Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

Citace rozhovoru v médiích

	Pavel Němec ve studiu BBC

Před týdnem uprchli z plzeňské věznice dva trestanci Rostislav Roztočil a Roman Čabrada. Premiér Jiří Paroubek chce podle svých slov v souvislosti s útěkem těchto dvou zločinců od ministra spravedlnosti Pavla Němce zprávu o stavu českého vězeňství.

JIŘÍ PAROUBEK, premiér /ČSSD/, (zvukový záznam): Proto budu očekávat od pana ministra spravedlnosti určitý raport, informace v té věci tak, abychom mohli udělat určitá opatření.

Prohlásil ve čtvrtek v rozhovoru pro BBC premiér Jiří Paroubek. Nejen o stavu českého vězeňství bude následujících třicet minut. Před námi je půlhodina otázek a odpovědí, od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijal a k protějšímu mikrofonu usedl vicepremiér, ministr spravedlnosti a předseda USDEU Pavel Němec. Vítejte po čase v BBC, hezký dobrý den.

Hezké odpoledne.

Zprávu o útěku dvou trestanců z věznice v Plzni na Borech jste dostal, když jste byl na dovolené. Když jste se o tom útěku dozvěděl, problesklo vám hlavou, že budete muset nabídnout rezignaci?

Tak já jsem samozřejmě tu zprávu dostal velmi rychle, spíše mi problesklo hlavou to, co učinit, aby se podobné události neopakovaly, to by byli zjištěni viníci, a proto jsem také s generálním ředitelem dohodnul, že ještě týž den vlastně prověřil prvotně situaci a také ještě týž den večer odvolal ředitele věznice v Plzni na Borech.

Žádná úvaha o rezignaci tam nebyla tedy, pane vicepremiére?

Musím říci, že nikoli, že jsem se snažil spíše věc řešit a nikoli dělat nějaká laciná politická gesta, která by stejně vůbec nic nevyřešila.

Vy myslíte, že by rezignace byla laciným politickým gestem v té souvislosti?

Tak já si myslím, že ano, protože asi je každému jasné, že takovéto věci se stávají, je to možná něco takového, je to mimořádná událost, je to pochopitelně nepříjemná události, ale prostě je to věc, která je s vězeňstvím, bohužel, spojena.

Vicepremiér, místopředseda KDUČSL Milan Šimonovský v reakci na útěk trestanců uvedl, že za něj nesete nepřímou odpovědnost, cituji doslova: "Musím říct, že poměry ve věznicích mě znepokojují a určitě tu nepřímou odpovědnost ministr spravedlnosti má," konec citátu. Vy jste jeho slova označil za úlet. Už jste si to osobně vyříkali?

Ne, nehovořili jsme spolu osobně, přestože jsem byl hostem na sjezdu KDUČSL o víkendu. A s panem kolegou Šimonovským jsme se pouze letmo pozdravili. Nicméně za úlet to považuji i nadále. Já si myslím, že nevím, kde ministr Šimonovský bere tak detailní přehled o stavu ve věznicích, doufám, že to není jeho osobní zkušenost. A současně musím říct, že slova právě od ministra dopravy, když všichni víme, v jakém stavu jsou české silnice, že přejdete republiku a můžete mít vytlučené auto z nekvalitního povrchu a tak dále, a tak dále, jak jsme na tom s výstavbou dálnic, že do dneška nemáme spojena ani všechna krajská města s metropolí, tak já se divím, že k takovýmto slovům přistupuje.

V každém případě situace ve věznicích není podle vás znepokojivá?

Situace ve věznicích je taková, jak odpovídá i finančním možnostem. Já jsem sváděl několikrát velký zápas na vládě, ať už v případě, kdy má, mělo docházet ke snižování počtu tabulkových míst, nebo když jsem navrhoval vládě, abychom získali tři sta milionů do vězeňství tak, abychom mohli dovybavit věznice moderní technikou a technologiemi právě pro kontrolu odsouzených, prostě je třeba si uvědomit, že ty věznice u nás jsou mnohdy z minulého století a nejsou vybavovány tak, jak současná technika umožňuje, to znamená, takové ty rentgeny, které vám odhalí kohokoliv, i když je schován jakkoliv důmyslně v dopravním prostředku nebo v materiálu.

Premiér JIŘÍParoubek se v tomto pořadu ve čtvrtek postavil za šéfa vězeňské služby Luďka Kulu. Na přímou otázku, zda by kvůli útěku dvou trestanců z plzeňské věznice měl Kula, který řídí vězeňskou službu od dubna letošního roku, rezignovat, premiér Paroubek uvedl:

JIŘÍ PAROUBEK, premiér /ČSSD/, (zvukový záznam): To si myslím, že není nutné, není možné, protože ten člověk zdědil určité problémy, nemohl se vyjadřovat v rozpočtu v loňském roce na tento rok, nebylo by to korektní, není možné udělat obětního beránka za každou cenu z někoho. Je potřeba o těch věcech korektně jednat.

Konstatoval ve čtvrtek 4. listopadu premiér Jiří Paroubek v Interview BBC. Vy jste, pane vicepremiére, v dubnu v souvislosti s výměnou ředitele vězeňské služby uvedl, teď cituji doslova: "Je třeba moderních a rychlých manažerských přístupů, nejenom být odborníkem na oblast vězeňství. Potřebujeme dobrého manažera," konec citátu. Jste si jist, že se za víc než osm měsíců, co Luděk Kula je ve funkci generálního ředitele vězeňské služby, osvědčil jako manažer ano, nebo ne?

Já jsem přesvědčen, že ano. A dokonce i tato mimořádná nepříjemná událost mě utvrzuje v tom, že plukovník Kula je mužem na svém místě, protože věci dokázal řešit rychle, nic nezakrýval, a i k médiím, si myslím, že vystupuje naprosto otevřeně, dává průběžně informace, například dnes došlo k tomu, že bylo potrestáno dalších devět příslušníků vězeňské služby. Takže já si myslím, že je člověkem, který má zkušenosti a je schopen tedy problém vězeňství řešit.

Ano, to řekl Luděk Kula před několika desítkami minut, že padly další tresty u devíti zaměstnanců borské věznice. Byl tedy odvolán ředitel věznice, jeden z dozorců byl postaven mimo službu a nyní dalších devět zaměstnanců dostalo tresty. Vy osobně to považujete v souvislosti s útěkem těch dvou trestanců za dostatečné?

Já to považuju za naprosto přiměřené. Samozřejmě šetření policie bude delší. A pokud policie vyvodí vůči někomu trestní odpovědnost, tak samozřejmě je to věcí policie. Z pohledu vězeňské služby to považuji za adekvátní opatření, kdy ředitel věznice vzal na sebe určitou generální odpovědnost, která odpovídá tomu, že prostě v té věznici zřejmě byl nepořádek, že nedostatečně kontroloval své podřízené. A současně ti, kteří měli s tím útěkem cokoliv společného, tak byli potrestáni. Jeden dozorce byl postaven mimo službu. Já jsem mimochodem ...

Je to tedy, z pohledu vězeňské služby tyto tresty považujete za definitivní, už další padat nebudou?

Neříkám, že jsou definitivní, protože šetření probíhá také na úrovni policie a taková věc ...

Teď mi jde, já jsem se ptal, pane vicepremiére, právě na vězeňskou službu, nikoliv na policii?

Já tomu rozumím, já tomu rozumím, ale, pokud policie shledá určité provinění někoho z příslušníků vězeňské služby, nemusí celá věc skončit například před soudem v rámci trestního řízení, ale může policii dát návrh na kázeňské potrestání, i taková možnost teoreticky existuje. Nicméně v tuto chvíli z hlediska vlastního šetření vězeňské služby to považuji za adekvátní opatření.

V neděli se ale veřejnost dozvěděla, že z vězení v Odolově na Trutnovsku v sobotu večer utekli čtyři vězni, odešli z restaurace v Trutnově, kam je vzal vychovatel ...

Tak počkejte, utekli z vězení, nebo odešli z restaurace?

Oni odešli z restaurace a tím pádem i utekli z vězení, protože ve vězení nejsou, pane vicepremiére. Jde o to, že samozřejmě v Odolově funguje jiný režim, nikoli tak přísný jako v plzeňské věznici na Borech. Jaké závěry podle vašeho názoru je nutné vyvodit z toho odolovského případu?

Z toho můžete maximálně vyvodit ty závěry, že i lidé za nedbalostní delikt, například za dopravní nehodu nebo za nějaké méně závažnější delikty, mají být prostě pod zámkem a nevylézt z toho vězení za celou dobu, co tam jsou, to je tak jediný závěr, který můžete přijmout, pokud se s tímto závěrem ztotožní poslanci, neboť je to věc, která je upravena zákonem. A o zařazování odsouzených do výkonu trestu nerozhoduje vězeňská služba, rozhodují o tom soudy, tak pak je samozřejmě možné z toho udělat nějaký závěr, prostě diferenciace odsouzených do jednotlivých věznic probíhá právě z toho důvodu, aby ti, kteří jsou odsouzeni za méně závažné delikty, tak mohli mít jakýsi kontakt s občanským životem, ať už z hlediska svých volnočasových aktivit, nebo z hlediska docházky do práce, protože, mimochodem, řada z těch odsouzených pro méně závažné trestné činy dochází třeba do práce i mimo objekt vězení, mají možnost přerušení výkonu trestu na, řekněme, nějakou víkendovou návštěvu rodiny a podobně. Ten režim je tam prostě volnější ...

V souvislosti s tím odolovským případem tedy není žádné pochybení, prostě odešli z výletu, z polepšovny.

Těch případů, ne, že by mě to těšilo, se stává několik desítek ročně, ti odsouzení se zpravidla vrátí, já musím říct, nejsou to násilní pachatelé, nejsou to násilníci, kteří v případě, že nejsou pod zámkem, tak by společnosti hrozilo nějaké bezprostřední nebezpečí, prostě nejsou to lidé, kteří jsou odsouzeni pro násilnou trestnou činnost. Pokud by byli, tak nemohou být v takovémto zařízení.

Premiér Jiří Paroubek řekl v rozhovoru pro BBC, že od vás do dvou týdnů očekává zprávu o stavu českého vězeňství. Paroubek připouští, že by mohlo dojít ke zvýšení peněz pro Vězeňskou službu České republiky, a to na vybavení věznic. Premiér nechtěl konkrétně v rozhovoru pro BBC říkat, zda by mělo jít k nakoupení bezpečnostních rámů, a dál dodal:

Jiří PAROUBEK, premiér /ČSSD/, (zvukový záznam): Musíme o tom hovořit, protože vymyslet si náklady, to umí každý. Je otázka, jestli mají takovéto vybavení i v jiných zemích a vězňové jim tam neutíkají, ale mě spíš alarmovalo to, že je zřejmě nedostatečný počet pracovníků v té vězeňské službě na některých místech, pokud to tak je, já netvrdím, že to tak je, ale ty argumenty jsem slyšel, tak chci slyšet podrobné informace od pana ministra spravedlnosti a chci o tom s ním hovořit.

Říká v rozhovoru pro BBC premiér Jiří Paroubek. Vicepremiér, ministr spravedlnosti Pavel Němec, host Interview BBC, předpokládám, že je připraven do čtrnácti dnů dát premiérovi takovou zprávu?

Samozřejmě. Já jsem dokonce rád, že pan předseda vlády se začal zabývat problematikou českého vězeňství. Já jsem několikrát upozorňoval vládu na to, že finanční prostředky do vězeňské služby jsou poddimenzované.

To jste jí upozorňoval tak málo, pane vicepremiére, že ...

Dokonce dvakrát. A já jsem v jedné věci uspěl částečně. Jednou to bylo v době, kdy jsme hovořili o počtech tabulkových míst, tedy o tom, jestli je vězeňské služby dost nebo málo, tak jsem vybojoval to, že se počty alespoň nebudou snižovat, ovšem peníze se nám snížily. A podruhé to bylo v rámci projednávání státního rozpočtu, kdy jsem nárokoval tři sta milionů pro vězeňskou službu právě na to, abychom mohli dokoupit technologii, která prostě je odpovídající současné situaci. Jděte se někdy podívat do věznice. A ten dozorce, když tam vstupuje, tak opravdu, aby se bál skoro o svůj život, protože když otevře dveře cely, kde máte deset nebo dvanáct odsouzených na cele, tak to je opravdu velmi nezáviděníhodná služba.

Jaké návrhy tedy předložíte premiérovi Jiřímu Paroubkovi v souvislosti s tou zprávou, kterou mu máte do čtrnácti dnů, co konkrétně budete požadovat?

Budu požadovat finanční prostředky v rámci rozpočtového opatření během rozpočtového roku 2006.

O jak velké peníze půjde, předpokládám, že to asi nebude tři sta milionů, o které jste původně žádal?

Tak samozřejmě, že to je stav optimální. A asi záleží i na vyjádření ministra financí, ale myslím si, že částka pod nějakých sto milionů by byla, že to už by bylo špatně, to znamená, pohybujme se někde v rozmezí sto až tři sta milionů korun na vybavení věznic právě těmi moderními prostředky, které umožňují řádnou ostrahu. Já jsem například byl v neděli naprosto neohlášeně a nečekaně ve věznici Horní Slavkov.

Tam jste udělal inspekci přepadovou, či co?

Tam jsem udělal, chcete-li inspekci nebo návštěvu, to záleží, jak to budete nazývat, prostě jsem se v té věznici zastavil naprosto neohlášeně. A musím říct, že to nasazení příslušníků vězeňské služby, ale i kontrolní systémy, na které jsem se zaměřil právě při expedici výrobků, protože je to také věznice, kde jsou odsouzení zaměstnáváni, tak si myslím, že probíhá dobře. A pokud by takovéto standardy byly nastaveny už v té věznici na Borech, tak nemohlo dojít k útěku.

Kolik ve vězeňské službě chybí lidí, kolik byste vítal, aby se navýšil počet zaměstnanců vězeňské služby?

Tak já si myslím, že nám by určitě pomohlo i takové navýšení, které by bylo, řekněme, v řádu několika desítek, já nechci tady budovat nějaký extrémně silný aparát. A záleží samozřejmě na tom, když máte moderní technologie, tak uspoříte lidi. To jsou věci, které jsou závislé. Jestliže máte moderní rentgeny, kterým kontrolujete vyjíždějící a vyjíždějící nákladní automobily, tak nepotřebujete tolik lidí, aby ty, aby ta vozidla rozmontovávala do posledního šroubečku, to je zcela logické.

Znamená to tedy, že ...

Naopak, pokud máte menší cely, to znamená, máte tam odsouzené, řekněme, po dvou, po třech, po čtyřech nemusíte mít takovou lidskou sílu, když otevřete celu, aby tedy věci probíhaly v pořádku, to jsou prostě věci, které spolu souvisí, neboli více peněz na investice do moderních technologií vám ušetří lidi, naopak méně peněz vyžaduje větší lidský potenciál.

Řekl jste jasné slovo, že požádáte premiéra v souvislosti s onou zprávou o stavu vězeňství o navýšení peněz pro vězeňskou službu v příštím roce o zhruba sto padesát až dvě stě milionů korun. Vy také chcete do konce roku v souvislosti se stavem českého vězeňství předložit změnu zákona o výkonu trestu, v čem především budou spočívat hlavní změny?

Tak já především chci, aby odsouzení nemohli odmítat práci, která je jim nabízena u soukromých firem. Dnes je tomu tak, že vězni mají povinnost pracovat, ale, pokud nejsou státní instituce schopny jim tu práci přímo zajistit a nabídnout práci u soukromých firem, tak vězni mají možnost takovou práci odmítnout. Já chci, aby vězni pracovali, aby se z této práce hradily náklady na odsouzené a taky, aby vězni měli možnost a byli povinni platit poškozeným, protože ono je sice hezké, že někoho zavřete, ale, co chudák poškozený, poškozený potřebuje také, aby ten odsouzený si vydělával a aby byl například schopen mu zaplatit škodu. Takže k tomu směřuje můj návrh, aby vězni pracovali, aby hradili na sebe náklady a byli schopni splácet poškozeným.

Když teď budu citovat statistiku, v českých věznicích je devatenáct tisíc lidí, z toho šestnáct tisíc je odsouzených, ale jen třináct tisíc je schopno pracovat, nebo pracuje, zaměstnání má tedy méně než šest tisíc vězňů, což je zhruba čtyřicet pět procent. O kolik by se mohla zvýšit zaměstnanost českých vězňů, pokud projde vaše novela zákona o výkonu trestu ve sněmovně?

Já si myslím, že bychom mohli na nějakých sedmdesát procent.

Ten návrh zákona už máte téměř hotový?

Ten je téměř hotov. Já bych chtěl, aby do konce roku byl předložen do Poslanecké sněmovny.

Nakolik se začíná stávat problém v českých věznicích rostoucí počet vězňů?

Ten počet vězňů, řekněme, posiluje, chvíli je nižší, chvíli je vyšší. A ten počet do dvaceti tisíc je, řekněme, pro Českou republiku standardem, nicméně není to standard evropský, na který bychom měli být pyšní, máme velký počet odsouzených osob na počet obyvatel, prostě česká mentalita i veřejné mínění je takové, že i vytváří tlak ve společnosti na zákonodárce, na soudce, nepřímo samozřejmě, že člověk, který něco ukradne, prostě má jít do vězení. Takže já si myslím, že právě i česká mentalita významně napomáhá tomu, že jsme stát, který má velký počet uvězněných osob na počet obyvatel.

Když se podíváme na to, že diskusi o stavu českého vězeňství rozpoutal útěk dvou trestanců z plzeňské věznice, dovolte, abych se zastavil u osudu jednoho z těch dvou, kteří utekli před týdnem z plzeňské věznice. Rostislav Roztočil sedí v Německu teď ve vydávací vazbě, vaše ministerstvo má už připravenou žádost o vydání Roztočila. Teď se čeká na překlad do němčiny, pokud se nemýlím, je to tak?

Je to tak.

Počítáte s tím, že Roztočil bude vydán do České republiky, nebo to považujete za nepravděpodobné?

To je samozřejmě na rozhodnutí Německa.

Pane vicepremiére, asi víte, proč se ptám, protože Německo už jednou se rozhodlo ...

Ano, už jednou se rozhodlo, že nevydá. A pokud mám správné informace, tak i Rakousko se tak rozhodlo, protože, jenom pro krátkou rekapitulaci, skutek, pro který je odsouzený Roztočil odsouzen, tak se měl stát v roce 1975, zhruba o deset let později byl odsouzen, pan Roztočil v nepřítomnosti v té době snad pobýval v Rakousku, šla žádost o vydání z Rakouska, Rakousko nevyhovělo, následně se pan Roztočil přestěhoval do Německa, adresována tedy byla nová žádost o vydání směřována do Německa. Německo také nevyhovělo. A vzhledem k tomu, že ve věci má rozhodovat soud o obnově řízení, tak já teď nechci tady vršit nějaké argumenty na tu či onu stranu, ale myslím si, že by pro jasno v celé věci bylo dobré, aby soud celou záležitost přezkoumal i z těchto hledisek.

Počkejte. Tak zůstaňme u jedné roviny, nejprve tedy vy jste připraven na tu variantu, že německý soud, řekněme, podruhé, že Roztočil nebude vydán?

Tak připraven, nepřipraven, je to otázka německého soudu, jak jste řekl.

Ale počítáte s touto variantou, když už jednou nebyl vydán?

Jednou nebyl vydán, my žádost o vydání posíláme, k tomu jsme samozřejmě povinni v rámci toho, že reprezentujeme Českou republiku navenek, německý soud nějakým způsobem rozhodne.

Tady padla už ta informace, a vy jste stručně zrekapituloval celý případ Rostislava Roztočila, který byl odsouzen za vraždu egyptského studenta. On právě, respektive jeho sestra tvrdí, že Roztočil utekl na svobodu i kvůli tomu, že postupuje, že protestuje proti postupu českých úřadů. A jeho sestra tvrdí, že, teď budu citovat doslova: "Že má důkazy o nevině svého bratra." V Česku se má uskutečnit na 1. prosince, tuším, je naplánováno jednání Krajského soudu v Praze o obnově toho procesu. Vy jste už měl možnost seznámit se se spisem Rostislava Roztočila?

No, bohužel ne zcela. Já jsem požádal svého prvního náměstka, kterého považuji za velkou kapacitu v oblasti trestního práva, aby se celou záležitostí osobně zabýval, a to ještě před útěkem, shodou okolností ještě před útěkem Rostislava Roztočila. Můj první náměstek si vyžádal spis, začal ho studovat, nicméně mezitím Rostislav Roztočil utekl z vězení a spisy opět nazpátek vyžádal soud tak, aby mohl připravit ten mezinárodní zatykač. Takže bohužel tím útěkem Rostislav Roztočil vlastně znemožnil to, abychom spis mohli nějakým způsobem dostudovat do konce a utvořit si názor na to, zda v této věci nějakým způsobem konat či nekonat.

Z těch prvotních informací ze zatímního prostudování toho spisu, je ten případ podezřelý?

Nevyplývá z toho vůbec nic, než to, co jsem vám tady řekl, že už ta chronologická rekapitulace, kdy vlastně Rostislav Roztočil se vrátil z emigrace a teprve po velmi dlouhé době si na něj příslušné orgány v Čechách vzpomněly a umístily ho do výkonu trestu, on se vrátil z emigrace, tady ...

On byl zatčen v roce 2000 na přechodu ve Svatém Kříži.

A on sem vlastně několik let jezdil, požádal si o český cestovní pas, normálně se stýkal s českými úřady. A teprve v roce 2000 byl dodán do výkonu trestu. Takže tato fakta ve mně určité otazníky budí, proto jsem řekl svému prvnímu náměstkovi, aby si vyžádal spis a aby ho přezkoumal. Ten závěr tady není a já, prostě v právních věcech se nevyplácí dělat nějaké předběžné závěry, prostě ...

Teď vám tedy soud po útěku Rostislava Roztočila, poté, co bude odeslána do Německa ta žádost, tak vám asi ten spis vrátí?

Jakmile se k němu dostaneme, tak samozřejmě v tom budeme pokračovat. Nicméně asi hned nám soud spis nevrátí, protože pokud se má 1. prosince rozhodovat o obnově řízení, tak soud bude potřebovat spis k rozhodnutí o obnově řízení.

Ještě jedna věc v té souvislosti, to znamená, že obnova, nebo rozhodování o obnově procesu bude pokračovat, i když Roztočil je v cizině a je na útěku?

To samozřejmě je možné, jistě.

Připomínám, že hostem u mikrofonu BBC je dnes vicepremiér, ministr spravedlnosti České republiky Pavel Němec. Další téma stav justice. Vaším náměstkem pro reformu justice Jiří Vyvadil, v uplynulém týdnu se veřejnost dozvěděla, že váš náměstek a soudce Nejvyššího správního soudu Vyvadil neprošel před pěti lety jako kandidát na soudce psychologickými testy. Už jste s Jiřím Vyvadilem o celé té záležitosti mluvil?

Ne, já jsem o tom s Jiřím Vyvadilem nehovořil a, upřímně řečeno, těžko by ta debata mohla mít nějaký autoritativní záměr, závěr z mé strany, prostě psychotesty nejsou nějakou obligatorní zákonnou podmínkou, kterou by bylo potřeba splnit. Nicméně je fakt, že na základě rozhodnutí některého z mých předchůdců, možná snad ...

Pavla Rychetského.

... pana Motejla ještě, bylo rozhodnuto, že do pozice soudců budou jmenováni jenom ti, kteří projdou psychotesty, psychotesty, v mnoha případech negativní výsledky psychotestů, nebo nedoporučení psychologů v mnoha případech bylo důvodem, proč soudci jmenováni nebyli. Pan doktor Vyvadil byl jmenován soudcem, ministrem, nebo navržen ke jmenování soudcem ministrem Rychetským. A já samozřejmě jmenování z tohoto pohledu nemůžu ani nějakým způsobem, nějakým způsobem přezkoumávat.

Pane vicepremiére, nicméně jste terčem kritiky, protože stínový ministr spravedlnosti za ODS Jiří Pospíšil řekl ve čtvrtek v České televizi, že je pro něj nepřijatelné, aby reformu české justice připravoval někdo, kdo se stal soudcem za podivných okolností, cituji doslova, stal se soudcem za podivných okolností. Vy uvažujete o odvolání Jiřího Vyvadila?

Tak Jiří Vyvadil je náměstkem, který byl nominován sociální demokracií. A myslím si tedy, že ...

Ale vy musíte říci sociální demokracii své ...

Zejména sociální demokracie měla v této věci, měla v této věci si udělat jasno.

Počkejte, očekáváte tedy, budete chtít mluvit s premiérem o tom, že ...

Já o tom budu hovořit jak s Jiřím Vyvadilem, tak s předsedou vlády.

To znamená, že by bylo dobré, aby nebyl Vyvadil náměstkem?

Pokud chci s někým hovořit, tak s ním nebudu hovořit i prostřednictvím tak renovované a skvělé rozhlasové stanice jako je BBC. Takže, pokud o tom chci hovořit s panem doktorem Vyvadilem či s panem předsedou vlády, tak chci hovořit s nim, nikoliv jim to vzkazovat prostřednictvím vás.

Dobrá, ale Jiří Vyvadil v deníku Právo ke zveřejnění informací o výsledcích svých psychologických testů 12. listopadu napsal, teď cituji doslova: "Ale, když já jsem poprvé v životě chtěl nahlédnout do svého osobního spisu, dozvěděl jsem se, že ji má u sebe ministr spravedlnosti. Nuže, existuje v trestním zákoně trestný čin neoprávněného nakládání s osobními údaji," to jsem rád, že vás tak bavím Jiřím Vyvadilem a citací jeho článku.

Já jsem rád, že mi ten článek citujete, protože musím říct, že i těch pár korun za noviny by bylo moc, abych si došel koupit noviny s článkem Jiřího Vyvadila, za to mi skutečně ten článek ani nestál, tak jsem rád, že mi tady z něj aspoň ocitujete ...

Vy ještě u sebe stále máte ten spis a jste ochoten ...

Ne, ne, ne, prosím vás, ten spis u sebe nemám. Já jsem se dozvěděl někdy před měsícem, před šesti týdny, že se říká mezi soudci, ale také mezi novináři, že u pana Jiřího Vyvadila tenhle ten problém existuje, já jsem ho zaregistroval zvenku a pouze jsem nahlédnul, zda to, co se říká, je pravda, abych na to byl v případě dotazů z mediální obce připraven, abych na to nekoukal, takříkajíc, s otevřenými ústy, abych tu informaci buď tedy mohl jaksi nekomentovat, říci ano, stalo se, stalo se to tehdy a tehdy, anebo abych mohl říct, to je naprostý výmysl, nic takového není pravda. Takže poté, co si o tom povídala takřka celá Praha, tak jsem do spisu nahlédnul, abych věděl, zda na těchto obviněných něco je, anebo zda jsou zcela nepravdivé.

Odmítáte tedy to, co částečně je v tom článku ...

To, co pan doktor naznačuje ...

... to znamená, že vám i de facto vyhovuje ona věc. A jde o boj proti Vyvadilovi, který chce prosadit reformu justice?

Ale to je prostě naprosto absurdní. Já se pozastavuji nad tím, jak k takovýmto spojením někdo může dojít. Každý soudný člověk ví, že ten spis prostě existuje nějakých pět let, že si do toho, tento spis zcela legálně prošel rukama několika, možná desítek, desítek lidí za celou tu dobu, co tam leží. Mimochodem, pan doktor Vyvadil začínal, tuším, jako soudce Okresního soudu v Sokolově, potom šel na soud městský, potom byl překládán na Nejvyšší správní soud do Brna. Takže ten spis musel být brán do ruky skutečně mnohokrát při každém tomto personálním aktu. Takže vůbec netuším, proč pan doktor Vyvadil spojuje s tím zrovna mne, mě to vůbec netěší a ...

A budete chtít s premiérem o té věci mluvit?

Samozřejmě.

Soudci vítají to, že dochází ke jmenování nových soudců a vláda odblokovala stop stavy v české justici, což jste prosadil. Předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček v rozhovoru pro BBC říká, že je zapotřebí přijmout další kroky reformní justice.

Jan SVÁČEK, předseda Městského soudu v Praze, (zvukový záznam):

My jsme si stanovili zhruba takových čtrnáct kroků, které chceme realizovat, jsou to kroky personální, jsou to kroky vedoucí k obřemenění práce soudce, o tom se dnes mluvilo, aby tu nesoudcovskou činnost vyřizovala za něj administrativa, protože tady ta práce soudce je drahá a je to škoda. Jsou to záležitosti legislativní, to znamená, zjednodušit a odformalizovat naše procesní předpisy, které v tuto chvíli nahrávají více dlužníkům a obžalovaným, než věřitelům a poškozeným. Je to otázka spolupráce s právnickými fakultami, aby se nám dařilo lépe propojit svět akademický a svět soudcovský. Je to otázka spolupráce s policií, aby předvádění osob k soudu a doručování soudních obsílek bylo efektivnější, než dosud, a další a další kroky, které by ve svém souhrnu mohly vést k tomu, že justice by fungovala lépe a měla by nárok na to, aby byla brána vážněji jak ze strany politické garnitury, tak ze strany občanů, než je tomu dosud.

Říká v rozhovoru pro BBC předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček. Naplnění kterých dalších kroků, z těch, které Jan Sváček jmenoval, je možné, pane vicepremiére, ještě uskutečnit do konce volebního období?

Já jsem se dohodl s předsedy všech krajských, vrchních a nejvyšších soudů na tom, na takzvaných, na několika krocích, které uděláme ještě v krátké době k zefektivnění justice, chceteli, je to kroměřížská dohoda, protože ta porada se uskutečnila v Kroměříži. A my jsme se dohodli, za prvé, předsedové soudů se dohodli na tom, jakým způsobem budou rozdělena volná tabulková místa. Za druhé, projevili určitou míru solidarity vůči těm, kteří jsou nejvíce postiženi těmi balvany z minulosti, to znamená ...

Ústecký kraj.

Ústecký kraj, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. A za to bych chtěl ostatním předsedům soudů skutečně poděkovat, že tuto míru solidarity projevili. Takže u těchto tří krajů bude nárůst soudců větší tak, aby zvládli i ten balvan z minulého roku. Dohodli jsme se také na tom, že, a to pravděpodobně cestou nějakého pozměňovacího návrhu, jak sem prosadit funkce asistentů soudů, ten pozměňovací návrh je napsán, já doufám, že se mi ho podaří uplatnit již na této schůzi Poslanecké sněmovny, která začíná zhruba za týden.

Konstatuje vicepremiér, ministr spravedlnosti České republiky Pavel Němec. Děkuji, že jste byl hostem Interview BBC a těším se na další rozhovor. Na shledanou.

Díky a na shledanou.

Takové bylo Interview BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

Žádosti o vydání Roztočila nemusí Německo vyhovět

Právo, 15. 11. 2005, titulní strana - České orgány činné v trestním řízení nebudou mít ve snaze o vrácení uprchlého vězně Rostislava Roztočila zpět za mříže jednoduchou úlohu. Česko bude podle mluvčího ministerstva spravedlnosti Petra Dimuna žádat o vydání Roztočila pro maření výkonu úředního rozhodnutí, jehož se dopustil svým útěkem z vězení. V takovém případě je ale úspěch žádosti značně nejistý. „Útěk z vězení není v Německu trestným činem," řekl včera telefonicky Právu Horst Haug, tiskový referent Zemského kriminálního úřadu (LKA) Bádenska-Württemberska. Dodal, že pokud vězeň při útěku nikoho nezraní, nepoškodí nějakou věc, neodcizí auto, nepoužije falešného pasu apod., nejde o trestný čin. Podle plzeňské státní zástupkyně Antonie Zelené je podmínka trestnosti na obou stranách, kterou obsahuje evropská úmluva o vydávání, splněna.

„Jde o porušení zákona, za které je možné uložit sankci v obou státech. Jedná se o řízení, kde se rozhoduje o vině a trestu. Povinně se rozhoduje například i v přestupkovém řízení," vysvětlila Zelená. Jako příklad uvedla, že české trestní orgány vyřizují právní pomoc v případě dopravních nehod v Německu, kde řidič z místa ujede. „U nich se takové jednání na rozdíl od nás posuzuje jako trestný čin," uvedla Zelená. Ani vražda nemusí stačit Žádost o Roztočilovo vydání odešle české ministerstvo spravedlnosti německým orgánům, učiní tak ale až za několik dní. „Kdy to přesně bude, záleží na soudu, protože ten musí zajistit překlad několika stovek stran spisu do němčiny," vysvětloval včera Právu Dimun.

Ani to, že Krajský soud v Praze zároveň vydal v sobotu 12. listopadu na Roztočila mezinárodní zatýkací rozkaz pro trestný čin vraždy, ale nemusí znamenat, že Německo nakonec Roztočila vydá. Podle vyjádření Zdeňka Jemelíka ze spolku pro nezávislou justici Šalamoun, který případ sleduje, to německá justice neučiní v tom případě, pokud pražský krajský soud nepřipustí obnovení Roztočilova procesu. Soud by o tom měl začít rozhodovat 1. prosince. „Pokud Krajský soud v Praze nerozhodne, že obnoví řízení, tak potvrdí výhrady, které německý soud vedly v roce 1993 k tomu, že Roztočila nevydal," řekl Právu Jemelík.

Podle Jemelíka bude Vrchní zemský soud ve Stuttgartu vázán svým právním názorem z roku 1993. „A rozhodující důvod pro tehdejší nevydání byl ten, že tady neměl Roztočil zajištěno právo na obnovení procesu," uvedl Jemelík. Prozkoumají spis Ministr spravedlnosti Pavel Němec včera pro BBC řekl, že o Roztočilův případ se zajímal už před jeho útěkem. Požádal dokonce svého náměstka Vladimíra Krále, aby prozkoumal jeho soudní spis. Ministrovy pochybnosti vzbudila především skutečnost, že Roztočil do Česka několik let jezdil, pobýval zde, a dokonce požádal o český pas.

„On se vrátil z emigrace, stýkal se s českými úřady a teprve v roce 2000 byl zadržen. Tato fakta ve mně jisté pochybnosti budí," řekl BBC Němec. Král však spis nestihl prostudovat, nyní ho má soud, který žádá o Roztočilovo vydání z Německa. Němec zároveň potvrdil, že rozhodování o obnově procesu může pokračovat, i když je Roztočil na útěku.

Roztočil byl za vraždu egyptského studenta z roku 1975 odsouzen v nepřítomnosti jako uprchlý v roce 1985. Podle paragrafu 306a trestního řádu, který ale platí až od roku 2002, má každý člověk odsouzený jako uprchlý právo na nový proces, konaný za jeho přítomnosti. Roztočil však byl na českých hranicích zadržen a dodán do vězení již v roce 2000, kdy tento paragraf ještě neexistoval, a ani po jeho přijetí jej nebylo možné zpětně uplatnit. Podle Jemelíka ale měl Roztočil nárok na nový proces hned po svém zatčení. „Je to právo dané evropskou úmluvou základních práv a svobod a tato úmluva má přednost před českým trestním řádem," tvrdí Jemelík.

Čabrada prchá už sedmý den Roztočilova společníka při útěku Romana Čabradu policie včera obvinila z maření výkonu úředního rozhodnutí. Usnesení o zahájení stíhání proti uprchlému převzal obhájce, kterého mu určil soud. Čabrada je přitom na svobodě už sedmý den. Mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Blanka Kosinová v neděli večer uvedla, že policie má informace o pohybu vězně Čabrady, ale z taktických důvodů je nebude zveřejňovat. Mluvčí bádensko-württemberské policie potvrdil, že pátrání po Čabradovi se odehrává na území celého Německa, odmítl ale sdělit bližší údaje: „K běžícím pátráním nesdělujeme informace, neboť by to mohlo ohrozit jejich výsledek. Jsou to rutinní opatření."

Česká policie zatím ani nekomentovala Roztočilovu informaci, že se s Čabradou rozdělili v Rakousku, případně to, jak se do Rakouska dostali. Policie jejich přechod nezaregistrovala. „Dostali jsme informace o útěku vězňů z plzeňské věznice a přijali jsme zostřená opatření. Nikdo nám však už neupřesnil, že vězni míří přímo směrem k rakouským hranicím na území kraje. Sami jsme jejich pohyb v jihočeském regionu nezaznamenali. Dosud nemáme ani zprávy z rakouské strany o tom, že by přes naše hranice v kraji skutečně přešli," řekl Právu ředitel jihočeské cizinecké a pohraniční policie Miroslav Zídek.

Dimun: Žádost o vydání Roztočila připravena, čeká jen na překlad

PRAHA/PLZEŇ 14. listopadu (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti má již připravenou žádost o vydání uprchlého vězně Rostislava Roztočila, kterého v sobotu zadržela německá policie. Její odeslání zdržuje jen nutný překlad do němčiny. Materiál, který má několik stovek stran, však do Německa poputuje v nejbližších dnech, řekl dnes ČTK mluvčí úřadu Petr Dimun. Už v sobotu byl na Roztočila, odsouzeného v Česku za vraždu, vydán mezinárodní zatykač.

Žádost o vydání obdrží německé ministerstvo spravedlnosti, které ji předá příslušnému soudu. Soud rozhodne o přípustnosti české žádosti a pokyn k předání pak vydá ministerstvo. Německá justice musí například přezkoumat, zda je čin trestný i v Německu nebo zda nebyl Roztočil odsouzen na základě promlčeného trestného činu. Německé úřady vzaly uprchlého vězně v neděli večer do vydávací vazby.

Žádost české strany se bude podle Dimuna opírat o mezinárodní úmluvu o vydávání osob. V tomto případě nešlo využít institut eurozatykače vzhledem k tomu, že trestný čin, za který byl Roztočil odsouzen, se stal před 1. listopadem 2004.

Česká republika je jedinou zemí unie, ve které se eurozatykač nevztahuje na trestné činy spáchané před začátkem účinnosti příslušného zákona. To znamená, že do ciziny je možné vydat pouze české občany, kteří tam spáchali trestný čin až po přijetí novely trestního řádu, která ho zavedla do praxe.

"Německo tuto dohodu akceptuje," řekl Dimun k německému přístupu k úmluvě o vydávání. Kdy se ale zahraniční soud rozhodne, podle něj nelze odhadnout.

Roztočil uprchl z plzeňské věznice minulé úterý společně s dalším vězněm Romanem Čabradou, rovněž odsouzeným za vraždu. Za zdi vězení se dostali ukryti v bedně v nákladním voze. V útěku jim pomáhal zatím neznámý komplic. Šéf vězeňské služby v den útěku odvolal ředitele plzeňské věznice, jeden z dozorců byl postaven mimo službu. Personálně nebo kázeňsky má být potrestáno minimálně šest dalších zaměstnanců věznice.

"Dnes odpoledne převzal Čabradův obhájce usnesení o zahájení trestního stíhání pro maření výkonu úředního rozhodnutí. Okresní soud Plzeň-město ustanovil Čabradovi obhájce. Trestní řízení je proti němu vedeno jako proti uprchlému," řekl ČTK policejní mluvčí Petr Kovář. Na Čabradu vydal Krajský soud v Plzni o víkendu mezinárodní zatykač.

Roztočil byl v roce 1985, kdy žil v Rakousku, v Československu v nepřítomnosti odsouzen za vraždu egyptského studenta. Na žádost úřadů tehdejší ČSSR byl zatčen, držen ve vazbě, ale Rakousko jej nakonec odmítlo vydat. Do Československa jej nevydalo v roce 1992 ani Německo, kam se později přestěhoval. Zatčen byl v roce 2000 na přechodu ve Svatém Kříži. Jednání o obnově Roztočilova procesu bylo u Krajského soudu v Praze naplánováno na 1. prosince.

Ministr spravedlnosti Pavel Němec dnes pro BBC řekl, že o Roztočilův případ se zajímal už před jeho útěkem. Požádal dokonce svého náměstka Vladimíra Krále, aby prozkoumal jeho soudní spis. Ministrovy pochybnosti vzbudila především skutečnost, že Roztočil do Česka několik let jezdil, pobýval zde a dokonce požádal o český pas. "On se vrátil z emigrace, stýkal s českými úřady a teprve v roce 2000 byl zadržen. Tato fakta ve mně jisté pochybnosti budí," řekl BBC Němec. Král však spis nestihl prostudovat, nyní ho má soud, který žádá o Roztočilovo vydání z Německa.

Němec dodal, že rozhodování o obnově procesu může pokračovat, i když je Roztočil na útěku.