Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

	Pavel Štefka ve studiu BBC

Ještě několik let zůstanou podle odborníků mezinárodní jednotky v Iráku. Americký prezident George Bush tvrdí, že největší chybou by bylo stanovovat přesný harmonogram odchodu nejen amerických vojáků z Iráku.

GEORGE BUSH (zvukový záznam): Stanovit umělé datum odsunu by celému světu vyslalo signál, že Amerika je slabý a nespolehlivý spojenec. Stanovit umělé datum odsunu by nepřátelům ukázalo, že když si ještě dostatečně dlouho počkají, Amerika sbalí kufry a nechá své přátele na holičkách.

Prohlásil prvního prosince americký prezident George Bush. Česká armáda má v Iráku stovku vojáků. V Iráku zůstanou i v příštím roce. Nejen o tom bude následujících třicet minut. I dnes pro vás vysíláme půlhodinu otázek a odpovědí, i dnes vás od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal, k protějšímu mikrofonu usedl po čtvrt roce náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka. Vítejte v BBC, přeji hezký dobrý den.

Dobrý den.

Armádní rozpočet už při projednávání ve sněmovně přišel o čtyřicet šest milionů korun. Také vládní návrh byl seškrtán na samotné vládě než ten, který jste předkládali vy jako armáda a ministerstvo obrany. Už víte, kde budete šetřit?

Tak určitě těch čtyřicet šest milionů, to snížení, to není to podstatné. Ono je oproti předpokládanému nárůstu v tomto roce je snížení o dvě celé sedm miliardy, takže to je to podstatné snížení. Ale myslím si, že víme, kde ušetříme, nebo lépe řečeno šetřit v tomto našem rozplánovaném střednědobém plánu už je celkem problém, ale víme, kde můžeme zrušit některé projekty, popřípadě ubrat, abychom dosáhli počátečních operačních schopností koncem roku 2006.

Když necháme stranou těch čtyřicet šest milionů, což je možné v několika desítkovém miliardovém rozpočtu armády označit skutečně za drobné, tak celkově říkáte, že oproti tomu plánovanému rozpočtu vám chybí dvě celé sedm desetin miliardy korun českých. Co budete tedy omezovat?

No, tak my samozřejmě nemůžeme sahat do mandatorních výdajů, do některých fixně stanovených, takže můžeme to řešit v otázce běžných výdajů. To je otázka na otázky provozu, oprav, techniky materiálu, takže tam budeme muset se zaměřit. A samozřejmě další jsou peníze v akvizičních celých programech, takže musíme se tady v tom podílet. Ale v současné době, protože to bylo schváleno v pátek, tak děláme rozvahy, jakým způsobem budeme dál pokračovat. A samozřejmě také můžou nastat úspory při dobře prováděných akvizicích, že plánované finanční částky nebudou třeba spotřebovány. Takže tam mohou nastat takové taky úspory a tak to bylo třeba, tak se to také tvoří v tomto roce. Takže myslím si, že budeme schopni ovlivnit dění v armádě tak, abychom nemuseli drasticky něco rušit nebo snižovat.

Když se podívám na statistiku, podíl armádního rozpočtu při srovnání s hrubým domácím produktem letos dosáhl jedna celá osmdesát jedna setin procenta. Loni to bylo dvě celé dvě setiny procenta. V roce 2006 ale je tady pokles na jedna celá sedmdesát osm setin procenta. Je to, je to zásadní problém pro armádu, českou armádu, která je ale součástí armád Severoatlantické aliance, kde jsou doporučena ta dvě procenta jako, řekněme, hranice výdajů státu na obranu?

Ano, doporučená skutečně jsou dvě procenta, ale to nikde není stanoveno, to je skutečné doporučení. A záleží potom, jak jsou připraveny programy v jednotlivých armádách, aby byla, aby byly dosaženy skutečné schopnosti k plnění úkolů a to je podstatné. A ...

A to se dá i s tím rozpočtem, když ho budeme srovnávat, porovnávat s hrubým domácím produktem jedna celá sedmdesát osm setin procenta?

Protože máme některé věci rozběhnuté i z loňského roku. A tak, jak víte, máme také převedené některé projekty v rezervním fondu, ale to nejsou, znovu říkám, to nejsou peníze navíc, to jsou ...

Ano, to jste říkal před čtvrt rokem v tomto pořadu, že to nejsou peníze na mikrovlnky, ale že to jsou peníze, které jste uspořili kvůli tomu, že některá výběrová řízení nedoběhla. Loni šlo zhruba ...

Neuspořili jsme, neuspořili jsme.

... o šest miliard.

Ano ... Ne, já bych varoval před slovem úspora. Není to úspora, jsou to přesně alokované peníze na určité, na určité projekty, které neproběhly v loňském roce, ale přeběhly nebo ...

Překlopí se ...

... překlopí se do dalšího roku a nejsou to, není to možné spojovat s tím, co je do roku 2006. Ale jsou to projekty, které slouží k tomu, aby ty schopnosti jsme také dosáhli. Takže ...

Vy už tušíte, pane generále, kolik peněz překlopíte z roku letošního do roku příštího? Kolik zůstane v rezervním fondu na akviziční projekty a další věci?

Tak já přesně to nevím, to je otázka ekonomické sekce, ale myslím si, že to bude podobné číslo jako minulý rok.

To znamená zhruba zase šest miliard korun?

Tak nějak by to asi mohlo být.

Mezi výdajové priority ministerstva obrany a armády patří například modernizace výzbroje a zahraniční mise. Vy chcete příští rok podepsat smlouvu, rozumějme jako armáda, na nákup obrněných transportérů za přibližně dvacet miliard korun českých a začít se má i s obnovou terénních nákladních aut. Když se zastavíme nejdřív u těch obrněných transportérů, platí harmonogram, že smlouva o dodávce bude podepsána zhruba z čtyři měsíce?

Tak pokud nenastanou žádné skutečnosti, které by tomu zabránily, v současné době je všeobecně známo, že nám zůstaly dvě firmy. Je to rakouská firma Steyer a finská Patria. Mezi těmi dvěmi se rozhodne. Vyhodnocují se v současné době jejich nabídky. V měsíci lednu příštího roku by se měla dát informace do vlády. Ta by měla také rozhodnout na základě podkladů meziresortní komise.

Nevidíte zatím žádné komplikace, které by mohly oddálit termín podpisu dodávky oněch obrněných transportérů pro českou armádu, protože jde opět o jeden z největších tendrů v armádní historii, o dvacet miliard?

Určitě a potom ještě máme tři měsíce do měsíce dubna, aby se doladila smlouva. Takže já si myslím, že je to možné a nemělo by se to nějakým výrazným, časově nějak výrazně prodloužit.

Sám jste řekl, že v tom tendru zůstaly dvě firmy. Jedna finská a jedna rakouská. Myslíte, že ty nabídky jsou obě dvě tak dobré, aby z těchto dvou bylo možné vybrat skutečně dobré obrněné transportéry pro českou armádu?

Určitě, protože jenom tyto dvě firmy splnily veškeré zadání, které jsme měli, takže tato vozidla to splňují a teď záleží na tom, co obě dvě firmy nabízí.

Při tom testování, pokud se nemýlím, tak museli výrobci transportérů prokázat, jak umějí transportéři plavat v řece, jak jezdí v terénu, jak kvalitní mají pancéřování. S jak častým využitím počítáte pro zahraniční mise, které jsou pro českou armádu také prioritou právě v souvislosti s těmito obrněnými transportéry?

Tak my s nimi počítáme pro čtvrtou brigádu rychlého nasazení, která je takovým tím základem naší armády, která bude lehčí, bude také chodit převážně do misí, ale společně se sedmou brigádou, to jsou ty jediné dvě mechanizované nebo pozemní, které máme. A do misí samozřejmě je budeme využívat. To je jeden i z cílů, proč vlastně se kupují. To bylo i zveřejňováno takto, protože v současné době používáme staré OT-64, které jsou zrušeny patnáct nebo více let, v armádě se vůbec nevyskytují. Já jsem to říkal, že jsme je vytáhli ze šrotu, nechali opravit, abychom nějaká kolová vozidla měli. A tyhle používáme v současné době v KFOR v podstatě jako dopravní prostředek a ochranu živé síly, protože k ničemu jinému není vhodné je v současné době používat. A potom tam máme pásové, pásové BVP, ale ty jsou, ty působí hodně odstrašujícím dojmem a v současné době je požadavek, aby tomu tak nebylo, protože ta doba, kdy bylo třeba odstrašovat, už je několik let dávno pryč, takže ...

Když se, když se podíváte na tuto akvizici, která, jak jsem říkal, patří k největším investicím do techniky v armádě, je možné ušetřit na tomto tendru, když ten rozpočet, armádní rozpočet není zrovna nejlepší? Dá se na této akvizici ušetřit?

Já si myslím, že se nedá na této akvizici ušetřit, protože my jsme původně počítali s daleko větším počtem techniky, potom jsme snižovali na základě možností finančních, které jsme měli, takže dnes uvažujeme o dvě stě třiceti čtyřech transportérech, a to jsou ...

To je minimalistický cíl?

Ano, to jsou jenom bojové transportéry pro brigádu plus potom několik druhů speciálů, ať jsou to spojovací, ženijní, zdravotní anebo minomet a podobně.

Vy jste už ukončili modernizaci třicítky tanků T-72, projekt, který vás přišel na čtyři miliardy korun českých. Ten projekt si vysloužil kritiku opozice. Například stínový ministr za občanské demokraty, stínový ministr obrany Petr Nečas, říká, že třicítka modernizovaných tanků je k ničemu. A dodává, teď cituji doslova: "Buď měla armáda modernizovat víc tanků, nebo se bez nich obejít zcela." Konec citátu. Jak se vypořádáte s tou námitkou, že k čemu třicet modernizovaných tanků, které stály čtyři miliardy?

To už se také vysvětlovalo mnohokrát, hlavně tehdy, když v roce, myslím, že 2000 se rozhodovalo o tom nebo ještě dříve, jestli budou teda tyto modernizované tanky nebo ne. Byly dvě skupiny lidí. Někteří říkali, že tanky nejsou potřebné, protože už dnes takovýmhle způsobem se nebojuje. Ovšem potom válka v Iráku ukázala samozřejmě, že tomu tak není. Druhá skupina ... Nebo ještě také říkala, že generálové chtějí modernizovat tanky a chtějí mít armádu jako za druhé světové války. A nejdřív jsme vysvětlovali, že skutečně tomu tak není.

Já tu otázku kladu znovu, protože pokud se nemýlím, tak vám ale zůstává v armádních skladech zhruba sto třicet tanků.

Ano, to jsou ...

A co s nimi budete dělat? Jestli počítáte s tím, že byste v následujících letech modernizovali tanky další nebo ta třicítka vám skutečně stačí?

Tak v současné době se objevují názory i z Poslanecké sněmovny, že bysme měli modernizovat další tanky. Ale to je spojeno samozřejmě s lobbismem od Nového Jičína, kde se vyrábí tanky. Tam prostě je problém zaměstnanosti a ten byl i tehdy. Takže jedním z důvodů, kromě modernizace tanků, protože byl dobrý, byl vyvinutý a je to nejkomplexnější výrobek jako modernizovaný tank T-72, který se kdy v současné době jako provedl, tak také tam měli ... I sociální hledisko tam hrálo velkou roli, protože na těchto tancích pracovalo nebo pracuje asi tři sta, tři sta lidí. A samozřejmě pokud přijdou o práci, tak je to velmi nepříjemné. A tehdy armáda i takovýmhle způsobem se přiklonila i k tomuto sociálnímu hledisku, takže kromě vojenského hlediska i sociálního ... A proto se udělalo třicet tanků a ještě ...

A teď, teď byste se přikláněl k tomu, když tvrdíte, že z Poslanecké sněmovny se ozývají lobbistické hlasy, zvlášť v Moravskoslezském kraji, aby se modernizovaly další tanky, které máte v armádních skladech?

Ne, určitě ne, protože se nepředpokládá, že by se takovéhle velké množství tanků někde používalo. Samozřejmě je to, pokud se použije někde v operaci tank, je to i psychologické hledisko a může se použít i v jiných operacích mírových, když je situace zvlášť v začátku operace nějaká složitá, ale ...

Nepočítáte tedy s tím, že by v dohledné době pěti deseti let se nějaké tanky další modernizovaly? Třicítkou to končí?

Určitě. My máme uložené tanky T-72 v té základní verzi a nepočítáme s tím, že bysme to modernizovali. Já nevím ...

A co s těmi tanky budete dělat? Nezabíraj vám zbytečně skladovací plochu, sto třicet tanků?

My nemáme sto třicet tanků. Sto třicet jich je dohromady s těmi modernizovanými a to není žádné obrovské množství. Vždyť jsme měli asi čtyři tisíce nebo přes čtyři tisíce tanků. Tak si to porovnejte, kolik jich je. Ale my samozřejmě musíme počítat s tím, kdyby se situace nějakým způsobem rapidně zhoršila, tak potom buď budeme modernizovat s příslušným předstihem další tanky, kdyby byla zhoršená situace, anebo se použijí tanky takové, jak jsou, to jsou tanky, které je možné použít. To jsou bojeschopné, máme na ně munici, všechno, takže proto je to uloženo ...

Část vybavení získala armáda i v rámci vypořádání ruského dluhu vůči České republice. V těchto dnech jste dostali z Ruska posledních šest nových transportních vrtulníků, značka MI-171Š pro odborníky v armádě. Sice tyto stroje získáváte zadarmo v rámci onoho vypořádání ruského dluhu, ale musíte je upravit na úroveň standardů Severoatlantické aliance. Kdy počítáte s tím, že všechny tyto ruské vrtulníky budou upravené?

Takže jedná se o to, že tyto vrtulníky jsou skutečně nové, nové konstrukce s novými motory, novou avionikou, mají daleko lepší výkonnost. Letci to hodnotí, že to je nový stroj, naprosto nový, a tak se k němu také přistupuje i při výcviku, jak pozemního personálu, tak leteckého. My do něho musíme doplnit IFF, to je odpovídač vlastně cizí, a radiostanici. Nemůže ji doplnit Rusko, protože jsou to utajované skutečnosti. Tam je připravena, tam jsou připraveny vývody, takže ta montáž a úprava nebude nijak složitá, bude, předpokládám, provedena v naší republice. Finanční prostředky k tomuto jsou vyčleněné, stejně tak ...

To bude stát zhruba, pokud se nemýlím, miliardu.

V těch celkových úpravách, protože jich je těch vrtulníků samozřejmě víc, protože jsou i MI-35, tak ta suma samozřejmě tam nějaká taková může být.

A základní otázka zněla, tu jste nezodpověděl, kdy počítáte s tím, že budou, že budou upraveny na standardy Severoatlantické aliance všechny ty vrtulníky dodané z Ruska?

Tak v současné době je připravena dokumentace, musí se udělat zadání, výběr toho, kdo to bude provádět v souladu se zákonem, takže příští rok se začnou dělat první vrtulníky a nejpozději v polovině roku 2007 nebo by měly být hotové MI-171 a MI-35 začnou potom do roku 2008 by měly být upraveny, tak jsou rozplánované finanční prostředky. A je to také spojeno časově s tím, kdy my vyčleňujeme tyto vrtulníky, ne všechny, ale část pro potřeby NATO.

Další zásadní investicí je obnova takzvané vládní letky, jak jí říkají novináři, kterou armáda zajišťuje i dopravu pro ústavní činitele a nejen dopravu pro ústavní činitele, ale i svoji vlastní dopravu. Vláda na ni vyčlenila osm set padesát milionů korun, už víme, že dvě nová vládní letadla, dopravní letadla střední velikosti má dodat evropské konsorcium Airbus. Kdy počítáte s tím, že první Airbus bude ve vaší, ve vaší režii?

Já bych byl rád, kdyby i novináři už neříkali vládní letka, ale dopravní letka. Tak je skutečně správný název. A ono to potom i jinak zní. První skutečně Airbus by měl být v polovině příštího roku, tedy velmi rychle. My musíme do té doby vycvičit jak pozemní, tak technický personál, má to výhody ...

Je dostatečná doba půl roku na to, abyste vycvičili personál pozemní i letecký, aby mohli vojenští piloti, dopravní piloti létat s Airbusem?

Ano, tak především naši piloti létají s proudovými letouny TU-154. Takže oni se musí přecvičit vlastně na tento druhý typ letounu, takže na tom už se pracuje v současné době. A technický personál, samozřejmě to je velmi složitá věc. Já nepředpokládám, že za půl roku by byli úplně všichni vycvičeni.

To znamená, že jestliže první Airbus by přišel a dosedl na českou plochu pro českou armádu v červnu příštího roku, takový je plán, tak nepočítáte s tím, že by hned začal létat, protože nebude vycvičen ...

Ne, počítáme, že by začal létat ... Piloti budou vycvičeni, osádky budou vycvičeny, ale ...

Už v červnu.

... určitě bude dohoda s ČSA, které má Airbusy k společné technické pomoci a má také možnost provádět opravy. Takže to je právě ta výhoda, když budeme mít Airbus, protože ho má ČSA.

Chystáte se tedy podepsat smlouvu s ČSA o vzájemné spolupráci, opravách, servisu a vycvičení i vojenských pilotů na Airbus, které ..., na dva Airbusy, které budou dodány?

Tak vycvičení pilotů, předpokládám, že proběhne u Airbusu, ale co se týká určitě pomoci a oprav, určitě nějaká smlouva s ČSA bude.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Pavel Štefka. Další téma pokračující profesionalizace české armády. Jen třetina zájemců se kvůli špatnému zdraví dostane do armády zhruba jedenácti tisíc mužů a žen, kteří chtějí do armády, jich polovina vypadne u zdravotních zkoušek, další pak nesloží fyzické testy. Podaří se vám vůbec přijmout zhruba tři tisícovky lidí, které chcete do armády kvůli tomu, když je tak velký "odpad"?

My jsme s tímto problémem skutečně nepočítali, že bude až takhle velký odpad. Ale v současné době ...

S jak velkým počtem kokošků, mohu-li použít příměr z jednoho starého českého filmu, jste počítali?

Tak my jsme počítali, že nějakých takových dvacet procent může odpadnout, ale určitě ne s padesáti procenty. Takže zatím, protože máme dostatek zájemců, tak plníme, máme asi dva tisíce osm set doplnit, takže to doplníme v tomto roce. Nastoupili nám už všichni do Vyškova do kursu, co měli. Příští rok asi dva tisíce pět set také máme tyto počty a předpokládám, že podle toho, jak už běží, protože nábor běží už i do příštího roku, že tento úkol splníme. Samozřejmě ...

Kolik, kolik nyní máte zájemců, když letos to bylo zhruba těch jedenáct tisíc a nábor běží i do příštího roku, kdy zase máte přijmout zhruba tři tisícovky profesionálních armád vojáků, nových vojáků, tak je ten bazén, ten pool opět tak velký? Zhruba těch jedenáct tisíc?

No, není tak velký. Máme v současné době asi šest tisíc, ale to neustále, neustále ti lidé se hlásí, přichází. Určitě budeme muset zase udělat nějakou dobrou reklamu pro armádu, ale já si myslím, že armáda musí dělat hlavně reklamu svým každodenním životem, plněním úkolů a seriózností zaměstnavatele. To je to podstatné.

Když se podíváme na to, o jaké profese je v armádě největší zájem, tak u těch rekrutů je samozřejmě zájem ke specializovaným jednotkám, jako jsou výsadkáři, průzkumníci, potápěči. Které profese se vám daří nejhůř obsazovat?

Tak jak říkáte, tak to vždycky je. To jsou ty, abych řekl, adrenalinové funkce. Zatím nemáme problémy s doplňováním, protože armáda doposud není doplněna. Já si myslím, že ty problémy nastanou až těsně před koncem, kdy bude třeba doplňovat určité funkce, které nejsou, a tam budeme muset asi oslovovat, hledat, ale jsou ...

Jsou to které funkce?

No, tak jak to bývalo i v dalších armádách, které dělaly profesionalizaci, tak to byly třeba i ty nejnižší funkce, ty obyčejné - střelec a podobně. To bylo ...

To je také dostatečně adrenalinové /nesrozumitelné/.

To záleží na názoru každého, co má rád, ale doktoři, lékaři teda. Lékaři, to je celkem problém, protože dnes podle zákonů sedm roků a ještě není připraven. Takže v tomto různí mikrobiologové a podobně, tak tady v tomto jsou celkem problémy v těchto odbornostech.

On Senát projednal novelu zákona o ozbrojených silách. Tato právní norma počítá s tím, že se profesionálním vojákům zmrazí nárůst příspěvku na bydlení. Měsíční příspěvek by už nepředstavoval sto čtyřicet procent, ale jen osmdesát procent minimální mzdy, která je letos zhruba sedm tisíc sto osmdesát pět korun. Příspěvek dostávají vojáci, kterým ministerstvo nemohlo v místě služby zabezpečit služební byt. Nemůže poklesnout zájem o službu v armádě? A kolik lidí vlastně využívá tohohle příspěvku?

Takže nárok na tento příspěvek má každý voják, který slouží v armádě a splňuje veškeré, veškeré požadavky. K tomu zmrazení, samozřejmě k snížení určitému tam dojde, ale není nijak rapidní. Podstata byla, protože tak bylo to odvozeno z minimálního ..., teda z ...

Z minimální mzdy.

... minimální mzdy. A protože ta neustále narůstala, tak to určitě by byl problém taky pro rozpočet, když každý voják dostane tento přídavek.

Nemáte tedy obavy, že by, že by na základě zmrazení toho příspěvku na bydlení mohlo dojít k menšímu zájmu o službu v armádě?

Nemyslím si, že to bude, že by to byl nějaký hlavní problém, kdyby byl nezájem o službu v armádě. Asi ne, protože i to snížení nebude žádné nějaké velmi intenzivní.

Čeští profesionální vojáci působí na mnoha mezinárodních misích. Ostatně jsou to, je to výkladní skříň, jak jste také někde prohlásil, české armády, ony zahraniční mise. Jednou z nich je i mise v Iráku. Irácká vláda konstatuje v nejnovější zprávě, kterou novináři mají k dispozici, že nové bezpečnostní síly Iráku se stále bez mezinárodních jednotek neobejdou, tedy i především bez amerických jednotek. I americký prezident George Bush před týdnem zopakoval, že jakékoli úvahy o pevných termínech odsunu cizích vojsk z Iráku pouze nahrávají nepříteli, tedy povstaleckým skupinám. "Stanovit umělé datum odsunu by celému světu vyslalo signál, že Amerika je slabý a nespolehlivý spojenec," říká George Bush a pokračuje: "Stanovit umělé datum odsunu by nepřátelům ukázalo, že když si ještě dostatečně dlouho počkají, Amerika sbalí kufry a nechá své přátele na holičkách," řekl americký prezident George Bush. Česká armáda zůstává v Iráku i příští rok, zhruba sto mužů a žen s tím, že vycvičujete právě nové bezpečnostní složky.

Ano.

A jak přiznává i irácký premiér, tak stále se nové irácké bezpečnostní složky neobejdou bez mezinárodní pomoci. Počítáte v tom dlouhodobějším výhledu i s působením českých vojáků v Iráku v roce 2007?

My zatím počítáme, my jsme dělali rok 2006, ale já si myslím, že Irák bude problémem i v roce 2007. Já jsem tam byl minulý týden, ta situace se nelepší. Jenom na trase z letiště do naší základny v Nášajbě bylo pět náloží, jo, to je asi na patnácti kilometrech, nástražných systémů, takže já si myslím, že tam to bude pokračovat ještě nějaký ten rok určitě. Ale když se vrátíme k tomu, co my tam děláme, školíme, školíme irácké policisty a v současné době je vyškoleno asi padesát procent, takže minimálně si myslím, že ještě takové dva roky může trvat školení dalších policistů. A nejenom policistů, ale i dalších složek, jako je armáda.

V rámci dlouhodobějšího plánování tedy náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka počítá s tím, že zhruba ještě dva roky bude česká armáda a především vojenští policisté, kteří cvičí nové bezpečnostní složky, že ještě budou přítomni v Iráku?

Já nevím, jestli tam budeme. To záleží samozřejmě na vládě a parlamentu, ale ta potřeba tam určitě další ještě dva roky minimálně bude.

Byl jste požádán o nějakou další výpomoc? Protože pokud se nemýlím, tak česká armáda pomáhala i s materiálním vybavením. Je zájem z irácké strany o další takovou pomoc?

Zatím žádná takováhle žádost nebyla, ale pokud bude, tak určitě jsme schopni něco nabídnout. Ale skutečně zatím, zatím nebyla. Hovořil jsem jak s velitelem britské divize z celého toho sektoru jejich, tak s některými iráckými představiteli i s šéfy policejní akademie. My tam v současné době se podílíme na výstavbě, sice to není za naše peníze, ale naši lidé to dělají, protože si myslím, že tam mají obrovské renomé celého toho tréninkového polygonu společně s Američany, takže já si myslím, že nejen výkladní skříň armády, ale výkladní skříň České republiky.

Bylo by možné ten počet navýšit? Nebo stovka českých vojáků v Iráku je opravdu to maximum, které česká armáda je schopna v následujících dvou třech letech Iráku dodat?

Tak my v současné době jsme ve čtyřech misích. My musíme mít několikanásobek toho, abysme mohli tyto mise rotovat. A pokud se týká vojenských policistů, tak ty jistě nejsou schopni již většího množství, protože takové jsou omezené počty v naší armádě. A já si myslím, že v současné době nemůžeme odejít z žádné mise. Takže nějaké navyšování, myslím si, že není v současné době na místě.

Vás jako Armádu České republiky teď ještě čeká plánování a vytvoření společné jednotky česko-slovenské. Má to být společná jednotka pro Evropskou bojovou jednotku, takzvanou /nesrozumitelné/. Jak daleko jsou přípravy a proč se de facto ustoupilo od společné jednotky s Němci, což byl původní plán?

Takže od společné jednotky s Němci se neustoupilo, tam se přesunul termín na rok 2011, protože oni se rozhodli, že budou některé ty skupiny, kterých mají víc, dělat samostatně. No, a my jsme hledali možnost a páni ministři se dohodli, že by bylo možné udělat česko-slovenskou jednotku, jednadvacátého listopadu, jestli si správně pamatuji ten datum, podepsali dohodu. No, a v současné době už proběhla první expertní jednání i mezi vojáky, takže my asi tisíc osob, Slováci asi pět set osob jsme připraveni postavit tak, aby v druhé polovině roku 2009 tato skupina tu půlroční pohotovost byla schopna držet. To znamená, že musíme někdy koncem roku 2008 začít ji velmi intenzivně připravovat, lépe řečeno připravovat před tím, ale cvičit.

Konstatuje náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Pavel Štefka. Děkuji, že jste byl hostem Interview BBC. Těším se na další. Na shledanou.

Také děkuji, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.