozvánky na členství v NATO, bude to i transformační summit, aby se NATO modernizovalo a bylo připraveno na veškeré bezpečnostní situace, které přináší 21. století.

Generální tajemník Severoatlantické aliance George Robertson. Jak si vy osobně představujete transformaci Severoatlantické aliance, která by měla být, jak naznačil George Robertson, rozhodnuta v Praze?

To je důležitá otázka, na kterou neexistuje jednoduchá odpověď, protože neexistuje žádná jednoduchá transformace, ale myslím si, že z našeho hlediska, a já se k němu osobně hlásím, je důležité, aby na jedné straně ta Aliance nedestruovala sama sebou, prostě ...

Jak by mohla destruovat sama sebe?

Je to obranná organizace a ten článek 5, který je o společné obraně členských států, je klíčem k ní a souhlasím moc s těmi názory, že není možné NATO přetransformovat jen v nějakou takovou politickou organizaci, která bude jezdit hasit požáry po celém světě pomocí takových těch mírových týmů, to možné není. Na druhé straně alfou a omegou té Aliance je soudržnost a spolupráce Spojených států a evropských zemí a myslím si, že tady je velmi důležité, aby Evropané a Američané měli schopnost navzájem sobě velmi dobře naslouchat a hledat cesty k plnění těch svých budoucích úkolů tak, aby to v zásadě odpovídalo zájmům obou.

Pochopil jsem správně, že transformace Severoatlantické aliance bude znamenat, že Evropa bude muset dávat víc peněz na lepší vyzbrojení svých armád apod., že zkrátka Američané jsou v Severoatlantické alianci daleko dále než státy evropské?

To je jedna strana mince, velmi důležitá a nejde jen o to vydávat více peněz na obranu, myslím, že jde o to správně ty peníze alokovat, aby Evropané nezaostávali za Spojenými státy právě tam, kde mají největší náskok, což je taková ta oblast věda, výzkum, vývoj nových technologií, modifikace těch armád od nějakých takových těch velikých tankových jednotek k menším, ale mobilnějším a flexibilnějším útvarům. Čili to je jedna strana mince, druhá strana mince je to, že Američané mají spojenecké závazky nejen k Evropě, ale mají je také ve východní Asii a mají také na Blízkém východě a myslím si, že hledání určité harmonie, pokud jde o naši politiku ve vztahu k Blízkému východu a k té východní Asii bude velmi důležité z hlediska budoucnosti, včetně toho klimatu uvnitř Atlantické aliance.

Říká vládní zmocněnec pro listopadový summit Severoatlantické aliance Alexandr Vondra, který byl hostem Interview BBC.

Transkripci Interview BBC pořizuje společnost NEWTON I.T. a neprochází jazykovou úpravou BBC.