Václav HLAVÁČEK /zvukový záznam/: No, já si myslím, že ano, protože tak, jak se chová Evropská unie, tak to jen dokladuje, kdyby tomu tak nebylo, tak si myslím, že věci by se měly jinak, a jsem přesvědčen, že už bychom byli plnoprávnými, plnohodnotnými členy Evropské unie.

Prezident Agrární komory Václav Hlaváček. České zemědělce popudil návrh Evropské komise na výši přímých plateb pro rolníky z kandidátských zemí. Komise navrhuje, aby zemědělci z kandidátských zemí dostávali v letech 2004 - 2006 pouze čtvrtinu přímých plateb svých kolegů z Evropské unie a na plnou výši dotací by dosáhli až v roce 2013. Český ministr zemědělství Jan Fencl k návrhu Evropské komise říká:

Jan FENCL /zvukový záznam/: Musíme vyjednat podstatně lepší pozici než ta, která je nám v tuto chvíli nabízena. Musíme především vytvořit podmínky pro české, moravské zemědělce, pro české a moravské venkovany, tudíž budou konkurenceschopní se svými sousedy, se stávajícími i budoucími zeměmi evropského společenství.

Ministr zemědělství Jan Fencl. Názor českých zemědělců je však jasný, pokud se podmínky navrhované Evropskou komisí nezmění, jsou zemědělci připraveni říci "ne" vstupu země do Evropské unie. Opět hovoří prezident Agrární komory Václav Hlaváček.

Václav HLAVÁČEK /zvukový záznam/: Jsme připraveni sdělit nedoporučení při hlasování nebo memorandu, které bude vyhlášeno, aby zkrátka nehlasovali pro vstup do Evropské unie.

Nejen o problémech českých zemědělců se vstupem České republiky do Evropské unie bude následujících 30 minut. Vítejte při poslechu půlhodiny otázek a odpovědí. Od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náměstek ministra zahraničí a státní tajemník pro evropskou integraci Pavel Telička. Dobrý den.

Dobré odpoledne.

Kdy Pavlu Teličkovi jako státnímu tajemníkovi pro evropskou integraci, lidově řečeno, nejvíce zatrnulo?

No, to je dobrá otázka, teď jste mě zaskočil. V samotných jednáních? Já si myslím, že se taková situace, teď bych nerad, aby to vyznělo nějak sebevědomě, nenastala, já si myslím, že jsme v zásadě asi dokázali společně s našim týmem většinu těch situací předvídat, že by zatrnulo ... Spíš jsou to možná nepříjemné chvilky a ...

Například?

Ty nejnepříjemnější bych viděl tehdy, kdy některé věci by mohly být, zvlášť mohly být lépe odpracovány, dříve odpracovány, to je, dejme tomu, to, s čím se samozřejmě člověk v pozici vyjednavače nerad potýká a tu a tam jsme se s tím potýkali, ale nemyslím, že by to byly nějaké nepředpokládané problémy. Nedokážu odpovědět přesně.

Zkrátka do nepříjemných situací jste se dostal ve chvíli, kdy Česká republika v něčem zaspala a muselo se rozlité mléko utírat?

Já bych neřekl, že Česká republika, já si myslím, že abychom byli připraveni na jednání, musíme si stanovit harmonogram pro doma odpracované úkoly, pro jednotlivé mezikroky, a to jak na úrovni mezi resortů apod., a tam si myslím, že to je skutečně, některé věci, byť jsou ojedinělé, ale myslím si, že mohly být odpracovány dříve.

Který okamžik byste v procesu vyjednávání vstupu Česka do Evropské unie označil za největší úspěch českých vyjednavačů?

Tak nerad utíkám z této otázky, protože se to týká mé práce a práce mých nejbližších kolegů, nerad na ní odpovídám, myslím si, že to je na posouzení někoho jiného. Snad bych řekl, že ...

Zkuste z toho, co se podařilo projednat, co bylo nejtěžší dojednat a dá se považovat za úspěch?

Řekl bych, že nejzajímavější jednání a možná dosud nejtěžší, zároveň nikoliv bezvýznamné z hlediska výsledků, byla kapitola daní, kde prakticky ve všech těch oblastech, které jsme požadovali, jsme dosáhli buď úplně všeho, nebo téměř v té rovině, ve které jsme to požadovali, a myslím si, že jsou důležité a mají konkrétní dopad a mají dopad i pro naše občany a mají dopad v ekonomické a sociální rovině, takže to si myslím, že asi bylo i negociačně to nejzajímavější, trvalo to nejdelší dobu.

Zmínil jste daně: ale český televizní divák je informován, že jídlo v restauracích po vstupu do EU značně podraží, protože vyjednavači byli laxní.

Tak vyjednavači vyjednávali na bázi mandátu a ten jsme dostali, čímž nechci svalovat zodpovědnost někam jinam, je to realita, my jsme dostali mandát a podle toho mandátu jsme postupovali a vyjednali jsme to, co mandát ukládá. Můžeme položit otázku tu, zda mandát měl obsahovat i toto, a teď pojďme ...

Je to případ daně z přidané hodnoty v restauračních zařízeních?

Teoreticky, já v zásadě reaguji na to, co jste řekl před chvilkou. Můžeme diskutovat o tom, zda měl mandát toto obsahovat, a já si myslím, že toto nenáleží až tak vyjednávačům, kdybych měl říct svůj osobní názor, tak dejme toto na jednu misku vah a dejme na misku vah třeba nižší DPH na stavební práce, nebo na teplo, nebo na potřeby ... Co je důležitější? A chtěli jsme, měli jsme představu, že bychom vyjednali ještě o další přechodné období více, já si myslím, že mě tady teď nutíte k tomu, že de facto ten výsledek začínám hodnotit, ale myslím si, že tady jsme skutečně dosáhli maxima. A teď si položme otázku, zda bychom tam dali ještě toto přechodné období, zda bychom ho dosáhli také? Já, protože vím, že těch osm měsíců jednání bylo složitých, že prakticky jedno z nich se nám podařilo až na poslední chvíli, tak pochybuji, ale je otázka, jestli bychom nevyjednali toto a naopak bychom zabránili v jednání jednoho z těch dalších a všechna ta další bych považoval možná za důležitější, nebo absolutní většinu z nich. Dovolte mi ještě jednu poznámku, víme přeci, že ta sazba DPH se hýbala před několika měsíci, registroval jste vy ve stravovacích službách, že by se snížily ceny? To znamená, že naši restauratéři, naše podniky pracují s vyšší marží než předtím, takže pokud se ceny nesnížily, zatímco se snížila sazba DPH, tak to znamená, že někdo vydělává více, jinými slovy, určitě tam prostě je jistá vata, ale to nechci komentovat, ale říkám, ministerstvu zahraničí to nepřísluší, v mandátu to nebylo, ale zároveň bych podpořil ty, kteří říkají, že v tom mandátu to být nemělo, že to spíš měly být jiné věci, a ty tam byly a jsou dojednány.

Začněme výsledky jednoho sociologického šetření: Vstup České republiky do Evropské unie stále nemá nadpoloviční podporu obyvatel země. Pro vstup České republiky do Evropské unie se v březnu vyslovilo 46 % lidí. Vyplývá to z průzkumu společností TNS Factum a STEM. Na dotazníky odpovídaly dvě tisícovky respondentů. Z průzkumu vyplývá, že více než třetina obyvatel České republiky nevěděla, zda hlasovat pro, nebo proti vstupu do Evropské unie. Považuje státní tajemník pro evropskou integraci Pavel Telička citovaná čísla za svůj dluh?

Já si myslím, že se k tomu určitě musím hlásit, dejme tomu, úměrně pochopitelně ministerstvo zahraničních věcí je zodpovědné, a teď zdůrazňuji, za koordinaci implementace koordinační strategie, tzn., my jsme tady ke koordinaci, my jsme zde samozřejmě k realizaci vlastních projektů, ale je tady prostor pro další subjekty, ale ne prostor, je tady povinnost a ...

Ale vy máte koordinovat, že skáču do řeči, protože v programovém prohlášení vlády Miloše Zemana ze srpna 1998 v kapitole zahraniční politika, což se vás týká, stojí: "Vláda se zaměří na zkvalitnění informační činnosti tak, aby byla zahraniční politika výrazně podpořena českou veřejností, zejména, pokud jde o začlenění České republiky do Severoatlantické aliance a Evropské unie." Tudíž 46 % obyvatel České republiky, kteří se vyslovili pro vstup země do Evropské unie, se asi nedá považovat za výraznou podporu?

Pane redaktore, já se ještě na vteřinku vrátím k tomu, abych řekl, že samozřejmě ta zodpovědnost je na ministerstvu zahraničních věcí a je to samozřejmě v mých útvarech a takto to vnímáme, na druhou stranu nezaměňujme komunikační strategii s politickou strategií, s politickou kampaní. A já si myslím, že tady je samozřejmě prostor i pro ty politické subjekty, které ve svých programech říkají, pro jednotlivé politické strany, že jejich cíl je vstup do Evropské unie, takže my tady máme komunikační strategie, jejichž hlavním cílem, si dovolím říci, je především zvýšit informovanost veřejnosti a sekundárně by to mělo pochopitelně přinést i větší podporu. Čtyřicet šest procent - je to málo, nebo hodně? Mohli bychom teď ...

Počkejte, tak je to málo, nebo hodně?

Teď to chci okomentovat, mohli bychom teď diskutovat o tom, jaká je mentalita Čecha, je skeptičtější, nebo spíše nikoliv? Já si myslím, že je. Mohli bychom hovořit, co to ovlivňuje, ať už je to dneska diskuse o tzv. Benešových dekretech, nebo je to finanční otázka, to všechno má dopad a já si myslím, že podstatné je to, že ta podpora, že alespoň ten poslední vývoj je, že mírně vzrostla podpora, i když je to v rámci statistické odchylky, připouštím ...

O tři procenta.

Dobře, jsou to tři procenta v době, kdy se vedou složité diskuse ohledně tzv. Benešových dekretů, kde je na programu finanční aspekt rozšíření atd. Já si myslím, že to není nepodstatné, protože to jsou věci, které by to teoreticky měly srážet. A teď jen poslední poznámku, já si myslím, že tomu věnujeme nemálo pozornosti, jen pro příklad uvádím, zítra odpoledne jsem v Ostravě na diskusi s moravskými důchodci, ve středu, a myslím si, že to není nepodstatná část našeho obyvatelstva, ve středu jsem ve Zlíně dopoledne, odpoledne v Novém Jičíně a ve čtvrtek zase v Ostravě, obdobný "timetable" mají i moji kolegové, a přitom to nejsou nějaké semináře, to jsou panely, kam zveme známé herce, sportovce, novináře, kde se velmi otevřeně diskutuje s veřejností a myslím si, že to postupně přináší ten výsledek především v té rovině lepší informovanosti.

Jak velkou podporu, a nyní po vás budu chtít konkrétní procento, byste označil za výraznou?

Těch 46 %, zároveň z těch zdrojů, ze kterých čerpáte, víte, že to ve skutečnosti znamená, že v referendu by se vyjádřilo zhruba 72, 73 %, to prostě není málo. Já si myslím, že toto je slušná podpora, pokud se skutečně v referendu z těch hlasujících 72, 73, 75 % bude pro, já bych byl celkem spokojen, ale spokojenější bych byl bych s tím, pokud občané skutečně půjdou k těm urnám s určitou znalostí o problematice a nebudou to tam házet zbůhdarma nebo ze sympatií, antipatií k něčemu či k někomu, tzn., že budou mít určitou úroveň informovanosti a naše průzkumy ukazují, že ta úroveň informovanosti se celkem znatelně zvyšuje.

Je to téma pro další vládu a pro další období, zapracovat ještě více na informovanosti obyvatel?

Ta komunikační strategie má ještě několik fází, tak jak jsme je zpracovali v samém začátku, a ta fáze taková kulminační bude samozřejmě před referendem, tzn., jednoznačně je to práce i pro příští vládu a já bych řekl, že především pro to období X měsíc před referendem.

Když 7. května předstoupil před Poslaneckou sněmovnu premiér Miloš Zeman se zprávou o činnosti své vlády, hovořil i o české zahraničí politice. Hovoří český ministerský předseda Miloš Zeman.

Miloš ZEMAN /zvukový záznam/: V době této vlády se podařilo výrazně zrychlit naše přibližování se Evropské unii, v současné době máme uzavřeno 25 z 30 kapitol, přitom v hodnotících zprávách Evropské komise se hodnocení České republiky postupně zlepšovalo, ještě před dvěma lety byla například v této hodnotící zprávě použita formulace, že "Česká republika může být považována za fungující tržní ekonomiku", zatímco před rokem se tam již objevila jasná formulace, že "Česká republika je fungující tržní ekonomikou". Myslím si, že bychom neměli opomenout tento, byť zdánlivě bezvýznamný, rozdíl.

Slova premiéra Miloše Zemana pronesená před Poslaneckou sněmovnou 7. května. Když jste byl naposledy v tomto pořadu, což bylo před čtyřmi měsíci, hovořil jste o tom, že nová vláda, která vzejde z červnových voleb do Poslanecké sněmovny, bude mít k dispozici zprávu, co je dále zapotřebí v procesu integrace země do Evropské unie. Už je inventura pro novou vládu hotova?

Ano, ta souhrnná zpráva je hotová, byla předmětem jednání odpovídajících integračních orgánů a je samozřejmě k dispozici, zaprvé, pro tuto vládu, protože některé ty body se stále ještě provádějí a je to takový ten, dejme tomu, odkaz pro příští vládu a není hotovo jen to, my v současné době na ministerstvu zahraničních věcí připravujeme i názor, který může nová vláda akceptovat, nemusí, jak by měla v té fázi, kdy budeme smlouvu o přistoupení podepisovat, vypadat ta institucionální struktura, zajištění našich, realizace našich zájmů v Unii, tzn. i tady možná bude určitý prostor pro doladění té institucionální struktury, takže jdeme dále.

Můžete říci česky, co to znamená, o co konkrétně jde?

Podívejte se, jednání v Unii, až budeme členy, a dokonce ještě ten rok před vstupem, až podepíšeme smlouvu o přistoupení, bude ve stovkách pracovních skupin, stovkách pracovních orgánů a tam budou sedět naši zástupci a levá ruka musí vědět, co dělá pravá ruka, musíme to koordinovat, musíme mít jasno, jaké máme zájmy, potom je musíme ošetřovat v nejrůznějších skupinách, to někdo musí koordinovat.

Kdo to má koordinovat?

To je samozřejmě ta otázka, má to být třeba i nadále na ministerstvu zahraničních věcí ve stejné podobě, či nikoliv, má to být v úřadu premiéra, či nikoliv?

Jaký je váš návrh?

My teprve finalizujeme ten pracovní dokument, který samozřejmě předložíme panu ministru Kavanovi, ale já vidím dvě možné varianty. Jedna je, že to zůstane na ministerstvu zahraničních věcí, a druhá premiér. To jsou dvě varianty, které jsou nejfunkčnější v členských zemích Evropské unie, ale i kdyby to bylo na ministerstvu zahraničních věcí, tak to může doznat určité změny. Je otázka, zda má být nějaký státní sektoriát, nebo nemá, pokud nemá, jaké tam jsou varianty. My prostě dáme určitý okruh variant a vláda, která přijde, to buď využije, nebo nevyužije, ale myslím si, že v tomto směru, když říkáme, že toto jsou úkoly k realizaci, tak bychom měli říci, jaká institucionální struktura to nejlépe zajistí a jak nejlépe ošetříme své zájmy v Unii tak, aby věděla levá ruka, co dělá pravá ruka.

Opusťme teď institucionální rovinu. Pokud byste měl stručně, jasně a výstižně říci, které nejzásadnější úkoly, co se integrace země do Evropské unie týče, čekají novou Vládu České republiky, jaké úkoly byste řekl?

Tak v prvé řadě je to dotáhnout přebírání právních norem evropských společenství, což bude zhruba znamenat přijetí 30 právních předpisů, když chcete konkrétně některé významnější, tak teď jednáme o kapitole zemědělství a víme, že na přetřes přichází nový veterinární zákon, tak určitě to je jedna z těch důležitějších norem, ale jsou tam samozřejmě i další otázky, je to zkvalitnění fungování některých orgánů, je to samozřejmě vytváření té kapacity pro implementaci právě těch přebíraných právních norem, jsou to samozřejmě úkoly v oblasti fungování státní správy, samotné přijetí zákona o státní službě má samozřejmě nějaké doprovodné kroky, můžeme hovořit o dalším zkvalitňování fungování soudnictví, policie a dalších subjektů, takže to jsou úkoly, které se do značné míry překrývají v té nelegislativní oblasti s úkoly, které tady jsou, a vyplývají z celkové transformace této země, této společnosti.

Co například nadstandardní práva amerických investorů v Česku? Víte asi, na co narážím a co v poslední době údajně čeří vztahy mezi Evropskou unii a Českou republikou. Jde o dohodu o vzájemné ochraně investic mezi Spojenými státy americkými a Českou republikou. Předseda Poslanecká sněmovny Václav Klaus při své návštěvě Spojených států řekl, že Američané nevědí, co mohou od České republiky očekávat. Jak to s onou dohodou bude?

Tak v prvé řadě, samozřejmě je do dohoda, tzn., je to smluvní dokument obou stran a její osud záleží na jednání obou stran, my tady nebudeme postupovat jednostrannými kroky bez konzultace, bez jednání s americkou stranou a ...

Byť vadí Evropské unii?

No pochopitelně, já si myslím, že jsme smluvní partner, který, byť dospěje společně s Unii k závěru, že ten smluvní dokument není slučitelný se závazky vyplývajícími z právního řádu evropských společenství, tak přesto jsme vázání něčím a musíme se pokusit o nalezení zkratkového řešení, které bude pro obě strany akceptovatelné. Pokud se to nepodaří, pak nezbývá, než tu dohodu vypovědět, ale my v té věci jednáme, já jsem jednal před 14 dny s americkým náměstkem ministra zahraničí Grossmanem a dohodli jsme se na určité schůzce expertů a vidíme možnosti buď modifikace, renegociace, v krajním případě vypovězení. V první řadě ...

Říkáte krajní případ: vypovězení česko-americké smlouvy?

Ano, v krajním případě vypovězení, ale když řeknu A, tak musím říct B. Až v den nebo de facto ke dni, kdy vstoupíme do Evropské unie, kdy američtí investoři by měli podle právního řádu evropského společenství tzv. acquis communaitaire, by měli stejné podmínky, jako jim dává Evropská unie, tzn., na které jsou zvyklí z Německa, z Británie a odjinud.

V České republice ale měli výhodnější podle smlouvy?

Tak, a teď se musím dostat k tomu, a to je ta základní otázka, když jednáme s americkou stranou, tak k tomu máme své analýzy, ale já jsem se obrátil na své protějšky v Evropské komisi, aby nám dali oni důkladnou analýzu, v čem je to neslučitelné. My máme určitou představu, především je to ta předinvestiční fáze, ale nechť nám komise, pokud má právní službu, která dělá právní analýzu k prezidentským dekretům, tak očekávám, že může udělat analýzu naší bilaterální česko-americké smlouvy o podpoře a ochraně investic s ...

Slíbili vám analýzu?

Já jsem se obrátil dopisem, čekám na odpověď, ale považuji to za zcela nezbytně nutné, abychom mohli vést důvěryhodná jednání s americkou stranou, a pokud se prokáže ta hypotéza, že to neslučitelné je, pak budeme jednat s americkou stranou, na expertních kontaktech už jsme se dohodli a krajní případ je vypovězení, ale dodávám, až ke dni vstupu tak, aby američtí investoři měli minimálně tu ochranu, kterou mají v zemích Evropské unie.

Což by bylo v roce 2004, tedy zhruba dva roky by smlouva platila.

Přesně tak.

Sám jste už zmínil problematiku tzv. Benešových dekretů. Nakolik bude úkolem nové vlády uzavření této problematiky jako citlivého bodu v procesu integrace Česka do Evropské unie?

Tak samozřejmě ta míra, do jaké tato otázka bude figurovat v našich vztazích buď s Unií, nebo s členskými státy Unie, nezáleží jen na nás, tzn., já to nemohu formulovat přímo, nebo domnívat se, že to může být přímý úkol nové vlády, ale samozřejmě by k tomu měla přispět, ale v prvé řadě bych očekával od Evropské unie i nadále potvrzení toho, co už říká dnes, že prezidentské dekrety nejsou součástí jednání o přistoupení a nejsou překážkou pro integraci této země do Evropské unie, že se povedou diskuse, že se završuje nějaká právní analýza, to vše je v pořádku, že je ..., o těchto otázkách, si myslím, bychom měli primárně diskutovat jako o společné historii s Německem, to je také logické, proto jsme také rádi, že v prohlášení premiéra a komisaře Verheugena se jasně říká, kam tyto otázky patří, a jsem rád, že i usnesení Poslanecké sněmovny říká, že vycházíme i nadále z česko-německé politické deklarace.

Říkáte ale A, je třeba říci B. Evropská komise řekla, že kvůli dalším právním analýzám a dalším věcem týkajících se Benešových dekretů počká až po českých volbách, tzn., že tady bude bezesporu ...

Dovolte mi upřesnit, Evropský parlament. Rýsuje se, že toto řekne především Evropský parlament, je pravda, že komisař Verheugen řekl i za Evropskou komisi, že nechtějí tuto otázku ventilovat v době do voleb, ale na druhou stranu, že především Evropský parlament, který připravuje rezoluci, tak de facto asi ten návrh rezoluce upraví tak, aby on se vracel k této otázce až po volbách. Nicméně podstatné je to, co řekl komisař v prohlášení s premiérem, a to, co je opakováno, že skutečně tato otázka nepatří do jednání o přistoupení, není překážkou a já bych dokonce dodal, že tyto právní normy nemohou být nekompatibilní s acquis communaitaire, protože to přišlo až potom.

Byť část rakouských a německých politiků stále považuje tzv. Benešovy dekrety za problém v integraci České republiky do Evropské unie. Stačí připomenout rozhovor předsedy dolnorakouské zemské vlády a vlivného lidoveckého politika Erwina Prölla, který pro rakouský Kurier řekl: "V případě, že by nová česká vláda nezměnila dosavadní postoj Prahy k tzv. Benešovým dekretům, mohlo by dojít ke zpomalení české integrace do Evropské unie ze strany rakouského parlamentu."

Pane moderátore, teď vy říkáte to A, a já doplním to B. Ihned si za to vysloužil silnou kritiku především od opozičních sociálních demokratů, a dokonce podle našich informací od některých svých stranických kolegů jako nikoliv vhodný příspěvek právě k rozumné diskusi mezi oběma zeměmi.

Edmund Stoiber ale také neustále zpochybňuje problematiku tzv. Benešových dekretů....

Ano, berme v úvahu určitou vnitropolitickou situaci v některých našich sousedních zemích, předvolební situaci apod. Já také neříkám, že to ...

Byť Edmund Stoiber dává předvolební sliby, které asi bude muset naplnit, když je dává?

Já toto nechci ani nemohu komentovat, ale já neříkám, že tyto otázky nebudou tu a tam a možná relativně často někým vznášeny, ony budou tak, jak byly, jsou a budou a jen říkám, že toto nepatří do jednání o přistoupení a tam prostě se to ...

Podaří se to podle vás v této rovině udržet, dal byste za to ruku do ohně?

Já si myslím, že bych měl dát ruku do ohně za to, že musíme učinit maximum a musíme mít v tomto směru rozumnou strategii, jak tak učinit, a když skutečně budeme volat k zodpovědnosti i ty subjekty, které toto dodnes tvrdí i na straně Unie, ale dovolte mi možná jedno upřesnění. To, co zajímá komisi, je, zda v současné době existuje praxe, tzn. soudní či jiná, kdy by ještě tyto právní normy měly určitou účinnost, a my říkáme: "Ano, samozřejmě jsou některá možná jednání a rozhodnutí, která se odvolávají na něco, co nastolil nějaký stav," ale co je podstatné, že tyto právní normy nezakládají, nekonstitují nové právní vztahy, a to je podstatné. Pokud tomu tak je, a jako, že tomu tak je, tak to není problém z hlediska integrace do Unie, nemůže to být otázka pro jednání o přistoupení a v neposlední řadě to neznejišťuje především naše občany, kteří se samozřejmě v této neuvěřitelné diskusi, kde si řada politických subjektů vaří svojí polívčičku, chová se nezodpovědně, tak kde se mohou, dejme tomu, ztrácet ve své orientaci.

Mluvíte o českých politických subjektech?

Já jsem především hovořil o, když hovoříte o některých rakouských politicích, tak bych našel určitě v Rakousku a v Německu politiky, kteří, si myslím, těží ve vztahu ke svému voličstvu z této otázky a myslím si, že to dělají velmi nezodpovědným způsobem, aniž bych byl konkrétní.

Vicepremiér Pavel Rychetský a jeho tým vypracoval zásadní právní analýzu, která se týká tzv. Benešových dekretů. Dokument má 16 stran a Pavel Rychetský 2. května v rozhovoru pro BBC prohlásil, že analýza by měla být v polovině května předána do Bruselu. Vicepremiér Rychetský ještě říká:

Pavel RYCHETSKÝ /zvukový záznam/: Dá se opravdu jednoznačně říci, že Benešovy dekrety, a teď mluvíme zejména o těch, které jsou předmětem diskusí, jsou absolutně pokryty normami mnohem vyšší právní síly mezinárodní dohody. "Konfiskační opatření," a to cituji z té zprávy, "postihující majetek německé říše, jejích občanů i právnických osob tak přijalo nizozemské království nařízením exilové vlády z 20. října 1944, stejně postupovaly Belgie, Lucembursko a Řecko. V Rakousku vydávaly takové předpisy vojenské orgány spojenců." A můžeme dokonce jít ještě dál z Evropy, například v USA byl jen od března 1942 do června 1943 zabaven majetek v hodnotě 375 milionů dolarů, k tomu 41 tisíc patentů a převzato 318 podniků, konfiskováno, které tam měly německou majetkovou účast. Prostě tímto způsobem postupovaly všechny země, které byly s Hitlerovým Německem ve válečném stavu. Náš postup je pokryt posléze, zaprvé, tou pařížskou deklarací z ledna roku 46, to byla reparační konference, ale kromě toho já myslím, že důležité, a to je jakási nová skutečnost, o které se nemluvilo, a to je tzv. úmluva o řešení otázek vznikajících z válek a okupace uzavřená s Německou spolkovou republikou 26. května 1952, Němci jí říkají převodní smlouva, německy "Übertragungvertrag", a v této smlouvě se Spolková republika Německo explicitně zavazuje, a já cituji, že: "... nevznese v budoucnu žádných námitek proti opatřením, která byla, nebo budou provedena proti německým majetkových hodnotám v zahraničí, nebo jinému majetku, který byl zabaven pro účely reparací nebo restitucí, nebo v důsledku válečného stavu, nebo na základě dohod, které uzavřely nebo uzavřou mocnosti s jinými státy."

2. květen a slova vicepremiéra Pavla Rychetského. Jaký vliv bude mít podle Pavla Teličky analýza, o níž hovořil vicepremiér, na postoje evropských politiků a už byla předána do Bruselu?

Tak tato analýza, kterou zde citujete, tak v zásadě dochází ke stejným závěrům, ke kterým dospěly některé naše ministerské analýzy, závěry k nim jsme již do Bruselu předali. Zda jsme předali tuto, musím říci, že jsme tuto od místopředsedy vlády nedostali a domnívám se, že se v zásadě překrývá s tím, co jsme obdrželi od pana ministra Bureše a co by mělo být předloženo, pokud vím, tak snad i do vlády, takže moje hypotéza je, že to je jeden a tentýž dokument, na kterém pravděpodobně tyto dva členové vlády a jejich reparáty pracovali a toto máme k dispozici.

Utvrdí zmiňovaná právní analýza podle vás evropské politiky, politiky Evropského parlamentu a pomůže české argumentaci?

Ano, s tím, že dodávám, právní služba Evropské komise dochází k prakticky stejným závěrům.

Když se dostaneme k zemědělcům, o nichž také byla řeč v úvodu, začněme jedním citátem, který pochází z nedávno publikované studie německé Deutsche Bank. Cituji doslova: "Je možné, že Česká republika se může stát členem Evropské unie až v roce 2005, a to kvůli konfliktům ohledně zemědělství a financování rozšíření Evropské unie." Hrozí podle vás riziko, o němž se zmiňuje studie Deutsche Bank?

Tak nejpravděpodobnější scénář je skutečně vstup počátkem roku 2004, ale já si myslím, že co má Deutsche Bank na mysli, je, pokud by Evropská unie neprokázala vůbec žádnou flexibilitu při nějaké modifikaci své základní negociační pozice, tak pak teoreticky takové riziko, které bych v současné době vnímal spíše jako v nicotné rovině, existuje, protože já doufám, že Evropská unie je natolik zodpovědná, že příslušnou flexibilitu prokáže. My pochopitelně nemůžeme akceptovat to, co znázornila Evropská komise v některých podkladových dokumentech pro členské státy, to prostě není akceptovatelné a očekáváme posun v těchto pozicích. Pokud by k tomu posunu nedošlo, tak bych asi velmi váhal i sám na své úrovni, zda akceptovat jakýkoliv výsledek v těch jednáních, já si myslím, že Unie nemůže očekávat, že akceptujeme to, co v současné době leží na stole, že se povedou jednání proto, abychom dospěli k nějakým kompromisům.

Pochopil jsem správně, že v případě, že by Evropská komise trvala na svém návrhu, že by kandidátské země, respektive jejich zemědělci dostávali pouze čtvrtinu přímých plateb, že by i Pavel Telička řekl "ne" vstupu Česka do Evropské unie?

Pane redaktore, vy si vzpomenete na naší předchozí besedu, kdy jsem řekl: "Nemůžeme to zjednodušovat na přímé platby." Kdybyste trošku přeformuloval svojí otázku a třeba hovořil o zajištění konkurenceschopnosti pro naše zemědělce, pak bych musel říci ...

Ta ale stále není zajištěna, zemědělci si stěžují, že co se týče ...

Ano, ale není to zdaleka o 25 % přímých plateb, je to trošku složitější, strukturovanější, jak jsem to posledně vysvětloval, ale chtěl bych jen dodat, že bych, není to o zvedání, či nezvedání ruky, je to o tom, že pak bych možná jako vyjednavač doporučil vládě zvážit pokračování v těch jednáních do té doby, než by se dosáhlo lepších výsledků, to nemohu vyloučit, jakkoliv to považuji za nepravděpodobné, protože věřím, že Unie se ve svých vyjednávacích pozicích posune.

Říká Pavel Telička, náměstek ministra zahraničí, státní tajemník pro evropskou integraci. Děkuji za vašich 30 minut, které jste věnoval BBC, a někdy příště na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Telička: EU se nelíbí smlouva o investicích mezi Českem a USA

PRAHA 13. května (ČTK) - Pokud se prokáže, že česko-americká dohoda o ochraně a podpoře investic není slučitelná s právním řádem EU, bude Česko jednat o její úpravě, v krajním případě ji bude muset vypovědět ke dni vstupu do EU. Rozhlasové stanici BBC to dnes řekl první náměstek ministra zahraničí Pavel Telička. Náměstek se obrátil na Evropskou komisi, aby vypracovala analýzu, v čem přesně smlouva nevyhovuje.

"Považuji to zcela za nezbytně nutné," uvedl Telička. Pokud bude dohoda Bruselu vadit, pokusí se ji Praha a Washington upravit k oboustranné spokojenosti. "Pokud se to nepodaří, pak nezbývá, než tu dohodu vypovědět. Ale my v té věci jednáme," zdůraznil Telička. Podle něj o smlouvě budou nyní jednat odborníci.

Unii znepokojují především nadstandardní práva amerických investorů v České republice. Podle smlouvy mají američtí podnikatelé na českém trhu stejná práva, jako domácí firmy, totéž platí pro české firmy v USA. Brusel upozorňuje, že s touto smlouvou nemůže ČR vstoupit do unie.

Velvyslanec unie Ramiro Cibrian nedávno kritizoval, že dohoda zaručuje americkým firmám lepší podmínky než společnostem ze zemí unie.

Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus minulý týden řekl, že nevidí důvod, aby se ČR předčasně zbavovala této dohody.

Telička: MZV připravilo zprávy k jednání s EU pro příští vládu

PRAHA 13. května (ČTK) - Ministerstvo zahraničí připravilo pro novou vládu souhrnnou zprávu o tom, co je ještě nutné udělat v procesu vyjednávání s Evropskou unií. Pro kabinet, který vzejde z červnových voleb, chystá první náměstek ministra zahraničí Pavel Telička také doporučení, jak a kdo by měl koordinovat české zájmy v Evropské unii. Tento úkol by mohl zůstat i nadále na ministerstvu zahraničí, nebo by ho mohl převzít úřad premiéra, řekl dnes Telička v interview pro rozhlasovou stanici BBC.

Příští vláda by měla například rozhodnout, zda v souvislosti s členstvím v EU vznikne státní sekretariát, uvedl náměstek.

Česká republika, jejíž vstup do EU se předpokládá v roce 2004, uzavřela doposud 25 z celkem 30 kapitol, v nichž se slaďují české normy a zákony s evropskými. I když země patří mezi nejúspěšnější kandidáty, stále jí zbývá splnit několik úkolů. Mezi obtížné bude bezpochyby patřit kapitola zemědělství. Praha bude též muset zlepšit fungování některých orgánů, například policie a soudnictví, uvedl náměstek. Nutné bude také přijetí tří desítek právních předpisů, připomněl.

V souvislosti se zemědělstvím Telička nevyloučil, že pokud by EU nadále ve svých návrzích znevýhodňovala české zemědělce v konkurenceschopnosti, doporučil by vládě zvážit pokračování vyjednávání do doby, než by se dosáhlo lepších výsledků. Brusel nedávno navrhl, že farmáři z kandidátských zemí by měli v budoucnu dostávat méně než zemědělci z členských zemí, pouze čtvrtinu přímých plateb. S tím kandidáti nehodlají souhlasit.