Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Základem budoucí zahraniční politiky je ta zahraniční politika, která teď byla reálně po celé čtyři roky prováděna.

Slova předsedy sociálních demokratů Vladimíra Špidly. Předseda lidovců Cyril Svoboda před volbami v rozhovoru pro BBC uvedl, že by se měl změnit především vztah České republiky k sousedům.

Cyril SVOBODA /zvukový záznam/: Vztahy se sousedy musíme mít dobré, počínaje Slovenskem, Rakouskem, Německem, Polskem atd., vztahy se sousedy musí být lepší, než jsou.

Slova lidoveckého šéfa Cyrila Svobody ze 6. června. Nejen o budoucnosti zahraniční politiky České republiky bude následujících 30 minut. Ani dnes nechybí v programu BBC pořad Interview, od mikrofonu zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vítejte v BBC, dobrý den.

Dobrý den.

Podle původních předpokladů ČSSD měla Koalice, tedy sdružení stran KDU-ČSL a US-DEU, už v pátek obdržet návrh koaliční dohody, nestalo se tak a předseda ČSSD Vladimír Špidla na páteční konferenci vysvětlil proč.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Důvod je poměrně jednoduchý, ten základní návrh, a musím říct, že to je velmi jednoduchý návrh, velmi použitelný, zpracoval Pavel Rychetský a on jej zpracoval v podstatě z pohledu legislativce, tj. proniklo do něj v odpovídajících vahách to, co nějakým způsobem vstupovalo do legislativy, čili závěr byl, že ten text stále ještě není vyvážený.

Páteční slova Vladimíra Špidly. Nakolik to, že jste materiál od ČSSD nedostali už v pátek, tedy tři dny před druhým setkáním vyjednávacích týmů, dostalo Koalici do jisté časové tísně?

Já si myslím, že to nehraje žádnou roli, ta dohoda je tak závažná a tak důležitá, že je nutné ji dobře připravit a dobře projednat, a také uzavřít, jestli to bude trvat o jeden den déle nebo méně, nehraje roli.

Podle Vladimíra Špidly je v tom dokumentu mimo jiné málo rozpracována ochrana životního prostředí, politika zaměstnanosti, také zdůraznění, že důchodový systém musí být založen na průběžném financování. Jsou toto pro vás, tedy pro Koalici velmi důležité věci, které v té dohodě musí být obsaženy?

Nepochybně všechno, co jste zmínil, jsou důležité věci, velmi důležité a je potřeba o nich jednat, protože jak životní prostředí, tak důchodový systém, to jsou věci, které jsou velmi naléhavé a bude potřeba tam hodně udělat.

Přemýšlel jste nad tím, pane předsedo, jaké garance by mohla Koalice nabídnout svému koaličnímu partnerovi ve vládě, tedy ČSSD, že čtyři roky vlády bude dobře vládnout?

Tak především vyplývá naprosto jednoznačně z výsledků voleb, a to je pozitivní zpráva pro občany České republiky, že po dobu těch čtyř let, které jsou před námi, tu nemůže být jiná vláda než vláda se sociální demokracií, nevyjde to matematicky jinak. To dává jistotu, a to je ten stabilizující prvek, takže občané mají jistotu, že vládu budou mít stabilní a naše vůle je této stabilitě pomoci i tím, že tato vláda programově udělá mnoho pozitivních kroků pro Českou republiku s vizí do budoucna, takže naše vůle je uzavřít koaliční dohodu, to ten závazek.

Vladimír Špidla na páteční tiskové konferenci hovořil o garancích, které by měly být obsaženy v koaliční smlouvě.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Garancí je poctivé jednání, dobře vyjednaná dohoda. Všechny formulace a sankce toho typu, že například dojde-li k tomu, že nebude dodržena stranická disciplína, tak, já nevím, strana lidová předá sociální demokracii svůj sekretariát v Třebíči nebo něco takového, prostě to není nic, co by mělo smysl, čili základem je poctivé jednání a dobře vyjednaná dohoda.

Páteční slova Vladimíra Špidly. Tady se zjevně Cyril Svoboda shodnul s Vladimírem Špidlou, tudíž nebude problém. Je už téměř dojednáno?

Tak dohoda není dojednána, ale i já jsem přesvědčen, že jedině co je i způsobilé, dát dobrou zprávu občanům, je ten seriozní přístup k věci, já si dokonce myslím, že i to, že se tato dohoda uzavírá jinak, než se dohadovaly dohody v minulosti, kdy se vždycky začalo napřed dohodou o postech a potom o programu, tak že se to obrací a napřed se jedná o věcech programových a teprve potom o případných postech, to je správný obrat, také nový signál v politice.

Z toho, co říkáte, to téměř vypadá, že nová vláda má skutečně přinést úplně nový styl politiky, a je to tím novým stylem ona stabilita?

Víte, to je vždycky takové zaklínadlo, nový styl. Já si myslím, že nový styl je také návrat k otevřenosti, návrat ke komunikativnosti s občanskou veřejností i otevření se více opozici, to jsou jakoby návraty ke starým dobrým demokratickým hodnotám, a to je to nové. Já si myslím, že není třeba si vymýšlet pořád něco nového, ale je potřeba se vrátit ke skutečně hodnotným demokratickým tradicím, komunikovat i s těmi, kteří jsou slabší, komunikovat s opozicí a být otevřený.

Jak se chcete otevřít opozici v případě, že bude dojednána vláda ČSSD a stran Koalice?

Tak především to začíná už tím, o tom se hodně píše, obsazením Poslanecké sněmovny. My souhlasíme také s tím, aby ta Poslanecká sněmovna byla zastoupena poměrně, to je krok, který je správný, samozřejmě otázka je míry té participace, kam až mohou opoziční strany, ale v době, kdy existovala opoziční smlouva, tak ta skutečná opozice téměř žádný prostor neměla, je to otázka vstupu do jiných dalších orgánů apod. Komunikovat s opozicí, otevřít se ke komunikaci, neznamená souhlasit a neznamená společně vládnout, ale znamená naslouchat a slyšet.

Hovoříte o poměrném zastoupení v orgánech Poslanecké sněmovny, je tam to B, vyjma komunistů?

Tak jak už je jasně naznačeno, tak není. My samozřejmě jako křesťanští demokraté na určité posty volit zástupce KSČM nebudeme, ale víme, že taková je realita, víme, že je dostatek hlasů ve sněmovně, aby byli zvoleni, a určitě jejich volba není překážkou jednání se sociální demokracií a ...

Tedy poměrné zastoupení komunistů, pokud dobře dešifruji vaše slova, v orgánech Poslanecké sněmovny v jednotlivých výborech, ale řekněme tabu je pro vás nejužší vedení Poslanecké sněmovny?

Říkám, opakuji znovu, co jsem před chvílí řekl, že to není tabu, že našimi hlasy do postu třeba místopředsedy sněmovny žádný reprezentant KSČM zvolen asi nebude, říkám asi, protože volba je tajná, já nemohu ručit za žádný hlas ve sněmovně, protože volba je tajná, ale nemáme tuto vůli. Ale myslím si, že prolomení toho, že komunisté nebyli voleni do žádných orgánů, byla chyba, oni dosud nebyli v žádném, takže jistá míra otevřenosti je, je také soutěž s komunisty, protože my také máme zájem, aby nevládli. a možná, že i mnohým komunistům prospělo volebně to, že pořád poukazovali na to, že se s nimi nikdo nebaví atd.

Chcete tím říct, že izolace podle vašeho názoru komunistům prospěla ve volebním výsledku?

No, tak jim prospělo více věcí, ale ...

Izolace byla jednou z nich?

A jedním z nich je také ta izolace, protože když chodíte mezi své, kteří si stěžují, a říkáte jim: "Ano, stěžujete si správně, i my si stěžujeme," a poukazujete na něco, co je zjevné, tak to samo o sobě je chyba. Já si myslím, že jistá míra otevřenosti je cesta, která vede k tomu, aby se omezil vliv KSČM, ale především jde o to, abychom přesvědčili voliče, aby ve větší účasti chodili k volbám, to je základní nástroj, jak bojovat s komunisty.

Hovořil jste o vstřícnosti k opozici, pokud karty budou rozdány, tak jak naznačují, ať již média, i dosavadní průběh jednání, opozicí bude KSČM a ODS v Poslanecké sněmovně. V případě, že vznikne vládní koalice ČSSD a stran Koalice, měla by si nárokovat křeslo předsedy Poslanecké sněmovny, nebo to podle vás patří opozici?

Znovu opakuji, že o postech se zatím nejednalo a myslím si, rozumím tomu, vaší otázce ...

Já jsem to vůbec neřekl, promiňte, takže vás poprosím o jednoznačnou odpověď.

Myslím si, že v situaci poměru sil, tak jak dnes je, si myslím, že podle mě předseda Poslanecké sněmovny by měl být v rukou Koalice.

Je reálné, aby ...

Ale upozorňuji, že v minulém volebním období naše koalice neměla funkci ani místopředsedy Poslanecké sněmovny.

To je další věc, je reálné, aby se zvýšil počet lidí ve vedení Poslanecké sněmovny? Připomeňme, že když Václav Klaus se stal předsedou Poslanecké sněmovny, existovaly čtyři posty místopředsedů, v současnosti jsou ty posty tři, nemýlím-li se.

Počkejte, kolik jich dnes je?

Langer, Buzková a Brožík - byly tři.

Tři. Já si myslím, že může být zvýšen počet místopředsedů, protože, znovu opakuji, politické gesto, politický symbol o zastoupení všech sil, které jsou v Poslanecké sněmovně, v jejím vedení. Myslím si, že tento krok je krok, který je podle mě pozitivní.

Řekl jste ale, že předseda Poslanecké sněmovny by měl být ze stran vládní koalice, tedy ...

Můj názor, zatím se o tom ale nejednalo nikde ani minutu.

Co se týče dalších věcí, pojďme se bavit velmi stručně o onom vládním programu. Je pro KDU-ČSL důležité, aby ve vládním programu byla obsažena problematika restitucí církevního majetku, ano nebo ne?

Na to odpovídám, že restituce církevního majetku není klíčová věc, na které se láme ten program, a my to tam nenárokujeme.

Na čem se láme?

Já vám říkám, že na tom se neláme.

Když na něčem se láme, tak se ptám, na čem se láme?

Já si myslím, znovu opakuji, že my jsme připraveni se dohodnout a určitě žádný náš podnět, požadavek, přání, nechceme našim partnerům říkat dříve, než u jednacího stolu, z tohoto důvodu, byť rád odpovídám na vaše otázky, tak tady toho mnoho neřeknu.

Ale já se budu mnoho ptát. A ptám se i nadále, proč se smějete?

Že se ptáte, to je dobře.

Za to jsem placen, to by mě asi propustili, kdybych se neptal. Co se týče vyjednávání vládního programu, když jste byl společně s Hanou Marvanovou v tomto pořadu 6. června, bavili jsme se o problematice důchodové reformy jako o velmi důležitém programovém bodu stran Koalice, připomeňme si, co jste tehdy řekl:

Cyril SVOBODA /zvukový záznam/: Důchodový systém je potřeba změnit, první zpráva, ovšem důležitá, je, že pro osoby starší 40 let se systém nemění, aby nebyli z toho vystrašeni naši občané, kteří pobírají důchody nebo jsou blízko důchodovému věku, a ten systém, který připravujeme, je systém, který má být založen na tom, že je vícezdrojový způsob financování důchodů, že jen určitou část důchodu, tu základní, by garantoval stát průběžným systémem a zbývající část by byla dána celoživotním spořením, ať už přes sociální pojišťovnu nebo soukromým pojištěním, to jsou otázky další, ale musí záležet na délce zaměstnání a odpovědnosti, každý musíme mít trošku větší odpovědnost za svůj život, takže asi takto.

Hana MARVANOVÁ /zvukový záznam/: Ještě bych doplnila, ta důchodová reforma bude velmi drahá a nesmí se připustit, že se sníží úroveň důchodů pod tu únosnou hranici 45 % ve vztahu k hrubé mzdě, a proto navrhujeme, aby na rozjezd se věnovaly příjmy z privatizace.

Slova Cyrila Svobody a Hany Marvanové pronesená 6. června, tedy před volbami, před mikrofony BBC. Předpokládám, že na tom se nic nemění, tehdy jste ovšem také říkali, že budete požadovat v případě, že usednete do nějaké vlády, aby 132 miliardy, které v současnosti leží ve Fondu národního majetku jako výnos z privatizace významných podniků, byly vloženy do důchodové reformy, budete toto chtít mít zakotveno v koaliční smlouvě? Je důležité, aby peníze z výnosů privatizace byly dány na rozjezd důchodové reformy?

To si myslíme, že je správný krok, protože vezměte v úvahu, že se privatizuje jen jednou v dějinách, to jsou peníze, které získáme jedinečně, už je víckrát nezískáme, a proto je dobré, aby výtěžek těchto peněz pozitivně dopadl pro všechny občany v České republice, takže když je dáme do důchodového systému, tak jakoby užitek z té privatizace mají "všichni", takže si myslím, že ten krok je správný.

Mělo by být součástí koaliční dohody, že to budou peníze věnované z výnosu privatizace - celých 132 miliard?

Znovu opakuji, že to, o čem budeme jednat, chci jednat až s mými partnery u jednacího stolu, ale určitě chceme princip, že peníze z privatizace mají jít k těmto dlouhodobým cílům, k těmto bohulibým cílům, a to je například ta důchodová reforma.

Vladimír Špidla v rozhovoru pro agenturu Reuters také řekl, co se týče koaličních vyjednávání, že: "Česká republika by neměla podnikat radikální kroky ke snižování rozpočtových deficitů, ani by se neměla předčasně svazovat do fiskální svěrací kazajky podmínek přijetí eura," je tohle názor i Koalice?

Tak my jsme dlouhodobě říkali i před volbami, a tvrdíme to znovu a stále, že není možné dělat nějaké radikální kroky, nějaké šokové terapie a léčby našich občanů v České republice. Občané nejsou pokusní králíci, takže ...

Tehdy jste říkal před volbami morčata.

Morčata, tak králík nebo ... morče je také zvíře, které je hodno našeho respektu, ale říkám to tak, že ten krok musí být vyvážený, kroky, které budeme dělat, musí být vyvážené a musí sledovat něco, co je předvídatelné, aby i podnikatelé, aby i občané, všichni viděli, co je čeká předvídatelně, nechceme dělat věci šokově, takže si myslím, že i tady je možná ...

I tady je možná shoda?

Myslím si, že je možná shoda i na té daňové reformě, takže na tom možná shoda je, že žádná daňová konkrétní sazba není absolutní, ale je důležité dohodnout trend a ten trend musí být předvídatelný pro občany, firmy, podniky v České republice.

Když bylo před volbami a stranám Koalice se zdálo, že jsou mediálně diskriminovány, vystoupili Hana Marvanová a Cyril Svoboda na mimořádně tiskové konferenci s prohlášením "Musíme se ozvat". Připomeňme si, co tehdy, bylo to 6. června, Hana Marvanová uvedla:

Hana MARVANOVÁ /zvukový záznam/: Já se domnívám, že média a mediální rady mají být odpolitizovány a že žádné politické strany, ani naše, ani jiná nemá mít takový vliv jako dnes na složení rady.

Hana Marvanová ze 6. června. V Poslanecké sněmovně existuje bezmála deset let orgán, který se jmenuje Stálá komise Poslanecké sněmovně pro sdělovací prostředky. Nejdříve jí předsedal lidovec Jan Kasal a poté občanský demokrat Ivan Langer, podle odborníků na média jde o poněkud nestandardní orgán, který příliš zasahuje do svobody médií v České republice. Nakolik je reálné, že by došlo ke zrušení, respektive neustavení Stálé komise Poslanecké sněmovny pro sdělovací prostředky?

Tak víte, ta komise, já myslím, že je do jisté míry nadbytečná, já osobně bych jí klidně zrušil a argument je tento, již v orgánech Poslanecké sněmovny existuje výbor pro školství a kulturu, který má ve své gesci právě onu problematiku médií, takže vytvářet další orgány podobně nadbytečné, já, kdyby záleželo na mně osobně, bych tuto komisi zrušil a ne jen z toho Parkinsonova argumentu, že když si člověk neví rady, tak zřídí komisi. Já myslím, že některé komise nemusí existovat, toto je jedna z nich.

Pokusíte se to prosadit v rámci koalice, s malým "k", vládní koalice?

Já si myslím, že o tom povedeme debatu, bude-li ovšem většinový zájem, aby komise nadále trvala, tak si myslím opět, že to není něco fatálního, nicméně já si myslím, že bychom měli pokud možno všechny orgány, které jsou zbytné, které nejsou zapotřebí, spíše rušit, než přidávat, takže já osobně si myslím, že tuto komisi nepotřebujeme.

Pokusíte se jako strana možné budoucí vládní koalice také prosadit to, o čem jste hovořili před volbami, tzn. novou volbu všech mediálních rad rozvrženou mezi tři instituce, prezidenta republiky, Poslaneckou sněmovnu a Senát?

Ano, je velmi důležité, aby mediální scéna byla samozřejmě demokratická, aby Česká republika v tomto ohledu splňovala kritéria, která jsou normální v Evropské unii, tzn., že žádné z médií, že nemá být pod nějakým větším vlivem té či oné politické strany. To neznamená, že by politické strany z toho měly úplně vycouvat, to v žádném případě ne, protože nikdo není na ničem nebo na nikom nezávislý, ale jde nám o vstup do Evropské unie, jde nám o sledování určitého demokratického trendu a v tomto smyslu si myslím, že ke změně musí dojít.

Mělo by toto být rovněž zahrnuto v koaličních dohodách?

Myslím si, že tato otázka by také měla být zmíněna, protože to je věc velmi důležitá.

Další téma - zahraniční politika České republiky. Vznikne-li koaliční vláda ČSSD a stran Koalice, tedy KDU-ČSL a US-DEU, má podle českého tisku Cyril Svoboda usednout do křesla ministra zahraničí, nebo se snad o to Cyril Svoboda nesnaží?

Cyril Svoboda se nesnaží o žádný konkrétní post, mně jde o celkovou dohodu, která bude samozřejmě dohodou prospěšnou.

Tím ovšem neříkáte, že byste odmítl, pokud by vám post vicepremiéra a ministra zahraničí byl nabídnut.

Já znovu opakuji, mně jde o celkovou dohodu.

Tedy byste neodmítl? Mlčení znamená souhlas. Dovedete odhadnout, nakolik sporným či bezproblémovým bodem při vyjednávání o nové české vládě bude kapitola týkající se zahraniční politiky?

Tak bude velmi důležitá, protože nás čeká období vstupu do Evropské unie, hned na podzim letošního roku bude summit Severoatlantické aliance, a to poprvé tzv. za železnou oponou, a to jsou jistě velmi klíčové zahraničněpolitické momenty, které je třeba sledovat, a v každém případě je třeba velmi intenzivně dbát na prosazování zájmů a práv naší republiky v zahraničí.

Očekáváte ale, že tam budou sporná místa v kapitole zahraniční politika, ano nebo ne?

Co mám očekávat, když jsem ještě ten text neviděl, takže ...

Ale viděl jste čtyři roky zahraniční politiky ČSSD.

Ano, základní orientace zahraniční politiky, která dosud platila, je správná, tzn. opravdu výrazně na Evropskou unii. Myslím si to, co jsem také říkal v minulosti, že vedle toho je nutné velmi intenzivně dbát na to, abychom měli dobré sousedské vztahy s našimi sousedními zeměmi, to si myslím, že je potřeba také.

My se k nimi dostaneme. Předseda ČSSD Vladimír Špidla na páteční tiskové konferenci v Lidovém domě na adresu zahraniční politiky nové vlády, kterou se pokouší dojednat a sestavit, uvedl:

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: V žádném našem vystoupení, v žádném našem programovém prohlášení není ani náznak, že by se měnily vztahy ke Slovensku, které jsou opravdu vynikající, a našim záměrem je, aby byly i nadále vynikající, stejně tak nejsou žádné náznaky o tom, že bychom přehodnocovali svůj vztah k NATO nebo k Evropské unii, čili základem budoucí zahraniční politiky je ta zahraniční politika, která teď byla reálně po celé čtyři roky prováděna.

Slova předsedy sociálních demokratů Vladimíra Špidly. Tedy opět zjevná shoda mezi Cyrilem Svobodou i Vladimírem Špidlou?

Nepochybně. Já si myslím, že to je třeba znovu zdůraznit, že to byla předvolební kampaň, která jakoby ohrožovala národní zájmy, nebo bojovala za národní zájmy z nějakého důvodu ohrožení a tady si myslím, že je třeba znovu zdůraznit, že občané nemusí mít obavu z toho, že by se měnily nebo rušily Benešovy dekrety, že by se vydával nějaký majetek sudetským Němcům nebo se jim vyplácela nějaká finanční náhrada nebo něco takového, myslím si, že jsme to řekli stokrát a stále to platí.

Ještě před volbami však předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla označil za jeden ze tří hlavních úkolů integrace České republiky do Evropské unie, i pro vás je to ostatně velmi důležitý bod, a Vladimír Špidla konkrétně mluvil o získání podpory obyvatel vstupu země do Evropské unie. Připomeňme si slova Vladimíra Špidly pronesená začátkem června.

Vladimír ŠPIDLA /zvukový záznam/: Myslím si, že neméně obtížný úkol bude dobře připravit Českou republiku pro vstup do Evropské unie, nikoliv technickoorganizačně a právně, ale z hlediska politického prostě poskytnout občanům dostatek informací, aby se mohli zodpovědně rozhodnout.

Začátek června a slova šéfa ČSSD Vladimíra Špidly. Můžete uvést, které tři kroky by vláda měla udělat, nebo je nezbytné je udělat, aby se v České republice výrazně zvýšila podpora obyvatel vstupu země do Evropské unie, tři konkrétní kroky?

Tak já nevím, jaké bych řekl tři konkrétní kroky, ale to, co vidím kriticky na období minulém, je to, že se ta evropská integrace nestala výsostným domácím politickým tématem. Možná, že probíhaly nějaké kurzy, možná, že probíhaly nějaké přednášky apod., ale fakticky se to nikdy nestalo výsostným domácím politickým tématem, a to není jeden krok, ale to je celkový úkol, přenést tu problematiku na domácí půdu, vysvětlit lidem, jak to s tou evropskou integrací je, a přinést skutečné svědectví o tom, že to je krok k lepší budoucnosti.

Pavel Telička je hlavním vyjednavačem vstupu České republiky do Evropské unie, jde o náměstka ministra zahraniční a státního tajemníka pro evropské záležitosti, měl by ve zmíněné funkci, podle vás, Pavel Telička zůstat i pod novou vládou, pokud se jí budou strany Koalice účastnit?

Pavel Telička vždycky měl, má a bude mít naší plnou důvěru, tak samozřejmě si myslím, že má pokračovat ve své funkci. Samozřejmě, ale to říkám obecně jako politik, a znovu opakuji jako politik, Pavel Telička má naší plnou důvěru.

Pavel Telička se profiluje jako loajální státní úředník, který vyjednává na základě příkazů nebo zadání kabinetu, mělo by se podle Cyrila Svobody vyjednávání nějakým způsobem změnit, měly by ty příkazy být nějaké jiné?

Víte, ta původní koncepce, kterou kdysi zvolil Josef Zieleniec, byla taková, že hlavní vyjednavačem má být politik, který reprezentuje právě tu část voličů, kteří mají určitou obavu z Evropské unie. Nakonec jsme se rozhodli, nebo Česká republika se rozhodla jít cestou tak, že postavila do čela toho týmu profesionálního diplomata, velmi zdatného a kvalitního, a tím jistě Pavel Telička je. Bude samozřejmě úkol politické reprezentace, ministerstva zahraniční, ale i celé vlády sehrát tu roli politickou v té argumentaci a já si myslím, že na této strategii není co měnit, jsme ve finiši a je potřeba pouze dílo dokončit a ne dělat nějaké převratné změny.

Hovořil jste o zlepšení vztahů se sousedy, o tom jste ostatně mluvil i v tomto pořadu před volbami, všichni si na to vzpomínáme, jak konkrétně byste jako ministr zahraniční změnil česko-rakouské a česko-německé vztahy?

Tak znovu opakuji, že neodpovídám jako ministr zahraničních věcí, velmi na tom záleží, protože skutečně debata o funkcích je debata, která bude až na závěr našeho jednání. Já si myslím, že dialog je něco, co je důležité, a také jsem to říkal už mnohokrát, jedna věc je agenda jednání, o čem se má jednat, a druhý problém je, zda jsme schopni o některých věcech mluvit.

To znamená, že byste mluvil i o těch věcech, které jsou sporné, jako Temelín a Benešovy dekrety?

Tak Temelín, tam je věc podle mě uzavřena, je podepsána smlouva v Bruselu a tato smlouva musí být naplněna a je to samozřejmě závazek České republiky, že tato smlouva bude dodržena, tam není žádný problém a není třeba co otevírat, to v žádném případě ne.

Ale Benešovy dekrety, o nichž jsem mluvil.

A před chvílí jsem znovu říkal, mohu znovu opakovat, že jejich změna nebo něco takového nepadá v úvahu, my jsme, souhlasíme i s tím, co řekl premiér Zeman s komisařem Verheugenem, že v našem řádu nejsou žádné diskriminující normy a kdyby nějaké byly, tak se tím budeme zabývat, ale jsme přesvědčeni, že žádné nejsou. Takže znovu opakuji, tady by mohl být větší klid, než jaký před volbami některé strany tady se snažily bubnovat do bubnů a dělat z toho větší problém, než to je.

Měla by se podle Cyrila Svobody nová vláda, případně nový ministr zahraničí, omluvit například Německu za výroky premiéra Miloše Zemana o sudetských Němcích jako o páté koloně?

Já si myslím, že není třeba se omlouvat ani z jedné, ani z druhé strany, protože těch výroků v Evropě zaznělo víc a zaznělo z několika stran, takže já si myslím, že máme spíš zmírnit výrazy, začít se k sobě chovat kultivovanějším způsobem ve výrazech, ale omlouvat se není třeba, protože zazněly výroky ze všech možných stran.

Poprosím vás o velmi stručnou odpověď na otázku, měli by podle vás členové nové vlády, jíž se možná budete účastnit, mít i funkce ministrů, tedy skloubení poslaneckého mandátu a mandátu ministra, ano nebo ne?

Ano.

Proč?

Protože ...

Ještě jednu otázku si dovolím, měli by být všichni tři předsedové koaličních stran ve vládě, nebo může být někdo ...

Tak je to dobré, když předsedové stran jsou ve vládě, je to dobré kvůli komunikaci. Za druhé říkám, že když má někdo mandát a stává se ministrem, je dobré, aby si mandát nechal, není nutná podmínka k výkonu ministra, aby člověk byl poslancem, ale neplatí, že vymění post ministra za mandát.

Říká Cyril Svoboda, děkuji za vašich 30 minut a někdy příště na shledanou.

Citace rozhovoru v médiích

Klaus s Grebeníčkem si v neděli notovali

Právo, 24. 6. 2002, strana 2 - Vzájemné komplimenty a ostrá kritika ČSSD a Koalice. V tomto duchu se nesla nedělní Sedmička TV Nova, v níž si velmi dobře rozuměli předseda ODS Václav Klaus a šéf komunistů Miroslav Grebeníček.

"Jsem až šokován, jaké proměny se dějí v jednotlivých politických subjektech. Teď mám na mysli například Unii svobody-DEU. Na jedné straně se hlásí k jakýmsi kořenům své pravicové politiky a na druhé straně evidentně kolaboruje s něčím, co prý jí je na hony vzdáleno," kritizoval Grebeníček vyjednávání Koalice s ČSSD.

Vzápětí přitom dodal, že Klausova ODS taková není: "V tomto případě respektuji pravicovou stranu, která hraje fair play, a to je ODS." Také Klaus se na adresu komunistů vyjadřoval smířlivě a pochvaloval si, že jsou pro něj čitelným protivníkem.

"Pro mě je to lepší rozdání karet než nečitelnost, o kterou se pokoušejí středové strany, které neusilují o nic jiného než zalíbit se každému, neříct raději vůbec nic, aby to bylo všem výhodné," prohlásil Klaus.

Šéf Sněmovny má být z ODS Šéf ODS navíc odsoudil postup prezidenta Václava Havla, který dlouhodobě odmítá jednat s komunistickou stranou a zve si pouze předsedy jiných parlamentních stran k pravidelným setkáním. "Ať se nám to líbí, nebo nelíbí - a mně se to hrozně nelíbí - 18,5 procenta hlasů je legitimizace volbami, což je v demokratické společnosti to největší, co máme," zdůraznil Klaus.

Grebeníček se naopak zastal ODS, když uvedl, že by z titulu druhého místa ve volbách měla mít nárok na obsazení funkce předsedy Sněmovny. "Je tady tradice, kterou známe v posledních letech 1996 a 1998, kdy nejsilnější opoziční strana může nominovat i předsedu Sněmovny. Kéž by tato tradice byla zachována, abychom se chovali kulturně," řekl Grebeníček. Klaus se k tomu ale zřetelně nevyjádřil s tím, že o předsednictví Sněmovny se v ODS zatím nebavili.

Předseda lidovců Cyril Svoboda v pátečním vystoupení v BBC uvedl, že by podle něj měl být šéf Sněmovny nominován ČSSD, lidovci nebo Unií svobody-DEU. Podle včerejšího Svobodova vyjádření v pořadu ČT Naostro je ale vysoce pravděpodobné, že v čele sněmovny bude reprezentant ČSSD.

Klaus a Grebeníček se včera shodli ve výpadu proti Svobodovi, který nejspíš bude příštím ministrem zahraničí. "To je člověk, který se doslova podbízí Bruselu," uvedl Grebeníček.

"Štítí se nějakých základních společných principů, které bychom měli obhajovat v evropských rozměrech. On se cítí být vázán lidoveckou internacionálou. Jeho přístupy jsou neakceptovatelné a ohrožují další vývoj ČR," prohlásil.

Klaus ke Svobodovi dodal: "Ano, pro mě není důvěryhodným ministrem zahraničí." Navíc označil za hrozné neštěstí "uměle urychlené sjednocování kontinentu hrstkou levicových intelektuálů a bruselských úředníků".

Podle Svobody se na této kritice ukazuje spojenectví ODS a komunistů. "Kroky, které udělala KDU-ČSL, které jsem udělal já, jasně dokazují, že hájíme národní zájmy," řekl Svoboda včera Právu. "Nápadně si notovali k mému velkému zděšení," komentoval Sedmičku v TV Prima Kasal.

Grebeníček se také obořil na soc. dem. vládu. V souvislosti s vyjednáváním o koalici dokonce prohlásil, že má skoro pocit, že se o mnohých věcech rozhodovalo už před volbami.

"Mám obavy, že se v zákulisí hraje o průlom do restituční hranice 25. února 1948 a že se chce za zády našich občanů vyhovět sudetským Němcům, šlechtě, církvi. Tady budeme nekompromisní," uvedl Grebeníček.

Svoboda: Člen Koalice má vést sněmovnu

Lidové noviny, 22. 6. 2002, titulní strana - Koalice si brousí zuby na křeslo předsedy sněmovny. Podle předsedy lidovců Cyrila Svobody by měl, pokud vznikne společná vláda ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU, příští předseda sněmovny vzejít právě z Koalice.

I když o rozdělení postů zatím nebyla řeč a jako první se hledá programová shoda, obecně je lepší, když jsou předsedové vládních stran členy vlády, řekl včera Svoboda v rozhlasové stanici BBC.

"V situaci poměrů sil, tak jak dnes je, podle mě předseda sněmovny by měl být v rukou Koalice," prohlásil Svoboda. V té souvislosti se zatím nejvíce spekuluje o místopředsedovi KDU-ČSL Janu Kasalovi.

Šéfka unionistů Hana Marvanová by zase podle tisku mohla zaujmout křeslo jeho místopředsedkyně. Pokud by Marvanová byla ve vládě, pak nejspíše ve funkci ministryně spravedlnosti. Avšak ČSSD by ji prý raději než ve vládě viděla ve sněmovně.

Svoboda nicméně považuje za výhodné, aby lídři všech vládních stran byli členy kabinetu. "Je to dobré, když předsedové stran jsou ve vládě, je to dobré kvůli komunikaci," uvedl Svoboda, o kterém se hovoří jako o budoucím ministru zahraničí.

Šéf lidovců je pro poměrné zastoupení všech stran v orgánech sněmovny, a to včetně KSČM. "Otevřít se opozici a komunikovat s ní neznamená souhlasit a vládnout s ní," dodal. Pro komunistické kandidáty do vedení sněmovny jeho strana hlasovat nebude, respektuje ale rozložení sil. Soudí, že dosavadní izolace KSČM byla chybou a jedním z faktorů, který přispěl k růstu jejich podpory mezi voliči. "Jistá míra otevřenosti je cesta, která vede k tomu, aby se omezil vliv KSČM," prohlásil.

Svoboda: Šéf sněmovny má být z Koalice, lídři stran ve vládě

PRAHA 21. června (ČTK) - Pokud vznikne společná vláda ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU, měl by příští předseda Poslanecké sněmovny vzejít z Koalice, soudí předseda lidovců Cyril Svoboda. I když o rozdělení postů zatím nebyla řeč a jako první se hledá programová shoda, obecně je lepší, když jsou předsedové vládních stran členy vlády, řekl dnes Svoboda v rozhlasové stanici BBC.

"V situaci poměrů sil, tak jak dnes je, podle mě předseda sněmovny by měl být v rukou Koalice," prohlásil Svoboda. V té souvislosti se zatím nejvíce spekuluje o místopředsedovi KDU-ČSL Janu Kasalovi. Šéfka unionistů Hana Marvanová by zase podle tisku mohla zaujmout křeslo jeho místopředsedkyně. Pokud by Marvanová byla ve vládě, pak nejspíše ve funkci ministryně spravedlnosti. Avšak ČSSD by ji prý raději než ve vládě vidělo ve sněmovně.

Svoboda nicméně považuje za výhodné, aby lídři všech vládních stran byli členy kabinetu. "Je to dobré, když předsedové stran jsou ve vládě, je to dobré kvůli komunikaci," uvedl Svoboda, o kterém se hovoří jako o budoucím vicepremiérovi a ministru zahraničí.

Šéf lidovců je pro poměrné zastoupení všech stran v orgánech sněmovny, a to včetně KSČM. "Otevřít se opozici a komunikovat s ní neznamená souhlasit a vládnout s ní," dodal. Pro komunistické kandidáty do vedení jeho strana hlasovat nebude, respektuje ale realitu a rozložení sil. Soudí, že dosavadní izolace KSČM byla chybou a jedním z faktorů, který přispěl k růstu jejich podpory mezi voliči. "Jistá míra otevřenosti je cesta, která vede k tomu, aby se omezil vliv KSČM," prohlásil.

Svoboda opakovaně zdůraznil, že debata o konkrétních kandidátech do vlády či sněmovny je předčasná, protože ještě ani nezačala jednání o programu. Lidovecký předseda neodpověděl na otázku, zda by přijal funkci ministra zahraničí. Uvedl pouze, že prioritou české diplomacie je vstup do Evropské unie a dobré vztahy se sousedy. Dosavadní hlavní vyjednavač pro vstup do EU Pavel Telička má jeho důvěru a měl by pokračovat ve funkci.

Sociální demokraté mají v sobotu dopracovat výchozí dokument programového prohlášení, které poté předloží Koalici. Svoboda pouze poznamenal, že restituce církevního majetku nejsou při jednáních s ČSSD stěžejní věcí. Koalice chce prosadit, aby se výnosy z privatizace investovaly do rozjezdu důchodové reformy, koaliční dohoda má obsahovat i záměr nově zvolit mediální rady.

Svoboda míní, že ve vedení sněmovny by mohly být všechny strany

PRAHA 22. června (ČTK) - Zvýšení počtu místopředsedů poslanecké sněmovny na čtyři si dovede představit šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda. ČTK dnes řekl, že to považuje za demokratický obraz vedení sněmovny. Ač nechce předbíhat, soudí, že předsednictví by měla získat sociální demokracie jako vítěz letošních parlamentních voleb. O místopředsednická křesla by se pak podělila KDU-ČSL, Unie svobody-DEU, ODS i KSČM. Komunisté by se tak poprvé po deseti letech dostali do vedení dolní komory.

"Sněmovna má výhodu, že tam je méně stran. KDU-ČSL, Unie svobody-DEU, ČSSD, ODS a KSČM, takže nevadí, že tomu zrcadlově budou odpovídat čtyři místopředsedové," míní Svoboda.

Svým vyjádřením korigoval šéf křesťanských demokratů mediální interpretaci svých slov pro rozhlasovou stanici BBC. V pátek v BBC totiž řekl, že vznikne-li vláda ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody- DEU, měl by příští předseda Poslanecké sněmovny vzejít z koalice. Svoboda hovořil o koalici vládní, některá média to ale interpretovala, jako by mínil koalici KDU-ČSL a Unie svobody-DEU. Svoboda dnes vysvětlil, že mínil vládní koalici, neboť parlamentní rozložení sil znemožňuje sestavení kabinetu bez ČSSD.

Zatím se jako o možném předsedovi sněmovny spekulovalo například o křesťanském demokratovi Janu Kasalovi.

Otázku, zda se jeho protějšek v Koalici, šéfka Unie svobody- DEU Hana Marvanová stane členem vlády, nevidí jako překážku vyjednávání s ČSSD o koaličním kabinetu. V médiích se totiž objevují dohady, že sociální demokracie by Marvanovou raději než ve vládě viděla jen ve sněmovně. Sám Svoboda by byl ale radši, kdyby členy vlády byli všichni šéfové stran vládní koalice.

"V minulosti to bylo tak, že většinou předsedové stran byli ve vládní koalici, protože komunikovali i ve věcech exekutivních," řekl Svoboda ČTK. Poukázal na to, že jinak je třeba vytvořit zvláštní mechanismus scházení předsedů stran. Nicméně otázku, zda Marvanová bude ve vládě či nikoliv, považuje za otevřenou s tím, že možné jsou obě varianty.

Zvýšení počtu místopředsednických křesel

ČRo 6/RSE, 22. 6. 2002, 18:00 Zprávy Helena VERNEROVÁ, moderátorka - Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda si dovede představit zvýšení počtu místopředsednických křesel v Poslanecké sněmovně na čtyři. Na vedení sněmovny by se tak podílely všechny parlamentní strany. Předsedou sněmovny by mohl být sociální demokrat, domnívá se Svoboda. Upřesnil tak páteční vyjádření v BBC, kdy jeho slova, že sněmovně by měl předsedat člen koalice, interpretovala některá média jako touhu dosadit na toto křeslo člena Unie svobody-DEU nebo KDU-ČSL. Svoboda však mínil potenciální vládní koalici.

Povolení vyjednávání koaličního uskupení ČSSD a Koalice

ČT 1, 23. 6. 2002, 21:48 Naostro


Milan ŠÍMA, moderátor - Dobrý večer. Naostro tentokrát s bývalým lídrem čtyřkoalice a současným předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou. Dobrý večer.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Dobrý večer.

Milan ŠÍMA, moderátor - Nezapomněl jsem říci budoucím ministrem zahraničí nebo budoucím místopředsedou vlády? Co bych tam měl uvést, pane předsedo?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Všechno, co jste uvedl, jste uvedl přesně a správně, nebylo třeba nic dalšího dodávat, ba dokonce si myslím, že bychom si měli zvykat, že se oslovuje pouze jmény. To je takový rakousko-uherský zvyk, všechny tituly a funkce ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Americký zvyk, říkat křestními jmény.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - ... říkat jmény, možná, že by to bylo něco nového, co by se objevilo v České televizi.

Milan ŠÍMA, moderátor - Dobře, ale já se vás přesto zeptám. Proč to tak tajit? Co by pro vás vypadalo jako nepřijatelné, nebo které funkce ve vládě by pro vás byly přijatelné? Obrátím to. Tady se nabízejí pouze asi tři funkce, ministr zahraničí, ministr vnitra, ministr pro legislativu. Myslím si, že jasnou jedničkou v tuto chvíli je ministr zahraničí, tak proč to neříct?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Já si myslím, že to, co je nové po volbách, a to velmi oceňuji, že se nejprve vede debata o programu a teprve poté se bude mluvit o tom, kdo bude na kterém místě. To je také nové oproti tomu, co tu bylo v devadesátých letech, kde se napřed rozdělovala křesla a potom se mluvilo o programu, nebo na program ani jako u opoziční smlouvy nedošlo. Takže program, potom jména, já myslím, že to jsou pouze jen úvahy.

Milan ŠÍMA, moderátor - Tak třeba německé zkušenosti jsou trochu jiné. Tam je to třeba zřejmé, tam člen vlády se stává z FDP vždy třeba ministrem zahraničí, nebo aspoň je taková praxe. Proč? Já se znovu zeptám, dovedl byste si představit, že byste byl třeba ministr zemědělství? To asi ne. Tak proč neříci: "Mám předpoklady prostě pro tato tři ministerstva nebo ministerské posty a asi nic jiného v budoucí vládě nemůžu dělat?"

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak znovu opakuji, že se ještě o žádném postu nemluvilo. Takže samozřejmě, že nikdo nemůže být ministrem kteréhokoliv resortu. Samozřejmě, že moje dispozice jsou pouze pro určité možnosti, ale je to nabídka. Myslím si, že teďka nemá smysl spekulovat o jediném místě. Je to otevřené.

Milan ŠÍMA, moderátor - O víkendu obdržela tedy Koalice návrh dohody koalice s malým "k". Jak se zdá, podle všech vyjádření s tím panuje zvláště v KDU-ČSL spokojenost, s tímto návrhem.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Ano, tento dokument je naděje plný. Je to dokument, který má jeden rys, totiž, že už v tom původním návrhu není jenom sociálnědemokratický pohled na budoucnost naší země, ale už se tam ...

Milan ŠÍMA, moderátor - V jakém původním návrhu? Vy jste už dostali nějaký návrh předtím?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Myslím, říkám původní, to znamená, že tento je původní, od něho se potom bude odvozovat další debata. Tento návrh je návrh, který sám už v sobě má vtěleno to, že se musí dohodnout více subjektů. To je, myslím, dobré. To neznamená, že je už definitivně dán jako finální produkt. Myslím si, že ten postup, který jsme zvolili, je správný. Totiž v pondělí se povede debata, zda v tom dokumentu nemá již něco být, jestli tam nemá být ještě nějaká další kapitola nebo nějaké téma rozšířeno a teprve od té chvíle budou odborníci pracovat, aby dopracovali tento text. Takže to je postup, který je nový, a myslím si, že to je něco, co je oslovující, že se začíná programem a jména jsou až na konci.

Milan ŠÍMA, moderátor - Vy jste řekl původní, já se přesto zeptám. Dostali jste třeba ten návrh, ten první, co vypracoval pan Rychetský, a který byl potom přepracováván, k dispozici?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - My jsme dostali návrh, který je vypracován sociální demokracií. Jestli ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Tedy až ten druhý, ...

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Ne ...

Milan ŠÍMA, moderátor - ... o kterém se mluvilo, že sociální demokracie ho přepracovávala ...

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Ne, poslouchejte, co říkám. Ten pan ..., jestli pan místopředseda Rychetský předložil nějaký ..., něco pracovního v rámci sociální demokracie ... Ten text, který vypracovala sociální demokracie, jsme dostali naprosto korektně.

Milan ŠÍMA, moderátor - Teď o víkendu?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Ano.

Milan ŠÍMA, moderátor - Hana Marvanová ale říká: "Spousta věcí je na diskusi." Vy něco takového neříkáte. Vy jste, řekněme, by se dalo říci, optimističtější. Je tady vidět nějaký názorový rozdíl mezi koaličními partnery v Koalici s velkým "k"?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Ne, my jsme říkali, já jsem také před chvíli tady poznamenal, že to neznamená, že souhlasíme úplně se vším, co tam je, bezezbytku, že to je základ pro diskusi. Ocenil jsem na tom dokumentu, na tom si trvám, že to není jenom sociálnědemokratický pohled na budoucnost a na priority České republiky, takže proto to dává dobrý základ pro diskusi. Myslím si, že bude nad čím diskutovat. To není hotové dílo.

Milan ŠÍMA, moderátor - Můžete divákům přiblížit, jak ta dohoda vypadá, strukturu té dohody?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Já si myslím, že to je celkem standardní, protože jsou tam klíčové oblasti tématické, ať už jde o právní stát, o sociální oblast, o zahraniční politiku, případně o další témata a že ta témata jsou uchopena konkrétními kroky, které se mají učinit. A skutečně, teď tady nebudu otevírat ta jednotlivá témata, protože i další reakce patří našim partnerům a myslím si, že si to nemáme sdělovat přes sdělovací prostředky, ale říkat si to na jednání, takže chceme tento princip držet naprosto důsledně.

Milan ŠÍMA, moderátor - Vy jste už v květnu ale třeba řekl, že: "Oni třeba ustoupí v daních, my v důchodové reformě." Dá se něco použít i pro tu dohodu, ke které se chcete nějakým způsobem dobrat?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Samozřejmě, že ta dohoda musí být založena na vůli všech. Každý bude muset tomu přidat, aby se ta dohoda uzavřela, aby to byla společná vůle. Takže já vám teď neřeknu, co se čím bude vyvažovat, ale určitě se nebude obchodovat tak, že: "Vy nám ustoupíte tady a my ustoupíme tam." Já si myslím, že máme mít jasnou vizi budoucího vývoje České republiky a shodnout se na klíčových krocích, které je zapotřebí učinit.

Milan ŠÍMA, moderátor - Bude ta vize obsahovat i ty reálné výsledky voleb, to znamená, sociální demokracie získala daleko více procent, bude v tom programu více kladen důraz na levicový program?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak jistě ten program bude velmi výrazně poznamenán tím, že má, že v něm je sociální akcent, to určitě tak je. Ale důležité je, že ty volby mají pozitivní zprávu pro občany, protože i my jsme říkali, že tato koalice je reálnější. Říkali jsme to před volbami a k této koalici jsme dostali od voličů mandát, plný mandát, proto vlastně ten výsledek voleb je úspěšný, protože se tady neděje něco, co by nebylo dopředu oznámeno. Takže se pokračuje v určité logice kroků. Takže si myslím, že to je velká šance pro občany a pro Českou republiku. Také chci zdůraznit, že tato vláda má velkou naději, téměř stoprocentní naději, že bude vládou velmi stabilní, neboť v opozici jsou pouze komunisté a ODS a jejich spojení by mohlo jedině tuto situaci zvrátit. Takže z toho je i vysoká míra stability toho, co se rodí. Já myslím, že to je skutečně šance pro Českou republiku.

Milan ŠÍMA, moderátor - Ale vy říkáte stabilní vláda, na druhou stranu máte pravdu v tom jistě, že vyhrála levice v České republice, ale jedním ...

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Já si, no, vyhrála sociální demokracie a otázka, co to je levice, pravice, to bychom ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Levicové strany.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - ... o tom mohli vést debatu, co to je levice, pravice.

Milan ŠÍMA, moderátor - Dobře, ale ve vládě je jasně profilovaná pravicová strana, Unie svobody-DEU. Jak chcete vysvětlit divákům, že se prostě její program skloubí s levicovými programy sociálních demokratů a se středovým programem vaší strany?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Já myslím, že to je velmi dobře, že se tak stalo, protože to, že jsou partneři, že musí spolu diskutovat, vede k tomu, že si za prvé všechny věci řádně uvědomí, ale že vždycky ten aspekt těch partnerů se promítne v rozhodování vlády, že to není jednobarevné. Dále je důležité, a v politice je to nesmírně cenné, že se musí jednat, že se musí všichni být schopni dohodnout. To je věc, která v té koalici, myslím si, že bude kvalifikačním znakem. Vůle dohodnout se u nás určitě je.

Milan ŠÍMA, moderátor - To čtyřkoalice, to máme ještě v dobré paměti, jak se dohodnout nedokázala.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Čtyřkoalice se dohodla, proč by se nedohodla?

Milan ŠÍMA, moderátor - Dohodla se na Koalici.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Ano, správě, také se tak stalo.

Milan ŠÍMA, moderátor - Jedna z těch stran se s vámi nedohodla během toho jednání, nebo vy jste se nedohodli s jednou stranou.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Samozřejmě, to se stalo, to je pravda. Já si myslím, že i výsledek voleb a míra podpory ODA také asi ukázala, že naše námitky vůči ODA jsou námitky, které jsou sdíleny drtivou většinou obyvatelstva, protože míra podpory ODA dosáhla asi půl procenta. Takže myslím si, že naše námitky jsou i ověřeny výsledkem voleb.

Milan ŠÍMA, moderátor - Jaký bude mít koaliční vláda charakter podle komentátora Martina Komárka? Levicový, nebo spíše středový, co si o tom myslíte?

Martin KOMÁREK, komentátor Mladé fronty DNES - Já si myslím, že koaliční vláda bude mít levicový charakter. My samozřejmě se můžeme přít, co je to pravice a co je to levice. Je to relativní, ale vzhledem k volebnímu výsledku a vzhledem k malé váze Koalice v té vládě, myslím si, že pan předseda Špidla prosadí většinu ze svých vizí, které v moderní společnosti nemůžeme nazvat, myslím, jinak než levicové. Myslím, skoro neomezený deficit, i když ono v té koaliční dohodě, kterou teďka má pan Cyril Svoboda na stole, to není pojmenováno tak hrozně. Je tam třeba napsána snaha o sociální ..., podpora sociálního dialogu na všech úrovních. Jsou tam napsány další levicové věty, ale ta dohoda a vůbec přístup pana Špidly rozhodně není žádným diktátem, a v tom má pan Cyril Svoboda pravdu. Jakkoliv váha Koalice i váha lidovců v té koaliční vládě sto jedna, pokud vznikne, bude poměrně malá. Pan Špidla ví, že bez nich se neobejde. A koneckonců, i kdyby se musel obejít bez nich, on ví, že nemůže už s ohledem na vstup do Evropské unie budovat tady nějaký socialistický stát, natož pak komunistický, natož pak Špidlovský stát. Chce-li pan Špidla, myslím, nové vedení sociální demokracie, je pragmatické, je schopné se dohodnout, je schopné vést zemi, řekl bych, normálně bez ohledu na to, co si myslí pravice. Já osobně si myslím, že z dlouhodobého hlediska ty kroky, to znamená, deficitní financování, větší jistoty pro zaměstnance, povedou k menšímu růstu, povedou k tomu, že země nebude prosperovat tak, jak by mohla. Pan Špidla si myslí něco jiného, pan Svoboda možná také. Nemyslím si, že to bude tragédie, bude to normální evropská levicová vláda.

Milan ŠÍMA, moderátor - Takže levicová vláda, to je názor Martina Komárka. Na druhou stranu, podaří se vám podle vás prosadit ty pravicové, řekněme, prvky programu Koalice, jako bylo snižování daní, vysoké školy pro každého, deregulace nájemného?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Takže, mně se zdá, že nemůžeme teď říct, zda ta vláda bude levicová, protože za prvé, nerozumím přesně tomu, co je to přesně levicová, pravicová. My chceme, aby Česká republika byla velmi brzy připravena, a to v řádném termínu, na vstup do Evropské unie, chceme tady být v konfliktu vážně s korupcí, chceme rozšířit vzdělání, péči o rodinu, dovolání se spravedlnosti a další hodnoty, které nemohou ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Dobře, třeba snižování daní ...

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - ... označit ani za levicové, ani za pravicové, protože jsou národu a zemi prospěšné. Takže je to správné a myslím si, že ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Sníží tedy nová vláda daně nebo nesníží?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Já si myslím, že jednotlivé sazby daňové se mohou upravit, ale zřejmě nedojde k žádnému radikálnímu kroku. Já si myslím, že dojde k dohodě ..., asi zřejmě, že to zásadní daňové zatížení se teď nebude hýbat, ale to neznamená, že se nebudou přenášet zatížení od přímých daní na nepřímé daně, a to je něco, co my jsme vždycky chtěli. Čili já si myslím ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Čili daňová kvóta by zůstala stejná a v tom by byly nějaké ...

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Já si myslím, že tady dojdeme k dohodě také, protože vždycky všichni voliči věděli a vědí, že v České republice vznikají koaliční vlády a tyto vlády se musí dohodnout. Tato vláda má šanci se dohodnout programově. Až dosud se tady, jak tady vládla sociální demokracie s podporou ODS, tak se řada kroků nedala udělat právě proto, že byly u moci dvě strany, které se nejsou schopny vůbec programově dohodnout.

Milan ŠÍMA, moderátor - Ještě se zeptám třeba na deregulaci nájemného. To by mohlo také diváky zajímat.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak samozřejmě, že ta věc je citlivá a musí být podle našeho názoru vyřešen ten právní vztah vlastníka domu a nájemce, aby se tento vztah narovnal. Musí tedy existovat nějaká sociální dávka pro ty, kteří by neměli na to, aby mohli bydlet v nějakém přiměřeném bytě, musí být zajištěna výstavba bytů a s tím potom už je i postupná deregulace nájemného. To je soustava kroků. Nelze říct vždycky jenom deregulace jako jeden jediný krok. Vždycky to musí být v soustavě kroků, protože samozřejmě v konečném důsledku musí být nakonec to nájemné deregulováno.

Milan ŠÍMA, moderátor - Dobře, počítáte s jakým termínem těchto kroků například? Co je pro vás přijatelné?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak o tom se jistě povede debata, dokdy a za jakou dobu, ale znovu říkám, musí to být soustava kroků, nelze vždycky vytrhnout jenom jeden krok. Ta problematika bytů je v té dohodě. Já si myslím, že je potřeba o ní vést vážnou debatu.

Milan ŠÍMA, moderátor - Dobře. Vůbec v dohodě by mělo být nějakým způsobem stanoveno, jak bude fungovat vaše vládnutí, tedy nové koalice. Bude tam třeba právo veta v určitých případech pro jednotlivé strany, aby měly jistotu, že se třeba některé věci neprosadí bez nich?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak především to, co, k čemu máme vůli, a to, co si myslím, že je velmi podstatné, aby to, co bude vtěleno do té smlouvy, aby se skutečně naplnilo. Bylo by dobré jistě i ten text potom velmi rozšířit i mezi občany ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Zveřejnit.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Zveřejnit, rozšířit velmi výrazně, aby si ho každý mohl vzít do ruky a mohl takto vykonávat tu kontrolní funkci. Takže to je, myslím, velmi dobré. Tento závazek se myslí vážně. Dojde-li k nějaké nedohodě, což samozřejmě může nastat, protože není nic barvitějšího a pozoruhodnějšího, než je život sám, tak v tom případě musí tam být mechanismus vzájemné komunikace. My samozřejmě nechceme, aby tady došlo k tomu, že by se tady vládlo za pomoci KSČM. To my nechceme a naše vůle je skutečně dohodnout se.

Milan ŠÍMA, moderátor - Dobře. Právo veta, bude tam?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Já, teď vám říkám, že bude mechanismus jednání a možná, že budou některé oblasti, kde říkáme ..., kde si řekneme, že tady se zkrátka bez dohody všech zúčastněných nic neposune dál. Jako to je i v Evropské unii, že máte některé oblasti, kde se musí dohodnout všichni. Ale to nechme na další vývoj ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Dobře, já jsem si jenom přečetl ...

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - ... a nechci to tímto nějakým způsobem blokovat, uvidíme.

Milan ŠÍMA, moderátor - ... přečetl stanovisko jednoho člena KDU-ČSL, že by se to třeba mohlo týkat euthanasie. To budete zabíhat až do takových podrobností, že by KDU-ČSL byla proti a ...?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak já ..., tak samozřejmě, my jsme proti euthanasii, a to je naprosto pro nás hodnotová a principiální věc, ale myslím si, že to není ...

Milan ŠÍMA, moderátor - A něco takového bude v té dohodě?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Ne, podívejte se, zatím tam nic takového není. Ale já si myslím, že ta věc, pro nás euthanasie je nepřijatelná. Na druhé straně si myslím, že jsou ta témata daleko tak závažná pro vývoj společnosti, že nevím, jestli to bude vtěleno do té smlouvy. Jinak samozřejmě křesťanští demokraté ve většině, já tedy nemůžu mluvit úplně za všechny, ale myslím si, že téměř za všechny, že pro nás je euthanasie nepřijatelná.

Milan ŠÍMA, moderátor - O tom, že ČSSD bude stále více spolupracovat s KSČM, velice často mluví ODS. Co si o tom myslí politik, o kterém se v tisku píše jako o budoucím členu vedení této strany, Pavel Bém?

Dobrý večer. Pavel BÉM, starosta Prahy 6 /ODS/ - Dobrý večer. Já fascinovaně naslouchám panu předsedovi Svobodovi, jak vlastně nabízí nová témata, která se dostanou do čerstvého programového prohlášení vlády, euthanasie jako zásadní téma. Já, bohužel, se obávám, že nemůže existovat jediného soudného člověka v této zemi, který by mohl věřit, že ta stojedničková vláda bude stabilní. Vždyť máme zkušenosti z minulosti a víme, že spoléhat na hlas jednoho poslance prostě není možné. Tedy pan Špidla bude chtě, nechtě muset přijít s podporou nebo s žádostí o podporu do klubu komunistické strany. A on už to vlastně udělal i před volbami a i po volbách. Tak cudně dává najevo, že mu to není úplně cizí. Takže dle mého názoru zcela paradoxně tato vláda bude mimořádně stabilní, a to nikoliv kvůli stabilitě té stojedničkové vlády Koalice a ČSSD, ale kvůli stabilitě a vlastně tiché podpoře komunistů. To samozřejmě pro nás je špatná zpráva, protože je z toho zcela zjevné, patrné, že Česká republika se bude ubírat daleko výrazněji doleva, než se ubírala dnes. Já nevěřím, že se splní jediné z programových bodů, se kterými přišla do těchto voleb Unie svobody jako ta pravicové část dnešní Koalice.

Milan ŠÍMA, moderátor - Jak by ...

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak jenom ještě pro přesnost, to, co říká Pavel Bém. Já jsem to téma euthanasie nenabídl ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Ale psalo se o tom a vyjadřoval se člen KDU-ČSL, tedy závažné téma ...

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Já jsem jen řekl, /souzvuk hlasů/ ... to je jedna věc a druhá věc, myslím si, že to je jako pořád velká péče o to, co bude. Já si myslím, že to ukáže praxe. A konflikt v koalici je horší než ten počet hlasů. K čemu mi je třeba většina sto pět, nebo sto deset, když je zase konflikt v té koalici. My chceme tu dohodu uzavřít tak, abychom se skutečně dohodli na tom, co bude to společné, a to prosadíme. Ona skutečně ta většina stačí. Také ne každé hlasování v Poslanecké sněmovně vyžaduje tuto většinu. Většina zákonů je přijímána většinami nižšími, než je sto jedna hlasů.

Milan ŠÍMA, moderátor - Mimochodem, nezměníte název Koalice? Teď vám člověk možná ani nerozumí, jestli myslíte Koalici s velkým "k", s malým "k"?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - To se mi dokonce stalo ...

Milan ŠÍMA, moderátor - To jste si špatně vymysleli název.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Ne, to se mi dokonce stalo na vysílání BBC, se mi to stalo. Je to neuvěřitelné, že bohužel samozřejmě v mluveném slovu nerozlišíte mezi velkým písmenem a malým písmenem ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Na to jste nemysleli, když jste vymýšleli nový název.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - ... tak budu muset důsledně říkat vládní koalice a Koalice, protože ten náš název je neutrální, ano, to je pravda.

Milan ŠÍMA, moderátor - Dobře. Co by se stalo, kdybyste zaznamenali, že sociální demokracie vás začíná obcházet u některých zákonů a snaží se domluvit s KSČM?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - To jsem řekl před chvílí, že dojde-li k jakémukoliv rozporu, tak v té smlouvě bude mechanismus vzájemné komunikace, což je typické pro všechny koalice ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Třeba i u opoziční smlouvy něco takého bylo?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Ne, ale ty mechanismy jsou u všech koaličních smluv. A prosím, to není opoziční smlouva, protože my nabízíme otevřený vztah od samého počátku, jasně popsaný a, ba dokonce, a v tom je ten ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Myslím v tom podobném mechanismu při jednání ve sporných případech.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - A podstatné je, že tento vztah byl deklarovaný již před volbami. My jsem to deklarovali, že toto vidíme jako nejreálnější formu spolupráce, takže to je v logice kroků. Prosím, to je velmi vzdáleno opoziční smlouvě, to je velmi vzdáleno.

Milan ŠÍMA, moderátor - Do jaké míry je samotná KSČM ochotná spolupracovat s ČSSD? To je otázka na místopředsedu této strany Miloslava Ransdorfa. Mimochodem, zeptám se na to, jestli už za vámi byl Vladimír Špidla s nějakými návrhy a s konzultacemi?

Miloslav RANSDORF, místopředseda KSČM - Tak já bych řekl, pane redaktore, že KSČM má svůj vyjednávací tým, stejně jako ho má sociální demokracie. Já si myslím, že tady starosti kolegy Béma jsou zatím předčasné, protože my nehodláme podpořit žádnou vládu, kde by seděli lidovci a unionisté. To jsme deklarovali před volbami a konzistentně to říkáme i nyní. Pokud jde o stabilitu takové vlády, tak máme velké pochybnosti. Prostě to není stojedničková vláda, ale ve skutečnosti má možná i méně než devadesát devět. S tím se opravdu dá jen obtížně vládnout a navíc je otázka, jak stabilní bude registrované partnerství těch dvou stran, to znamená, Unie svobody-DEU a lidovců, i když to připomíná slavičí paštiku. Slavičí paštiku, kde je to poměr jedna ku jedné, v poměru jeden kůň je jeden slavík. Má lidovecká strana, jestli se nemýlím, asi třicet pět tisíc členů a Unie svobody ztratila dva tisíce, ze svých původních třech tisíc má dnes jeden tisíc členů.

Milan ŠÍMA, moderátor - Já se ještě, pane místopředsedo, zeptám, vy jste mne asi neslyšel. Proč méně než devadesát devět? Dobře, můžete říct: "Devadesát devět, protože jsou tam dva nezávislí," ale proč ještě méně než devadesát devět?

Miloslav RANSDORF, místopředseda KSČM - Protože, pane redaktore, je veřejným tajemstvím, že ani v samotné sociální demokracii spousta lidí neakceptuje toto řešení.

Milan ŠÍMA, moderátor - Myslíte si, že by někdo ze sociální demokracie z ní vystoupil, z poslanců nebo že nepodpoří programové prohlášení případné nové koaliční vlády?

Miloslav RANSDORF, místopředseda KSČM - Tady se ocitáme samozřejmě na poli spekulací, ale takové signály existují.

Milan ŠÍMA, moderátor - Co na to říkáte, pane předsedo?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak zase jsou to pouze spekulace a úvahy. KSČM, protože ..., samozřejmě, že KSČM je rozhozena z toho, že tady tušila, že má šanci, že bude výrazně se podílet na moci, že skutečně bude vládnout a rýsuje se dohoda bez KSČM, takže proto se tak jako straší občané, jak to všechno bude vypadat špatně. Já si myslím, že to tak špatně vypadat nebude. Jinak tedy trochu opravuji informace KSČM. Je vidět, že informace nejsou docela přesné. KDU-ČSL má přes pětapadesát tisíc členů, takže má o něco víc, než jsou ... Ale to odpovídá všem informacím, které jsme tady slyšeli.

Milan ŠÍMA, moderátor - Dobře, já se zeptám ještě na tu dohodu. Vyplývá z těch programových věcí i rozdělení resortů? Protože samozřejmě si dovedu představit, že se kompromisy dělají asi tak, že na jedné straně se třeba změní to a ten ministr z té určité strany bude mít, řekněme, k dispozici více svého programu, více programu své politické strany, a druhý ministr, který bude z té druhé strany, bude mít zase k dispozici při tom, při práci na ministerstvu zase více ze svého programu? Jak to bude?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Prosím vás, to jako, to jsou neuvěřitelné úvahy o tom, jak by měla fungovat vláda. Vláda je přeci kolektivní orgán, který rozhoduje na základě svých usnesení. To není tak, že by každý ministr byl jako utržený ze řetězu a dělal si něco sám za sebe. To znamená, že vláda rozhoduje ve sboru a zavazuje i své ministry, jak se mají chovat, a je tady programové prohlášení vlády, které ti ministři naplňují, takže to není tak, že by došlo k nějakému rozdělení, anebo že by si potom nějaký ministr mohl dělat úplně, co chce. To v žádné normální vládě demokratické neplatí. I tato vláda určitě bude vláda, která bude rozhodovat ve sboru kolektivně a bude zavazovat svými usneseními všechny ministry.

Milan ŠÍMA, moderátor - Dobře, vy říkáte, že zatím není stanoveno, kdo které ministerstvo obsadí ...

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - To je pravda.

Milan ŠÍMA, moderátor - Koalice nepřichází ani na tato jednání s tím, že by požadovala například šest křesel ve vládě?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Protože jsme o křeslech se nebavili a znovu opakuji, že mi je na té debatě vůbec sympatické, že se napřed mluví o programu a teprve potom se bude mluvit o křeslech, tak tu debatu nechme, až přijde ten čas. Ten čas přijde ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Ale nějaký požadavek máte, nějaké minimum, které byste chtěli asi ... Přece, neříkejte mi, že o tom ...

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - A když vám říkám, že jsme žádné ...

Milan ŠÍMA, moderátor - ... ani nepřemýšlíte.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak samozřejmě, že se o vládě přemýšlí, přemýšlí se určitě o tom, jak vybrat ty nejkvalitnější lidi, protože ministři mají být především lidé političtí, to znamená, mají realizovat skutečně tu politickou orientaci vlády. To je velmi důležité, aby to byly výrazné osobnosti. Tak určitě o tom se přemýšlí, ale zatím se nepřemýšlí o konkrétních resortech.

Milan ŠÍMA, moderátor - Dobře. Můžete říci, jestli to bude tak, kdyby to bylo šest křesel, že by to bylo tři a tři pro Koalici, pro koaliční strany?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Ano.

Milan ŠÍMA, moderátor - Co se stane, když to bude lichý počet? To nepřichází v úvahu?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Já znovu říkám, to je hypotetická otázka: "Co by bylo, kdyby ..." Jenom říkám, že my tam jdeme s Unií svobody jako partneři.

Milan ŠÍMA, moderátor - Budete podporovat, aby jeden z postů získal i Ivan Pilip z Unie svobody, o kterém se teďka hodně mluví?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak určitě úsilím je, ...

Milan ŠÍMA, moderátor - To znamená, ministerstvo financí.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - ... aby v té vládě byli ti nejvýraznější a nejkvalitnější a já si myslím, že naším zájmem, tedy zájmem KDU-ČSL, myslím si, že je to zájem všech, je, aby ten tým byl dělný, aby dobře fungoval. Ale já nechci kádrovat kandidáty žádné politické strany, ani ČSSD, ani Unie svobody. Kdo bude nominován za Unii svobody, je výrazně právo Unie svobody.

Milan ŠÍMA, moderátor - Požaduje po vás ČSSD nějaké záruky, aby se Koalice během vládnutí nerozpadla?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Základní zárukou, kterou dáváme, je ten podpis té smlouvy. To je onen závazek, protože to znamená, že vzniká partnerství těch, kteří chtějí spolu zrealizovat určitý program, určitou vizi, určité programové prohlášení. Chtějí nějakým způsobem posunout vývoj v České republice dopředu ku prospěchu občanů České republiky. To je závazek, ze kterého nelze vycouvat.

Milan ŠÍMA, moderátor - Pro vás je nepřijatelné, aby tam byl nějaký závazek písemný, řekněme, sepsaný právníky, z kterého by něco vyplývalo?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Přijatelné, nepřijatelné, není to nepřijatelné. Klidně takový závazek podepíšeme, ale myslím si, že je nejrozumnější podepsat tu vlastní smlouvu, protože ta, tu koaliční smlouvu ..., a ta koaliční smlouva ten závazek jasně definuje. Ale má-li být ještě podepsán nějaký jiný závazek, já se tomu nebráním, protože chceme se dohodnout a chceme skutečně prospět občanům České republiky.

Milan ŠÍMA, moderátor - Bude nějak z té dohody vyplývat i obsazení míst v Poslanecké sněmovně, to znamená, místopředsedů a předsedy Poslanecké sněmovny?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Ano, v logice věci to tak je, že Poslanecká sněmovna je také obsazena samozřejmě i s ohledem na výsledky voleb. Ale to je trochu jinačí záležitost, protože ta Poslanecká sněmovna vlastně kopíruje reprezentativní, to poměrné zastoupení všech politických stran, takže to je něco jiného. Kdežto vláda je tvořena koaliční, která se skládá jenom z některých stran té Poslanecké sněmovny. Takže tam není ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Jak tomu máme rozumět? Je to tak, že by tedy předsedou Poslanecké sněmovny měl být člen sociální demokracie, protože získali většinu?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Já tyto, teď ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Největší počet poslaneckých míst, mandátů?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Ta věc se neřešila. Já si myslím, že to je vysoce pravděpodobné, že to bude reprezentant sociální demokracie. Říkám pouze, že se mi to jeví jako vysoce pravděpodobné, ale znovu říkám, o žádných osobách jsme my s nikým nejednali.

Milan ŠÍMA, moderátor - Mluví se o tom, že by měly funkce v Poslanecké sněmovně získat tentokrát i komunisté. Vy sám osobně budete třeba hlasovat pro komunistického místopředsedu?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak my jsme také řekli za KDU-ČSL, že naše hlasy reprezentanti KSČM do postu místopředsedy sněmovny a možná, já nevím, do kterých postů ještě budou KSČM delegovat své delegáty, že je volit nebudeme. Volby jsou tajné a myslím si, že ve sněmovně ..., uvidíme, jaký bude výsledek hlasování. Ale je vysoce pravděpodobné, že takoví kandidáti zvoleni budou. Takže bude celá reprezentace zastoupená ve vedení sněmovny, to se dá očekávat podle toho, jak se vyvíjí situace.

Milan ŠÍMA, moderátor - Bude z té dohody také vyplývat, kdo se stane příštím prezidentem České republiky?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Já si myslím, že to není, a dokonce ani nemá být vtěleno do těchto debat, protože ten úřad prezidenta republiky je tak něco hodnotného a tak něco významného, že si myslím, že to vtělit do dohod, kdo má být kde a vyvažovat to třeba funkcí předsedy rozpočtového výboru nebo petičního výboru, nebo něčeho podobného se mi zdá nedůstojné k úřadu prezidenta republiky.

Milan ŠÍMA, moderátor - Možná, že vládní koalice bude ...

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - My bychom rádi, kdyby se podařilo, aby již příští prezident republiky byl volen přímo. To je všeobecně známá věc ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Už teď tedy?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Už teď.

Milan ŠÍMA, moderátor - Vladimír Špidla říká, že to není možné z hlediska časových možností v Poslanecké sněmovně.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Samozřejmě bude záležet na tom, jaká bude pro to vůle. Já si myslím, že se to zvládnout dá. Když ne, tak se bude volit, doufejme, aspoň tedy potom příští prezident už přímo. Ale vtělit tu debatu o osobě prezidenta do těchto debat, si myslím, že je nedůstojné k úřadu prezidenta republiky. Je to nejvyšší ústavní funkce, kterou máme.

Milan ŠÍMA, moderátor - Bylo by pro ODS přijatelné podpořit v tuto chvíli v parlamentu přímou volbu prezidenta? Co si o tom myslí osobně Pavel Bém?

Pavel BÉM, starosta Prahy 6 /ODS/ - Já to považuji za mimořádně nepravděpodobné nebo spíše nemožné. ODS nepodpoří přímou volbu prezidenta a já na rozdíl od pana Svobody jsem přesvědčen, že součástí dohod o postech ..., Cyril Svoboda se brání říkat, že dnes se rozdělují křesla, ale já jsem, bohužel, přesvědčen, že skutečně součástí těch dohod bude i otázka, kdo bude příštím prezidentem. Upřímně řečeno, bylo by naivní si myslet, že politici v čase, kdy sestavují vládu a parlament a dohadují se o tom, kdo bude sedět v jeho čele, kdo bude místopředsedou, že si neřeknou, jak se budou dívat na volbu prezidenta.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Víte, jako to mne zaráží. Tady chce Pavel Bém říct, že možná je nějaký jasnovidec a že ví, o čem se jedná na jednáních, u kterých není, a proto se mi to zdá i nekorektní. Říkám vám znovu, že se o tom nevede debata a debata se o tom nepovede. Myslím si, že i předseda sociální demokracie Vladimír Špidla to řekl i veřejně, že se tato věc nezahrnuje do těchto debat, tak se nezahrnuje a tečka ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Dobře. Dovedete si představit prezidentskou ..., že se budou najednou členové vládní koalice hádat, nebo lépe řečeno, bojovat, řekněme, za své kandidáty před volbou? Něco takového může i tu vládu velice oslabit.

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - To si nedokáži představit, proč by to mělo oslabit vládu. Jinak samozřejmě, prezident republiky se volí a je přirozené, že asi bude více kandidátů. Já si dokáži představit, že ODS nominuje někoho, vím, že dlouhodobě mluvili o Václavu Klausovi, jestli ho budou nominovat nebo, já nevím. Zřejmě KSČM bude někoho nominovat na kandidáta na prezidenta, čili těch kandidátů může být víc, to je v pořádku. Ale nepředbíhejme. Já myslím, že nemá smysl ani občany nějak strašit, co všechno bude, jak věci nebudou fungovat. Zatím věci fungují a my chceme předvést, že věci budou fungovat. Já si myslím, že to je zase správný krok, oddělme otázku prezidenta od této vlády a prezidenta řešme tehdy, až tady bude ten čas.

Milan ŠÍMA, moderátor - Ještě se zeptám ve vztahu ke KSČM. Myslíte si, že by příští prezident měl konzultovat určité věci se zástupci komunistické strany?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak to je zase otázka pro budoucího prezidenta. Jeho se zeptejte, až bude zvolen, s kým, a jak, a co bude konzultovat ...

Milan ŠÍMA, moderátor - A váš osobní názor?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Já nejsem ani kandidát na prezidenta, takže to je věcí skutečně prezidenta. Toho, kdo bude kandidovat a kdo bude zvolen, toho se ptejte, s kým, a jak bude konzultovat.

Milan ŠÍMA, moderátor - V té dohodě, jsou tam specifikovány například, vy jste jedním z kandidátů na ministra zahraničí, jsou tam specifikovány, jaké mají být české národní zájmy?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak nepochybně je společná vůle, a znovu to zopakuji jako při šoku, co jsem slyšel dnes v televizi Nova v pořadu Sedm, čili sedm dní, to byla jenom taková, takový, řekněme, komunistický, tedy vlastně jako hysterický výpad proti Koalici, proti mé osobě, tak tady chci znovu zdůraznit jasně, Benešovy dekrety se nemění, zůstávají, žádný majetek se nevydává, vydávat nebude vysídleným Němcům a žádné peníze nebo náhrady se nebudou vyplácet. Nic takového nehrozí, ani nějaké nové poválečné uspořádání. Já myslím, že už bychom měli přestat lidi strašit s tímto, co nehrozilo a nehrozí, a to do té smlouvy bude vtěleno, aby to všichni věděli, že potvrzujme to, co říkáme už řadu dnů, měsíců a znovu a znovu, že jsme v tomto konzistentní. Nic z toho nehrozí a my budeme samozřejmě hájit zájmy České republiky, aby Česká republika měla rovnoprávné postavení v Evropské unii. To je naprosto jednoznačné, o tom není nejmenších pochyb. Takže to tam zřejmě bude a já si myslím, že to je jenom stvrzení našeho závazku. V tomto se bude pokračovat dále. Znovu opakuji, nehrozí něco takového jako zaprodání České republiky nějakému Landsmanschaftu nebo něco takového, nic takového nehrozí.

Milan ŠÍMA, moderátor - Co na to říká zástupce KSČM Miloslav Ransdorf? Ještě jedna otázka, pane Ransdorfe.

Miloslav RANSDORF, místopředseda KSČM - Já mám otázku na pana Svobodu, otázku velice prostou. Do jaké míry bude do pravidel hry vládní koalici, která by eventuálně vznikla, mluvit Socialistická internacionála a Evropská lidová strana? A ještě přímo osobní otázku na pana Svobodu. Do jaké míry mu pomohl pan Posselt rozšířit styky v rámci Evropské lidové strany? Může se k tomu vyjádřit?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Tak zase tady je jako podsouvání nějakých špatných úmyslů jako typická metoda, toto, co jsme teď slyšeli. Tak především každá vláda, která vznikne z těchto voleb, bude vládou suverénní a je vládou suverénního státu a není a nebude pod vlivem žádné internacionály, žádné. To je naprosto, naprosto jasné a bude to vláda suverénní, za prvé. Za druhé si myslím, že je to opět taková ta snaha reprezentantů KSČM, vidím to tedy i ..., v kampani jsem to viděl i od ODS, pořád tady strašení nějakou Evropskou lidovou stranou. Tady je potřeba říct, že Evropská lidová strana je široké uskupení čtyřiceti politických stran křesťansko-demokratických v Evropě, čtyřiceti. Je to nejsilnější proud v Evropském parlamentu, naprosto legitimní ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Padlo tady jméno pana Posselta. Máte s ním nějaké kontakty?

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Pan Posselt nerozšiřuje naše vazby na Evropskou lidovou stranu, protože to je uskupení, do kterého naše strana patří dlouhodobě, stejně tak jako sociální demokracie je součástí rodiny sociálnědemokratických zemí, takže to je ...

Milan ŠÍMA, moderátor - Jenom, abyste na závěr vyjádřil kontakt s panem Posseltem ...

Cyril SVOBODA, předseda KDU-ČSL - Pan Bernd Posselt nehraje žádnou roli v upevňování pozic v KDU-ČSL kdekoliv, ani v Německu, ani v Rakousku, ani v Evropské lidové straně. My jsme suverénní politická strana. My nepotřebujeme jednotlivce, aby nám nějakým způsobem otevírali dveře do Evropy. Myslím si, že to umíme sami.

Milan ŠÍMA, moderátor - Tak to bylo Naostro s předsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou. Díky za pozornost a příští týden u pořadu, kde padají nepříjemné otázky, na shledanou.