Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

Citace rozhovoru v médiích

	Jaromír Jirsa ve studiu BBC

Přiznávat majetek, či nikoliv? Tato otázka rozděluje české soudce. Poslanecká sněmovna má na stole zákon o střetu zájmů, podle kterého by nově měli přiznávat majetek právě i soudci. Ministr spravedlnosti Pavel Němec k této úpravě říká:

PAVEL NĚMEC (zvukový záznam): Omezený výčet majetku, řekněme, v jeho souhrnu, nikoliv v detailech jednotlivých dějin, by napomohl transparentnosti a větší důvěryhodnosti soudcovské, soudcovské obce vůči veřejnosti.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr spravedlnosti Pavel Němec. Nejen o přiznávání majetkových poměrů českých soudců bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl po více než půl roce prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa, vítejte v BBC, dobrý den.

Dobrý večer přeji.

Poslanecká sněmovna se shodla na zcela novém trestním zákoníku. Návrh teď putuje do Senátu, pokud jej horní komora schválí a podepíše prezident, v platnost vstoupí na začátku roku 2007, tedy zhruba za rok. Považujete necelý rok pro přípravu soudců na úplně nový trestní zákoník za dobu dostatečnou?

To je velice relativní. Pokud mohu hovořit sám za sebe, já začínám fakticky s tím zákonem pracovat vždy, až jsem donucen konkrétní kauzou, takže ona ta legisvakanční lhůta roční, která byla například i u té velké novely občanského soudního řádu, může být relativně krátká, relativně dlouhá. Platí to, co jsem říkal, teprve ve chvíli, kdy soudce dostane na stůl konkrétní kauzu, bude muset aplikovat zákon, tak teprve se zahloubá vlastně do toho zákona a začne studovat judikaturu, hovořím sám za sebe, možná někteří kolegové jsou na tom jinak, ale myslím si, že je to spíš tak, jak říkám.

Označil byste přijetí trestního zákoníku slovem průlomové?

Nepochybně průlomové je to, že se snižuje věková hranice, to je téma, které politici diskutují už dlouhou dobu, já sám jako civilní soudce na to nemám příliš vyhraněný názor. Podle mého názoru může být ten krok do jisté míry správný. Je otázka, jestli to bude mít vliv na pokles kriminality, domnívám se, že spíše nikoliv, zajímalo by mě však spíše to, zda stát se následně postará o ty mladistvé delikventy, kterých bude logicky více, to znamená, zda máme dostatek výchovných, výchovných zařízení, které budou převychovávat děti ve věku čtrnácti let.

Jednou právě, jak vy jste řekl, doslova průlomovou změnou je právě snížení trestní hranice odpovědnosti ze současných patnácti na čtrnáct let, vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Němec v té souvislosti v Poslanecké sněmovně ve středu uvedl:

PAVEL NĚMEC (zvukový záznam): Osobně jsem přesvědčen, že rozumový vývoj, možnost lepšího přístupu k informacím je za posledních, za poslední desítky let znám a že tato hranice pro trestní odpovědnost by se snížit měla. Myslím si, že zhruba před rokem, rokem a půl byla celá série otřesných případů spáchaných osobami ve věku mezi čtrnáctým a patnáctým rokem věku a tyto případy nesly znaky páchání trestných činů dospělých, byly připravovány, tito pachatelé si opatřovali i alibi, a dokonce byly tyto osoby schopny zahlazovat i stopy.

Argumentoval v Poslanecké sněmovně vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Němec. Pokud se nemýlím, tak snížení trestní odpovědnosti ze současných patnácti na čtrnáct let bezesporu přinese více práce soudcům, protože už ..., ne? Kroutíte tak hlavou.

Já bych počkal na nějaké statistiky až poté, kdy nabyde zákon účinnosti. Nabízí, je to logická úvaha, že té práce poněkud přibude, já doufám jenom, že legislativa a exekutiva domyslely, jaké, jaký to bude mít dopad u jednotlivých soudů, to znamená, jaké to bude mít nároky na personální obsazení, už dnes máme, už dnes máme u jednotlivých soudů specialisty na kriminalitu mládeže, na trestné činy, které páchají mladiství ...

Jste, pane prezidente, že vstupuji do vaší řeči, přesvědčen o tom, že ta specializace u jednotlivých soudů právě v souvislosti s delikty mladistvých v případě, že se posune trestní hranice odpovědnosti na čtrnáct let, je dostatečná?

Já nejsem velký příznivec specializace, nicméně se domnívám, že u těch mladistvých má specializace své opodstatnění. Dokonce mám takovou poměrně revoluční myšlenku, už nějakou dobu ji nosím v hlavě, že by mohl, že by mohli tuto agendu soudit soudci, kteří budou zároveň soudit věci péče o nezletilé, to znamená takové ty běžné opatrovnické věci, komu dítě do výchovy, jaké výživné a že by vedle toho soudili i trestní kauzy mladistvých. Možná se k tomu časem dostaneme i u našeho soudu, nevím, nevím o nějakém soudu, kde by něco podobného fungovalo, ale říkám, tu myšlenku nosím v hlavě, specializace v tomto případě má nepochybně své opodstatnění, soudce, který soudí mladistvé, musí být více psychologem, musí mít jinou průpravu než soudce, který soudí hospodářskou kriminalitu například a věci u odvolacího soudu nebo u krajského soudu v první hlavě. Takže má své opodstatnění, určitě.

Někteří soudci, státní zástupci, ale i politici se v souvislosti s novým trestním zákoníkem, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna, vyslovovali v uplynulých měsících a týdnech pro snížení hranice trestní odpovědnosti z patnácti ne na čtrnáct, ale dokonce až na třináct let. Místopředseda Poslanecké sněmovně Jan Kasal ve středu v Poslanecké sněmovně prohlásil:

JAN KASAL (zvukový záznam): Před týdnem, v pondělí, zde tato sněmovna se podvakráte zaplnila takzvanými junior-poslanci, tedy dětmi ze sedmých, osmých a devátých tříd, které simulovaly velký parlament a projednávaly určité vládní předlohy nebo vládní předlohy, naše předlohy. Jedna z těch předloh se týkala také otázky trestní odpovědnosti dětí, a tak vás chci informovat, že oba tyto junior-parlamenty dvakrát dvě sta dětí se shodlo na tom bez toho, že by do toho kdokoliv ingeroval, že správná hranice trestní odpovědnosti je třináct let. Hlasovaly o tom samy naprosto svobodně už znalosti, při znalosti toho, že oni sobě navzájem rozumí a ví, jací jsou v tomto věku.

Středeční slova místopředsedy Poslanecké sněmovny za KDU-ČSL Jana Kasala. Když jsem poslouchal rozpravu, tak ministr spravedlnosti Pavel Němec v zápětí dodal, že jde o cestu evoluční, nikoliv revoluční, což on by pravděpodobně považoval za revoluční snížit hranici trestní odpovědnosti dokonce o dva roky z patnácti na třináct. Co si vy myslíte o třináctém roku.

Víte, já si, já si myslím, a zopakuji to, co už jsem řekl v úvodu, že není ani tak problém, jestli to bude čtrnáct nebo třináct let, problém je v tom, jakým způsobem se o ty obviněné, poté obžalované a později odsouzené stát postará. Jiná převýchova je u třináctiletého dítěte a jiná převýchova je u padesátiletého recidivisty. Na to bychom měli dopředu pamatovat a připravit se, abychom za tři roky nezjistili, že máme plná vězení těch mladistvých delikventů ve věku čtrnácti let a nebudeme vědět jednak, co s nimi a jednak, co jim vlastně nabídneme, protože ta v prvé řadě náprava by měla být smyslem trestu, zejména u těchto mladistvých delikventů, což jsou mnohdy prvopachatelé a jsou na, jsou na nějakém rozcestí, které může poznamenat jejich budoucí život a osud, to je prostě velice závažná otázka, která zasahuje do trestního práva, do psychologie, do psychiatrie a do dalších oborů.

Pane prezidente, je to, jsou to ty, řekněme, nejzávažnější otázky, které vy si v souvislosti s trestním zákoníkem kladete, nebo existuje ještě něco, nad čím v souvislosti s novým trestním zákoníkem přemýšlíte vy osobně.

Já bych se nerad pouštěl do nějakých úvah nad trestním právem, protože jakožto civilistovi by mi mohli moji kolegové zítra v práci vynadat, nicméně já trošku závidím těm trestním soudcům, že jsou oproti těm civilním poněkud dopředu, oni mají trestní řád modernější, mají záznamové zařízení v jednacích síních, mají jiný způsob protokolace, my civilní soudci soudíme tak trošku jako za Rakouska-Uherska pořád a já trestním kolegům závidím, aniž bych podrobněji tedy se seznamoval s touto novelou.

V každém případě obecně ale jako soudce asi vítáte i větší rozpětí některých trestů, například u závažné kriminality, protože například za vraždu zatím hrozilo až pětadvacet let, nově se rozpětí zvyšuje na třicet let.

Opět to souvisí s tím, co provedeme s odsouzenými, protože jak jsem se dozvěděl v nějakém publicistickém pořadu, tuším, že ve vašem v neděli ...

Ano.

... tak naše vězení chátrají, rozpadají se a nejsou vůbec připravena na to, že by měly pojmout ještě další a další odsouzené, to jsou všechno úvahy, které, doufám, měly na paměti zákonodárce.

On ten, on ten, on ten nový trestní zákoník má umožnit alternativní tresty a také například možnost domácího vězení. Teď je otázka, zda vy soudci na toto budete připraveni, zda pro vás jako pro soudce není svým způsobem jednodušší poslat lidi do rozpadajících se vězení, která mají pětimiliardovou vnitřní zadluženost, co se investic týče, než využívat těchto alternativních trestů a domácích vězení.

Nahrál jste mi, pane redaktore, soudce na to musí být připraven, to není otázka, jestli na to chce být připraven, nebo nechce, soudce musí jakožto ústavní činitel na sebe vzít odpovědnost, musí se naučit přistupovat i k alternativním trestům, já bych si dovedl dokonce představit, kdyby trestní kolegové měli namísto přesně stanovených druhů trestů a sazeb jakýsi katalog trestů u každého skutku, ze kterého by si z té rozmanité škály vybrali, já prostě nejsem příznivec nějakých přísných kazuistických předpisů, tabulek na to, jaké máme mít výživné, na to, kolik má dostat poškozený za utrženou ruku, soudce prostě má postupovat na základě své odpovědnosti, rozumné úvahy a jako nezávislý ústavní činitel, tabulky nepotřebuje.

Jehož hostem je prezident Soudcovské unie České republiky Jaromír Jirsa. Další téma - stav české justice. Ministr spravedlnosti Pavel Němec říká v rozhovoru pro BBC, že uskutečňuje reformu justice a další kroky chce podniknout ještě do konce funkčního období současné vlády, tedy do června příštího roku.

PAVEL NĚMEC (zvukový záznam): Do konce volebního období chci, aby byly naplněny takzvané kroměřížské dohody, tedy dohody, které jsem uzavřel s předsedy krajských, vrchních a nejvyšších soudů, to znamená, aby byli legislativně zakotveni asistenti u soudů nižších instancí tak, aby mohly postupně vznikat takzvané minitýmy, aby soudci se mohli soustředit na rozhodování a nemuseli se zabývat administrativní prací, současně chci prosadit to, aby nejenom soudní funkcionáři, ale také ministerstvo spravedlnosti v rámci své dohledové činnosti, v rámci svých stávajících oprávnění při dozoru nad průtahy v soudním řízení mohl nahlížet do elektronické evidence a sledovat tak určité výchylky v soudním řízení.

Říká vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Němec v rozhovoru pro BBC. Stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil však před několika okamžiky BBC řekl, že o žádnou reformu justice vlastně nejde.

JIŘÍ POSPÍŠIL (zvukový záznam): V tuto chvíli vynesl takzvané kroměřížské dohody, které odstraňují stop stav v justici a které přinášejí nový institut soudce-asistenta. Osobně se domnívám, že odstranění stop stavu není ničím jiným, než odstraněním toho, co tato vláda, tato vládní sestava sama přinesla, takže mluvíme-li o reformách, pak by takovéto reformy měly vypadat úplně jinak, měly by být o systematické práci a systematickou práci v oblasti justice tato vládní koalice určitě nepředvedla.

Dodává v rozhovoru pro BBC stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil. Jsou podle prezidenta Soudcovské unie Jaromíra Jirsy, hosta Interview BBC, slova na ..., na místě slova o zásadní reformě justice, když se podíváte na kroky, které činí ministerstvo spravedlnosti, nebo jen o drobné úpravy.

Já bych to nepovažoval za nějaké zásadní reformní kroky, nicméně kroměřížskou dohodu považuji po dlouhé době skutečně za konstruktivní prvek, který bude mít veliký dopad pro českou justici, došlo k průlomové dohodě totiž, to si nikdo možná neuvědomuje, ale deset nebo patnáct let, možná ještě déle, se hovoří o tom, že posílíme severní Čechy, severní Moravu a jižní Moravu, teprve teď se přistoupilo ke konkrétnímu kroku, já za to děkuji ministrovi, ministru spravedlnosti a předsedům jednotlivých krajských soudů, kteří se mezi sebou ...

Pane prezidente ...

... dohodli na tom, že například do Ostravy půjde příští rok padesát soudců, do Prahy žádný soudce a že budou vlastně posíleny personálně ty problematické soudní kraje. To je ...

Je ale teď otázka, zda vzhledem k tomu, že se v uplynulých letech téměř nic nedělo, tak vy teď oslavujete s fanfárami, troubíte u toho, že vůbec došlo k nějaké kroměřížské dohodě, že jste se jako soudci společně s ministerstvem spravedlnosti dohodli nikoliv na celoplošném posilování a rozdělování počtu soudců, k jejichž navýšení dojde, tuším, o sto šedesát, jestli jsem dobře studoval ta čísla, v následujících dvanácti měsících a že budou rozvrženy ony posily především do těch tří problematických regionů.

Víte, ono, já toho v justici pamatuju už poměrně dost a mohu zcela zodpovědně říci, že těch uplynulých patnáct let po roce 89 se pouze hovořilo o personálním posilování problematických krajů, pouze se hovořilo o reformě justice, pouze se hovořilo o odbřemenění soudců a žádné konkrétní kroky nenásledovaly. I takovýto relativně drobný, nepatrný krok já považuji za průlomový, ale pozor, já bych chtěl hovořit o tom druhém, to znamená o asistentech soudců, to je opět naprosto revoluční změna, k mému údivu tedy není podporována zatím snad, jak jsem se dozvěděl, největší opoziční stranou, ale to je to, po čem soudci po vzoru svých kolegů z jiných evropských států volají několik let, to znamená, krok, který směřujete vnitřní reformě justice, že vznikne tým soustředěný okolo soudce, který umožní soudce oprostit od sedmdesáti procent jeho činnosti, kterou věnuje administrativě, a bude se věnovat rozhodování, tak ...

Vy jste teď, vy jste teď zmínil, že vás překvapuje, že opoziční ODS zatím tento krok, o kterém mluví vicepremiér Pavel Němec, nepodporuje, ale stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil argumentuje tak, že vlastně není jasné, jak by činnost toho asistenta soudce, nebo asistentů soudců měla vypadat, to znamená nejasná představa současného ministra spravedlnosti, proto s tím má ODS problém.

Já znovu zopakuji, že pamatuji ty dlouholeté diskuse o tom, jak by měl vypadat tým, co by měl vykonávat asistent, co vyšší soudní úředník, tak prostě přijmeme nějaký zákon o asistentech a potom se podle toho v praxi zařiďme. Já jsem pro nějaké konkrétní řešení, které se odrazí v soudní praxi, a mohu vás ubezpečit, že čeští soudci, kteří zejména v těch soudních krajích, které jsou problematické, jsou těsně před zhroucením, tak i přijetí tohoto zákona velice uvítají a bude to, bude to stimul pro jejich práci, jednoznačně deklarování toho, o čem se hovoří několik let, to znamená, že alespoň budou zákonem deklarována asistentská místa.

Považujete za správné to, k čemu má také dojít od začátku roku příštího, tedy že ministerstvo spravedlnosti chce od ledna 2006 uvést do provozu systém elektronického sledování soudní agendy, to je to, o čem mluvil vicepremiér Pavel Němec a bude velmi detailně ministerstvo spravedlnosti podle Němcových slov sledovat případné odchylky či dokonce průtahy v soudních řízeních.

Víte, já musím zopakovat to, co jsem už také někde řekl, že si nedovedu představit, jak by ministerstvo centrálně a detailně zkoumalo každý jednotlivý spis v České republice, já musím každýho, každého čtvrtroku díky povinným prověrkám detailně, detailně sledovat věci starší časové řady, to znamená ty, slangově řečeno, tříročáky a pětiročáky, jak tomu říkáme my soudci, a to prostě detailně nejde, i když to dělám já jako místopředseda u svého jediného soudu, takže jestli vznikne na ministerstvu stopadesátihlavý odbor, který nebude dělat nic jiného než tedy centrálně sledovat elektronicky spisy ...

Vy si nemyslíte, že to může, že to může způsobit větší tlak na vás soudce, aby, vy tomu říkáte trojáky, jak jste tomu říkal?

Tříročáky, pětiročáky, to je technický termín.

My neprávníci tomu budeme říkat vaše ležáky, to znamená, že, že se bude ...

Já si pod pojmem ležák představuji něco jiného.

... že se bude fakt, že se bude snadněji a bude na vás vytvářen větší tlak, aby tyto tříročáky, čtyřročáky a pětiročáky vlastně vůbec v justici neexistovaly?

Já nevím, jestli ta pravidelná a velice podrobná kontrola ze strany soudních funkcionářů, která už teď funguje, k něčemu za posledních několik let vedla, já znovu říkám, že jakékoliv další restriktivní opatření, to znamená nějaké náhrady škody za rozhodnutí, dálkové sledování, zpřísnění kárného řízení nepovede k tomu, po čem volá veřejnost, to znamená zrychlení soudního řízení, ale nepochybně ministerstvo má ze zákona právo na to dohlížet na postup v jednotlivých věcech, konkrétně sledovat, zda nedochází k průtahům nebo k nevhodnému chování a jestliže to v dnešní moderní době chce činit elektronicky a dálkově, tak budiž.

Chápu-li správně vaše slova, varujete před tím, aby si někdo myslel, že toto může zásadně zrychlit průchod spravedlnosti v České republice.

To není nějaký zásadní reformní krok.

Jak bylo řečeno, vláda v rámci změn v justici odblokovala stop stavy soudců, jmenováni byli a budou noví soudci, statistiky ukazují, že zvyšování počtu soudců v České republice zásadně nezkracuje délku soudních řízení. Ministr spravedlnosti Pavel Němec v té souvislosti říká:

PAVEL NĚMEC (zvukový záznam): Na ministerstvu spravedlnosti připravujeme nový občanský soudní řád, nicméně to je běh na dlouhou trať, a pokud bude určitá shoda s justiční obcí, abych tak řekl, na nějaké dílčí změně občanského soudního řádu, je možné ji prosadit ještě do voleb.

Tvrdí ministr spravedlnosti Pavel Němec. V jakých konkrétních věcech by prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa, host Interview BBC, uvítal novelu občanského soudního řádu.

Já shodou okolností zasedám v té rekodifikační komisi, která byla ustanovena asi před dvěma lety, a měla by, měla by tedy rekodifikovat civilní proces, měla by vytvořit nový civilní soudní řád ...

Jak říká ministr spravedlnosti, to je běh na dlouhou trať, je nepravděpodobné, že by v roce 2006 byl tento nový ...

Je to nepravděpodobné, já tomu v žádném případě nevěřím, protože v průběhu činnosti komise se vystřídali asi čtyři ministři spravedlnosti, každý má poněkud jiné představy, já jsem zažil poslední schůzku této komise asi před měsícem a došlo k jistým rozpakům, neboť za ministerstvo tam nebyl nikdo schopen vlastně členům komise, kteří se sjeli z celé republiky, sdělit, jestli ministerstvo vůbec podporuje činnost této komise nebo jestli se chce ubírat cestou nějakých dílčích novel, ale musíme si uvědomit ...

Teď jste slyšel Pavla Němce.

... musíme si uvědomit, že do voleb už nestihne se nic významného ...

Mluví o novele, co by, co by ...

... nestihne se to ani do roku 2006, pokud by měla vzniknout nějaká zásadní novela. On totiž je jeden podstatný problém, na ministerstvu spravedlnosti se téměř rozpadl legislativní odbor, to je velká tragédie, protože ministerstvo by mělo vykonávat především tu legislativní činnost a je ...

A to jste varoval Pavla Němce, když byl u vás o víkendu na Soudcovské unii ...

Tak já myslím, že pan ministr to velice dobře ví ...

Že se mu rozpadl legislativní odbor.

... že například nejzkušenější legislativec, který na ministerstvu je, pan doktor Král, tak ten mu dělá prvního náměstka a logicky se nemůže tedy věnovat legislativě, takže je tady tendence, aby soudci psali zákony, ale to tak nesmí být a protože soudci nejsou tady od toho, aby si zákony psali, oni si už napsali nějaké zákony a špatně to dopadlo. Soudci jsou od toho, aby připomínkovali text, který vypracuje řemeslník, legislativec, to je prostě řemeslo, které se musí umět, to se nenaučíte tím, že strávíte dvacet let v jednací síni ...

A teď mi odpovězte na tu otázku, k čemu byste tedy, jakou, jaké případné změny byste v rámci novely, kterou ..., slyšeli jsme Pavla Němce v rozhovoru pro BBC, je ochoten ještě do konce volebního období předložit do sněmovny.

Ano. Jednoznačně musí ta nová úprava vést ke zjednodušení procesního předpisu.

To je nová úprava, teď mi jde o novelu, v rámci novely, co je možné zjednodušit.

Je možné zjednodušit v rámci novely například způsob doručování platebního rozkazu v rozkazním řízení, to by byla poměrně revoluční věc, kdyby i platební rozkaz, to znamená rozhodnutí, které se vydává bez jednání, mohlo být doručováno náhradním způsobem, to znamená uložením na poště, stejně jako je to v jiných zemích v Holandsku, v Německu, ve Velké Británii a nikoliv, že bychom tedy museli doručovat ten platební rozkaz přímo proti podpisu toho žalovaného dlužníka. To by vedlo v krátké době k velice razantnímu zrychlení té obchodní justice, i když jsem si vědom, že by se po několika letech projevily problémy například v exekučním řízení, to je jedna dílčí úprava, i když dosti revoluční.

Další?

Další se týká například koncentrace řízení, to je tedy institut, který má vést k tomu, aby strana, která se nějak proviní v řízení, dopouští se průtahů, tak aby jí bylo uloženo rozhodnutím, že je povinna označit veškeré důkazy nebo tvrzení ve lhůtě, kterou soud určí. Dnes soudce, i když před sebou vidí, že obě strany působí průtahy, tak nemůže sám ze své vlastní vůle takto řízení koncentrovat a uložit jim, aby v patnáctidenní lhůtě předložily soudu vše, jinak že budou mít prostě smůlu. To by se mělo soudci umožnit, protože pokud je to pouze na vůli jednoho účastníka, toho, který nepáchá průtahy, tak oni to většinou nenavrhují, protože ve svém důsledku se to rozhodnutí obrátí i proti němu, takže to je další dílčí úprava. Mohli bychom se bavit o smírčím řízení, to znamená o typech sporů, kde by bylo povinné smírčí řízení předtím, než by se občan mohl obrátit na soud a dopadu na zákon o soudních poplatcích, že by byli jaksi motivováni finančně vrácením celého soudního poplatku ti účastníci, kteří budou mít snahu se usmířit.

Stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil řekl také před několika okamžiky pro BBC, že ODS má několik reformních změn, které by měly vést ke zrychlení soudních řízení a dodal:

JIŘÍ POSPÍŠIL (zvukový záznam): V každém případě bude třeba upravit doručování zásilek od soudů vůči účastníkům. Druhá věc, bude třeba přijmout kvalitní moderní zákon o soudech a soudcích, který jasně stanoví kárnou odpovědnost soudců, jejich vzdělávání, stanoví též, kdy se mladý člověk může stát soudcem a v této věci my navrhujeme takzvaného soudce na zkoušku, to znamená, že mladý právník by se nestal okamžitě soudcem v zásadě s definitivou, ale nejprve na tři roky a během těch tří let by se ukázalo, zda na to má, či nemá. A tou třetí věcí, kterou navrhujeme, je personální audit, který dojde k seriózní analýze, ze které jasně vyplyne, kolik soudců potřebuje Česká republika a kolik potřebuje administrativního a pomocného aparátu. Takováto analýza nebyla zatím udělána a bez ní přijímání nových sil do justice je pouze nesystémovým krokem.

Tvrdí stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil. Co si prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa, host Interview BBC, myslí o institutu soudců na zkoušku.

To je velice z mého pohledu kontroverzní institut, který funguje bez problémů v Německu. Zatímco v minulých letech bylo stanovisko Soudcovské unie poměrně zdrženlivé k tomuto institutu, my jsme preferovali spíše takzvaného létajícího soudce, to znamená, že soudce by měl sice definitivu ihned po jmenování, ale například prvních pět let své praxe by byl povinen ze zákona sloužit tam, kam ho stát přidělí a byl by povinen hasit požáry v těch problematických soudních krajích například. Ono to totiž může v naší společnosti, která je mladá, hovořím o té demokratické společnosti, a která je velice kverulantní, tady je prostě sportem soudit se, tak to může vést k tomu, že účastník, a dovedu si jich představit celou řadu, bude potom zpochybňovat, a víte, jak je možné, že mě odsoudil nějaký soudce na zkoušku, co to vlastně je, já chci, já chci ...

To znamená, že tento institut ODS, varujete před ním?

Já před ním nevaruji, já si ho dovedu už představit, ale upozorňuji na problémy, které s tím mohou být spojeny, to znamená, že se dostaneme k Ústavnímu soudu, kde bude účastník tvrdit, že je odsoudil nějaký soudce na zkoušku, nikoliv soudce zkušený a předsedové soudu budou řešit stížnosti, aby je soudil soudce zkušený a nikoliv soudce na zkoušku. Je to možná úsměvné, v Německu bychom si něco takového nemohli představit, ale já si to v Čechách představit dovedu velice snadno.

Ještě jedna věc, která se týká soudců a vy jste ji probírali na víkendovém jednání Soudcovské unie - majetková přiznání soudců. Jste rozděleni téměř fifty-fifty, padesát na padesát, nakonec postoj Soudcovské unie proti majetkovým přiznáním, která jsou uvedena v novém zákonu o střetu zájmů, prošla jen o dva hlasy. Jak by se podle vás měl změnit zákon o střetu zájmů, aby nebyli ohroženi soudci v případě, že by jejich majetkové přiznání bylo hodně detailní.

Já jsem byl nakonec v tom menšinovém táboře, já jsem prosazoval majetková přiznání ano, ale ne veřejně na Internetu, stanovisko Soudcovské unie a jejího shromáždění bylo nakonec takové, že majetková přiznání vůbec, zvítězil tam hlas, který prezentovala například předsedkyně Nejvyššího soudu, paní doktorka Brožová, že jakékoliv majetkové přiznání může ve svém důsledku být prostředkem pro ohrožení nestrannosti, nezávislosti pro vydírání jednotlivých soudců.

Konstatuje prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa, děkuji za rozhovor, někdy příště na shledanou.

Já také děkuji a na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Jirsa: Zákon kriminalitu dětí nesníží

Právo, 1. 12. 2005, strana: 4 - Prezident Soudcovské unie Jaromír Jirsa předpokládá, že i když novela trestního zákona začne platit v předpokládaném termínu, tedy k 1. lednu 2007, soudci se s ní začnou detailně seznamovat až na základě potřeb vyvolaných konkrétními kauzami. Řekl to včera rozhlasové stanici BBC. Jirsa však neočekává, že by nový trestní kodex měl zásadní vliv na pokles kriminality. „Zajímá mne, zda máme dostatek výchovných zařízení, která budou převychovávat děti ve věku 14 let," podotkl na adresu snížení hranice trestní odpovědnosti, kterou včera schválená novela rovněž obsahuje. Popsal také svou představu, podle níž by mohli delikty těchto „mladších mladistvých" posuzovat soudci, kteří mají zároveň na starost agendu péče o nezletilé.