Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

Citace rozhovoru v médiích

	František Bublan ve studiu BBC

Komunistický svaz mládeže má podle ministerstva vnitra do konce roku ukončit politickou činnost. Svaz totiž vznikl jako občanské sdružení a to podle zákona nesmí politickou činnost vyvíjet. Ministr vnitra František Bublan ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně krom jiného řekl:

František BUBLAN (zvukový záznam): Já tady ocituju. "Komunistický svaz mládeže usiluje o revoluční překonání kapitalismu, o nastolení ekonomických ... odstranění ekonomických ... soukromého vlastnictví, výrobních prostředků a tak dále," tak to už já považuji za skutečně politickou propagandu, usiluje o něco a to je to, co je vyhrazeno politickým stranám. Politické strany to mohou takhle deklarovat, ale občanská sdružení nikoliv.

Argumentuje ministr vnitra František Bublan. Vedení Komunistického svazu mládeže označuje postup ministerstva vnitra za cílenou antikomunistickou kampaň. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr vnitra České republiky František Bublan. Vítejte po čase v BBC, hezký, dobrý den.

Dobrý večer.

Vy jste už v několika rozhovorech konstatoval, že jste spokojen s prací současného policejního prezidenta Vladislava Husáka. Existují ale nějaké drobné či střední výhrady k jeho práci?

To bych nenazval jako vlastními výhradami. Samozřejmě existují určité problémy, s kterými se nový policejní prezident potýká. Samozřejmě všechny se mnou konzultuje, tak vidím, že někde se nedaří třeba postupovat tak rychle, jak jsme si mysleli, nebo jak jsme předpokládali, ale ...

Kde byste vy osobně ... kde byste postupoval rychleji?

Já bych možná postupoval rychleji ve vytvoření toho týmu, s kterým bych chtěl spolupracovat, aby bylo jasné, jaké vedení policie teď bude nastoleno a jak to bude fungovat. Ale já chápu, že jsou tam i personální problémy, takže doufám a věřím, že od 1. ledna už bude ta pozice nejenom policejního prezidenta, ale i jeho náměstků daleko jasnější.

Nový tým kolem policejního prezidenta Vladislava Husáka, což ostatně přiznává i Husák, se tedy rodí pomaleji, než byste si vy jako ministr vnitra přál, ostatně i on jako policejní prezident. Před měsícem Husák v Interview BBC oznámil, že počítá s rozšířením svých náměstků ze čtyř na pět, a dodal:
Vladislav HUSÁK, (zvukový záznam): Ke změnám ve vedení bezesporu dojde. Máme další vizi, chtěli bychom vytvořit do budoucna nové místo náměstka policejního prezidenta pro řízení lidských zdrojů, protože je to naprosto obvyklé ve velkých firmách, aby takováto pozice byla ustavena. Předpokládáme, že rozšíříme počet náměstků.

Konstatoval 18. listopadu policejní prezident Vladislav Husák v rozhovoru pro BBC. Má rozšíření policejních náměstků na policejním prezidiu podporu ministra vnitra Františka Bublana? Ano, nebo ne?

Ano, to je moje podpora, protože já jsem sám s tou myšlenkou přišel, že by bylo zapotřebí trošku ubrat tomu náměstkovi, který má na starosti Evropskou unii, mezinárodní vztahy, a vytvořit speciálního náměstka pro, můžeme říct, personálku, pro vzdělávání policistů, protože to je oblast, na kterou se musíme velmi zaměřit.

Už vám prozradil policejní prezident Vladislav Husák, kdo bude kandidátem na novou pozici náměstka? A počítáte s tím, že bude fungovat od 1. ledna 2006?

No, od 1. ledna tady ten nový náměstek fungovat ještě nebude, to je příliš brzy. My musíme obsadit především náměstka pro trestní řízení, potřebujeme obsadit náměstka pro uniformovanou policii a tady toto bude možná otázka dalších týdnů nebo i měsíců. Já bych byl velmi rád, kdyby tam skutečně už byla i nějaká žena, která by tomu dala zase trošku jinou tvář.

Ženský prvek, na kterém vy jako ministr vnitra České republiky trváte, tedy předpokládáte, že s největší pravděpodobností bude právě ženským prvkem možná žena v pozici náměstka pro personální politiku.

Přesně tak, no.

To byl i jeden z důvodů, abyste měl ženský prvek ve vedení policie, tak rozšířit počet náměstků ze čtyř na pět?

Ne, to zcela určitě ne, ale tak jsme zvažovali, kde by ten ženský prvek se nejlépe uplatnil. A samozřejmě tady ten post se nabízí.

Vy jste, pane ministře, zmínil pozici náměstka pro trestní řízení, z této pozice oznámil odchod dlouholetý náměstek Jaroslav Macháně. Policejní prezident Vladislav Husák před třemi dny ohlásil, že by rád Macháněho místo obsadil dosavadním ředitelem pražské policie Františkem Snopkem. Už vás policejní prezident Husák seznámil s touto představou?

Ano, ten návrh už jsem slyšel. Já musím podle zákona souhlasit se všemi náměstky, to znamená, jakmile mi to přijde na stůl, tak asi s tím nebudu mít velký problém a budu souhlasit s tím, aby pan Snopek se stal náměstkem pro trestní řízení.

Volné je i místo, také jste to řekl, náměstka pro uniformovanou policii, kterou zastával dnešní policejní prezident Vladislav Husák. Už vás policejní prezident seznámil s tím, koho by rád jako náměstka pro uniformovanou policii?

No, dneska jsem to jméno už slyšel, protože jsem jenom věděl o tom, že by byl rád ... předtím jsem slyšel několik jmen, dnes už je trošku jasněji, takže já to jméno znám, ale já to v tuto chvíli ještě nemohu říci, protože přece jenom jaksi ta jednání nejsou úplně ukončena a ...

Ale s tím jménem jste souhlasil, nevetoval jste ho.

Já s tím jménem souhlasím, protože podle toho, jak jsem to slyšel, tak je to člověk zkušený a má za sebou určité úspěchy.

Je tedy zjevné, že čtyři náměstci policejního prezidenta budou obsazeni k 1. lednu roku 2006 a tým Vladislava Husáka je tedy hotov, až na to nové místo, kde bude ženský prvek.

No, přesně tak. My ještě plánujeme jednu takovou velkou akci, takový kongres, nebo jak to nazvat, to bude tuto středu. V Paláci kultury se shromáždí docela velké množství policistů, bude to taková velká akce. Nebudou to pouze policisté z nějakých vedoucích funkcí, ale budou skutečně z celé republiky vybraní zástupci jednotlivých složek. Chci, aby tam byli i řadoví policisté. A tam budou seznámeni nejenom s tím novým vedením, ale také s novou koncepcí policie a s tím, co chceme udělat v tom příštím roce.

O tom ještě bude řeč. Policie prožívá poměrně složité období, kvůli nejasnostem kolem nového služebního zákona odešlo od policie poměrně velké množství lidí, konkrétně dva a půl tisíce policistů, a policejní prezident Vladislav Husák v rozhovoru pro BBC dodává:

Vladislav HUSÁK, (zvukový záznam): Vzhledem k tomu, že největší množství odcházivších policistů se rekrutuje v té době služby mezi deseti až čtrnácti lety, tak jsou to spíše ty střední velitelské kádry nebo kolegové, kteří slouží těch na základních policejních funkcích delší dobu. To znamená, že asi v největší míře jsou ohroženy základní útvary policie, útvary kriminální policie, ale co je jaksi v tom odlivu nejmasivnější, je odliv policistů z cizinecké a pohraniční policie. Tam prostě ta čísla hovoří poměrně nepříznivě, protože v současné době k dnešnímu datu z cizinecké policie odešlo téměř šest set lidí.

Konstatuje policejní prezident Vladislav Husák. Je možné nějakými kroky do konce funkčního období současné vlády ten odchod policistů zastavit?

No, já se domnívám, že on už se trošku zastavil, že to nebude pokračovat. Ono těch důvodů, proč někteří policisté odcházejí třeba i z té cizinecké, je skutečně několik, já bych to všechno nesváděl na ten služební zákon, mnoho také v tom udělala taková nějaká jaksi nepravdivá informovanost mezi policisty, což jsem poznal až v těch posledních měsících, že skutečně jaksi do té poslední složky, nebo k tomu poslednímu policistovi se nedostávaly pravdivé informace, že mnohdy jaksi vycházely z nějakých mylných téměř až bludů, takže tady v tomto už jsme udělali určitou nápravu. U té cizinecké, tam je to celkem dáno tím, že jakmile vstoupíme do Schengenu, tak budeme snižovat počty policistů cizinecké policie. A možná někteří už jaksi nechtějí sloužit přímo u policie, chtějí si najít nějaké jiné místo, nebo jsou vázáni na určité místo nebo na určitý okres a vědí, že by třeba mohli být někam přeloženi. Takže možná i toto je důvod. Ale já si myslím, že teď se to trošku jako zastaví. A nám jde hlavně o to, abychom udrželi tu střední generaci, která je, jak říkal pan policejní prezident, ohrožena ani ne tak tím, že by je to nebavilo, ale tím, že třeba ztratili trošku perspektivu, jo, že se očekávalo, že s účinností toho nového zákona jaksi odejde ta starší generace, která trošku čeká na ty výhody toho služebního zákona, a uvolní místo těm mladším.

V té věci v souvislosti se služebním zákonem už není možné nic dělat do konce volebního období?

To bych neřekl, já myslím, že ještě určitá šance je, protože do konce volebního období máme několik měsíců a nám vlastně ten zákon neprošel jenom kvůli jedné jediné věci, to byla ta mzdová tabulka, tabulka tarifů. Pokud by se nám podařilo dojít k nějakému konsensu a já bych našel podporu u většiny politických stran, aby s tím souhlasily, tak bych se ještě pokusil tuto malou změnu v tom zákoně udělat a ...

Kdy předložíte možný konsensuální návrh politickým stranám?

Já ho především musím, ten konsensus, najít. Já už ho hledám teďka několik týdnů, už jsem předkládal různé ...

Varianty.

... varianty, počty, výpočty a podobně, ale zatím je to ještě v takové fázi nehotové, takže to bych musel udělat skutečně během jednoho nebo dvou měsíců.

Dáváte si čas tedy zhruba do února.

No, z toho legislativního pohledu ano, to ano, protože by to muselo projít, že jo, sněmovnou ... třeba ve třetím čtení že bychom to přidali k nějakému zákonu, musí to jít do Senátu, prezident a tak dále, takže tam by se ta účinnost mohla posunout třeba na 1. července, což by bylo takovým trošku signálem, že tato vláda jako ... že se jí to podařilo jaksi splnit. A pro ty policisty by to byla určitá naděje do budoucna.

K zásadní personální změně ve vedení policie, tedy na pozici policejního prezidenta, došlo po útěku miliardáře Radovana Krejčíře v červnu. Ten je podezřelý z rozsáhlé majetkové trestné činnosti a také z přípravy vraždy celníka. Pane ministře, měl jste možnost vidět, listovat a možná i číst si knihou, kterou Krejčíř napsal ke své údajné obhajobě?

No, přiznám se, že jsem jí pouze listoval, takže jsem ji moc důkladně nečetl. Ale i tak to na mně zanechalo dojem, že je to taková snaha pana Krejčíře se trošku obhájit, jo. Já jako ještě ze své dřívější činnosti u zpravodajské služby vím, jak se třeba ... jak ... protože jsme pracovali s informacemi, ale pracovali jsme také s dezinformacemi a dezinformace vypadá tak, že se tam dá jaksi polovina pravdy a druhá polovina se vymyslí, a to ještě se vymyslí takovým způsobem, že se to dá těžko ověřit. Takže ...

Vy tedy ty informace považujete především za dezinformace.

Já to považuji za částečně pravdivé informace, které jsou ověřitelné, které jsou dané. A jaksi ta druhá polovina, nebo možná třetina, to nedokážu odhadnout, kolik je toho, tak ta už je jako smyšlená, nebo ta už je vykonstruovaná v to, co chce pan Krejčíř sdělit.

Jste přesvědčen o tom, že to je definitivně i ona informace, rozumějme ta mylná, dezinformace, je zpráva směnce vůči ČSSD? Protože Radovan Krejčíř prohlásil, že chce ještě do Vánoc v médiích zveřejnit kopie směnek dokazujících podle něj úplatkářskou aféru, která se týká ČSSD a jejího bývalého předsedy Stanislava Grosse. Prověřuje policie tuto variantu?

No, samozřejmě prověřuje, ale tam se nedá říct, jestli jsem přesvědčen nebo nejsem, protože to samozřejmě nevím. Ale podle těch informací, které policie má, tak to vypadá, že se pan Krejčíř snaží tu směnku vyrobit, respektive aby mu byla dodána. A z toho teda si dedukuji, že ta směnka neexistuje, ale že je to pouze jaksi způsob jak se očistit.

Vy jste už před měsícem prohlásil v rozhovoru pro Českou televizi, že v podsvětí panuje možná zakázka na výrobu té směnky. To znamená, nyní máte ... nebo policie má dostatek důkazů, že opravdu Radovan Krejčíř chce onu směnku, o které tvrdí, že existuje, že ji vyrábí, nebo nechal si ...

Tak jako důkazem, stoprocentním důkazem by byla ta směnka jako taková. Aby byla ...

On tvrdí, že ji zveřejní, že teď zkoumá její pravost u mezinárodních organizací, respektive pravost Grossova podpisu.

No, pokud by se policii podařilo zachytit tu směnku a dokázat, že je to falzum, tak je to potom důkaz. Ale ... nebo pokud pan Krejčíř tu směnku zveřejní, tak potom bude záležet na tom odborném posudku, zda skutečně je to podpis pana Grosse. Taky nejde jenom o podpis, ale je o vyplnění té směnky, že jo, ta se vyplňuje také ručně, takže je to taková trošku složitější otázka.

Pochopil jsem správně z těch vašich slov, že de facto tím, že Radovan Krejčíř stále tvrdí, že ta směnka existuje, a zatím ji stále nezveřejnil, tak de facto se i těšíte na to zveřejnění, protože se prokáže, zda ta směnka skutečně existuje, zda je pravá, či jde o dezinformaci.

Pokud bude zveřejněna. Já ještě pořád si myslím, že asi zveřejněna nebude.

Zároveň se veřejnost dozvěděla, že policie odložila případ nákupu Grossova barrandovského bytu a že Stanislav Gross s největší pravděpodobností nespáchal trestný čin při nákupu barrandovského bytu. Nemáte obavy, že policie může být obviněna, že zametla Grossovu bytovou aféru pod koberec tímto rozhodnutím?

Já si myslím, že ne. Tak policie to šetřila dost dlouho a shromažďovala mnoho důkazů. Pan Gross byl několikrát u výslechu, byl mnohokrát dotazován. Je to šetření policie, já to nemohu nijak komentovat.

Práce policie se objevovala na předních stránkách novin po zásahu policistů při technoparty CzechTek v létě na Tachovsku. Excesy čtyř policistů se zabývala Inspekce ministra vnitra, neshledala ale porušení zákona a jejich případ odložila. Všichni čtyři policisté zůstali po tomto incidentu ve službě, byli pouze přeřazeni na jiná místa. A poslanec ODS Jan Klas v této souvislosti v čtvrtek v Poslanecké sněmovně prohlásil:

Jan KLAS (zvukový záznam): Ale především jste měl možnost vidět záběry z videokamer zachycující různé situace při střetu policistů s účastníky technoparty. Jeden z těchto záběrů byl skutečně výjimečný, tím byl brutální zásah čtyř policistů vůči jednomu z účastníků technoparty. Kopání a mlácení bezbranného ležícího člověka můžeme zhlédnout v historických dokumentech o metodách bolševické /nesrozumitelné/ či NKVD nebo speciálních oddílů SS či gestapa. Ale rozhodně není myslitelné, aby tyto metody byly akceptovány v demokratických státech ve dvacátém prvním století.

Na výtky poslance občanských demokratů Jana Klase ministr vnitra František Bublan reagoval v Poslanecké sněmovně i těmito slovy:

František BUBLAN (zvukový záznam): Byly vyhodnoceny také znalecké posudky, znalecké posudky z policejní akademie, kde odborníci, kteří třeba i tvoří metodiku na tyto policejní zásahy, posuzovali, zda ty jednotlivé postupy, úkony policistů byly správné, či přesahovaly ten určený rámec. Byla vyhodnocena i lékařská prohlídka, ta je docela jako zajímavá a důležitá. A všechny tyto věci potom byly jaksi shrnuty do určitého závěru. Tento závěr byl poskytnut státní zástupkyni, která celý tento případ dozorovala.

Čtvrteční slova českého ministra vnitra Františka Bublana. Pane ministře, můžete stručně, jasně a výstižně říci, zda vy osobně shledáváte argumentaci Inspekce ministra vnitra v případě těch čtyř policistů za opravdu dostatečnou, aby ten případ byl odložen a oni nebyli zásadně potrestáni?

No, to já nemohu, já jsem to neviděl samozřejmě, protože v tomto případě nejsem účastník tohoto trestního řízení, takže to probíhalo mezi inspekcí a státní zástupkyní. Státní zástupkyně sdělila výsledek toho šetření tomu poškozenému a ten má teď lhůtu, ta, tuším, končí někdy ... já nevím, za možná deset nebo patnáct dnů ta lhůta končí, k tomu, aby se vyjádřil. Pokud on projeví nespokojenost s tím šetřením, tak celý případ bude šetřen znovu, možná bude postoupen třeba na nějaké vyšší státní zastupitelství. A uvidíme, jak se bude situace vyvíjet dál. Já jenom vím od inspekce, já jsem ten spis nechtěl vidět, abych to nějakým způsobem neovlivňoval, já jenom vím, jaké úkony provedli, to jsem tam v té interpelaci sděloval ...

A vy jste dokonce, jak jsem si vypsal z oné interpelace, řekl, že tu lékařskou prohlídku považujete svým způsobem za důležitou. Proč? Co v té prohlídce je?

Já jsem ji také neviděl, ale jenom zase vím z ústního podání ředitele inspekce, že ta lékařská prohlídka jako nesvědčí o tom, že by tam docházelo třeba ke kopání do hlavy a podobně. Protože kdyby tam něco takového bylo, tak ten lékař by to určitě poznal a zapsal by tady tyto věci. A na tu lékařskou prohlídku ten dotyčný šel vlastně bezprostředně po tom zásahu, jo. A byla docela podrobná a nepředpokládám, že by tam docházelo k nějakému zkreslování. Ale říkám, podrobně ji neznám, takže to je skutečně na vyhodnocení i té státní zástupkyně.

Mluvil s vámi o tomto případu premiér? Protože premiér Jiří Paroubek vyjádřil podle svého veřejného prohlášení nespokojenost s tím, že ti čtyři policisté, kteří na oněch záběrech, které byly zveřejněny, že de facto nebyli víc potrestáni a že ten případ inspekce odložila?

Tak já je nemohu trestat, pokud tam nedojde k nějakému rozhodnutí. Já jsem jenom premiérovi řekl, že to šetření je v této fázi, tak jak jsem to teďka popsal. Je možné, že ten výsledek bude i jiný, já to ještě nechci ukončovat. Ale je také možné, že ten výsledek bude takový, že skutečně jako nepochybili, nebo třeba pochybili takovým způsobem, že to nemůže být označeno jako trestný čin a bude to třeba nějaký přestupek, že někde něco porušili, nějakou metodiku nebo nějaký způsob toho zásahu. Tam se nevyhodnocoval jenom ten jeden záběr, ale byly tam vyhodnocovány i ty předchozí události, to, co tomu předcházelo nebo co následovalo, takže ona ta inspekce jaksi nehodnotila pouze nějakou časovou výseč, ale skutečně jaksi delší obraz celé té události, tak se domnívám, že to je objektivní.

Další téma - boj proti terorismu. Evropou hýbe možnost, že na některých evropských územích zemí Evropské unie CIA prováděla výslechy vězňů, kteří jsou zadrženi v souvislosti s terorismem. Vy jste 2. listopadu prohlásil a de facto potvrdil, že americká vláda zhruba před měsícem, tedy v říjnu, požádala Prahu o umístění některých osob zadržovaných na základně Guantánamo, ale že jste řekl jako ministra vnitra "ne". Byla to pouze jedna žádost, či jich bylo víc?

No, to byla jedna žádost, ale to se skutečně netýkalo lidí, kteří by byli obviněni z terorismu, to se týkalo lidí, kteří byli zadrženi v Afghánistánu, po vyšetřování se zjistilo, že nemají s terorismem nic společného, to znamená, že není důvod k jejich zadržování, nicméně protože nepocházeli přímo z Afghánistánu, tak jim hrozí nebezpečí v té jejich mateřské zemi, že by jaksi mohli být stíháni nebo nějak šikanováni doma, tak proto se Spojené státy snažily tyto lidi umístit někde jinde. Ale ...

Ta žádost byla pouze za celé to období, co jste ministrem vnitra.

To byla pouze jedna žádost, ale jaksi nebyla, jak bych řekl, pro Českou republiku nebyla nijak nebezpečná, jo, že by ti lidé ...

Proč jste tedy řekl "ne"?

No, měli jsme k tomu mnoho důvodů. Ty důvody byly tak trošku mezinárodně-politické, takže skutečně jsme na toto nemohli přistoupit. A já ani nechci to v tuto chvíli nějak rozvádět, no.

Můžete ale říci ty důvody mezinárodně-politické?

No, tak třeba ten příslušný stát by mohl vznést určité výhrady vůči naší republice, to je jedna věc. A potom druhá věc, přece jenom jsou to lidé, kteří jaksi patří k tomu možná radikálnějšímu islámu, i když nic neprovedli, a já se domnívám, že není vhodné ...

To znamená, že vy jste vyhodnotil jako ministra vnitra, že by případné umístění těchto osob na českém území mohlo zvýšit riziko terorismu v České republice.

Tak přímo terorismu třeba ne, ale mohly by přispět k určité radikalizaci skupin u nás. Takže i z toho důvodu jsme to vyhodnotili, jako že to není vhodné.

Před týdnem se veřejnost dozvěděla o zadržení švédského občana Oussami Kassira, který je podezřelý z napomáhání terorismu a který cestoval ze Stockholmu do Bejrútu. Už se vám jako ministru vnitra podařilo prověřit všechny pochybnosti kolem policejního zásahu, které ... o kterých referoval nejen deník Mladá fronta DNES?

No, já jsem to zaznamenal pouze v tom deníku Mladá fronta DNES a to byla výpověď pilota, který řídil to letadlo. Teď tento týden, tuším, bude probíhat jednání bezpečnostní komise Českých aerolinek a my tam budeme toho také účastni. Já mám teda zatím svědectví od policie i od těch, co na místě byli, že ten zákrok byl proveden naprosto bezchybně a s přihlédnutím k tomu, aby nikdo z těch účastníků toho letu nebyl vystaven nějakému nebezpečí. Bylo to skutečně na schodech toho letadla. Samozřejmě to muselo být jaksi mimo letiště, na té odstavné ploše, kdyby náhodou k něčemu došlo, tak aby nebyli ohroženi ostatní cestující. A ten zákrok byl proveden tak, že ten dotyčný ani netušil, že teda bude zatčen.

Ještě to ale budete probírat s bezpečnostní složkou Českých aerolinií.

Samozřejmě, samozřejmě.

Když se bavíme, pane ministře, o možnosti terorismu, vy jste po zasedání Bezpečnostní rady státu 14. prosince naznačil, že by jedním z řešení možného zneužití letadel, malých letadel bylo oplocení malých letišť. Ale zároveň se vám ozval prezident aeroklubu Jiří Kobrle, který tvrdí, že ploty by znamenaly spíš nebezpečí pro přistávající větroně a parašutisty a že ministerstvo vnitra tuto věc s malými letišti nekonzultovalo. Proč jste to nekonzultovali?

Ne, počkejte, tady možná došlo trošku k omylu. Já jsem komentoval vlastně zprávu, kterou jsem předkládal na Bezpečnostní radě státu, ta se týkala jaksi bezpečnosti malých letišť. V té zprávě bylo uvedeno, že některá letiště, která už jsou trošku jako větší, teď jsem měl na mysli třeba Pardubice, by mohla být oplocena, nicméně že to není jaksi nutná podmínka. My jsme tuto zprávu, kterou jsem předkládal do rady, tak jsme vlastně dali k připomínkám letecké asociaci těch soukromých letadel a neměli k tomu připomínky. Takže to oplocení tam bylo pouze jako takové doporučení tam, kde je to možné. A hlavně, což je asi nejdůležitější, nekladli jsme na to důraz. Určitě jsme tam nepsali to, že ta bezpečnost závisí o tom, jestli tam je plot nebo tam není plot, to je skutečně o něčem jiném. My klademe důraz především na spolupráci bezpečnostních složek s těmi majiteli těchto letišť, nebo těch aeroklubů s těmi, kteří provozují tuto činnost nebo dokonce trénují nebo cvičí zájemce o létání a podobně. Takže to je pro nás daleko důležitější než nějaké ploty.

Závěrečné téma - Komunistický svaz mládeže a postup ministerstva vnitra proti tomuto svazu. Protože ministerstvo vnitra chce, aby Komunistický svaz mládeže skončil s politickou činností, a v tom smyslu změnil své programové dokumenty do 31. 12. roku 2005. Členové Komunistického svazu mládeže o víkendu v Brně protestovali proti možnému zákazu své politické činnosti. Poslanec KSČM Václav Exner se vás ve sněmovních interpelacích ve čtvrtek krom jiného zeptal:

Václav EXNER (zvukový záznam): Chci se vás v té souvislosti zeptat, jestli jste o této věci informován a jestli jste byl informován před odesláním tohoto dopisu. A chtěl bych se vás také zeptat, zda jde o širší akci ministerstva vnitra k prověrce občanských sdružení z podobných důvodů, jaké jsou uvedeny v dopise. Komunistický svaz mládeže je napomínán pro politickou činnost výhradně vyhrazenou politickým stranám.

Dotázal se ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně poslanec KSČM Václav Exner, ministra vnitra František Bublan k důvodům postupu ministerstva vnitra krom jiného uvedl:

František BUBLAN (zvukový záznam): Já tady ocituju. "Komunistický svaz mládeže usiluje o revoluční překonání kapitalismu, o nastolení ekonomických ... odstranění ekonomických ... soukromého vlastnictví, výrobních prostředků a tak dále," tak to už já považuji za skutečně politickou propagandu, usiluje o něco a to je to, co je vyhrazeno politickým stranám. Politické strany to mohou takhle deklarovat, ale občanská sdružení nikoliv.

Konstatoval ve sněmovně ministr vnitra František Bublan. Opravdu hrozí to, že byste jako ministerstvo vnitra zakázali Komunistický svaz mládeže? Je to reálná hrozba?

Tak zakázat přímo ne, ale můžeme podat podnět k tomu, aby toto občanské sdružení bylo v podstatě zrušeno jako občanské sdružení, protože nedodrželo to, co by podle zákona mělo dodržet.

A budete postupovat nekompromisně.

Budem postupovat nekompromisně, ale věřím tomu, že to sdružení jaksi najde nějakou cestu jak z toho vyjít ven, protože tam je to celkem evidentní, tam se nedá nějak ... to se nedá nějak oddiskutovat, není to politická strana, je to sdružení tak jako třeba, já nevím, nějaké zájmové sdružení ...

Kolik sdružení, pane ministře, prověřujete? Vy jste při interpelacích to neupřesnil. Kolik jich je?

No, víte, ono to vzniklo tak, že tady toto sdružení ... to jsme dostali, nebo respektive policie dostala podnět k tomu, že teda toto sdružení se chová tímto způsobem. Když jsme napsali ten dopis, aby to sdružení od toho upustilo, tak to vyvolalo nějakou reakci a ta reakce spočívala v tom, že jsme byli upozorněni zase na nějaká další sdružení, která ...

Kolik jich je? Zní otázka.

Já teďka přesně nevím, možná tři, čtyři. Takže i tam policie, nebo respektive ministerstvo vnitra se podívá na webové stránky, prověří tu činnost. Ale tam si nejsem tak jistý, jestli to skutečně půjde tak daleko, protože ono se musí rozlišit mezi tou propagandou a politickými názory. To jsou skutečně dvě rozdílné věci.

Konstatuje ministr vnitra František Bublan. Děkuji, že jste byl hostem Interview BBC, a těším se na další. Na shledanou.

Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Policie: Gross se při koupi bytu neprovinil

Právo, 20. 12. 2005, titulní strana - Bývalý předseda vlády a ČSSD Stanislav Gross se při nákupu bytu na pražském Barrandově nedopustil trestného činu. Výsledek policejního šetření pěti trestních oznámení na Grosse včera oznámil státní zástupce pro Prahu 5 Julius Lachnitt. "Policie prověřování odložila s tím, že nejde o podezření ze spáchání trestného činu," řekl ČTK Lachnitt. Případ koupě Grossova bytu si ještě může vyžádat kdohledu nadřízené Městské státní zastupitelství v Praze a nařídit obnovu šetření.

Gross kvůli své kauze odstoupil z funkce premiéra a propadl z nejoblíbenějšího politika na chvost v žebříčku popularity. Přispěla k tomu i nevěrohodnost expremiérova vysvětlování a záhadný koloběh údajné směnky spojené s půjčkou, která měla manželům Grossovým zajistit dostatek prostředků na koupi bytu. Po policejním prošetření nicméně kauza zůstala v rovině politické a morální. Gross celou dobu trval na tom, že kauza je jen mediální kampaní proti němu a ČSSD. "Férové by bylo, aby ti, co vedli proti mě tu štvanici a propůjčili se k ní, se alespoň omluvili. Jsem rád, že je tady po důkladné prověrce lidí, účtů atd. autoritativní stanovisko, které vyvrací tu horu nesmyslů, kterou byla veřejnost masírována," sdělil včera Právu Gross, který dnes pracuje jako koncipient v advokátní kanceláři.

Doplnil, že trvá i na své bezpečnostní prověrce a chce, aby byla dokončena. Ministr vnitra František Bublan odmítl argument, že by výsledek šetření mohl být zmanipulovaný. "Policie to šetřila dost dlouho, shromažďovala mnoho důkazů, pan Gross byl mnohokrát u výslechu dotazován," uvedl Bublan v BBC. Kauza se čtyřpokojovým bytem za 4,2 miliónu korun, který Gross získal v roce 1999, stála na počátku expremiérova pádu. Pak se přidaly otazníky kolem podnikání jeho ženy Šárky a koaliční KDUČSL přišla s požadavkem na výměnu soc. dem. premiéra, i když se za Grosse postavil sjezd ČSSD.

Lidovci i ODS několikrát vyzvali Grosse k demisi. Asi dva týdny po sjezdu letos v dubnu Gross ohlásil rezignaci na post premiéra a jeho vláda se rozpadla. Vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a USDEU s premiérem Jiřím Paroubkem se pak obnovila na základě jiné smlouvy. Prezident Václav Klaus to akceptoval. Langer: Z čeho byl vlastně podezřelý? Místopředseda ODS Ivan Langer, který Grosse rozhodně politicky nešetřil, se k stanovisku státního zástupce nechtěl vyjadřovat, protože nezná dostatečné podrobnosti. "Vůbec nevím, že probíhalo nějaké vyšetřování, a vůbec nevím, z čeho byl podezřelý," tvrdil včera Langer.

První místopředseda lidovců Jan Kasal na dotaz k rozhodnutí státního zástupce odpověděl protiotázkou: "Čekal snad někdo něco jiného?" Když Gross na jaře vysvětloval okolnosti koupě svého byt ve Sněmovně, řekl, že nezvolil politicky prozíravý postup, i když byl nejekonomičtější. Podle svých slov si neměl půjčovat od svého strýce Františka Vika 1,2 miliónu korun, který na to získal 900 tisíc korun půjčkou od bývalého novináře Rostislava Roda, ale zvolit vyšší hypotéku. "Nicméně já jsem se musel chovat ekonomicky, protože jsem vycházel z těch příjmů legálních, které prostě mám," prohlásil Gross ve Sněmovně při interpelacích. Kauzu kolem Grossova bytu odstartovalo především premiérovo nevěrohodné vysvětlení i fakt, že předseda strany Česká pravice Michal Simkanič později spálil směnku na Rodových 900 tisíc korun.

Gross nicméně v létě Rodovi zmíněnou sumu vrátil. Ke Grossově pádu přispělo zjištění, že jeho manželka Šárka chtěla vybudovat na Proseku luxusní bytový komplex společně s přítelkyní Libuší Barkovou, která je stíhána za téměř osmimiliónový pojistný podvod. Nestačilo premiérovo ujištění, že Šárka Grossová své podnikatelské aktivity utlumí. Prvoinstanční soud v srpnu poslal Barkovou na pět let do věznice s dozorem. Vrchní soud v Praze se ale nedávno zabýval odvoláním podnikatelky i žalobkyně proti tomuto verdiktu v neveřejném jednání.

Lze z toho usoudit, že Vrchní soud původní rozsudek zrušil, a případem se tak bude opět zabývat soud první instance. Výroba směnky? Když se na přelomu srpna a září rozvířil další skandál spojený s údajnou korupcí při privatizaci Unipetrolu, Gross sice všechna podezření opět odmítl, ustoupil ale od svého záměru kandidovat do Poslanecké sněmovny a vzdal se postu předsedy ČSSD. Rovněž z několika trestných činů obviněný podnikatel Radovan Krejčíř, který uprchl na Seychely, tvrdil, že přes Grosse na jaře 2002 prostřednictvím svého obchodního partnera Jakuba Konečného půjčil ČSSD na volby celkem 60 miliónů korun v hotovosti. Gross popřel, že by se s dotyčnými sešel. Krejčíř se však prý chystá zveřejnit směnku s Grossovým podpisem. Ministr vnitra Bublan však řekl, že policie zachytila v podsvětí zprávy o tom, že se má směnka vyrobit.

Bublan odmítl žádost USA

Právo, 21.12.2005, strana: 3 - Důvodem, proč Česko v říjnu odmítlo zařadit do své azylové procedury několik čínských občanů propuštěných z amerického zajateckého tábora Guantánamo, byly obavy z reakce Pekingu. V BBC to přiznal ministr vnitra František Bublan. Na dotaz, proč žádost odmítl, ministr v pondělí odpověděl, že „ty důvody byly tak trošku mezinárodněpolitické, takže skutečně jsme na toto nemohli přistoupit". Aniž zmínil Čínu, po naléhání upřesnil, že „tak třeba ten příslušný stát by mohl vznést určité výhrady vůči naší republice".

V říjnu se přitom vláda Jiřího Paroubka chystala na prosincovou „návštěvu roku" v osobě čínského premiéra Wen Ťia-paa. Že „vznést výhrady" vůči Česku mohl právě Peking, vyplynulo z Bublanových slov na počátku listopadu, kdy americká žádost vyplavala na povrch v souvislosti se spekulacemi, zda USA nemají v ČR tajnou věznici. Český ministr vnitra tehdy řekl, že od Američanů přišla jediná žádost, jež se však netýkala teroristů. „Nešlo o teroristy, ale o lidi z jedné z čínských provincií, které nebylo možné odeslat zpátky domů kvůli hrozbě, jíž by mohli být vystaveni," řekl Bublan.