Pavel Telička, hlavní vyjednavač pro vstup ČR do EU a náměstek ministra zahraničí ČR
Úterý 12. února 2002
Poslechněte si rozhovor v MP3 
Přepis rozhovoru
Citace rozhovoru v médiích
Česká republika chce do konce roku 2002 uzavřít smlouvu o přistoupení k Evropské unii, to ovšem předpokládá ukončení negociací, včetně všech kapitol. Ministr zahraničí Jan Kavan se podle svých slov pokládá v této věci za mírného optimistu.
Jan KAVAN, ministr zahraničí /zvukový záznam/: Jsem hluboce přesvědčen o tom, že uzavřeme smlouvu o přistoupení k Evropské unii, tzn. veškeré negociace, včetně kapitol, které dosud nebyly otevřeny, protože ani Unie je zatím neotevřela, včetně kapitoly jako instituce a různé, do konce roku 2002.
Slova ministra zahraničí Jana Kavana. Česká republika musí co nejrychleji vstoupit do Evropské unie, mobilizuje v posledních týdnech Občanská demokratická strana. Její předseda Václav Klaus dodává, že v současnosti je postavení Česka při vyjednávání s Evropskou unií nevýhodné. Převažují náklady nad výnosy.
Václav KLAUS, předseda ODS a Poslanecké sněmovny /zvukový záznam/: Myslím, že platíme víc těch nákladů, než získáváme těch výnosů, takže já myslím, že proto je v našem zájmu urychleně usilovat o ten vstup, protože pak je možné více z toho efektu také získávat.
Předseda ODS Václav Klaus. Nejen o integraci České republiky do Evropské unie bude následujících 30 minut. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl náměstek ministra zahraničí a státní tajemník pro evropské záležitosti Pavel Telička. Vítejte v BBC, hezký dobrý den.
Děkuji, dobré odpoledne.
Začnu tím, co máte velmi rád, Česká republika doposud při jednání o vstupu do Evropské unie uzavřela 24 kapitol z celkem 30, toto číslo řadí Česko k nejlepším kandidátům. Vy jste už koncem ledna naznačil, že v březnu může Česká republika projednat až 4 kapitoly, které to budou, nabízí se logicky otázka, zda budou uzavřeny?
Já si dovolím možná trošku opravu, protože ta zpráva ČTK možná nezachytila úplně přesně, co jsem řekl. Já jsem uvedl až čtyři, ale to je v ryze teoretické rovině. Mám-li být upřímný, nejsem takovým optimistou, že by mohlo být na programu jednání čtyř kapitol, možná ani ne tři. Co by mohlo být předmětem jednání za určitých okolností, by mohla být regionální politika, možná je to sanitární a veterinární oblast zemědělství, možná případně doprava, ale to vše záleží ještě na řadě vývojových faktorů. Předběžně uzavřena možná, že nebude žádná z nich a možná že nejen v březnu, ale ani v dubnu, já skutečně znovu tvrdím, že jsme na těch, vy jste říkal, 24 přibližně uzavřených kapitolách, je jich 30, máme necelý rok jednání před námi a nemyslím si, že je v současné době relevantní, jestli je to 24, 25 nebo 26, ale to, čeho se podaří dosáhnout v rámci těch jednání.
Jednou z kapitol, s jejímž uzavřením bude mít Česko velké problémy, je kapitola hospodářská soutěž. Generální ředitel v Evropské komisi Eneko Landanbur oznámil veřejně, že Česká republika musí co nejrychleji předložit věrohodný plán restrukturalizace hutnictví. Je to právě kapitola hospodářská soutěž, se kterou bude nejvíce starostí?
Nemyslím, že to je kapitola hospodářské soutěže. V dané kapitole, já jsem o tom přesvědčen a skutečně upřímně, je Česká republika ze všech kandidátských zemí asi jednoznačně nejdále, jak z hlediska převzetí právních norem a jejich implementace a je to státní pomoc, je to antitrast, je to také taková otázka jako poskytování investičních pobídek ...
A co ty hutě?
Jediný problém, který skutečně je a dostali jsme se do něj do jisté míry sami, je, že program restrukturalizace, tak jak jsme jej schválili, neodpovídal, dejme tomu, některým cílovým představám komise, která samozřejmě je tím orgánem, jenž bude mít značné slovo v tom, jestli bude udělena výjimka pro poskytování státní pomoci a bez té restrukturalizovat ocelářství nebudeme moci, to zaprvé. Za druhé, zda a kdy bude přibližně uzavřena kapitola. Takže je to vážný problém, je to citlivá otázka, věnuje se jí, doufám, maximální pozornost, ale jakmile tuto otázku vyřešíme, a je jedno z hlediska uzavření kapitoly, ale z hlediska té těžkosti, jestli to bude za měsíc nebo za čtyři, nemyslím si, že nás bude zatěžkávat nejvíce.
Která kapitola to bude?
Bude to spíš zemědělství, a především finanční aspekty této kapitoly a finanční aspekty kapitoly regionální politika a rádi bychom ještě dojednali určité změny v oblasti dopravy a institucionálních otázek.
Podle vás tedy právě kapitola zemědělství a regionální politika budou projednávány až jako poslední?
Kapitola zemědělství se dělí na tři části a my máme tu první před sebou, mohli jsme ji mít už za sebou, kdybychom byli poněkud rychlejší v přípravě některých odborných podkladů a dotyčných informací ze strany příslušných subjektů.
Kdo je za to odpovědný?
Já si myslím, že za to jsou zodpovědné příslušné orgány státní správy, ale ...
Můžete být konkrétní?
Tak já věřím, že kdybychom některé otázky definovali poněkud dříve, než je definujeme nyní ze strany třeba ministerstva zemědělství, že jsme mohli být o něco dále, ale nepranýřujme, nemyslím, že to je zásadní problém, je to objemná materie ...
Je to problém, když jste řekl, že jste mohli být dál.
Mohli, ale znovu říkám, jestli to je v lednu nebo v březnu, nevidím to jako zásadní problém, kdyby to nebylo v březnu a kdybychom si nepospíšili s některými informacemi, které ještě musíme přidat, pak si myslím, že by to byl problém, v současné době je to prostě určitý fakt a v něčem jsme rychlejší, v něčem jsme pomalejší. Nicméně, před námi je potom ta důležitá oblast, a to jsou skutečně ty finanční instrumenty a tam si myslím, že společně s finančními instrumenty regionální politiky to je situace, kde neočekávám, že dříve než k polovině roku společná pozice v Evropské unii bude schválená, ta jejich společná vyjednávací pozice, je to citlivé i pro ně.
Měli bychom říci, že finančními instrumenty rozumíte peníze, které poputují do nových členských zemí, které jsou kandidátskými zeměmi v letech 2004 až 2006. Pochopil jsem správně vaší terminologii?
Přesně tak, ale je to samozřejmě také o míře integrace těch nových členských států do jednotlivých politik Evropské unie.
My se budeme kapitole financování nových členských států věnovat podrobněji, a to ve třetí části dnešního Interview BBC. Vrátíme-li se k restrukturalizaci hutí a ke kapitole hospodářská soutěž, rýsuje se kompromis, jak restrukturalizovat hutě, aby se dala uzavřít kapitola hospodářská soutěž, je už nějaký takový plán, jiný alternativní?
Vláda před týdnem schválila materiál, který je o postupu toho programu restrukturalizace. Nemyslím si, že to je programem restrukturalizace, to je asi až ten další krok, protože do programu restrukturalizace je třeba zahrnout i tzv. business plány, tzn. ty podnikové či podnikatelské záměry, ty které hovoří o konkrétních aspektech a vývoji v jednotlivých pozicích, bez toho ten program není úplný. Jinými slovy, je tady určitá představa, myslím si, že došlo k posunu na české straně, myslím si, že došlo k posunu pozitivním směrem, ale teprve ty business plány ukáží, jak nadějný ten vývoj v současné době je. Tyto business plány vláda uložila zpracovat do 31. března a k témuž datu projednat s Evropskou komisí, takže ...
Vy si myslíte, že pak už po 31. březnu by neměl být problém s restrukturalizací hutí v České republice?
Záleží na tom, jak budou vypadat, pokud je přesvědčíme, že jsou to dokumenty, které skutečně povedou k restrukturalizaci za odpovídajících podmínek a ke vzniku životaschopných podniků, tak pak by neměl být problém, abychom obdrželi výjimku na poskytnutí státní pomoci a bez ní to není možné a situace některých ocelářských podniků není ideální, takže my tu výjimku potřebujeme, a následně pak můžeme uzavřít kapitolu. Já nedokážu odpovědět konkrétněji dříve, než uvidím ty business plány a samozřejmě Evropská komise taktéž ne.
Pane náměstku, z toho co říkáte, přeci nejste náměstkem, který bude neustále vozit do Bruselu business plány, které nemají šanci projít, tudíž já předpokládám, že návrh, který předloží vláda, bude snad pravděpodobně přijatelný pro Unii, nebo proč byste jinak jezdil?
Tak samozřejmě nebudeme nahrazovat kompetence těch příslušných orgánů, já bych byl dalek toho, abych se považoval za takového experta na všechno, že dokážu vystihnout, jestli zrovna business plán podniku XY odpovídá tomu, co je účelné a co je smysluplné, já to prostě nedokážu, možná v některých aspektech ano. Věřím ovšem, že máme odborníky, kteří absolvovali celou řadu konzultací s Evropskou komisí a vědí, co je zhruba průchodné a co je v našem zájmu. Já si nemyslím a neztotožňuji se s tím, že je zájmem druhé strany nějakým způsobem negativně postihnout náš ocelářský průmysl, protože pak to není problém jen náš, ale už Unie, jejíž součástí budeme a samozřejmě i finanční problém, takže já věřím, že bychom snad v příštích týdnech toto mohli dopracovat do roviny, která nám umožní hledat kompromisy a v ten moment se samozřejmě do těch jednání i můj tým zapojí a půjde o to hledat kompromisy. Já si také nemyslím, že ta výchozí představa Evropské komise nebo generálního ředitelství pro podniky nebo hospodářskou soutěž je ideální a zcela zohledňuje naše zájmy.
Podle vás tedy budou muset, co se restrukturalizaci hutí týče, couvnout obě strany?
Určitě, já si myslím, že bude třeba nalézt kompromis a bude třeba, abych strany prokázaly určitou míru flexibility.
Vicepremiér a ministr zahraničí v tomto pořadu 19. listopadu 2001 prohlásil, že je mírným optimistou a že věří v uzavření smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii do konce roku 2002.
Jan KAVAN, ministr zahraničí /zvukový záznam/: Jsem hluboce přesvědčen o tom, že uzavřeme smlouvu o přistoupení k Evropské unii, tzn. veškeré negociace, včetně kapitol, které dosud nebyly otevřeny, protože ani Unie je zatím neotevřela, včetně kapitoly jako instituce a různé, do konce roku 2002.
19. listopad 2001 a slova ministra zahraničí Jana Kavana. Vy jste už dřív prohlásil, že do července je velmi málo pravděpodobné, že by se Praze podařilo uzavřít kapitolu hospodářská soutěž nebo i kapitoly další, jak velké je riziko, že České republice se nemusí podařit uzavřít všechny kapitoly do konce roku 2002, existuje takové riziko?
Já si myslím, že pan ministr jako vyjednávací ministr věděl velmi dobře v listopadu, o čem mluví a já nemohu než potvrdit to, co konstatoval. Já to považuji prakticky za bernou minci a pokud by se tak nestalo ...
Počkejte, ale premiér Zeman, že vám opět vstupuji do řeči, hovořil už v červenci roku 2001, připomeňme si jeho slova, o tom, že by chtěl, aby všechny kapitoly byly uzavřeny do 1. pololetí roku 2002. Tady jsou Zemanova slova:
Miloš ZEMAN, premiér ČR /zvukový záznam/: Chtěl bych vám již dnes sdělit, že činíme vše pro to, abychom do konce tohoto roku měli uzavřeno přibližně 25 kapitol a do konce prvního pololetí příštího roku všech 30 kapitol a nechci vás zdržovat popisem náročnosti této práce, to je úkol a odpovědnost jak vlády, tak parlamentu.
Slyšeli jsme slova Miloše Zemana pronesená v červenci 2001 před Poslaneckou sněmovnou. Ale ten termín červen roku 2002 a uzavřených 30 kapitol je nereálných?
Připomínám, co řekl pan premiér, že činíme vše pro to a skutečně činíme, a kdyby byla ta ideální souhra okolností, a to i na straně Unie, pak bychom mohli uzavřít ty kapitoly a pak dojednávat smlouvy, nicméně realita je trošku jiná i na straně Unie samotné. Vnímejme slova předsedy vlády jako určitou formu tlaku na ten protějšek, který s námi tato jednání vede, takže já toto prohlášení považuji za celkem logické. A k tomu co říkal ministr a k té vaší předchozí otázce, ano, jednání o některých těch kapitolách jsou velmi složitá a já bych nevylučoval, že hospodářskou soutěž se podaří ještě za tohoto předsednictví, nebo že se nepodaří. U dopravy si musíme říci, za jakých podmínek budeme připraveni uzavřít, uvidíme, jak se bude vyvíjet zemědělství a kde jsem prakticky přesvědčen, že se to podaří a vnímejme slovo "uzavření" jako dohodnutí všeho, ne nutně podpis té smlouvy, protože tam je ještě řada formalit, do konce roku, já jsem o tom přesvědčen. Muselo by se stát něco nepředvídaného až na hranici zázraku, že bychom text dohody nebo celé to jednání neuzavřeli do konce tohoto roku, já jsem o tom přesvědčen.
Přeci jen, je tady podstatný termín, který Miloš Zeman vymezil asi i funkčním obdobím své vlády, proto hovořil o polovině roku 2002. Vy osobně si nemyslíte, že parlamentní volby, respektive volby do Poslanecké sněmovny, které se budou konat v České republice v roce 2002, a to v červnu, a následné dojednávání nové vlády může oddálit a zpozdit uzavírání dalších kapitol, podle vás se neprojeví tato situace v přístupových jednáních?
Pane redaktore, je to na politické zodpovědnosti příslušných subjektů. A pokud se budeme chovat státotvorně a budeme se chovat tak, že je skutečně naším prioritním zájmem stát se členem Unie a uzavřít jednání do konce tohoto roku, pak nevidím důvod, proč by další politická jednání měla mít dopad. My se snažíme o to, aby další jednání nebyla závislá na průběhu politických jednání o sestavování nové vlády a na spuštění nebo na svolání prvního zasedání Poslanecké sněmovny, atd. To znamená, ...
Podle vás tedy nebudou mít volby do Poslanecké sněmovny, sestavování vlády, vůbec žádný vliv na rychlost integrace?
Podívejte se, pokud přijde politický subjekt, ať už bude jakýkoliv a řekne: "Já zpochybňuji to, co bylo dohodnuté," pak ano, pak to bude mít vliv, ale pokud se vezme, že o těch otázkách se průběžně vzájemně informujeme, že vnímáme, a já to vnímám a nedávno jsem o tom hovořil s panem poslancem Zahradilem, jako silný konsensus i o těch otázkách, dokonce mi bylo řečeno, že toto mohu deklarovat v Bruselu, že je silný konsensus v otázkách negociačních, kdy samozřejmě v jednotlivostech se politické subjekty mohou lišit, pak si myslím, že to, co je dojednáno, je pro nás akceptovatelné, v opačném případě bych očekával zásadní politická jednání třeba na půdě parlamentu. Takže v tom nevidím problém, kdy určitě riziko je, kdybychom prohospodařili ten čas, který máme do toho referenčního data připravenosti na vstup, což je počátek příštího roku a je pravda, že nás čeká celá řada zákonů k přijetí, abychom byli vnitřně připraveni, celá řada exekutivních nelegislativních opatření a faktem je, že bych možná očekával, že bychom mohli být o ten krůček zase trošku dále v některých oblastech, než jsme.
Chcete tím říct, že Poslanecká sněmovna by se měla teď, pokud možno co nejrychleji, snažit přijmout zbytek těch právních norem, které zbývají, ještě než jí skončí mandát?
Platí to za prvé pro vládu, že vláda by měla co nejdříve projednat ty vládní návrhy zákonů, které ještě zbývají, pro resorty, že ty vládní resorty, že ty návrhy připraví a pak samozřejmě pro sněmovnu, že to schválí. Možná by mohla ...
Kolik těch právních norem ještě zbývá, zhruba?
V současné době připravujeme pro páteční zasedání takovou inventuru ve spolupráci s panem Rychetským, takže já bych teď nerad házel čísla, ale hovoříme o desítkách.
Stále ještě desítky.
Stále ještě desítky, což není málo a samozřejmě to na nás vytváří určitý tlak a je to možná i o tom, abychom zvážili, které z těch právních norem nejsou zas tak zásadního charakteru, aby třeba nemohli jít zrychlenou procedurou v parlamentu, samozřejmě je to na parlamentu, jak se usnese, ale je to varianta. A zároveň ...
Počkejte, varianta, aby se projednávaly ...
Schvalování v rámci prvního čtení, jako u možnost třeba ...
To znamená v rámci legislativní nouze, že u důležitých zákonů byste chtěli ...
Je to ještě něco trochu jiného, ale můžeme v zásadě říci, že by to byla jakási legislativní nouze, ale nechci, aby to bylo zneužíváno. Celá řada zákonů prostě bude muset být projednávána v tom řádném legislativním procesu, ale je to na politických subjektech. Jen je na nás, abychom apelovali na to, že tady jsou určité resty, my budeme také iniciovat zpracování určitého materiálu, který bude jakýmsi pojítkem mezi současnou vládou, současnou Poslaneckou sněmovnou a těmi příštími, jakási inventura, aby příští vláda, příští Poslanecká sněmovna věděly, co zbývá udělat, to je naše zodpovědnost, to připravíme s konkrétními doporučeními a s konkrétním tlakem na příslušné ústřední orgány státní správy, aby si každý splnil to své.
Nová vláda a nová sněmovna podle vás hned, jak zasedne po červnových volbách v roce 2002, tak bude mít dokument, ve kterém bude další jízdní řád?
Přesně tak, takový dokument bude předkládat pan Kavan ve spolupráci s panem Rychetským na pátečním zasedání rady vlády.
Vy jste už zmínil jedno jméno, jméno místopředsedy Občanské demokratické strany Jana Zahradila. Nejsilnější opoziční strana v Poslanecké sněmovně, tedy právě ODS, v posledních týdnech zahájila kampaň ODS volí Evropskou unii. Může podle vás přinést úspěch na vnitropolitické scéně v tom, že se zvýší podpora obyvatel vstupu České republiky do Evropské unie?
Určitě ano. Samozřejmě vyjdeme-li z předpokladů, že každá politická strana, která říká, že jejím cílem je vstup této země do Evropské unie a bude toto aktivně prezentovat ve vztahům k občanům a své potencionální voličské základně, tak samozřejmě potom udělá významný krok. Samozřejmě zároveň je důležité, jaké další informace v tomto kontextu budou sdělovány, zda ty informace budou zcela objektivní, ať už ze strany na levé straně politické straně, nebo na pravé, zda budou objektivní, zda budou vyčerpávající, zda budou ...
Zatím vám přijde kampaň ODS volí Evropskou unii jako vyčerpávající?
Tak, pane redaktore, vy víte, že já z principu nehodnotím politické subjekty a /výpadek/. Já nevidím nějaký zásadní problém, který by skutečně ... To je věc názoru, jestli ten kohoutek z pozitivy je otevřenější než z negativy u jednotlivých subjektů, a to se mění a samozřejmě berme v úvahu, že tu máme předvolební situaci, ale já v tom nevidím zásadnější problém.
Předseda občanských demokratů Václav Klaus už v prosinci v tomto pořadu prohlásil, že Česko musí do Evropské unie vstoupit co nejrychleji, protože na stávajícím stavu Česká republika prodělává.
Václav KLAUS, předseda ODS a Poslanecké sněmovny /zvukový záznam/: Myslím, že platíme víc těch nákladů, než získáváme těch výnosů, takže já myslím, že proto je v našem zájmu urychleně usilovat o ten vstup, protože pak je možné více z toho efektu také získávat.
Slova předsedy ODS Václava Klause. Je ta teze platná, ano, nebo ne?
S tou druhou polovinou jednoznačně souhlasím ano, ale s tou první, já si myslím, že to je možná věc názoru a důkladné analýzy, jestli v současné době je to nákladnější, než je přínosnější, ale to je skutečně asi věc názoru a je otázka, na co se především zaměříme v takové analýze.
Podle vás se v tom stávajícím stavu, ve kterém Česká republika teď je, že ještě není řádným členem a je tak napůl cesty, podle vás to není finančně nevýhodný stav pro Českou republiku?
Já jsem neslyšel ta slova finančně nevýhodný, já jsem prostě uslyšel náklady a přínosy, a ty mohou být ekonomické, finanční, mohou být i politické a faktem je, že dnes se ukazuje třeba na tom finančním rámci pro regionální politiku a zemědělství, že naší nevýhodou je, že jsme v současné době mimo Evropskou unii, kdybychom byli uvnitř, tak si lépe ošetříme zájmy, takže v tomto širším kontextu nemohu než zcela souhlasit, ale kdybychom vážili přínosy, náklady, já si myslím, že ani v současné době to není negativní, ale jednoznačně se to posune do pozitivnější roviny po vstupu, v tom si myslím, že pan předseda Klaus je stoprocentně korektní.
Další téma - peníze pro nové členy EU, tedy i pro Českou republiku, po rozšíření Evropské unie. Koncem ledna Evropská komise zveřejnila návrh pro členské státy Unie, ty stávající týkající se financování rozšíření Unie o deset nových členů, ten návrh zněl zhruba 40 miliard eur. O tomto balíku peněz se však už jednalo dnes, jednalo šest ministrů zahraničí zemí Evropské unie, a to Nizozemska, Velké Británie, Německa, Švédska, Rakouska a Francie, přičemž 40 miliard označili ministři za "příliš štědrý balík", na kolik se podle vás ta navrhovaná částka 40 miliard, která rozzlobila kandidátské země, ještě ztenčí?
To je, teď po mně chcete, abych věštil.
Ne, vy jste úředník, který zná poměry v Bruselu, je reálné, že se 40 ještě miliard sníží?
Tak to už je jiná otázka, na toto bych uměl odpovědět možná poněkud přesněji. Ano, nelze vyloučit ani pozitivní vývoj, ani negativní, ani soubor pozitiv a negativ, prostě je to realita. V současné době, jen posluchači by měli vědět, že pan redaktor se usmívá, ale ...
Ne, protože vy mi odpovídáte oblečená, neoblečená, učesaná, neučesaná.
Pane redaktore, ale co očekáváte, když de facto ty dokumenty jsou na světě pár dní a vedou se velmi těžká jednání mezi členskými státy a ty taktizují. Já jsem přesvědčen o tom, že nikdo snad nemyslí vážně, že by Česká republika neměla dostat vůbec žádné přímé platby, pak bych se zcela ztotožnil s těmi, kteří říkají: "Ano, je to druhořadé členství." To je prostě absurdní a doufám, že od této myšlenky ty země a ti ministři, kteří o tom uvažují, upustí. Jestli to bude méně než 40 miliard, nebo více, těžko říci, ale myslím si, že by bylo chybou, kdybychom se zaměřili na procento přímých plateb nebo na celkovou sumu, já bych velmi doporučoval, abychom si řekli: "Je to o přímých platbách, je to o prostředcích do rozvoje venkova, je to o našich příspěvcích do rozpočtu, v jaké výši budou, je to o ochranných dovozních klauzulích, je to o míře spolufinancování ze strany Unie." Protože nezapomínejme, že tyto prostředky se mají spolufinancovat, a je to prostě o dalších kompenzacích a když to vezmeme jako soubor, chtějme tam vyjednat, jen vteřinku, vyjednat takové podmínky, které umožní konkurenceschopné postavení našim farmářům a položme si otázku, jestli to více o přímých platbách nebo o prostředcích do rozvoje venkova, není to vůbec tak jednoznačné.
Podle vás tedy o celkovou sumu nejde, jde především ...
Jde o ochranu spotřebitele a jde o makroekonomické dopady na tuto zemi. Vždyť je to podstatně složitější, než když půjdeme na diskusi 25 % ano, nebo ne, 40 miliard ano, nebo ne, a pak zjistíme, že dáváme hlavu do té smyčky, která je tam možná nastavena záměrně, takže počínejme si takticky. Já si myslím, že určité riziko, abych vám odpověděl na vaši otázku, snížení tady je a stejně tak vidím prostor pro zlepšení té nabídky.
Když jste hovořil o smyčce a o hlavě, která se může v oné smyčce ocitnout, měl jste tím na mysli scénář, že debata je záměrně ze strany, ať již ministrů financí, i samotné Evropské komise, vyhrocována, aby se odložilo rozšíření?
Ne, i když nevylučuji, že jsou jednotlivci, kteří takto mohou smýšlet, ale já nevěřím tomu, že rozumný politik si dovede představit, že by došlo k odložení rozšíření, protože by nikdo následně neprokázal, že to je právě vinou kandidátských zemí, tzn., Unie by ztratila na důvěryhodnosti. Ale ta smyčka je, že jsou tam určité prvky a věci, když se soustředí na 25 % přímých plateb, tak zbytečně zjednodušujeme tu situaci, tu diskusi a já si myslím, že to je podstatně složitější. My si musíme umět definovat zájmy. Třeba jen uvedu příklad, produkční kvóty takové, jaké navrhují, nebo jiné u jakých komodit, více přímých plateb, jen abych to zbagatelizoval a znázornil, to jsou prostředky, které slouží k vyjadřování určité cenové hladiny a samozřejmě jdou farmáři do kapsy nebo prostředky do rozvoje venkova, do rozvoje zemědělství, které prostě mimo jiné umožňuje, aby to zemědělství bylo konkurenceschopnější, myslím, že ani jedno, ani druhé, ale kombinace a teď namíchejme ten správný mix a nenechme se vmanévrovat do zjednodušené diskuse o 25 %.
A překvapilo vás stanovisko 6 zemí, respektive šesti ministrů financí zemí Evropské unie, kteří považují nabídky Evropské komise pro kandidáty, tedy oněch 40 miliard, za příliš drahé?
Nepřekvapilo, protože to slyšíme od samého počátku ještě před vydáním těch dokumentů a já si myslím, že celá řada zemí, která takto smýšlí, někteří si to skutečně myslí a někteří samozřejmě taktizují a pro některé ten kompromisní výsledek by byl dokument komise a některé země to budu chtít skutečně snížit, a jsou to často ty přispěvatelé do rozpočtu, jsou to ty, které se obávají, že tím, že bychom dostali více, že by se konzervovala současná zemědělská politika, která není dostatečně tržní a efektivní v tom současném rámci, jsou ty, které se obávají, že nemáme absorpční kapacitu apod., takže těch názorů je celá řada.
Rakouský ministr financí Karl-Heinz Grasser přišel se zajímavým nápadem, nejenže brojil proti poskytnutí přímých zemědělských podpor, ale také požadoval fondy na odstavení Temelína.
Pan ministr pravděpodobně, já si budu dávat pozor na odpověď, abych tady zbytečně nevnášel nějaké další emoce, ale pan ministr zcela jistě si spletl jadernou elektrárnu Temelín s elektrárnami, které jsou skutečně v těchto dokumentech obsaženy, a jsou to jaderné elektrárny, které nesplňují a nikdy nemohou splňovat standardy běžné v Evropské unii v západní Evropě, které budou uzavřeny, a na jejich odstavení tam prostředky jsou, ale to je třeba elektrárna v Litvě, to je třeba elektrárna na Slovensku, ale Temelín ...
Myslíte si, že pan Grasser by si dovedl splést elektrárnu, o níž se v Rakousku mluví víc než o čemkoliv jiném?
Já jsem slyšel v této otázce z nejrůznějších stran nejrůznější nezcela kompetentní názory, takže já samozřejmě nemohu podsouvat panu ministrovi nic, ale považuji to buď za omyl, nebo za určitý záměr, nebo zase za využití každé příležitosti jak prosadit to, co představuje rakouskou politiku, tzn., ano, Rakousko je proti využívání jaderné energetiky, ale Rakousko, dovolte mi tuto poznámku, když jednalo o přistoupení, samo si vyjednalo, že každá členská země si má určit charakter své energetické politiky. My za toto Rakousku děkujeme a my si vybíráme jadernou energetiku, toto by měla rakouská strana respektovat a pouze se zaměřit na to, jestli Temelín splňuje, nebo nesplňuje, a my myslíme melkské ujednání vážně a nedáme nikomu záminku k nejrůznějším taktickým manévrům, protože my si své závazky skutečně splníme, ale Temelín je o něčem jiném.
O Temelíně hovořil i rakouský kancléř Wolfgang Schüssel v Madridu, on prohlásil, že česko-rakouský konflikt týkající se jaderné elektrárny Temelín musí být vyřešen před rozšířením Evropské unie, jak číst tato slova?
Víte, myslím si, že vidíme každý den, že Temelín, tzv. Benešovy dekrety apod. jsou někdy pro některé politické síly v Rakousku zástupným problémem. Není tomu tak pro kancléře Schüssela, já si myslím, že se nachází ve velmi složité vnitropolitické situaci a dosud jsme si vážili jeho prohlášení především ve světle toho, že Rakousko se cítí být vázáno melkským ujednáním a pokud my splníme melkské ujednání, očekáváme totéž od rakouské strany a pak nevidím vůbec problém. Jestli měl toto na mysli tím řešením, pak ano, k takovému řešení jsme připraveni, jestli ...
On doslova řekl: "Problém musí být vyřešen před rozšířením Unie, jinak si vyhrazujeme právo jeho řešení vyžadovat."
Tak pokud měl skutečně na mysli řešení v rámci Melku, tzn. ještě některé dolaďování, zvýšení určitých opatření apod., pak jednoznačně říkáme: "Ano, proto jsme ten Melk sjednali." Pokud by to bylo cokoliv za rámec Melku, tak pak by de facto docházelo ke zpochybňování toho melkského jednání a já nevěřím tomu, že pan kancléř měl toto na mysli, protože v tomto směru jeho přístup byl vždy velmi důvěryhodný. A my toto, jak říkám, učiníme, takže nevidím důvod, proč by Temelín měl být problémem a my, na adresu těch méně, řekl bych, upřímně laděných politických subjektů v Rakousku bych rád poznamenal, že bude jedna smlouva o přistoupení, která bude o přistoupení České republiky a možná až další devíti zemí, takže nechť ani z legrace se nevyslovují ve smyslu blokování, vetování apod., protože tady si zahrávají se zásadním projektem zásadního významu i pro Rakousko samotné.
Pochopil jsem správně, že v případě blokování České republiky by se zablokoval celý proces rozšíření Evropské unie?
Přesně tak.
To znamená, že pokud by Rakušané trvali na blokaci Temelína a vstupu České republiky, tak se nerozšíří Evropská unie, vše stojí a padá s Temelínem?
Pokud by to bylo v té fázi, že smlouva by byla podepsána, v té ratifikační fázi, tak se bude ratifikovat jedna smlouva s různými národními přílohami, to ano, my nebudeme mít stejné podmínky ve všem, ale ten zákoník, ta smlouva bude jedna a pokud by se Rakousko rozhodlo, já tomu nevěřím, protože Rakousko nemá zájem se izolovat, má zájem těžit z rozšíření Evropy a pan kancléř Schüssel si je toho velmi dobře vědom, je to velmi pragmatický politik, ale pokud by takové tendence byly na rakouské politické scéně, pak nehovoří jen o nás, ale o dalších až devíti zemích a já si myslím, že to snad ani není myšleno vážně.
Pavel Telička, náměstek ministra zahraničí a státní tajemník pro evropské záležitosti. Děkuji za vašich 30 minut a někdy příště na shledanou.
Krátce
Hospodářské noviny, 13.2.2002, strana 2 - Hrozba, že Rakousko bude blokovat kvůli jaderné elektrárně Temelín vstup Česka do EU, se může dotknout i dalších kandidátských zemí. Pokud se totiž unie rozhodne přijmout deset zemí dohromady, smlouva bude jedna. V rozhovoru pro BBC to včera uvedl hlavní vyjednavač Česka s EU Pavel Telička.
Telička: Veto kvůli Temelínu se může týkat všech kandidátů EU
PRAHA 12. února (ČTK) - Hrozba, že Rakousko bude blokovat kvůli jihočeské jaderné elektrárně Temelín vstup České republiky do Evropské unie, se může dotknout i dalších kandidátských zemí. Pokud se totiž unie rozhodne přijmout deset zemí dohromady, jak o tom uvažuje, smlouva bude jedna a Rakousko tak bude vetovat vstup všech kandidátů. V dnešním rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC to uvedl hlavní vyjednavač Česka s EU Pavel Telička.
"Nechť ani z legrace se nevyslovují pro blokování a vetování, neboť tady si zahrávají se zásadním projektem zásadního významu i pro Rakousko samotné," řekl. Nevěří nicméně, že se Rakousko nakonec k vetu odhodlá. "Rakousko se nechce izolovat, ale těžit z rozšíření Evropy," uvedl.
Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel, kterého Telička označil za "velmi pragmatického politika", dnes v Madridu uvedl, že česko-rakouský konflikt týkající se Temelína musí být vyřešen před rozšířením Evropské unie. Vyjádřil přitom přesvědčení, že česká vláda bude respektovat svůj závazek realizovat investice pro zlepšení bezpečnosti Temelína a že česko-rakouská "závazná dohoda" z loňského září bude respektována.
Rakouský kancléř konstatoval, že po vyřešení "jistého počtu problémů je nyní 60 procent Rakušanů pro rozšíření". Španělsko jako předsedající země Evropské unie vyvine všechno nezbytné úsilí, aby bylo jednání o rozšíření zdárně ukončeno v předpokládaném termínu (konec roku 2002), řekl na společné tiskové konferenci španělský premiér José María Aznar.
Generální ředitel pro rozšíření v Evropské komisi Eneko Landaburu už 23. ledna ve Varšavě řekl, že konflikt kolem jaderné elektrárny Temelín nespadá do procesu rozšíření EU.
