Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

Citace rozhovoru v médiích

	Cyril Svoboda ve studiu BBC

Evropská komise a její nejvyšší představitelé představili v pátek v České republice plán D. Ten má zahájit hlubší diskusi o dalším směřování Evropské unie. Český prezident Václav Klaus při té příležitosti předsedovi Evropské komise José Barrosovi doporučil ještě jeden plán.

VÁCLAV KLAUS (zvukový záznam): Jsem mu ještě doporučil, že by tam mohl ještě přidat písmeno E, protože v Evropě často mluvíme o enlargement nebo expansion of the European Union, so therefor E, takže já myslím, že plán D a plán E jsou velmi rozumné plány.

Konstatoval v pátek český prezident Václav Klaus. Nejen o dalším směřování Evropské unie bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl ministr zahraničí České republiky a také místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Dobrý den.

Čtrnáct dní uplynulo od chvíle, kdy jste vy a vaše rodina čelili anonymní výhrůžce zabitím kvůli tomu, že prosazujete tvrdou politiku vůči Kubě. Co vám problesklo hlavou, když jste se o tom anonymu dozvěděl?

Že člověk nikdy neví, kdy jsou ty hrozby skutečně vážně míněny a kdy ne, a to, co je na tom smutné, že se to týká mé rodiny, dětí, manželky, politik s tím musí počítat, že se něco takovýho může stát a že se může stát i terčem útoků i třeba někoho, kdo to nemá úplně v hlavě v pořádku nebo něco podobného, ale tady že se do toho vtahuje žena, děti, to mně vadilo.

Ostatně, ale to není poprvé, co vy osobně i vaše rodina takové výhrůžce čelíte, jak ten tlak rodina snáší v současnosti?

Tak, nadšený z toho není nikdo, protože se to nemůže vzít úplně na lehkou váhu, ale tak to všichni berou jako život, tak jak jde.

To znamená, že mají policejní ochranu vaši nejbližší?

Ne, nemají, ne, já teď nechci říkat, co přesně mají, mají instrukce, jak se mají chovat, ale speciální ochranu nemají.

Je pravda, že po zveřejnění té výhrůžky přišly výhrůžky další?

Tak, se objevily nějaké další anonymy, ale ty byly vyhodnoceny policií spíše, že už se na tom chtěl někdo někde přiživit, no. Takže to víte, když se něco takhle objeví a objeví se to třeba v Blesku a teď nějaký čtenář Blesku si řekne, to bych taky, já se tam takto mohl cestou dostat, tak že potom něco napíše, takže to, nějaké dopisy se objevily, ale policie, myslím, že věci vyhodnocuje tak, jak má je vyhodnotit.

Jste informován o tom, že by policie byla na stopě a seznamuje vás s průběhem vyšetřování, když se vás tato výhrůžka osobně týká?

No, v tomto případě konkrétním byl mnohem větší zájem Policie České republiky, protože tam byly jisté okolnosti, které nasvědčovaly tomu, že se to nemá vzít na lehkou váhu.

Můžete být konkrétnější?

Ne, myslím, že ne.

Česká republika dlouhodobě prosazuje, když se budeme bavit o důvodu té výhrůžky, tedy o tvrdším postupu vůči Kubě, Česká republika tvrdší postup Evropské unie vůči Kubě prosazuje dlouhodobě, zatím ne zcela úspěšně, nakolik je, pane ministře, zřejmé, že by se podařilo v dohledné době prosadit tvrdší postoj vůči Kubě, když kubánské úřady v Havaně zakázaly koncem října oslavu státního svátku, tedy vzniku Československé republiky?

Takže, já neoznačuju ten přístup za tvrdší, ale za správný, to je správný přístup. A pokud jde ...

Španělé by vám dali.

No, tak já jsem přesvědčen o tom, že všichni vědí, že lidská práva na Kubě skomírají a že lidé, kteří jsou svobodní, jsou pronásledováni, a ti, kteří chtějí změnu režimu, jsou v tíživých podmínkách. To, myslím, že všichni vědí, ale je potřeba o tom mluvit a nemá smysl to nějak zakrývat a žádná investice nestojí za to, abychom dlouhodobě neměli v zahraniční politice také principiálnost. Pokud jde o tu oslavu, podívejte se, když se děje nějaký svátek Kubánské republiky a když na ambasádu Kubánské republiky přijde celý ÚV KSČ a celá minulá garnitura si tam nastoupí a přijde tam ... může tam přijít kdokoliv, tak nám je to jedno, protože to je oslava, kterou si organizuje kubánská ambasáda. A nechápu, proč by český národ a Česká republika si nemohla pozvat na svojí oslavu toho, koho si chce pozvat. Vůbec nechápu, jak toto může být předmětem nějakého sporu.

Vy jste proti tomu zákazu oslavy státního svátku vzniku Československé republiky se ohradili, se jako ministerstvo zahraničí, a to v protestní nótě, která byla adresována kubánským úřadům. Už máte odpověď?

Tak, paní, která vede misi Kubánské republiky tady v České republice, tak od ní máme vždycky negativní reakce, ale jinak oficiálně odpovědi ze strany kubánské nemáme. Ale my jsme reagovali naší nótou na hrubé dvě nóty, které přišly ze strany Kubánské republiky, my jsme nic neiniciovali, my jsme pouze odpovídali na velmi urážlivé, arogantní texty, které přicházely z Kubánské republiky, a slušně jsme odpověděli.

Není to tak, že by tedy jste očekávali v souvislosti s onou protestní nótou, kterou Česká republika, ministerstvo zahraničí zaslalo, nějakou odpověď kubánských úřadů. Je to jenom ohrazení se vůči ...

Jistě, my nechceme provokovat. Já taky chci navštívit Kubu a já chci se setkat samozřejmě s představiteli kubánské vlády, ale také ...

Vy jste tedy požádal a váš úřad připravuje návštěvu českého ministra zahraničí, který dlouhodobě vystupuje zásadně proti stavu lidských práv na Kubě, tak požádal o návštěvu Kuby?

Ano, a také chci navštívit nejenom oficiální představitele, ale říkám otevřeně, že kdybych byl na Kubě, tak se také setkám s demokratickou opozicí. No, ale je to ten test, jestli skutečně se poměry na Kubě zlepšují, nebo ne.

Kdy je reálné, že byste odjel na Kubu a setkal se s kubánským ministrem zahraničí?

Pokud jde o mě, tak já mám kufr sbalen kdykoliv. Já bych mohl vyjet, odjet pozítří, to není problém, ale problém je jiný, že to na straně Kubánské republiky vázne. Oni nechtějí mojí návštěvu. Když jsem původně tam dokonce vysílal svého náměstka, tak nedostal vízum, takže já se ptám všude, ptám se v Evropské unii, ptám se bilaterálně našich partnerů, kdeže je výsledek té takzvané měkčí politiky vůči Kubě? Kde je ta větší kultivace kubánského režimu? Nikde.

Kdy váš náměstek nedostal vízum?

To už je mnoho měsíců tomu nazad, no, to bylo někdy počátkem tohoto roku.

A od té doby se pokoušíte vy jako ministr zahraničí zorganizovat si cestu a váš aparát zorganizovat si cestu na Kubu, nebo jak dlouho se pokoušíte o to, aby se našel termín, pokud vás budou chtít kubánští nejvyšší představitelé přijmout?

Nejméně od června tohoto roku, nejméně. Já myslím, že je to déle, žádáme o možnost realizace návštěvy na Kubě a samozřejmě tím chceme udělat si test toho, zda, jak vy říkáte, měkčí a tvrdší politika, já bych řekl, správná, méně správná politika, jak je úspěšná. No, a jak je vidět, tak ta nesprávná politika úspěšná není.

Ani jste se nedočkal zatím oficiálního sdělení, proč není zájem ze strany kubánských úřadů, aby český ministr zahraničí oficiálně navštívil Kubu v rámci takzvané bilaterální cesty?

Já nevím, možná, že to na ministerstvu na Kubě nosí z jedné kanceláře do kanceláře, zjišťují, jaká má být pozice, ale já oficiálně nemám žádnou odpověď, neoficiálně nám je sdělováno, že nejsem žádán.

No, protože byste třeba rozvracel republiku Kubánskou.

A to já si myslím, že Kubánská republika je natolik silná, že se nenechá rozvrátit návštěvou Cyrila Svobody, když ani americké embargo nerozvrátilo, tak nerozvrátí ani Cyril Svoboda.

Teď mi odpovězte na tu otázku, na kterou mi zatím zodpovězeno nebylo, byť jsem vám ji kladl. Nakolik je reálné, že by se začátkem příštího roku podařilo České republice v rámci Evropské unie prosadit, jak vy říkáte, správnou politiku Evropské unie vůči Kubě? Tedy řečeno mými slovy, tvrdší politiku vůči Kubě, kterou zatím nechtějí vidět například Španělé.

Tak, naději to má. Naději to má proto, že bude záležet na postoji těch, kteří vždycky tu mojí pozici podporovali, a to bylo Německo, Polsko a některé další země, takže nepochybně očekávám, že Německá spolková republika, nebo Spolková republika Německo bude pokračovat v tomto trendu. Očekávám, že i nový ministr zahraničních věcí v Polsku také bude pokračovat, takže budeme určitě o tom mluvit s jednotlivými představiteli, protože v mezidobí došlo k výměně mnoha ministrů.

Které argumenty, nové argumenty dáte na stůl, až se začátkem roku bude v Evropské unii o této věci diskutovat? Krom toho, že jste nežádoucím ministrem Evropské unie, který, kterému není dopřáno, aby navštívil Kubu?

To by byl slabý argument, že to je jenom to, že já se nemůžu dostat na Kubu, ale tady přece platí, že ti ministři musí mít jasný úsudek demokratů, takže jim chci ukázat, podívejte se, tak jsme napřed měli tvrdší přístup, já říkám správný, ten jsme mírně změkčili, potom jsme se chtěli vrátit zase k tvrdšímu, to se nepodařilo, takže pokračujeme v tom měkkém a autoři té myšlenky, nebo propagátoři té měkčí pozice říkají, uvidíte, že to je cesta ke kultivaci kubánského režimu. Uvidíte, že to povede ke změně. Já jí nikde nevidím. A prosím, jako zrak mám v pořádku.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes ministr zahraničí České republiky, místopředseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. Další téma - česko-čínské vztahy. Základní otázka - jaké slovo nejlépe charakterizuje podle vás současnou úroveň česko-čínských vztahů? Pokud vám nestačí slovo, můžete použít holou větu.

Slovo, budou to dvě slova, tři, vztahy jsou dobré.

To je ale slovo diplomata, teď slovo nediplomata, upřímně, pokud byste to měl myslet upřímně.

Já to myslím upřímně, je tady velká snaha především ze strany České republiky mít velmi dobré vztahy s Čínou, rozvíjet obchodní vztahy a samozřejmě také i vztahy politické, nicméně ...

Je to, pane ministře, je to možné, když prioritou české zahraniční politiky je dodržování lidských práv a podíváte-li se na stav dodržování lidských práv v Číně, tak na straně jedné ne zcela dobré vztahy s Kubou kvůli lidským právům, na straně druhé tvrdíte, dobré česko-čínské vztahy a kde jsou lidská práva?

Tady je jeden rozdíl. Já si neidealizuji vztahy v Číně, pokud jde o lidská práva, ale dochází tam k jistému postupnému zlepšování stavu lidských práv, kdežto na Kubě dochází ke stálému zhoršování. V tom je ten rozdíl, protože sledujeme ty trendy. My samozřejmě nemůžeme ani vůči Čínské lidové republice opustit pozice, které jsou pozice i Evropské unie, které se týkají podmínek zrušení čínského embarga a podobně, my chceme, aby ten vztah dostal novou dimenzi. Řeknu vám příklad. Bylo by dobré, kdyby bylo volnější cestování mezi Čínskou lidovou republikou a Evropou. Ideální by bylo, kdyby nebyly vízové, vízová povinnost, nicméně to chce nějaké podmínky, takže Evropská unie říká ano, my chceme zlepšení těchto vztahů, ale je potřeba, aby z čínské strany byly splněny některé podmínky. A řeknu dvě. První je, aby byla podepsána takzvaná readmisní dohoda. To je v náš prospěch, smysl této smlouvy je v tom, že když někdo překročí hranice České republiky tedy ilegálně nebo páchá trestnou činnost, a my řekneme, aby byl, aby si ho vzali Číňané zpět, tak že Čínská lidová republika vezme toho člověka zpátky, to je naše ochrana. Druhý požadavek, který má Evropská unie zcela legitimní a v pořádku, je, aby byl jasný přehled, kdo všechno může mít různý typ pasů, protože u nás dostat diplomatický pas nebo služební pas, to je přísně regulováno a ne každý má takový pas, kdežto jsou země, a tam patří třeba Ruská federace nebo Čína, kde podle našeho názoru je naprosto nepřehledné množství lidí, kteří mají tyto speciální pasy se speciální ochranou nebo dokonce diplomatickou imunitou. Takže, takže to, co chceme vůči Čínské lidové republice, je zlepšení těchto vztahů, ale jako partner rovný s rovným.

Vzápětí na vaše slova naváži. S příchodem Jiřího Paroubka do pozice premiéra se začala poměrně razantně měnit česká pozice vůči Číně. Připomeňme si, že koncem června před návštěvou, Paroubkovou návštěvou v Číně se uskutečnilo jednání Paroubka s tehdejším předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem. Podle Grebeníčka někteří čeští politici kazí české obchody s Čínou kritikou čínského komunistického režimu.

MIROSLAV GREBENÍČEK (zvukový záznam): Zájem podnikatelů z České republiky je obrovský o mimořádně lukrativní trh a je to vskutku mimořádně lukrativní trh, kladu na to důraz, vím, o čem mluvím. A jestli, jestli české politické scéně přece jenom někdy podnikatelé vytýkali, že jim nepřipravujeme příliš, příliš příznivou půdu některými výroky, pravděpodobně, pravděpodobně se nemýlí. Já prostě se domnívám, že bychom mnohé věci mohli řešit bez ideologické předpojatosti.

Premiér Jiří Paroubek v reakci na slova předsedy KSČM, tehdejšího předsedy KSČM Miroslava Grebeníčka, dvacátého června uvedl:

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Já nevím, jestli jste si všimli, ale já ve svém jednání nejsem vůbec ideologicky předpojatý.

Konstatoval dvacátého června premiér Jiří Paroubek. Mezitím krom premiéra Jiřího Paroubka navštívili další čeští vládní politici velkou lidovou Čínu. Naposledy ministr pro místní rozvoj Radko Martínek. Deník Právo v úterním vydání v této souvislosti napsal, cituji doslova: "Zjednodušení vízového styku pro čínské občany se během návštěvy v Pekingu podařilo prosadit ministru pro místní rozvoj Radku Martínkovi." Konec citátu. Jednoduchá otázka, to se vízová politika z ministerstva zahraničí a ministerstva vnitra přesouvá pod ministerstvo pro místní rozvoj, že Radko Martínek jednal o vízové politice, české vízové politice ve vztahu k Číně?

Ale kdepak, to se nepřenáší především z ministerstva vnitra, protože tam je základní odpovědnost za celý, za celou vízovou politiku, ministerstvo zahraničních věcí sleduje zahraničně-bezpečnostní zájmy a je v této věci spíše administrátorem. To, co se stalo, je toto. My jsme s panem kolegou Martínkem a s panem ministrem Bublanem a s panem ministrem průmyslu a obchodu Urbanem jsme diskutovali, co lze všechno udělat pro to, abychom učinili snazší cestu do České republiky, protože Česká republika má být atraktivní pro čínské turisty, na tom máme zájem, no, a řekli jsme ty parametry, co všechno možné je. Já je můžu tady říct, jedním z parametrů je, že pokud dostane občan Čínské lidové republiky vízum do kterékoliv evropské, země Evropské unie, tak my automaticky mu vízum dáme taky, například že usnadníme tu techniku ještě víc, to udělování víz, my tedy vůbec tam žádné překážky nikomu nečiníme, takže ...

To znamená, že toto se, že se zlepšuje a mění podmínky pro udělování víz?

To se děje, to se děje i kontinuálně a na to má naše ministerstvo zájem a máme velmi dobrého velvyslance v Čínské lidové republice a ...

Počkejte, pane ministře, jak to, že se to děje, když Radko Martínek v deníku Právo konstatuje, cituji doslova: "Současná turistická výměna není důstojná a nenapomáhá ke zlepšení společenských a kulturních vztahů mezi oběma zeměmi." Řekl Martínek v narážce na tu vízovou politiku. Tak, dojde k nějaké změně a od kdy?

Tak, já samozřejmě přeju úspěch i panu kolegovi Martínkovi, protože každý příspěvek ke zlepšení stavu věci je dobrý, já jenom chci říci, že zásadně ta vízová politika je dána naší schopností dodržovat pravidla Evropské unie, protože Evropská unie také když bude vyjednávat zlepšení, bude vyjednávat rozvahou kolosu čtyř set padesáti milionů občanů, takže Unie má větší váhu v tom vyjednávání, takže já za každý úspěch jsem vděčný, jsem rád, když se ta návštěva povedla, nicméně znovu říkám, že půjde o víza, je to naše rozhodnutí České republiky, na to nepotřebuji s nikým jednat, to je naše rozhodnutí, jo.

Tak, a dojde tedy k nějaké zásadní změně v souvislosti ...

No, uvidíte podle zkušeností. Já doufám, že ano, podle zkušeností uvidíme, to si řekněme tady za pár měsíců, bohužel ne v našem rozhovoru, což je mi velmi líto, protože BBC možná už tyto rozhovory činit nebude, ale řekneme si to někde jinde, ale já jsem přesvědčen o tom, že bude-li tady zájem z obou dvou stran, že se to podaří. Podívejte se, ...

K jakému datu tedy?

Ještě řeknu jednu, ještě řeknu jednu skutečnost. Víte, nemá smysl to nějak jako absolutizovat ta víza, protože jde především o to, aby lidé z Číny měli zájem cestovat do České republiky. Já vám řeknu jednu komplikaci, kterou neodstraníme, a to je toto. Když dostanou vízum Číňané do Francie, tak je to v takzvaném schengenském prostoru, a tudíž mohou cestovat po všech zemích, které jsou součástí Schengenu, takže mohou do Rakouska, Finska, Švédska, Dánska, můžou vlastně cestovat po Evropské unii, když dostanou vízum do České republiky, mají takzvané národní vízum, protože my nejsme ještě v Schengenu, to znamená, že když by od nás chtěli jet do Německa, musí si žádat o další vízum, tak pro mnoho Číňanů je samozřejmě lepší, když už si žádají o vízum, si žádat o to vízum schengenské a cestovat po celé Evropě volně. Proto my říkáme, že jako přidanou hodnotu sdělujeme, že každý Číňan, který dostane vízum do země Evropské unie v Schengenu, automaticky jsme ochotni mu vydat to národní vízum v České republice.

A to bude platit od kdy?

To platí už teď, to jsme řekli, že spustíme okamžitě.

To znamená, že nyní už tento princip funguje?

My jsme se na tom domluvili s panem ministrem Martínkem asi před čtrnácti dny a náš velvyslanec odjel, odjel už s tímto pokynem do Pekingu, to zkrátka běží.

Dovolte, abych v souvislosti s česko-čínskými vztahy zmínil ještě jednu věc. Ve středu vás na vládě čeká zásadní jednání, protože budete na vládě jednat o nové dohodě o podpoře a ochraně investic mezi Českou republikou a Čínou, ministerstvo financí samo připouští, že návrh není zcela v souladu s unijním právem. Jak budete vy jako ministr zahraničí hlasovat pro tento návrh smlouvy?

Tak, jde právě o návrh smlouvy, já stanovisko ministerstva financí sdílím, důležité je, aby ta smlouva nebyla v rozporu s právy Evropského společenství, protože to by mohlo vytvářet mnoho komplikací a dokonce by to mohlo vést potom i k soudním nebo arbitrážním sporům, a to přece nikdo nechce.

To znamená, že ten návrh dohody, který nyní bude vláda ve středu projednávat, podle vás není dobrý a vy byste nemohl zvednout pro něj ruku.

Tak, jak teď je připraven, nebudou-li tam některé články upraveny, tak těžko může mít naší podporu, protože já nemůžu hlasovat pro něco, co je v rozporu s právy Evropského společenství.

Nefinišujete ale příliš na poslední chvílu, chvíli, protože předpokládám, že ona dohoda, onen nový návrh je projednáván na vládě proto, že osmého a devátého prosince má do České republiky přijet čínský premiér Wen Ťia-pao?

Tak, já jsem, za prvé jsem velmi rád, že čínský premiér přijede, velmi si přeju, aby ta cesta byla úspěšná, aby byl úspěšný pobyt na území České republiky, a já proto taky doufám, že ta debata ve vládě možná povede ještě k nějakýmu posunu v tom textu, protože se bude ta smlouva teprve podepisovat v době, až tady bude pan předseda vlády Čínské lidové republiky a až se setká s naším premiérem.

To znamená, že teď ještě má vláda de facto čtrnáct dní, aby doladila tu dohodu, protože tak jak v současnosti je na vládním stole, by mohla Českou republiku poškodit?

No, samozřejmě nemůžeme odpovědně hlasovat pro něco a jak vy citujete ministerstvo financí, protože to gesčně spadá pod ministerstvo financí tyto smlouvy.

Vás by se jako ministerstvo, ministerstva zahraničí pak týkaly ty důsledky, pokud by byly v rozporu s unijním právem.

Já v tomto držím, držím samozřejmě stejnou pozici, že nemůžeme hlasovat pro návrhy, které by byly v rozporu s právy Evropského společenství.

A co se týče návštěvy čínského premiéra v Praze, tak od ní především očekáváte vy jako ministr zahraničí co?

Tak, to by bylo, to je průlomové a to bych určitě poblahopřál nám všem, když se to podaří, i panu předsedovi vlády, protože máme tady dlouhý seznam našich lidí, ministrů, náměstků ministrů a podobně, kteří navštívili Čínskou lidovou republiku, byli tady na návštěvě z Čínské lidové republiky, ale ne na této, na takto vysoké úrovni. Jak víte, pan prezident Klaus byl v Číně, pan premiér bývalý Zeman byl v Číně, pan premiér Paroubek byl v Číně, takže to je ta reciprocita, takže já si přeju, aby ta návštěva byla úspěšná.

Další téma - Česká republika jako členský stát Evropské unie. Dovolte, abych hned na úvod se vás zeptal na interpretaci vašich vlastních slov, která pravděpodobně nebyla asi dobře pochopena buď novináři, nebo premiérem Jiřím Paroubkem. Když jste na žofínském fóru oznamoval, že ratifikační proces evropské ústavní smlouvy, chcete-li euroústavy, je v České republice mrtev.

Já jsem řekl, že je mrtev a ...

Ano, vy jste řekl, že je mrtev a kdo je mrtev, tak, rozumějme ratifikační proces v České republice, tak už nebývává oživen v normálním životě, pokud nežijeme v pohádce. Myslel jste to tedy v normálním životě, nebo v pohádce?

No, taky jako křesťan věřím ve vzkříšení těla, znáte to, ne?

Aha, tak takhle jste to myslel.

Ne, ne, tak jsem to nemyslel, ale ta moje teze zní takto: V Evropské unii je mnoho otázek, které jsou otevřeny a některé jsou i trochu umělé, a jsou to problémy, které velmi tíží Evropskou unii, volný pohyb osob, volný pohyb služeb a mohl bych pokračovat dál. A lidé v Evropské unii velmi dobře rozumí jednoduché otázce, a to je otázka rozšíření. Totiž, lidé pochopí velmi rychle na ulici, kdekoliv, ve Francii, v Holandsku, kdekoliv, jestli se jedná s Tureckem, nebo nejedná, jestli Česká republika a Malta je v Evropské unii, nebo není. A já jsem řekl, na tom si trvám, že ten proces pokračuje dál a my jsme zahájili rozhovory o vstupu Turecka do Evropské unie. A kdyby jste se zeptali občanů v Evropě, tak většina bude proti, a proto říkám, že jakékoliv referendum, a jestliže se má tato ústava schválit referendem, jakékoliv referendum nebude úspěšné, protože lidé řeknou aha, tak to my nechceme tam to Turecko, nebo my nechceme volný pohyb polských instalatérů, nebo my nechceme, aby české kadeřnice jezdily do Bordeaux, zkrátka to všechno se promítne do toho rozhodovacího procesu, proto říkám, že ratifikační proces cestou referenda je zkrátka mrtvý.

To znamená, že pokud ratifikovat evropskou ústavní smlouvu v České republice, tak jedině parlamentem.

Tak jest.

To znamená, že to není o tom, že by ratifikační proces v obecné rovině byl mrtvý, ale je mrtvý jenom v rovině všelidového hlasování.

Ano, a k tomu musím ještě dodat, že ve Francii a v Holandsku řekli, že to opět bude referendum.

Znamená to tedy, že premiér Jiří Paroubek, který mi v rozhovoru odpověděl na moji otázku, že je pozicí české vlády, to, co říká Cyril Svoboda, že ratifikační proces je mrtvý, Jiří Paroubek říká, že jste byl špatně pochopen, že ratifikační proces bude v České republice pokračovat po volbách, to znamená, vy osobně jako místopředseda KDU-ČSL a jako ministr zahraničí současné vlády si myslíte, že by měla budoucí vláda předložit evropskou ústavní smlouvu do obou komor parlamentu a k podpisu prezidentovi?

Ano, pokud by šlo o ratifikaci cestou parlamentu, tak to u nás šanci má. Další skutečnost, kterou je potřeba ještě říci, že nová německá vláda, vláda mezi sociálními demokraty a CDU/CSU, si dala do svého programu opět závazek, že se po roce 2007 má pokračovat v tom ratifikačním procesu, a čeká se na volby v Holandsku a na volby ve Francii. A já znovu říkám, že moje hluboké přesvědčení je, že cesta referendem není cesta k úspěchu.

To znamená, že pokud by KDU-ČSL byla v příští vládě a vy byl ministrem zahraničí, tak byste doporučoval, aby vláda měla v programovém prohlášení ratifikaci evropské ústavní smlouvy parlamentní cestou?

Ano, to je moje vize, že se to nemá činit formou referenda a že se toto má činit formou parlamentu. Mimo jiné totiž za výsledek, ať už pozitivní, nebo negativní, někdo musí nést odpovědnost. A kdo nese odpovědnost, když rozhodne lid? Nikdo, proto je dobře, aby se tyto otázky rozhodovaly v parlamentu, aby se vědělo, že strana A byla pro, strana B byla proti a strana C říkala své rozhodné možná.

Když předseda Evropské komise José Barroso v pátek navštívil Českou republiku, pronesl i tato slova. Podle předsedy Evropské komise José Barrosa je nepravděpodobné, že by Evropská unie měla v následujících letech evropskou ústavní smlouvu, prezident Václav Klaus po jednání s předsedou Evropské komise dodal:

VÁCLAV KLAUS (zvukový záznam): My jsme hovořili s panem, panem předsedou o tom, že zamítnutí evropské ústavy ve dvou zemích neznamená důvod žádné paralýzy fungování Evropské unie a Evropské komise. To bych chtěl říct jako první sdělení, které zcela sdílím. Já bych chtěl říci to, že věřím, že ten, že to D, že ten dialog, ta debata je míněna vážně v Evropské unii. To znamená, že evropská ústava není vytknutá před závorku a je nedotknutelná a nesmí se o ní hovořit. Já myslím, že evropská ústava musí být jedním z hlavních témat toho dialogu, i když nemyslím, že to musí být zrovna text ústavy, ale problémy, které ona nastoluje.

Dodal v pátek prezident Václav Klaus. Evropskou unii ale teď zaměstnává jiný problém - rozpočet na roky 2007 až 2013. Po vašem pondělním jednání v Bruselu je reálné, že by v prosinci na závěrečném summitu k britskému předsednictví Evropské unii skutečně došlo k dohodě o rozpočtu?

Ta šance tu je, šance tu je, byť včerejší debata v evropské radě ukázala, že není žádný velký posun v pozicích jednotlivých zemí.

Včetně české.

Včetně české. A bude velmi záležet na větší flexibilitě předsednictví Evropské unie, to znamená Velké Británie.

Bylo by předsednictví Británie fiaskem, pokud by nebyl schválen rozpočet, ano, nebo ne?

To si řekněte z většího pohledu. Já si myslím, že Britové jsou se svým předsednictvím velmi spokojeni, protože ...

Já myslím z českého, ano, nebo ne?

Z našeho pohledu by to nebyl úspěch.

Byla by to, bylo by to fiasko. Cyril Svoboda, děkuji vám za návštěvu, někdy příště na shledanou.

Děkuji, na shledanou.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Dohoda o ochraně investic s Čínou znovu míří na vládu

PRAHA 6. prosince (ČTK) - Vláda se bude ve středu znovu zabývat novou dohodou o ochraně a podpoře investic s Čínou. Ta současná je podle ministerstva financí výhodná pro Čínu. MF před nedávnem v materiálu připustilo, který má ČTK k dispozici, že návrh nové dohody nemusí být plně v souladu s právem EU. Smlouva by tak v budoucnu ČR mohla vystavit sankcím EU nebo možnosti mezinárodních arbitráží s čínskými investory.

Vláda minulý týden přerušila diskusi o nové dohodě s Čínou na ochranu investic s tím, že vyjednávání české a čínské strany pokračují. Podle ministra financí Bohuslava Sobotky se podařilo dospět k vyšší míře harmonizace nové dohody s EU. Ministr zahraniční Cyril Svoboda (KDU-ČSL) ale v pořadu Interview BBC před možným rozporem dohody s legislativou EU varoval. Pokud by nedošlo ke změně dohody nebyl by ji údajně ochoten podpořit. Předkladatelé dohodu sice dohodu částečně změnili, ale zatím není jisté, zda jí vláda odsouhlasí.

Čína je pro investory velmi perspektivní oblastí. Na stranu druhou má ale MF signály o závažném porušování dohody z roku 1991 ze strany čínských orgánů vůči českým investorům. Problém je v tom, že Čína jim nemusí poskytovat "národní zacházení", je-li to nutné z hlediska ochrany veřejného pořádku, národní bezpečnosti či zdravého rozvoje hospodářství. To je ale vágní ustanovení, které Číně umožňuje zacházet s českými investicemi jinak než s domácími, uvedlo MF.

O úpravách dohody čeští a čínští představitelé jednali již několikrát. Čína trvala na tom, aby mohla vůči českým investorům uplatňovat již existující opatření. Odmítala také český návrh na v členění článku o základních bezpečnostních zájmech, který by dohodu harmonizoval s evropským právem.

Pokud by se Rada EU rozhodla s Čínou pozastavit hospodářské vztahy, ČR by měla učinit totéž. V případě, že by článek do textu nebyl zahrnut, hrozily by jí arbitráže od čínských podnikatelů. Pokud by se tak stalo, mohlo by to vést k sankcím ze strany unie.

Cyril Svoboda se snaží dostat na Kubu. Marně

Hospodářské noviny, 23. 11. 2005, strana: 4 - Ministr zahraničí Cyril Svoboda a jeho úřad se minimálně od letošního června snaží zorganizovat návštěvu šéfa české diplomacie na Kubě. Havana oficiálně na český zájem nereagovala, neoficiálně má ale Svoboda informace o tom, že není na Kubě žádanou osobou. Ministr to včera uvedl v rozhlasovém pořadu Interview BBC. »Pokud jde o mě, mám kufr sbalený kdykoli. Já bych mohl odjet pozítří,« uvedl Sobota. Kdyby na Kubu jel, setkal by se jak se zástupci vlády, tak opozice. »Je to test, jestli se poměry na Kubě zlepšují, nebo ne,« poznamenal.

Podle Svobody bude Česko i příští rok pokračovat v úsilí prosadit v Evropské unii tvrdší postoj vůči Kubě. Ministr tomuto postoji neříká tvrdší, ale správný. Bude ale záležet na postoji Německa, Polska a dalších zemí, které Svobodu v minulosti podpořily. Svoboda nechtěl rozebírat, jak se vyvíjí kauza z počátku listopadu, kdy se objevily informace o tom, že jeho rodině kvůli tvrdému postoji vůči Kubě někdo vyhrožoval zastřelením. Svoboda řekl jen to, že jeho rodina nemá speciální ochranu, ale dostala instrukce, jak se chovat. Uvedl ale, že se následně stal terčem dalších anonymních dopisních výhrůžek. Policie je ale vyhodnotila jen jako snahu někoho »přiživit« se na první hrozbě.

Česko-kubánské vztahy jsou od pádu komunismu v Československu v roce 1989 na bodu mrazu. Důvodem je česká kritika vládnoucího režimu Fidela Castra. Česko se v OSN několikrát pokusilo prosadit rezoluce kritizující stav lidských práv na Kubě. Naposledy se vztahy vyhrotily letos 28. října, když české velvyslanectví v Havaně chtělo slavit státní svátek spolu s kubánskými disidenty. Oslavu v tamním hotelu úřady znemožnily.

Svoboda se chce vypravit na Kubu

Lidové noviny, 23. 11. 2005, strana: 2 - Ministr zahraničí Cyril Svoboda a jeho úřad se minimálně od letošního června snaží zorganizovat návštěvu šéfa české diplomacie na Kubě. Havana oficiálně na tento zájem nereagovala. Neoficiálně má ale Svoboda informace o tom, že není na Kubě žádanou osobou. Svoboda to včera uvedl v rozhlasovém pořadu Interview BBC. „Pokud jde o mě, mám kufr sbalený kdykoli. Já bych mohl odjet pozítří," řekl k termínu návštěvy. Kdyby na Kubu jel, setkal by se jak se zástupci vlády, tak demokratické opozice. „Je to test, jestli se poměry na Kubě zlepšují, nebo ne," poznamenal.

Podle Svobody bude Česko i příští rok pokračovat v úsilí prosadit v EU tvrdší postoj vůči Kubě. Podle něj bude záležet na postoji Německa, Polska a dalších zemí a tamějších ministrů, kteří Svobodu v minulosti podpořili. Svoboda v této souvislosti nepřímo zpochybnil výsledky snah EU o měkčí přístup vůči Havaně.

Ministr zahraničí Svoboda se snaží zorganizovat návštěvu Kuby

PRAHA 22. listopadu (ČTK) - Ministr zahraničí Cyril Svoboda a jeho úřad se minimálně od letošního června snaží zorganizovat návštěvu šéfa české diplomacie na Kubě. Havana oficiálně na tento zájem nereagovala, neoficiálně má ale Svoboda informace o tom, že není na Kubě žádanou osobou. Svoboda to dnes uvedl v rozhlasovém pořadu Interview BBC.

"Pokud jde o mě, mám kufr sbalený kdykoli. Já bych mohl odjet pozítří," řekl k termínu návštěvy. Kdyby na Kubu jel, setkal by se jak se zástupci vlády, tak demokratické opozice. "Je to test, jestli se poměry na Kubě zlepšují, nebo ne," poznamenal.

Podle Svobody bude Česko i příští rok pokračovat v úsilí prosadit v EU tvrdší postoj vůči Kubě. Ministr tomuto postoji neříká tvrdší, ale správný. Podle něj bude záležet na postoji Německa, Polska a dalších zemí a tamějších ministrů, kteří Svobodu v minulosti podpořili. Svoboda v této souvislosti nepřímo zpochybnil výsledky snah EU o měkčí přístup vůči Havaně.

"Tady přece platí, že ti ministři musejí mít jasný úsudek demokratů," popsal Svoboda jeden z argumentů, proč by ostatní evropští politici měli český postoj podpořit.

Svoboda neřekl, jak se nyní vyvíjí kauza z počátku listopadu, kdy se objevily informace o tom, že kvůli tvrdému postoji Česka vůči Kubě ministrovi a jeho rodině někdo vyhrožoval zastřelením. Mluvčí policejního prezidia David Kubalák tehdy uvedl, že Útvar pro ochranu ústavních činitelů přijal "adekvátní opatření". Svoboda dnes řekl, že jeho rodina nemá speciální ochranu, ale její příslušníci dostali instrukce, jak se mají chovat.

Podrobnosti dnes Svoboda neřekl. Uvedl ale, že se následně stal terčem dalších anonymních dopisních výhrůžek. Policie je ale vyhodnotila jen jako snahu někoho "přiživit" se na první hrozbě, dodal ministr.

Česko-kubánské politické vztahy jsou od pádu komunismu v Československu v roce 1989 na bodu mrazu. Důvodem je česká kritika vládnoucího politického režimu na Kubě. Česko se v orgánech OSN několikrát pokusilo prosadit rezoluce kritizující stav lidských práv na Kubě.

Naposledy se vztahy obou zemí vyhrotily letos 28. října, když české velvyslanectví v Havaně chtělo slavit státní svátek Česka. Oslavu v tamním hotelu úřady znemožnily. Proti tomu v diplomatické nótě ostře protestovalo české ministerstvo zahraničí.

ČR chce lepší ochranu investic v Číně, jedná o nové dohodě

PRAHA 22. listopadu (ČTK) - Česko chce s Čínou novou dohodu o podpoře a ochraně investic. Dosud je v platnosti dohoda z roku 1991, která je podle ministerstva financí jednostranně výhodná pro Čínu. Ve středu vláda bude jednat o návrhu nové dohody, jež by to měla změnit. MF ale připouští, že návrh není zcela v souladu s unijním právem. Dohoda by tak za určitých podmínek mohla ČR v budoucnu vystavit sankcím ze strany EU nebo možnosti mezinárodních arbitráží s čínskými investory.

Před možnými problémy dnes varoval v pořadu Interview BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Důležité je, aby ta smlouva nebyla v rozporu s právem Evropských společenství, protože to by mohlo vytvářet mnoho komplikací a dokonce by to mohlo vést potom i k soudním nebo arbitrážním sporům," řekl. Pokud nebudou sporné pasáže dohody upraveny, ministr Svoboda ji podle svých slov při středečním zasedání vlády těžko podpoří.

MF podle materiálu, o kterém budou ministři jednat na svém středečním zasedání a který má ČTK k dispozici, v uplynulých letech získalo "signály o závažném porušování této dohody (z roku 1991) ze strany čínských orgánů vůči českým investorům v Číně". MF připomíná, že Čína vzhledem k dynamickému rozvoji ekonomiky a obrovskému trhu je pro české investice perspektivní oblastí.

Problém je v tom, že Čína nemusí poskytovat českým investorům a investicím "národní zacházení", je-li to nutné z hlediska ochrany veřejného pořádku, národní bezpečnosti nebo zdravého rozvoje národního hospodářství. To je podle MF vágní ustanovení umožňující Číně zacházet s českými investicemi jinak než s domácími. Potíže představují i omezení volného převodu plateb.

Poslední jednání o změnách se uskutečnila v listopadu v Praze. Čína s některými návrhy české strany souhlasila, ale stále chce, aby mohla moci i nadále vůči českým investorům uplatňovat již existující diskriminační opatření. Zavázala se však, že učiní vše pro jejich odstranění.

ČR chtěla také do dohody vložit článek o základních bezpečnostních zájmech, který by ji harmonizoval s evropským právem. Jde například o zájmy vyplývající z členství ČR v EU. Chtěla tak zajistit to, aby mohla dostát povinnostem například v situaci, kdyby Rada EU rozhodla, že s Čínou pozastaví hospodářské vztahy. Peking to však v žádném případě není ochoten připustit s tím, že Čína má z poslední doby podobné dohody i s jinými členy EU, které tento článek také nezahrnují.

Pokud by se EU například rozhodla přijmout vůči Číně opatření na ochranu svých základních bezpečnostních zájmů, ČR by hrozily buď sankce pro porušení smluv s EU, nebo by musela poskytnout čínským investorům kompenzace za porušení dohody. Ti by ji rovněž mohli žalovat v mezinárodní arbitráži. "Z uvedeného plyne, že přijetí dohody o ochraně investic neslučitelné s komunitárním právem, může mít do budoucna na ČR velmi negativní dopad," varuje MF.