Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

Citace rozhovoru v médiích

	Jiří Paroubek ve studiu BBC

Lustrační zákony budou platit dál. Rozhodla o tom sněmovna. Ta odmítla komunistický návrh na zrušení lustračních zákonů. Pro zrušení hlasovalo šedesát ze sto osmdesáti poslanců. Komunistická poslankyně Zuzka Rujbrová toto hlasování považuje za špatné rozhodnutí.

ZUZKA RUJBROVÁ (zvukový záznam): Já se domnívám, že Česká republika nemůže mít zákon, který má ve svém názvu odmítnutí diskriminace, jestliže zároveň zakotvuje jednou pro vždy diskriminaci velké skupiny osob.

Konstatuje komunistická poslankyně Zuzka Rujbrová. Nejen o lustračních zákonech bude následujících třicet minut.bPřed námi je půlhodina otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl premiér České republiky, volební lídr ČSSD Jiří Paroubek. Vítejte po čase v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

Ke konci roku opouští vládu vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn. Zatím jste žádného nástupce neohlásil. Je možné si z toho vyvodit, že zrušíte funkci vicepremiéra pro ekonomiku?

Ne, to určitě ne. Já myslím, že to je funkce důležitá. Je to člověk, který musí jednat se zahraničními investory, v tomto případě například s firmou Hyundai v těch nejbližších týdnech, což je firma, která pokud tady přinese tu svoji investici, tak se bude jednat řádově o tisíce nových pracovních míst.

Máte už tedy vybráno, když budete po Martinu Jahnovi obsazovat pozici vicepremiéra pro ekonomiku, už máte vybráno, kdo bude vicepremiérem?

V zásadě mám vybráno, ale v tuhle chvíli ten člověk ještě není rozhodnut, takže bych o tom nerad hovořil.

Můžete alespoň naznačit, mezi kterými lidmi jste vybíral, abychom si uměli představit, kdo nahradí Martina Jahna?

Je to, je to člověk s velkými praktickými zkušenostmi a s velkými teoretickými znalostmi. Je to podle mého názoru vynikající volba.

Je to člen ČSSD?

Je to shodou okolností člen ČSSD, ale to při mém výběru nebylo rozhodující.

Je ten člověk tak výraznou osobností, že se objeví na nějaké kandidátce ČSSD pro volby, že to bude další Paroubkova akvizice?

Neobjeví se na žádné kandidátce pro volby, ale bude to určitě člověk, který, kterého si velice vážím, a kterého respektuji pro jeho profesionální znalosti.

A máte už s ním nějakou pracovní zkušenost? Je to člověk z vašeho okolí?

Mám s ním velmi dobrou pracovní zkušenost, je to skvělý ekonom. V pohledu na svět se s ním velice shoduji. To je také důležité.

A kdy oznámíte jeho jméno?

Myslím si, že to bude tak během deseti dnů.

Vy, když se podíváme na personální politiku, vaši personální politiku jako premiéra, tak zhruba měsíc je ministrem zdravotnictví David Rath, pravděpodobně i nová posila ČSSD, protože Rath naznačuje, že je připraven do konce roku vstoupit do sociální demokracie, navíc je volebním lídrem vaší strany v Praze. Předpokládám, že se kloníte k tomu, co David Rath ohlásil, aby se stal členem ČSSD, než aby vedl v Praze vaše straníky jako nestraník?

Tak, podívejte, mně by nevadilo, mně nevadí ani jedno, ani druhé. Samozřejmě pokud bude straníkem, tak to určitě má, má určitý význam pro členy sociální demokracie. Pro mě je to druhořadé. Pro mě, já potřebuju v té pozici především odborníka, člověka, který zná všechny detaily, všechny zákoutí toho resortu.

A vy si myslíte, že David Rath takovým člověkem je?

Já si myslím, že je to člověk, který to zná.

David Rath si ve funkci ministra zdravotnictví vysloužil už několik žalob od několika politiků ODS, dál od zdravotnického experta Pavla Hroboně a dalších. Volební lídr ČSSD v Praze, ministr zdravotnictví David Rath nejde pro tvrdá slova daleko.

DAVID RATH (zvukový záznam): A já osobně jejich program považuji za věc, která je velmi nebezpečná, která je mimo kontext těch tradičních zemí Evropské unie, mimo kontext té evropsko-americké civilizace, protože oni hledají vzory někde v Latinské Americe, inspirují se rovnými daněmi na Ukrajině a v takových těch řekněme méně rozvinutých zemích. Jejich koncepce zdravotnictví nás dokonce posunuje někam do, do Asie.

Tak například volební lídr ČSSD pro Prahu, ministr zdravotnictví David Rath charakterizuje program občanských demokratů a vymezuje se tak proti ODS. Nemá premiér Jiří Paroubek obavy, že poměrně agresivní styl komunikace Davida Ratha může ublížit ČSSD v Praze?

Tak, podívejte, já jsem na těch slovech, co říkal David Rath, nepovažoval nic, za nic, ta slova jsem nepovažoval za nějaká agresivní. Je to prostě shrnutí toho stavu, jaký je. ODS představuje trošku jinou, jinou variantu programovou, nežli je ta obvyklá v Evropě, nežli je ta obvyká konzervativní nebo obvyklá socialistická v Evropě. V tom má pan Rath pravdu.

A když se podíváte na jeho jiné výroky ve vztahu k Všeobecné zdravotní pojišťovně, některým politikům ODS, například slova o Mirku Topolánkovi jako o naroubovaném, uměle naroubovaném Valachovi do Prahy a tak dál a tak dál. To vám nepřijde agresivní?

Podívejte, já myslím, že teďka ta média, která jásala, když třeba Mirek Topolánek blábolil o prasárnách na moji adresu, když jsem ho trošku, řekněme, dostal v nějakém televizním programu tam, kam jsem si představoval, to znamená do kouta, tak jásala a teď najednou, když má někdo podobné výrazivo, tak roní krokodýlí slzy. Já tomu dost dobře nerozumím.

Vy tedy si nemyslíte, že by David Rath měl ve svém vystupování, lidově řečeno, ubrat plyn?

Tak, podívejte, já zrovna nemám takovouto mluvu jako David Rath, ale je to mluva, která se blíží více Miloši Zemanovi nežli mé představě, ale není to ...

Má tedy David Rath nalákat, řečeno slovy Miloše Zemana, zdivočelé republikány?

To bych neřekl. Já si myslím, že David Rath jednak hovoří velmi dobrou češtinou, u něj nenajdete vulgární slova. U něj najdete, nenajdete nějaké chyby v syntaxu v těch větách, má to všechno logiku.

To jste ho až takhle zkoumal, pane premiére?

Já si myslím, že David Rath hovoří tak, že mu lidé mohou rozumět a to je důležité. Já myslím, že naši lídři, myslím tím sociálnědemokratické lídry, nemohou být podle jednoho klonu. To možná, že má ráda Občanská demokratická strana, ale já dávám přednost určité pestrosti výrazových prostředků ve vedení, kromě té umírněnosti lidí, jako je, jako je třeba Slávek Sobotka nebo Luboš Zaorálek.

Nevidíte tedy nic, co byste v souvislosti s měsíčním působením Davida Ratha mu vytknul jako ministrovi?

No, tak samozřejmě, že ano a taky jsem to udělal, ale ...

Co jste mu vytknul?

Já myslím, že to je mezi ním a mnou, a že je to zbytečné, o tom hovořit, ale myslím si, že on dobře chápe, co je jeho povinností dneska, že je jedním z lídrů sociální demokracie, a že je to strana, která přece jenom se nevrhá do některých věcí střemhlav, zejména pokud jde o výroky.

A to množství žalob, které na něj je, nemáte obavu, že vám nakonec pražský lídr ČSSD bude sedět u soudu, o různých soudů a bránit se žalobám?

Já myslel, že řeknete, že bude sedět někde v teplákách. To skutečně nemám obavu. Jednak jsou to žaloby, kdy ti lidé vlastně si myslí, že Davida Ratha zastaví, zastraší v tom jeho tažení za očistu Všeobecné zdravotní pojišťovny. Já ho v tom naopak podporuji. Je to průhledné a myslím si, že pánové Ouzký, Cabrnoch, Julínek a další prostě nemají šanci.

Nejrazantnějším krokem ministra zdravotnictví Davida Ratha bylo vyhlášení nucené správy nad Všeobecnou zdravotní pojišťovnou. Sněmovna se v úterý po několika desítkách hodinách diskuse dohodla na ustavení vyšetřovací komise k VZP. Návrh předložil bývalý ministr zdravotnictví, poslanec ČSSD Jozef Kubinyi.

JOZEF KUBINYI (zvukový záznam): A úkolem této vyšetřovací komise je objasnit jak a proč vznikal dluh Všeobecné zdravotní pojišťovny a podíl managementu Všeobecné zdravotní pojišťovny na tomto dluhu, zkontrolovat efektivitu vynakládaných finančních prostředků a soulad jejich využití s účelem, ke kterému má veřejné zdravotní pojištění sloužit.

Popsal v úterý ve sněmovně návrh na obsah vyšetřovací komise k VZP bývalý ministr zdravotnictví, poslanec ČSSD Jozef Kubinyi. Podle návrhu ODS bude komise vyšetřovat i důvody deficitu veřejné zdravotní pojišťovny ve vztahu k ministerstvu zdravotnictví a předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý dodal:

VLASITMIL TLUSTÝ (zvukový záznam): My to vítáme a věříme tomu, že poslanci sociální demokracie a Komunistické strany Čech a Moravy budou tedy vyšetřovat i roli ministerstva zdravotnictví. A co se týká druhé naší formulace, my věříme tomu, že zákonnost či nezákonnost vyhlášení nucené správy nad VZP vyšetří jiné orgány, než je vyšetřovací komise parlamentu, a to nejpozději po příštích volbách. Děkuji za pozornost.

Konstatoval v úterý v Poslanecké sněmovně předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. Zcela nová informace. Podle informací BBC se poslanecký klub ČSSD dohodl na tom, že bude nominovat předsedu parlamentní vyšetřovací komise. Měl by se jím stát bývalý ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi. Pane premiére, považujete to za správné, aby šéfem vyšetřovací komise k VZP byl člen ČSSD, to znamená člen vládní koalice, nejsilnější vládní strany a navíc někdo, kdo řídil půl roku ministerstvo zdravotnictví?

No, tak podívejte, správné nebo nesprávné. Já si myslím, že ...

Nejdřív mi řekněte, jestli je to správné nebo ne.

Jozef Kubinyi ... Správné to bude tehdy, pokud tato, toto získá dostatek hlasů ve sněmovně, když se o tom bude hlasovat. Ale váš ...

Vy si myslíte, že ano, že by neměl, že by post šéfa vyšetřovací komise měl být v opozici?

Podívejte, já myslím, že by to, že by se to nemělo nějak dramatizovat, tahleta funkce. Kromě toho si myslím, že VZP se tak chovala spíše jako určitý pašalík Občanské demokratické strany v těch posledních šesti, sedmi letech.

To znamená, že vy byste považoval za konflikt zájmů, pokud by v čele té komise byl někdo z ODS?

Skoro ano, skoro ano. Takže myslím si, že to nebude vůbec rušit, když by byl třeba, pokud bude zvolen, já nevím, jestli bude zvolen sociální demokrat. Když nebude, tak mně to také vadit nebude.

Pak by tedy byl předsedou vyšetřovací komise někdo z KSČM?

Já nevím, jestli z KSČM nebo odjinud. Prostě bude to třeba pan Kubinyi nebo někdo jiný.

Vy to považujete osobně za dobrou volbu poslaneckého klubu ČSSD, Jozef Kubinyi?

Tak je to možná volba. Já bych dával přednost spíše unionistům nebo komunistům, prostě někomu, kdo není v tom zainteresován přímo. Myslím si, že jak ODS, tak, řekněme, lidovci, ale i sociální demokraté jsou do toho zainteresováni přímo. Pokud jde o Jozefa Kubinyiho, tak přece jenom si ale myslím, že je to člověk, u kterého převládá ta odbornost nad politickým viděním.

Uvítal byste tedy, optimální řešení pro vás je unionista nebo komunista v čele té vyšetřovací komise?

Tak asi bych to řekl v tomhletom pořadí.

Odstupující ředitelka VZP Jiřina Musílková řekla v pondělí v rozhovoru pro BBC, že uvalení nucené správy nad VZP považuje za nezákonné. Podle ní by se VZP měla obrátit na správní soud, aby rozhodl o případné zákonnosti či nezákonnosti. Musílková dodala:

JIŘINA MUSÍLKOVÁ (zvukový záznam): Já jsem přesvědčena, že to není v souladu se zákonem, a protože za nás to vyřizuje právní kancelář, tak já předpokládám, že i na ten správní soud to dojde.

Konstatovala v pondělí v rozhovoru pro BBC odstupující ředitelka VZP Jiřina Musílková. V případě, že by, což je jedna ze dvou variant, v případě, že by správní soud rozhodl o nezákonnosti uvalení nucené správy nad VZP, byl by to pro premiéra Jiřího Paroubka důvod k odvolání Davida Ratha z pozice ministra?

Podívejte, já myslím, že to je teoretická možnost jenom. Já jsem přesvědčen, že o tom správní soud takto nemůže rozhodnout a kromě toho ...

Soud je nezávislý, pane premiére.

Právě proto, že je nezávislý, takže ...

Může rozhodnout.

... není závislý ani na paní Musílkové. Až kdyby ta situace nastala, tak ji budu řešit. Já si myslím ale, že je to absurdní, co se tady snaží paní Musílková a ODS předvádět české veřejnosti. Myslím si, že jestliže na konci tohoto roku deficit v té Všeobecné zdravotní pojišťovně dosáhne čtrnácti miliard, tak že to je, kdyby jenom desetina z toho byla, byla zapříčiněna tím managementem, tím managementem VZP, tak je to důvod, aby odešel.

A když z devadesáti procent to bude zapříčiněno ministry zdravotnictví za ČSSD, což může ta komise vyšetřit, tak ...?

Tak, já říkám, i kdyby to byla jenom desetina, jako že si nemyslím, že je to jenom desetina, která jde za managementem VZP, tak je to důvod, aby tam ti lidé nebyli. Ale podívejte, já také od těch nových kandidátů na šéfa VZP chci prostřednictvím pana ministra Ratha, aby nám předložili svoji představu o racionalizačním programu v rámci VZP. Z VZP se stala kromě jiného také největší, možná největší realitní kancelář v zemi. Myslím si, že to té VZP nepřísluší. Takže musíme se také podívat, jestli potřebujeme všechny ty budovy, které se tak draze, draze koupily, draze rekonstruovaly nebo dokonce vystavěly.

To znamená, že od nového šéfa očekáváte zásadní restrukturalizaci VZP?

Já očekávám restrukturalizaci zejména v oblasti výdajů VZP.

Připomínám, že jeho hostem je premiér České republiky Jiří Paroubek. Další téma - česká zahraniční politika. Pane premiére, hodiny zbývají do chvíle, kdy navštíví Prahu čínský premiér Wen Ťia-pao. Ochránci lidských práv věří, že kromě hospodářské a politické spolupráce se nezapomene ani na otázku lidských práv, za jejichž porušování je Čína terčem mezinárodní kritiky. Jaké otázky položíte jako premiér, český premiér svému čínskému protějšku v souvislosti s lidskými právy?

Tak určitě to bude asi v kontextu hovoru a řekl bych, že jsou to otázky, které jsou standardně pokládány. A já jsem se nechal inspirovat, abych byl úplně, abych byl úplně, v detailu jsem se nechal, abych vám to přiblížil, v detailu nechal inspirovat tím, jak s čínskými představiteli hovoří například Gerhard Schröder nebo Jacques Chirac, takže úplně přesně budu hovořit.

Vám napsali dopis a dostal jste na stůl dopis českých studentů vysokých škol, ve kterém vás žádají, abyste předsedu čínské vlády vyzval k prošetření masakru, který se udál v červnu roku 1989 v čínské metropoli na náměstí Tchien-an-men. Čínská armáda, připomínám, tehdy zabila stovky, možná tisíce studentů a dalších občanů, kteří při té demonstraci požadovali reformy v zemi. Vyhovíte studentům? Požádáte o to čínského premiéra?

Podívejte, já nevím, jestli zrovna touto otázkou bych začínal. Já si myslím, že ...

Možná jí můžete skončit, pane premiére.

Možná, že s ní skončím a možná, že spíš tady jde o otázky lidských práv obecně. Myslím, že ten dialog mezi Čínou a Evropskou unií probíhá. Já se do něj prostě zapojím.

A bylo by na místě, aby čínský premiér, řekněme, vyšetřoval způsob potlačení této, této demonstrace? Váš osobní názor.

Tak, podívejte se, já si myslím, že to je skutečně věc jednání mezi, mezi, především mezi Čínou a Evropskou unií. Jen tak mimochodem, těch jednání kolem lidských práv v Číně proběhlo mezi Čínou a Evropskou unií zhruba dvacet.

A když jste se o tom bavili s Gerhardem Schröderem, považuje on například tento masakr za nevyšetřený a měli by představitelé zemí Evropské unie, včetně vás, tlačit?

Já si myslím, že o tom nehovořil.

A to znamená zeptáte se na to, respektive řeknete to čínskému premiérovi.

Že o tom nehovořil s čínskými představiteli.

Ne, teď vy, vy při návštěvě čínského premiéra.

Já si nemyslím, že je to prvořadá otázka, o které bych chtěl hovořit.

Bývalý senátor Jan Ruml právě v souvislosti s návštěvou čínského premiéra v Praze tvrdí, cituji doslova: "Nelze ale ekonomicky profitovat na zemi, která nedodržuje občanská práva." Konec citátu. Podle ochránců lidských práv byste se ještě čínského premiéra měl zeptat, a teď je jedno, jestli na začátku nebo v průběhu rozhovoru, kdy Čína přistoupí k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, kolik je v zemi politických vězňů, jaké kroky činí čínská vláda proti mučení a kolik je v Číně ročně poprav? Kterou z těch otázek vy osobně považujete za relevantní a budete se jí zásadněji věnovat v tom rozhovoru?

Tak já se obávám, že to nebude ani jedna z těchto otázek. Já se zeptám obecně na dodržování lidských práv, a pokud mně třeba předloží někdo z těch organizací, které se zabývají ochranou lidských práv v Číně, nějaké seznamy politických vězňů, kde bude potřeba moje určitá intervence, to znamená v konkrétních případech jsem ochoten se tou věcí zabývat a tak to dělá třeba například nebo dělal Gerhard Schröder, tak, aby to ...

To znamená, že pokud se na vás ochránci lidských práv obrátí s konkrétními případy ...

Přesně tak.

... tak jste ochoten intervenovat a žádat propuštění těchto lidí.

Ano, ano a to je podle mého názoru mnohem, mnohem konkrétnější přístup než obecně hovořit o tom, co bylo.

A není ale konkrétní přístup, že by Čína měla přistoupit k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, není tohle zásadní věc?

Podívejte, určitě, určitě je to asi velmi zásadní věc, ale je otázka, jestli premiér České republiky je ten, kdo o tom má hovořit první. Já si myslím, že od toho jsou tady zrovna orgány Evropské unie, aby vyvinuly větší tlak. Jeden krát pětadvacet je ...

Orgány Evropské unie ...

... přece jenom větší tlak než jedna země, ne zrovna z největších, by o tom začala hovořit. Samozřejmě můžeme a můžeme, můžu zahodit celou jednací agendu, kterou mám připravenou, ale ...

O čem především tedy budete chtít mluvit?

Samozřejmě o hospodářských věcech.

A kolik procent byste chtěl, aby tvořily hospodářské věci a kolik například oblast lidských práv?

Tak naprostou většinu hospodářské věci, kulturní spolupráce, spolupráce v oblasti cestovního ruchu a samozřejmě pokud, říkám, budu mít konkrétní údaje v té oblasti lidských práv, konkrétní údaje, myslím o nějakých vězních, politických vězních v Číně, jsem ochoten se tím zabývat, stejně tak, jako se tím zabýval Schröder nebo jak se tím zabýval prezident Chirac.

Když mluvíte o obchodní spolupráci. Česká vláda má na stole dohodu o ochraně a podpoře investic s Čínou. Jste přesvědčen o tom, že tato dohoda bude při návštěvě čínského premiéra také podepsána?

No, my o tom dneska budeme debatovat ve vládě, protože tam je jedno ustanovení v té dohodě, které není určitě optimální v tuhle chvíli. Podle mého názoru není žádným velkým nebezpečím do budoucna, ale není optimální a je třeba hůře dohodnuto, než to mají dohodnuto Slováci, ale zase lépe, než to mají některé jiné země.

Zeptám se, bude podepsána nebo nebude?

Já v tuhle chvíli nevím. Je to tak padesát na padesát a dneska, dneska o tom vláda teprve bude rozhodovat. Mě, upřímně řečeno, zajímalo také stanovisko některých osobností ze Senátu. Nechal jsem to zjišťovat panem místopředsedou vlády Sobotkou, který tu, jehož pracovníci tu smlouvu připravovali, tu dohodu o ochraně investic připravovali, tak zatím mám indikováno, že by to neměl být nějaký velký problém v Senátu, aspoň u těch lidí, kteří tam odpovídají za hospodářskou oblast, za hospodářskou politiku. Hovořil jsem o tom také s panem prezidentem. Myslím si, že se kloní také k tomuto názoru, jestli jsem dobře pochopil jeho slova.

Dovolte, že teď vstoupím do vaší řeči. K návrhu dohody mělo výhrady nejen ministerstvo financí, ale i ministerstvo zahraničí. Ministr zahraničí Cyril Svoboda 22. listopadu v té souvislosti v rozhovoru pro BBC řekl:

CYRIL SVOBODA (zvukový záznam): Důležité je, aby ta smlouva nebyla v rozporu s právem Evropských společenství, protože to by mohlo vytvářet mnoho komplikací a dokonce by to mohlo vést potom i k soudním nebo arbitrážním sporům. To přece nikdo nechce. Tak, jak teď je připraven, nebudou-li tam některé články upraveny, tak těžko můžou mít naši podporu, protože já nemůžu hlasovat pro něco, co je v rozporu s právem Evropských společenství.

Řekl 22. listopadu v rozhovoru pro BBC český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Vy jste tedy sondoval, protože mezinárodní smlouvy schvaluje Poslanecká sněmovna, Senát, podepisuje prezident.

Ano, přesně.

Vy jste sondoval ve všech třech institucích a podle vás není na místě obava, že by některá z institucí mohla poškodit Českou republiku v případě, že by ta smlouva nebyla schválena jednou z těch tří institucí a vy budete navrhovat vládě, aby ta dohoda byla schválena?

Tak samozřejmě, že pokud jde o Senát, tak to není tak úplně jisté. Já mám indikováno jenom, jenom postoj některých lidí, kteří se zabývají hospodářskou politikou v Senátu. Já, upřímně řečeno, ale nechci věci lámat přes koleno.

To znamená, rozumím-li správně teď vašemu stanovisku, neuspěchávat to, nepodepisovat ji při návštěvě čínského premiéra.

Podívejte, když budu mít stoprocentní podporu vlády, to znamená včetně koaličních stran, obou dalších koaličních stran, nejen sociální demokracie, tak ta dohoda bude. Když ji nebudu mít, no, tak to počká půl roku. Nic se neděje. Samozřejmě ztratí se to drahocenné, co tady je, to je čas, no, ale dobře, já si nemyslím, že za těch půl roku vyjednáme totiž něco lepšího a kromě toho tahle smlouva je lepší než ta, kterou teďka máme.

Ale připouštíte, že Slováci si uměli vyjednat lepší smlouvu.

No, tak v tom jednom nebo ve dvou ustanoveních ano, v tom komplexu celé té smlouvy si nejsem jist, ale může to tak pan, pan ministr zahraničních věcí říkat a, upřímně řečeno, tohleto nestojí za to, abychom měli mezinárodní ostudu, že by třeba Senát neschválil potom tu smlouvu a vypadali bysme trapně, jako parta kluků, kteří nevědí, co chtějí. Já prostě musím, já mám také odpovědnost státnickou za tento stát.
redaktorka

Posloucháte Interview BBC, jehož hostem je český premiér, volební lídr ČSSD Jiří Paroubek. Názorový veletoč, víte, jak a co především ODS pojmenovala jako váš názorový veletoč?

Já nevím a nějak mě to moc nevzrušuje.

ODS tak pojmenovala vaše změněné stanovisko k možnému zrušení lustračního zákona. ODS tvrdí, že by si právě vaše postoje v souvislosti s lustračním zákonem měla veřejnost zapamatovat, protože, jak jste jeden den horoval pro zrušení lustračních zákonů a druhý den jste začal své názory obracet.

Podívejte, ono je to jinak. Jednak jsem vydal tiskovou zprávu. Už ten den, kdy se mě zeptali novináři, co si myslím o lustračním zákonu, já jsem řekl, že podle mého názoru není dobrý, protože je založen na principu kolektivní viny a ...

A na těch slovech si trváte?

Na těch slovech si trvám a mám úplně stejný názor na věc jako bývalý prezident Havel nebo disidenti typu Petra Uhla nebo Zdeňka Jičínského. Nejsem, nejsem v tom nějak osamocen. Není to teda nějaká u mě recidiva, nějaká komunisticko-estébácká. Ani jedno ani druhé jsem nebyl.

Což občanští demokraté tvrdí, že ve vašem okolí se pohybují ...

Ano.

... právě představitelé i té bývalé StB.

Víte, já už se, já už se těším na to, až mě někdo z nich bude interpelovat, myslím, že se na to někdo chystá, až mu ukážu, kdo, že jeden z těch mých přátel, řekněme, jeden z těch lidí, kteří se kolem mě skutečně pohybují, který byl, řekněme, takzvaně agentem Státní bezpečnosti ...

O kom teď mluvíte?

Já bych to jméno si nechal ...

Na interpelace.

... nechal na tu interpelaci, až mu ukážu, až mu ukážu například fotografie tohoto mého přítele s představiteli Občanské demokratické strany. Takže nevím, možná, že se s nimi také přátelí. Takže, víte, pokud se pohybujete ...

Není to tak, že váš názor k lustračnímu zákonu je dán tím, že byste chtěl krýt estébáky, a že ...

Ne, ne, ne, tak to zdaleka není. Já si myslím, že ten zákon je, je sice špatný, ale ve své době byl nezbytný. V dnešní době je potřeba řešit ty věci jinak. Už také proto, že existují judikáty Evropského soudu pro lidská práva, které jsou na podmínky Litvy, kde je podobný zákon, kde ty rozhodnutí, rozhodnutí toho Evropského soudu pro lidská práva jsou prostě nepříznivé tomu lustračnímu zákonu. Takže velmi pravděpodobně my ho budeme muset stejně v nějaké době, a já jsem řekl během roku, dvou, měnit a já jsem také v tom ...

Měnit nebo zrušit?

Já si myslím, já si myslím, že ho, že řadu těch ustanovení můžeme promítnout někam jinam, třeba do služebních zákonů, tak, aby třeba k tomu, aby se někdo stal státním zaměstnancem, bylo potřeba bezpečnostní prověrky, to jen tak mimochodem stejně dneska probíhá, takže žádná změna velká by nebyla. Takže stejně, jestli byl někdo, já nevím, absolventem vysoké školy Felixe Dzeržinského v Moskvě, tak stejně se nemůže dostat na ministerstvo zahraničních věcí. Ta hysterie, samozřejmě, že jsem si to tak jako vždycky nechal i změřit ve veřejném mínění, tak můžu vás ujistit, že to mé stanovisko, to znamená ten zákon ano, ale po určité době ho prostě změnit, zrušit, promítnout někam jinam, zastává asi šestapadesát procent občanů této země. Já nejsem izolovaný v tomto svém názoru a myslím si, že lidé dobře chápou, o co tady jde.

Lustrační zákony tedy zůstaly v právním řádu, tak rozhodla Poslanecká sněmovna. Poslancům KSČM se nepodařilo projednat nebo navrhnout, prosadit jejich zrušení v rámci jednání o antidiskriminačním zákoně, což kritizuje poslankyně KSČM Zuzka Rujbrová.

ZUZKA RUJBROVÁ (zvukový záznam): Já se domnívám, že Česká republika nemůže mít zákon, který má ve svém názvu odmítnutí diskriminace, jestliže zároveň zakotvuje jednou pro vždy diskriminaci velké skupiny osob vyplývající pouze z jejich zařazení na nějakých seznamech, nikoliv z toho, co skutečně dělali. Lustrační zákon je zákon, za který jsme kritizováni i Evropskou unií a myslím si, že nastal čas, abychom z našeho právního řádu tento zákon vypustili.

Konstatuje poslankyně KSČM Zuzka Rujbrová. Občanští demokraté, lidovci a unionisté byli proti zrušení lustračního zákona. Sociálnědemokratickou frakci ta otázka rozdělila. Zrušení lustračních zákonů ale podpořila jen menší část klubu ČSSD. Ministr spravedlnosti Pavel Němec rozhodnutí sněmovny uvítal.

PAVEL NĚMEC (zvukový záznam): Lustrační zákony jsou pořád ještě podstatnou hrází pro to, aby bývalí příslušníci Státní bezpečnosti a na ně navázané osoby pronikali do státní správy. Já jsem přesvědčen, že tito lidé nemají řídit stát.

Tvrdí ministr spravedlnosti Pavel Němec. Pokud byste vy, pane premiére, byl poslancem, tak jak byste dnes hlasoval?

Tak, podívejte, já bych asi nehlasoval, protože opravdu se to neshoduje s mým svědomím, ale já si uvědomuju, že dnes prostě není ta zralá doba, aby sociální demokracie hlasovala pro zrušení tohoto zákona. To je jednoduché. Čili jakmile tady bude nějaký institut, abychom to řešili jiným způsobem, myslím si, že pokud jde o ty, kdo byli, řekněme, zaměstnanci Státní bezpečnosti, tak tam ty věci je potřeba vidět i do budoucna velmi striktně, to znamená, že by se neměli dostávat do zaměstnání ve státní službě. Jiná věc je, že ten lustrační zákon zakazuje také výkon některých funkcí v soukromé sféře, to by v tom zákonu být prostě nemělo. No, a pokud jde o agenty, tak je potřeba podle mého názoru jít podobnou cestou, jako šli Němci, to znamená řešit případ po případu a to je možné podle mého názoru jenom těmi bezpečnostmi prověrkami.

A velmi stručná odpověď na závěrečnou otázku. Vás čeká jednání o evropském rozpočtovém rámci. Které ústupky budete chtít, aby byly učiněny v rámci britského návrhu?

Tak, podívejte, já myslím, že ten britský návrh, iluze stranou, je do značné míry konečný. Takže já tam samozřejmě pojedu s některými návrhy, jak ten rozpočet si navýšit, ale jen tak pro vaši, pro vaše srovnání. Tak pokud jde o tu kohezní politiku, pokud jde o tu kohezní politiku, tak nám tam zůstává z pětadvaceti třiadvacet miliard, Polákům z šestapadesáti miliard tam zůstává padesát a vemte si, kolikrát Poláci jsou početnější nežli Češi, čtyřikrát. Takže já si myslím, že pro Čechy to není zas tak špatné východisko k jednání.

Konstatuje Jiří Paroubek. Děkuji za rozhovor.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

paroubek.exe

Lidové noviny, 14. 12. 2005, Poslední slovo, autor: Tomáš Baldýnský, strana: 12 - Doufám, že až někdo bude psát dějiny kompjůtrů v Čechách, neopomine zvýraznit datum 8. prosince 2005, kdy Jiří Paroubek v Interview BBC otevřel zcela nové dveře využití počítačů, když prozradil tajemství svého politického úspěchu. „Samozřejmě, že jsem si to tak - jako vždycky - nechal i změřit ve veřejném mínění a můžu vás ujistit, že mé stanovisko zastává asi šestapadesát procent občanů této země." Ano. Tak blízko automatickému premiérovi jsme ještě nikdy nebyli. Pokud jeho prořeknutí („jako vždycky") interpretuji správně, je možné vybudovat úspěšnou politickou kariéru na neutuchajícím zpracovávání výzkumů veřejného mínění a rozhodování na jejich základě. Proč to tedy nepřenechat strojům?

Paroubkovo paradigma zcela mění dosavadní náhled na politiku a ukazuje ji jako algoritmus, který zvládne naprogramovat i školák. (Jen na ukázku - při konzultaci na toto téma se mi do pěti minut sešly dva programy. Ten první, s názvem Do Be Premier, naprogramoval přítel Crudo: "if (casdovoleb kratší než "1rok"){ int verejnemineni = objednejVyzkum(); while (verejnemineni méně než 51){ verejnemineni = objednejVyzkum(); } }", druhý, kouzelný svou úspornou elegancí, pochází z dílny Lareda: "if(verejne_mineni>51) rekni_ano();".) Samozřejmě, že stojíme jen na počátku cesty - výsledkem vývoje musí být program robustní, který se nebude hroutit ve chvílích přetížení, nebude mít velké nároky na paměť a bude obsahovat nějaký generátor náhodných rozhodnutí pro případ, že se veřejnost rozdělí přesně padesát na padesát.

A bude muset být odladěn v nějaké složité situaci, případně v nějaké méně důležité zemi - nejlépe na východ od nás. Výzkumy veřejného mínění jsou sice ošemetná věc (teď zrovna si britská BBC zaplatila v Iráku průzkum veřejného mínění, v němž se ukázalo, že většina Iráčanů si žije „dobře" a vidí budoucnost „optimisticky", pročež teď čelí vlně dotazů, v jakém Iráku přesně průzkum provedla), ale i zde nové technologie nabízejí možnost průzkumu absolutního, jehož respondenty nebude tvořit nějaký vzorek, ale rovnou celý národ. Koneckonců, VyVolení ukázali, že jsme ochotni účastnit se i na první pohled tak nezáživného rozhodování, jako je přidělování finančních dotací menšinám. Tou největší výhodou používání softwaru namísto nespolehlivého lidského faktoru je však velmi oblíbené „skinování" - tedy možnost navolit si vnější vzhled programu podle vlastního uvážení, či dokonce si takový vzhled vyrobit sám.

A to nejen pro mě osobně (konečně by - alespoň u nás doma - byla hlavou exekutivy prsatá blondýna), ale i pro všechny ostatní. Pokud by totiž premiér. exe - dejme tomu v otázce zrušení lustračního zákona - popřál sluchu padesáti šesti procentům vyzívaných a rozzuřil čtyřiačtyřicet procent lidí, kteří chápou důležitost symbolů, mohl by bez obav spustit nějaký plugin, natáhnout si novou kůži a všichni by začali vzhlížet nahoru zase s nadějí. Ale když se tak ohlížím zpátky, mám nepříjemný dojem, že přicházím s křížkem po funuse. Že na tom našem serveru něco podobného už léta běží. VyVolení ukázali, že jsme ochotni účastnit se i na první pohled tak nezáživného rozhodování, jako je přidělování finančních dotací menšinám.

Jiří Havel má vystřídat Jahna

Právo, 8. 12. 2005 - Premiér Jiří Paroubek obsadí post vicepremiéra pro ekonomiku zřejmě bývalým šéfem Fondu národního majetku Jiřím Havlem (48). Ten by tak vystřídal Martina Jahna, který na sklonku roku ve vládě skončí a přejde do soukromého sektoru.

Havel, který je premiérovým poradcem, včera Právu potvrdil, že nové angažmá je v jednání, a připustil, že by byl ochoten tento „nezáviděníhodný" post převzít. „V zásadě mám vybráno, ale v tuto chvíli ten člověk ještě není rozhodnut," řekl ve středu v BBC i Paroubek. Jméno však chce zveřejnit až za deset dní.

Podle premiéra je to vynikající ekonom s praktickými zkušenostmi a přehledem. „V pohledu na svět se s ním velice shoduji, což je také důležité," dodal Paroubek s tím, že jedním z úkolů pro vicepremiéra je jednání se společností Hyundai o její až 40miliardové investici na Moravě. Havel je absolvent VŠE a učí na Fakultě sociálních věd UK. Od léta šéfuje dozorčí radu ČEZ. Je členem ČSSD, do Sněmovny nekandiduje.

Lustrace se rušit nebudou

Právo, 8. 12. 2005 - Komunistům se včera nepodařilo prosadit zrušení lustračních zákonů. Na svou stranu totiž získali pouze dvacítku soc. dem. z jejich 70členného klubu, což k prosazení návrhu zdaleka nestačilo. Proti se postavila většina soc. dem. a všichni členové ODS, lidovci a unionisté. Výsledek hlasování tak byl jednoznačný: pro zrušení 60, proti 98 a nehlasovalo 22 přítomných.

Včera argumenty odpůrců lustrací zopakoval Zdeněk Jičínský (ČSSD). „Já osobně jsem tyto zákony vždycky považoval za černou skvrnu na našem právním řádu," prohlásil s tím, že jako signatář Charty 77 se zasazoval o ochranu lidských práv. „Tento zákon je v rozporu s principy lidských práv, protože vychází z principu kolektivní viny, nikoli z posouzení konkrétní činnosti jednotlivých lidí," uvedl.

Jičínský dokumentoval na případu herečky Bohdalové, že ne všichni, kdo byli v evidencích StB vedeni, patřili mezi její spolupracovníky. Právě soud v případu Bohdalové rozhodl, že byla evidovaná neoprávněně. Měli volnou ruku Podle šéfa klubu soc. dem. Michala Krause pro Právo nebylo hlasování o zrušení lustrací pro členy frakce závazné, poslanci dostali volnou ruku. „Řekli jsme si, že je to otázka svědomí každého, a je tedy na něm, jak se rozhodne," uvedl Kraus.

Nedávno se premiér Jiří Paroubek v první chvíli přiklonil na stranu komunistů a vyvolal tím bouři nevole u koaličních partnerů a nesouhlas i mezi členy vlastní strany. Premiér vzápětí svá slova zmírnil s tím, že lustrační zákony by mohly ještě nějakou dobu platit, avšak měly by se vyřešit v souvislosti s zákonem o státní službě. Ten byl již schválen před dvěma roky, avšak po opakovaném odkladu má začít platit od začátku roku 2007.

Lustrační zákony byly schváleny začátkem devadesátých let. Původně měly platit pět let, poté byla jejich platnost prodloužena na deset let a v roce 2002 na návrh pravicových poslanců na neurčito. Na jejich základě nesmějí působit ve volených a jmenovaných funkcích ve státní správě, policii a vězeňství členové či spolupracovníci StB, Lidových milicí a také studenti vybraných vysokých škol v SSSR.

Premiér Jiří Paroubek včera obhajoval svůj kritický pohled na lustrační zákony, a sice jako uplatňování principu kolektivní viny. Řekl, že má stejný názor na věc jako bývalí disidenti, mezi nimiž jmenoval Václava Havla, Petra Uhla a Jičínského. „Není to u mě nějaká komunisticko-estébácká recidiva, ani jedno jsem nebyl," řekl Paroubek v BBC.

Premiér se proto připravil na dnešní interpelace. Odkázal na nedávnou kauzu člověka ze svého okolí, „který byl - řekněme takzvaně - agentem StB". Paroubek se těší, až v odpovědi ODS ukáže „fotografie tohoto mého přítele s představiteli ODS".

Při jednání s premiérem Číny Paroubek i o lidských právech

Právo, 8. 12. 2005 - Premiér Jiří Paroubek chce při svém dnešním setkání se svým čínským protějškem Wen Ťia-paem nadnést i otázku dodržování lidských práv v Číně. Řekl to včera novinářům s tím, že tak učiní stejně, jako představitelé ostatních zemí EU.

„Prostě se o té otázce zmíním tak, jak se zmiňují Jacques Chirac nebo Gerhard Schröder. Já jsem se nechal jimi dobře inspirovat," upřesnil Paroubek .

Jak uvedl včera v BBC, nehodlá se ptát, kdy Čína přistoupí k mezinárodnímu paktu o občanských a lidských právech, na počet čínských poprav a politických vězňů. Je ale připraven intervenovat za konkrétní případy, pokud mu ochránci lidských práv nějaký dají.

Wenova dvoudenní oficiální návštěva ČR je první cestou šéfa vlády ČLR do Prahy po 18 letech. Soustředí se zejména na hospodářskou spolupráci, Paroubek i Wen se spolu setkají s českými podnikateli. Na programu je i podpis několika smluv.

Paroubek si za Jahnova nástupce vybral Havla

Hospodářské noviny, 8. 12. 2005 - Novým vicepremiérem pro ekonomiku ve vládě Jiřího Paroubka se má stát sociální demokrat Jiří Havel.

Nahradí vicepremiéra Martina Jahna. Ten se před časem nejprve vzdal možnosti být volebním lídrem ČSSD v Praze a vzápětí po dohodě s premiérem oznámil na konec roku i odchod z vlády. Informaci o premiérově volbě Jiřího Havla potvrdily Hospodářským novinám dobře informované zdroje.

Premiér včera pro BBC uvedl, že Jahnova nástupce má již vybraného a ten zvažuje, zda nabídku přijme. »Do Vánoc se to jméno určitě dozvíte,« odpověděl na dotaz HN. Jednání s premiérem potvrdil i Jiří Havel. »Na toto téma jsem s premiérem hovořil a navrhl jsem mu dva další kandidáty, kteří by podle mého názoru byli vhodnější než já,« reagoval bez dalších podrobností.

Zdroje HN uvádějí, že Havel je i přes určité váhání připraven nabídku přijmout, pokud na tom bude Paroubek trvat.

Premiér včera na adresu svého kandidáta uvedl, že jde o člověka s velkými praktickými i teoretickými znalostmi. Jiří Havel je vedoucím katedry na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy a současně místopředsedou národohospodářské komise ČSSD.

Zkušenosti v politice získal v období vlády Miloše Zemana, když pracoval jako poradce ministra financí Pavla Mertlíka. Ten jej na podzim roku 1999 prosadil do funkce předsedy Fondu národního majetku. Připravoval klíčové privatizace, třeba bank.

Paroubek má Jahnova nástupce

Mladá fronta DNES, 8. 12. 2005 - Premiér Jiří Paroubek už vybral nástupce Martina Jahna, vicepremiéra pro ekonomiku. Ten do konce roku z kabinetu odejde. Paroubek to včera řekl BBC, ale jméno nového člena vlády neprozradil. Podle serveru Euro On-line by se jím mohl stát předseda dozorčí rady ČEZ a bývalý šéf Fondu národního majetku Jiří Havel.

Paroubek už ví, kdo nahradí Jahna

Lidové noviny, 8.12.2005 - Premiér Jiří Paroubek do deseti dnů oznámí, kdo nahradí ve vládě vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna. Včera v pořadu Interview BBC řekl, že Jahnova nástupce už má vybraného, ale jméno neprozradil. Je to člen ČSSD, který ale ještě není rozhodnutý, zda nabídku přijme. Je to skvělý ekonom, uvedl premiér.

Paroubek má nástupce Jahna; zřejmě jím bude Jiří Havel

PRAHA 7. prosince (ČTK) - Premiér Jiří Paroubek (ČSSD) chce do deseti deseti dnů oznámit jméno nástupce vicepremiéra pro ekonomiku, nestraníka Martina Jahna. Podle serveru Euro OnLine má Jahna, který z kabinetu odchází ke konci roku, nahradit předseda dozorčí rady ČEZ a bývalý šéf Fondu národního majetku Jiří Havel. S nabídkou však zatím nevyslovil souhlas.

Paroubek v dnešním pořadu Interview BBC řekl, že Jahnova nástupce už má vybraného. Uvedl, že jde o člena ČSSD a že vyhlédnutý kandidát ještě není rozhodnut, zda nabídku přijme.

"S panem premiérem jsem na toto téma hovořil. Sdělil jsem mu jména osob, které by se na tento post lépe hodily. Zatím jsem neřekl ano," řekl serveru Euro OnLine Jiří Havel.

Paroubek uvedl, že Jahnův případný nástupce je člověk s velkými praktickými zkušenostmi a teoretickými znalostmi. Jeho výběr považuje premiér za vynikající volbu, váží si ho, respektuje ho a má s ním velmi dobrou zkušenost. Je to skvělý ekonom, uvedl premiér s tím, že se s ním shodne v pohledu na svět. To, že jde o člena ČSSD, nebylo pro Paroubkův výběr rozhodující. Podle premiéra nebude tento člověk na žádné volební kandidátce ČSSD.

Svůj odchod z vysoké politiky do konce roku oznámil Jahn v říjnu. Odůvodnil to tím, že se chce věnovat odborné kariéře a že míří do soukromé sféry. Současně Jahn oznámil, že nepřijme nabídku stát se volebním lídrem ČSSD v Praze.

Osmačtyřicetiletý Havel v minulosti zastával významné pozice ve vedení FNM. Členem výkonného výboru fondu byl od října 1999, předsedou se stal v březnu 2000. V dubnu 2001 rezignoval poté, co ministr Pavel Mertlík podal demisi. Od ledna 2003 do počátku června 2005 byl členem představenstva firmy Unipetrol. Od června letošního roku je předsedou dozorčí rady elektrárenské společnosti ČEZ. Podle časopisu Euro nabízel před několika dny ministr zemědělství Jiří Mládek Havlovi funkci předsedy výkonného výboru Pozemkového fondu. Havel nabídku odmítl.

Havel vystudoval obor politická ekonomie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Na Institutu ekonomických studií FSV UK se stal vedoucím katedry financí a kapitálových trhů, kterým je doposud. Je autorem či spoluautorem řady odborných ekonomických publikací, které se týkají kapitálových trhů a transformace ekonomiky.

Vláda schválila dohodu s Čínou o ochraně investic

PRAHA 8. prosince (ČTK) - Vláda v noci schválila novou dohodu o ochraně a podpoře investic s Čínou. Nynější dohoda z roku 1991 byla podle ministerstva financí výhodná pro čínskou stranu. Ministr financí Bohuslav Sobotka na tiskové konferenci po zasedání vlády označil dohodu za průlomovou věc.

Dohoda podle Sobotky výrazně zlepšuje postavení českých investorů v Číně a je i důležitým pokrokem v harmonizaci podmínek s EU. Podle ministra jde o úpravu srovnatelnou s jinými státy EU. Sobotka věří, že dohoda bude s čínskou stranou podepsána.

MF však v tomto týdnu již připustilo, že návrh nové dohody nemusí být plně plně v souladu s právem EU. Smlouva by tak v budoucnu ČR mohla vystavit sankcím EU nebo možnosti mezinárodních arbitráží s čínskými investory.

Vláda o dohodě již jednala. Minulý týden však přerušila diskusi s tím, že vyjednávání české a čínské strany pokračují. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se podařilo dospět k vyšší míře harmonizace nové dohody s EU.

MF uvedlo, že má signály o závažném porušování dohody z roku 1991 ze strany čínských orgánů vůči českým investorům. Problém je v tom, že Čína nemusí českým investorům poskytovat "národní zacházení", je-li to nutné z hlediska ochrany veřejného pořádku, národní bezpečnosti či zdravého rozvoje hospodářství. To je ale vágní ustanovení, které Číně umožňuje zacházet s českými investicemi jinak než s domácími, uvedlo MF.

Premiér Jiří Paroubek v Interview BBC před zasedáním vlády řekl, že podpis česko-čínské dohody o podpoře a ochraně investic při nadcházející návštěvě čínského premiéra Wen Ťia-paa vidí padesát ku padesáti. Dohoda bude, podpoří-li ji i menší koaliční strany, uvedl premiér.

Premiéři by smlouvu měli podepsat dnes odpoledne.

Od čínské zdi ke zdi

Lidové noviny, 9. 12. 2005, strana: 10 - Češi se příliš pomalu učí obchodovat, přátelit i dohadovat s miliardovou asijskou velmocí Neměli jsme nasvítit Pražský hrad na rudo jako výraz úcty k dlouho slibovanému a odkládanému příjezdu čínského premiéra do Prahy?

Zní to samozřejmě směšně a podezírat české politiky z podobných pokleslých úmyslů by bylo krajně nespravedlivé. Tento poněkud šílený záměr mi vytanul na mysli, když jsem slyšel premiéra Jiřího Paroubka v rozhovoru pro BBC prohlašovat, že se v přístupu k Číně inspiruje mimo jiné i francouzským prezidentem Jacquesem Chirakem. A když ten nechal loni v lednu pro svého čínského hosta - v tomto případě prezidenta Chu Ťin-tchaa - nasvítit na červeno Eiffelovu věž, tak proč bychom nemohli my obarvit nějaký svůj symbol. Odvážné, ale prodělečné Ale nechme fantasmagorii stranou a podívejme se na realitu česko-čínských námluv.

Okolnosti včerejšího příjezdu premiéra Wen Ťiao-paa bohužel ukazují, že ani po více než bezpočtu přešlapů a mnohaletého potácení ode zdi ke zdi si Praha nedokázala vypěstovat konzistentní a uměřený vztah k Pekingu. Týká se to jak politiky, tak obchodování. Vyzdvižení slov premiéra Paroubka je v tomto ohledu nespravedlivé. Při pohledu zpět na polistopadových šestnáct let docházelo k tolika přehmatům a chybám, že by se to mohlo stát základem vzorce pro teorii nepoučitelnosti.

V ekonomické oblasti je možné zmínit dodávky pro čínskou elektrárnu Šen-tchou. Projekt měl pro tehdejší českou vládu natolik velký význam, že dohoda byla uzavřena navzdory faktu, že pro českou stranu byla na hranici prodělečnosti. Mnohokrát byly také zmiňovány společné česko-čínské podniky, které skončily kvůli ignorování místních specifik krachem. Bude zajímavé sledovat, jak si povede finanční skupina PPF, která včera oznámila již dříve avizovaný projekt na poskytování spotřebitelských úvěrů v Číně. Příkladem politického tápání je přístup, respektive rozdíl v přístupu obou českých prezidentů.

Zatímco Václav Havel do Číny odmítal jezdit a místo toho se začal přátelit s úhlavním nepřítelem vládnoucích čínských komunistů - tibetským duchovním vůdcem dalajlamlou -, jeho nástupce Václav Klaus zaujal odlišný přístup. Neodpustil si však přitom slovní šťouchance vůči svému předchůdci, které jen daly Číňanům další důkaz o nekonzistentnosti - a v jejich očích tedy i slabosti - české politiky.

Až zbytečně velkolepou byla i loňská návštěva českého prezidenta v Číně. Pohostinnost totiž není z hlediska čínských komunistických předáků pouze výrazem úcty k hostovi, jako spíš demonstrací své převahy. Ale opět - zmiňovat pouze prezidenta Klause by bylo nespravedlivé. Dalším problémem nevyváženosti českočínských vztahů je totiž rozdíl ve frekvenci vzájemných návštěv politiků obou zemí. Jen letos bylo v Číně podle propočtů agentury ČTK přinejmenším osm českých ministrů, další politiky - včetně předáků opoziční ODS - nepočítaje.

Kapitolou samou za sebe je tolik omílané téma lidských práv. Čeští politici neutěšený stav svobod v Číně chvíli ostře kritizují, pak ale jako by se zalekli a celé téma přecházejí vyhýbavými odpověďmi. „Ve zdánlivém dilematu, zda máme upřednostňovat kritiku Pekingu pro lidská práva před ekonomickými zájmy, či naopak, zůstala Česká republika vězet dodnes, zatímco čínská strana mezitím dosáhla většiny toho, co potřebovala," popsal dlouholeté tápání Prahy v článku pro Mezinárodní politiku Rudolf Fürst.

Na barvě závisí Česká republika se v polistopadových letech ve vztazích s Pekingem pohybovala mezi postoji „malá odvážná země" a „malá submisivní země". Číňané toho s šikovností sobě vlastní využívali -pocit viny za činy předchůdců na české straně byl pro ně prostředkem k vymáhání ústupků. S ještě větším úspěchem pak v obchodní rovině vycítili snadnost přístupu na český trh, zatímco sami se uvolnění administrativních překážek úspěšně bránili (a stále brání).

Narovnat pozice v jedné z ekonomických rovin - oblasti investic - má smlouva, která byla včera v Praze podepsána. I u ní se ale okamžitě objevila tvrzení, že nadále nahrává čínské straně. Někdejší čínský vůdce Teng Siao-pching o odvážných ekonomických reformách prohlašoval, že nevadí, zda je kočka bílá či černá, hlavně když chytá myši. Nebojme se našim čínským partnerům říkat, že na barvě kočky občas závisí. Nebudou to brát jako urážku, ale jako uznání našeho zdravého sebevědomí.