Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

	Martin Bursík ve studiu BBC

Výsledek červnových voleb do Poslanecké sněmovny v příštím roce je velmi těžko odhadnutelný, tvrdí sociolog Jan Hartl.

Jan HARTL (zvukový záznam): Politické přesvědčení našich občanů je v současné době poměrně mělké, takové povrchní a zdaleka se nedá říci, že lektoráty jednotlivých politických stran jsou přirozené, stabilizované, naopak na naší politické scéně se projevuje to, co se bohužel projevuje i jinde v západní Evropě, že tou hlavní skupinou voličů je takzvaný přelétavý volič.

Říká v rozhovoru pro BBC sociolog Jan Hartl. Podle společností zkoumajících výzkum veřejného mínění by se do Poslanecké sněmovny dostaly už jen čtyři politické strany. Sociální a občanští demokraté, lidovci a komunisti. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl předseda Strany zelených, exministr životního prostředí Martin Bursík, vítejte, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Začněme citátem, následující slova jste pronesl 25. září roku 2005, cituji doslova: "Zelení jsou jediným politickým proudem, který na české politické scéně zatím chybí. Na politické mapě je pro nás rezervované místo," konec citátu. Jak odůvodníte, že voliči zatím neučinili z české Strany zelených stranu zastoupenou ve sněmovně?

Já myslím, že ten problém byl na straně Strany zelených, která nebyla dostatečně připravena na to, aby vstoupila do první ligy politiky, aby skutečně oslovila veřejnost takovým způsobem, že by lidé ve volbách, což je ten rozhodující moment, skutečně dali hlas zeleným. My máme zastupitele v krajských zastupitelstvech, máme zastupitele v komunálních volbách, ale v těch parlamentních volbách se nám nikdy nepodařilo postavit takhle silnou kandidátku a navíc Strana zelených trpěla svými dětskými nemoci, byla uvnitř rozhádána, ale v tuhle chvíli mohu říci, že tohle je minulost Strany zelených, v krátké době, pro mě až překvapivé, se podařilo Stranu zelených postavit na nohy, začali jsme fungovat profesionálně, přicházejí k nám další členové, finalizujeme v tuhle chvíli kandidátky, máme zajímavé osobnosti, čili myslím si, že v tuhle chvíli už jsme v harmonogramu, dohnali jsme skluz a jsme připraveni jít do té první ligy a v podstatě, je mi líto to říkat, ale nahradit Unii svobody a být tou pátou stranou mezi čtyřmi velkými.

Takových, kteří chtějí nahradit Unii svobody, je několik, jsou to Nezávislí demokraté předsedy Vladimíra Železného, vy jste se na tom zářijovém sjezdu strany stal předsedou Strany zelených, zvítězil jste krom jiného i s koncepcí, aby zelení kandidovali samostatně, nikoliv v nějakém uskupení, v předvolební koalici, neukazuje se nyní při sestavování kandidátek Strany zelených, že mít čtrnáct kvalitních kandidátek pro celou Českou republiku pro volby do sněmovny je opravdu komplikované?

Žádná politická strana nemá čtrnáct kvalitních kandidátek. Vyjmenujte mi čtrnáct kvalitních politiků v České republice. Takže takhle vyhroceně bych asi tu otázku, kdybych ji kladl já, nestavěl. To rozhodnutí ...

Nemůžou být ale ty, ty kandidátky kvalitnější, když se budou menší strany integrovat?

Dobře, řekněme, že by nám tam přišly tři, čtyři, pět, sedm, devět osobností z jiné politické strany, ale, pane redaktore, my máme úplně jiný cíl, vy jste to uvedl, tady je bílé místo na politické mapě, tady máme sociální demokracii, komunisty, konzervativce, máme křesťanské demokraty, ale nemáme zelené v parlamentu.

Máme zelené, ano, nejsou v parlamentu.

V parlamentu, přesně tak, to znamená ...

Ale, ale veřejnost zatím zjevně necítila tu potřebu je tam mít.

Tak se podívejte na průzkum veřejného mínění CVVM, který vyšel v listopadu, v minulém měsíci, a ten průzkum říká, že sedm procent obyvatel by volilo ekologický program například ve srovnání s konzervativně orientovanými voliči, kterých bylo pouze třináct procent, to znamená ta teze, že společnost ...

Ale stejně mám průzkumy volebních preferencí, které stále dávají zeleným dvě až tři procenta hlasů, když budu srovnávat CVVM, když budu srovnávat STEM, když budu srovnávat Factum.

My to sledujeme, nesledujeme ty průzkumy proto, abychom adaptovali naši politiku těm průzkumům, jako někteří z našich partnerů politických, sledujeme je proto, abychom se lépe vyznali v tom, kdo jsou naši voliči. Ty průzkumy od doby mého nastoupení do funkce předsedy se pohybují mezi dvěma a půl a čtyřmi celými tři, třemi procenty a ten rozdíl mezi těmi sedmi procenty lidí, kteří chtějí volit ekologický program a těmi třemi až čtyřmi celými třemi, co dostáváme my, to je ta rezerva, na které musíme zapracovat, to je v podstatě náš problém a je potřeba ale dodat ještě toto, horizont politický zelených nekončí u ekologických témat, my jdeme do témat, která přesahují ten ekologický rozměr, typickým zeleným tématem evropských Zelených je ochrana spotřebitele, tady dominantní postavení firem, monopolů je téma velmi vlastně významné, stát v tomhle je velmi slabý, a to znamená ...

Promiňte, o tom, o tom, o tom ještě bude řeč v souvislosti například s ČEZem a monopolem ČEZu.

Výborně.

Ale zůstaňme u, nejdříve ještě u těch, u těch kandidátek. Stranu zelených, pokud se nemýlím, povedete do sněmovních voleb v Praze vy jako předseda Strany zelených. Mezi dalšími lídry figuruje šéfka sdružení Jihočeské matky, místopředsedkyně Strany zelených Dana Kuchtová, předpokládám, že v jižních Čechách, do voleb půjde se zelenými také starosta Jindřichovic pod Smrkem Petr Pávek, který se stal známým po tom, co vyhláškou zakázal úředníkům vstup do své obce, jaké další výrazné osobnosti budete mít v dalších krajích?

V tuhle chvíli probíhají u zelených primární volby. Velmi silnou pozici v Ústeckém kraji má Přemysl Rabas, to je ředitel chomutovského ZOO Parku, charismatický člověk, měří dva metry, takže bude vhodným protikandidátem předsedovi vlády Paroubkovi a navíc v tom kraji je od začátku devadesátých let, je velmi oblíben, takže to se nám, myslím, podařilo získat velmi dobrého kandidáta, programově si také velmi dobře rozumíme, v tuhle chvíli probíhají další jednání a ukazují se i osobnosti, které jsou připraveny jít na naši kandidátku. Já teď nechci, ani vlastně nemám mandát od těch krajů to tady pouštět, myslím si, že by to měly pustit samy, ale, ale ta kandidátka bude zajímavá, budou na ní mladí lidé, ale zároveň lidé, kteří už mají zkušenost, mně je šestačtyřicet, tak já, když říkám mladí, tak už to mám také posunuté, ten horizont, ale, ale měla by být v tomto smyslu svěží a co je také důležitý, důležité a co nás bude oddělovat, je podíl žen, to je ..., tradiční téma zelených je rovná práva žen, zastoupení žen i v politice, my máme ...

Vy budete padesát na padesát, když se podíváte na kandidátku?

... my máme, my máme, padesát na padesát se nám nepodaří, ale máme tam, bude to v nejhorším případě třicet procent žen, sedmdesát procent mužů, nebo třetina, třicet tři procent. To znamená, že budeme mít ženy, už v tuhle chvíli ve vedení strany máme ..., tři ze sedmi členů předsednictva jsou ženy a stejně tak na těch kandidátkách budou ženy.

Sociolog, ředitel agentury STEM Jan Hartl varuje v rozhovoru pro BBC, že velkou neznámou v souvislosti s červnovými volbami do Poslanecké sněmovny v příštím roce je takzvaný přelétavý volič nebo přelétaví voliči. Kolik takových voličů je? Odpovídá sociolog Jan Hartl.

Jan HARTL (zvukový záznam): To je více než polovina všech voličů a ti jaksi podporují určitou stranu jenom tak vlažně, podmínečně, v závislosti na situaci, a to, co bylo ještě před, dejme tomu, deseti lety nemyslitelné, že by snadno z jednoho politického břehu na druhý voliči přeskočili nebo ta, ta propast mezi oběma břehy byla tak velká, že to nebylo myslitelné, tak dnes už je to zcela běžné, takže když se někdo rozhodne, že nebude ve volbách volit malé strany a dá svůj hlas nějaké, nějakým velkým stranám a nechce volit komunisty, což je častý případ, pak rozhoduje vlastně do značné míry náhodně, na základě velmi povrchních motivů, jistého zdání, emocionálních podnětů, možná nějakých fíglů.

Dodává v rozhovoru pro BBC sociolog, ředitel agentury STEM Jan Hartl. Za jak velký problém považuje předseda Strany zelených Martin Bursík, host Interview BBC, řekněme, nepříliš stálou voličskou přízeň jádra své vlastní politické strany?

No, já jsem právě chtěl říci, že tohle je spíš problém těch ostatních politických stran, já, když jsem, ještě než jsem se stal předsedou, tak jsem měl interview s jedním redaktorem a on první otázku, kterou mi položil, byla otázka: "Vy jste první strana na české politické scéně, která definuje své voliče, nemáte strach?" A já jsem si teprve tehdy uvědomil, že vlastně u těch dalších politických stran z důvodů, myslím z jejich pohledů racionálních, ty velké strany se drží pod krkem a jsou mezi nima malé rozdíly, že vlastně ty strany si nedaly práci v tom oslovit voliče a že to je taková ta ad hoc politika podle toho, jak který problém se objeví politický, podle toho, jak vypadá průzkum veřejného mínění ...

Když jsem ale studoval, promiňte, když jsem studoval i ty vaše průzkumy, průzkumy Strany zelených a voličské jádro Strany zelených, tak není velké, pokud vy se chcete dostat historicky poprvé přes tu pětiprocentní hranici nutnou pro vstup Strany zelených do Poslanecké sněmovny, tak musíte oslovit toho přelétavého voliče, jak ho charakterizuje Jan Hartl, jakou nejúčinnější zbraní ho oslovíte jako Strana zelených?

My máme zhruba, odpovím na to, my máme zhruba, řekněme, mezi třemi, třemi a půl procenty v tuto chvíli těch kmenových voličů, těch, řekl bych, věrných, kteří volí hlavou, srdcem a víme o tom, že máme, že tito voliči jsou ještě umístěni, zaparkováni v ČSSD a v ODS, tohle víme ze sociologických průzkumů a doposud vlastně zelení pro ně nebyla alternativa, to jsou ti voliči, kteří by potom, sedm procent z nich by volilo ekologický program. Prvním naším cílem je vytahat tyhle lidi z ODS a z ČSSD a dostat je k nám a rozšířit ten okruh kmenových voličů, tohle dá dohromady ale pravděpodobně méně nežli pět procent a skutečně tady bude podstatná skupina těch taktických voličů, pan Hartl říká přelétavých voličů, kteří v těch volbách budou se rozhodovat jaksi podle momentální situace a myslím si, že zaprvé, je značná část voličů, kteří jsou prostě otráveni tím politickým stylem, atmosférou, která tady je, těmi neustálými střelbami, málo se argumentuje, málo vlastně věcných témat, je to velmi vyhrocené ta atmosféra a tahle atmosféra se přenáší do celé společnosti, tohle je naše alternativa, my chceme přijít s jinou politikou, která bude věcná a bude přinášet nová témata, nebude konfrontační, nebudeme se nechávat zatahovat do těchhle tahanic a půjdeme ...

Můžeme mi vyjmenovat, promiňte, tři nová témata heslovitě, která tři témata, vy jste řekl, že jsou nová, média je nerozebírají, politici je nenastolují, která tři?

Takže první téma - kamiony na železnici, to neřeší vůbec ...

To je téma, které novináři řeší, přetížení ...

Jenom, jenom o tom, jenom o tom žvaní a popisují ty situace, ale my jsme politická strana, my nejsme komentátoři, my přijdeme s návrhy, co s tím dělat. To znamená, jakými kroky dostat kamiony ze silnic, zakázat kamiony v pátek odpoledne, aby se lidé nevraždili, protože v pátek odpoledne je největší počet dopravních nehod ...

Úplně zakážete kamiony v pátek odpoledne?

V pátek odpoledne zakážeme, nebudeme první, nebudeme první zemí v Evropské unii a je to skutečně v kompetenci národního, národních vlád, není to věcí Evropské komise nebo vyjednávání s Evropskou unií ...

Jenom v pátek odpoledne, nebo v sobotu i v neděli?

V sobotu, v neděli také.

To znamená od pátku od odpoledne ...

Od pátku od odpoledne do neděle večer zákaz kamionů.

Zákonem, to je, to je, tvrdíte, první ...

Ano, zdá se vám to dostatečně konkrétní, zdá se vám to dostatečně nové, jo?

Ano, to se mi zdá dostatečně konkrétní.

A vedle toho ještě ty, o víkendu vlastně mohou jezdit kamiony, které převážejí živá zvířata a převážejí kazící se, kazící se potraviny a my máme jaksi podklady, které hraničí téměř s jistotou, že se v tomhle podvádí, že se vydávají falešná potvrzení a že jezdí kamiony, které vozí něco jiného. A jezdí po těch silnicích o víkendu. A navíc je tady například kolínská automobilka, nově zbudovaný závod, který, kde v těch plánech, v tom projektu byla železniční vlečka, byla tam železnice, a to pak v jednu chvíli najednou bylo vygumováno z toho projektu a kolínská automobilka ze sta procent je zásobována komponenty a expeduje automobily - kamiony, to znamená, to je zhruba sedm set padesát kamionů denně a ta automobilka má výjimku vládní na to, že může s těmi kamiony jezdit o víkendu, to proto, aby si lidé neodvykli, kteří tam žijí okolo, aby o víkendu například si nezvykli na to, že tam mají nějakou kvalitu života a mohou navzájem se slyšet, když spolu mluví, tak asi proto.

To je, to je první téma, druhé téma?

Druhé téma je, se týká odklonu od ropy obnovitelných zdrojů energie, čili je to energetika, bude to návrh sady ...

A třetí téma?

... přístupů a konkrétních kroků, jak se mohou lidé bránit tomu, aby nebyli závislí na rostoucí ceně benzinu a nafty přes víkend, která stoupne o tři koruny, kam se orientovat, jaké existují jiné alternativy v zajištění mobility, nežli tohle. A to třetí téma bude ochrana spotřebitele. Ochrana spotřebitele u nás je vnímána jako kladení pastiček na myši do skladů, kontrolování zeleného masa, případně cílený atak na čínské restaurace, nevíme, proč čínské, protože naším tématem jsou taky lidská práva a tohle je věc, která nás taky zlobí a tady se budeme dívat na to, co všechno může stát udělat při poskytování informací spotřebitelům o kvalitě výrobků, ale také při zveřejňování informací o celé, jak vypadá trh, protože když se podíváte na konkrétní jednání bank, to je poměrně známé, nebo elektrárenských, plynárenských společností, které vybírají zálohy na půl roku dopředu od zákazníků nebo mobilních operátorů, kteří si nechají na účtu zálohu, protože jste potenciální zloděj, když si to zkalkulujete, tak těmhle firmám leží na účtech miliardy korun a vy tu platbu vlastně realizujete ještě dříve, nežli je vám poskytnuta ta služba, tohle je věc, která absolutně nemá obdoby někde jinde, čili to klíčové slovo je takové, že firmy, které jsou evropské, se v České republice chovají jinak, nežli se chovají v Rakousku, v Německu, v jiných státech a tohle je potřeba zvednout.

To ještě rozebereme v druhé části Interview BBC. Týdeník Respekt po pardubickém sjezdu Strany zelených 26. září napsal, opět cituji doslova: "Otázkou zůstávají peníze do volební kampaně, zelení mají pořád několik milionů dluhu a na účtu momentálně třicet tisíc," konec citátu. Už máte jako předseda Strany zelených jasno, kolik Strana zelených dá do předvolební kampaně v červnu příštího roku?

My připravujeme kampaň, která by měla mít náklady v řádu desítek milionů korun ...

To je od deseti milionů až do sta milionů.

Tak, řekněme, že bychom se chtěli vejít do nějakých dvaceti, dvaceti pěti, třiceti milionů korun. Záleží na tom, jak budeme atraktivní pro sponzory, záleží na tom, jak si dokážeme nějaké finanční prostředky půjčit, protože, jak je známo, tak politická strana po volbách dostává příspěvek od státu, ten příspěvek je docela slušný.

Co ty dluhy?

Ty dluhy, to už byla věc, kterou jsem musel řešit také po nastoupení, ty dluhy byly zaparkovány na vedlejší kolej, korektním způsobem uzavřeno formou smlouvy za účasti právníků, máme tam splatnost ...

Kolik nyní činí?

Čtyři a půl milionu korun a máme tam splatnost vlastně až v prosinci, na konci roku po volbách, čili to je věc, která, i kdybychom měli výsledek, kdyby se nám ty volby z jakýchkoliv důvodů nepovedli a lidé se nechali úplně zblbnout tímhle, tímhle soubojem ČSSD - ODS, že jde zdánlivě o život osmi let a ve skutečnosti ty strany už se připravují na velkou koalici, tak kdyby přesto se jim to podařilo a my bychom dostali méně ...

Vy myslíte, byť, byť oba dva lídři Topolánek i Paroubek tvrdí, že velká koalice nikoliv, tak vy myslíte, že už je dojednána, dojednává se velká koalice?

Já si myslím, že Topolánek říká: "Jenom přes moji mrtvolu," a to, že nebude problém, že je řada lidí, kteří se v ODS těší na tuhle situaci.

Na Topolánkovu mrtvolu a na velkou koalici?

Tak, tak, tak a neříkám, že dojednávají, to, to si nemyslím, že by takhle bylo, ale když se podíváte čistě na tu volební aritmetiku, tak to tak vychází, to je jediná koalice reálná, většinová, která vychází a teď řeknu klíčové, teď řeknu jaksi klíčová slova tohoto interview ...

Vy mě překvapujete.

Mně, když se podíváte na tu situaci, tak ODS a KDU-ČSL většinu nesestaví, ani když byla sociální demokracie v největší krizi, tak v té době ODS s KDU-ČSL měly asi sto šest hlasů, nebo kolik, měly těsnou většinu, to se jim nepodaří tohle. Další koalice žádné se tam v podstatě nerýsují, jestli menšinová nějaká koalice, o které se spekuluje, ČSSD, komunisté a takhle, tohle nejsou reálné alternativy, které by mohly vlastně řídit stát po další funkční volební období, čili najednou ten výsledek bude takový, že ti velcí dva lídři po tom vyčerpávajícím boji řeknou, tohle je racionální řešení, protože my chceme vést stát dopředu, my chceme stabilní vládu, máme před sebou reformy a bude to úplně stejné jako v Německu, vždyť ať si lidé vzpomenou na volby v Německu, to není tak daleko, a to klíčové, co chci říci, že my máme jako zelení největší šanci z mimoparlamentních politických stran dostat se do parlamentu, tohle jsou slova sociologů, komentátorů a ...

To zatím není nic překvapivého, co jste řekl.

... a my můžeme sehrát roli, která jaksi shodou okolností, určitou koincidencí se můžeme dostat do role, že můžeme mít v ruce ten klíč, jak bude vypadat ta koalice po volbách, protože je možné, že ty strany spolu se zelenými, kteří tam přijdou jako další partner, dokážou sestavit jinou koalici, nežli bude ta velká, velká koalice, tohle skutečně může nastat a my také ...

Vy se považujete jako předseda Strany zelených, respektive vaše strana se považuje za jediný klíč v boji proti velké koalici ČSSD - ODS, rozumím vám správně?

V tuto chvíli ano, v tuto chvíli ta konstelace je taková, že skutečně, skutečně, jestliže nám dají voliči hlasy, my se dostaneme do parlamentu, tak jsme stranou, která může zvrátit ten vývoj vytvoření velké koalice ČSSD - ODS.

A kdo je, kdo je současným zeleným, Straně zelených, programově nejbližší, ČSSD nebo ODS, když ...

Já vám na to neodpovím ...

A nebudete pak ale druzí lidovci?

Tak přece jenom programově, když se na to podíváte, tak to jsme hodně odlišní od KDU-ČSL a skutečně ty programové priority jsou odlišné, my jsme ...

Ne, ale, ale v tom myslím, že, že vy můžete, když chcete zabránit velké koalici ODS a ČSSD, tak se nabízí varianta sestavovat buď koalici KDU-ČSL - ČSSD - zelení, anebo varianta ODS - zelení - KDU-ČSL, to znamená druzí lidovci.

Ano, ale, ale druzí lidovci zní vlastně strašně pejorativně, že jo, být tam za každou cenu od 48, vyjma jedné krátké přestávky, vždy, ale také ty věci se, také ty ...

Myslel jsem to bez negativních /souzvuk hlasů/ s tím, že se přimknete k oběma, můžete se přimknout k oběma těm stranám.

My jsme, první manévr, který jsme udělali bezprostředně po tom sjezdu, na tom já jsem se hodně podílel, bylo odtažení Strany zelených od sociální demokracie, moji předchůdci, především Jakub Patočka, velmi táhl zelené blízko sociální demokracii, snil o tom, že zelení budou se podílet na reformování komunistů a měl podobné myšlenky, já jsem udělal to, že jsem požádal sjezd, ten sjezd v tomhle mi dal mandát a sedli jsme si doprostřed politické scény, to znamená, my se nevymezujeme negativně vůči žádné politické straně, vyjma komunistů, řekli jsme, že nepůjdeme s komunisty, řekli jsme, že nepůjdeme ani do menšinové vlády, která by se při hlasování o důvěře vládě opírala o hlasy komunistů a reálně to nejsou druzí lidovci, ta situace bude vypadat tak, že my po těch volbách si sedneme ke stolu a dáme na stůl naše prioritní témata, kamiony na železnici, ekologická daňová reforma, nebo chcete-li odklon od ropy, ochrana spotřebitele, uvidíme, jaké téma tam ještě přistane další a budeme jednat s partnery politickými a uvidíme, jaká tam bude vůle tato témata brát vážně, co bude výsledkem té koalice.

Vy jste tady popsal jako předseda Strany zelených programová témata, se kterými chcete získat většinu voličů, abyste se dostali do Poslanecké sněmovny a překonali tak pětiprocentní hranici, ta témata tak, jak jsem studoval výstupy ze sjezdu Strany zelených v září, kde jste získal pozici předsedy, tak jste de facto zúžil, protože jste mluvil o boji proti automobilové dopravě jako celku. Zároveň teď jste použil, stejně jako v září na sjezdu v Pardubicích, sousloví ekologická daňová reforma. Nejsou toto témata, která mohou českého voliče vystresovat, vyděsit, odradit od Strany zelených, protože zákaz automobilové dopravy, co s individuální dopravou, která aritmeticky narůstá?

Tady je potřeba, prosím vás, říci, že zelení nejsou stranou radikálů a že je důležité odlišovat Stranu zelených jako politickou stranu od širokého spektra občanských sdružení, nevládních ekologických organizací, kde najdete jak radikály, tak umírněné organizace, ale je potřeba tohle odlišovat, čili zelení nejsou politickou, politickou stranou, která by zakazovala automobily, která by říkala - ani korunu do dálnic, která by žádala voliče, aby si sedli na kola a den po volbách jezdili na kolech a která by vnucovala lidem životní styl, například, že všichni mají jíst biopotraviny, anebo se stát vegetariány, tohle nejsou zelení. My jenom vidíme, že tady jsou určité trendy v naší zemi, které souvisí úzce s kvalitou života a které se nezlepšují. Nám se toho podařilo velmi mnoho, ale tohle téma je ..., tím, že vlastně neexistuje ten advokát v parlamentu, že tam je to bílé místo, že tam najdete jednoho poslance v Poslanecké sněmovně, na kterého se můžete spolehnout, že vám to téma hlídá a že když dneska v parlamentu poslanec Mencl navrhne, že veřejně prospěšná stavba je jakákoliv stavba, kterou krajské zastupitelstvo rozhodne za veřejně prospěšnou a pak se dá vyvlastnit, tak to tam někdo zvedne, pohlídá a ..., jenomže jeden člověk, jeden poslanec, to je málo, to přece jenom politická strana má jinou váhu a může nejenom hlídat věci a tudíž být tou, tou pojistkou, ale zároveň tam může přinášet vlastní témata, tím tématem, které se tady vůbec nediskutuje, je například ochrana klimatu. Já jsem neslyšel z úst premiéra vlády ochrana klimatu, mluví se o územních ekologických limitech, o těžbě uhlí, o zaměstnanosti, o bourání vesnic, nikdo nikdy nezvedl téma v této souvislosti klima.

Pojďme se bavit o tématu ochrana spotřebitele. Rostoucí cena energií, téma, které se několikrát probíralo v Poslanecké sněmovně. Například poslanec ODS Miroslav Beneš vyvrací slova premiéra Jiřího Paroubka o tom, že za vlád vedených občanskými demokraty rostly ceny energií víc než za vlád ČSSD.

Miroslav BENEŠ (zvukový záznam): Mám pro vás nepotěšující zprávu, za vlád sociální demokracie rostly ceny a rostou i nadále o více než, o třetinu více, než tomu bylo za vlád ODS, to je jedna věc.

Poslanec ODS Miroslav Beneš kritizuje vládu i za to, že v České republice významně roste právě cena elektrické energie.

Miroslav BENEŠ (zvukový záznam): Pokud se týká ČEZu, je stát šedesáti sedmiprocentním akcionářem a k nárůstu cen energií dochází díky tomu, že vláda chce, aby dividendami mohla rozdělovat finanční prostředky, které získá z ČEZu, je to na úkor domácností samozřejmě, tak už to bývá. Pokud se jedná o plyn, pane předsedo vlády, byla to sociálnědemokratická vláda, která privatizovala tento resort, zprivatizovala jej tak, že občané doplácí na to, že zisky z transferů plynu přes naše území se vytrácí, zatímco o náklady se dělí pouze malí výrobci, nikoliv s těmi velkými.

Argumentuje poslanec ODS Miroslav Beneš. Premiér Jiří Paroubek, volební lídr ČSSD, jeho slova zásadně odmítá.

Jiří PAROUBEK (zvukový záznam): Já si nemyslím, pane poslanče, že máte pravdu, myslím, že to tak trošku je jakýsi dialog hluchý mezi námi, to znamená o tom, když jste hovořil v tom směru, že ČEZ je polostátní firma, kde stát má šedesát sedm procent, je to pravda, ale bohužel jsou tam také minoritní akcionáři a já si neumím představit, pokud by se ČEZ nechoval tržně, co by následovalo. Samozřejmě žaloby ze strany minoritních akcionářů. Pokud jde o distribuční společnosti plynařské, no, tak trošku mě překvapuje názor poslance za pravicovou stranu, který snad, pokud je to názor, který jste vyjádřil, který lze považovat za názor proti privatizaci.

Konstatoval v Poslanecké sněmovně premiér Jiří Paroubek. Předseda Strany zelených Martin Bursík, host Interview BBC, v deníku Mladá fronta DNES 2. prosince kritizoval stát, který podle něj nese odpovědnost za růst cen energií. Cituji doslova: "Na straně jedné stát usiluje o co nejvyšší dividendy a těší se na výnos z privatizace ČEZu jako celku, na druhé straně by měl hájit zájmy spotřebitelů - občanů a vytvořit konkurenční prostředí," konec citátu. Pokud byste se dostali do Poslanecké sněmovny, byli případně členy vládní koalice, jak byste vytvářel konkurenční prostředí pro ČEZ?

Privatizací ČEZu a teď jde o to, jakou formou ten ČEZ by byl privatizován. Tady byl ...

To znamená, vy byste byli pro rychlou privatizaci ČEZu jako Strana zelených?

Ano, ano, ano, ale ten problém nastal v momentě, kdy ministr Grégr změnil základní strategii a rozhodl se, že tady vytvoří super ČEZ. To znamená silnou firmu s vizí, že ta firma dokáže být jednou z těch velkých, vklínit se mezi tu velkou čtyřku evropských elektrárenských firem, hrát roli na evropském trhu, což je, což je představa, která je velmi nereálná a ...

Počkejte, ale neukazují i současné akvizice ČEZu, že se tomu ČEZ de facto blíží?

Ale ČEZ bude privatizován a skoupí ho nějaká velká firma, ať už to bude E.ON nebo RWE, nebo Electricité de France, nebo Enel, nebo někdo další, ale nebude to ..., jako o tom, že ČEZ bude privatizován, vlastně o tom pochyb není, to říká i sociální demokracie ...

Čím dříve, tím lépe podle vašeho názoru ...

Z mého pohledu čím dříve, tím lépe a teď vám řeknu ten hlavní argument. V každé evropské zemi v momentě, kdy došlo k úplnému otevření trhu s elektřinou, to znamená, byla zavedena konkurence až ke konečnému spotřebiteli, k domácnosti, klesly ceny elektřiny, klesly na nějaké přechodné období dvou, tří let, pak se postupně vrátily zpátky a ten důvod poklesu cen byla cenová válka, protože konkurenti se snažili přetáhnout si zákazníky, rozdělit si ten trh, snížili marže, zlepšili služby a bylo to ve prospěch spotřebitele, což je vlastně hlavní cíl liberalizace, prospět spotřebiteli, zavést konkurenci, odstranit, už tady nemáme přirozené monopoly, Česká republika je jedinou zemí, kde liberalizace trhu, ke které nastane k, která nastane k 1. lednu, bude doprovázena růstem cen elektřiny, to je skutečně unikátní kousek, který ukazuje na to, že tady se nepovedlo liberalizovat trh, protože se nevytvořilo konkurenční prostředí, je tady ČEZ, který dominuje, jeho konkurentem je třeba v Praze RWE, jenomže Pražská energetika vlastněná RWE odebírá osmdesát devět a půl procenta elektřiny z elektráren ČEZu, čili ona nemůže dělat vlastní cenovou politiku, protože je závislá na elektřině ČEZu.

Konstatuje předseda Strany zelených Martin Bursík, děkuji, že jste byl třicet minut hostem Interview BBC, někdy příště na shledanou.

Děkuji pěkně, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.