Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

	Radko Martínek ve studiu BBC

Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr pro místní rozvoj České republiky Radko Martínek. Vítejte po čase v BBC, přeji vám hezký dobrý den.

Dobrý den.

Zákon o deregulaci nájemného patří mezi jednu z priorit ČSSD, kterou chce prosadit do voleb v příštím roce. Pokud se to, pane ministře, nepovede, budete to považovat za svůj zásadní politický neúspěch?

Za zásadní politický neúspěch to nemůžu považovat, protože jsem v tomto realista a už jsem se před dvěma lety o to snažil, ale nicméně mě to bude velmi mrzet.

Jakou vidíte úspěšnost či neúspěšnost toho posledního návrhu, který je v Poslanecké sněmovně?

My vyjednáváme s politickými stranami, se všemi politickými stranami, které jsou v Poslanecké sněmovně. Hledáme kompromis a doufám, že se nám ten kompromis podaří najít. Důležité je, že se nám teď podařilo se domluvit na určitých postupných termínech projednávání, takže doufám, že se nám nakonec podaří domluvit se i na obsahu.

Nyní aktuální stav, že zákon projde, odhadl byste na kolik procent?

Na takových šedesát až sedmdesát procent.

Jste poměrně optimistický.

Tak, poměrně ano.

Vy jste životní optimista?

No, spíš mírný pesimista.

Proti návrhu o nájemném demonstrovaly v pondělí v Praze dvě stovky lidí. Nesouhlasí s vládním návrhem a požadují pro Prahu nižší uvolňování nájmů. Na otázku BBC, jak si představují takzvané přiměřené ceny regulovaného nájemného v Praze, v anketě pro BBC odpovídali:

ANKETA:

Tak, jako je teďka.

No co, no tak těch pětadvacet korun čtvereční metr.

Ne, pětadvacet, to je podstatně víc, pane, je to čtyřicet sedm korun se platí čtvereční metr, čtyřicet.

Dobře, ale já říkám přiměřená cena.

Pane, dvacet pět korun za metr čtvereční pro lidi normální, který se živěj poctivě, nekradou, nemají, mají jenom tu vejplatu. A pro důchodce, co chtějí udělat s důchodcema, kam je chtějí vyhnat. Oni potřebujou doklad na nás dostat už do krematoria, aby jim to zbylo všecko, víte.

KONEC ANKETY

Konstatovali v rozhovoru pro BBC někteří účastníci pondělní pražské demonstrace proti vládnímu návrhu zákona o nájemném. Je ministr pro místní rozvoj Radko Martínek ochoten připustit, že navrhovaný růst nájemného v Praze podle toho vládního návrhu zákona je příliš vysoký a tudíž sociálně neúnosný?

Obecně není sociálně neúnosný, ale jsou samozřejmě určité skupiny lidí, pro které to bude problematické, proto jsme se snažili také doplnit ten zákon určitými sociálními opatřeními, to znamená, aby pro ty lidi, pro které by to bylo sociálně neúnosné, aby existovala státní podpora tak, aby prostě se nemuseli stěhovat někam mimo své, mimo bydliště, pokud samozřejmě tím nemyslím, pokud by vyměňovali například větší byt za menší.

Trvám na otázce. Pro Prahu je ten návrh zákona sociálně neúnosný v některých kategoriích, důchodci, starší lidé?

Myslím si, že není neúnosný právě proto, že jsou tam určité kompenzace, ale je to návrh, který je rozumný pro většinu republiky, naprosto bezproblémový. V Praze samozřejmě je situace úplně výjimečná, a proto tam samozřejmě jsou i výjimečné dopady.

Pro úplnost, vládní návrh počítá s růstem činží od října roku 2006. V průměru by se měly zvyšovat o 9,3 % po dobu šesti let. Jenže představy stran se liší, pravice chce rychlejší tempo deregulace než levicoví poslanci, téma rozděluje i samotnou vládní koalici. Když jste, pane ministře, řekl, že nyní odhadujete aktuálně průchodnost vládního návrhu zákona o deregulaci nájemného na šedesát, na zhruba šedesát procent a mluvil jste o kompromisu. Jak ten kompromis teď aktuálně vypadá?

Aktuálně o něm nemůžu říct, protože o něm vyjednávám, to znamená, já musím dokončit vyjednávání, a proto je pro mě zásadní věc, že kdybych teď řekl, kde se nacházíme, tak samozřejmě se snížím možnost vyjednávání, ale myslím si, že ty jednání jsou vedeny velmi seriózně a zatím všechny politické strany vyjadřují názor, že by zákon měl být přijat. Bohužel, tedy zatím se stále ty názory, jaký by měl být, poměrně značně liší.

V čem je zatím největší problém, kde při dojednávání kompromisu narážíte nejvíc?

Tak, hlavní problém je v té sociální únosnosti, protože pravicové strany včetně jako naše koaliční strany by chtěly výrazně zkrátit to přechodné období, což má samozřejmě dopad do sociální únosnosti. Na druhé straně komunistům se zdá ten náš návrh za příliš tvrdý a chtěli by ho změkčit.

Kdy budete vědět s největší pravděpodobností, protože znáte fázi dojednávání kompromisu, kdy bude jasno, zda dojde ke kompromisu či nedojde?

Myslím, že to budeme vědět až po hlasování, které předpokládám, že bude za čtrnáct dní ve středu.

Když se vypořádáte, nebo pokud byste se měl vypořádat s námitkou, že největším nebezpečím pro ten samotný vládní návrh zákona o nájemném jsou sami poslanci ČSSD v čele s poslancem a předsedou Sdružení nájemníků Stanislavem Křečkem, jak by zněla odpověď na tuto námitku?

Že to tak určitě není. Kompromisy budou muset přijmout všichni poslanci, to znamená nejenom poslanci ČSSD, ale všichni poslanci. Budeme muset vyhledat prostě průnik jednotlivými názory politických stran tak, abychom našli řešení, které bude přijatelné.

Ale to, že když jde o vládní návrh prosazený většinou, kterou má ČSSD ve vládě, a je to poslanecký klub ČSSD, který se nestaví jako jeden muž za tento váš názor?

Ne, vládní návrh není žádný problém. Kdybychom sehnali někoho, kdo bude přijímat vládní návrh tak, jak stojí a běží, tak můžu říct, že jsem přesvědčen na sto procent, že bude přijat.

Nejvyšší nárůst činží mohou podle toho vládního návrhu očekávat nájemci v Praze 1, kde by nájmy měly od roku 2012 stoupnout v průměru až o 18 % za rok. Za byt o rozloze šedesáti osmi metrů čtverečních první a druhé kategorie by nájem stoupl ze současných 2520 korun přibližně na 6730 korun. Především to kritizovali účastníci pondělní demonstrace v centru Prahy, kteří nesouhlasí s tímto návrhem zákona o nájemném. Poslancům a senátorům proto napsali dopis i tohoto znění:

"Požadujeme, aby zákon v obecném zájmu za prvé: Stanovil regulaci nájemného na principu místně obvyklé ceny, která bude definována jako průměr cen dosavadních a do budoucna respektoval inflaci. Za druhé, aby zákon určil povinnost stanovit horní hranici nájemného podle rozhodnutí krajských zastupitelstev a rozhodnutí obcí, přičemž zákon pověří ministerstvo financí připravit příslušný metodický pokyn. Požadujeme za třetí, aby zákon kromě nájemného řešil také regulaci a stanovení cen služeb spojených s užíváním bytu. Za čtvrté, požadujeme, aby zákon umožnil zvýšení nájemného maximálně třikrát po sobě s ročním odstupem až o tři koruny za čtvereční metr a měsíc počínaje nejdříve prvním říjnem 2006. To je určitá kompenzace, že od roku 2002 se nic nedělo."

Napsali krom jiného poslancům a senátorům účastníci pondělní pražské demonstrace Sdružení nájemníků. Existuje nějaký z citovaných návrhů nájemníků, které je ministr pro místní rozvoj, host Interview BBC Radko Martínek ochoten přijmout?

Já jsem připraven samozřejmě o všem jednat i vysvětlovat, pardon, ale bohužel se domnívám, že některé ty návrhy, nebo v podstatě ty návrhy tak, jak byly předneseny, tak nejsou realizovatelné.

Z jakého důvodu?

Tak, je těžko předpokládat, jak by je určovaly krajská zastupitelstva například horní hranice cen nájmů, když do budoucna je evidentní a je to všude ve světě stejné, že nájmy se liší, často se liší v jednotlivých domech podle umístění, kvality toho bytu a tak dál. To prostě nejde dělat obecně.

Když jste mluvil o kompenzaci pro lidi, kteří jsou sociálně slabší, pro starší, pro důchodce, se kterou počítáte jako ministr pro místní rozvoj v souvislosti se zákonem o nájemném, tak pokud se nemýlím, tak jde o příspěvek pro lidi, kterým výdaje přesáhnout třicet procent a v Praze pětatřicet procent čistých příjmů. Další pomocí státu má být takzvaný doplatek na bydlení, který má definovat nově připravovaný zákon o hmotné nouzi. V souvislosti s tím kompromisem dochází v této oblasti k nějaké změně či nikoli?

V této otázce nedochází ke změně, protože tenhle návrh v podstatě reaguje na důsledky a myslím si, že je dostatečný na to, aby kompenzoval důsledky tohoto zákona.

Odborník ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Petr Sunega k možnému kompromisu mezi táborem vlastníků domů a nájemníky v souvislosti se zákonem o deregulaci nájemného říká:

PETR SUNEGA (zvukový záznam): V podstatě ten současný zákon by takový kompromis do určité míry mohl představovat, pokud ovšem by se v něm vycházelo z reálných tržních cen bytů, bytů v České republice.

Říká v rozhovoru pro BBC odborník ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky Petr Sunega. Vy jste, pane ministře, řekl, že s největší pravděpodobností se ten kompromis podle vašeho názoru podaří dojednat a zákon o nájemném v takzvaném prvním parlamentním čtení nakonec projde v Poslanecké sněmovně. Co když ale se nepodaří, připusťme ten krizový scénář, že by se do konce volebního období této vlády nepodařilo zákon o nájemném schválit, co by to znamenalo?

Tak jednak ten zákon už je teďka ve druhém čtení, to znamená, on už úspěšně prošel prvním čtením. Pokud se tento návrh, který je v Poslanecké sněmovně, nepodaří schválit a teď samozřejmě neříkám kdy, protože to vyjednávání může ještě pokračovat, tak potom je nepravděpodobné, respektive vůbec nemožné, že by mohl být přijat nějaký jiný zákon a myslím si, že by to bylo velmi špatně.

Ptám se proto, že Česká republika nemá od listopadu roku 2002, pokud se nemýlím, právní předpis, který by růst regulovaných činží upravoval. Někteří majitelé domů kvůli regulaci začali hromadně podávat stížnosti k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Odhadují, že v případě úspěchu by mohli stát zažalovat až o desítky miliard korun českých. Jakou dáváte šanci na úspěch těmto stížnostem?

Já to beru velmi vážně. Je to samozřejmě velmi vážná věc, je to potřeba velmi vážně analyzovat, ale myslím si, že ty důvody přípravy těch zákonů jsou jiné. Myslím, že je prostě ten zákon potřeba i z hlediska sociální spravedlnosti a reálného vývoje bytové politiky u nás. Není to samozřejmě jenom otázka deregulace nájemného, je to také výstavba, podpora výstavby nových bytů. Je ten zákon prostě potřeba. Spekulovat o tom, co by bylo až rozhodne soud...

Kolik máte právních analýz jako ministerstvo pro místní rozvoj v souvislosti s těmito hromadnými žalobami majitelů domů?

Máme několik takových analýz.

Co ty analýzy říkají?

No, obecně říkají, že není možné podceňovat, podceňovat ty návrhy, nicméně nehovoří se tam o konkrétní ceně, nebo konkrétní možné sankci pro Českou republiku.

To znamená, že ty právní analýzy, které jako ministerstvo pro místní rozvoj máte k dispozici, jasně ukazují, že pozice českého státu v souvislosti s těmito stížnostmi u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku je poměrně slabá, je to tak?

Ne, není to tak. Ty analýzy uvažují s tím, že by teoreticky mohla být Česká republika odsouzena, ale dávají návody i na to, že to tak nemusí být. V každém případě je předpoklad, pokud tento návrh, který máme připravený, přijde, tak zvyšuje tu pravděpodobnost, že Česká republika nebude sankcionována.

Chcete tím říci, že pokud v závěrečném čtení definitivně bude schválen zákon o nájemném, tak se zesílí právní pozice České republiky?

Určitě ano.

To znamená, čím dříve bude schválen v Poslanecké sněmovně, později v Senátu tento návrh zákona o deregulaci nájemného, tím lépe?

Ano.

O kolik by to zvýšilo procentuálně, řádově pozici, právní pozici České republiky?

To se opravdu neodvažuji tvrdit, ale určitě zvýšila.

Vy jste mluvil o bytové politice jako celku, čehož součástí je právě i zákon o deregulovaném nájemném. Dovolte, abych citoval slova Vladimíra Bílka, který je projektantem bytových staveb a vysokoškolským učitelem v deníku Právo devátého listopadu roku 2005, on napsal, cituji doslova: "Ministerstvo pro místní rozvoj nikdy katastrofálnost bytové situace v České republice nekvantifikovalo. Lze odhadnout, že chybí asi dvě stě tisíc bytů, včetně obvyklé pětiprocentní rezervy. Podle ministerské koncepce z let 2001 až 2003 se měla zahajovat výstavba padesáti tisíc bytů ročně, skutečnost je asi 36,5 tisíce bytů v roce 2003 a 39 tisíc bytů v roce 2004." Jak byste odpověděl na tu námitku, že jste nikdy katastrofálnost bytové situace v České republice nekvantifikovali?

No, protože ona ani reálně neexistuje. Když si vezmeme statistiky, tak se naopak zdá, že je tady více volných bytů, než kolik je bytů potřeba, ale i ta statistika je zavádějící, protože do té statistiky spadají byty, které slouží, dejme tomu, na letní bydlení. Nicméně já jsem přesvědčen, že ta hranice výstavby nových bytů v letošním roce zřejmě dosáhla určitého vrcholu a nepředpokládám, že by nějakým razantním způsobem do budoucna rostla. Myslím si, že se ta poptávka začíná vyrovnávat. Nových bytů je k dispozici víc, než je o ně zájem. To znamená, ta situace se tam vyrovnává výrazně, není to už tak, jak to bylo v minulosti. Myslím si, že těch dalších pět až deset let bude ovšem ve znamení rekonstrukcí stávajícího starého bytového fondu, tam je zanedbanost opravdu veliká v miliardách korun.

Do konce roku tedy očekáváte zahájení výstavby kolika tisíc bytů v roce 2006?

Tak, já bych si netroufal říct v této chvíli, ale kolem těch pětatřiceti tisíc asi zhruba.

Když ještě budu citovat argumenty Vladimíra Bílka v deníku Právo z devátého listopadu roku 2005, píše doslova, cituji: "Ve srovnání s ekonomicky silnějšími zeměmi jsou v České republice ceny bytů v relaci k platům příliš vysoké. Při průměrném platu dvaceti tisíc korun musí český občan šetřit na byt třikrát až čtyřikrát déle než občan německý, švédský a tak podobně. Navíc růst cen bytových pozemků je vyšší než růst průměrných platů. Zmírnění této napjatosti lze mimo jiné dosáhnout tím, že regiony a obce nabídnou stavebníkům pozemky z nižší ceny a organizováním soutěží na projekty a realizaci cenově dostupných bytových a rodinných domů." Co si myslíte o tomto návrhu, když budu citovat doslova Bílka, zmírnění napjatosti?

My máme jiné průzkumy. My jsme si nechávali dělat průzkumy určitého srovnání situace v jednotlivých evropských zemích. Myslím si, že ta situace u nás není vůbec tragická. Pokud se týká nových členských zemí Evropské unie, tam jsme jednoznačně na špici a v některých parametrech naše bytová situace je lepší než i u starých členských zemí.

Vy odmítáte tedy, že, odmítáte argument, že ve vztahu k průměrné mzdě v České republice jsou ceny bytů a bytových jednotek příliš vysoké?

Nemyslím si, že to tak je. Myslím si, že je to zhruba srovnatelné se srovnatelnými zeměmi.

Řekl jste, že je teď nutné upřít pozornost a úsilí na rekonstrukce bytů. Novinkou má být půjčka na modernizaci bytů až do výše dvou set tisíc korun, kterou chystáte. Je už jasnější, kdy vláda bude o těchto půjčkách na modernizaci bytů pro mladé lidi schvalovat?

Bude to určitě do konce roku. Pravděpodobné je, že my do vlády přijdeme s tím, že ta půjčka bude ve výši sto padesát tisíc korun, nikoliv tedy těch uvažovaných dvě stě tisíc korun.

Proč ustupujete na tu nižší hranici?

Neustupujeme, my jsme hovořili částce mezi sto až dvě stě tisíci, to znamená, zůstali jsme na zlatém průměru.

Promiňte, ve všech materiálech jsem četl, že budete jednat o dvou variantách, o sto padesáti nebo dvou stech tisících, nakonec tedy o sto padesáti.

Ta varianta původního návrhu byla sto tisíc, nakonec jsme se rozhodli o sto padesát tisíc, na sto padesát tisíc a tím půjdeme do vlády...

Proč jste se nerozhodli o těch dvou set tisíc, nemáte peníze?

Peníze máme, ale my chceme jako ostatně všechny dotace, respektive pomoci, která dává ministerstvo, tak aby ty peníze byly motivační a jednáme v této chvíli se stavebními spořitelnami a s některými dalšími bankami o tom, jestli by mohly být tady ty naše produkty doplněny jejich produkty. Myslíme si po těch analýzách, které jsme si udělali, po rozhovorech, které jsme už teď vedli, že těch sto padesát tisíc by mohlo být ideální.

Říkáte tedy, že je rozhodnuto, že ony půjčky pro mladé na rekonstrukce bytů...

Rozhodnuto není, protože rozhodovat bude vláda.

Ale u vás na ministerstvu už je.

U nás na ministerstvu ano.

... to, že na vládu budete předkládat návrh na sto padesát tisíc korun. Pokud se nemýlím, tak žadatel by musel mít věk do šestatřiceti let a vy byste půjčovali těch sto padesát tisíc za dvě procenta ročně, splatnost až deset let. Máte propočty, kolik v případě, že ten návrh projde ve vládě, v tom vašem znění, kolik lidí by si mohlo v roce příštím půjčit?

Máme určité srovnání pokud se týká takzvaných novomanželských půjček. Tam je to zhruba si sedm tisíc půjček za ten rok, co ty půjčky existují. Předpokládáme, že by to mohlo být asi zhruba stejné množství.

Co ona námitka, aby tyto půjčky měly nějakou pojistku, aby nebyly využívané, nebo zneužívané, to je lepší slovo, zneužívané na to, že zkrátka si lidé budou chtít ty peníze využít na jinou věc, jsou ty pojistky?

Já si myslím, že na jinou věc nebudou být moc využívané. Tam jsou podle mého názoru dostatečné pojistky. Je to prostě na rekonstrukce, na rekonstrukce se to bude moci využívat.

Kterými dalšími kroky, jsou-li ještě nějaké nové kroky, chcete podpořit rekonstrukci bytového fondu v České republice nejen tedy těmi půjčkami pro mladé, kteří je využijí těch sto padesát tisíc na možnou rekonstrukci bytu?

My máme už teď programy některé na rekonstrukce především panelových bytů a v současné době velmi intenzivně jednáme s Evropskou komisí o tom, abychom v příštím období mohli využít určité části peněz Evropské unie právě na masivní rekonstrukce speciálně panelových sídlišť, protože to vidíme jako velký problém. Chceme zabránit tomu, aby struktura obyvatel panelových sídlišť se výrazně změnila, protože rozhodně nechceme, aby v našich městech vznikly sociální ghetta.

Když budu citovat z jiného deníku než z deníku Právo, konkrétně z deníku Mladá fronta DNES, čtvrtý listopad roku 2005. V článku, který má název Na bydlení dá stát osm miliard korun Mladá fronta DNES píše, cituji doslova: "Ministr si plánuje, že na regeneraci sídlišť použije peníze z Evropské unie. V Unii právě probíhají jednání o rozpočtu na roky 2007 až 2013 a podle prvních signálů by na opravu sídlišť nemuselo zbýt moc peněz." Jak tedy chcete využít peníze z evropských fondů na regeneraci sídlišť, když to zatím vypadá podle těch rozpočtových jednání velmi špatně?

Tak, teď momentálně to vypadá rozhodně lépe jak na začátku, protože soustředěný tlak nových členských zemí přináší konkrétní efekty. Pravda je, že stále jsme nenalezli úplné porozumění, protože my neustále hovoříme mít, to znamená, myslím tím nové členské země, protože my v této otázce nevystupujeme jako Česká republika, ale jako visegrádská skupina podporovaná dalšími zeměmi a ten problém je v tom, že my se snažíme trpělivě vysvětlovat našim kolegům, že nechceme ty peníze na sociální bydlení a že nechceme, aby z těch sídlišť se stala sociální ghetta. Bohužel, mnozí kolegové starých členských zemí neustále argumentují, že peníze Evropské unie mohou jít pouze na sociální bydlení, ale myslíme si, že například vývoj teďka ve Francii jednoznačně podporuje naši myšlenku a ten soustředěný tlak skutečně má efekt, protože každý další návrh nám vytváří větší, větší podmínky nebo možnosti využít prostředků i na tuhle oblast. My samozřejmě...

Ukazuje se, promiňte, že vstupuji do vaší řeči, ukazujete se tedy, že peníze, které v rozpočtovém rámci let 2007 až 2013 půjdou na regeneraci panelových sídlišť, především v nových členských zemích Evropské unie, tak budou dostatečně vysoké a můžete říci, kolik podle vašich odhadů by Česká republika mohla na tuto rekonstrukci, na tuto regeneraci čerpat například v roce 2007 a 2008?

My uvažujeme zhruba s jedním až dvěma procenty z té částky. To znamená, pohybovalo by se to mezi jednou až dvěma miliardami korun z těch evropských prostředků. Samozřejmě, že s příslušnou spoluúčastí, což je asi zhruba třicet procent tady téhle částky.

Očekáváte tedy, že by ročně v letech 2007/2008, když to všechno dobře vyjde, mohlo jít na regeneraci panelových sídlišť nebo panelových bytů jeden a půl miliardy?

Jeden a půl až dvě a půl miliardy korun. Myslím tím dotačních peněz. My samozřejmě dál budeme používat těch prostředků, které zhruba ve výši jedné miliardy dáváme do této oblasti dnes, což jsou ovšem návratné půjčky. Je jednoznačné, že ty rekonstrukce jsou tak finančně náročné, že tam musí být sdruženo víc zdrojů, to znamená, musím tam být půjčky, musí tam být dotace, musí tam být také peníze vlastníků.

Pane ministře, když se bavíme o penězích z evropských fondů, dovolte, abych zmínil jednu věc. Veřejnost se dozvěděla, že několik bývalých státních úředníků, úředníků vašeho ministerstva, tady ministerstva pro místní rozvoj viní policie z toho, že chtěli připravit stát o peníze poskytnuté Evropskou unií z fondu PHARE. Základní otázka, jaká opatření jste přijal, aby se podobný případ na ministerstvu pro místní rozvoj už neopakoval?

Tak, zaprvé jsme, myslím, že je to i docela velký úspěch, že se nám podařilo tady tuhle věc jednak odhalit, jednak předat orgánům, vyšetřovatelům, kteří vyšetřují, dneska je to v jejich rukou a pevně doufám a všechno naznačuje, že se nám ty peníze snad podaří zabránit, jinak...

Počkejte, pokud se nemýlím, tak má jít o dvě stě dvacet devět milionů korun, je to tak?

Zhruba asi o sto, kolem sto padesáti milionů korun je ta částka, která teď je momentálně ve hře. To ostatní je předmětem vyšetřování.

Počkejte, tak kolik se podaří, podaří se zachránit, má jít, pokud se nemýlím o celou částku, mělo jít o peníze přes nadaci pro rozvoj regionů a ta skupina se měla obohatit o dvě stě dvacet devět milionů korun.

Ano, to je předmětem vyšetřování všechny tyto finanční prostředky. My teď jednáme reálně o zhruba těch sto padesáti milionech, to všechno ostatní je potom předmětem vyšetřování.

To znamená, že sto padesát milionů se určitě podaří zachránit?

No, já nemůžu říct určitě, ale všechny indicie hovoří o tom, že by se to mohlo podařit a alespoň tak ten vývoj zatím je. Já se omlouvám, ale víc nemohu v této chvíli říct, protože my velmi úzce spolupracujeme s vyšetřovatelem a skutečně mým jediným a zásadním zájmem je, aby se ty peníze vrátily zpátky a samozřejmě potom sekundárně, aby ti, kteří se na tom podíleli, tak doufám, že budou příslušným způsobem potrestáni.

A co těch zbývajících sedmdesát milionů?

To je, znovu říkám, předmětem vyšetřování, to nemohu sdělit, jestli je to...

Jestli se to podaří zachránit.

Jestli je to předmětem trestního řízení, či nikoliv a jestli ty peníze někde reálně existují.

Znovu zopakuji tu otázku, kterou jsem kladl hned v úvodu této části. Jaká opatření jste jako ministerstvo pro místní rozvoj a vy jako ministr pro místní rozvoj přijal, aby se podobný případ neopakoval?

Tak především to opatření se týká skutečnosti, že už nemáme vyvedeny žádné peníze mimo státní dohled. Tohle se dostalo tím, že prostě určité finanční prostředky byly vyvedeny mimo běžné systémy, systémy, které na ministerstvu existují.

Tam klíčovou věcí v souvislosti s tím, řekněme, podivným přesunem peněz z evropských fondů a s touto skupinou, která, ještě jednou říkám, že vyšetřování pokračuje, platí presumpce neviny v České republice, která se údajně podle vyšetřování policie měla obohatit, tak jde o jakousi akci v hodnotě téměř sto čtyřicet čtyři milionů korun, po které policie pátrá v souvislosti s podvody a server Aktualne.cz v té souvislosti napsal, že akcie je od minulého úterý v úschově u notářky Jany Fundové v Praze a advokát Rybář v té souvislosti říká, cituji: "Dal jsem akcie do úschovy k notářce, následně jsem o tom informoval ministerstvo pro místní rozvoj a vyzval je k převzetí akcie." Vy jste byli jako ministerstvo pro místní rozvoj skutečně informováni tím, že ona akcie za sto čtyřicet čtyři milionů korun z dotací Evropské unie byla u notářky?

Jsme o tom informováni a ten vývoj je ovšem jednoznačným důsledkem velmi soustředěné systematické práce a spolupráce ministerstva a vyšetřovacích orgánů.

Když vezmu v potaz, protože mezi těmi hlavními obviněnými je Petr Forman, někdejší náměstek bývalého ministra pro místní rozvoj Pavla Němce, předsedy Unie svobody-Demokratické unie, že se snažil na celou tu věc upozornit. Upozorňoval na to dřív před několika měsíci?

Já, bohužel, musím, pane redaktore, říct, že v této chvíli opravdu nemůžu o té záležitosti nic říct. V okamžiku, kdy to bude možné a kdy vyšetřování dovolí, zcela určitě dáme příslušné informace.

Konstatuje ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Děkuji, že jste byl třicet minut hostem Interview BBC a těším se na další rozhovor. Na shledanou.

Také děkuji mnohokrát, na shledanou.

Takové bylo Interwiev BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.