Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

Citace rozhovoru v médiích

	Zdeněk Novák ve studiu BBC

Národní památkový úřad je bez ředitele. Zdeňka Nováka odvolal před čtrnácti dny ministr kultury Vítězslav Jandák. Důvod? Chce reorganizaci a zefektivnění památkové péče v zemi. Ministr kultury odvolal i regionální ředitele památkového ústavu, na místa odvolaných ředitelů pak vypsal výběrová řízení.

VÍTĚZSLAV JANDÁK (zvukový záznam): To neznamená, že jsou vyhozeni, budou se moci ucházet v řádném výběrovém řízení na každý ústav o místo, které zastávali, to není segregace, ale myslím, že to potřebuje vítr.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr kultury Vítězslav Jandák. Teď se čeká na vítěze výběrových řízení na místa odvolaných šéfů památkové péče. Nejen o tom bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Hostem Interview BBC je odvolaný ředitel Národního památkového ústavu Zdeněk Novák, vítejte, hezký dobrý den.

Dobrý večer.

Jak dlouho jste se smiřoval s tím, že budete státním úředníkem rekordmanem, který jeden den nastoupí do pozice šéfa Národního památkového ústavu, a druhý den je ministrem kultury odvolán.

No, abych řekl pravdu, tak s tím jsem se ještě moc nesmířil, neboť jsem současně byl panem ministrem pověřen řízením Národního památkového ústavu, takže ta rovina určité důvěry, nedůvěry je tím pádem hodně setřená, protože jsem byl odvolán z pozice generálního ředitele, nicméně za tu instituci dál zodpovídám od toho 2. prosince. Čili já ještě tu změnu tak nevnímám.

Je to pro vás komplikované, na jednu stranu býti odvolán a přitom býti pověřen řízením, to znamená v praktickém chodu Národního památkového ústavu?

Dneska je památkový ústav bez statutárního orgánu a statutární orgán organizace má jistá práva a je v jistém ohledu nezastupitelný, kupříkladu když potřebujeme zřídit nový účet, tak ten souhlas nebo pokyn musí podepsat statutární orgán, to já dnes nejsem, nebo nemohu odvolávat či jmenovat vedoucí zaměstnance a takže pokud se naplnila časová představa, kterou ministerstvo kultury sdělilo, v jaké chce provést ty změny, to znamená, že 19. prosince bude Národní památkový ústav plně funkční, takže se tyhle ty věci všechny překonají. Pokud se to povleče dál, tak je ohroženo zřízení nových územních pracovišť Národního památkového ústavu ve Zlínském kraji a v Libereckém kraji.

Což by byla závažná věc pro fungování?

To by byla hodně závažná věc, protože tam ty pracoviště se budují podle harmonogramu ministerstvem kultury schváleného a tam dostali lidé výpovědi pro ..., z důvodu reorganizace, reorganizace z tohoto důvodu a teď by ta reorganizace neproběhla, tam by nepochybně nastaly soudní spory a do těch nových míst, pokud by nebyli jmenováni vedoucí zaměstnanci, tak by ta instituce vlastně nezačala 1. ledna pracovat na území Libereckého kraje a Zlínského kraje, takže podle mého soudu je to pro tyto dva kraje a současně pro ty pracoviště, která byla pověřena zřízením nových pracovišť, to znamená, pro územní odborné pracoviště v Brně a v Ústí nad Labem je to vážná komplikace z hlediska pracovně-právních vztahů a budoucích sporů z nich povstávajících.

Varujete před tím, aby se celá věc s odvoláním, respektive jmenováním nových lidí do čela památkového ústavu nevlekla příliš dlouho, ale podle ...

Já bych ...

... ale podle důvěryhodných informací BBC výběrová komise, která vybírá generálního ředitele Národního památkového ústavu se rozhodla ministru kultury Vítězslavu Jandákovi nedoporučit žádného z kandidátů, tedy ani vás. Máte takovou informaci také?

No, tak všelicos prosákne, ale oficiálně potvrzeno /nesrozumitelné/ není.

A neoficiálně ji máte?

Neoficiálně ji mám.

Podle informací BBC chce ona výběrová komise tedy, aby ministr kultury Vítězslav Jandák, podotýkám, že teď bude záležet na Vítězslavu Jandákovi, jestli se rozhodne podle toho nejnovějšího vývoje, podle rozhodnutí té konkurzní komise, řídit se jím, či nikoliv. Ona komise doporučuje Vítězslavu Jandákovi, aby vypsal nové výběrové řízení, aby nebylo tak uspěchané a aby bylo otevřenější, aby se do něj mohli přihlásit nejen lidé, kteří například mají poměrně dlouhou lhůtu práce v nejvyšší řídící pozici, pokud se nemýlím, deset let tam byla tato podmínka, to znamená, že nové výběrové řízení by ochromilo podle vašeho názoru činnost památkového ústavu?

No, zastavily by se ty činnosti, o kterých jsem mluvil, běžely by činnosti, které jsou standardní, ale Národní památkový ústav by se v podstatě nemohl rozvíjet tím směrem, který určila vláda ve svém programovém prohlášení, kde je explicitně uvedeno, že budou zřízena nová územní pracoviště pro kraj Liberecký a pro kraj Zlínský.

Použil byste pak, pokud by se toto stalo po 1. lednu roku 2006, slovo ochromení na činnost instituce, kterou teď stále ještě řídíte?

Nedovedu si moc ..., ochromení lokální, řekněme, regionální, protože v těch krajích nepochybně zavládne nejistota, v krajích, která žádná územní pracoviště nezřizují, to znamená třeba v Jihočeském kraji nebo aktuálně ještě v kraji Plzeňském či kraji Hradecko-Pardubickém, kde se obsluhuje celé ..., ty dva kraje se obsluhují z územního pracoviště v Pardubicích, tam si myslím, že by ty činnosti probíhaly dál, problém by přirozeně byl s těmi úkony, které jsou svěřeny statutárnímu orgánu jako zřízení nového účtu banky.

Vím, že vám to nepřísluší, aby vy jste de facto doporučoval ministru kultury, co by měl dělat, ale v případě, že tady je takové doporučení oné konkurzní komise, nikoho z pěti kandidátů, respektive z desíti, kteří se přihlásili do výběrového řízení pouze na tu pozici generálního ředitele Národního památkového ústavu, nikoho nejmenovat, vypsat nové výběrové řízení. Pokud byste byl ministrem kultury, tak vy byste se řídil doporučením té komise, nebo byste spíš vybral někoho z pěti kandidátů, kteří se nakonec dostavili k pohovoru.

Víte, záleží na tom, jak ta komise je postavena, pokud pan ministr opakovaně potvrdil, že ta komise je nezávislá a že se bude řídit jejím doporučením, tak mi připadá, že už mu nic jiného nezbývá, a pokud já bych udělal totéž, tak bych se musel chovat úplně stejně.

Ministr kultury Vítězslav Jandák odvolal vás jako generálního ředitele Národního památkového ústavu, ale odvolal i ředitele deseti odborných územních pracovišť. Způsob odvolání kritizovala ve čtvrtek při sněmovních interpelacích poslankyně ODS Kateřina Dostálová.

KATEŘINA DOSTÁLOVÁ (zvukový záznam): Mě překvapilo to zdůvodnění, které jste učinil, vy jste mluvil na té tiskové konferenci o Hladové zdi a dával jste to za vinu právě těmto, těmto lidem z Národního památkového ústavu, který ovšem nemá žádné kompetence pro to, aby dávalo kulaté razítko. Je to opravdu památkový odbor magistrátu, takže toto zdůvodnění se mi zdálo docela nefér.

Poslankyně ODS Kateřina Dostálová. Připomínám, že soukromý investor hotelu v Praze na Strahově zboural část té Hladové zdi, ministr kultury Vítězslav Jandák reagoval ve čtvrtek ve sněmovně na interpelaci Kateřiny Dostálové i těmito slovy:

VÍTĚZSLAV JANDÁK (zvukový záznam): Já, jestli dovolíte, víte, stav památkové péče konzervovaný a beze změn v posledních patnácti letech byl už déle neudržitelný. Aspoň mně se to tak zdálo a většině lidí, a proto jsem v prvních týdnech po svém nástupu do funkce ministra stanovil jasnou prioritu zpracování koncepce změn a reformy.

Prohlásil ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně ministr kultury Vítězslav Jandák. Měl jste, pane odvolaný generální řediteli Národního památkového ústavu Zdeňku Nováku, možnost s ministrem kultury Vítězslavem Jandákem vaše odvolání už probrat mezi čtyřma očima?

Ne, nestalo se tak, pan ministr záhy po tom odvolání, které ale bylo provedeno jeho prvním náměstkem Formánkem, odjel do Moskvy a vrátil se minulý týden ve čtvrtek, já jsem prosil pana náměstka, zda by mohl zorganizovat schůzku s panem ministrem v pátek, což se nepodařilo a termín nabízený v tomto týdnu jsem nepovažoval za šťastný a také jsem ho hned na místě v pátek panu náměstkovi odmítl s tím, že bude probíhat výběrové řízení a mohl by tu mou schůzku s panem ministrem v tomto týdnu někdo napadnou, že to je ovlivňování průběhu výběrového řízení, takže zatím k té schůzce nedošlo.

Nyní, když už se ale tuší podle důvěryhodných informací BBC, jak ono výběrové řízení z hlediska té komise dopadlo, tak předpokládáte, že by bylo dobré se sejít příští týden.

Určitě ano.

Víc než deset let jste byl před nástupem do pozice generálního ředitele Národního památkového ústavu náměstkem ministra kultury, deset let a nějakých zhruba čtrnáct dní ...

Deset dnů.

Přesně deset, deset. Slyšet jste v uplynulých týdnech a měsících od ministra kultury Vítězslava Jandáka výhrady k fungování památkového ústavu?

Ne, nikoliv, naopak jsem to byl já, kdo ..., protože když pan ministr nastoupil, tak jsem oznámil, ostatně už jako ministr Dostál v roce 2002, že bych rád ukončil svou misi na ministerstvu kultury, pan ministr mě poprosil, abych zůstal, pokud možno, do předvolebního času, někdy do dubna, do května, a tak já jsem souhlasil, protože prostě mám zájem nebo měl jsem zájem na tom, aby ten resort fungoval způsobem, který považuju za úspěšný, a když potom začaly ty úvahy o tom, že by to moje, ten můj odchod mohl nastat dříve, to znamená k 1. prosinci a byla třeba setkání s hejtmany, tak jsem panu ministrovi avizoval, jaké já tam vidím problémy, které chci řešit, až se stanu generálním ředitelem Národního památkového ústavu ...

Mluvil jste také o zakonzervovaném stavu památkové péče v České republice, jak o tom mluvil Vítězslav Jandák ve čtvrtek při sněmovních interpelacích?

Ne, to, co pan ministr říkal, s tím já nemohu souhlasit, já si myslím, že v památkové péči za posledních patnáct let se udála řada pozitivních změn prokazatelných. Ale ještě se vrátím k té předchozí otázce, jestli dovolíte, takže byly třeba takové kritiky pana ministra na určitá, řekněme, neprofesionální vystoupení jednotlivých zaměstnanců Národního památkového ústavu, ale to jsou běžné věci, každý lidský faktor může každou chvíli selhat a může se chovat neprofesionálně, ale kritiku na systém Národního památkového ústavu nebo na jeho uspořádání jsem z jeho úst nikdy nezaslechl.

A ani ji nepovažujete za oprávněnou, že by systém památkové péče v České republice byl strnulý, zakonzervovaný a další slova, která Vítězslav Jandák používá.

No, on ten systém, já to ..., nemohu s tím souhlasit, ten systém je evropsky standardní a přestože se řídí stále zákonem z roku 87, který byl až desetkrát masivně novelizován, tak ten systém odpovídá systému, které ve světě fungují, už byl dvanáctkrát verifikován UNESCO při každém prohlašování nové památky na seznam UNESCO, UNESCO prověřuje, zda právní řád a systém péče o kulturní památky v té dané zemi odpovídá tomu, že památka zapsaná na seznam světového dědictví bude trvale uchovávána jako součást kulturního dědictví lidstva. Nikdy UNESCO nevyslovilo žádnou kritiku, nicméně ten systém není zakonzervovaný, je celkem dynamický, o čemž svědčí i to, že Národní památkový ústav ve své podobě funguje teprve necelé dva roky, neboť byl zřízen 1. ledna roku 2004, respektive 2003, omlouvám se, teďkon bude fungovat tři roky celé, takže to mi nepřipadá, že je nějaká oblast, která se nepotýká se změnami ...

Promiňte, ministr kultury Vítězslav Jandák ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně při odpovědi na interpelaci poslankyně ODS Kateřiny Dostálové o změnách v Národním památkového ústavu krom jiného argumentoval i těmito slovy:

VÍTĚZSLAV JANDÁK (zvukový záznam): Rozhodl jsem se, že musí být okamžitě řešena vícekolejnost rozhodování, nejasné nebo slabé kompetence, protichůdná řízení podpořená ambicemi jednotlivých institucí kombinovaná s mnohdy nízkou kvalifikací nebo zkušeností, financování, kdy větší část peněz jde na administrativu, než na památkové programy, desítky vedených soudních sporů, nekonečně vedené odvolávání a z toho vyplývající snižující se kredit státu jako ochránce národního dědictví a minimální váha odborných stanovisek Národního památkového ústavu, netransparentní zadávání veřejných zakázek a další. Toto všechno způsobuje, že se nám pod rukama ztrácí nenahraditelné hodnoty movitých i nemovitých památek a stávající systém není schopný tuto situaci vyřešit.

Dodal ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně ministr kultury Vítězslav Jandák. Za jak velký problém považuje odvolaný generální ředitel Národního památkového ústavu Zdeněk Novák, host Interview BBC, například onu dvojkolejnost, o které mluví Jandák, to znamená, na straně jedné památkáři Národního památkového ústavu, odborných regionálních pracovišť a na straně druhé památkáři magistrátů.

Víte, ta dvojkolejnost se tak jako traduje, že je velký problém, nicméně v platném právním řádu je takto zakotvena a Národní památkový ústav slouží jako pojistka pro správní orgány, aby jim v řízeních o kulturních památkách, která vedou, poskytl vůbec někdo servis, protože ta řízení jsou z povahy věci sama složitá, nesmírně složitá, vymykají se ostatním druhům správních řízení. Ta dvojkolejnost je trošičku jinde, mezi správními orgány a mezi stavebními úřady, ta se teď řeší aktuálním návrhem stavebního zákona. A já samozřejmě vím, že Národní památkový ústav dostatečně nevyužívá i těch zmocnění, která v zákoně má, aby byl skutečně důsledným obráncem zájmu ochrany kulturních památek ...

To vám tedy vadilo předtím, než jste znovu vstoupil do Národního památkového ústavu ...

To mi vadilo, že Národní památkový ústav nevyužívá všech institutů, které v zákoně má tak, aby byl důsledným ochráncem těch zájmů kulturních památek, jak mu to zákon i statut v podstatě ukládá, tady ...

Dovolte, že opět vás přeruším, když se podíváme na příklad, který v těchto dnech může být poměrně uchopitelný pro, pro laickou veřejnost, která má základní povědomí o památkách a o péči o památky. Dozvěděli jsme se, že soukromý investor hotelu v Praze na Strahově asi nedostane pokutu za zbourání části Hladové zdi, magistrátní památkáři sice mluvili o správním řízení a o možném postihu, pokud se nemýlím, zhruba půl milionu korun, ale zatím to správní řízení nezahájili. A ředitel památkového a kulturního odboru pražského magistrátu Jan Kněžínek ředitel České tiskové kanceláři, že to nežádá ani Národní památkový ústav. Je toto ...

Tak, heleďte, je to pravda a není to pravda, já, když jsem s panem Kněžínkem mluvil, že je nepochybně nutné zahájit sankce, on řekl, jasné, my už zahajujeme správní řízení a my tu pokutu udělíme, tak když mi to sám řekne, já to sám nebudu žádat, to bych vypadal jako blázen, nicméně už existuje koncept dopisu, kterým se obracíme na magistrát, aby ještě zvážil, zda tou hmotnou škodou nebyla překročena hranice stanovená pro trestný čin, který je také v našem právním řádu obsažen, poškozování kulturních památek a ten dopis ...

Chcete si tedy došlápnout na, když to řeknu hodně tvrdě, na právě památkový a kulturní odbor pražského magistrátu, aby správní řízení bylo zahájeno.

Ano, protože pan magistr Kněžínek mi to v podstatě přislíbil, že to zahájí, tak já nic žádat nebudu. O trestném činu jsme se spolu nebavili, to se narodilo teprve u nás v Národním památkovém ústavu, když jsme tu věc znovu analyzovali, a myslíme si, že je i tam třeba používat i těchto sankcí trestně-právních, protože máme za to, že opravdu poškozování kulturních památek způsobuje nevratné škody, to se už nikdy prostě nevrátí, to je, jak když vymře nějaké zvíře. A ty sankce by měly být skutečně nejvyšší, takže mě ta věta pana magistra Kněžínka dneska docela vyděsila a jsem rád, že na to můžu takhle aktuálně reagovat.

V každém případě si myslíte, že bouráním Hladové zdi mohl být dokonce spáchán trestný čin?

Nemůžu vám odpovědět ano, ale podezření máme, protože ten rozsah je veliký a ještě větší škoda nastala tím, tou neobratnou, neodbornou demontáží, nepovolenou demontáží krovu barokní stodoly, která souvisí také s touto stavbou. A navíc, tam je ještě problém v tom, že u Hladové zdi byl obecně porušen památkový zákon. Tam jako se ty věci nezrodily tak, že by Národní památkový ústav doporučoval zbourání tohoto kusu Hladové zdi, to se nikdy nestalo, tam žádné vyjádření Národní památkový ústav k tomuto bourání nevydával. A tak jako prostě se kradou auta a je to porušení zákona, tak někdo zboural zeď a je to porušení zákona. A já, když jsem si analyzoval situaci poté, co pan ministr uvedl toto bourání Hladové zdi jako poslední kapkou, která rozhodla o mém odvolání, tak jsem neshledal na činnosti Národního památkového ústavu žádné chyby, choval se přesně v souladu se statutem a se zákonem.

Jste přesvědčen o tom, že se choval, řekněme, co nejtvrději vůči tomuto možnému porušení zákona s nějakou trestně-právní odpovědností hned od začátku, nebo až poté, co se strhl, lidově řečeno, mediální humbuk a zájem sdělovacích prostředků o bourání Hladové zdi.

Choval se dříve, a mohu to doložit, protože to bourání zdi, a to snesení té, toho krovu oznámili premonstráti už někdy počátkem minulého týdne a okamžitě tam jeli naši odborníci a okamžitě tam zahájili řízení, takže v době, kdy já jsem odcházel na ministerstvo kultury, k nám přicházel zástupce ředitele odboru památkové péče a kultury a cestovního ruchu, nebo jak se dneska jmenuje, aby řešili tu situaci, která se na Strahově stala. Ty věci prostě běžely svým životem a pak jsme se najednou dozvěděli na tiskové konferenci v pátek odpoledne, že to je důvod, proč selhává systém památkové péče.

Kostel svatého Michala v centru Prahy, památka, která patřila Národní knihovně, část památkářů vám jako Zdeňku Novákovi, někdejšímu prvnímu náměstku ministra kultury, vyčítá, že jste zodpovědný za to, že rakouský podnikatel Jerri Nowikovsky si letos mohl koupit odsvěcený kostel svatého Michala v těsné blízkosti pražského Staroměstského náměstí. Nowikovsky stojí v čele společnosti Michal Praha, ředitel Národní knihovny Vlastimil Ježek k prodeji kostela této společnosti 18. srpna v rozhovoru pro BBC řekl:

VLASTIMIL JEŽEK (zvukový záznam): Prodali jsme kostel svatého Michala společnosti, která byla oním dlouhodobým nájemcem, protože za tohoto stavu by si to za zhruba tři sta šedesát milionů korun, které by to stálo kohokoliv jiného, prostě nikdo nekoupil. Pokud jde o produkce, tak musím říct, že jsem si to podzemí prošel byť už v době, kdy ta opravdu příšerná výstava nefungovala, ale mně přišla směšná, mě teda ničím neurážela, mně tam přišly některé věci legrační, dělat maketu starého židovského hřbitova asi dvě stě metrů od jeho originálu, to je opravdu asi naprosto hloupá věc, ale podle mého soudu tam lidé přestali chodit, protože ta výstava nebyla dobrá. A já odmítám být ten, kdo bude posuzovat, co je dobrá a co je špatná umělecká produkce.

Konstatoval 18. srpna v rozhovoru pro BBC generální ředitel Národní knihovny v Praze Vlastimil Ježek. Je bývalý první náměstek ministra kultury, odvolaný šéf Národního památkového ústavu Zdeněk Novák ochoten připustit, že prodej kostela svatého Michala v centru Prahy byl přinejmenším sporný a nese za něj odpovědnost?

Z hlediska zákona o majetku státu sporný nebyl, to je naprosto jaksi správná nebo v souladu s právem provedená záležitost. To, že stát nebyl s to najít využití pro kostel, to je jiná věc, ale to ...

Tam cítíte odpovědnost?

Tam, tam, ale ne svou, protože ty věci se staly dávno předtím, než já jsem na ministerstvo kultury nastoupil, protože už v roce 92 rozhodla česká vláda na návrh Národní knihovny o prodeji kostela v dražbě, protože Národní knihovna, která ten kostel převzala, nebyla schopna pro něj najít využití odpovídající jeho významu a roli Národní knihovny a když nabízela ten kostel podle tehdejší platné právní úpravy jiným státním subjektům, tak se žádný takový nenašel. A když ta dražba nedopadla úspěšně, kostel prodán nebyl, našlo se řešení v tom dlouhodobém nájmu, ale to jsou věci, u kterých já jsem nesvítil, k těm já jsem se dostal, když jsem na ministerstvo nastoupil, vzdáleně, protože když jsem s tou věcí se seznámil, tak jsem tam posílal památkovou inspekci, aby prověřila, jestli aspoň ta obnova kostela podle projektu té společnosti, která kostel pronajala, jestli aspoň ta obnova probíhá podle památkového zákona. No, a zjistil jsem, že jsou tam rozdílné názory odborníků na některá řešení, což je ale celkem standardní situace, odborníci jsou zpravidla od toho, aby měli vždycky rozdílné názory, ale památková inspekce neshledala porušení památkového zákona. Ministerstvo kultury zrušilo jedno rozhodnutí magistrátu, ale myslím, že to bylo také ještě v době, než já jsem na ministerstvu byl, to si teď nevybavuju a ...

Podle vás teď nešlo dělat v roce letošním něco s kostelem svatého Michala, aby nemusel být prodán společnosti Michal Praha.

Já jsem znovu uložil panu řediteli Balíkovi v době, kdy vstoupil v platnost zákon o majetku státu, který explicitně stanoví, že stát může hospodařit pouze s majetkem, který potřebuje k výkonu svých funkcí, aby navrhl využití kostela pro Národní knihovnu třeba s odkladem, za třicet let, až uplyne ta nájemní doba. Sám jsem jednal s náměstkem primátora hlavního města Prahy, s panem Bürgermeisterem, zda by hlavní město Praha nepřevzalo kostel a nevybudovalo v něm třeba nějaké kulturní zařízení nebo něco podobného, nic z toho nevyšlo. A v situaci, ve které se ten kostel nacházel, že byl zatížen investicí, která podle mého názoru neodpovídala tomu, co se v kostele skutečně nachází, a také soudní znalecký posudek, který na můj pokyn pan ředitel Ježek objednal, to prokázal, tak tam jiné řešení nebylo. Pan ředitel Ježek znovu opakoval podle už platného zákona o majetku státu nabídkové řízení všem státním institucím, žádná neprojevila o kostel zájem, tudíž nastal ten stav, o kterém zákon o majetku státu mluví, že to byl majetek, který stát nepotřebuje k výkonu svých funkcí a podle toho zákona je v podstatě povinen se ho zbavit, protože smí hospodařit pouze s tím, co potřebuje k výkonu svých funkcí.

Není to trochu postavené na hlavu, když je to přitom kostel, který má nějakou historickou, kulturní a jinou hodnotu?

Víte ...

Kdyby to byla, dejme tomu, budova okresního výboru někdejší KSČ, tak se to dá pochopit, ale ...

Takových kostelů, které ztratily svou původní hodnotu, je více, u některých se našlo řešení velmi záhy, třeba v kostele svatého Jošta se od konce osmnáctého století bydlí, mám na mysli kostel svatého Jošta v Českém Krumlově. Nám se podařilo najít spolu s Národním muzeem využití pro bývalý kostel svaté Máří Magdaleny v Karmelické ulici, kde je dneska České muzeum hudby a je to podle mého soudu skvostná adaptace i z hlediska památkové péče, ale ministerstvo kultury není od toho, aby vyhledávalo, ono jenom může jaksi povzbuzovat nebo nutit organizace jím zřízené, aby ...

A myslíte, že tady jste udělali maximum u kostela svatého Michala?

Já si myslím, že jsem udělal maximum, aby se ten kostel využil způsobem, který by si zasloužil.

Když se bavíme o ochraně kulturního dědictví a památek v České republice, ministr kultury Vítězslav Jandák ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně také ohlásil reorganizaci Národního památkového ústavu a ještě dodal:

VÍTĚZSLAV JANDÁK (zvukový záznam): Připravuji tyto zásady změn - oddělení památkové péče a správy státního majetku, hrady a zámky, tedy vyčlenit státní hrady a zámky z Národního památkového ústavu a zřídit pro ně samostatnou jednoduchou instituci, v této souvislosti řešit i problém sbírek, změnit statut Národního památkového ústavu, který je potřeba nově strukturovat, neboť jde pouze o mechanický slepenec dříve desíti samostatných ústavů. Posílí se tím kompetence vedoucích pracovníků Národního památkového ústavu a dojde k omezení úřednických míst. Omezí se duplicita, zbytečná činnost a ústav se soustředí na své úkoly podle zákona, to znamená metodiku, rozbory, vědecko-výzkumnou práci, statistiku a laboratoř. Za třetí, Národní památkový ústav bude důsledně kopírovat územně-právní členění České republiky. To znamená, všude, jak víme, v této zemi máme památky. Nevím, proč vzniká tam a onde, proč tam není systém. A v rámci nově schvalované legislativy ve smyslu reformy sledovat novely zákonů s vědomím výše popsané vize reforem.

Konstatoval ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně ministr kultury Vítězslav Jandák. Považuje odvolaný generální ředitel Národního památkového ústavu Zdeněk Novák, host Interview BBC, za správné to možné vyčlenění hradů a zámků z Národního památkového ústavu?

V této chvíli to neumožňuje platný zákon, který v paragrafu, kterým popisuje Národní památkový ústav, říká, že hospodaří s významnou součástí /nesrozumitelné/ s národními kulturními památkami ...

Pokud to tedy Vítězslav Jandák ohlašuje jako okamžitou změnu, tak to není možné, protože by ...

Já si nemyslím, že nebude v souladu s platnou právní úpravou, čili to je věc, která by měla být řešena v nějaké koncepci. To, že je to dnes tak, stojí na koncepci účinnější péče o památkový fond, kterou schválila vláda v roce 98 a platí do konce letošního roku, je to založeno v kulturní politice explicitně, tam je uvedeno, že se předpokládá centralizace odborných činností, včetně správy a prezentace významných kulturních památek, takže to, co dneska je, je v souladu s vládními koncepcemi, v souladu s platnou právní úpravou. Pokud by k té změně mohlo nebo mělo dojít, a ta debata přirozeně může být a já nemám žádný problém se jí zúčastňovat a říkat tam své názory, tak by měla být založena podobným koncepčním materiálem, na kterém je založen stávající stav, to znamená usnesení vlády.

Když necháme, promiňte, když necháme stranou všechny ty koncepce, usnesení vlády a budeme se bavit o meritu věci, o vyčlenění hradů a zámků z Národního památkového ústavu, tak vám to přijde jako správný krok ...

Mně ne.

Ne?

Já si myslím, že to je věc, jako kdyby někdo v Národním muzeu řekl, že ti kurátoři, kteří pečují o sbírky, řekněme, odborně, se mají oddělit od těch vlastních sbírek, protože o ně pečují dostatečně správně. Ten soubor státních hradů a zámků, který v Národním památkovém ústavu je, v něm nebyl vždycky. To je věc zase nějakého dějinného vývoje, a když tam nebyl, tak docházelo k problémům, čili přijala se změna, která dodnes platí, že ten soubor státních hradů a zámků je součástí Národního památkového ústavu, mimochodem je to úplně stejná úprava, která existuje v Británii v organizaci, která se jmenuje English Heritage, která v podstatě funguje jako náš Národní památkový ústav, to znamená, že poskytuje odborný servis orgánům státní správy v památkové péče a současně prezentuje za stát jako nejodbornější organizace soubor státního majetku, který je velmi podobný tomu našemu, to znamená, že tam jsou zejména hrady a zámky a pro mě byla vždycky tato organizace English Heritage vzorem, i třeba v tom, jak pracuje s občany a s veřejností, což náš Národní památkový ústav po hříchu zatím nedělá skoro vůbec.

Na kolik považujete za velký dluh i sebe sama to, že v České republice se ochrana památek řídí zákonem z roku 1987, tedy zákonem z dob někdejšího socialistického Československa, který sice byl několikrát novelizován, ale ty novely byly velmi drobné.

No, nebyly drobné, byly zásadní, ale já nechci teď vypadat jako alibista, já jsem garantoval přípravu úplně nového památkového zákona, úplně nový památkový zákon schválila vláda svým usnesením číslo jedna z roku 2002 a ...

Ale Poslanecká sněmovna se jimi nezabývala.

... postoupila jej Poslanecké sněmovně. A já, bohužel, nemám v moci Poslaneckou sněmovnu, abych jí mohl nařídit, že musí tento zákon přijmout.

Ale vy jste mohl tlačit víc na ministra kultury, aby, aby ten zákon znovu šel do vlády, aby se dělo politické vyjednávání ...

Mezitím, mezitím se staly docela zásadní věci, protože nová vláda okamžitě začala pracovat na reformě stavebního řádu a o té, o novém stavebním zákoně se mluvilo už před rokem 2002, kdy my jsme ten zákon připravovali a říkali jsme si, že ho předběhneme. Nicméně když začalo ministerstvo kultury velmi masivně pracovat na novém stavebním zákoně, který je klíčovým pro aplikaci památkového zákona, nemělo smysl přetvářet památkový zákon.

Pokud byste mně měl jednou větou odpovědět, v případě, že se ministr kultury Vítězslav Jandák rozhodne vypsat nové výběrové řízení na pozici šéfa Národního památkového ústavu, půjdete do toho podruhé?

Zkusím to.

Konstatuje Zdeněk Novák, odvolaný generální ředitel Národního památkového ústavu. Děkuji, že jste byl třicet host, třicet minut hostem Interview BBC a těším se na další rozhovor.

I já děkuji, na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Ministerstvo bude muset vypsat nový konkurz na památkáře

PRAHA 15. prosince (ČTK) - Noví ředitelé Národního památkového ústavu nebudou známi v termínu, který původně ministerstvo kultury předpokládalo. Člen výběrové komise a historik architektury Zdeněk Lukeš dnes ČTK řekl, že komise nedoporučila žádného kandidáta, a proto bude muset být vypsáno nové výběrové řízení. Podle původních plánů chtěl mít ministr Vítězslav Jandák nového ředitele NPÚ i desítku ředitelů územních pracovišť do 19. prosince.

Nebude-li přitom mít ústav podle odvolaného ředitele NPÚ Zdeňka Nováka na začátku roku 2006 generálního ředitele, bude mimo jiné ohroženo zřízení dvou nových územních pracovišť NPÚ, a to ve Zlínském a Libereckém kraji. Nebude prý totiž možné zahájit podle harmonogramu plánovanou reorganizaci a lidé, kteří dostali výpovědi kvůli ní, by se mohli začít soudit.

Jandák odvolal před dvěma týdny ředitele NPÚ a ředitele jeho deseti odborných územních pracovišť podle svého vyjádření kvůli její reorganizaci a zefektivnění. Do nového výběrového řízení se chce přihlásit i Novák, který stanul v čele NPÚ na začátku prosince na pouhý jeden den, a to poté, co uzavřel svou desetiletou éru náměstka ministra kultury. "Zkusím to," řekl dnes Novák BBC.

Do prvního konkurzu na 11 míst se přihlásilo asi šest desítek osob, mimo jiné všichni odvolaní ředitelé.

Na dotaz BBC, zda ještě ve funkci na ministerstvu slyšel od Jandáka kritiku systému NPÚ nebo výhrady k jeho fungování, odpověděl Novák záporně. "Je to evropsky standardní systém," poznamenal nesouhlasně k nynějším připomínkám ministra kultury.

Řízení Jandák vypsal 5. prosince, uzávěrka přihlášek byla 9. prosince. Odborná veřejnost od počátku kritizovala uspěchanost ohlášeného výběrového řízení, o jehož výsledku zatím ministerstvo neinformovalo.

Ke složení desetičlenné komise signatáři nedávné petice proti odvolání památkářů uvedli, že jejími členy nejsou žádní odborníci s dlouhodobými zkušenostmi z praxe v oboru památkové péče či osobnosti, které se dlouhodobě tímto oborem zabývají teoreticky. Petici podepsalo téměř 800 lidí.

Podle Richarda Biegela z Klubu za starou Prahu by v komisi měli být například historici umění Mojmír Horyna a Ivo Hlobil, architekt Miloslav Pavlík a historik architektury Rostislav Švácha.

Z ministerstva jsou členy komise ředitelka odboru památkové péče Vladimíra Koubová a ředitel nově zřízeného odboru lidských zdrojů Petr Miller. Dále jsou v ní Lukeš, metodik památkové péče Josef Holeček, senátor Václav Jehlička (KDU-ČSL), historik umění Ivo Kořán, politolog Rudolf Kučera, poslanec Petr Pleva (ODS), sekretář České komory architektů Jiří Plos a restaurátor Karel Stretti.

Ministerstvo zřejmě posouvá termín konkurzu na památkáře

PRAHA 15. prosince (ČTK) - Ministerstvo kultury zřejmě posouvá termín oznámení výsledku výběrového řízení na ředitele Národního památkového ústavu (NPÚ) až na počátek příštího roku. ČTK to dnes potvrdil Richard Biegel z Klubu za starou Prahu. Podle informací BBC se komise zatím rozhodla nedoporučit žádného z pěti kandidátů, s nimiž vedla pohovory, a vyhlásí nový konkurz.

Ministr Vítězslav Jandák odvolal před dvěma týdny ředitele NPÚ a ředitele jeho deseti odborných územních pracovišť podle svého vyjádření kvůli její reorganizaci a zefektivnění. Podle původních plánů chtěl mít Jandák nového ředitele NPÚ i desítku ředitelů územních pracovišť do 19. prosince.

Pokud by ministerstvo vypsalo nové výběrové řízení, přihlásí se do něj znovu i Zdeněk Novák, který stanul v čele NPÚ na začátku prosince na pouhý jeden den, a to poté, co uzavřel svou desetiletou éru náměstka ministra kultury. "Zkusím to," řekl dnes Novák BBC.

Do konkurzu na 11 míst se přihlásilo asi šest desítek osob, mimo jiné všichni odvolaní ředitelé.

Na dotaz BBC, zda ještě ve funkci na ministerstvu slyšel od Jandáka kritiku systému NPÚ nebo výhrady k jeho fungování, odpověděl Novák záporně. "Je to evropsky standardní systém," poznamenal nesouhlasně k nynějším připomínkám ministra kultury.

Nebude-li podle Nováka mít ústav na začátku roku 2006 generálního ředitele, bude však mimo jiné ohroženo zřízení dvou nových územních pracovišť NPÚ, a to ve zlínském a libereckém kraji. Nebude totiž možné zahájit podle harmonogramu plánovanou reorganizaci a lidé, kteří dostali výpovědi kvůli ní, by se mohli začít soudit, uvedl.

Řízení Jandák vypsal 5. prosince, uzávěrka přihlášek byla 9. prosince. Odborná veřejnost od počátku kritizovala uspěchanost ohlášeného výběrového řízení, o jehož výsledku zatím ministerstvo neinformovalo.

Ke složení desetičlenné komise signatáři nedávné petice proti odvolání památkářů uvedli, že jejími členy nejsou žádní odborníci s dlouhodobými zkušenostmi z praxe v oboru památkové péče či osobnosti, které se dlouhodobě tímto oborem zabývají teoreticky. Petici podepsalo téměř 800 lidí.

Podle Biegela by v komisi měli být například historici umění Mojmír Horyna a Ivo Hlobil, architekt Miloslav Pavlík a historik architektury Rostislav Švácha.

Z ministerstva jsou členy komise ředitelka odboru památkové péče Vladimíra Koubová a ředitel nově zřízeného odboru lidských zdrojů Petr Miller. Dále jsou v ní metodik památkové péče Josef Holeček, senátor Václav Jehlička (KDU-ČSL), historik umění Ivo Kořán, politolog Rudolf Kučera, historik architektury Zdeněk Lukeš, poslanec Petr Pleva (ODS), sekretář České komory architektů Jiří Plos a restaurátor Karel Stretti.