Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

Citace rozhovoru v médiích

	Luděk Kula ve studiu BBC

Odvolaný ředitel věznice a osm potrestaných dozorců, takové jsou důsledky útěku dvou vězňů z plzeňské věznice. Ministr spravedlnosti Pavel Němec podle svých slov považuje tyto tresty za dostatečné.

PAVEL NĚMEC (zvukový záznam): Já to považuji za naprosto přiměřené. Samozřejmě šetření policie bude delší, a pokud policie vyvodí vůči někomu trestní odpovědnost, tak samozřejmě je to věcí policie. Z pohledu vězeňské služby to považuji za adekvátní opatření, kdy ředitel věznice vzal na sebe určitou generální odpovědnost, která, která odpovídá tomu, že prostě v té věznici zřejmě byl nepořádek, že nedostatečně kontroloval své podřízené a současně ti, kteří měli s tím útěkem cokoliv společného, tak byli, tak byli potrestáni, jeden dozorce byl postaven, postaven mimo službu.

Říká v rozhovoru pro BBC ministr spravedlnosti Pavel Němec. Nejen o útěku dvou vězňů z plzeňské věznice bude následujících třicet minut. Vítejte ve světě otázek a odpovědí. Od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl generální ředitel Vězeňské služby České republiky Luděk Kula. Vítejte v BBC. Hezký dobrý den.

Dobrý den.

K soudku se střelným prachem, na kterém sedí společnost, přirovnal ve druhé polovině devadesátých let stav českého vězeňství tehdejší generální ředitel vězeňské služby Jiří Malý. Jaký příměr podle vás sedí na stav českého vězeňství v roce 2005?

Já, bohužel, v některých ohledech se s tímto tvrzením musím ztotožnit, protože české vězeňství skutečně je určitá třaskavina, ale domnívám se, že jsme přijali tolik opatření a dlouhodobě pracujeme tak, aby, aby občané mohli být v klidu, a aby české vězeňství nebylo vyloženě dynamitem. Nicméně je to dvacet tisíc odsouzených ve věznicích, které ne vždy jsou moderní, ne vždy mají to potřebné zabezpečení, které by měly mít, takže, takže určitá rizika tady jsou. Jestli to nazvat přímo soudkem s prachem, to si nemyslím, ale rozhodně, rozhodně tady tyhle rizika jsou.

Když jste ale de facto částečně souhlasil s tím příměrem Jiřího Malého, který pronesl před necelými deseti lety, to znamená, že se mnoho zásadního v souvislosti se stavem vězeňství v zemi nezměnilo?

Já se domnívám, že se od té doby změnilo velmi věcí, velmi mnoho věcí, ale ten příměr se netýká pouze útěků z věznic. Ten příměr se týká útěků z eskort, z nemocničních zařízení, známe případ únosu z Thomayerovy nemocnice, známe útěky z pracovišť. Těch možností, kdy tenhle příměr lze použít, je celá řada, vězeňská služba ročně provádí sto čtyřicet tisíc eskort s vězni. To je obrovské množství, a pokud vezmeme statistiku a konstatujeme, že za posledních pět let uteklo, utekli čtyři vězni, mě to velice mrzí a je to skutečně špatně, tak to číslo není nikterak vysoké, ale ...

Čtyři vězni z těch řekněme věznic s ostrahou.

Ano, čtyři vězni, kteří byli nebezpeční. Byli to ze střežených věznic. Nepočítám odchody z pracovišť a nevrácení se z přerušení výkonu trestu. Takže v počtu těchto eskort a těch úkonů, které vězeňská služba dělá, tak to číslo je prostě srovnatelné se všemi státy okolo nás.

Ono v době, kdy se tehdejší generální ředitel vězeňské služby Jiří Malý dopouštěl toho příměru soudku se střelným prachem, na kterém společnost sedí, jako vězeňství, tak české věznice praskaly ve švech, vězeňství trápil nedostatek personálu. Pokud byste jako generální ředitel vězeňské služby měl pojmenovat tři největší problémy, se kterými se české vězeňství potýká v roce 2005, tak by to byly jaké problémy?

Ta situace je poněkud jiná, protože v té době, kdy to pan Malý tvrdil, skutečně bylo až sto čtyřicet procent přeplněnosti věznic. V současné době to jsou necelé tři procenta. Takže k dnešnímu dni máme 19 140 vězněných osob a naše kapacity jsou stavěny na 18 650 osob, takže jedná se o tři procenta. Nicméně platí i nadále to, že přetrvává nedostatek personálu, kvalifikovaného personálu a, bohužel, je vysoká fluktuace. Takže to vnímám jako velice negativní jev a není to teda jev jenom u vězeňské služby. Potýká se s tím i policie. Je to i tím, že se prodlužuje schválení zákona 361. Takže v letošním roce nám odchází příslušníci téměř po stovkách a nejhorší na tom je, že nám odchází příslušníci v produktivním věku, kteří mají za sebou deset let služby a více.

Vy máte naplněna tabulková místa nebo kolik lidí vám chybí, krom toho, že i vězeňské služby se týkají restriktivní opatření v souvislosti s reformou veřejných financí, to znamená úspora personálu, tak naplněná místa máte tabulková?

Jako celek naplněná místa nemáme, protože jsou prostě regiony, kde skutečně těch výpovědí během několika, těch posledních dvou měsíců bylo téměř pět set osmdesát. Takže máme rozpracované nové příslušníky. Jsou regiony, kde prostě není problém s náborem a věznice a počty jsou naprosto stabilizované, takže ...

V rámci celé republiky vám chybí kolik lidí?

V rámci celé republiky to bude řádově kolem šedesáti, ale jsou to lidi, kteří jsou rozpracování, které neustále dobíráme, ale, říkám znovu, tou fluktuací vzniká to, že velký počet odchází, odejde, řeknu příklad, k poslednímu listopadu dvě stě, tři sta lidí a my začneme náborovat nové, takže my třeba se dostaneme do minusu až do toho ledna, než stačíme to přijímací řízení udělat.

Od policie odešlo v souvislosti s nejistotou kolem služebního zákona dva tisíce tři sta lidí. To řekl v pátečním Interview BBC policejní prezident Vladislav Husák. Vás jako vězeňské služby se tedy týká zhruba v souvislosti se služebním zákonem pět set lidí nebo ještě víc?

Pět set osmdesát lidí k dnešnímu dni.

Když se podíváme na počet odsouzených a počet lidí, kteří jsou ve věznicích, vy jste to číslo aktuální zmínil, 19 140 odsouzených a obviněných, v současné době žije v tuzemských věznicích tedy zhruba o tři procenta víc vězňů, než připouštějí předpisy. Abyste byli na nule, možná i pod ní, co je k tomu ještě zapotřebí udělat?

Tak my hledáme v rámci vlastních kapacit, to znamená, že se snažíme najít v rámci svých vlastních věznic prostě místa, kde bychom mohli za nynější náklady nebo nynější možné náklady udělat rekonstrukce a zvýšit normovou ubytovací kapacitu vězněných osob, ale také jsme k 1. 10. převzali novou věznici v Rapoticích. Je to objekt po armádě. Tato věznice by během příštího roku měla pojmout kapacitu až šest set odsouzených. Takže se domnívám, pokud nedojde k dramatickému nárůstu vězněných osob, že bychom s těmito kapacitami mohli vystačit pro rok 2006.

Když jste mluvil o nové věznici v Rapoticích, která bude mít šest set míst, a která, řekněme to s nadsázkou, uspokojí počet míst v českých věznicích pro rok 2006, vy jste jako vězeňská služba ještě v dubnu letošního roku například uvažovali o přestavbě bývalé spojovací dílny věznice v Praze na Pankráci, kde by si vytvoření sta míst pro odsouzené vyžádalo dvacet až pětadvacet milionů korun. Platí toto nebo tento plán padá?

Tento plán platí, ale je to jeden z plánů, které jsme zpracovali, protože jsem nechal v rámci celé republiky vyčíslit vůbec možné náklady a dopady, kdybychom chtěli rozšiřovat kapacity, ať už rekonstrukcí nějakých bývalých objektů nebo některých bloků, které zůstaly prázdné. Takže je to jedna z možných alternativ. Takže i Pankrác připadá v úvahu, že by se v příštím roce, pokud budou finanční prostředky, udělala rekonstrukce a těch sto míst se tam zřídilo.

Máte už jako vězeňská služba jasno, kde by se mohla začít stavět, jak to média velmi zkratkovitě označují, první soukromá věznice v České republice? Jde tedy o projekt PPP, tedy partnerství státu a partnerství soukromého kapitálu. Už máte jasno?

No, jasno máme v tom, že je pravdou, že vláda schválila tento projekt, to znamená, že vězeňská služba asi v příštích letech skutečně postaví a bude mít soukromou věznici. Takže výhledově je to rok až 2009, ale jak se to všechno bude vyvíjet, nevím. Pro nás je podstatné v tuhle chvíli, že tato věznice je vládou schválená, a že začínají probíhat přípravné práce.

Vy zatím nemáte jasnější představu, kdy by mohlo dojít k vypsání možného výběrového řízení?

Já bych, já bych tím předbíhal. Já skutečně nechci spekulovat. Nevím.

Vy jste generálním ředitelem vězeňské služby zhruba půl roku. Když se za tím půlrokem, víc než půlrokem ohlédnete, existuje nějaký zásadní problém ve vězeňské službě, se kterým se vám velmi obtížně podařilo hnout?

Tak rozhodně je to personál, je to kvalifikace personálu, ale jsou to hlavně, je to teda fluktuace, o které jsem se již zmínil, protože skutečně ztrácet lidi v produktivním věku je pro nás velmi složité.

S tím ale moc hnout nemůžete, protože služební zákon, nejste poslancem, případně ministrem.

S tím, bohužel, moc hnout nemůžeme, nicméně se snažíme vytvářet jakési podmínky, řekl bych, nějaké stabilizační podmínky těch zaměstnanců tak, aby nám co nejmíň odcházeli, přesvědčovat je, vytvářet podmínky k práci tak, aby prostě k tomu cítili i to srdíčko. Ale to je velmi složitá věc a já se nedomnívám, že bychom ji v příštím roce nějak změnili. Další zásadní problém pochopitelně byl a vždycky bude a jsou to peníze. České věznice prostě potřebují, potřebují finanční dotace, potřebují zvýšit bezpečnost hlavně v těch věznicích, kde je zvýšená, zvýšená ostraha. Další velmi nepříjemný jev je to, že nám usnesením vlády každoročně jsou snižovány početní stavy příslušníků vězeňské služby, a to o šedesát tři, takže i pro rok 2006 máme za úkol snížit naše početní stavy o šedesát tři lidí. K tomu musím říct, že současně otvíráme novou věznici, která bude potřebovat dvě stě padesát tabulkových míst. A taky máme za úkol k 1. 1. 2007 zprovoznit nový detenční ústav, který bude obhospodařovat vězeňská služba, a tam bude taky potřeba dvě stě padesát míst. To znamená ...

Jak těch pět set nových míst, dvě stě padesát na věznici v Rapoticích, pokud vám dobře rozumím ...

Ano.

Tak jak ty zaměstnance věznice seženete, když máte stop stav?

To je ta, to je ta těžká otázka, na kterou jste se mě ptal. Já to sám ještě dneska nevím. Každopádně vím, že nebudu schopen za současných stavů, kdy nám přibývají počty vězněných osob, přibývá nároků na zaměstnance, rozšiřujeme programy zacházení s vězni, zvyšuje se nárok na zaměstnávání, zvyšuje se nárok na bezpečnost, takže nemůžu si dovolit prostě pět set zaměstnanců zase z věznic vzít a poslat je někam jinam. Takže budu apelovat na ministerstvo spravedlnosti a budu žádat, aby pro rok 2007 tyto tabulkové místa byly vězeňské službě přiděleny.

Pět set tabulkových míst navíc?

De facto pět set míst navíc.

Vězeňství se ocitá na předních stránkách novin v okamžicích, kdy se podaří utéci některému z vězňů. Stalo se tak i před čtrnácti dny, kdy utekli dva trestanci z věznice v Plzni na Borech. V souvislosti s tímto útěkem byl odvolán ředitel věznice a osm dozorců bylo kázeňsky potrestáno. Ministr spravedlnosti Pavel Němec k tomu dodává:

PAVEL NĚMEC (zvukový záznam): Pokud policie shledá určité provinění někoho z příslušníků vězeňské služby, nemusí celá věc skončit například před soudem v rámci trestního řízení, ale může policie dát návrh na kázeňské potrestání, i taková možnost teoreticky existuje. Nicméně v tuto chvíli z hlediska vlastního šetření vězeňské služby to považuji za adekvátní opatření.

Konstatoval před týdnem v Interview BBC ministr spravedlnosti Pavel Němec. Pochopil jsem správně, že z pohledu generálního ředitele vězeňské služby Luďka Kuly, hosta Interview BBC, je věc s útěkem dvou vězňů z plzeňské věznice z vašeho pohledu vyřešena? Ano nebo ne?

Tak z mého pohledu, co se týká personálií, tak vyřešená je, byť teda ještě musím dořešit funkci ředitele, jak jsem již zmínil. Nicméně ...

A vy už víte, kdo se jím stane?

Já jsem, já jsem na tiskové konferenci sdělil jméno pana ředitele z Horního Slavkova, pana ředitele Hrabáka. Řekl jsem, že pokud naše jednání někde neztroskotají, že to bude on, ředitel s dlouholetou praxí. Bohužel, pan ředitel se dostal do velkých zdravotních problémů, takže mi tuto funkci musel v tuto chvíli odmítnout, to je naprosto čerstvá informace. Takže jsem dnes vypsal výběrové řízení na obsazení funkce, funkce ředitele věznice Plzeň.

Budete tedy hledat nového šéfa věznice v Plzni na Borech výběrovým řízením. Není to, řekněme, poněkud riskantní pro věznici, ze které utekli dva trestanci, že nebude mít nového šéfa rychle, co nejrychleji?

Bude mít velice rychle, protože v dosavadní době je tam pan ředitel Václavek ze Znojma, který má veškeré kompetence ředitele Plzně, a ještě příští týden v úterý už proběhne výběrové řízení. Takže v úterý se rozhodne definitivně, kdo bude novým ředitelem ve věznici v Plzni.

Vy jste krátce po útěku těch dvou trestanců z plzeňské věznice připustili možnost systémového selhání. Jaké systémové změny, vlastně útěk dvou trestanců z Plzně na Borech přinesl do vězeňské služby?

Systémové změny jsem sice připustil, protože ty nejdou v prvopočátku šetření nikdy vyloučit, a potom jsem to upravil na to, že prostě došlo vyloženě a zřejmě k selhání dozorce, který měl vykonávat kontrolní činnost na tomto pracovišti. Nicméně i musím připustit a vězeňská služba to netají, že ta kontrolní činnost tak, jak byla nastavena, že byla prostě velmi průhledná a nebyla dostatečně účinná, že zařazování vězňů na pracoviště dle mého názoru bylo trošku málo profesionální. Neříkám protizákonné, říkám, že bylo málo profesionální. Já bych prostě tyto odsouzené na toto pracoviště nezařadil. Takže z tohoto pohledu to může být vnímáno i jako systémová chyba v rámci věznice Plzeň, nicméně z této mimořádné události bylo přijato spoustu opatření, teda nejen pro věznici Plzeň, ale v rámci celé republiky tak, aby prostě k tomu nemohlo dojít, aby se zřídil systém flexibilních kontrol, aby se udělal jiný systém kontrol pracovišť, nastavil se jiný kontrolní systém těch dozorců, kontrolních orgánů, kteří kontrolují zase výkon služby těch dozorců, odjezdu vozidel z pracovišť. Prostě i v rámci republiky se přijaly desítky, desítky opatření.

Premiér Jiří Paroubek 10. listopadu v Interview BBC oznámil, že bude chtít od ministra spravedlnosti, vicepremiéra Pavla Němce detailní zprávu o stavu českého vězeňství v souvislosti s útěkem dvou trestanců z Plzně. Paroubek připustil i možnost zvýšení peněz pro vězeňskou službu, a pak ještě dodal:

JIŘÍ PAROUBEK (zvukový záznam): Musíme o tom hovořit, protože vymyslet si náklady, to umí každý. Je otázka, jestli mají takovéto vybavení i v jiných zemích a vězňové jim tam neutíkají. Ale mě spíš, mě spíš alarmovalo to, že je zřejmě nedostatečný počet pracovníků v té vězeňské službě na některých místech. Pokud to tak je, já netvrdím, že to tak je, ale ty argumenty jsem slyšel, tak chci slyšet podrobné informace od pana ministra spravedlnosti a chci o tom s ním hovořit.

Konstatoval 10. listopadu v BBC premiér Jiří Paroubek. Ministr spravedlnosti Pavel Němec před týdnem před těmito mikrofony uvedl, že je připraven premiérovi zprávu předat a ještě dodal:

PAVEL NĚMEC (zvukový záznam): Já jsem dokonce rád, že pan předseda vlády se začal zabývat, zabývat problematikou českého vězeňství. Já jsem několikrát upozorňoval vládu na to, že finanční prostředky do vězeňské služby jsou poddimenzované. Já jsem v jedné věci uspěl částečně. Jednou to bylo v době, kdy jsme hovořili o počtech tabulkových míst, tedy o tom, jestli je vězeňské služby dost nebo málo, tak jsem vybojoval to, že se počty alespoň nebudou snižovat, ovšem peníze se nám snížily. Podruhé to bylo v rámci projednávání státního rozpočtu, kdy jsem nárokoval tři sta milionů pro vězeňskou službu právě na to, abychom mohli dokoupit technologii, která prostě je odpovídající současné situaci. Jděte se někdy podívat do věznice a ten dozorce, když tam vstupuje, tak opravdu aby se bál skoro o svůj život, protože když otevře dveře cely, kde máte deset nebo dvanáct odsouzených na cele, tak to je opravdu velmi nezáviděníhodná služba.

Uvedl před týdnem v rozhovoru pro BBC vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Němec. Luděk Kula, host Interview BBC, generální ředitel Vězeňské služby České republiky, už naznačil, jaké jsou hlavní problémy, které v současnosti trápí české vězeňství. Pokud by ta zpráva pro premiéra a zpráva, kterou může projednat celá vláda, měla vést k nějakým závěrům, Pavel Němec řekl zcela jasně před týdnem před těmito mikrofony, že pro příští rok bude požadovat ještě jednou navýšení rozpočtu vězeňské služby o zhruba sto padesát až dvě stě milionů korun. Vy byste ty peníze využili především na co?

Především na bezpečnost. Mám na mysli oplocení, ohradní zdi, které ne vždy jsou teda v dobrým stavu. Ale já bych ještě k tomu chtěl říct, že taky jsem si vědom, a souhlasím s panem premiérem, že žádná technika nenahradí selhání lidského faktoru a v Plzni rozhodně k tomuto selhání došlo. Na straně druhé prostě ta technika je potřeba a mám na mysli rentgeny, detekční rámy. Nedovedu si představit nebo, bohužel, to dneska vidím, ale v Plzni, kde je, kde je čtyřmetrová zeď, pod kterou běhají králíci, s prominutím, má tam být šestimetrová. Tam není pletivo, jaké má být, zabezpečovací prvky okolo věznice. Takže to jsou věci, které v okolních věznicích jsou běžné a tyto peníze, pokud je dostaneme, ta vězeňská služba rozhodně je bude dávat do věznic se zvýšenou ostrahou. Takže tam ...

A ta částka sto padesáti až dvou set milionů je uspokojivá nebo kolik máte, máte propočítáno, kolik, jak drahá je zanedbanost věznic, zkrátka kolik by stálo to, pokud byste měli?

To vůbec nedokážu odhadnout. Ta částka by byla obrovská, ale někde se musí začít. My pochopitelně nějaké akce plánované máme na rok 2006. Toto by byly peníze navíc, které bychom určitě využili někam, kde je nutně potřebujeme. Takže těch sto padesát milionů by bylo velmi pozitivním, pozitivním přínosem. Já jsem ještě jenom chtěl říct, aby posluchači neměli jednostranný názor. Ve věznici Plzeň v současné době je dvacet pět příslušníků, kteří jsou ve výpovědi, a dvacet tabulek, které jsou neobsazené, a tito příslušníci skutečně pracují ze svých druhých a třetích volen, jsou velmi přetížení a už ani přesčasová práce je neuspokojuje, prostě ...

Když říkáte tedy čtyřicet, že tam jde de facto o čtyřicet lidí podstavu dohromady, když dvacet je ve výpovědi, dvacet tabulkově ...

Oni ještě slouží, ale ...

Z celkového počtu kolika vězeňských dozorců?

Z celkového počtu asi pět set dvaceti tabulek, které v Plzni jsou. Ale to nejsou jenom dozorci, to jsou i civilní zaměstnanci, že jo a tak dále. Takže je to velmi znát a ti příslušníci, ti zaměstnanci jsou velmi přetížení, velmi přetížení, a když člověk je pod tlakem, tak dělá chyby. Nicméně tím nechci omlouvat útěk, protože to je věc úplně jiná a ta je neomluvitelná.

Vy jste mluvil už po útěku dvou trestanců z Plzně na Borech, tak jste mluvil o tom, že myšlenka na využití velkých rentgenů je úplně nová a vězeňská služba nejdřív zjistí, kdo přístroje vyrábí a co při vyhledávání ukrytých osob dokážou. Kdy budete mít tu analýzu zpracovánu?

Na té analýze pracujeme. Já již jsem předložil panu ministru určitý, určitý podnět, nicméně musíme si zvážit, jak dalece takovéto zařízení potřebujeme, v jakém rozsahu, v jakých věznicích a v jakých cenových relacích, protože ty nejdražší rentgeny se pohybují až padesát milionů, ty nejlevnější, které dokážou snímat ty europalety, od tří do pěti milionů.

Máte spočítáno, do kolika věznic ...

Já mám naprosto jasno. Pokud se nám to podaří, tak by to šlo do čtyř věznic se zvýšenou ostrahou, to znamená věznice Rýnovice, věznice Mírov, věznice Plzeň a věznice Valdice.

A stačily by ony detekční velké rámy za pět milionů?

Já se domnívám, že by stačily, ale budeme hledat ještě jiný cesty, budeme hledat prostě infrakamery, možná ještě nějaký jiný systém. Nechci to uspěchat. Je to věc prostě, která bude velkou investicí a musí být co nejhospodárněji využita.

Kdy by mohlo být jasno, kolik by bylo zapotřebí investovat do techniky, to znamená nejen do rentgenů, velkých rentgenů na příjezdech a výjezdech věznic, ale například infrakamer a podobně?

Já se domnívám, že do konce roku.

Další téma - zpřísnění zákona o výkonu trestu. Ministr spravedlnosti Pavel Němec před týdnem v Interview BBC oznámil, že do měsíce předloží do vlády právě novelu zákona o výkonu trestu. Jaké změny přinese?

PAVEL NĚMEC (zvukový záznam): Tak já především chci, aby odsouzení nemohli odmítat práci, která je jim nabízena u soukromých firem. Dnes je tomu tak, že vězni mají povinnost pracovat. Ale pokud nejsou státní instituce schopny jim tu práci přímo zajistit a nabídnout práci u soukromých firem, tak vězni mají možnost takovou práci odmítnout. Já chci, aby vězni pracovali, aby se z této práce hradily, hradily náklady na odsouzené a také, aby vězni měli, měli možnost a byli povinni platit, platit poškozeným, protože ono je sice hezké, že někoho zavřete, ale co chudák poškozený. Poškozený potřebuje také, aby ten odsouzený si vydělával, aby byl například schopen mu zaplatit škodu. Takže k tomu směřuje můj návrh, aby vězni pracovali, aby hradili na sebe náklady a byli schopni splácet poškozeným.

Konstatoval před týdnem v Interview BBC vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Němec. Základní otázka na generálního ředitele Vězeňské služby České republiky Luďka Kulu, hosta Interview BBC, vede si vězeňská služba statistiku, kolik vězňů vlastně ročně odmítne pracovat?

Kolik vězňů odmítne, takovou statistiku nemám, ale mám statistiku, že v současné době ze šestnácti tisíc pracovně zařaditelných vězňů, tak pracuje čtyřicet šest procent, čtyřicet šest procent.

To znamená, že je zaměstnáno méně než asi šest tisíc vězňů v České republice.

Ano, ano. To číslo není, není malé, není ani velké, protože v okolních zemích se to pohybuje kolem padesáti procent. Výjimkou je Slovensko, které zaměstnává téměř osmdesát procent vězňů.

Jak to dělají?

S panem generálním vedeme určité debaty, jak to dělají. Je to dlouhodobá záležitost. Prostě civilní firmy i státní podniky více využívají možnosti zaměstnávat vězně. U nás, bohužel, je vysoká nezaměstnanost, i když na Slovensku taky, ale nám se to tak dobře nedaří. Ale chci říct, že my jsme iniciovali skutečně změnu zákona 169, a to v tom, že chceme, aby vězni byli povinni pracovat bez ohledu, jestli to bude u státní, u státní firmy nebo u civilní firmy.

Pane generální řediteli, ale proto jsem se vás ptal na to, zda máte k dispozici nějakou statistiku, kolik vězňů vám ročně odmítne práci a jde mi o například ty nabídky ze soukromého sektoru. Jestli je to jev rozšířený, tak je zjevné, že by mohla ona novela zákona o zpřísnění výkonu trestu pomoct českému vězeňství. Jak častý je to jev?

Já se nedomnívám, já se nedomnívám, že by ta novela změnila, byla všelék na všechno. Jako jestli to zvedneme o deset procent, tak to bude velký úspěch, to musím zde říct. Ale obecně platí, že vězni chtějí pracovat. Bohužel, je skupina vězňů, kteří nepracovali, nepracují a nikdy pracovat nebudou a mám na mysli vězně, kteří mají velké pohledávky vůči státu, kteří si prostě umí spočítat, že se jim nevyplatí pracovat, a potom využívají tady tohoto ustanovení zákona s tím, že vám tu práci odmítnou. Jsou lokality, kde s tím není problém, a kde prostě se vězni předbíhají o to, aby mohli být zaměstnáni. Ale pak jsou věznice, kde prostě vězeň v pondělí řekne, že bude pracovat a ve středu napíše, že nechce pracovat, pak řekne v pondělí, že chce pracovat a ve čtvrtek zase nechce pracovat a pochopitelně my ztrácíme potom toho zákazníka, který řekne "vy jste mi na pracoviště měl dovézt dvacet lidí a vy jste mi jich přivezl dvanáct, já s vámi nechci spolupracovat". Takže my chceme, aby bylo obligatorně stanoveno, že odsouzený je povinen pracovat. Tečka.

Je to velká skupina vězňů, která dělá tyto, nečesky řečeno, obstrukce?

Tak velká skupina vězňů to není. Říkám znovu, hovořím o nějakých těch deseti, dvanácti procentech, co by se nám mohlo zvednout. Nicméně se domnívám, že je to naprosto správný krok. A co to přinese v praxi, to uvidíme v následujících letech.

Vy jste před víc než měsícem konstatoval v rozhovoru pro Českou tiskovou kancelář, cituji doslova: "Vyvinu maximální tlak na ředitele, aby projevili větší aktivitu při hledání nových pracovních příležitostí a zaměstnanost se dostala možná až na šedesát procent." Konec citátu. Co si pod tím maximálním tlakem, o kterém jste mluvil, máme představit?

Tak maximální tlak spočívá v tom, že neustále s řediteli komunikuji, diskutuji o těch problémech, snažím se jezdit na stáže, jezdit, radit se s kolegy ze Slovenska, s jinými řediteli, kterým se daří zaměstnávat. Prostě ...

Jsou oni nějak motivováni, že vstupuji do vaší řeči, i finančně, aby zkrátka to poznali na své výplatní pásce?

Jako pochopitelně ředitel, který zaměstnává, který má věznici v pořádku, nemá problémy, tak to pozná formou odměn, osobního ohodnocení. Existují pochopitelně i motivační prvky. Ale chci říct, že já se chci zaměřit velmi na zaměstnávání skupin A, B, případně C a zaměstnávání vězňů skupiny D, zvýšené ostrahy, budu minimalizovat z hlediska bezpečnosti.

To i kvůli útěku dvou trestanců z Bor?

Ano, i kvůli útěku dvou trestanců. Já jsem nařídil celorepublikově mimo jiné teda, že nezařazovat a nezaměstnávat odsouzené se zvýšenou ostrahou na nestřežená pracoviště.

O kolik, o kolik vězňů celkem jde? To znamená, že svým způsobem si také můžete tímto snížit zaměstnávání vězňů. Jestliže vy po tom útěku rozhodnete, že vězni kategorie D, jak je označujete v rámci vaší instituce ...

Ano, ano.

... vězeňské služby, tak tedy vězňům se zvýšenou ostrahou, jakmile je přestanete zaměstnávat kvůli tomu, aby vám neutekl někdo z nich, tak o kolik půjde vězňů?

Čistě teoreticky máte pravdu, ale nestane se tak, protože právě novelou tohoto zákona, ale nejenom novelou tohoto zákona, i toho, že prostě budeme využívat víc těch "céčkových" vězňů. My těch "céčkových" vězňů nezaměstnaných máme spousty, máme spousty. Někteří z nich třeba zrovna využijí tohoto ustanovení zákona. Takže já se domnívám, že my úplně plynulou cestou prostě zaměstnáme vězně s ostrahou, místo vězňů se zvýšenou ostrahou. Ale ti vězni se zvýšenou ostrahou, prosím vás, můžou taky pracovat, já se tomu nebráním, ale budou pracovat na střežených pracovištích a nebudou pracovat na takovýchto pracovištích, jako bylo pracoviště v Plzni.

Pavel Němec mluvil o tom, že také chce v rámci novely zákona o výkonu trestu zpřísnit i to, aby poškozený dostal částečnou satisfakci od vězně, to znamená je to jeden z důsledků zaměstnanosti vězňů. Když se podívám na mzdu, alespoň podle vašich statistik ...

Ano, ano.

... vězeňské služby, tak v prvním pololetí letošního roku byl průměrný plat vězňů pracujících přímo ve věznici 4 457 korun, ve vězeňských provozovnách 3 620 korun a u soukromých firem 4 464 koruny. Není to příliš nízká částka?

Tak nízká, je to průměr, protože v tom je režijní provoz, kde vězni pracují taky na půl úvazku. Já znám pracoviště třeba ve Valdicích, kde vězni vydělají patnáct, šestnáct tisíc. Takže je to individuální. Je to skutečně pouhý průměr.

A to znamená, že co snižuje ten průměr, když se dostáváte z částky patnácti tisíc ve Valdicích na čtyři tisíce čtyři sta korun v rámci celé republiky?

Já jsem řekl, že znám takovéto pracoviště, že vydělají i tolik jako příklad, ale pochopitelně ten průměr je někde kolem šesti tisíc. Ale jsou potom odsouzení, kteří pracují jako úklidové čety v rámci vnitřních provozů ve věznicích, pracují na čtyři hodiny a to se všechno prostě počítá a sčítá, takže to potom udělá i ten nižší celkový průměr.

Není pak ale fikce to, že by poškození, kterým nějaký odsouzený před tím, než je odsouzeným, spáchá, spáchá škodu, tak je fikce, že by ji mohl splatit z takových částek, které jsou celorepublikovým průměrem?

Fikce. Já bych si přál, aby odsouzení spláceli, ale v České republice, kdybychom ty platy nějakým způsobem výrazně zvedli, tak přijdeme o další zaměstnávání. Prostě nám by ty civilní subjekty do těch, do toho zaměstnávání nevstoupily. Takže je to velký problém, je to velký problém. Já bych si to přál taky, ale tak, jak je to nastaveno, tak prostě je to skutečnost a takhle to je.

Konstatuje generální ředitel Vězeňské služby České republiky Luděk Kula. Děkuji, že jste byl hostem Interview BBC a těším se na další.

Prosím. Na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Borská věznice dál hledá šéfa, Hrabák řekl ne

Mladá fronta DNES, 22. 11. 2005, strana: 2 - Nový ředitel věznice Plzeň-Bory vzejde z výběrového řízení. Včera vpodvečer to stanici BBC řekl generální ředitel vězeňské služby Luděk Kula. Je to překvapivý obrat, protože před týdnem vedení vězeňské služby oznámilo, že novým ředitelem borské káznice bude Václav Hrabák. Ten v současné době řídí věznici v Horním Slavkově na Sokolovsku. „Pan Hrabák mě informoval o vážných osobních důvodech, proč nemůže do Plzně nastoupit. Proto na ředitele vypíšeme výběrové řízení," řekl včera MF DNES Luděk Kula. Předchozího ředitele Jaroslava Zemana odvolal Kula z funkce 8. listopadu, pár hodin po útěku vězňů Roztočila a Čabrady. Dočasným ředitelem je Milan Václavek ze Znojma.

Kula opět hledá nového šéfa Borů

Právo, 22. 11. 2005, strana: 3 - Funkce ředitele věznice v Plzni na Borech zůstává stále neobsazena. Jak včera v BBC řekl generální ředitel Vězeňské služby ČR Jan Kula, Václav Hrabák, který se měl funkce ujmout 1. prosince, to musel kvůli velkým zdravotním problémům odmítnout. Hrabák už třináct let vede věznici v Horním Slavkově. Kula včera vypsal výběrové řízení na šéfa Borů. To má být ukončeno příští týden v úterý.

Kula vypsal výběrové řízení na ředitele věznice v Plzni

PRAHA 21. listopadu (ČTK) - Generální ředitel Vězeňské služby ČR Luděk Kula dnes vypsal výběrové řízení na funkci ředitele plzeňské věznice Bory. Upustil tak od původních plánů jmenovat na toto místo současného ředitele vězení v Horním Slavkově Václava Hrabáka, který odmítl převzít funkci z vážných zdravotních důvodů. Kula to řekl v rozhovoru pro rozhlasovou stanici BBC.

Již 8. listopadu Kula odvolal z funkce dosavadního ředitele věznice v Plzni Jaroslava Zemana, protože podle něj nesl odpovědnost za útěk dvou tamějších vězňů odsouzených za vraždu k výjimečným trestům. Nyní ředitele dočasně zastupuje Milan Václavek, který je ale zároveň ředitelem věznice ve Znojmě.

Z pracoviště ve vězení na Borech utekli právě 8. listopadu Rostislav Roztočil a Roman Čabrada, kteří se na svobodu dostali ukryti v bedně v nákladním voze. Údajně pak uprchli do Rakouska, kde se rozdělili. Roztočila zadržela 12. listopadu německá policie a soud nyní rozhoduje o jeho vydání do ČR. Čabrada je stále na útěku.

Kula za útěk obou mužů potrestal na návrh nezávislé vyšetřovací komise zatím devět osob. Kromě odvolaného ředitele Zemana byli kázeňsky potrestáni také někteří funkcionáři plzeňské věznice a mimo službu postaven dozorce, který zodpovídal za pracovní skupinu, v níž byli oba vězni zařazeni. Tento pracovník je podle Kuly navíc již trestně stíhán pro porušení dozorčí služby.

Kula v dnešním rozhovoru pro BBC rovněž popsal současné problémy vězeňské služby, které se týkají především nedostatku financí a počtu zaměstnanců. "Například příští rok budeme otvírat novou věznici s dozorem v Rapoticích (na Třebíčsku), která bude potřebovat 250 tabulkových míst a navíc máme za úkol k 1. lednu 2007 uvést do provozu nový detenční ústav. I zde je potřeba 250 míst," upozornil Kula.

"Sám dnes nevím, kde seženu lidi. Každopádně nebudu je schopen vzít ze současných stavů věznic. Budu tedy apelovat na ministerstvo spravedlnosti, aby bylo těch 500 tabulkových míst vězeňské službě přiděleno," uvedl Kula.

V současnosti je ve 35 českých věznicích asi 19.140 odsouzených či vazebně stíhaných. Podle Kuly je to asi o tři procenta více, než činí kapacita těchto zařízení. Chybí v nich několik desítek zaměstnanců a další odcházejí. "Nejhorší je, že nám navíc po stovkách odcházejí lidé v produktivním věku. Jsou regiony, kde těch výpovědí bylo mnoho, celkem letos k dnešnímu dni 580," uvedl Kula.