Václav Moravec moderátor BBC

Záznam rozhovoru v MP3

Citace rozhovoru v médiích

	Inka Laudová ve studiu BBC

Záměrný prodej nekvalitních potravin v českých hypermarketech pokračuje. Podle ústředního ředitele České obchodní inspekce Jiřího Pěkného například hypermarkety Albert šidí zákazníky i při slevových akcích.

JIŘÍ PĚKNÝ (zvukový záznam): Tam se jedná hlavně o to, že Albert udělá určité slevové akce, sleví na regálech, ale už to nepřenese do počítačové sítě. To znamená, ten spotřebitel koupí zboží za částku třeba třicet korun, ale přijde na kasu a má ji za šedesát.

Tvrdí ústřední ředitel České obchodní inspekce Jiří Pěkný. Nejen o chování českých hypermarketů k zákazníkům bude následujících třicet minut. I dnes je před námi půlhodina otázek a odpovědí. I dnes vás od mikrofonu co nejsrdečněji zdraví Václav Moravec. Pozvání přijala a k protějšímu mikrofonu usedla ředitelka Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze Inka Laudová.

Dobrý den.

Vítejte v BBC, hezký dobrý den. Předpokládám správně, že u vás doma zásadně nákupy potravin obstaráváte vy?

No, není to tak docela pravda. Obstarává je manžel a já ho jenom doprovázím.

Říká, tedy platí u vás to, že kovářova kobyla chodí občas bosa?

No, tak já bych tam asi nedělala moc dobrou vizáž, protože neustále něco kontroluju a on je pak nespokojen. Tím spíše, když si okamžitě hájím svá práva jako spotřebitel. Tak, to nemá rád.

To znamená, že jste hodně náročný zákazník a občas se za vás manžel stydí?

Tak by se to dalo říct.

Od 21. září české sdělovací prostředky pravidelně referují o zásadních pochybeních především velkých obchodních řetězců při prodeji potravin. Ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakub Šebesta 14. října v tomto pořadu uvedl, že se zásadně zvýšil počet podnětů od veřejnosti.

JAKUB ŠEBESTA (zvukový záznam): Jsem dostal mail od ředitelky v Praze, kde dostal ten počet podnětů, opravdu se dostal do kritické situace a abychom zvládli to, co ze zákona máme povinnost, to znamená vyjet a řešit ten podnět, tak musíme nastavit takový mechanismy, kdy posílíme inspektorát inspektory z jiných krajů, kde ten počet podnětů není tak vysoký.

To byl 14. říjen a slova ústředního ředitele Státní zemědělské a potravinářské inspekce Jakuba Šebesty v rozhovoru pro BBC. Polevil už počet podnětů od veřejnosti, nebo stále příliv připomínek zákazníků pokračuje?

No, počet nepolevil, je tak kolísavě po nějakém vysílání nebo když je medializovaná určitá kauza, tak vzroste, pak trošku klesne, ale celkově řečeno, je to mnoho stížností a není to obvyklé tak, jak to bývalo minule.

Dá se tedy říci, že stále jste v té kritické fázi, co se týče počtu stížností na pražském inspektorátu?

Stále je pražský inspektorát v kritické situaci a musím říct, že pan ústřední ředitel nám briskně vyhověl, když jsme žádali o výpomoc ostatních krajů, kde sice se zvedl počet stížností, ale ne tolikrát.

Vy jste do 21. října, to znamená během jednoho měsíce dostali dvě stě podnětů. Pokud jsem dobře studoval podklady, tak každý podnět musíte do třiceti dnů prošetřit a dát stěžovateli jasnou odpověď, zda se ukázala jeho připomínka k prodeji potravin jako oprávněná, či nikoliv. To znamená, že další zhruba stovka případů přibyla?

Já dám příklad. Minulý, minulou neděli jsme se sešli ve vysílání a pondělí, úterý, středa nám přišlo téměř šedesát stížností, za ty tři dny.

Přiděláváte si práci, kdybyste ...

Přiděláváme si práci.

... nechodila do médií, tak pravděpodobně byste nemuseli kontrolovat.

Ale já myslím, že si to žádný spotřebitel, který k nám píše nebo mailuje, nevymýšlí, takže s nima cítím a vím, že ve většině případů těch notorických stěžovatelů je velmi málo. Čili, já věřím, že všichni ti, kteří si stěžují, se s tou nepříjemnou situací setkali.

Máte tedy v současnosti nevyřízených kolik podnětů od veřejnosti na prodej nekvalitních potravin?

Nevyřízené máme jenom ty, které nám přišly v minulých třiceti dnech. Čili, předpokládám, že ty první jsou již vyřízeny, protože třicet dnů nám to nikdy netrvá, máme to tak do patnácti, do dvaceti dnů vždy vyřízené. Některé, když nám hlásí občan něco, co by skutečně zabíhalo až do poškození zdraví, tak to děláme samozřejmě okamžitě, ale tam, kde si stěžuje, že je prošlé zboží nebo něco takového, tak to v současné situaci není tak závažný prohřešek, i když samozřejmě to nemá být, ale není to tak závažné jako přelepované etikety u masných výrobků a podobně. Takže, tam to musíme šetřit do těch, zákon říká do třiceti, ale my to do dvaceti dnů máme. Takže, počítám, že jich máme teď tak nevyřízených šedesát možná, no.

Znamená to, že zhruba dvě stovky těch podnětů jste už vyřídili.

Ano, ano.

Můžete říci, kolik z těch podnětů se ukáže jako oprávněných, to znamená, kde je pak selhání obchodníků, procentuálně?

No, musím říct, že průměrně v roce, když vezmu ten průměrný stav, tak se pohybuje oprávněnost stížností kolem padesáti procent. Nyní to tedy enormně narůstá, oprávněnost, čili pohybuje se sedmdesát procent, bych tak tipovala.

Kolem sedmdesáti procent všech těch podnětů od veřejnosti je oprávněných?

Ano, ano.

Především, co se týče zkažených potravin ...

Přelepování etiket, nevyhovující hygiena a podobně.

Toho se nejvíc týkají stížnosti?

Ano.

Pokud byste měla hierarchizovat, tak jak by ta hierarchie vypadala?

Přelepování etiket, zapáchající masné výrobky, uzenářské zboží, kuřecí výrobky.

Vy jste před čtrnácti dny v rozhovoru pro Českou televizi upozornila na to, že i přes zvýšení počtu kontrol a mediální kritice na adresu hypermarketů manipulace s potravinami na pultech velkých obchodních řetězců pokračuje a dodala jste:

INKA LAUDOVÁ (zvukový záznam): Nechtěla bych znova mluvit o Aholdu, protože závady se vyskytují ve všech řetězcích. Ale teď zrovna minulý týden jsme to zjistili opět v jedné provozovně Aholdu, je to v provozně například Albert Mníšek pod Brdy, kde opět se přelepuje, ačkoliv to bylo tolik zmedializováno, že se prostě, by člověk čekal, že to v dohledné době, minimálně měsíc dají pokoj.

Konstatovala 23. října v rozhovoru pro Českou televizi ředitelka Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze Inka Laudová, dnešní host Interwiev BBC. Můžete už říci ...

To jsem byla dost rozhořčená.

A stále to pokračuje?

A je to stále, ano.

To znamená, že od oné kontroly v Mníšku pod Brdy opět máte přelepované etikety?

Ano.

Ve kterých hypermarketech?

No, téměř ve všech.

To znamená ve všech obchodních řetězcích? Není možné odlišit, že některé obchodní řetězce se v souvislosti s přelepováním etiket chovají k zákazníkům méně zodpovědněji a jiné více?

No tak, abych pravdu řekla, tak se vyskytují stížnosti na již zmíněný Ahold, ale ten třeba v Praze má skutečně nejvíce provozoven, to jsou ...

To znamená všechny Alberty i Hypernova?

... jak Hypernovy, tak Alberty. My jsme, já jsem se koukala do výjezdu teď. My jsme u nich, jenom u nich dělali kontrol sto sedmdesát od začátku roku, jo. Protože těch stížností je na ně nejvíc, tak samozřejmě těch kontrol je taky nejvíc. Ovšem, nicméně stížností jsou na Delvity, na Carrefour, na Kaufland, na Billu. Který bych ještě jmenovala? To jsou skutečně ty nejvíce exponovaný.

Kolik můžete udělit pokutu a jakou pokutu navrhujete například v případě onoho mediálně v asi posledním týdnu či čtrnácti dnech, onoho mediálně nejznámějšího příkladu přelepování etiket v Albertu v Mníšku pod Brdy?

No, navrhujeme šestimístnou pokutu. Ale víc teď v současný době nemůžu říct, protože není zahájeno ještě správní řízení, tam probíhají určité lhůty. Teď zrovna je zahajováno a dokud nenabyde pokuta právní moci, tak těžko o tom hovořit, protože, dokud nenabyde právní moci, neexistuje.

A jak dlouhá ...

Já mohu mluvit o tom, co se tam stalo, to je jasný, byly přelepované etikety. To je naprosto jasný. A pokuta bude.

Jak dlouhé je to správní řízení a jste si jako ředitelka pražského Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce vědoma toho, že byste mohli být ještě tvrdší? Otázka tedy zní, zda dostatečně využíváte výši sankcí, která se vám v právním řádu nabízí?

Již jsme v současné době mnohem a mnohem tvrdší ve srovnání s prvním pololetím. Teď skutečně, dnes, nebudu jmenovat konkrétní řetězec, prodejnu, ale dnes například naši inspektoři zjistili ohlodané zboží od myší, ohlodané brambory od myší. Takže, tam okamžitě jsem věděla, že bude milionová pokuta. Bude.

A to je pražský, pražský hypermarket.

Pražský hypermarket.

V případě onoho, tuším, jindřichohradeckého hypermarketu, kde se zjistily myši, tak byla ona nejvyšší sankce, to znamená uzavření hypermarketu. Objevují se takové případy, kdy byste například i tento pražský hypermarket mohli zavřít, nebo to skončí u milionové pokuty?

No, skončí to, jednak musí splnit opatření, která se tam okamžitě dají, ale v tomto, v této provozovně jsme třikrát byli, třikrát jsme tam dávali nápravná opatření a ty nápravná opatření byla skutečně splněna. Ale pravda je, že výskyt hlodavců je velmi, velmi obtížná záležitost a prostě se tam někudy dostanou, no.

A ...

Tam, jsem si vědoma, že inspektoři, když tam kontrolovali splnění těch opatření, tak ta opatření skutečně byla splněna. Přesto se to stalo, ale je to věc toho provozovatele, jak se tomu vyhnout. Nedá se nic dělat.

A proč nechcete zveřejnit jméno toho hypermarketu?

Protože to je dnešní událost a oni mají pět dnů, se k tomu mohou vyjádřit a mohou cokoliv zpochybnit. Mohou zpochybnit, co tam ten inspektor dělal, jak to dělal, rozumíte, jo. Po pěti dnech, kdy projde doba námitek k tomu protokolu, tak já budu vědět, že to je nezpochybnitelné a že to v devadesáti devíti celých devíti je to vždy nezpochybnitelné, ale dokud neprojde doba, kterou ... Žijeme v právním státě, mají pět dnů na odvolání. Nedá se nic dělat.

V souvislosti s tím, o čem média referují ...

To je dnešní výsledek kontroly. Kdyby přišla za týden ...

Tak nám řeknete, v kterém hypermarketu jsou myši a ohlodané, ohlodané potraviny. Pokud byste ale měla laické veřejnosti vysvětlit, od 21. září, kdy televize Nova zveřejnila onu informaci o omývaném mase na jihu Čech, tak se objevilo mnoho takových případů. Vy jste zvýšili počty kontrol, zpřísnili jste sankce. To znamená, že v té předchozí době se zákazníci o to tolik nestarali nebo ty prohřešky nebyly tak velké nebo vaše kontroly byly nízké, že najednou jsme svědky toho, jak zle a ne zcela poctivě se obchodníci chovají k zákazníkům?

No, naše kontroly nebyly tak intenzivní, to je pravda. Ale my nemáme na starosti jenom kontrolu supermarketů. Takže, byly takové, jaké si to riziko zasluhovalo. My jsme byli v řetězcích, co se týče Prahy a Středočeského kraje, cirka, do té události v září, cirka čtyři sta krát. Čili, to je kontrol, za normálních okolností je to naprosto dostatečný počet kontrol.

Čtyřistakrát do roka.

Do té doby za de facto půl roku a něco jsme byli jenom v provozovnách řetězců, ne, pardon, čtyři sta, šest set jich bylo, jo.

Hm.

Šest set. Teď to rapidně vzrůstá. Teď musíme na úkor malých obchodů, které, musím přiznat, ač nerada, že ty se teď nekontrolují. Není, není to možné.

To znamená ... Tím mi začínáte brát vítr z plachet, zda tím, že se mediální pozornost i pozornost vás jako inspektorátu soustředí na velké obchodní řetězce, tak ti, kteří nakupují v malých obchůdcích nebo dokonce jejich majitelé si mohou mnout ruce a mohou být spokojeni, že vaše inspekce kontroluje pouze velké hypermarkety?

V malých obchůdcích je také mnohem menší sortiment, který se dá mnohem lépe uhlídat. Pokud nám přijde stížnost na malý obchod, jdeme okamžitě na malý obchod. Ale v současné době chodí stížnosti jenom na prodejny řetězců a my musíme reagovat. A ten počet inspektorů není nafukovací. Už teď nám vypomáhají ze čtyřech krajů, každý týden tady máme osm až deset inspektorů navíc, kteří dělají pro nás a kontrolu ve svém kraji teda neprovádí. V jiných krajích se počet stížností tolik nezvýšil, čili my jich teďko máme téměř pět set padesát, šest set stížností od začátku roku, protože ten začátek nebyl tak intenzivní. V ostatních krajích je to tak dvě stě, dvě stě padesát, čili vidíte ten ohromný rozdíl, proto nám ty inspektoráty pomáhají nyní. Ale musíme dělat výroby, to se nedá přerušit, samozřejmě tam, kde se vyrábí velké množství potravin, tam je to nejvíc ovlivnitelný, čili tam samozřejmě i prvotní plánovaná inspekce, inspekční kontrola. Ale ty menší obchody, přiznám se, musí stranou. Nedá se nic dělat.

A ukazuje se u těch samotných výrobců, že dochází k podobným zásadním pochybením, nebo když se podíváte na prodej nekvalitních potravin či manipulace s potravinami, se to především týká obchodníků, nikoliv výrobců a zpracovatelů?

No, čas od času se najdou závady u výrobců také, ale v posledním, posledním roce jsme neměli žádný příklad, případ, kde by opravdu došlo k zásadnímu poškozování práv, práv spotřebitelů.

Česká obchodní inspekce podle ústředního ředitele Jiřího Pěkného zjistila, že například šizení zákazníků na slevových akcích je důsledkem selhání celého systému.

JIŘÍ PĚKNÝ (zvukový záznam): To znamená, brněnský inspektorát zjistil, že dochází v rámci celé republiky k podobným, podobným zjištěním. To znamená, my jsme to vyhodnotili jako systémovou chybu, a proto jsme dali jednorázovou pokutu nyní Aholdu jeden milion korun českých. Tam se jedná hlavně o to, že Albert udělá určité slevové akce, sleví na regálech, ale už to nepřenese do počítačové sítě. To znamená, ten spotřebitel koupí zboží za částku třeba třicet korun, ale přijde na kasu a má ji za šedesát. To znamená, toto jsou chyby, který se stále opakujou. To znamená, tam je nějaká chyba v systému.

Uvedl 23. října v rozhovoru pro Českou televizi ústřední ředitel České obchodní inspekce Jiří Pěkný. Ukazují i dosavadní kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce podle ředitelky pražského inspektorátu Inky Laudové, hosta Interwiev BBC, že se objevují nějaká systémová selhání, nebo je skutečně o manažerech jednotlivých hypermarketů, jednotlivých prodejen, kteří chtějí mít větší zisky, a proto prodávají prošlé potraviny?

Ono svádí k té domněnce, že jde o systémové chybu, ale já si stále myslím, že ne, protože například v Praze, řekněme, když už mluvíme stále o tom Aholdu, není mi to příjemné, měli bysme mluvit o všech, tak u nich se to vyskytuje jenom na některých prodejnách, řekněme, třetina z nich, některé vůbec ne. Takže, proč na některých to lze bez jakýchkoliv závad a na některých ne. Já jsem přesvědčená, že to je záležitostí toho daného subjektu.

Když se podíváte na sortiment, kde dochází k největším pochybením, je to především ono maso a masné výrobky, nebo se to týká, jak například referovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce, tuším, v Hradci Králové, kde byl objeven prodej plísňového sýra Nivy, klasické Nivy po době záruky?

No, v Hradci Králové šlo evidentně o selhání té dané pracovnice. Na čí příkaz to dělala, to já se mohu jenom domýšlet, jo. Ale skutečně ona to neměla dělat, ona krájela Nivu den prošlou a nalepovala tam štítek, na který psala - krájeno dnes den poté a dalších pět dní to můžete spotřebovat. No, to je prostě věc, kterou ta pracovnice musela vědět, že je protizákonná, přesto ji udělala.

A takové případy, například s prodeji sýrů, máte i v Praze?

Ano.

To znamená totožné, že se krájí sýr ...

Ne o tolik dnů, je to třeba o jeden, o dva dny, ale prodlužují se tam ta data.

Jak já jako zákazník, když se podíváme na krájené sýry, což je poměrně častá komodita, kterou si můžeme koupit v hypermarketu, jak já jako zákazník mohu věřit domu datu záruky, když je tam den krájení, jeden datum a další den je den spotřeby. Tak přece my nic jiného nezbývá ...

Ono to bývá většinou na jednom, jo. To krájení i ta spotřeba je na jednom štítku.

Ano, ano, ano. Ale je to rozdělené do dvou kolonek.

Jo, no jasně, jasně.

A některé ... tak jsem předpokládal, že ta doba záruky toho krájeného sortimentu je po určité době od naříznutí a rozkrájení.

Ano, ale musel byste mít jistotu, což právě nemáme, že ten sýr byl ještě v době spotřeby, jo, protože ten válec samotný, který se krájí, má nějakou dobu spotřeby, třeba měsíc od výroby, to udává výrobce. A samozřejmě by se to mělo prodat do té doby. A když někdo vědomě rozkrájí, ta doba je prošlá, někdo to vědomě rozkrájí a prodlužuje tu dobu, tak je to protizákonné.

Základní otázka, jak by se podle vás ještě lépe na základě těch kontrol, které jste dosud provedli, dalo zabránit prodeji nekvalitních potravin v českých hypermarketech?

No, tak samozřejmě o tom vášnivě diskutujeme, protože nás samotné to velmi a velmi mrzí, k čemu dochází v tomto případě. Takže, jedna možnost, kterou teď v současné době využíváme, že se zněkolikanásobily pokuty. Ty pokuty se teď skutečně pohybují v milionech. Ale jsou to nové kauzy, čili nabíhají. Budeme-li se bavit před Vánocema s kýmkoliv z inspekce, když budete mít rozhovor, ty pokuty už budou nabyté právní moci, můžeme se o nich bavit. Skutečně ...

To znamená, do Vánoc zveřejníte výši pokut a jednotlivým hypermarketům, protože vy neudělujete na rozdíl od České obchodní inspekce pokuty danému provozovateli hypermarketu, například Aholdu, například Delvitě, například, abychom zmínili další hypermarkety, Julius Meinlovi, ale vy udělujete jednotlivým prodejnám. Tam ...

Někdy jednotlivým a někdy jsou třeba tři protokoly ze tří provozoven. To nevadí, ale vždycky je to v tom daném kraji. Třeba, když v průběhu jednoho týdne já za Prahu a Středočeský kraj podepíšu dvacet správních řízení v nějaké výši a v ten samý moment podepisují ostatní ředitelé v jiných krajích, takže ten Ahold nebo ta Delvita nebo Carrefour můžou mít za měsíc několikamilionové pokuty, protože se nasčítají. Není to tak, jako to dělají kolegové z obchodní inspekce, že udělí Aholdu vlastně za celou republiku. My to prostě máme, ten kraj, který má kompetenci, uděluje pokuty.

Nebudu po vás chtít samozřejmě detailnější informace, protože tvrdíte, že je zveřejníte až před Vánoci, až doběhnou ona správní řízení, ale můžete naznačit, od 21. září, kdy se prodej ne zcela kvalitních potravin stal mediálním tématem v souvislosti s obchodními řetězci číslo jedna, kolik milionových pokut řádově navrhujete?

No, v současné době u nás na inspektorátě řádově milionové jsou tři, ale jinak jsou tři sta tisíc, šest set tisíc, sedm set tisíc, osm set tisíc, čtyři sta tisíc. To jsou značně vysoké pokuty a v takových výškách jsme se skutečně dříve nepohybovali.

To znamená, že to je první krok, jak ...

To je provozovna. Sečte se za měsíc jich pět a bude to třeba čtyři miliony, já nevím, jo, to já takhle nepočítám. Já hodnotím to, co mám zrovna, ten daný příklad na stole. Já nesmím konstruovat pokutu podle toho, že dostali v támhleté provozovně tolik a v támhleté tolik, já jenom musím přihlížet k tomu, když najdu v této provozovně, v této Praze 5 před měsícem jsem tam našla přeetiketování a dám třeba čtyři sta tisíc a já to najdu za šest nedělo znova, tak pak bez pardonu bude třeba milion dvě stě, jo. Podle toho, kolik to bude, jaká dlouhá doba bude. Prostě není žádný případ úplně stejný, jo, každej je individuální ...

Vrátíme se k té původní otázce výše pokut a jejich zásadní zpřísnění od září letošního roku. První krok, který podle vašeho názoru může ještě víc zabránit prodeji nekvalitních potravin v českých hypermarketech. Jaké další kroky, o nichž diskutujete?

Diskutujeme o tom, že bychom se dobrali, samozřejmě po poradě s právníky, nějakého způsobu zveřejňování, to, co vy rádi vidíte, jo. Když nebude zbytí, jo. Ale to skutečně musí projít právní klasifikací, jak bysme to mohli použít, aby se to zveřejňovalo ve fázi té, kdy je nezpochybnitelná výsledek, nezpochybnitelný výsledek kontrolní akce.

Počkejte ...

Jo, tam by se nezveřejňovaly výše pokut, ale dalo by se říct to, co jsme třeba dneska zjistili. Dneska bylo dvacet inspektorů v terénu, ty inspektoři měli nějaká zjištění. Po pěti dnech se k tomu, ten protokol nabyde takové v uvozovkách právní moci, bude nezpochybnitelný, protože k němu buď přijdou, nebo nepřijdou námitky a my se s nima musíme vypořádat, jo. Čili, po té určité době my bychom mohli, když právníci svolí, zveřejňovat tyto případy, ale ne výši sankce. Ale jenom ta, ta, ten psychický dopad, že by si někde mohl někdo přečíst, v kterých případech k tomu došlo.

A pokud se nemýlím, ono je to v souvislosti s tím, že jste zmínila Mníšek pod Brdy, Albert ...

Tam již byla ta doba prošlá, jo. Tam už si mohl ten dotyčný těch pět dní si stěžovat, že třeba nebyla kontrola objektivní, nebo že to nebyla pravda. Klidně může napsat, že si to inspektor vymyslel, on musí pro to důkazy.

Ale teď vám ne zcela rozumím. Ale to už v současnosti děláte?

Ano.

To znamená, že proč tam zvažujete s právníky? Tam také byl po pětidenní ...

Ano, to jsem já zveřejnila, ale není to obvyklé takhle, jo. Není to obvyklé.

Aha, to znamená, že by jedním z obvyklých postupů vás jako Státní zemědělské a potravinářské inspekce bylo po pěti dnech zveřejnění těch ...

Nejenom potravinářské inspekce, uvažuje o tom víc kontrolních institucí, že by to nějak takovýmto způsobem mohlo být zveřejňováno.

Ještě více tedy využít ...

Výsledky kontrol.

... mediálního tlaku a zveřejňování jednotlivých obchodů, které by se ocitly na černé listině.

A pak mám ještě jednu velmi zajímavou, velmi zajímavý způsob, který se teď rýsuje, který by opravdu nabyl na velké, nabyl velkého významu. Spolupracujeme nyní s jedním okresem zkušebně, by se dalo říct, s jedním okresem, kde jsme se domluvili se stáním zastupitelstvím, že, de facto jde o porušování trestního zákona. My teď, když zjistíme porušení trestního zákona, tak také to předáváme policii, ale je to vlastně ex post. My něco někde zjistíme, sepíše se protokol, navrhneme správní řízení a předáváme to policii, aby ona zvážila, zda ona také by něco mohla dělat. Ale je pravda, že mezitím uběhne nějaký čas. Domluvili jsme se se státním zástupcem okresu Praha-Západ, že pokud bude zjištění na místě, kde inspektor to klasifikuje jako naprosto úmyslné selhání konkrétního pracovníka v obchodě, že přelepoval například etikety nebo že tam prodávali zasmrádlé maso, a museli o tom vědět, čili tam, kde jde o ten úmysl, že my ve svém zákoně něco o úmyslu nemáme, tak to je prostě objektivní zjištění, trestní zákoník mluví o úmyslném. Takže, v tom případě, abych se dostala k meritu věci, v tom případě ještě z toho krámu zavoláme policii. Státní zástupce mi slíbil, že již teď informoval v tom daném okrese všechny místní policejní orgány, že zavolá-li potravinářská inspekce v průběhu kontroly, okamžitě se dostaví policie a začne šetřit na místě porušení trestního zákona paragrafu sto padesát tři a tak dále.

Kolik takových případů od onoho září ...

To je teď naprosto nová věc.

Ano, ale kolik takových případů, pokud by to nebyla nová věc a fungovala by už od září, od konce září, kolik takových případů, ke kolika řádově takovým případům byste zvali policii?

No, řádově určitě desítky.

Že by ...

Já si to taky zatím nedovedu dost dobře představit, ale psychicky ...

No, aby měl kdo v hypermarketech prodávat v tom případě.

Myslím, že psychologicky by to ... Samozřejmě musejí řešit vraždy nejdřív, to je jasný, jo. Ale psychologicky, myslím, že by to už na pár příkladech stačilo, kdyby se dostavila policie do krámu a například s prodavačkou řešila něco takovýho, že šlo o porušování trestního zákona na místě. Že by si potom každý z těch pracovníků v obchodě dal pozor.

Vy jdete cestou touto, to znamená bližší spolupráce nebo užší spolupráce státního zastupitelství a policie. Ministři průmyslu a obchodu Milan Urban a ministr zemědělství Petr Zgarba chtějí jít cestou výrazného zvýšení pokut pro nepoctivé obchodníky a chtějí je zapracovat do projednávané novely zákona na ochranu spotřebitele. Předpokládám správně, že podle vás je to také cesta ještě navrhnutí vyšších, vyšších sankcí.

Samozřejmě je to také cesta.

Podle vládního záměru by obchodníkům už od příštího roku mohly za prodej prošlých potravin nebo klamání spotřebitele hrozit až padesátimilionové pokuty. Znamená to, že vy byste využili tak vysoké sankce, když se podíváte na ty případy? Až k padesáti milionům?

No, já myslím, že ta maximální hranice by se mohla využívat jenom skutečně v případě prokazatelného poškození zdraví, jo.

Kolikrát jste k té maximální hranici, pokud se nemýlím, teď je, teď je zhruba dva až tři miliony ...

Tři miliony za poškození zdraví. Ale my v Praze jsme šáhli k této nejvyšší pokutě dvakrát.

Teď v uplynulé době nebo když se podíváte do ...

Ne, ne, ne, v posledních třech, čtyřech letech. Od roku 2000 jsme to udělali dvakrát. Před tím vůbec takové možnosti nebyly.

Pak se ptám jako, zda je zapotřebí mít padesátimilionové pokuty, když ...

My jsme do roku 97 měli padesát tisíc pokuty. Od roku 97, kdy platí zákon o potravinách, jsou tam miliony, za určitá porušení do milionu a za klamání spotřebitelů a zdravotní závadnost je do tří milionů. Čili, to máme de facto devět let tuto možnost.

Byť jste oné sankce tří milionů využili jen třikrát, čtyřikrát v uplynulých čtyřech letech ...

A nebyly to tři miliony, byly to řádově miliony. Tady v jednom případě to bylo dva a půl a v jednom případě, myslím, dva nebo tak, jo.

... tak i přesto, že k tomu jste téměř nesáhli, k této hranici, tak podle vás je opravdu nutné posouvat hranici na padesát milionů?

To si netroufám posoudit, skutečně.

Podle zástupců totiž obchodních řetězců, oni tvrdí než mnohamilionové pokuty, lepší především prevence. A teď budu citovat slova Libora Kytýra ze společnosti Ahold Central Europe, cituji doslova: "V této souvislosti mě napadají různé konference a semináře pro obchodní společnosti ze strany České obchodní inspekce, Státní zemědělské a potravinářské inspekce a veterinární správy. Jsme připraveni na těchto aktivitách participovat." Konec citátu. To znamená, že tady prevence selhává? A společná komunikace vás jako kontrolních orgánů?

No, nevím přesně, jak to pan tiskový mluvčí myslel, ale my samozřejmě čas od času proškolujeme obchodníky, ale tam, kde skutečně víme, že se mají co poučit, například jakost ovoce, zeleniny, jak má vypadat zboží kvalitní a tak dále a tak dále. Ale to, jestli prodavačka krájí prošlý sýr, to, myslím, nepotřebuje nikdo poučovat. To se prostě dělat nemá. A tam žádná prevence, to si prostě musí udělat manažer té prodejny, aby prodavači věděli, že když to udělají, tak budou druhý den vyhozeni.

A setkáváte se s tím, že fungují, respektive nefungují kontrolní mechanismy uvnitř samotné prodejny? Protože de facto ty pokuty hrozí provozovatelům těch prodejen, to znamená, v jejich zájmu by mělo být, aby vlastní zaměstnance kontrolovali. Je ta prevence uvnitř hypermarketů dostatečná?

Oni samozřejmě oficiálně vnitřní kontrolu nastavenu mají, ale jak skutečně jí vykonávají ... Já jako manažer bych se podivovala, že se to stále stává. To se, zkuste se zeptat jich, jak je možný, když mají tak propracovaný systém, o kterém neustále mluví, jak je možné, že k tomu dochází. My to nacházíme, my zjišťujeme ty skutečnosti, ale oni by měli říct, jak je to možné, že k tomu dochází.

Konstatuje ředitelka Inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Praze Inka Laudová. Děkuji, že jste byla třicet minut hostem Interwiev BBC. Příště na shledanou.

Děkuju za pozvání. Na shledanou.

Takové bylo Interwiev BBC.

Transkripci pořadu pořizuje společnost NEWTON I.T. Přepis neprochází jazykovou úpravou BBC.

CITACE ROZHOVORU V MÉDIÍCH

SZPI: Závažné nedostatky v obchodech přetrvávají

PRAHA 2. listopadu (ČTK) - Závažné nedostatky v hygieně prodeje potravin v supermarketech a hypermarketech provozovaných obchodními řetězci přetrvávají. Ředitelka inspektorátu Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) v Praze Inka Laudová dnes v rozhovoru pro BBC uvedla, že kontroly pražské inspekce odhalily další závady při manipulaci s potravinami.

"Dnes například naši inspektoři zjistili ohlodané brambory od myší," uvedla Laudová. Na dotaz moderátora připustila, že závadu kontrola zjistila v pražském hypermarketu, detailnější informace ale s ohledem na právní postup odmítla zatím sdělit. Provozovně prý ale hrozí milionová pokuta.

Dalšími závažnými závadami v provozovnách řetězců jsou podle Laudové nadále přelepování etiket a prodej zapáchajících masných výrobků a uzenářského zboží.

Laudová soudí, že nejde o systémovou chybu obchodních řetězců. "Já jsem přesvědčena, že to je záležitostí toho daného subjektu," uvedla.

Nedostatky prý inspekce zjistila zhruba ve třetině kontrolovaných provozoven. Detailní informace však SZPI zveřejní až po skončení správního řízení.

Za prodej prošlých potravin či klamání spotřebitelů by obchodníkům již příští rok mohly hrozit místo nynějších maximálně třímilionových sankcí až 50milionové pokuty. Ministři průmyslu a obchodu Milan Urban a zemědělství Petr Zgarba se totiž v úterý dohodli na výrazném zvýšení pokut pro nepoctivé obchodníky a chtějí je zapracovat do projednávané novely zákona na ochranu spotřebitele. Obchodníci ale namítají, že lepší než vysoké pokuty je prevence.